Odstranit Fialu, škodí, lidé žijí na dluh, bez peněz, bytů. EU zuří, obviňuje USA. Rusko, NATO

Dr. Straka: Jsme na prahu velké krize. Češi už šetří na zlozvycích a úspornější budou i Vánoce, očekává sociolog. Na výdajích spojených s Vánocemi šetří Češi, až když není zbytí, říká sociolog Martin Straka z výzkumné agentury Ipsos: „Na Vánoce si vždy nějak našetříme. Přesto současná krize se zvyšujícími se cenami tyto svátky ovlivní, i když jsou jinak pro nás posvátné. Letos to bude klid před bouří.“

Čtvrtina českých domácností dnes žije na dluh, upozorňuje sociolog v pořadu Finančák Radia Wave.

„Vánoce jsou pro Čechy posvátné, ale významná část populace k nim letos přistoupí obezřetněji,“ říká o letošních svátcích sociolog Michal Straka. Poslechněte si celý rozhovor ve Finančáku

„Pro ně to budou výrazně úspornější Vánoce. Jedna třetina populace si nejspíš trochu něco odepře, třeba nepůjde tolikrát o svátcích do restaurace nebo sáhne do rezerv. A část lidí má stále pocit, že se jich krize tolik nedotýká,“ shrnuje Straka.

Přesto už většina populace šetří. „Víme, že asi 80 procent lidí dnes šetří na tom, co považuje za nadstandard. Někdo si odřekne zahraniční dovolenou a jede po Česku, někdo odloží nákup auta nebo vybavení domácnosti,“ tvrdí sociolog.

„Šetříme do zásoby a je to logické a docela i zodpovědné chování. Bohužel to má sekundární efekt, který nemají rádi národohospodáři. Ti vidí zpomalení spotřeby,“ přibližuje Straka.

Hned poté šetří Češi na volnočasových aktivitách – na útratách v restauraci nebo v kinech. „Zejména ta část populace, která je na tom hodně špatně, šetří i na kroužcích pro děti, i když to stálo třeba jenom 3 tisíce korun ročně.“

Úspory začínají podle Straky hledat Češi i v případě zlozvyků, třeba alkoholu a cigaret:

Prokop: Není třeba domácnosti tolik poučovat o počtu svetrů. Spíš jim umožnit inovovat a zateplit bydlení

 „Neznamená to, že by přestali pít a kouřit, ale třeba přecházejí na levnější značky nebo místo jedné krabičky denně vykouří polovinu. Pokud čtvrtina populace hospodaří s nulou nebo si musí půjčovat a zároveň má nějaké závazky, tak teď už musí říznout i do této spotřeby.“

Častěji než dříve lidé kupují levnější značky potravin a poohlížejí se po slevách. „Tohle se bude týkat i Vánoc, určitě toho spotřebujeme méně než před rokem. Budeme také méně plýtvat a vyhazovat,“ očekává sociolog a dodává, že letos zřejmě poklesne i objem půjčených peněz na vánoční výdaje.

Na prahu krize

Česko stojí na začátku krize, věří sociolog Straka. „Z našich dat víme, že 78 procent domácností už začalo šetřit na energiích. Kontrolují zhasínání, snížili vytápěnou teplotu o jeden až dva stupně. Řada domácností vzala nastupující krizi jako poslední důvod, proč vyměnit spotřebiče za méně energeticky náročné. Dramaticky stoupl zájem o fotovoltaiku nebo tepelná čerpadla,“ přibližuje.

Češi chtějí letos šetřit na vánočních dárcích, vyplývá z průzkumu. Desetina z nich je nehodlá kupovat vůbec

 Kromě tradičně ohrožených skupin, jako jsou samoživitelky a senioři, se v problémech ocitly mladé rodiny. „Často mají hypotéku, ta zdražila stejně jako energie. Také měli často hodně závazků a spotřebitelských půjček, protože s dětmi jsou ty výdaje velké,“ upozorňuje sociolog.

Tyto výdaje ale nemohou mladé rodiny umenšit, prostor pro šetření tak mají poměrně malý, dodává Straka s tím, že v příštím roce části domácností skončí fixace na hypotéky a energie. Rostou také ceny nájmů.

„Je to tikající bomba. Myslím, že právě proto už teď šetříme do zásoby, protože náklady ještě porostou. Velké položky v rozpočtech se u mnoha z nás mohou ještě znásobit. To přináší nejistotu,“ varuje a dodává:

„Také vidíme, že méně zodpovědně se začínají chovat lidé, kterým už se zálohy na energie zvedly třeba o 30 procent. Mají pocit, že to už je ono. Ale dopad krize ještě přijde a energie ještě zdraží.“

X X X

V bytové nouzi se nachází nejméně 270 tisíc lidí, uvádí průzkum. Vláda připravuje zákon o podpoře v bydlení

Na ulici, v ubytovnách, azylových domech nebo také v extrémně přelidněných bytech či v bydlení bez vody a s rozšířenou plísní. Tak žije nejméně 270 tisíc lidí, kteří se nacházejí v bytové nouzi. Vyplývá to ze sčítání, které si nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí.

 V pražských Hlubočepích pod Barrandovským mostem charitativní organizace Naděje provozuje výdejnu teplého jídla pro lidi bez domova.

„Vařej výborně,“ říká jeden z klientů. V sáčku dostal navíc ještě paštiku a jogurt. V noci chodí spát na Vidouli do stanu. „To se stalo tak, že táta mě v osmnácti letech odhlásil z trvalého bydliště,“ popisuje muž bez domova, kterému je dnes pětačtyřicet let.

„V azylovém domě bydlím ještě ani ne měsíc. Od jara jsem byl na ulici, venku pod stanem…“ říká další muž bez domova, který si přišel do výdejny pro jídlo. Momentálně bydlí v azylovém domě, kde má podle vlastních slov v plánu vydržet dlouho. „Mám k tomu i dobré předpoklady – už skoro měsíc nepiju,“ dodává muž a bere si od organizace Naděje také kapesníky.

12 tisíc lidí bez domova

Lidí bez domova, kteří žijí na ulici nebo přespávají v noclehárnách, je podle zprávy ze Sčítání osob v bytové nouzi kolem dvanácti tisíc. Sčítání provedla letos na jaře organizace SocioFaktor pro ministerstvo práce a sociálních věcí.

České nájmy se za rok zvedly o více než čtvrtinu. Příčinou je zájem, na jeden byt průměrně čeká 30 lidí

 „Celkově jde říct, že osob v bytové nouzi se oproti předchozím obdobím výrazně nezměnil. Výrazně nestoupl ani počet lidí bez střechy nad hlavou. Data ale byla sbírána na jaře tohoto roku, a nereflektují tedy zatím plně aktuální dopady energetické krize,“ říká mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Podle Daniela Svobody, ředitele pražské pobočky organizace Naděje, která se stará o lidi bez domova, se dopad krize naplno projeví až příští rok. Už teď jim ale klientů přibývá rychleji než loni.

„Počítáme, že máme měsíčně nových lidí bez domova asi šedesát. Přicházejí lidé, kteří v minulosti nechodili, protože bydleli na ubytovnách nebo ve sdíleném či nájemním bydlení, a teď už nemají finanční prostředky, ze kterých by takové bydlení uhradili. Ceny ubytoven se totiž také zvedají. Lidé odtud zatím přicházejí v jednotkách, ale pokud bude krize trvat, očekáváme, že v příštím roce bude nárůst těchto typů klientů vyšší,“ říká Svoboda.

Přelidněné byty

Některé noclehárny a azylové domy přitom už teď hlásí plnou kapacitu. V azylových domech podle sčítání žije skoro šest tisíc lidí. Dalších dvanáct a půl tisíce jich je v zařízeních typu ubytovna. V nich od posledního sčítání před třemi lety přibylo seniorů, rodin naopak výrazně ubylo. Podle analytika z iniciativy Za bydlení Jana Klusáčka nejspíš skončily v přelidněných bytech.

Sprcha jednou týdně a topení na 18 stupňů. Šetřit musí i organizace na pomoc lidem bez domova

„Ve stavu extrémního přelidnění, kde je míň než osm metrů čtverečních na osobu, se nachází asi osm tisíc bytů a žije v nich sedmnáct tisíc dětí. Myslím, že to jsou přesně ty rodiny, které byly vytlačené z ubytoven,“ odhaduje Klusáček.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí by měl lidem v bytové nouzi pomoci zákon o podpoře v bydlení. Spolupracuje na něm s ministerstvem pro místní rozvoj. Podle jeho mluvčí Veroniky Hešíkové zákon počítá například s jednorázovou finanční pomocí na udržení stávajícího bydlení.

„Pro lidi, kteří se již dostali do bytové nouze a jsou v prioritní skupině  – například ohrožené děti nebo oběti domácího násilí – zákon nabídne jednodušší cestu k bytům se státní garancí. Garance jsou určené jak pro soukromé pronajímatele, tak pro obce, aby měly větší motivaci nabízet své obecní byty ohroženým lidem,“ uvádí Hešíková. Zákon o podpoře v bydlení by měla vláda projednat v druhé polovině příštího roku.

X X X

RUSKO  LÁME  ZÁPAD,  ZBYTEČNÍ  MRTVÍ,  ZNIČENÁ  UKRAJINA

EU zuří. Obviňuje USA, že profitují z války

JUDr. Jiří Vyvadil: Bruselský portál Politico.eu uveřejnil obsáhlý článek o narůstajícím všeobecném napětí mezi Evropskou unií a USA způsobeným americkou domácí politikou, jež se projevuje lapidárně tím, jak jsem již uvedl ve svém článku Zelenský v rauši, Europarlament v rauši, že USA si na této válce skvěle mastí kapsu. Pokud ovšem něco takového říkají dnes i pánové Macron či Scholz a další a další, jak se za chvíli dočtete tak to již jasně vypadá na krizi v euroatlantických vztazích. Přeji pěkné počtení…

Devět měsíců po invazi na Ukrajinu začíná Vladimir Putin lámat Západ.

Představitelé EU útočí na Joea Bidena kvůli nebetyčně vysokým cenám plynu, prodeji zbraní a obchodu, protože válka Vladimira Putina hrozí zničením západní jednoty.

Nejvyšší evropští představitelé jsou naštvaní na administrativu Joea Bidena a nyní obviňují Američany, že na válce vydělali jmění, zatímco země EU trpí.

