S novou českou vládou utužíme V4. Pro maďarskou vládnoucí stranu Fidesz začala 10. září politická sezona setkáním v obci Kötcse. Premiér a předseda strany Viktor Orbán se při této příležitosti chopil slova a rozhovořil se mimo jiné o Ukrajině, spolupráci zemí Visegrádské skupiny či budoucnosti Maďarska v Evropské unii. Ta se dle jeho slov do roku 2030 rozpadne a nahradí ji právě visegrádská čtyřka.
Zahajovací setkání strany není běžně přístupné veřejnosti. Rádio Svobodná Evropa (RFE) však oslovilo několik účastníků schůze s dotazem, o čem maďarský premiér za zavřenými dveřmi hovořil. Maďarská média Daily News Hungary či Telex s odkazem na RFE poté začala útržky z Orbánova projevu šířit dál.
Jedním z hlavních témat byla válka na Ukrajině. Podle Orbána by mohla trvat až do roku 2030 a Ukrajina by v ní mohla ztratit až polovinu svého území. Dle jeho slov se zpočátku jednalo o „válku lokální“, a teprve Západ svým zásahem z ní udělal „válku globální“. „A my v Evropě se teď střílíme do nohy sankcemi,“ dodal Orbán.
Orbán v souvislosti s válkou na Ukrajině také předpověděl, že energetická krize způsobená sankcemi by mohla tuto zimu zastavit až 40 procent evropského průmyslu. Sám chce usilovat o to, aby na podzim nedošlo k prodloužení sankčního balíčku o dalších šest měsíců. Také vyslovil přání, aby do té doby byla v Itálii vytvořena vláda, která Maďarsko v této věci podpoří.
Orbán poté dodal, že přijetí sankcí ukazuje, že Evropa nemá vůdce, který by uznával zájmy kontinentu a jednal podle nich.
Nové vlády v Praze a Bratislavě
Maďarský premiér se ani tentokrát netajil názorem, že eurozóna, a dokonce i samotná Evropská unie, by se mohly do roku 2030 rozpadnout. Za silné mocenské centrum, které by EU nahradilo, označil právě visegrádskou čtyřku.
„Spolupráce je kvůli válce v krizi. Tu je ale možné překonat, jelikož vlády v Bratislavě a v Praze jsou rozpolcené. V obou zemích by tak snadno mohly vzniknout nové vlády, s nimiž by Fidesz mohl uzavřít spojenectví,“ pronesl Orbán na setkání v Kötcse.
„Měli bychom se poté zamyslet nad smyslem členství v EU. Co nám členství za těchto okolností dává. Pokud nenajdeme kladnou odpověď, měli bychom vyvodit závěry,“ doplnil maďarský premiér.
Uvedl také, že do roku 2040 budou muslimští přistěhovalci ve francouzských městech tvořit většinu, a upozornil, že k tomu může dojít i v dalších hlavních městech EU.
„V tomto případě však budeme muset přehodnotit naše vztahy s těmito hlavními městy, protože je otázkou, jak můžeme nazývat zemi za evropskou, když jsou původní evropské národnosti redukovány na menšinu několika obcí,“ dodal.
Nová generace Fidesz
Orbán se na schůzi nezapomněl vyjádřit ani k samotnému Maďarsku. Jeho hlavním cílem do budoucna jsou nová opatření na podporu rodiny. Cílem je také udržet plnou zaměstnanost.
Dále chce pokračovat v modernizaci hospodářství a národním sjednocení. Podle RFE posledním bodem však Orbán zřejmě mířil na Maďary za hranicemi, nikoli na potřebu zmírnit politické rozpory uvnitř Maďarska.
Na závěr maďarský premiér s odkazem na svůj vlastní politický tábor uvedl, že v poslední době si ve Fideszu vědomě vychovává novou generaci, která je vzdělaná a schopná vládnout. Tato mladá generace by měla být schopna vést zemi od roku 2030 až do roku 2060.
X X X
Orbán kritizuje EU: Sankcemi se střílí do nohy, brzy se rozpadne. Česko má podle něj problém
Maďarský premiér Viktor Orbán si myslí, že se do roku 2030 Evropská unie rozpadne. Naopak věří, že budoucnost je v silnějším propojení států V4, tedy Maďarska, Česka, Slovenska a Polska. Prohlásil to během projevu při setkání své strany Fidesz, píše na webu Svobodná Evropa. Jednání politiků bylo sice neveřejné, stanice ale mluvila s několika účastníky.
