Středula se nesmí bát, jinak v čele odborů nemá co dělat. Žádné strašení Fialy a spol. nepomůže. Musí být radikální řešení, protože devastace ČR Fialou je už taková, že je z toho vystrašena i Afrika. Exministr vnitra Pecina je zkušený dlouholetý politik, který dokáže sestavit průbojnou a schopnou novou vládu, kterou musí podpořit i komunista a exkomunista gen. Pavel. Gen. stávka tak dlouho, dokud Fiala nepodá demisi. Budou menší škody ČR, než když tam bude spolek kamarádu Fialy ještě další týdny, nebo měsíce.

SE  ŠKOLÁKY,  STUDENTY,  DOPRAVÁKY  VLAKŮ,  AUTOBUSŮ  STÁVKOVAT  I  FABRIKY,  ZEMĚDĚLCI,  VENKOV,  CELÝ  NÁROD,  KTERÝ  CHCE  LÉPE  ŽÍT,  NIKOLIV  ŽIVOŘIT  ZA  FIALY  A  DÍVAT  SE,  JAK  ROZKRÁDÁ  ČR

Školy budou 27. listopadu celý den stávkovat, odborům vadí vládní škrty

Školské odbory v úterý rozhodly, že 27. listopadu se uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná, řekla místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok a chtějí, aby s nimi ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ještě jednal.

„Znamená to, že se na den přeruší práce. Bude záležet na tom, jestli se do toho zapojí celá škola, nebo jenom někteří zaměstnanci – pak bude na řediteli, jak zajistí provoz,“ popsala Seidlová.

Doplnila, že tam, kde provoz není možné přerušit – například v dětských domovech či diagnostických ústavech – zaměstnanci stávku podpoří viditelnou formou.

„Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, to by bylo věštění z křišťálové koule, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ pokračovala.

„V současné době naši kolegové cítí, že škrty budou mít větší dopady, než jsme de facto ještě předjímali,“ řekla na dotaz iDNES.cz Seidlová. „Měly by se snižovat zaplacené hodiny, a tudíž snižovat počty učitelů a další negativní dopady. Ty budou tak výrazné, že se musíme ozvat.“

V příštím týdnu se odbory obrátí jak na vedení škol a kolegy, tak i na rodiče. „Máme ještě tři neděle čas na to, abychom rodičům vysvětlili, co nás k tomu vede – že to není, že my si bereme děti jako rukojmí, ale že v tuhle chvíli si je bere jako rukojmí vláda svými škrty,“ uvedla místopředsedkyně.

„Pan ministr říká, že chce zastropovat učitele. Nicméně to zastropování, které teď připomínkujeme, znamená, že asi 40 procent škol bude muset snižovat počty učitelů. To znamená, že v některých školách nebudou moci dělit jazyky, matematiky, češtiny,“ vypočítala Seidlová.

Ministr Bek vzkázal, že dále hledá možnosti, jak posílit rozpočet školství. Odborům, které vyhlásily celodenní stávku škol, nabídl další jednání. Ministr práce Jurečka uvedl, že chystané stávce škol nerozumí. Poukázal na legislativní záruku o nárůstu platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy.

Studenti by podle Seidlové mohli přijít například o laboratorní práce nebo projektové dny, protože bude málo učitelů. „Jak to tak vypadá, tak se na některých školách zase budeme vracet k tomu, že budeme učit děti ve skupinách 30 dětí,“ poznamenala.

Odborového předáka Středulu rozhodnutí o celodenní stávce škol těší. Pochválil, že učitelé jsou solidární s kuchařkami či školníky s nízkými příjmy.

X X X

ODBORY  JEDNAJÍ,  NIC   NEVYŘEŠILY

NA  ČEKÁNÍ  NENÍ  ČAS

Odboráři jednají s vládou o platech ve veřejné sféře a konsolidačním balíčku

V Praze začalo jednání zástupců odborů s lídry vládních stran a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou o odměňování ve veřejné sféře a opatřeních v konsolidačním balíčku. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula před jednáním novinářům řekl, že trvá na zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře o deset procent. Jednání předcházela schůzka s prezidentem Petrem Pavlem.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové se platy ve veřejném sektoru propadají a loňský slib, že se tento rok zvýší, vláda nedodržela.

„Vláda nám loni tvrdila, že v letošním rozpočtu jsou 4 procenta navýšených objemů na zvýšení platů zaměstnanců, nicméně v materiálu, který jsme od nich dostali, je konstatováno, že v prvním pololetí letošního roku se platy oproti roku 2022 nezvedly,“ řekla Žitníková pro iDNES.cz.

„Část zdravotních sester, laborantů a radiologických asistentů je také připravena nesloužit nadlimitní přesčasovou práci,“ dodala.

Od dnešního jednání Středula očekává, že zástupci vládních stran předloží návrh na růst platů ve veřejné sféře. „Výsledky ekonomiky jsou tragické a bez takovýchto impulzů to nejde zvládnout,“ uvedl.

Požadovat bude také změny v navrhovaném nastavení fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) z konsolidačního balíčku. „Pokud něco fungovalo 30 let, tak nechápu, proč by to takovým způsobem mělo být redukováno,“ doplnil.

Žitníková novinářům řekla, že od schůzky nemá téměř žádná očekávání. „Teoreticky nám mohou nabídnout všechno. Návrh státního rozpočtu je v Poslanecké sněmovně, je k němu možné udělat komplexní pozměňovací návrh, ale musí být na to politická vůle a ochota, bez toho to nepůjde,“ uvedla. Požadavek na desetiprocentní navýšení platových tarifů dnes předloží také Odborový svaz státních orgánů a organizací, řekl jeho předseda Pavel Bednář.

Brífink šéfa odborů Pavla Středuly po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. (24. dubna 2023)

Školy budou stávkovat

První výsledek jednání oznámila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. „Původním záměrem byla jednohodinová stávka, ale většinově se rozhodlo o celodenní stávce právě 27.listopadu. To bude výstraha a vyzveme všechny školy, ať se zapojí. Škrty jsou tak výrazné, že to nelze přehlížet,“ řekla redakci iDNES.cz. Odborového předáka Středulu rozhodnutí o celodenní stávce škol těší. Pochválil, že učitelé jsou solidární s kuchařkami či školníky s nízkými příjmy.

Ministr práce Jurečka v reakci na záměr školských odborů uvedl, že chystané stávce nerozumí. Poukázal na legislativní záruku o nárůstu platů učitelů na 130% průměrné mzdy. Ministr Bek vzkázal, že dále hledá možnosti, jak posílit rozpočet školství. Odborům, které vyhlásily celodenní stávku škol, nabídl další jednání.

Středula se 7. listopadu sešel s prezidentem Petrem Pavlem. Vyzval ho, aby vetoval vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí. Podle něj by tím tak prezident vyslal signál, že vnímá vážnost situace ve společnosti. Odborům vadí, že vláda obsah balíčku řádně neprojednala se sociálními partnery a až na minimum případů ignorovala jejich návrhy.

Podle něj prezident vnímá nervozitu ve společnosti. Odborový předák s prezidentem řešil i ceny potravin a nedávné prohlášení premiéra Fialy, který podle něj udělal kontrolním nákupem teatrální gesto. „Všichni víme, že Německo má mnohem vyšší mzdy, ale i nízké ceny potravin v kontextu vysoké kvality,“ dodal Středula.

Protest je v plánu 27. listopadu

Předák odborářů považuje za nemravné, jak klesají reálné příjmy na úroveň roku 2017, ale korporace vyvádí finanční prostředky z ČR. „To není fér a to jsem i řekl panu prezidentovi,“ poukázal. Podle něj je možné protest na 27. listopadu odvolat, pokud vláda přijde s konstruktivním řešením.

Pokles reálných mezd a odměňování ve veřejné sféře jsou také jedny z důvodů, které stojí za připravovaným protestem odborů na 27. listopadu. ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Zastřešuje 31 svazů dohromady se zhruba 270.000 členy. O formě protestu zatím jednotlivé svazy jednají, část z nich už oznámila hodinovou stávku.

X X X

Středula: Vláda spí a tvoří marketingovou bublinu. Inflace bude během dvou let 30procentní

Nejhorší věc je inflace, a ta bude během dvou let takřka 30procentní. V pořadu Partie PLUS na CNN Prima NEWS to uvedl předseda odborářů Josef Středula. Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci v České republice plánují odbory na 27. listopadu Den protestů. „Normální vláda by proti tomu něco začala dělat, ale ta česká, dle našeho soudu, spíše spí a vytváří marketingovou bublinu, která se má tvářit, že je vše v pořádku,“ prohlásil.

„Česká vláda nechává věci rozběhnout do naprosto neuvěřitelných šířek. A ta úplně nejhorší věc je inflace. Za dva roky ji budeme mít takřka 30procentní. Nedivím se, že tady někdo říká nepravdy – příští rok nebude inflace dvě procenta, dle našich odhadů se bude pohybovat mezi pěti nebo šesti procenty, a může to být ještě horší,“ prohlásil Středula.

 Dražší energie, vysoká inflace a další problémy se podle něj promítnou do toho, jak budou občané v České republice schopni situaci zvládnout. „A my si myslíme, že to zvládnout není možné. Proto jsme se rozhodli na 27. listopadu udělat Den protestů. Je to jedna z mála možností, jak vládě ukázat, že nejde jen o názor odborů, ale i silný názor zaměstnavatelů nebo podnikatelů, kteří se obávají, zda budou v příštím období konkurenceschopní,“ pokračoval předseda ČMKOS.

 Několikaměsíční pokles ekonomiky by podle Středuly normální vláda řešila. „Česká vláda ale dle našeho soudu spíše spí a vytváří marketingovou bublinu, která se má tvářit, že je vše v pořádku. Tak to ale není,“ zdůraznil.