„Faktem je, že když se na to podíváte střízlivě, země, která z této války nejvíce profituje, jsou USA, protože prodávají více plynu a za vyšší ceny a protože prodávají více zbraní,“ řekl jeden z vysokých úředníků POLITICO.

Výbušné komentáře – veřejně i soukromě podporované úředníky, diplomaty a ministry jinde – následují rostoucí hněv v Evropě kvůli americkým dotacím, které hrozí zničit evropský průmysl. Kreml pravděpodobně uvítá otravu atmosféry mezi západními spojenci.

„Skutečně jsme v historické křižovatce,“ řekl vysoký představitel EU s tím, že dvojitý zásah do narušení obchodu ze strany amerických dotací a vysokých cen energií riskuje, že se veřejné mínění obrací jak proti válečnému úsilí, tak proti transatlantické alianci. „Amerika si musí uvědomit, že veřejné mínění se v mnoha zemích EU mění.“ (J.V. Kéž by se to urychlilo)

Další nejvyšší představitel, hlavní diplomat EU Josep Borrell, vyzval Washington, aby reagoval na evropské obavy. „Američané – naši přátelé – přijímají rozhodnutí, která na nás mají ekonomický dopad,“ řekl v rozhovoru pro POLITICO.

USA stížnosti Evropy odmítly. „Růst cen plynu v Evropě je způsoben Putinovou invazí na Ukrajinu a Putinovou energetickou válkou proti Evropě, tečka,“ řekl mluvčí Bidenovy Národní bezpečnostní rady. Vývoz zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy „dramaticky vzrostl a umožnil Evropě diverzifikovat se od Ruska,“ řekl mluvčí NSC. (J.V. Vtipné. Podobné bláboly používá u nás Fiala, ale na západ od našich hranic to už bohudík nezabírá. U nás zatím hrozí, že to Rakušan bude pokládat za dezinformaci, či dokonce za něco trestného)

Největším bodem napětí v posledních týdnech byly Bidenovy zelené dotace a daně, které podle Bruselu nespravedlivě odklánějí obchod od EU a hrozí zničením evropského průmyslu. Navzdory formálním námitkám Evropy Washington zatím neprojevil žádné známky toho, že by ustoupil.

Narušení způsobené Putinovou invazí na Ukrajinu zároveň uvrhuje evropské ekonomiky do recese, přičemž inflace raketově roste a ničivé omezení dodávek energie ohrožuje tuto zimu výpadky a příděly.

Když se země EU pokoušejí snížit svou závislost na ruské energii, přecházejí místo toho na plyn z USA – ale cena, kterou Evropané platí, je téměř čtyřikrát vyšší než stejné náklady na palivo v Americe. Pak je tu pravděpodobný nárůst objednávek na vojenskou soupravu americké výroby, protože evropské armády po odeslání zbraní na Ukrajinu docházejí.

Na vrcholné úředníky v Bruselu a dalších hlavních městech EU je toho všeho příliš. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že vysoké ceny plynu v USA nejsou „přátelské“ a německý ministr hospodářství vyzval Washington, aby ukázal více „solidarity“ a pomohl snížit náklady na energii.

Ministři a diplomaté sídlící jinde v bloku vyjádřili frustraci nad tím, jak Bidenova vláda jednoduše ignoruje dopad své domácí hospodářské politiky na evropské spojence.

Když se lídři EU minulý týden na setkání G20 na Bali zabývali Bidenem kvůli vysokým cenám plynu v USA, podle výše citovaného vysokého představitele se zdálo, že si americký prezident o tomto problému prostě není vědom. Další představitelé a diplomaté EU se shodli, že hlavním problémem je americká neznalost důsledků pro Evropu.

„Evropané jsou zjevně frustrovaní nedostatkem informací a konzultací předem,“ řekl David Kleimann z think-tanku Bruegel.

Představitelé na obou stranách Atlantiku si uvědomují rizika, která bude mít pro západní alianci stále toxičtější atmosféra. Hašteření je přesně to, co by si Putin přál, shodli se diplomaté EU a USA.

Rostoucí spor o Bidenův zákon o snižování inflace (IRA) – obrovský daňový, klimatický a zdravotní balíček – znovu zařadil obavy z transatlantické obchodní války na přední místo politického programu. Ministři obchodu EU by měli diskutovat o své reakci v pátek, zatímco úředníci v Bruselu vypracovávají plány na nouzovou válečnou sadu dotací, která má zachránit evropský průmysl před kolapsem.

„Zákon o snižování inflace je velmi znepokojující,“ řekl nizozemský ministr obchodu

„Není dobré, pokud jde o optiku, vytvářet dojem, že váš nejlepší spojenec ve skutečnosti vydělává obrovské zisky na vašich potížích,“ řekl diplomat.

Dr. Jiří Vyvadil: Je zjevné že válka Západu proti Rusku má několik forem, a ta sankční zejména v oblasti energetiky má dopady samozřejmě na Rusko, ale zase ne tak významné, aby Putin změnil své chování, což mělo být jejich smyslem. Co je ovšem nejvtipnější , že jsou to historicky první sankce, které ničí ty, které je vyvolali. Pokud to rozhodující západoevropské politiky, povede k myšlence, že je třeba tlačit Bidena i Zelenského k míru, byl by to skvělý výsledek Ti východní váleční štváči, včetně toho našeho se budou muset přidat..

Dopsal jsem článek a za oknem vidím jasné ráno. Přeji krásnou adventní neděli.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

RUSKO  PODPOŘÍ  VYCVIČENÍ  VOJÁCI  NATO  Z  AFGHÁNISTÁNU

MUDr. David: Putina podpoří elitní afghánští vojáci, vycvičení NATO

 Spojené státy investovaly 90 miliard dolarů do výcviku zhruba 25 000 elitních afghánských vojáků. Putin je aktuálně verbuje, aby ho podpořili ve válce na Ukrajině. Goethův „Čarodějův učeň“ nechá pozdravovat. Duchové, které NATO vyvolalo, nyní bojují proti nim.

Zpráva prošla jednotkami NATO jako nárazová vlna. Rusko rekrutuje elitní afghánské vojáky – vycvičené samotným NATO, na kterýžto výcvik USA během války v Afghánistánu vynaložily nemalé peníze. Na speciální výcvik bylo uvolněno údajně 90 miliard amerických dolarů. A USA musely odvést dobrou práci, když vycvičily 20 000 až 30 000 elitních vojáků, jak řekl jeden americký voják tiskové agentuře AP: „Upřímně – nechtěl bych je vidět na bitevním poli, a rozhodně ne bojovat proti Ukrajincům.“

Ale přesně to se teď stane, protože Rusko teď platí za nábor „manů“ z afghánských speciálních jednotek. Jak uvádí švýcarský „Tagesanzeiger“, za výcvik se jim bude platit 1 500 až 3 000 amerických dolarů a za bojové použití 7 000 eur. Po dvouměsíčním výcvikovém kurzu by měli jít rovnou na frontu. K tomu udělení ruského občanství elitním vojákům a jejich nejbližším příbuzným.

To je zvláštní pobídka pro Afghánce, protože mnozí chtějí zemi opustit už od doby, kdy Taliban převzal moc. Jsou ve zranitelné pozici a američtí vojáci již varovali, že budou snadnou kořistí pro náboráře. Pro Taliban jsou vojáci, kteří stáli po boku USA, prostě neúnosní. Takže moc možností nemají. Nabídka ruského občanství přichází v pravý čas. I když je nasazení může stát život. To tito muži už vědí.

Írán prý hraje při náboru zprostředkovatelskou roli. Navíc podle Foreign Policy může jeden zverbovaný voják přimět polovinu své staré jednotky, aby se k němu přidala, „protože jsou všichni jako bratři“.

V tuto chvíli není jasné, kolik vojáků se zavázalo bojovat v ukrajinské válce, ale vychází se z toho, že už jsou to stovky. Jeden za všechny, všichni za jednoho. Mentalita, která by mohla Putinovi prospět. Zatímco na jedné straně způsobil bombardováním výpadek elektřiny na celé Ukrajině, na druhé straně musel stáhnout své jednotky z Chersonu. Jak se mu budou afghánští elitní vojáci hodit, se teprve uvidí. V žádném případě se člověk nemůže radovat, když má proti sobě nepřítele, kterého si sám vycvičil. To by mohlo mít pro NATO hořké důsledky. MUDr. Ivan David, europoslanec

X X X

POLITIK  ČUNEK:  FIALA  NEMÁ  ŽÁDNÉ  ZKUŠENOSTI,  NIC  NEZNÁ

Fiala věří, že EU je plná andělských bytostí. Je akademik, nemá zkušenosti, rýpl si Čunek

S kritikou hned několika posledních vlád a také premiéra Petra Fialy (ODS) přišel kvůli energetické krizi lidovecký senátor Jiří Čunek. Ten v pořadu Partie na CNN Prima NEWS řekl, že Fiala je akademik a má málo reálných zkušeností s tím, jak věci fungují. Další hosté se nemohli shodnout, zda je dobrý nápad, čekat na společné unijní řešení. Negativně se k tomu stavěla nezávislá senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. K unijnímu řešení se naopak kloní Pirátka Adéla Šípová.

Lidovecký senátor Jiří Čunek kritizuje bilionové dluhy vytvořené už za minulých vlád. Podle něj dělaly kabinety hloupé kroky ve snaze zalíbit se voličům. „Každý řeší potichu, aniž by to ostatním sděloval, co udělá pro sebe a své občany, aby to pro ně bylo výhodné. Až pak jdou do vyjednávání v Evropě,“ řekl k současné vládě a hledání unijního postupu Čunek.

Opřel se také do premiéra Fialy, který již téměř půl roku předsedá Evropské radě. „Pan premiér díky tomu, že je akademik a má málo zkušeností v této oblasti, tak příliš věří tomu, že EU je složená z andělských bytostí. A že vždy chtějí dobro pro toho druhého. Mnoho věcí z mého pohledu nezná,“ řekl někdejší ministr pro místní rozvoj Čunek.

 S kritickým pohledem na celoevropské řešení přišla i senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. „Každá vláda se stará o své občany a naše vláda své občany bohužel odsunula na úplně poslední kolej.  Vláda zastropovala ceny energií tři měsíce poté, co napřed říkala, že to nikdy neudělá. Pořád se soustředíme na evropské řešení, to je sci-fi. Každý stát řeší to své,“ míní nezávislá senátorka.