Orbán podle Svobodné Evropy zopakoval myšlenky, že se eurozóna, a dokonce i samotná Evropská unie, mohou do roku 2030 rozpadnout. Západ zkritizoval především kvůli rostoucí muslimské komunitě. Do roku 2040 budou podle něj muslimští přistěhovalci ve francouzských i dalších městech převažovat, což by mělo podle něj vést k přehodnocení vztahu k těmto zemím. „Je otázkou, jak můžeme nazývat zemi za evropskou, když jsou původní evropské národnosti redukovány na menšinu několika obcí,“ poznamenal.
Visegrádská čtyřka bude do té doby podle něj naopak silným mocenským centrem. Přesto však připustil, že jsou vztahy Maďarska s těmito státy aktuálně zhoršené kvůli odlišnému postoji k dopadům války na Ukrajině. Ta by podle něj mohla trvat až do roku 2030 a Ukrajina by po ní měla být poloviční. „A my v Evropě se teď střílíme do nohy sankcemi,“ dodal.
Orbán hodlá být proti prodloužení sankčního balíčku o dalších šest měsíců. Jinak podle něj až 40 % evropských průmyslových firem bude muset kvůli nedostatku energie zastavit provoz.
Připomněl, že se státy V4 stanou do roku 2030 také v rámci Evropské unie čistými plátci, takže by se měly zamyslet nad svým členstvím. Neopomněl ani konstatování, že jsou jak v Česku tak na Slovensku současné liberální vlády v problémech.
Orbán s názory přichází v době, kdy Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup vlády premiéra Viktora Orbána k justici, maďarské omezování plurality médií a práv menšin či omezování činnosti nevládních organizací a akademických svobod.
X X X
„Neuctivý“ Macron pobouřil Brity před pohřbem královny. Mohl sis jít rovnou zaběhat, píší mu
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal během návštěvy Londýna bouři na sociálních sítích. Rozporuplné reakce vzbudila volba oblečení, které francouzský lídr zvolil při procházce kolem Westminsterského paláce před pohřbem zesnulé královny Alžběty II. Lidé se pozastavovali především nad modrými teniskami.
Macron byl v neděli se svojí ženou Brigittou zachycen během procházky před Westminsterským palácem, ve kterém se v té době nacházelo tělo královny Alžběty II. Francouzský prezident měl na sobě místo obvyklého formálního obleku tmavé námořnické sako, kalhoty, sluneční brýle a k úžasu některých přítomných i modré tenisky. Ostré komentáře na sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat.
„Tmavé brýle a tenisky. Proč jsi rovnou neběhal? Jak neuctivé,“ objevilo se podle webu The Independent na sociálních sítích. „Nenápadný Macron je asi nejméně nenápadný člověk, kterého jsem kdy viděla,“ okomentovala na Twitteru uživatelka Alix Mortimerová zřejmou Macronovu snahu zapadnout do davu. „Stejný talent na převleky jako žirafa v tmavých brýlích, která se snaží dostat do golfového klubu pro lední medvědy,“ dodala.
Prezidentův nezvyklý outfit hojně probírala i francouzská média. Například rozhlasová stanice RMC v pondělí uspořádala debatu o tom, zda byla Macronova volba oblečení při takové příležitosti „šokující“. Prestižní deník Le Figaro pak Macronovu obuv nazval „tenisky sváru“. Jiná média se prezidenta naopak zastala s tím, že rozhodně nevzdával hold královně v teniskách.
Nutno podotknout, že k rakvi zesnulé Alžběty II. Už prezident se svoji ženou dorazili oblečení do formálnějšího oděvu. Macron měl na sobě tmavý oblek s černou kravatou a podobně byl oděn i během pondělního pohřbu.
Téma tenisek ale přesto nevychladlo. Le Figaro se je totiž rozhodl prozkoumat důkladněji a zjistil, že se jedná o produkt luxusní francouzské značky za takřka 14 tisíc korun. Podle stanice France 24 to je voda na mlýn některým kritikům Macrona, kteří ho dlouhodobě nazývají „prezidentem bohatých“.
X X X
Cena elektřiny bude za rok na desetině. Může za ni i Francie, míní šéf pražské burzy
S cenami energií jsme na vrcholu a už půjdou jen dolů. Příčina je hlavně v odstavení jaderných elektráren ve Francii, které mají technické potíže. V létě se k nim ještě přidalo sucho, takže nebylo možné reaktory chladit a musely se vypnout. Obecně je však na světě energie dost. Během diskusního panelu Offline Štěpána Křečka to řekl Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha a prezident Federace evropských burz.