Radikalismus stoupá z hodiny na hodinu

Den protestů podle něj přinese stávky, protesty, pochody i demonstrace. „Ti, kteří se nebudou moci zúčastnit, nám už nyní dávají najevo, že za námi stojí, a omlouvají se, že jsou jejich možnosti omezené. Jde například o hasiče, energetiky, zdravotníky – ti mají zakázáno stávkovat. Najdou ale formu, která jim bude vyhovovat,“ prohlásil Středula.

Odhadovat účast nechtěl. „Nemyslím si, že to je to nejpodstatnější. Protest může být ve dvaceti lidech, stejně jako v několika tisících. Je ale důležité, aby vláda skutečně otevřela oči a podívala se na to, co se kolem nás děje. Jak lidé situaci vnímají. Musím říci, že radikalismus stoupá z hodiny na hodinu, nikoliv ze dne na den. Při každých negativních zprávách se to ještě zhoršuje. Moudrá vláda by měla okamžitě reagovat,“ dodal.

X X X

KDYŽ  MÁ  GEN.  PAVEL  STEJNÝ  NÁZOR  NA  KATASTROFU   V  ČR,

JMENUIJE  NOVOU  VLÁDU  PECINY  A  PŘIJME  HNED  DEMISY  FIALY

S prezidentem máme v mnohém podobné názory, řekl šéf odborářů Středula

Kvůli úspornému balíčku vlády i chystanému dalšímu zdražování elektřiny se odbory rozhodly k protestům. „Rada ČMKOS se rozhodla vyhlásit 27. listopad jako den protestů za lepší budoucnost České republiky,“ oznámil předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula. S důvody protestů odborový předák seznámil prezidenta Petra Pavla. Ten podle něj nervozitu ve společnosti vnímá.

 Lídři odborových svazů se o protestech radili před pár dny více než tři hodiny. 27. listopad jako den protestů nezvolily odbory náhodou, v ten den se totiž v roce 1989 uskutečnila také generální stávka proti komunistickému režimu.

Odborové svazy podpoří protesty různými formami. „Od těch nejtvrdších, to znamená stávkové aktivity, až po aktivity těch, kteří stávkovat nemohou z titulu zákona. Přímých stávkových aktivit se zúčastní největší odborové svazy,“ řekl Středula.

„S panem prezidentem jsem řešil důvody k protestům. Seznámil jsem jej s tím, co je obsahem. Řešila se i energetika, stavební řízení a tak dále. Zmínil jsem se, že v mnohých věcech máme podobné názory,“ řekl Středula. „Panu prezidentovi jsem doporučil nepodepsat konsolidační balíček. Jsem rád, že má pan prezident řadu dobrých informací,“ dodal.

„Řešil jsem i benefity, ale i přidání zaměstnancům. A i reálný pokles mezd, který je úplně katastrofický. Nemohu říci, jak bude pan prezident reagovat, ale má výzva byla velmi sugestivní. Pokud by nám vyhověl, vyslal by veřejnosti silný signál. Předal jsem mu i náš dokument na zlepšení veřejných financí, zavedení EET a tak podobně,“ řekl.

Prezident situaci ve společnosti vnímá

Podle něj prezident vnímá nervozitu ve společnosti. Odborový předák s prezidentem řešil i ceny potravin a nedávné prohlášení premiéra Fialy, který podle něj udělal kontrolním nákupem teatrální gesto. „Všichni víme, že Německo má mnohem vyšší mzdy, ale i nízké ceny potravin v kontextu vysoké kvality,“ dodal Středula.

Předák odborářů považuje za nemravné, jak klesají reálné příjmy na úroveň roku 2017, ale korporace vyvádí finanční prostředky z ČR. „To není fér a to jsem i řekl panu prezidentovi,“ poukázal. Podle něj je možné protest na 27. listopadu odvolat, pokud vláda přijde s konstruktivním řešením.

Vládní úsporný balíček, kterému opozice říká daňový a který vadí odborům, zatím schválila Sněmovna a nyní ho posoudí Senát. Šéf odborové centrály ČMKOS Středula napsal dopis senátorům, aby v balíčku udělali změny.

„Odbory varovaly, že inflace v příštím roce nebude tak nízká, jak šířila vláda. A je to tady. Naše předpověď na 5-6 % je více než realistická. Ať se nikdo nediví radikalizaci občanů,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) Středula.

Předseda ČMKOS Josef Středula na tiskové konferenci odborových svazů působících ve veřejných službách a správě k platům ve veřejném sektoru. (2. listopadu 2023)

Lidé jsou nespokojeni tak, jak je šéf odborů dlouho neviděl

Důvodem protestů je podle Středuly zhoršení životní úrovně zaměstnanců a jejich rodin, nespokojenost s kroky vlády například v důchodech, hrozba zásadního zdražení elektřiny nebo pokles reálných mezd. Jde podle něho také o dopady konsolidačního balíčku. „Považujeme tyto dopady za fatální, nebezpečné a zhoršující životní úroveň,“ řekl před týdnem Středula.

Po jednání se 31 předsedů odborových svazů přiklonilo k tomu, že je třeba přitvrdit. Podle Středuly jsou lidé nesmírně nespokojeni. „To je něco, co jsem už dlouho neviděl,“ řekl před jednáním.

Růst cen elektřiny

„Chceme dosáhnout změny dopadu na občany, na zaměstnance a jejich rodiny, aby to nebylo tak, že zaměstnanci zaplatí za chyby vlád,“ prohlásil odborový předák.

Za neuvěřitelný označil i návrh Energetického regulačního úřadu. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti má vzrůst podle návrhu ERÚ oproti letošnímu roku o 71 procent, to je zdražení v průměru asi o 1 408 Kč za megawatthodinu s DPH. „Místo uklidnění situace to přináší další vážný důvod, proč by protesty měly být,“ komentoval Středula.

X X X

Pecina: Za propalestinské protesty může i migrace.

 Propalestinské demonstrace v západní Evropě jsou přímým důsledkem migrační politiky. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to pronesl bývalý ministr vnitra a odborník na bezpečnost Martin Pecina (nestr. za SPD). Takové tvrzení však odmítla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která namítla, že podobné akce neznamenají pro daný stát nutně velké bezpečnostní riziko a jejich účastníci nejsou automaticky podporovatelé Hamásu. Mnozí z protestujících se podle ní baví i s členy izraelských demonstrací.

„Propalestinské demonstrace v zemích západní Evropy jsou přímým důsledkem volné migrační politiky. Dnes se otevřeně hovoří o velkých problémech v Německu, o nichž se dříve mlčelo. Jestli i nadále budeme tvrdit, že všechno zvládneme, a budeme celou věc zlehčovat, máme se na co těšit,“ pronesl v pořadu 360° Pecina a dodal, že se u nás bude situace zhoršovat.

 „Mnozí účastníci demonstrací se bavili i s izraelskými protestujícími a dávali si vzájemně najevo, že stojí na stejné straně – na straně míru a oboustranného řešení konfliktu,“ doplnila europoslankyně. V souvislosti s tím uvedla, že důvěřuje funkčnosti migračního paktu. „Nachází se v něm spousta problémů, jež je nutné vyřešit, ale Evropský parlament se i tak nedomnívá, že je potřeba sáhnout k nějakému jednoduchému řešení,“ dodala.

Pecina reagoval, že tento návrh v rámci migrace by byl pro Česko katastrofou. „Pokud musíme uprchlíky přijímat, když se k nám dostanou z Turecka, proč to stejné neplatí v případě polské či běloruské hranice? Zatímco Poláci si své hranice umí hlídat, jiné schengenské hranice si ubránit nedokážeme,“ zdůraznil bývalý ministr vnitra.

X X X

TRUMP  SI  SPLETL  ORBÁNA  S  ERDOGANEM

Orbán je skvělý lídr Turecka, hlásal Trump. Zmatený exprezident si pletl i americká města

Americký prezident Joe Biden bývá terčem posměchu, protože občas působí zmateně a má na svědomí řadu prazvláštních výroků. Jedním z jeho kritiků je i bývalý šéf Bílého domu Donald Trump. Tomu se však v posledních dnech děje prakticky totéž. Hned dvakrát se dopustil přešlapu ohledně Maďarska a tamního premiéra Viktora Orbána. Trump ho označil za lídra Turecka a obě tyto země podle něj sousedí s Ruskem.

„Je tu jeden chlap, Viktor Orbán, slyšeli jste o něm někdy?“ tázal se Trump svých příznivců na mítinku ve státě New Hampshire asi před dvěma týdny. „Je to asi jeden z nejsilnějších lídrů na světě. Je lídrem Turecka,“ pokračoval americký exprezident. Lídrem Turecka je nicméně prezident Recep Tayyip Erdogan.

Prohlásil také, že „Orbánova země sousedí s Ruskem“. Maďarsko ani Turecko přitom společné hranice s Ruskou federací nemají. Trumpových přeřeků si všiml i ukrajinský deník The Kyiv Post.

 Trumpovy trampoty s Orbánem tím neskončily. O několik dní později vystoupil na podobné akci v Sioux City ve státě Iowa. „Slyšeli jste někdy o Viktoru Orbánovi? Je to lídr Maďarska,“ řekl svým fanouškům Trump, který se zjevně ze svého omylu poučil.

Evidentně se však nedovzdělal v zeměpisu. „Maďarsko má hranice s Ukrajinou a Ruskem,“ pokračoval znovu chybně. Maďarsko sice kus svých hranic opravdu sdílí s Ukrajinou, ale s Ruskem nikoliv. O tomto přešlapu informoval například magazín The Politico.

Paradoxem je, že sám Orbán se nad Trumpovými faux pas vůbec nepozastavil. Naopak americkému exprezidentovi poděkoval za typickou červenou čepici s Trumpovým jménem, která se stala symbolem jeho kampaně. „Podívejte, co mi dnes přišlo poštou. Děkuji za vaši podporu,“ vzkázal Trumpovi na sociální síti X maďarský předseda vlády, který je považován za jednoho ze spojenců bývalé hlavy státu USA.