X X X

 BRUTˇÁLNÍ  VRAŽDY  DVOŘÁKA  KONSTRUKTÉRA  AERA  VODOCHODY

 Tři brutální útoky, jedna smrt. Kde se začal psát příběh vraždění doživotně odsouzeného Dvořáka?

Brutalita, bezcitnost, neúcta a pohrdání lidským životem. Do těchto slov soudce shrnul povahu Jiřího Dvořáka. Muže, který si před několika týdny vyslechl nepravomocný doživotní trest za zastřelení úřednice, ale také za dva další útoky, které jen shodou náhod neskončily také smrtí. Server iROZHLAS.cz prostudoval rozsudek, který detailně popisuje, co útokům předcházelo a z čeho pramenila nenávist, která Dvořáka vedla k vraždění.

Útok kyselinou sírovou na bývalou kolegyni, nastražení střelného zařízení, které mělo při nejmenším velmi vážně zranit jeho bývalou bytnou, i vražda úřednice, která mu zamítla podporu. Trojice útoků má kořeny v řadu let vzdálené minulosti. Vše začalo zhruba v roce 2013 či 2014 jednou špatně vyúčtovanou služební cestou.

Muže, který loni zastřelil na úřadu práce zaměstnankyni, poslal soud do vězení na doživotí

 To potvrdil i sám Dvořák svým vulgárním vyjádřením během soudního jednání, když hlasitě vykřikoval, že „kdyby nebylo ště*ky K., L. by žila.“

První zmíněnou ženou, kterou Dvořák označil invektivem „ště*ka“, byla zaměstnankyně výrobce letecké techniky Aero Vodochody v Odoleně Vodě, kde pracoval jako konstruktér. Ta mu v roce 2014 poslala e-mail, že má vracet ze služební zahraniční cesty peníze do pokladny, a do níž byl pravděpodobně kdysi zamilovaný. Druhá žena označená iniciálou L. byla pracovnice Úřadu práce, kterou loni na konci června zastřelil jen proto, že mu nepřiznala podporu v nezaměstnanosti.

Několikadenní řádění Jiřího Dvořáka na konci června 2021 i to, co mu předcházelo, vyčetl server iROZHLAS.cz z nepravomocného rozsudku, kterým muže poslal soudce Karel Kydalka z pražského městského soudu na doživotí. Redakce si ho vyžádala na základě informačního zákona.

Na začátku byl e-mail

Úplný počátek sledu událostí, které nakonec vedly ke třem útokům na tři ženy, by se dal datovat někdy do roku 2014. Začíná ve firmě Aero Vodochody, kde Dvořák pracoval jako konstruktér. Zde pracovala také jeho první oběť. Ta je v anonymizovaném rozsudku označována iniciály M. K.

„V té době pracovala jako asistentka viceprezidenta pro finance a myslí si, že mu v rámci své pracovní činnosti 1x posílala email, týkající se vyúčtování jeho zahraniční cesty s tím, že měl vracet peníze do pokladny,“ popsala dle rozsudku sama paní K.

Ačkoliv se jednalo o nepřímý kontakt a alespoň podle výpovědi ženy se dvojice nikdy nepotkala, Dvořák se podle všeho do paní K. zamiloval. Začal jí posílat e-maily. „Dobrý den, to je asi nějaký omyl,“ měla reagovat na první z nich.

Až poté se s Dvořákem párkrát potkala osobně, třeba v závodní jídelně, kde se pozdravili a prohodili pár slov. „Byla to z její strany spíše společenská konverzace a slušnost ke staršímu muži. Určitě v tom nebylo nic víc a ani by k tomu neměla žádný důvod. Vše to byly z jeho strany nějaké jeho konstrukce,“ popisovala žena jejich kontakt.

E-maily jí posílal v roce 2013 a 2014. Po druhém nich ho paní K. požádala, aby jí už nepsal. Dvořák měl ale posílání elektronických zpráv do očí popřít, jenže pak přišel ještě třetí e-mail. A nešlo jen o vyznání lásky. „Ale i vulgarity a vyhrožování. Bylo tam něco v tom smyslu, že by tento příběh mohl skončit jako řecká tragédie,“ vylíčila paní K.

V roce 2015 jí její kolegyně vyprávěla, že Dvořák před ní bájil o společné budoucnosti s paní K. Sám Dvořák to u soudu popisoval přesně opačně. „Obžalovaný tvrdil, že mu údajně poškozená tzv. nadbíhala, což on údajně odmítal,“ stojí v rozsudku. Jenže ženinu verzi potvrzoval obsah Dvořákova notebooku, který policie po jeho útocích zabavila.

Pravděpodobně někdy v roce 2015 se žena obrátila s e-maily v ruce i na vedení, protože měla z celé situace strach. Její nadřízený Dvořákovo chování řešil s bezpečnostním ředitelem a oba ho pak upozornili na nevhodné chování a řekli mu, aby s tím přestal. Jenže bylo hůř…

Vydírání, pomluvy, soud

Na začátku roku 2015 nejdříve Dvořák začal vydírat ředitele bezpečnosti Aero Vodochody. „Požadoval do 3 dnů vydat parkovací kartu k povolení vjezdu do areálu společnosti a možnost libovolného parkování v areálu s tím, že pokud se tak nestane, podá trestní oznámení, dá investigativnímu novináři flashku s informacemi a zveřejní na YouTube video o tom, jak se ve společnosti Aero Vodochody kradlo,“ stojí v rozsudku.

„Ožalovaný fyzicky zaútočil na poškozenou M. K. tím způsobem, že na ni vychrstl v hrníčku připravenou 96% kyselinu sírovou, kdy jí tímto způsobil poleptání středně těžkého až těžkého stupně celkem na 3% tělesného povrchu charakteru popálenin II. až III. stupně na obou bércích, v pravém podkolení, na pravém zápěstí a palci, bodově pod pravým okem a v temenní krajině hlavy, přičemž popálení III. stupně dosahovalo velikosti 1% a defekty se nacházely v pravém podkolení a na pravém bérci.“

 Někdo z jeho nadřízených si totiž stěžoval, že Dvořák parkoval na nevhodném místě a byl proto vyzván, aby parkoval jinde.

Mělo to pokračování. Začal urážet a pomlouvat další členy vedení společnosti, posílal jim dopisy, vyhrožoval trestními oznámeními a požadoval prodloužení smlouvy na dobu neurčitou. Vytvořil také dnes už neexistující webovou stránku aero-vodochody.com, kde svého bývalého zaměstnavatele pomlouval a tvrdil, že podnik páchá trestnou činnost. To se ale při prošetřování nepotvrdilo.

Už tehdy zmiňoval zaměstnankyni Aera paní K.. Chtěl, aby ji vedení vyhodilo a zavázalo se, že už ji nikdy nezaměstná. Mimo jiné zmínil, že lidé z vedení firmy „likvidují odborníka s mnohaletou praxí v leteckém průmyslu“. Tím myslel sám sebe.

V srpnu 2015 byla Dvořákovi ukončena smlouva. „Nebyla s ním ukončena smlouva proto, že jí psal zamilované emaily. Jí bylo jedno, jestli tam pracuje nebo ne, ona jen chtěla, aby ji nechal být, aby měla klid,“ uvedla k tomu ve své výpovědi paní K. Jenže Dvořák vinil z vyhazovu právě ji, jak se časem ukázalo a jak zmínil i u hlavního líčení.

Policisté po jeho zadržení našli v jeho notebooku dokument z dubna 2020, ve kterém se Dvořák o paní K. vyjadřoval podle rozsudku expresivně a vulgárně. A doslovně napsal toto: „Ta krá*a má u mě votevřenej účet už vod října 2014. Už brzo jí ho sečtu a to osobně a vlastnoručně. Dělá to několik set tisíc. Nebude to platit v penězích. Cena, kterou zaplatí se přiblíží ceně nejvyšší.“ Podle soudce šlo o jasný důkaz, že se na napadení paní K. Dvořák připravoval dlouhou dobu.

Výpověď z práce také odstartovala sérii trestních oznámení, které Dvořák začal podávat. V roce 2015 podal první trestní oznámení na zaměstnance Aera a to včetně paní K. Během dalších šesti let následovalo dalších pět trestních oznámení – na vedení svého bývalého zaměstnavatele, na zaměstnance, kteří proti němu měli „křivě vypovídat“, na svoji bytnou R. K., která jej soudně vystěhovala z bytu a kterou se také pokusil zabít. Stěžoval si i na policistu, který prověřoval jeho první trestní oznámení na paní K.

Dvořákovo chování vůči svým bývalým nadřízeným a lidem z Aera Vodochody skončilo nakonec u soudu. Okresní soud Praha – východ ho v březnu 2017 kvůli vydírání a pomluvě odsoudil k odnětí svobody ve výměře 10 měsíců s podmínkou na dva roky. V únoru 2020 mu pak prodloužil zkušební dobu o 12 měsíců. A 28. června 2021 rozhodl, že si má Dvořák 10 měsíců odsedět tzv. natvrdo.

Dvořák byl o tom, že se bude konat veřejné jednání informován 10. června. K soudu se ale o 18 dní později nedostavil. V té době už měl za sebou útok na svoji první oběť.

Útok kyselinou

Byl pátek 25. června loňského roku. Pracovní týden se chýlil ke konci, když minutu před druhou hodinou přijel na parkoviště firmy Aero Vodochody v Odoleně Vodě maskovaný Jiří Dvořák. Vyčkával další téměř dvě hodiny. Pět minut před třetí vyšla z budovy paní K. a zamířila ke svému zaparkovanému vozu.

„Obžalovanému muselo být zcela jasné, že pokud polije tělo poškozené takovou silně žíravou kapalinou, že může způsobit vážné následky na zdraví a těle poškozené. V případě, že by 96% kyselina sírová byla vychrstnuta přímo do obličeje, mohlo by dojít k jejímu vdechnutí do dýchacích cest, případně polknutí do zažívacího traktu s rizikem rozvoje život ohrožujících komplikací jako je dušení, rozvrat vnitřního prostředí apod. “

Kamil Kydalka (rozsudek pražského městského soudu)

„Nedaleko něj, u zdi administrativní budovy, kam chodí lidi třeba kouřit, stál muž, který jí byl podezřelý, a ze kterého měla strach. Stál pár metrů od jejího auta, na straně řidiče. Byl zvláštně oblečený, byl zahalený, i když bylo teplo, to viděla už zdálky. Nepamatuje si, jestli měl rukavice. Co ji hodně překvapilo nebo zaujalo, byl ‚takový dlouhý knír, takový nalepený‘. Byla to nějaká intuice, prostě dostala strach,“ popsala paní K.