„Byl jsem vyděšen z toho, co se dělo po odstavení francouzských jaderných elektráren,“ řekl na úvod svého vystoupení během diskusního panelu Petr Koblic, šéf pražské burzy. Koblic tak pojmenoval jednu z hlavních příčin raketového růstu cen elektřiny na evropském trhu, ke kterému došlo během letošního roku a zejména pak na přelomu srpna a září.
Francie totiž musela na jaře odstavit hned několik jaderných bloků kvůli údržbě. Jenže se ukázalo, že některé součásti je třeba opravit. Navíc se v létě přidala rekordní sucha, která zapříčinila, že některé francouzské jaderné elektrárny nebylo možné ochlazovat, což si vyžádalo další odstávky. „Odstavilo se celkem 32 z 56 francouzských bloků, to v Evropě samozřejmě muselo chybět,“ dodal Koblic.
Vypnuté francouzské „jaderky“ jsou katastrofa
Podle něho francouzské jaderné elektrárny byly pro Evropu vždy určitou kotvou. „Teď z nich nejede 60 procent, to je katastrofa, to se na cenách elektřiny muselo projevit. Kdyby se zítra všechny francouzské jaderky rozjely, ceny na spotovém trhu elektřiny spadnou na třetinu,“ pokračoval šéf pražské burzy a prezident Federace evropských burz.
Koblic je přesvědčen, že se situace na evropském energetickém trhu zlepší už na začátku příštího roku, nejpozději pak během druhého čtvrtletí. „Staví se relativně hodně LNG terminálů, dramaticky se zvýší kapacita pro příjem zemního plynu. Nizozemci rozjedou plynové pole u Groningenu, Němci poslední tři jaderné elektrárny možná ani nevypnou. Dovedu si představit, že ve druhém čtvrtletí příštího roku můžeme mít ceny na desetině toho, co máme teď,“ odhadl šéf pražské burzy.
Elektřinu můžeme dovézt z Ukrajiny
Připomněl také, že za uplynulé tři roky Evropa zažila několik dní, kdy cena elektřiny byla dokonce záporná. „Jde o to přežít zimu, doufat, že nebude příliš krutá a neprotopí se příliš plynu. Tím by se snížila i jeho spotřeba,“ dodal Koblic s tím, že by se tak zvýšil tlak na pokles jeho ceny.
Ředitel pražské burzy rovněž zmínil, že Evropská unie by mohla využít nabídky ze strany Ukrajiny, která „vyrábí elektřiny tolik, že by ji mohla vyvážet do Evropy“. Problém případného dovozu elektrické energie z Ukrajiny je podle Koblice jen technický, jelikož ukrajinská přenosová soustava není zcela kompatibilní s unijní. „Ukrajina by se nám tak mohla částečně revanšovat za to, že jí dodáváme zbraně,“ dodal Koblic.
X X X
Náš cenový strop na elektřinu je nižší než unijní, říká Fialův poradce. V čem se liší?
Není pravdou, že cenový strop na elektřinu, který schválila česká vláda, je vyšší než ten z dílny Evropské komise. „Lidé, kteří to říkají, tomu buď nerozumí, nevědí, o čem mluví, nebo lžou,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, ekonom a člen poradního týmu předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Vysvětlil rozdíly mezi oběma postupy.
„Zastropování ceny elektřiny na úrovni šesti korun za kilowatthodinu, které schválila česká vláda, se týká ceny pro koncové zákazníky. Cenový strop navržený Evropskou komisí se týká ceny výrobní,“ řekl v Pořadu co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Štěpán Křeček.
Reagoval tak na řadu omylů, polopravd a mýtů, které se kolem porovnání českého a unijního cenového stropu na elektřinu objevily. Evropská komise ve středu skutečně navrhla zastropování cen elektřiny na 180 eurech za megawatthodinu, což odpovídá v přepočtu asi 4,40 koruny za kilowatthodinu, nejde ale o cenu pro koncové zákazníky.
Český strop není v rozporu s unijním
„Vzhledem k tomu, že jde o cenu výrobní, strop na cenu pro koncové zákazníky se posune až někam k 7,10 koruny za kilowatthodinu. Jinými slovy, kdyby česká vláda zavedla rovněž cenový strop na výrobní cenu, pak by odpovídal přibližně 142 eurům za megawatthodinu. Tak či tak český cenový strop je nižší než unijní,“ vysvětlil Křeček.