Vyhráli jsme ve všech 50 státech, tvrdí Trump

Trumpovy chyby tím neskončily. Na zmíněné akci v Sioux City totiž napřed zdravil úplně jiné město, než ve kterém se nacházel, když jej pojmenoval Sioux Falls. Tato města jsou od sebe vzdálená jen zhruba hodinu jízdy autem, každé se ale nachází v jiném státě. Sioux City je v Iowě, zatímco druhé zmiňované město v Jižní Dakotě.

Podle listu The Hill pak Trumpa na pódiu opravoval místní republikánský senátor Brad Zaun. „Je to Sioux City, ne Sioux Falls,“ řekl senátor po projevu Trumpovi. „Oh, vážně?“ reagoval americký exprezident.

Nejnovějším výrokem Trumpa je, že v roce 2020 vyhrál ve všech 50 amerických státech. Učinil tak v sobotu na Summitu Svobody u floridského Orlanda. „Vyhráli jsme všech 50 států. Zamyslete se nad tím – 50 států. Zvítězili jsme v každém státě, vedli jsme si ve volbách skvěle, získali jsme o 12 milionů hlasů více než v předešlých volbách,“ tvrdil Trump před svými příznivci. Následně podle televize ABC dodal, že volby v roce 2020, které prohrál s demokratickým kandidátem Joem Bidenem, byly „jedna velká lež“.

Volební klání v roce 2020 přitom jasně vyhrál Joe Biden. Trump sice oproti roku 2016 skutečně posílil, co se týče získaných hlasů, ale jen zhruba o devět milionů.

Běžně má problémy s přeřeky spíše Trumpův rival a nynější prezident Biden. Trump toho často využívá. Prezidentské volby v USA se uskuteční na podzim příštího roku. Biden i Trump mají v úmyslu kandidovat a zatím se zdá, že si je jejich strany za své nominanty skutečně zvolí. Stále jsou však ve hře i jiní kandidáti.

X X X

MILIONÁŘ  FIALA  Z  POLITIKY  JDE  NAKUPOVAT  LEVNÉ  POTRAVINY  DO  NĚMECKA

MÍSTO  ABY  UŽ  DÁVNO  BYLY  LEVNÉ  POTRAVINY  PODLE  NĚMECKA, POLSKA  A  DALŠÍCH  ZEMÍ  EVROPY  A  SVĚTA  V  ČR

FIALA  NENÍ  NORMÁLNÍ,  PODLE  ODBORNÍKŮ

FIALA  NEMOCEN,  NEMŮŹE  ŔÍDIT  ČR,  PROTO  NEBYL  ŔIJAT  I   V  NIGÉRII

X X X

FIALU  ZESMĚŠŇUJÍ  MÉDIA  NĚMECKA

SMĚŠNÉ…

Nakupuje u nás, protože v Česku je příliš draho, rýpla si německá média do Fialy

Německá média zaujala nákupní cesta českého premiéra Petra Fialy do Bavorska, kde nakupoval potraviny, které srovnal s cenami zboží z českého supermarketu. Podle nich došel k závěru, že v Německu je vše levnější. Německá média připomínají, že se Česko potýká s vysokou inflací a že Češi jezdí nakupovat za hranice.

 Bulvární deník Bild informoval, že premiér si v supermarketu ve městečku Waldsassen o sedmi tisících obyvatelích v Horní Falci nakoupil kečup, čokoládu, máslo, kolu, vejce, mléko, rajčata a nutellu. „V Německu je všechno levnější než v jeho rodné zemi,“ napsal nejčtenější německý deník k fotce Fialova nákupního vozíku. Svůj článek opatřil titulkem: „Protože je pro něj doma příliš draho, nakupuje šéf české vlády u nás“.

Fiala navštívil i supermarket ve zhruba deset kilometrů vzdáleném Chebu. V Bavorsku utratil necelých dvacet eur (492 Kč) a v Česku pak za stejné či srovnatelné věci zaplatil o více než 60 Kč navíc.

„Někde ten rozdíl není velký, třeba u vajec, chleba. Naopak velký rozdíl byl třeba u másla, kdy máslo u nás stálo o více než třetinu než to máslo, které jsem koupil v Německu. Podobně velký rozdíl byl u nutelly,“ řekl Fiala.

O produktech nadnárodních společností pak řekl, že i když cena vypadala výhodnější v Česku, ve skutečnosti tomu tak nebylo, protože v Německu měl za obdobnou cenu větší balení. V případě nutelly označil českou cenu v přepočtu na obsah za téměř dvojnásobnou oproti německé cenovce.

„Jeho závěr: v České republice je vše dražší nebo se prodává v menším balení,“ informuje německý list v krátké zprávě. „Stále více Čechů proto jezdí nakupovat do Německa,“ dodává. Pro ilustraci přiložil i tabulku snížených cen masa řetězce ALDINord.

Bild připomíná, že „čeští spotřebitelé se potýkají s prudkým zdražováním“. Cituje údaje Českého statistického úřadu, podle něhož ceny v září oproti stejnému měsíci loňského roku vzrostly o 6,9 procenta. Zmiňuje též, že v lednu letošního roku dosáhla inflace dokonce 17,5 procenta.

Podle deníku Fiala dlouhodobě vede boj za snížení cen potravin. Žádá, aby byly stejně kvalitní a cenově dostupné jako v zahraničí.

O Fialově nákupu informovala i německá stanice BR24. V článku „Proč šéf české vlády nakupuje v Bavorsku“ vysvětluje, že premiér chtěl nákupy zřejmě upozornit na vysoké spotřebitelské ceny v Česku. Získané produkty srovnal s těmi, které pořídil v českém supermarketu, za něž musel zaplatit více nebo zjistil, že velikost balení v ČR je menší, popisuje stanice video.

„Je otázkou, nakolik byl vybraný nákupní košík reprezentativní,“ uvádí BR24. Podobně jako Bild zmiňuje, že Češi se potýkají s vysokou inflací. Dodává též, že Fialova pětikoaliční vláda se potýká s nízkou oblibou.

Premiér ve videu přislíbil, že bude po výrobcích požadovat vysvětlení rozdílné cenotvorby totožných produktů. Řekl, že vláda bude dále na prodejce a výrobce tlačit, aby složitou inflační situaci nezneužívali.

X X X

Vláda neřízne, kam by měla, a raději chytračí. Apely odborů nic nezmění, říká Jelínek

Apely odborů na vládu ohledně konsolidačního balíčku či návrhu státního rozpočtu v tuto chvíli sotva něco změní. Uvedl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS politolog Lukáš Jelínek. Dodal, že vláda stejně „neřízne, kam by měla“, protože je to pro ni zkrátka jednodušší.

„Státní správa je přebujelá –⁠ ministerstva mají celou řadu příspěvkových organizací, nejrůznějších výzkumných ústavů, narůstají týmy ministrů nebo těch nejvyšších zástupců exekutivy,“ vyjmenoval Jelínek. Dodal, že vláda se místo účinných řešení rozhodla zmrazit platy státním zaměstnancům.

 Podle politologa se jedná o selektivní vládní šetření. „Tam, kde by skutečně mohla vláda říznout, neřízne a místo toho potom různě chytračí o tom, jak naložit se mzdami státních zaměstnanců a úředníků,“ uvedl s tím, že s těmi se manipuluje nejjednodušeji.

Že by ale něco změnily apely odborů či opozice ohledně šetření, si politolog nemyslí. „Myslím si, že vláda je v tuto chvíli už víceméně neoblomná ve své představě prosadit rozpočet, jak byl prezentován v minulých dnech,“ konstatoval.

X X X

Lékový otesánek zkonzumuje i desítky přípravků denně. S podporou lékařů

Zdraví i život řady lidí ohrožuje polypragmazie. Ačkoli většina laiků tento termín nezná, týká se velké části seniorů i dalších pacientů s chronickými nemocemi. Jde o odborné označení pro současné podávání mnoha léků, jejichž kombinace může vést až k vážným zdravotním komplikacím. To se stalo i 75leté ženě, která prošla rukama mnoha lékařů.

Postupně jí naordinovali 26 druhů léků, denně užívala 37 tablet. Až, když skončila se zánětem močového měchýře na Interní a kardiologické klinice Fakultní nemocnice Ostrava, lékaři jí polovinu léků vysadili.

„Ukázalo se, že mnohé už nepotřebovala, nebo třeba užívala dva různé léky na stejný problém. Lékaři ji přidávali další a další léky, ale nikdo neřešil ty předešlé,“ říká přednosta kliniky Jan Václavík.

O alarmujícím případu bude mluvit před kolegy na kongresu České internistické společnosti, který začíná ve středu 8. listopadu v Brně a zaměří se i na škodlivost nadbytečné léčby.

Léky usmrtí asi 200 lidí ročně

Lékaři i farmaceuti vědí, že nežádoucí účinky přemíry či nevhodné kombinace léků jsou příčinou asi desetiny hospitalizací na světě. Odborníci odhadují, že jen v Česku umírá kvůli lékům 200 lidí ročně. V řadě nemocnic hlídají léčbu kliničtí farmaceuti.

„Asi pětina z 3 037 hospitalizovaných pacientů, které jsme loni hodnotili, užívala delší dobu osm a více druhů léků. Některým jsme jejich počet snížili o třetinu až polovinu,“ říká Hana Nováková, vedoucí klinických farmaceutů Městské nemocnice Ostrava.

Pojišťovny od loňska hradí konzultace léků i ambulantním pacientům. Jenže odborníků je málo.

I proto se internisté připojili ke kampani Choosing Wisely (Vybírej moudře), a řeší, jak omezit nadbytečnou léčbu a snížit její rizika. Podle nich jde až třetina nákladů na péči, která pacientům přináší malý či žádný užitek, někdy i škodí.

„V medicíně platí, že méně je někdy více, ale praxe je jiná. Běžně vidíme pacienty, kteří berou deset léků denně. Už při vzájemném působení pěti léků je riziko nežádoucích účinků asi 30 procent a s každým dalším lékem stoupá,“ říká Petr Grenar, interní lékař z Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Právě v tamní nemocnici vznikl letos průzkum mezi desítkami lékařů zaměřený na indikaci léčiv a vyšetření. Téměř 95 procent oslovených lékařů míní, že některá vyšetření jsou nadbytečná, hlavně laboratorní odběry, CT vyšetření, rentgen, ultrazvuk břicha, EKG či magnetická rezonance. A 77 procent soudí, že lidé někdy zbytečně dostávají antibiotika, antivirotika, hypnotika i léky na potlačení bolesti nebo tvorby žaludeční kyseliny.