Nejdříve si myslela, že jde o zloděje, a tak nezamířila ke dveřím řidiče, ale k místu spolujezdce. Dvořák se k ní rozešel a když byl zhruba tři metry od ní, poznala ho. „ Vykřikla na něj: ‚ty hajzle‘. On na ni volal: ‚ty pí*o‘. Viděla nějaký záblesk něčeho v jeho ruce, myslela si, že je to nějaká zbraň, v první chvíli ji napadlo, že ji chce zastřelit. Dala se na útěk zpět směrem k recepci,“ vylíčila žena dle rozsudku.

Její úprk jí možná zachránil život. Dvořák na ni totiž vylil 96% kyselinu sírovou, kterou měl v termohrnku, který žena původně považovala za zbraň. Kdyby zasáhl obličej a ona by kyselinu vdechla, mohlo dojít k rozvratu vnitřního prostředí a smrti.

„Jak běžela, tak cítila, že na ni něco vychrstnul, cítila zezadu proud jako vody. Za pár vteřin to začalo strašně pálit, nejvíc na nohou od půlky stehen dolů, na pravé ruce a ve vlasaté části hlavy, trochu i na obličeji a krku. Na recepci mají umyvadlo. Když tam přiběhla, volala o pomoc, řekla, že ji Dvořák polil asi nějakou kyselinou,“ vyprávěla paní K.

V nemocnici strávila několik týdnu, fyzické i psychické následky si žena ponese celý život. Vypovídat na policii přišla, k soudu, kde by se střetla tváří v tvář s Dvořákem, ale nedorazila.

Zvýšení nájmu

V prosinci 2017, více než dva roky po vyhazovu z práce, si Dvořák pronajal byt v pražské Libni. První zhruba dva roky s ním nebyl žádný problém, i proto mu jeho bytná označovaná v rozsudku iniciály R. K. prodloužila původní roční smlouvu.

„Někdy v říjnu či září 2019 panu Dvořákovi zaslala dopis s tím, že by mu chtěla zvýšit nájemné o 2 tisíce korun. Do té doby pan Dvořák nájem zasílal správně a včas. Když něco potřeboval, zavolal, nebo se snažil spojit s družstvem a řešit to sám, byl to běžný nájemník. Poté, co mu zaslala dopis o zvýšení nájemného, přestal komunikovat,“ popsala paní R. počátek sporu Jiřím Dvořákem, který mohl skončit její smrtí.

Dvořák přestal platit nájemné, do bytu nepustil nikoho, ani policii, na kterou se paní R. obrátila a trval na tom, že se z něj nevystěhuje. V listopadu 2019 ho proto paní R. vyzvala k vyklizení bytu. Jenže muž vyměnil zámek a obrátil se na soud.

„Potom jí zaslal výzvu k zaplacení 244 tisíc korun s tím, že mu za nájemné dluží ona. Jednalo se o předžalobní výzvu, kdy vycházel z toho, že v dodatku k nájmu nebyla uvedena výše nájemného, a tím, že jí zasílal uvedených 12 tisíc korun, tak se údajně o tuto částku bezdůvodně obohatila,“ popsala žena Dvořákův absurdní krok.

Poté se ona sama rozhodla udělat konkrétní právní kroky. S Dvořákem už nekomunikovala, to nechala na právníkovi. Ten v únoru 2020 podal žalobu na vyklizení bytu. „Vlastní řízení o vyklizení bytu, včetně odvolání pana Dvořáka, trvalo až do 19. 5. 2021, kdy Městský soud v Praze vydal konečné rozhodnutí,“ stojí v rozsudku.

Nešlo o jednoduchý spor, Dvořák si stěžoval na špatné vyúčtování záloh, a sám na paní R. podal tři žaloby. V jedné z nich požadoval zpět 144 tisíc korun.

Toho dne, kdy zaútočil kyselinou na paní K. v bytě ještě oficiálně bydlel. V sobotu 26. června paní R. zavolali policisté s tím, že Dvořáka hledají a jestli je pustí do bytu. Bylo to právě kvůli útoku kyselinou.

Když přijeli k bytu, zjistili, že klíče od zámku nepatří. Policisté ale měli podezření, že Dvořák se v bytě nachází a tak zavolali zámečníka. Ten odemkl zámek a pak ještě přestřihl řetízek, kterým byl byt zajištěný. Potom paní R. i zámečníka poslali pryč. Okolo 11 hodiny policisté, mezi nimiž byl i podpraporčík označovaný v rozsudku iniciály R. S., vstoupili do bytu.

„On a jeho kolega šli taktickým způsobem do bytu, s připravenými zbraněmi, vykrývali prostor. Kolegové z kriminální služby si vzali na starost levou stranu bytu, což byla koupelna a obývací pokoj nebo ložnice. On s kolegou vykrývali pravou stranu, což byla toaleta, a potom komora mezi toaletou a kuchyní, která byla uzavřená,“ popsal zásah v bytě podle rozsudku policista R. S.

Dveře do komory byly jako jediné z celého bytu zavřené. Rozhodli se je tedy otevřít a místnost zkontrolovat, líčil policista: „Kolega N. přirazil nohu ke dveřím komory, aby ji jistil, on chtěl provést kontrolu uzavřeného prostoru. Komora se otevírala směrem na kolegu. Když kolega otevřel dveře, stihl pouze zaregistrovat, že na dveřích jsou nějaké dráty či kabely. Následně došlo k explozi.“

Tu slyšela i paní R., která byla v tu chvíli se zámečníkem v mezipatře. Z bytu poté vyběhli policisté, jeden z nich byl zraněný. Pak následovala scéna, jako z akčního filmu. Na místo dorazily posily, zásahovka a pyrotechnici. Musela jim nakreslit plánek bytu a pak ji poslali ven. Až později z televize se dozvěděla, že v bytě byl nastražený střelný systém.

„Pak ji vzali na chvíli do bytu, aby se tam podívala a byt následně zapečetili. V bytě si všimla ‚hroznýho bordelu, hákových křížů na stěnách, ulámaných klik, rozbitých skleněných výplní dveří, kuchyně v dezolátním stavu, provrtaných dvířek od kuchyně, rozbitého skla na skříni, všude odpadky, byt byl zdevastovaný’,“ stojí v rozsudku.

Zastřelit bytnou

Dvořák nainstaloval na vnitřní křídlo dveří komory nástražné střelné zařízení tak, aby z venkovní strany nebylo viditelné a aby se spustilo při otevření dveří. „Toto zařízení nastavil tak, aby směřovalo do oblasti hlavy, krku, případně do horní poloviny těla. Z použitého nástroje a místa, kam střelné zařízení směřovalo, lze jednoznačně usuzovat na úmysl pachatele poškozenou usmrtit,“ napsal soudce do rozsudku.

Dál popsal, že kdyby do bytu vstoupila místo policistů paní R. a zařízení by ji tak hypoteticky zasáhlo, mohlo jí střelit do krku a poranit hrdelní žíly, nebo i do obličeje, kde by došlo k zasažení lícních cév, nervů či oka. Bylo jen otázkou náhody, že k tomuto scénáři nedošlo a že policista ze zásahu odešel „pouze“ s krátkodobým poškozením sluchu.

„Objektivně způsobené škody na místě, kam dopadly broky při otevření dveří místnosti, v níž bylo nástražné střelné zařízení umístěno, nasvědčují tomu, že v případě přímého zásahu do lidského těla by toto zařízení způsobilo smrtící či nejméně život ohrožující zranění,“ stojí v rozsudku.

A soudce dodal, že Dvořák zařízení bez pochybností nastražil právě na paní R. „Vzhledem k tomu, že to byla právě poškozená R. K., která si měla přijít předmětný byt převzít, a která by s největší pravděpodobností hraničící s jistotou otevřela jediné zavřené dveře v bytě, aby se přesvědčila o rozsahu poškození bytu, je jednoznačně prokázáno, že toto zařízení bylo namířeno právě proti této poškozené.“

Zamítnutá dávka

Když přišel v létě 2015 Dvořák o práci v Aero Vodochody, podle všeho se přihlásil na úřad práce a žádal o podporu v nezaměstnanosti. Jeho případ dostala na stůj zaměstnankyně úřadu, která je v rozsudku označovaná iniciály L. L. Ta mu podle všeho podporu odmítla přiznat, a to protože Dvořák figuroval jako jednatel v jedné společnosti.

Šlo o firmu 3dm, která se zabývala zabezpečovací technikou. Tu před lety založil se svým bratrem, se kterým se ale roky nestýkal. Pracovnice úřadu neměly jistotu, že žadatel nečerpá odměny z vlastní firmy. Na požadavky o doplnění informací Dvořák nereagoval a několikrát se také nedostavil přímo k osobnímu projednání záležitosti. Ačkoliv mu nakonec byla dávka poté, co se několikrát odvolal, přiznaná, už tehdy se cítil rozhodnutím paní L. ukřivděný.

Rozsudek popisuje, že už v listopadu 2015 se měl na úřadu práce s jedním pracovníkem dohadovat. A o půl roku později, v dubnu 2016 „útočným způsobem reagoval na výzvu k osobnímu jednání“. Konflikty na úřadu se tehdy řešily jako přestupek a Dvořák za něj dostal třítisícovou pokutu. Už tehdy mezi poškozenými figurovala paní L., kterou o pět let později chladnokrevně zastřelil.

Jednat se mělo o vyhrožování, o kterém u soudu promluvil manžel paní L. „Někdy v roce 2016 zaslal Dvořák jeho manželce výhrůžný dopis. Bylo v něm napsáno něco v tom smyslu, že L. L. bude mrtvá, a on bude zavřený. Manželka chtěla, aby podal trestní oznámení, nakonec je podala ona sama. Policie to kvalifikovala jako přestupek a věc postoupila ÚMČ (Úřadu městské části Prahy, pozn. red.). Domnívá se, že tehdy za to pan D. dostal nějakou pokutu,“ popsal roky starý incident manžel u soudu.