Podle něho se v českém éteru smíchala jablka s hruškami. Křeček je přesvědčen, že lidé, kteří říkají, že český cenový strop na elektřinu je vyšší než strop navržený Evropskou komisí, tomu „buď nerozumí, nevědí, o čem mluví, nebo lžou“.
Štěpán Křeček rovněž vysvětlil, nakolik jsou oba typy cenových stropů kompatibilní a který dostane přednost v případě, že začnou platit oba. „Unijní cenový strop je vyšší, takže s ním ten český není v kolizi,“ řekl. Jinými slovy, návrh Evropské komise je nepřekročitelné maximum a pokud se nějaký členský stát rozhodne pro zatropování cen energií, které je ještě výhodnější, nic mu v tom nebrání. A to je právě případ Česka.
Unijní strop neurčuje koncové ceny
Tomáš Medek z oddělení komunikace Úřadu vlády pro CNN Prima NEWS uvedl další odlišnost mezi českým a unijním cenovým stropem: „Český strop cen energií povede k tomu, že vybraní odběratelé – tedy domácnosti a malé a střední podniky – nebudou za energie platit víc, než jaká je výše tohoto stropu. Strop, který navrhuje Evropská komise, nic nezmění na tržních cenách, ani na cenách pro odběratele.“
Na základě návrhu cenového stropu Evropské komise ale členské státy budou moci podle Medka vybrat tu část zisků z prodeje elektřiny, která bude nad tímto stropem. „A cíleně je budou moci využít k tomu, aby odběratelům poskytly pomoc s vysokými cenami,“ dodal. Jde tedy o využití takzvané windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků.
Mediální nedorozumění
Křeček s Medkem tak mimo jiné reagovali například na slova šéfredaktora týdeníku Echo Dalibora Balšínka. Ten v pořadu 360° na CNN Prima NEWS kritizoval cenový strop schválený českou vládou právě kvůli jeho výši. „Je strašně smutné, co se odehrálo, pokud je pravda, že Evropská komise navrhuje zastropovat cenu na 180 eurech na MWh a vláda Petra Fialy den předtím oznámila, že chce zastropovat na 240 eurech za MWh, bude to strašlivá ostuda. Česko je předsednickou zemí, a pokud se den poté objeví z Evropy úplně jiná informace nebo nižší úroveň stropu, je to strašlivý trapas,“ řekl Balšínek.
Rovněž komentátor deníku MF Dnes Miroslav Korecký nenechal na kabinetu Petra Fialy kvůli cenovému stropu na energie nit suchou. „Je vidět, že ve vládě není žádný ekonom kromě Jozefa Síkely (STAN). Ten je ale už i svými spolustraníky vyzýván k tomu, aby se předvedl. Má už jen několik dní, jinak bude muset odejít,“ poznamenal Korecký.
X X X
Slzy americké herečky bych nepřeceňoval, poznamenal expert k Meghan
Pláči vévodkyně ze Sussexu v průběhu pohřbu bych nepřikládal přílišnou váhu, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS historik Martin Kovář. Spolu s bývalým šéfem hradního protokolu Miroslavem Sklenářem probrali i roli prince Harryho a vévodkyně Meghan. Zmínili se i o možnosti jejich návratu a zapojení do královské rodiny. Krátce se také zabývali významem místa premiéra Petra Fialy v zasedacím pořádku.
Podle Martina Kováře není divu, že pár, který se odloučil od tradic britské monarchie, musel při smutečním ceremoniálu sedět až v druhé řadě. „Nemohli být jinde. To, co udělali, bylo jejich rozhodnutí. Královna ho s bolestí akceptovala,“ okomentoval zasedací pořádek historik. Pláči vévodkyně ze Sussexu v průběhu pohřbu by pak nepřikládal přílišnou váhu: „Slzy bych v tomto případě nepřeceňoval, zejména ne u americké herečky.“
Podobného názoru byl i Miroslav Sklenář. Usazení páru do druhé řady či zákaz uniformy pro prince Harryho za přísnost nepovažuje. „Oni se sami rozhodli, nedá se nic dělat,“ shrnul důsledky odloučení od královského rodu.