Strach ze stížností pacientů

„Téměř 71 procent lékařů přiznalo, že provádějí i úkony, o jejichž užitečnosti pro pacienta nejsou přesvědčeni. Zdůvodňují to snahou dodržet ustálenou praxi, naléháním pacientů i strachem z možných dopadů stížností,“ popisuje Grenar.

Podotkl, že obavy z následků stížností rostou a v USA již dominují. Často ke škodě pacientů. Riziko podle lékaře plyne ze všech nadbytečných vyšetření. Včetně laboratorních – tam hlavně z nesprávné interpretace výsledků.

„Některým seniorům vyjdou například špatné hodnoty činnosti štítné žlázy. A přesto, že nemají žádné zdravotní potíže, hned dostanou léky. V tom případě ale často léčíme čísla, ne pacienty,“ míní Grenar. Podle něj má smysl užívat léky jen tehdy, pokud snižují utrpení, například bolest či dušnost, nebo prodlužují život. Jinak ne.

Která vyšetření byla nadbytečná a co pacientům víc uškodilo než pomohlo, budou nyní zkoumat ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Výsledky budou znát příští rok.

„Máme i letáky pro pacienty. Obsahují pět otázek, které by měli probrat s lékařem. Jde o to, aby se lidé více zajímali o nutnost, výhody i rizika vyšetření. Rádi letáky poskytneme kolegům z nemocnic i ambulancí,“ říká Dan Rakušan za Choosing Wisely tým České internistické společnosti.

X X X

České fiasko. Nigerijské odmítnutí bude mít pro diplomacii zdrcující následky

 Ze středu Evropy to vypadá jako bezvýznamný výpadek v cestovním itineráři. Jenže zrušení návštěvy českého premiéra Petra Fialy v Nigérii, jež je africkou supervelmocí a má tolik obyvatel jako polovina EU, je pro Česko v Africe výbuch roku. Naznačuje rovněž nástrahy spojené se zahraniční politikou prováděnou doma pomocí aktivistických gest.

„Je to obrovský průšvih,“ řekl jeden diplomat, který si nepřál být jmenován. Dodal, že Nigérie udává trendy v celé západní Africe, což teď znamená například velký problém pro českou kandidaturu na místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN.

X X X

FIALŮV  AFRICKÝ  VÝLET,  KONTROLA,  CO   NAUČILA  AFRIČANY  ČÍNA

Expremiér ČR Paroubek: Premiéra Fialu vyslali chlapci a děvčata z ministerstva zahraničí na trnitou cestu do Etiopie, Keni, Nigérie, Ghany a Pobřeží slonoviny. V případě Keni se dá v malém na leccos navazovat. Náš vývoz do této africké země činí cca půl miliardy korun. Není to mnoho, ani málo, a to s ohledem na to, že už nejsme schopni vyvážet velké investiční celky. Na nedávném summitu „Belt and Road“ v Pekingu, jehož jsem se zúčastnil, patřily právě tyto tři země z pětice afrických zemí, které Fiala chce navštívit, mezi velmi zmiňované.

Číňané ve všech těchto zemích v rámci iniciativy „Pás a stezka“ vystavěli velké infrastrukturní stavby. Tak v Keni je to železnice, která vede od pobřeží do hlavního města a ještě o 160 km dále. Čína vyškolila i mladé keňské odborníky, kteří řídí vlaky a zajišťují servis lokomotiv. Co může nabídnout ve srovnání s tímto obřím projektem Česko? Můžeme děkovat našim zoologům, že před časem pomáhali této zemi vypreparovat zcepenělého nosorožce Súdána, který měl být poslední nadějí svého poddruhu pro jeho zachování. A samozřejmě Keňa, stejně jako prakticky kterákoliv jiná africká země, bude mít zájem o české zbraně. Ty se vždycky hodí…

A co Nigérie? Také v Nigérii vybudovali Číňané železnici z hlavního města Abuji do jednoho z provinčních hlavních měst a také lehkou železniční dráhu z centra Abuji na letiště. Prostě další obří investice, kterou za krátký čas dokázali zajistit čínští dodavatelé, včetně dodávek kvalitních lokomotiv. Pokud si odpovědní činitelé nigerijské vlády vygooglovali, jaké investiční celky v posledních 30 letech dodala Česká republika do zahraničí, přišli rychle na to, že prakticky žádné. Proč se tedy bavit s takovým partnerem. Zejména když v OSN zastává politická stanoviska, která se velké části zemí rozvojového světa nelíbí. Mám na mysli rezoluci s výzvou VS OSN k příměří v Gaze, proti které se odvážily z EU hlasovat pouze tři země EU, mezi nimi i Česká republika.

Je dobré mít zásady. Ale ne vždy je to praktické, zejména když moje nabídka – zboží, služeb či investic – není neodolatelná.

A tak si Fialova družina udělá po této blamáži s Nigerií bene jeden den v Keni. Budiž jim to přáno, ale pro obraz České republiky je to ostudné. Je to jen ukázka toho, že tvůrci české zahraniční politiky, včetně těch ve State departementu USA nechápou kudy v mezinárodních vztazích „běží zajíc“.

Uvidíme, jak dopadnou návštěvy premiéra Fialy v Ghaně a v Pobřeží Slonoviny. Ale v nejlidnatější africké zemi, Nigérii (220 mil. obyvatel), to dopadlo tristně. Podobně to dopadlo i v jedné z nejlidnatějších afrických zemí, zemí s obrovským nerostným bohatstvím, Etiopii (120 mil. obyvatel), kde se problém rozvoje vzájemných vztahů přenáší na společnou komisi. Pokud se tak někdy stane a problém, který existuje (nedostatečná obchodní výměna), se přenese k řešení na komisi, většinou to dopadne tak, že se tím věc uzavírá. Také etiopský premiér si přímo na čínském summitu pochvaloval rozsáhlé čínské investice v rámci Iniciativy „Pás a stezka“(viděl jsem ho osobně v čínské státní televizi CGTV v anglickém jazyce).

Prostě řečeno, i když Fialova cesta po Africe ještě neskončila, když do toho započtu i skromné výsledky předchozích cest jeho ministrů po Africe (Rakušana a Lipavského), můžeme celou věc jednoduše shrnout: africké trhy jsme téměř ztratili. Je to velká škoda, protože se jedná o kontinent střední třídou. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

Bundeswehr trvale v Polsku?

Bývalý německý velvyslanec v Polsku Arndt Freytag von Loringhoven vyvolal rozruch sloupkem publikovaným v listu „Frankfurter Allgemeine Zeitung“, ve kterém se zabývá situací v Polsku po parlamentních volbách.

Podle jeho názoru   vítězství proevropskému středolevicovému opozičnímu táboru, „zastavil demontáž demokracie“ v Polsku. Věří také, že to Polsku umožňuje být „proaktivní v Evropské unii“ a vrátit se ke „konstruktivnímu partnerství s Německem“.

Bývalý velvyslanec se mimo jiné vyslovil pro hlubokou integraci polských ozbrojených sil s německými a trvalé rozmístění jednotek Bundeswehru v Polsku.  „V zájmu obou stran je užší integrace Bundeswehru s polskými ozbrojenými silami a v dlouhodobém horizontu také trvalé přemístění německých jednotek do Polska,“ von Loringhoven.

Připomeňme, že  v březnu tohoto roku  se nizozemská 13. lehká brigáda z   dostala pod německé velení.  Poslední brigáda nizozemské armády tak byla začleněna do německých ozbrojených sil.   Naprostá většina jednotek nizozemské armády jev rámci procesu spojení obou armád již pod německým velením.

Je ovšem velmi diskutabilní, zda by polská veřejnost takovou integraci, německé velení a stálou  přítomnost Bundeswehru z pochopitelných důvodů přijala, server vasevec.cz

X X X

Zelenského by prý mohl odstranit převrat vedený Budanovem

Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Oleksijovyč Budanov prý představuje skutečnou hrozbu pro Vladimíra Zelenského. Mohl by vést spiknutí generálů proti prezidentovi s cílem uzavřít mír s Ruskem, uvedl bývalý náměstek amerického ministra obrany Stephen Bryan.

„Pokud pro Zelenského existuje skutečná hrozba, pochází od Budanova a jakéhokoli spojenectví mezi ním a ukrajinskými generály“ říká Bryan.  Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany a Službu bezpečnosti Ukrajiny (SBU)  považuje za důležitý prvek  jakékoli změny moci na Ukrajině. Podle experta mohou spiklenci donutit Zelenského, aby zahájil mírová jednání s Ruskem, nebo ho nahradit jiným prezidentem.  „Současný vývoj vede k nejhoršímu pro Zelenského a pro Ukrajinu. Vojáci na bojišti už to vědí.“ – cituje řecký portál bankingnews.gr.

Prezident Ukrajiny již dříve vstoupil do nepřímého sporu s vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny Valerijem Zalužným. Ten pro Economist řekl, že se ukrajinská armáda   dostala do slepé uličky. Zelenskyj vyjádřil nesouhlas s pozicí vrchního velitele a poznamenal, že „toto není patová situace“. Zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Igor Žovkva zase řekl, že Zalužnyj neměl západním médiím říkat o stavu věcí na frontě.