Poté by o něm řadu let neslyšeli, pokud by nezaznamenali Dvořákův YouTube kanál, na kterém třeba popisoval podle něj nezákonné praktiky v Aeru Vodochody. Řeč na něj doma přišla až poté, co kyselinou zaútočil na paní K. a když se v médiích objevila informace o nástražném zařízení v jeho bytě.

„Neříkala, že by z pana Dvořáka měla strach,“ popsal manžel paní L. Jenže v té době už byl Jiří Dvořák rozhodnutý jeho ženu zastřelit.

Zastřelená paní L.

V úterý 29. červena – tedy čtvrtý den po útoku na paní K. a incidentu v bytě – kolem půl jedenácté přišel na vrátnici úřadu práce v Bělehradské ulici na pražských Vinohradech muž v kšiltovce a černé šusťákové bundě, který se sháněl po paní L. Vrátný mu sdělil, že na úřad mohou přijít jen objednaní lidé.

Další terče Jiřího D.? Zbraň podle policie nastražil na bytnou, po vražedné střelbě se chystal na třídní sraz

„On mu na to řekl, že je její známý, a že ji jde překvapit. Pak už se s ním nebavil, on nastoupil do výtahu a odjel. V přízemí není slyšet, když výtah vyjede do 4. patra, je to starý výtah. Za chviličku šel muž po schodišti dolů,“ popsal setkání s Dvořákem vrátný úřadu.

Co se mezi tím dělo v kanceláři ve čtvrtém patře netušil. Tam seděla paní L. se svojí kolegyní. Když někdo ve třičtvrtě na jedenáct zaklepal, paní L. si nasadila respirátor a šla se zeptat, co dotyčný potřebuje. Jak už řekl vrátný, ten den měli do budovy chodit jen objednaní lidé.

„Padla tam otázka v duchu: ‚co si přejete?’. Pak má pocit, že jej kolegyně poznala, řekla něco jako ‚to je pan…’, neví, jestli řekla jméno Dvořák, ale má pocit, že jej nějak označila,“ popsala podle rozsudku začátek střetu kolegyně.

Muže v roušce a kšiltovce uviděla až v okamžiku, kdy byl necelé dva metry od vstupních dveří, mezi zárubněmi druhých dveří, které byly dlouhodobě vysazené. V tu chvíli už na paní L. mířil pistolí. „Nerozhlížel se, bylo to rychlé. Myslí si, že neřekl jediné slovo a vystřelil, byla to velká ohlušující rána. V tu chvíli se skrčila pod stůl, myslela si, že druhá rána ‘půjde do ní‘,“ popisuje výpověď ženy, která s paní L. pracovala v jedné kanceláři, rozsudek.

Žádný výraz, kamenný obličej, žádná slova. Tak jej před soudem popsala. Působil na ní jako psychopat, který přišel úřad vystřílet. Pak se ale otočil a odešel.

Paní L. se opřela o skříňku a požádala kolegyni, aby zavolala sanitku, protože ji muž střelil do břicha. „Šla nejdřív k ní, protože tomu nemohla uvěřit. Proletělo jí hlavou, že to byl nějaký blázen, že mohl mít v ruce jen nějakou atrapu, když s ní L. komunikuje. Pak ale sebou L. praštila na zem, asi se i bouchla o stůl. Spadla do úzkého prostoru mezi skříňkami a jejím pracovním stolem,“ popisuje rozsudek, co se v malé kanceláři dělo podle výpovědi dál.

Ránu uslyšela další pracovnice úřadu práce, která seděla v jenom z nižších pater. Nespojila si zvuk se střelbou, ulice byla velmi hlučná a ona měla otevřené okno. Nejdříve z něj vyhlédla ven a pak vyšla na chodbu.

„Po schodech ze 4. patra scházel chlap, který byl rozrušený, říkal jí ‚střílelo se, volejte policii‘ a dále běžel po schodech dolů,“ popsala žena. Netušila, že se potkala s mužem, který zastřelil její kolegyni. Později u soudu ho ale poznala bezpečně.

Nejdříve se pokusila telefonem dovolat paní L., ale marně. Pak volala její kolegyni. Ta ale měla obsazeno. V té chvíli už dostávala od dispečera či dispečerky na lince 112 první instrukce, jak postřelené paní L. pomoci. „Dveře kanceláře byly zavřené. Zaklepala a vešla dovnitř. L. ležela v kanceláři na zemi, J. S. nad ní klečela, držela v ruce telefon a volala na linku 112. Ona ještě zavolala na linku 158, tam jí řekli, že policie je už na cestě,“ popsala.

Soud v pátek poslal do vazby šestašedesátiletého muže, kterého policie viní z vraždy zaměstnankyně úřadu práce a z dalších trestných činů. Panují obavy, že by muž na svobodě pokračoval v trestné činnosti nebo že by utekl. | Foto: Vít Kubant | Zdroj: Český rozhlas

Obě ženy se snažily paní L., která v tu chvíli už nedýchala, dát první pomoc. Když pak přijeli policisté, už jen přihlížely. Po minutě či dvou přijeli i záchranáři a odnesli postřelenou úřednici na chodbu, zatímco ony zůstaly v kanceláři. „Po chvíli k nim přišla jedna paní ze záchranky a říkala, že je to exitus, ale chviličku po ní přišel její kolega a řekl, že ‚L. naskočila‘, vypadalo to trošku nadějně. Pak L. odvezli sanitkou,“ stojí v rozsudku. Krátce po převozu do nemocnice postřelená úřednice zemřela.

Jiří Dvořák opustil budovu a z místa odešel. Z kamerových záznamů vyplývá, že se musel převléknout a že později nastoupil do tramvaje a pohyboval se kolem Václavského náměstí. Policie ho zadržela pár hodin po útoku. Server iROZHLAS.cz později zjistil, že útočníkův úterní itinerář obsahoval i účast na školním srazu. Ten měl začít v 17.00 a zúčastnit se ho mělo dvacet až třicet lidí. V hledáčku měl mít také státní zástupkyni Nikolu Petrlíkovou.

Bez lítosti

Soudce Kydalka uvedl, že Dvořák vykazuje neobvyklou brutalitu, bezcitnost, bezohlednost, neúctu a pohrdání ve vztahu k lidskému životu. „Obžalovaný D. se dopustil závažné trestné činnosti s extrémně vysokou společenskou škodlivostí,“ napsal v rozsudku.

Otřesná pohnutka, takový člověk nepatří mezi civilizované lidi, říká soudce o střelci z úřadu práce

 Pro Dvořáka nenašel žádné polehčující okolnosti. „Ve vazbě je hodnocen negativně. Podle znalce psychologa je jeho náprava velmi ztížena až vyloučena. Chybí jakákoliv lítost nad jeho jednáním,“ uvedl.

Motivem jeho jednání i podle toho mála, co řekl u soudu, byla pomstychtivost a touha potrestat lidi, kteří se k němu podle jeho názoru nechovali fér. Proto sáhl soudce k výjimečnému trestu.

„Nelze nevidět, že uložení trestu doživotí vyžaduje i účinná ochrana společnosti. Společnost je třeba chránit před samozvanými mstiteli, takový způsob chování v normální společnosti je zcela nepřípustný a společnost prostřednictvím soudní moci se musí bránit a chránit před takovými pachateli takto brutální trestné činnosti,“ dodal.

Že by Dvořákovi k polepšení stačil mírnější trest, odmítl s dovětkem, že „výjimečný trest odnětí svobody na doživotí je plně na místě“. Svého chování totiž Jiří Dvořák ani jednou nezalitoval.

„Obžalovaný neprojevil ani kapku nějaké pokory nad svým jednáním. Naopak. Jen pro ilustraci soud uvádí, jak se obžalovaný stavěl ke své trestné činnosti. Když byl v jednom z případů vykázán z jednací síně pro své nevhodné chování, vykřikoval hlasitě, že ‚kdyby nebylo štětky K., L. by žila‘. Toto rozhodně nesvědčí o nějaké lítosti obžalovaného nad spáchanou trestnou činnosti,“ dodal.

X X X

Itálie potvrdila druhou oběť sesuvu půdy na ostrově Ischia. Stále se pohřešuje 10 lidí

Záchranáři našli druhou oběť sobotního sesuvu půdy na italském ostrově Ischia. Je jí pětiletá až šestiletá holčička, uvedl server listu La Stampa. Po dalších deseti pohřešovaných stále pátrají.

 Dívku záchranáři objevili pod matrací v ložnici domu v postiženém přístavním městě Casamicciola. Očekávají, že na místě najdou i další těla.

Mezi pohřešovanými byli v neděli dopoledne podle serveru listu Corriere della Sera dvě rodiny se dvěma dětmi (celkem sedm lidí), dvojice Bulharek, 93letá žena, jejíž dům je obklopen nejméně třemi metry bahna, a místní námořník, jehož snoubenka – jedenatřicetiletá Eleonora Sirabellaová – se stala první potvrzenou obětí.

Italský ostrov Ischia postihly silné bouřky, došlo i k sesuvu půdy. Je potvrzený jeden mrtvý

 Záchranné práce hasičů, policie a civilní ochrany pokračovaly celou noc i nedělní dopoledne přes komplikace způsobené nadále nepříznivým počasím. Evakuováno bylo podle italských médií přes 160 osob. Neapolská prefektura v sobotu pozdě večer uvedla, že 13 lidí utrpělo zranění, poničených domů je 15.

Výjimečný stav

V neděli dopoledne se mimořádně sešla italská vláda, která v regionu vyhlásila výjimečný stav a uvolnila první část okamžité pomoci ve výši dvou milionů eur (49 milionů korun).

Středomořský ostrov v Neapolském zálivu zasáhly silné bouřky a prudké deště v noci na sobotu. Způsobily vážné škody zejména ve městech Casamicciola a Lacco Ameno na severním pobřeží Ischie. Směs půdy a kamení se na některých místech valila ulicemi, do moře bylo strženo několik aut.

Oblast je dlouhodobě považována za rizikovou z hlediska sesuvů půdy. Podle odborníků však byly snahy o nápravu situace v posledních letech nedostatečné, uvedla DPA. Vláda dnes také rozhodla o vytvoření pracovní skupiny, která má hledat cesty ke zmírnění rizik sesuvů půdy.

X X X

Kosovo žádá trest kvůli kontroverzní vlajce v šatně srbských fotbalistů, FIFA zahájila disciplinární řízení

Mezinárodní fotbalová federace FIFA zahájila disciplinární řízení s týmem Srbska, který měl během svého zápasu na mistrovství světa s Brazílií v šatně vyvěšenou kontroverzní vlajku vyobrazující území Kosova v srbských barvách. Mezi zeměmi je dlouhodobě vyostřený vztah.

 Na sociální sítě unikla fotka z šatny srbských fotbalistů. Mezi zápasovými dresy je na ní pověšená i vlajka, která vyobrazuje kosovské území překryté srbským znakem a nápisem „Nevzdáme se.“ Podobné vlajky byly k vidění i mezi fanoušky na stadionu.

Kosovo vyhlásilo v roce 2008 jednostranně Srbsku nezávislost, Srbové ji ale neuznávají. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovsko-albánskými povstalci si od roku 2008 vyžádala 10 000 obětí.

Samostatnost Kosova uznává 101 ze 193 zemí OSN. Nezávislost Kosova uznává od roku 2016 i UEFA a FIFA, země je oficiálním členem organizací a účastní se jejich soutěží na klubové i národní úrovni. Kvůli vyhroceným vztahům mezi Kosovem a Srbskem spolu ale reprezentace a kluby obou zemí nesmí na mezinárodní úrovni hrát.

Fotbalová federace Kosova požádala FIFA, aby situaci prošetřila.

Kosovo a Srbsko dospěly k dohodě, skončí tím táhlý spor o poznávací značky aut

 „Takový akt šovinismu nemá ve sportovním prostředí místo, a už vůbec ne v dějišti jedné z největších fotbalových akcí na světě. Jako rovnocenný člen FIFA žádáme, aby byly proti činům, které podněcují k mezilidské nenávisti, přijaty sankční opatření. Silně doporučujeme, aby FIFA uplatnila své zákony a potrestala srbskou federaci za agresivní činy, které jsou proti hodnotám fotbalu,“ zní vyjádření kosovské strany.

Kosovský ministr sportu odsoudil fotografii ze srbské šatny jako „nenávistný, xenofobní a genocidní vzkaz“.

FIFA případ otevřela na základě článku 11 ve svém disciplinárním řádu, který pojednává o urážlivém chování a porušení principů fair play. V něm je zahrnuto i využívání sportovních událostí k politickým a jiným projevům nesportovní povahy.

Srbové, které mnoho expertů považuje za černého koně letošního šampionátu v Kataru, prohráli úvodní zápas ve skupině proti Brazílii 0:2. V pondělí vyzvou Kamerun a v pátek je čeká Švýcarsko. I v tomto zápase se očekávají kontroverze, řada švýcarských hráčů má totiž albánské a kosovské kořeny.

X X X

Belgie musí ubytovat a materiálně zajistit dalších 148 mužů, rozhodl soud ve Štrasburku

Dalších 148 mužů různých národností musí ubytovat a materiálně zajistit Belgie. Evropský soud pro lidská práva to nařídil druhým předběžným opatřením, které vydal ve prospěch cizinců po dobu řízení. Cizinci nebyli v Belgii ubytováni a materiálně zajištěni, neboť systém mezinárodní ochrany je přetížený. První muž si u štrasburského soudu stěžoval na hlad, zimu a svrab, protože žije na ulici. Všichni muži pak požádali o předběžné opatření proti Belgii, která je má ze zákona ubytovat a zajistit jejich přijetí.

Jde v pořadí o druhé předběžné opatření v totožné věci. Prvním případem byla stížnost Afričana ze státu Guinea Abdoulava Camary, o které Česká justice informovala. Afričan si ve Štrasburku stěžoval na nedůstojný život v Belgii na ulici, v zimě, ve srabu a v hladu, bez ubytování a materiálního zajištění.

Evropský soud pro lidská práva už v souvislosti s prvním předběžným opatřením upozornil, že obdržel velké množství totožných stížností.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Pixabay Dospělí muži bez bydlení a materiální pomoci

Fakta druhého předběžného opatření kopírují ta první: „Stěžovateli je 148 žadatelů o azyl různých národností. Žijí v Belgii bez ubytování,“ uvádí k tomu Evropský soud pro lidská práva. „Stěžovatelé podali žádosti o předběžné opatření k Soudu v různých datech od 18. října 2022 do 3. listopadu 2022,“ uvádí dále Soud ke stížnosti Msallem a 147 v. Belgie.

„Případ se týká stěžovatelů (dospělých mužů), kteří požádali belgické orgány o mezinárodní ochranu a nebylo jim přiděleno ubytování z důvodu údajného naplnění sítě pro přijímání žadatelů o azyl v Belgii. Všichni žadatelé získali konečné vnitrostátní rozhodnutí bruselského pracovního soudu nařizující federální agentuře pro přijímání žadatelů o azyl (Fedasil) poskytnout jim ubytování a materiální pomoc v souladu se zákonem z 12. ledna 2007,“ uvádí dále Evropský soud pro lidská práva.

Ubytovat a zajistit cizince nařídil už soud v Bruselu

Že má každý žadatel o mezinárodní ochranu být ubytován a materiálně zajištěn, je zakotveno v belgické legislativě. Cizinci proto podali úspěšnou žalobu u bruselského pracovního soudu. „V různých dnech podali žaloby k bruselskému pracovnímu soudu kvůli údajnému ohrožení vážným a nevratným poškozením lidské důstojnosti a žádali, aby bylo společnosti Fedasil nařízeno vyhovět svým právním povinnostem povinnostmi podle zákona ze dne 12. ledna 2007,“ popisuje Soud.

„V každém z těchto případů soud nařídil agentuře Fedasil, aby stěžovatele ubytovala v přijímacím středisku nebo jinak v hotelu nebo jiném vhodném zařízení, pokud by neměla volná místa a zajistila jejich přijetí, jak je definované v § 6 zákona, podléhajícím sankcím za nedodržení. Ty soudní příkazy byly v pořádku doručeny a nabyly právní moci, ale dodnes nebyly vykonány,“ shrnuje ESLP, co předcházelo žádosti o předběžné opatření.

Štrasburk nařídil splnění příkazu soudu v Bruselu

Evropský soud pro lidská práva proto 15. listopadu 2022 všem 148 stěžovatelům vyhověl a nařídil předběžným opatřením Belgii, aby splnila příkazy vydané bruselským soudem. „Dne 15. listopadu 2022 se Soud rozhodl nařídit předběžné opatření a nařídit belgickému státu, aby splnil příkazy vydané bruselským pracovním soudem ohledně každého stěžovatele a poskytnout jim ubytování a materiální pomoc k uspokojení jejich základních potřeb po dobu trvání řízení před Soudem. Rozhodnutí vydal senát (sedm soudců) ke kterým byly žádosti přiděleny,“ informuje Evropský soud pro lidská práva.

Soud rovněž zdůraznil, že dne 31. října 2022 použil předběžné opatření v podobném případě Camara v. Belgie, k němuž odkazuje. Irena Válová, ceskajustice.cz

X x x

POLSKO   NEJVĚTŠÍ  ARMÁDU  EVROPY?

Polsko zbrojí a chce mít největší pozemní armádu v Evropské unii

Polsko se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo rozšířit svou armádu. Cílem Varšavy je mít nejsilnější pozemní jednotky v Evropské unii. Na cestě k tomu jí má pomoct navýšení výdajů na obranu i nákup vojenské techniky z Jižní Koreje. Tématu se věnuje evropská odnož zpravodajského portálu Politico.

 Varšava minulý týden po dopadu dvou zbloudilých raket ukrajinské protiletecké obrany na obec v polském příhraničí neztratila nervy a incident v klidu vyšetřila.

Může za to zřejmě i fakt, který většinu Evropy dlouhou dobu míjel. A sice, že polská armáda nejspíš patří k těm nejlepším v Unii. Zdá se přitom, že Polsko v oblasti vojenství bude i nadále posilovat.

Polské zkušenosti s Ruskem totiž Varšavu přiměly nenásledovat ducha ještě nedávné doby. Na rozdíl od většiny dalších evropských států nepodlehla dojmu, že konvenční války jsou minulostí. Polsko na armádním poli naopak boduje a je na dobré cestě vybudovat nejsilnější pozemní síly v rámci sedmadvacítky.

Jeden vysoce postavený představitel americké armády v Evropě prohlásil, že Polsko se stalo nejdůležitějším partnerem Spojených států na starém kontinentě.

Zároveň poukázal na to, že tradiční klíčový partner Německo sice zůstává základním pilířem euroatlantického spojenectví v oblasti logistiky, nekonečné debaty Berlína o vzkříšení německé armády a chybějící strategie ale brzdí efektivitu této spolupráce.

Server Politico doplňuje, že Polsko na rozdíl od Německa skutečně provádí reálné kroky ve vyzbrojování.

Pět procent na obranu

Varšava například oznámila, že zvýší výdaje na obranu ze současných 2,4 procenta HDP na pět procent. Berlín přitom dal na obranu v minulém roce pouze procento a půl z HDP.

Teď němečtí politici diskutují o tom, jestli obranné výdaje navýšit na dvě procenta, jak si to žádá obecný závazek vůči NATO.

„Kdo s Varšavou uzavře smlouvy, bude z nich profitovat desítky let, protože vojenská technika se musí udržovat a opravovat.“

Polsko aktuálně vlastní víc tanků a houfnic než Německo. Do roku 2035 chce mít armádu s 300 tisíci vojáky. Pro ilustraci, současná armáda Spolkové republiky čítá 170 tisíc členů, polská asi 150 tisíc vojáků.

Jinou otázkou je, jestli se rostoucí síla polské armády promítne také do politického vlivu Varšavy v Evropě.

Prozatím se tak nestalo, a to především kvůli dominanci centristických sil v Unii, které polské vládě vedené pravicově-populistickou stranou Právo a spravedlnost nedůvěřují.

Přetahování Varšavy a Bruselu v otázkách demokracie a právního státu totiž poškodilo pověst Polska v celém společenství.

Polské vztahy s Washingtonem

Nepříliš hladké vztahy v politické rovině panují také mezi Varšavou a Washingtonem.

Zatímco většinu států Evropské unie trápí otázka, jestli se k moci ve Spojených státech znovu dostane bývalý prezident Donald Trump, polská vláda má spíš strach z toho, že v Bílém domě zůstane i v dalším funkčním období Joe Biden.