Do souvislosti s tímto konfliktem je dávána  i  smrt  asistenta vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Hennadije Časťakova, kterému doma vybuchl granát v dárkové tašce donesený spolu s jinými narozeninovými pozornostmi. Není totiž vyloučeno, že tato podivná smrt je varováním pro samotného Zalužného, server vasevec.cz

X X X

F. Škvrnda: Nemecká radikálna ľavica na rázcestí – čo dosiahne S. Wagenknechtová? I.

V Nemecku v posledných rokoch došlo k poklesu podpory ľavice, čo viac pocítila jej radikálna časť. Podľa mnohých názorov odchod voličov od nej čiastočne smeruje aj k pravicovo radikálnej Alternatíve pre Nemecko (AfD). Už viackrát sme poukázali na „liberalizáciu“ ľavicových strán, ktorá ma kontroverzné následky. Vedie k zmene voličskej základne a vyúsťuje do oslabenia a úpadku ľavice. Určitá časť obyvateľstva v súčasnej zložitej politickej a sociálno-ekonomickej situácii javí zvýšený záujem o konzervatívne hodnoty a názory, z čoho profituje pravica. Čoraz viac sa však uvádza, že pri raste počtu voličov (stúpencov) AfD sa zvyšuje podiel tých, ktorí nepatria do pravicovo-extrémistického tábora a podporujú ju najmä kvôli nespokojnosti s pomermi v štáte a jeho politikou. Je to preto aj výzva pre ľavicové krídlo politického spektra.

 Aliancia Sahry Wagenknechtovej ako nová možnosť voľby pre Nemecko

Jedna z najpopulárnejších nemeckých političiek, ľavicovo radikálna S. Wagenknechtová, ktorá bola do odchodu zo slabnúcej Ľavice jej takmer ikonickou postavou, už dlhšie prejavovala nespokojnosť so situáciou, v ktorej sa nachádza strana i spoločnosť. Dňa 23. októbra po pretrvávajúcich nezhodách so strany vystúpila a s niektorými jej bývalými členmi ohlásila vytvorenie nového politického subjektu. Má netradičný, neutrálny až nepolitický názov Aliancia Sahry Wagenknechtovej – Za  rozum a spravodlivosť (nemecky Bündnis Sahra Wagenknecht – Für Vernunft und Gerechtigkeit, ďalej len BSW).

Vznik aliancie súvisí so snahou S. Wagenknechtovej vytvoriť novú stranu, ktorá by vyplnila „prázdno“ na nemeckej politickej scéne. Podľa niektorých médií názov naznačuje, že aliancia bude za všetko dobré a proti všetkému zlému. Budúca strana by mala byť ľavicovo konzervatívna, čo je aj reakciou na bezbrehé rozširovanie liberalizmu v tomto spektre. Pre sklamaného nemeckého voliča má vytvoriť inú možnosť voľby, ako je AfD.

„Nástupný“ potenciál budúcej možnej strany je na prvý pohľad pomerne vysoký a ak sa jej podarí etablovať sa, môže priniesť zmeny na nemeckej politickej scéne a poriadne ju „prevetrať“. O zámere S. Wagenknechtovej vytvoriť novú stranu sa hovorilo už mesiace. V niektorých prieskumoch o jej možnom pôsobení sa zistilo, že by ju bolo ochotných podporiť od 12 do 20 % (na území bývalej NDR až 32 %) respondentov.

BSW má relatívne čas na svoje upevnenie a rozvoj, lebo prvýkrát sa zúčastní na voľbách do Európskeho parlamentu v júni 2024. O potenciáli novej strany v nemeckej politike viac napovedia krajinské voľby, ktoré budú neskôr, na začiatku septembra v Sasku a Durínsku a potom o tri týždne v Brandebursku. Ide o nové spolkové krajiny, kde je už dlhšie vysoká podpora AfD. A voľby do Bundestagu by podľa čl. 39 ústavy mali byť (ak nebudú predčasne) od 31. augusta, najneskôr však 26. októbra 2025.

O živote, politickej angažovanosti Sahry Wagenknechtovej a manželstve s Oskarom Lafontainom

Vzhľadom na to, že „príprava“ a vznik BSW sa nielen názvom, ale aj aktivitami spája s charizmou S. Wagenknechtovej, zastavíme sa viac pri jej politickej charakteristike. Sahra (v roku 2009 pôvodné meno Sarah zmenila na znenie podľa perzského pravopisu) Wagenknechtová sa narodila v roku 1969 v Jene. Jej otec bol iránskym študentom v Západnom Berlíne, ktorý chodieval aj do NDR. Krátko po jej narodení po ceste do Iránu zostal nezvestný. Spočiatku vyrastala u starých rodičov a keď začala chodiť do školy, žila v Berlíne s matkou, ktorá pracovala v obchode s umeleckým tovarom.

Bola členkou FDJ (nemeckej mládežníckej organizácii podobnej SZM). Napriek určitým problémom, ktoré mala vo vzťahu k moci (dala výpoveď zo zamestnania, čo bolo vtedy u mladých ľudí nezvyklé), bola v lete 1989 prijatá do Jednotnej socialistickej strany Nemecka.

V súvislosti s ďalším textom doplníme, že strana sa v decembri 1989 premenovala na Jednotnú socialistickú stranu Nemecka – Stranu demokratického socializmu. Od februára 1990 sa nazývala len Stranou demokratického socializmu (Partei des Demokratischen Sozialismus, ďalej len PDS). PDS sa v roku 2007 spojila s Volebnou alternatívou Práca & sociálna spravodlivosť do strany Ľavica (Die Linke).

Od roku 1990 S. Wagenknechtová študovala filozofiu a modernú nemeckú literatúru na Univerzite Friedricha Schillera v Jene a Humboldtovej univerzite v Berlíne. Štúdium nedokončila, lebo neodovzdala záverečnú prácu, ale zavŕšila ho v roku 1996 v odbore filozofia na Štátnej univerzite (Rijksuniversiteit) v Groningene v Holandsku. Témou jej záverečnej práce bol mladý Marx. V roku 2012 ukončila doktorandské štúdium na Technickej univerzite v Chemnitzi (v rokoch 1953 – 1990 sa nazýval Karl-Marx Stadt) s prácou „Hranice voľby – rozhodnutia o sporení a základné potreby vo vyspelých krajinách“ (Die Grenzen der Auswahl – Sparentscheidungen und Grundbedürfnisse in entwickelten Ländern).  Pre obľubu vzdelaných Slovákov v používaní akademických titulov zo zahraničia dodáme, že po zložení ústnych skúšok sa stala Dr. rer. pol. (doktor politických vied). V niektorých prameňoch sa označuje aj za publicistku, lebo vydala aj niekoľko kníh.

V rokoch 1991 – 1995 a 2000 – 2007 bola S. Wagenknechtová členkou predsedníctva PDS. Potom pôsobila v Ľavici, kde v rokoch 2010 – 2014 zastávala funkciu podpredsedníčky strany. Získala v nej veľký vplyv i popularitu medzi voličmi. Označovali ju za nositeľku komunistických myšlienok a hlavnú protagonistku radikálneho krídla strany.

V roku 2004 – 2009 bola poslankyňou Európskeho parlamentu a od roku 2009 je v Bundestagu. V rokoch 2015 – 2019 pôsobila ako spolupredsedníčkou parlamentnej frakcie Ľavice (s Dietmarom Bartschom).

Strana Ľavica prijala kriticky jej knihu „Samospravodliví | Môj protiprogram – pre komunitného ducha a súdržnosť“ (Die Selbstgerechten | Mein Gegenprogramm – für Gemeinsinn und Zusammenhalt), vydaná v apríli 2021. Odsúdila v nej zanedbávanie cieľov sociálnej spravodlivosti v Ľavici v prospech otázok politiky identity. Po vydaní knihy došlo  k pokusom o vylúčenie autorky zo strany. Vyostrili sa tým spory medzi jej „krídlom“ a „progresívno-emancipačným“ prúdom. Spory sa začali už v roku 2014, keď sa S. Wagenknechtová postavila proti väčšinovej línii strany „priateľskej k utečencom“.

Wagenknechtová je bezdetná. V decembri 2014 sa druhýkrát vydala za O. Lafontainea (*1943), známeho nemeckého ľavicového politika, s ktorým dnes žije v Merzigu v Sársku. Spolu sa výrazne podieľali na vytváraní obrazu Ľavice ako radikálnej strany.

V prípade O. Lafontainea ide o výnimočný zjav v nemeckej politike v starých spolkových krajinách i v celej  západnej Európe. Je aj legendou, lebo ide o jediného vysokopostaveného politika z nemeckej sociálnej demokracie (SPD) ktorý sa stal radikálnym ľavičiarom. Vzhľadom na to odbočíme od hlavnej témy a stručne charakterizujeme jeho politickú dráhu.

Pochádza zo Sárska, kde sa začal angažovať v SPD. Od januára 1976 do apríla 1985 bol zástupcom primátora a neskôr primátorom Saarbrückenu. Už vtedy upútal na seba pozornosť, lebo na konci 70. rokov nesúhlasil s dvojitým riešením NATO o rozmiestnení rakiet Pershing 2 a striel s plochou dráhou letu v Nemecku ako odpovede na nové sovietske rakety SS-20. V rokoch 1977 – 1996 bol predsedom sárskej krajinskej organizácie SPD. Od apríla 1985 do novembra 1998 vykonával funkciu predsedu sárskej krajinskej vlády.

V roku 1990 sa ako podpredseda SPD stal spolkovým lídrom strany vo voľbách do Bundestagu. Dňa 25. apríla utrpel po útoku psychicky chorej ženy na predvolebnom zhromaždení v Kolíne nad Rýnom život ohrozujúce zranenia. Po vyliečení pokračoval v kampani. Po víťazstve CDU/CSU vo voľbách sa stiahol z politiky na spolkovej úrovni.

Od novembra 1992 do októbra 1993 bol predsedom Spolkovej rady. V SPD vznikli pred voľbami do Bundestagu v roku 1994 určité personálne problémy a nakoniec ju do nich viedla  „trojka“ v zložení Rudolf Scharping (z Porýnia-Falcka), O. Lafontaine a Gerhard Schröder (z Dolného Saska). Ani tentokrát však SPD nezvíťazila.