Německo nabídlo Polsku systémy protivzdušné obrany. Podle médií reaguje na úterní pád rakety

 Současný šéf Bílého domu v minulosti označil polskou vládu za totalitní. Varšava tak vůči němu zůstává nedůvěřivá navzdory prohlubující se vojenské spolupráci v rámci pomoci Ukrajině.

Polsko-americkým vztahům neprospívá ani zájem Polska o jihokorejskou vojenskou techniku.

Varšava s Washingtonem na jaře uzavřela smlouvu na dodávku 250 tanků Abrams v hodnotě bezmála pěti miliard eur, které mají být rychlou náhradou za tanky ze sovětské éry, které Poláci poskytli Ukrajině.

Polské letectvo je vybavené americkými stíhačkami F-16 a před dvěma lety se rozhodlo svou flotilu rozšířit o 32 stíhaček F-35. Hlavní zájem Varšavy se ale upírá k Soulu, se kterým podepsala řadu dohod o nákupu tanků, letadel a dalších zbraní, vysvětluje Politico.

Zbraně z Jižní Koreje

Podle analytika polského vojenského webu Nowa Technika Wojskowa Mariusze Cielma Polsko z Jižní Koreje objednalo zbraně, vozidla, raketomety a lehké letouny v hodnotě 10 až 12 miliard dolarů.

„Žádná jiná evropská země nechce rozšířit armádu tak rychle jako Polsko. Kdo s Varšavou uzavře smlouvy, bude z nich profitovat desítky let, protože vojenská technika se musí udržovat a opravovat,“ dodává odborník.

„Jsme připraveni nakupovat zbraně i u evropských států, ale Evropská unie musí nejprve zastavit svou válku vůči Polsku.“

Jaroslaw Kaczyński

Server Politico si všímá, že jihokorejské zbraně jsou obecně levnější než ty americké nebo evropské a Soul je dokáže vyrobit v rámci dohodnutých termínů.

Polské nákupy zbraní v Jižní Koreji ale kalí vizi francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o strategické autonomii Evropy, která se bude schopná ubránit sama. Samozřejmě evropskými, a tedy převážně francouzskými zbraněmi.

Polští lídři se nicméně netají tím, že k rozhodnutí o nákupu techniky v Jižní Koreji přispěl tlak Bruselu vůči Varšavě kvůli kontroverzním reformám soudnictví a dalším problémům.

„Jsme připraveni nakupovat zbraně i u evropských států, ale Evropská unie musí nejprve zastavit svou válku vůči Polsku,“ cituje nedávná slova předsedy vládní strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského server Politico.

X X X

Doporučované dva litry vody denně jsou podle studie pro většinu lidí příliš. Jde o plýtvání, říká autor

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá dvacet milionů litrů pitné vody.

Londýn 7:41 27. listopadu 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané (ilustrační foto) | Foto: Karl-Josef Hildenbrand | Zdroj: Profimedia

Doporučení vypít osm sklenic vody denně se stalo všeobecně uznávanou radou a často se objevuje ve zdravotnických pokynech. Nejnovější studie však ukazuje, že lidé vodu přijímají velkým množstvím způsobů. Ze zjištění vědců vyplývá, že mnoho lidí potřebuje pouze 1,5 až 1,8 litru vody denně.

Sinice v pitné vodě mohou být po chlorizaci toxické, vědci je proto zachycují speciálním činidlem

„Současné doporučení není vědecky vůbec podložené,“ uvedl Josuke Jamada z Národního institutu biomedicínských inovací, zdraví a výživy v Japonsku a jeden z hlavních autorů studie. „Většina vědců si není jistá, kde se toto doporučení vzalo,“ dodal.

Jedním z problémů je, že předchozí odhady potřeby vody obvykle ignorovaly její obsah v potravinách, který může tvořit podstatnou část celkového příjmu.

„Pokud jíte jen chléb, slaninu a vejce, nezískáte z jídla mnoho tekutin, ale pokud jíte maso, zeleninu, ryby, těstoviny a rýži, můžete z jídla získat přibližně padesát procent své potřeby vody,“ řekl Jamada.

Studie publikovaná v časopise Science hodnotila příjem vody u 5 604 osob ve věku od osmi dnů do 96 let z 23 zemí. Výzkum spočíval v tom, že lidé vypili sklenici vody, v níž byly některé atomy vodíku nahrazeny deuteriem, stabilním izotopem vodíku, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a je neškodný.

Expert na úpravu vody: Sním, aby Česko bylo jako malý Izrael, což je světový lídr ve výzkumu

Rychlost vylučování přebytečného deuteria ukazuje, jak rychle se voda v těle obměňuje. Studie zjistila, že tato míra se značně liší v závislosti na věku, pohlaví, aktivitě a okolí člověka. Osoby žijící v horkém a vlhkém podnebí a ve vysokých nadmořských výškách, stejně jako sportovci a těhotné či kojící ženy měli vyšší obměnu, což znamená, že musí pít více vody.

„Tato studie ukazuje, že běžné doporučení, že bychom všichni měli vypít osm sklenic vody – tedy přibližně dva litry denně – je pro většinu lidí ve většině situací pravděpodobně příliš velké,“ řekl spoluautor studie John Speakman z Aberdeenské univerzity.

Přestože pití většího množství vody, než tělo potřebuje, pravděpodobně není zdraví škodlivé, výroba čisté pitné vody není zadarmo, upozorňují autoři.

„Pokud by se 40 milionů dospělých v Británii řídilo pokyny a vypilo každý den o půl litru čisté vody více, než potřebují, znamenalo by to 20 milionů litrů zbytečně spotřebované vody denně,“ uvedl Speakman.

X X X

České tenisty vyzve v kvalifikaci Davisova poháru Portugalsko, v první stovce má dva hráče

Čeští tenisté se utkají v kvalifikaci o postup na finálový turnaj Davisova poháru v roce 2023 s Portugalskem. Hrát se bude od 3. do 4., nebo od 4. do 5. února na kurtech soupeře. Rozhodl o tom los v Málaze.

Výběr kapitána Jaroslava Navrátila se letos udržel v elitní společnosti díky úspěšné baráži s Izraelem, kterou vyhrál 3:1 na zápasy. V březnové kvalifikaci předtím neuspěl v Argentině.

Když se mnou budou holky spokojené, budu u toho, říká kapitán českých tenistek Pála ke své budoucnosti

 „Los je příznivý. Soupeři mohli být příjemnější, ale byly tam i těžší týmy. Ve hře byly také daleké výlety, například do Kolumbie,“ řekl v nahrávce pro média kapitán Jaroslav Navrátil.

„Jen mě štve, že jsme asi tři nebo čtyři roky nehráli v České republice. Pro naše mladé kluky by to bylo před vlastními fandy daleko lepší. Tak to ale je a budeme se těšit na utkání do Portugalska,“ doplnil Navrátil, jehož výběr se naposledy doma představil v roce 2019 proti Nizozemsku.

Na finálový turnaj Davis Cupu v příštím roce se přímo kvalifikovali letošní finalisté Australané a Kanaďané. Divoké karty obdrželi Španělé a Italové.

Češi figurovali v osudí jako dvanáctý nasazený celek. Opírat by se měli o 81. hráče světa Jiřího Lehečku, do první stovky má nakročeno také Tomáš Macháč, který by se měl v pondělním žebříčku posunout na 98. místo. Jiří Veselý kvůli zranění stehenního svalu klesl na 112. příčku.

„Tým se bude stavět na Jirkovi Lehečkovi s Tomášem Macháčem. Důležité bude mít v týmu i nějakého deblistu. Je tam Zdeněk Kolář nebo Adam Pavlásek. Uvidíme, zda bude na zápasy venku možnost pěti hráčů,“ uvedl Navrátil, jenž může povolat také Víta Kopřivu, Dalibora Svrčinu nebo Jakuba Menšíka.

Nejvýše postaveným portugalským hráčem je třiatřicetiletý Joao Sousa, kterému patří 82. místo. V první stovce také figuruje jednadevadesátý Nuno Borges.

Češi se utkají v samostatné historii s Portugalskem poprvé. V předchozích dvou duelech tehdejší československý tým uspěl, naposledy vyhrál v roce 1971 v Praze 5:0.

X X X

Pondělní stávka rakouských železnic omezí dálkové spoje. Odvrátit by ji mohlo další vyjednávání s odbory

Rakouské odbory kvůli sporu o platy chystají na pondělí celodenní stávku na železnicích. Dotknout by se měla všech spojů, včetně těch s Českem. Jak na svém webu upozornily České dráhy, omezení se v dálkové dopravě mohou projevit už v neděli a také v úterý. Na území České republiky mezinárodní vlaky pojedou podle Českých drah bez omezení.

 „Od půlnoci 28. listopadu 2022 nepojedou v Rakousku žádné vlaky,“ uvedly na svém webu odbory. Požádaly cestující o pochopení a solidaritu s 50 tisíci zaměstnanci na železnici.

Rakouské dráhy ÖBB na internetu pasažéry vyzvaly, aby zrušili všechny cesty, které nejsou nutné, nebo hledali alternativní dopravu. Zároveň poznamenaly, že se ještě v neděli uskuteční další kolo vyjednávání se zástupci odborové organizace, aby bylo možné stávku odvrátit.

Také ÖBB upozorňuje, že k výpadkům jednotlivých spojení může dojít už v neděli večer a případně i v úterý. „K některým omezením v dálkové dopravě může dojít i před stávkou (27. listopadu), popřípadě den po stávce (29. listopadu),“ uvedly na webu České dráhy. „Jízdu mezinárodních vlaků zajistíme v České republice bez omezení,“ napsal český dopravce na twitteru.

X X X

Protesty v Číně sílí, demonstranti volají po odstoupení prezidenta a svobodě tisku

V mnohamilionové čínské Šanghaji stovky lidí znovu demonstrovaly proti přísným protikoronavirovým opatřením. S odvoláním na očitého svědka o tom informuje agentura AFP. Protesty v Číně v posledních dnech sílí a v některých městech se přelévají i do požadavku na odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga.

 Demonstranti podle očitého svědka protestovali v neděli odpoledne místního času mlčky na několika křižovatkách Šanghaje. V rukou drželi bílé listy papíru, které se v Číně staly symbolem protestu proti cenzuře, a bílé květiny, dokud je nerozehnala policie.

Demonstrace, které se v posledních dnech rozšířily i do několika dalších měst, vyvolala smrt deseti lidí při požáru budovy v Urumči, hlavním městě provincie Sin-ťiang.

Čína má nejvyšší denní přírůstek nakažených od začátku pandemie. V řadě měst vypukly protesty

 Objevily se totiž informace, že kvůli protipandemickým opatřením, která někdy vedla i k mnohaměsíční nucené izolaci, se lidé nemohli dostat z hořící budovy. Úřady to popírají.

Jak poznamenává agentura Reuters, pouliční protesty jsou v Číně výjimečné. Nespokojenost tak lidé dávají mnohem častěji najevo na sociálních sítích, kde se jejich kritická vyjádření snaží cenzoři režimu okamžitě mazat. Tak je tomu i v případě aktuální kritiky protipandemických opatření, upozorňují agentury.

X X X

 Setkání zemědělců a starostů v Pikárci. Řešily se vysoké ceny vstupů, ceny komodit i propagace zemědělství

Krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Pavel Hájek přijal začátkem tohoto týdne pozvání do Pikárce na setkání asi dvacítky zemědělců a starostů okolních obcí a měst. Společného setkání se zúčastnili jak zástupci velkých podniků hospodařící na tisícihektarových výměrách, tak i zemědělci s obhospodařovanými pozemky do 100 hektarů. „Podobná setkání mají pro zemědělce i představitele samospráv velký význam. Pro obě strany je důležité znát své partnery v území a vědět, čím si mohou být vzájemně prospěšní,“ říká Pavel Hájek.

Mezi pozvanými starosty z nejbližšího regionu nechyběli ani zástupci Žďáru nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem nebo Velkého Meziříčí. Setkání organizoval ředitel PROAGRO Radešínská Svratka Jaroslav Michal, který hosty přivítal v Pikárci, kde měli možnost prohlédnout si moderní zemědělský areál, včetně bioplynové stanice. Například poslední investicí, kterou v Pikárci dokončili v letošním roce, je nový kravín za 12 milionů korun.

V následné diskuzi se probírala aktuální témata, která musí zemědělci nyní řešit – vysoké ceny energií a dalších vstupů, výkupní ceny komodit nebo nedostatek kvalifikované síly do zemědělství. Ruku v ruce s tím jde i potřeba větší propagace zemědělství, jako moderního, smysluplného a perspektivního odvětví. „Možnosti Kraje Vysočina, jak přímo ovlivňovat zemědělskou politiku jsou velice omezené. Proto se soustředíme zejména na zkvalitněné a podporu odborného vzdělávání, abychom připravili žáky na budoucí zemědělské profese, a také na popularizaci zemědělství obecně. Jedním z příkladů je krajská soutěž pro žáky základních škol Zemědělství a lesnictví na Vysočině nebo pořádání exkurzí pro žáky přímo do zemědělských podniků,“ uzavírá radní Hájek. Ing. Eva Neuwirthová

X X X

Fond Vysočiny: Rozděleno 8 miliónů korun. Pomohou s rozvojem 57 firem na Vysočině

Rada Kraje Vysočina tento týden rozhodla o poskytnutí dotace na rozvoj firmám v celkové výši 8,1 miliónu korun. Ty budou odeslány 57 žadatelům, kteří využili dotační program Rozvoj podnikatelů 2022 vyhlášený v rámci krajského Fondu Vysočina. „Příjemci jsou ve všech případech podnikatelé s max. 50 zaměstnanci, dotován je nákup nových strojů a strojního zařízení nebo technické zhodnocení stávajících strojů a strojního zařízení, případně nákup použitých strojů strojního zařízení včetně nákladů na dopravu, instalaci, uvedení zařízení do provozu a zaškolení obsluhy. Maximální krajská podpora jednoho schváleného projektu je 150 tisíc korun,“ informovala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová.

Zájem o krajskou finanční podporu dokládá fakt, že v rámci výzvy bylo doručeno 101 žádostí s celkovým finančním požadavkem 13 833 955 korun. Z důvodu administrativního nesouladu s Výzvou programu bylo z hodnocení vyřazeno 8 žádostí. Navrhováno k podpoře bylo 56 žádostí v plné výši a jedna ve zkrácené výši až do vyčerpání celé finanční alokace.

Vedení Kraje Vysočina po roční pauze, kdy program v roce 2021 vyhlášen nebyl, očekával velký zájem podnikatelů o tento typ podpory, což se potvrdilo i když byl program otevřen jen pro vybrané oblasti kraje pro tzv. HSOU –územní obvody obcí s rozšířenou působností se slabším hospodářským výkonem a zhoršenými podmínkami pro podnikatelské aktivity. Očekávání se naplnilo. V roce 2020 se vedení kraje rozhodlo v rámci zmírňování dopadů pandemie Covid-19 na podnikatelský sektor podpořit všechny podané žádosti (celkem 180 žádostí), administrativně vyhovující podmínkám programu, konečná alokace programu tak nakonec činila více než 23 miliónů korun (původně 10 mil. Kč).

Dle podaných žádostí bude letos s 8 milionovou podporou kraje pořízeno strojů a zařízení v celkové hodnotě 25,7 miliónů korun.

Podle informací Hany Hajnové kraj zařadil tento program do portfolia programů Fondu Vysočiny i na příští rok, alokace zůstane 8,1 miliónů korun, s jeho vyhlášením se počítá v září 2023. Zaměření na územní obvody obcí s rozšířenou působností se slabším hospodářským výkonem a zhoršenými podmínkami pro podnikatelské aktivity zůstává.  Ing. Jitka Svatošová

X X X

 Sen mnoha generací se podařilo naplnit. Slavný rallye šampionát WRC zavítá i do Prahy

V Česku se příští rok poprvé v historii uskuteční závod mistrovství světa v automobilových soutěžích. V závěru října zde odstartuje Středoevropská rallye, která se pojede i v Německu a Rakousku. Dvanáctý díl seriálu budou společně pořádat národní sportovní autority všech tří zemí. Konání závodu dnes oficiálně potvrdil Autoklub České republiky (AČR) i promotér seriálu na svém oficiálním webu.

„FIA World Rally Championship v České republice je snem našich fanoušků mnoha generací. A nám se ho společně s přáteli z partnerských federací Německa a Rakouska povedlo naplnit,“ uvedl prezident AČR Jan Šťovíček.

Mezinárodní automobilová federace měla kalendář rallyeového MS schvalovat již v říjnu, nakonec však rozhodnutí odložila. Plán pro rok 2023 zveřejnila v pátek a jeho součástí je i Středoevropská rallye, která začne v Praze. Následně se česká část pojede na tratích na jihozápadě republiky. Centrem rallye bude Pasov.

„Rallye je u nás jednou z nejpopulárnějších disciplín automobilového sportu, spousta českých fanoušků vášnivě sleduje soutěže mistrovství světa a nyní ji mohou vidět poprvé u nás doma. Vzhledem k hluboké tradici českého automobilového průmyslu můžeme na světový šampionát v rallye nahlížet i s hrdostí na naplnění odkazu našich předků, průkopníků motorismu,“ řekl Šťovíček a ocenil spolupráci se zástupci Německa a Rakouska. „Rallye určitě umocní záměr odstartovat ji v Praze, srdci Evropy,“ dodal prezident AČR.

Nová sezona MS začne tradičně v lednu v Monte Carlu, do kalendáře se po pandemii covidu vracejí Mexická a Chilská rallye. Středoevropská rallye v termínu od 26. do 29. října bude předposledním závodem seriálu. Šampionát skončí v polovině listopadu v Japonsku.

X X X

Fotbalisty Belgie zaskočilo Maroko a zkomplikovalo jim postup, Japonci nestačili na Kostariku

Fotbalisté Belgie ve druhém utkání na mistrovství světa překvapivě podlehli Maroku 0:2. Utkání v Dauhá rozhodli střídající hráči, v 73. minutě otevřel skóre Abdal Hamíd Sabirí a v nastaveném čase přidal pojistku Zakaríja Abuchlál. Japonští fotbalisté na mistrovství světa v Kataru překvapivě prohráli s Kostarikou 0:1 a přišli o postup do osmifinále budou muset hrát do posledního kola základních skupin.

Bronzový tým z minulého šampionátu ve skupině F nenavázal na úvodní vítězství 1:0 nad Kanadou a nevyužil možnost si s předstihem zajistit účast v osmifinále.

Kosovo žádá trest kvůli kontroverzní vlajce v šatně srbských fotbalistů, FIFA zahájila disciplinární řízení

 Africké mužstvo po bezbrankové remíze s Chorvatskem na katarském turnaji poprvé zvítězilo. Maročané protáhli sérii bez porážky na devět zápasů a pošesté za sebou neinkasovali.

Belgičané ve čtvrtek zakončí úvodní část mistrovství světa proti Chorvatsku, které dnes od 17 hodin změří síly s Kanadou. Tu ve čtvrtek čeká utkání s Marokem.

Japonsko – Kostarika

Japonský trenér Hajime Moriyasu neváhal výběrem sestavy překvapit. Oproti úspěšnému zápasu s Německem udělal pět změn a na lavičce nechal největší hvězdy nominace – Takehira Tomiyasua z Arsenalu, Kaouroua Mitomu z Brightonu, Takefusu Kuba ze San Sebastiánu a Takumiho Minamina z Monaca.

Kostarika, která schytala v prvním zápase debakl 0:7, tentokrát nastoupila do zápasu s větší zodpovědností a odhodláním udržet čisté konto.

I proto viděli diváci za osmdesát minut jen dvě střely na bránu. Hluboko zavřený blok Kostariky a marné dobývání Japonců – tak vypadal po většinu zápasu obraz hry. Největší šanci spálil po změně stran Hidemasa Morita, jehož střelu z okraje vápna skvělým způsobem vytáhl na roh brankář Keylor Navas.

V 81. minutě přišla asijská pohroma. Lehkovážná ztráta v rozehrávce Japonců dovolila Kostaričanům posunout míč na Keysher Fuller, jehož pěkná technická střela překonala brankáře. Fotbalovému trpaslíkovi spadla do sítě první střela, kterou na šampionátu na soupeřovu bránu poslali.

Kostarická radost

Situace ve skupině E zůstává po kolapsu Japonska otevřená. Pokud Španělé porazí ve večerním zápasem Němce, zajistí si postup do osmifinále. O druhém postupovém místě by se rozhodlo mezi dalšími třemi týmy v posledním kole.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.