SPD zvíťazila vo voľbách do Bundestagu až v septembri 1998. Volebným lídrom bol G. Schröder, ktorý sa stal aj kancelárom červeno-zelenej koalície. V novej vláde získal O. Lafontaine miesto ministra financií. Bol na ňom len do marca 1999, keď sa prekvapujúco vzdal všetkých politických funkcií v SPD (od novembra 1995 bol jej predsedom), vrátane mandátu v Bundestagu. Odvtedy vystupoval ako kritik vlády i SPD. Nesúhlasil s bombardovaním Juhoslávie letectvom NATO. V októbri 1998 vydal knihu „Srdce bije vľavo“ (Das Herz schlägt links), v ktorej zdôvodnil svoj odchod z funkcií v SPD. Politiku G. Schrödera i britského predsedu vlády Tonyho Blaira hodnotil ako odmietnutie základných sociálnodemokratických hodnôt a škodlivý obrat k neoliberalizmu. Kritizoval aj globalizáciu. So svoju pozíciou zostal v SPD osamotený a v máji 2005 z nej vystúpil.

Vo voľbách do Bundestagu v septembri 2005 kandidoval spolu s Gregorom Gysim ako volebný líder spojenej kandidátky Volebnej alternatívy Práca & sociálna spravodlivosť a PDS (Ľavicovástrana.PDS) a znovu sa stal poslancom. Kandidátka ziskom hlasov predbehla aj vtedy už roky etablovaných Zelených. V júni 2007 bol s Lotharom Biskym zvolený za spolupredsedu Ľavice a funkciu vykonával do mája 2010. Diagnostikovali mu rakovinu prostaty a po úspešnej operácii v novembri 2009 však ohlásil, že zo zdravotných dôvodov sa vzdáva mandátu v Bundestagu (odstúpil vo februári 2010) a nebude opätovne kandidovať na post predsedu Ľavice.

Od roku 2010 pôsobil už len na krajinskej úrovni v Ľavici v Sársku. V marci 2022 oznámil koniec politickej kariéry a odchod zo strany. Odôvodnil to tým, že Ľavicu spoluzakladal ako alternatívu k politike sociálnej neistoty a nerovnosti, ktorá sa však tohto smerovania vzdala. Ľavica sa vo voľbách v marci 2022 nedostala do sárskeho krajinského zhromaždenia.

Ďalej necháme prehovoriť „suché“ čísla volebných ziskov Ľavice. Uskutočníme ich v dvoch  prehľadoch. Prvý má podobu tabuľky o ziskoch radikálnej ľavice vo voľbách do Bundestagu od zjednotenia Nemecka v roku 1990. Druhý sa zaoberá vývojom výsledkov volieb v jednotlivých krajinách (mestských štátoch). Viaceré z týchto údajov sme už uviedli aj v predchádzajúcich príspevkoch o voľbách a politike v Nemecku.

Podpora Ľavice a jej predchodcov v spolkových voľbách

Tabuľka Volebné zisky PDS a Ľavice zo zoznamov (druhý hlas) vo voľbách do Bundestagu po zjednotení Nemecka (v percentách):

Poznámky:
a – Vzhľadom na špecifickosť volieb po zjednotení Nemecka boli vytvorené dve volebné oblasti. Prvá oblasť bola „stará“ (staré spolkové krajiny vrátane Západného Berlína) a druhá oblasť bola „nová“ (nové spolkové krajiny, teda územie bývalej NDR aj s časťou „východného“ Berlína). Na vstup do Bundestagu stačilo prekonať päťpercentné kvórum v jednej z oblastí. PDS získala v „novom“ volebnom obvode 24,3 % hlasov, a tak sa dostala do Bundestagu. V nasledujúcich voľbách to už neplatilo.
b – Kandidovala PDS.
c – PDS v Berlíne získala štyri priame mandáty a mala podľa platného volebného zákona nárok na vytvorenie poslaneckej frakcie.
d – PDS získala len dva priame mandáty a mala nárok na vytvorenie poslaneckej frakcie.
e – kandidovala Ľavicovástrana.PDS.
f – Ľavica získala tri priame mandáty a opäť tak mohla vytvoriť poslaneckú frakciu.

Tabuľka hovorí sama za seba, ale predsa ju stručne okomentujeme. Vyplýva z nej, že proces zjednocovania radikálnych ľavicových síl na západe i východe Nemecka a vznik Ľavice znamenali výrazné posilnenie podpory tejto časti politického spektra. Trend sa udržiaval vyše 10 rokov. Vo voľbách v roku 2021 došlo k výraznému poklesu podpory strany, ktorý podľa prieskumov preferencií trvá doteraz. Na týchto procesoch sa podieľalo veľa činiteľov, ktorých  analýza by bola iste zaujímavá, ale veľmi náročná a asi aj bez jednoznačných záve František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

Exředitel ČT Dvořák chce doplatit bonus. Rada mu prý sáhla na peníze neprávem

 Téměř 25 milionů korun. Na tolik si jen na bonusech přišel za dvanáct let svého působení v čele České televize její bývalý generální ředitel Petr Dvořák, který teď veřejnoprávní médium žádá, aby mu do plné výše doplatilo bonus z roku 2020. Ten mu byl přiznán jen z 66 procent. Jde o částku 822 800 korun.

Nový generální ředitel ČT Jan Souček už požádal právní oddělení média, aby mu vypracovalo stanovisko k celému případu. „Bude ho prezentovat na nadcházejícím zasedání Rady ČT, které proběhne 15. listopadu 2023,“ řekla MF DNES mluvčí ČT Vendula Krejčová. Dvořák na dotazy, proč ČT nepožádal o doplacení bonusu už v době, kdy jí šéfoval, odpověděl, že na tytéž otázky bude odpovídat novému generálnímu řediteli ČT do konce tohoto týdne.

X X X

VYSTRČIL  VZAL  ZPÁTEČKU,  SENÁTORKA  HAMPLOVÁ  MÁ  PROSTORY  V  SENÁTU  NA  PRÁCI

Zwyrtek Hamplová si po stížnosti vymohla prostory Senátu pro svou akci

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí) by mohla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) uspořádat seminář v horní parlamentní komoře jako své setkání. Nemůže jej ale pořádat jako akci podporovanou Senátem, pokud pro to nezískala podporu některého ze senátních funkcionářů, výborů nebo komisí.

 Vystrčil to řekl v úterý po projednání senátorčiny stížnosti organizačním výborem horní komory. „Individuální setkání v budovách Senátu si může zorganizovat každý senátor kdykoli se mu zachce a může si v podstatě pozvat kohokoli,“ uvedl.

Senátorka ale podle něj žádala o uspořádání semináře jako akce, pro kterou by potřebovala podporu některého z představitelů nebo orgánů horní parlamentní komory. „Není to tak, že by kdokoli cokoli paní senátorce Zwyrtek Hamplové zakazoval,“ uvedl předseda Senátu. Organizační výbor „vzal na vědomí to, co plyne z našeho souboru interní legislativy“, dodal.

Senátorka si stěžovala na to, že jí komise pro práci Kanceláře Senátu neschválila žádost o zapůjčení jedné ze senátních jednacích místností k uspořádání semináře. Zwyrtek Hamplová, jejíž jméno je opakovaně spojováno se šířením různých dezinformací, seminář nazvala „Pravdivé informace jako jediná cesta z doby covidové“.

Postup komise označila senátorka za „protiústavní diskriminaci své osoby“. Pohrozila, že se obrátí na Ústavní soud, pokud nebude zjednána náprava. Komise podle Zwyrtek Hamplové narušila rovné podmínky pro práci každého senátora.

Senátorka a advokátka, která je držitelkou ocenění Právník roku 2019 v kategorii správní právo, označovala covid-19 za „nepříjemné virové onemocnění podobné chřipce“ a zpochybňovala očkování proti němu. Koncem letošního října šířila podle deníku.cz pro své příznivce na sociální síti Facebook článek, podle něhož vakcíny proti covidu zabily víc lidí než covid.

Loni v prosinci šířila senátorka mylnou informaci o tom, že ČEZ na jihu Moravy odpojuje elektroměry lidem, kteří nezvládají platit zvýšené zálohy za energie. O tři měsíce později šířila dezinformace, že za rozšířením tuberkulózy v Česku stojí výcvik ukrajinských vojáků ve vojenském újezdě Libavá, za což se následně omluvila.

X X X

Kvůli konkurenceschopnosti musíme důsledně prověřovat dotace firmám, poskytnuté vládami třetích zemí, říká dr.  Mlsna

 Evropa musí kvůli konkurenceschopnosti eliminovat zvýhodnění vyplývajících ze subvencí poskytnutých podnikům působícím v zemích EU ze strany třetích států, konstatoval na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. Evropská unie vydala pro tyto případy nařízení, které dává Evropské komisi k dispozici nástroje pro vyhodnocování škodlivosti zahraničních subvencí a nápravu škodlivých účinků, které tyto subvence mohou mít na vnitřní trh Evropské unie, doplnil ve svém příspěvku šéf antimonopolního úřadu.

Evropská komise má nově aktivní pravomoc prošetřit finanční příspěvky poskytnuté vládami mimo Evropskou unii společnostem působícím v EU. Jde o podporu třetích států, která by mohla zásadním způsobem ovlivnit konkurenceschopnost evropských firem.

„Pokud Komise zjistí, že tyto finanční příspěvky představují subvence narušující hospodářskou soutěž, může uložit opatření k nápravě, například navrácení zahraniční subvence,“ uvedl na sympoziu předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna.

Petr Mlsna akcentoval, že kvůli podporám ze třetích zemí Evropská unie přijala nařízení o zahraničních investicích.

„Je to nový nástroj, který byl přijat v roce 2023, a má ochránit evropské podniky proti firmám buď evropským, které jsou podporovány ze třetích států, anebo firmám, pohybujícím se na vnitřním trhu EU. Je to obecné nařízení. Narativ, který rezonoval při přijetí, že se bojuje primárně proti ruským a čínským firmám, které přichází na unijní trh silně subvencované, dnes už tak úplně neplatí. Ono to totiž platí i vůči americkým firmám přicházejícím na český trh, podporovaným velmi výrazně v rámci programu Inflation Reduction Act (IRA), toho jejich velkého programu na vytváření zelených řešení a zelené ekonomiky. A je to tak masivní podpora, že některé evropské velké podniky, například ve Francii, v Německu, začaly v důsledku toho uvažovat o tom, že přesunou svoje výrobní kapacity do Spojených států. Veřejná podpora a dotační politika vůbec, to je globální souboj v globálním světě. A nebavíme se jenom o českém, evropském, unijním rozměru,“ prohlásil na sympoziu Ekonomického deníku Petr Mlsna.

Řečníci sympozia Ekonomického deníku Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku: zleva vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, výkonný ředitel společnosti Kiwi.com Juraj Strieženec, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, ekonom České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník a partner venture fondu N1 Ondřej Homola. Foto: Radek Čepelák

Nový předpis o zahraničních investicích pak dále rozvedl.

„Je platný od ledna 2023, od 12. července 2023 částečně aplikovatelný, a v plné aplikovatelnosti je od 12. října tohoto roku. Má ochránit vnitřní trh a zabránit škodlivosti zahraničních investic. Kumuluje v sobě tři věci. Myslím si, že to není úplně špatné. Například říká, že podnik, který má obrat přes 500 milionů eur a dostal za poslední tři roky 50 milionů eur na podporách, tak se na něj díváme v případě fúze. A to v případě, kdy fúze vám umožňuje nabídnout výhodnější cenu, pokud vám ji zaplatí cizí stát, takže to dopadá jak na fúze, tak i na veřejné zakázky. Dále jde o případy, pokud by se ucházela o veřejnou zakázku nad 250 milionů eur, což jsou například velké infrastrukturní stavby, firma mimo Evropskou unii nebo evropská firma mající dotaci ze zahraničí. Budeme to řešit hlavně v budoucnu, protože v současné době jde v podstatě jen o výstavbu metra v Praze nebo možná nějaké dvě velké pozemní stavby. Ale pokud stát rozjede výstavbu vysokorychlostních tratí, tak tento limit bude přesahovat každá zakázka. A budou se do ní hlásit zahraniční subjekty, protože kapacita českého stavebního průmyslu nebude taková, aby ty zakázky byl schopen realizovat,“ rozvedl dále šéf antimonopolního úřadu.

„Ještě před tím, než začalo platit toto nařízení, tak jsme měli na úřadu případ takové zakázky, která přesahovala limit 250 milionů eur a hlásil se tam mezinárodní koncern, spojující částečně evropské firmy, ale také firmy, kdy jedna byla z Kataru a jedna byla dokonce z Indie. A tam už taková podmínku, jestli není subvencovaná výše než 4 miliony eur za 3 roky prostě posuzovat musíte a bude to centrálně dělat Evropská komise. Na tyto negativní jevy se tedy Evropská unie připravuje,“ zkonstatoval Petr Mlsna.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna v diskusi s účastníky Sympozia Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku. Foto: Radek Čepelák

Zvýhodňovat se nesmí ani „na domácích hřištích“

Petr Mlsna připomněl, že pravidla veřejné podpory jsou na úrovni EU centrální.

„Státy si nemohou vytvářet svoje vlastní pravidla, podle kterých by chtěly postupovat. Proč je tento systém povolování veřejných podpor centralizovaný? Protože chrání volný jednotný vnitřní trh EU. Centrálně je to posuzováno právě z obavy, aby jednotlivé státy nezřizovaly takové režimy a takové programy, které by zvýhodňovaly jejich podniky a ty ostatní se stali nekonkurenceschopnými. Uvedu historický příklad, kdy si ve Francii stanovili osvobození od DPH u vozidel, která obsahovala určitou kubaturu, čímž vytvořili velký benefit pro francouzské automobilky, protože německé vozy se prodávaly dráž a spotřebitel byl nevědomky tlačen k tomu, aby si kupoval vozy francouzské. Ale ono to vlastně může fungovat obdobným způsobem i dnes,“ upozornil Petr Mlsna.

Podle Mlsny by veřejná podpora sama o sobě měla naplňovat nějaký veřejný zájem. Ten je v současné době definován politicky.

„To, že se dnes zabýváme tím, jak přispět k dekarbonizaci, jaké zvolit nejvhodnější nástroje, jak zrychlit přechod na zelenou a digitální ekonomiku, je ryze politickým rozhodnutím. Není to rozhodnutí, které by přišlo na základě volného trhu, že by se někdo sám rozhodl, že začne investovat, pokud to není vizionář, jako byl v minulosti Edison, Siemens, nebo další. Tento systém nastartovali politici a nyní se hledají nástroje, jak vlastně toho politického cíle dosáhnout,“ uvedl Mlsna.

Veřejná podpora a dotační politika vůbec, to je globální souboj v globálním světě. A nebavíme se jenom o českém, evropském, unijním rozměru, prohlásil na sympoziu předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. Foto: Radek Čepelák

Veřejnou podporu podle Mlsny definují čtyři základní znaky: Musí se jednat o veřejné prostředky, státní prostředky, ale i prostředky veřejných institucí, např. samosprávy. Jde o nějaké zvýhodnění, selektivitu, ať už vůči konkrétnímu podniku, konkrétnímu odvětví, ale i o hrozbu narušení hospodářské soutěže.

„Ta nemusí být reálná, stačí tu jenom potencionalita, stejně jako ovlivnění obchodu v rámci EU. Jsou-li naplněné tyto čtyři definiční znaky, kumulativně, jedná se o veřejnou podporu. A pak nastává ten rozcestník, co s tou veřejnou podporou udělat. Buď lze aplikovat blokové výjimky, kdy není nutné takovou podporu notifikovat u Evropské komise. Takové podpory se Komisi jenom oznámí, Komise nic nepřezkoumává. K tomu slouží evropské nařízení o blokových výjimkách, GBER, které reflektuje politickou dohodu o Green Dealu, o zrychlení digitalizace a jsou tam uvedena jednotlivá odvětví, ať už horizontální, nebo odvětvová, která říkají, za jakých podmínek lze takovou podporu udělovat,“ rozvedl dále Mlsna.

Dále zmínil podpory de minimis (které nejsou de iure veřejnou podporou, protože nesplňují všechny čtyři prvky veřejné podpory – pozn. red).

„To jsou podpory do 200 tisíc eur v průběhu tří let, které se zapisují jen do našeho českého vnitrostátního rejstříku, nebo vnitřního systému na služby obecného hospodářského zájmu, které v podstatě jsou dotovány proto, že by je ten trh jinak vůbec nenabízel. Jsou to služby ztrátové, které realizují takové veřejné zájmy, jako jsou sociální služby, pečovatelské služby, zdravotnictví a další. Pokud nesplňuje poskytovatel podpory některou z těchto blokových výjimek, musí se přejít k notifikaci, k individuálnímu posouzení na základě rozhodnutí Evropské komise, která se tím zabývá. Ale ta se to sama učí, je nejednotná. Stejně jako se my učíme nadefinovat programy, které chceme podpořit, tak i EK tím, jak získává znalosti z jednotlivých členských států, jak přistupuje k řešení té problematiky,“ podotkl předseda antimonopolního úřadu.

Účastníci panelové diskuse sympozia Ekonomického deníku: ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, ministr životního prostředí Petr Hladík, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna a výkonný ředitel Kiwi.com Juraj Strieženec. Foto: Radek Čepelák

Naše „malá česká“ specifika

Petr Mlsna ve svém vystoupení poukázal i na české specifikum v podpůrných a subvenčních programech. Jak přímo řekl: „My na samém začátku vlastně mnohdy ani nevíme, co chceme, aby nám Evropská komise schválila. Příklad: Dukovany. Chceme stavět nový jaderný blok, abychom vykompenzovali ztrátu, která bude souviset s dekarbonizací a uzavřením jaderných elektráren. Notifikujeme jeden jediný blok a trvá to dva roky. Podíváme-li se na Rumunsko, Polsko, notifikují až čtyři bloky. Je tu pak možnost opce pro zhotovitele stavby a je následně na politicích, jestli se rozhodnou, že ten blok chtějí jeden, nebo budou dva. Ale už mají notifikaci od Komise, mají to schválené podle jasných pravidel a je jenom na tom státu, jakým způsobem se rozhodne. My postavíme jeden blok, ale úsporu z rozsahu mít nebudeme, protože stavět jeden blok je vždycky dražší, možná i násobně dražší, než stavět bloky čtyři a umožnit zhotoviteli, třeba i pod příslibem opce, těch bloků postavit víc,“ akcentoval Petr Mlsna.

Podle něj je to do budoucna pro Českou republiku domácí úkol, protože Brusel pak už postupuje jen podle daných pravidel.

„A buď to povolí, anebo to povolí s určitými výhradami. První poznámka. Druhá poznámka, také náš domácí – český úkol – volit takové formy podpory, které jsou standardní. Česká republika má takový zlozvyk vymýšlet něco, co je nestandardní a vymyká se obvyklým režimům podpor v jiných členských státech Evropské unie, což potom samozřejmě brzdí schvalovací proces. To znamená, mnohdy je lepší nevymýšlet české cesty, ale držet se toho, co již někdo v rámci unie prošlapal. A Dukovany to ukazují,“ podotkl Mlsna.

Účastníci panelové diskuse sympozia Ekonomického deníku: vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, ministr životního prostředí Petr Hladík, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann a předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. Foto: Radek Čepelák

Předseda antimonopolního úřadu uvedl jako příklad dalšího českého specifika podpůrné programy v době covidové pandemie.

„Já mám někdy dojem, když vidím kolik programů jsme notifikovali do Bruselu, a krásně to vyplynulo v období covidu, že jsme na špici. My a Dánové jsme odnotifikovali nejvíc covidových programů. Jednou jsme chtěli podpořit restauratéry, jednou jsme chtěli podpořit kadeřníky, když to přeženu, jednou teplárny, tamtoho či onoho. Místo toho, abychom se vydali cestou, kterou zvolili jiné státy, udělali schéma a pak si stát jen zařazoval své priority, svůj veřejný zájem, koho chce podpořit do tohoto deštníkového schématu. Česká republika se musí vyvarovat per partes programům, které do Bruselu posíláme podle toho, koho zrovna napadne na základě nějakého lobbingu, že by bylo dobré je podpořit. Strategické plánování je nedostatkem ve veřejné české politice. A je to pak i problém pro nás, jako pro úřad, v Bruselu takové věci obhajovat. Mnohdy se vymýšlejí skutečně téměř absurdní scénáře, které ale bohužel u Evropské komise nezabírají,“ upozornil dále Mlsna.

Na závěr svého vystoupení předseda antimonopolního úřadu zmínil ještě jedno čerstvé české subvenční specifikum.

„Žádali jsme, aby byl schválen program pro podporu v teplárenství. Proběhla složitá debata s Evropskou komisí, několikaměsíční vyhrocené jednání s českým teplárenským byznysem… …Nakonec se to podařilo. Před pár týdny Evropská komise program pro teplárenství schválila. A česká vláda krátce na to ten program zrušila v rámci redukce dotací vyplácených ze státního rozpočtu. Ale takovou věc si přeci musíme říct dřív, protože si Evropská komise řekne: Tak proč jste tady rok bojovali o schválení tohoto dotačního programu, když týden po jeho schválení si ten dotační program rušíte? My jsme pro komisi prostě nepředvídatelní. Nejsme prediktibilní, aby Komise věděla, co vlastně od nás má očekávat. A proto to končí těmito paty a potom v České republice smutnýma očima a vlastně zbytnou prací. Tento program je bohužel důkazem té nestrategické úvahy na politické úrovni,“ dodal na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna.

X X X

 PRIMÁTOR  DĚČÍNA  ANDĚL  PRO  ZLEPŠENÍ  VE  MĚSTĚ,

LIDÉ  NEODCHÁZELI

 Jiří Anděl: Prioritou města je dobré hospodaření

Město má za sebou rok od posledních komunálních voleb. O tom, co se v uplynulém roce událo, o aktuální situaci v Děčíně i plánech do budoucna, jsme si povídali s primátorem města Jiřím Andělem (ANO).

 X Zhruba před rokem jste se stal znovu primátorem. Jak vnímáte ten uplynulý rok?

Byl to rok nabitý událostmi, rok změn nejen ve světě a v celostátní politice, ale samozřejmě i ve městě Děčíně. První povolební rok je pokaždé ve znamení očekávání, co se změní k lepšímu, co k horšímu. Tenhle rok se dá rozdělit na dvě části. První z nich je povolební koaliční spolupráce na půdorysu ANO a SPD, tedy vítěze voleb s druhým na pásce, která vydržela půl roku. Kvůli rozkolům přímo v subjektech koaliční spolupráce bylo stále složitější nalézat konsenzus v důležitých otázkách, a tak bylo třeba posunout se k větší jistotě. Druhou částí, která funguje již půl roku, je spolupráce mezi Naším Děčínem (ve volbách na 4. místě), Volbou pro Děčín (3. místo) a ANO. Početně vychází tento model s daleko větší jistotou a mám z dosavadní spolupráce dobrý pocit. Jedeme stejným směrem, máme obdobné priority a snažíme se všichni dělat slušnou politiku.

X Co pro vás bylo během toho roku nejtěžší?

Smířit se s tím, že ačkoliv by nám všem mělo jít o to, aby město fungovalo, aby se posouvalo kupředu a dobře hospodařilo, jsou mezi zastupiteli stále hluboké příkopy a až nesmyslně nesmiřitelné postoje k řešeným otázkám. Mrzí mě, že se kolem všeho v Děčíně dělá příběh o zlých úmyslech, neschopnosti vedení města či aparátu magistrátu, či dokonce o smyslu jakéhokoli rozhodnutí. Děčín je příliš malý na to, aby se zde muselo za každou cenu politikařit. Bere to energii, čas i motivaci k další práci pro naši společnost.

X Jaké jsou priority současné koalice do konce volebního období?

Jsou dány průnikem volebních programů zúčastněných subjektů. V první řadě je to udržitelné rozpočtové financování chodu města, tedy dobré hospodaření. Důležitá je transparentnost v rozhodování – nejen ve veřejných zakázkách, ale i v důvodech přijímaných rozhodnutí a usnesení. Chceme dosáhnout vyšší míry spolurozhodování občanské veřejnosti, zvýšení jejího vlivu na další rozvoj města. K tomu slouží komise rady města, osadní výbory v některých částech města, účast odborníků v pracovních skupinách. Nad to se chceme setkávat s občany na besedách a debatách, pokračuje participativní rozpočet.

Probíhají společná jednání s představiteli Okresní hospodářské komory o podpoře zaměstnanosti ve městě, s představiteli kraje, základních, středních škol i ČVUT o rozvoji vzdělávání a kvalifikace. Stejně tak na široké platformě řešíme oblast zdravotnictví a sociálních věcí. Další věcí je energetika, pokračujeme v zavádění opatření a úprav k šetření energií, ať už zateplováním, modernizací technologií, výměnou osvětlení a spotřebičů nebo zavedením fotovoltaiky a podporou obnovitelných zdrojů energie a jejich společného využívání. Nadále probíhají opravy a údržbové práce na městském majetku – tedy na komunikacích, budovách včetně sportovišť, veřejných prostranstvích. Kromě revitalizace částí města a sídlišť jsme se například pustili do kompletní opravy Růžové zahrady a Dlouhé jízdy děčínského zámku. Ze stavebních investic chci vypíchnout výstavbu parkovacího domu, lávky pro pěší, cyklisty a vozíčkáře přes Labe na železničním mostě, nevzdáváme ani snahu o výstavbu víceúčelové sportovní haly… Není to samozřejmě všechno, ale nechci zde dělat úplný výčet.

X Rozhodnutí o investicích jsou limitována financemi. Jak je na tom město v současné době a jak vypadá výhled?

Město je finančně zdravé, má vytvořeny rezervy pro případ zhoršení rozpočtových příjmů. Peníze však nejsou bezedné, proto jsme sáhli i k možnosti využít úvěrů na strategické záměry města – prioritně na opatření vedoucí k úsporám, ale i na akce, které město zatraktivní pro život i pro návštěvníky. Právě vrcholí příprava rozpočtu na příští rok, nechceme zastavit investiční aktivity, dokud na ně zbývají peníze a dokud běží podpůrné dotační programy. Snažíme se uspořit, kde to jde, roky 2024 a 2025 však rozhodně nebudou po finanční stránce jednoduché. Přesto jsem přesvědčen, že se nám tyto „hubenější časy“ podaří zdárně překonat.

X Roky se mluví o stavbě nové sportovní haly. Jaká je aktuální situace?

Máte pravdu, je to už takový seriál, ale věc naráží zejména na výběr vhodné lokality pro výstavbu. Zatím všechna místa, která připadala v úvahu, vždycky představovala nějakou obtížně překonatelnou potíž, která buď ono místo diskvalifikovala úplně, nebo její řešení představovalo neadekvátní finanční výdaje. Stále jsme ale přesvědčeni, že město takovéto kryté sportoviště mít má a věřím, že se do konce volebního období dočkám zahájení prací na výstavbě nové haly.

X Po letech se podařilo přesunout jednání ZM do opraveného sálu budovy A6. Jak jste s tímto sálem spokojený a jaké jsou s ním další plány?

Zmrtvýchvstání celého objektu bývalé knihovny a banky je počinem, na který jsem pyšný. Magistrát má nejen moderní kancelářské prostory a pracoviště odboru sociálních věcí, ale krásnou obřadní síň z bývalé bankovní haly a nakonec město získalo krásný víceúčelový sál s bezbariérovým přístupem, zázemím i vynikající akustikou. Moc se mi líbí právě jeho univerzálnost – probíhají zde hudební vystoupení, slavnostní setkání, besedy, zasedání zastupitelstva města, porady, jednání jiných orgánů a institucí. Chystáme zde výstavu výsledků výtvarné soutěže na doplnění kašny o nové sousoší… Chceme zkrátka, aby se tento sál stal nedílnou součástí života Podmokel.

X Poslední dobou se hodně mluví o bezpečnosti. Jak vnímáte bezpečnostní situaci ve městě?

Město nadále vnímám jako bezpečné místo k životu. Nelze samozřejmě zavírat oči nad narůstající agresivitou, bezohledností a netolerancí některých skupin občanů. Je mi líto, že tyto jevy se rozrůstají také mezi mládeží a dokonce žáky škol. Děláme ve spolupráci s Policií České republiky, městskou policií a dalšími orgány a organizacemi celou řadu opatření, abychom zlepšili vnímání města veřejností v tomto směru. Přispíváme na preventivní programy, podporujeme sport, kulturu a aktivní trávení volného času, působíme i represivně. Snad toto úsilí přinese výsledky.

X Co je podle vás největší problém našeho města?

Nepodařilo se zatím zastavit úbytek trvale bydlících obyvatel města. Tím se zhoršuje i věková, vzdělanostní a sociální struktura lidí zde žijících, a to má dopady jednak na vnímání Děčína veřejností, na rozpočet města, ale i na další perspektivu. Musíme tedy podporovat kvalitu života ve městě, služby zdravotnictví, školství, podnikání, ale také zázemí pro seniory. Je třeba zdůrazňovat přednosti a atraktivnosti, a tak vypíchnout důvody, proč v Děčíně bydlet, pracovat, vychovávat děti, prožít aktivní stáří, ale také proč zde strávit dovolenou, vyjet si sem na výlet, za zábavou.

X Blíží se adventní období. Na co se nejvíce těšíte?

Těším se na rodinná setkání, na kulturní akce, kterých jsme na letošní adventní čas připravili celou řadu. Těším se na pár okamžiků pohody a doufám, že nám aspoň tento čas nebudou kazit zprávy o dalších válkách, terorismu, vandalství, požárech či nějaké zhoršené epidemické situaci. Těším se, že si najdeme čas, abychom vyjádřili poděkování našim blízkým za jejich lásku, podporu a přízeň.

Luděk Stínil, tiskový mluvčí města Děčín