Možný návrat prince s vévodkyní považují oba odborníci za nepravděpodobný. Případná cesta zpět do královské rodiny by pak byla velmi obtížná. „Ledacos se dá změnit, Camilla byla před 25 lety nejvíce nenáviděná osoba, dnes je respektovaná královna-manželka. U Harryho a Meghan se ale bojím, že to nebude tak jednoduché,“ uzavřel Sklenář.
Hosté pořadu se dotkli i přítomnosti premiéra Petra Fialy, který seděl přímo za prezidentem Spojených států Joem Bidenem. Odůvodnění jeho umístění je i přes nejrůznější teorie podle bývalého ředitele hradního protokolu jasné. Uvedl, že jde o „základní pravidla protokolu. Nejprve je britská královská rodina, pak další královské rody a následují hlavy států podle seniority. Prostě to tak vyšlo, pan premiér dostal hezké, důstojné místo, ale není to nic víc než náhoda.“
X X X
Pozvánku na pohřeb Alžběty II. nedostali Trump ani Obama. Odborníci prozradili proč
Státní pohřeb zesnulé královny Alžběty II. se koná ve Westminsterské katedrále. Vejde se do ní asi 2 200 lidí. Kromě královské rodiny a představitelů britské vlády se pohřbu účastní také zahraniční státníci či další osobnosti. Pozvánku však neobdržel ani jeden z bývalých amerických prezidentů. Podle exministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) šlo o diplomatický tah Londýna, jak se vyvarovat vměšování do politiky USA.
„Bylo učiněno rozhodnutí protokolem Buckinghamského paláce, že bývalí američtí prezidenti pozváni nebudou. Účastní se jen stávající, čímž se ošetřila i otázka přítomnosti či nepřítomnosti Donalda Trumpa,“ uvedl odborník na britskou politiku Marek Bičan.
Pozvánku do Londýna tak neobdrželi Donald Trump, Barack Obama, George W. Bush, Bill Clinton ani Jimmy Carter, který za necelé dva týdny oslaví již 98. narozeniny. Právě o něm či o osobě Obamy se často spekulovalo, že by se pohřbu Alžběty II. mohli účastnit.
„Uvažovalo se o tom, že dostane pozvánku Jimmy Carter i Barrack Obama, protože měl s královskou rodinou dobré vztahy, zejména tedy s princem Williamem. Řešila se ale otázka Donalda Trumpa. Bylo by citlivé říct: Obama ano, Trump ne,“ vysvětloval Cyril Svoboda ve vysílání CNN Prima NEWS.
Podle něj Britové složitou diplomatickou otázku nakonec vyřešili tím, že pozvali pouze současného šéfa Bílého domu Joea Bidena, a nikoho z jeho předchůdců naopak neoslovili.
„Za tuto záclonu se skryl problém, co s Trumpem. Bylo by opravdu kontroverzní jiného prezidenta pozvat, a jeho ne. Trump by to dramaticky využil ve své volební kampani. Britové si řekli, že se nechtějí montovat do amerických voleb. Šlo o typické diplomatické řešení. Jinak by Obama určitě mezi pozvanými byl,“ zmínil Svoboda. Pohřební ceremoniál Alžběty II. započal v pondělí ve 12 hodin.
Účastní se jej přes 500 světových představitelů. Česko reprezentuje premiér Petr Fiala (ODS). „Akce podobného rozměru nikdy nebyla. Aby se v jeden den v jednu hodinu sešlo 500 lídrů světa. To se stalo poprvé v dějinách,“ dodal Svoboda.
Královna Alžběta II. zemřela 8. září ve svém letním sídle Balmoral, které se nachází ve Skotsku. Bylo jí 96 let. Poslední chvíle s ní mimo jiné strávil její nástupce a nejstarší potomek Karel III. či její dcera princezna Anna.
Alžběta II. Velké Británii vládla 70 let, přičemž jde o nejdéle panujícího monarchu v dějinách Spojeného království. Jde rovněž o druhou nejdelší dobu, kdy byl na trůně jeden vládce. Zesnulou britskou královnu překonává pouze francouzský král Ludvík XIV., který během 17. a 18. století vládl Francii celkem 72 let.
X X X
Pohřeb královny v nejstarším pubu ve městě: Štamgasti pláčou, ticho ruší jen čepování piva
Pohřeb královny prožívali mnozí Britové ve svých oblíbených hospodách. V Gosportu na jihu Anglie se štamgasti sešli v nejstarším výčepu ve městě, v pivnici The Fox (Liška) se pivo čepuje již od roku 1735. Během přímého přenosu z pohřbu Alžběty II. tam nikdo nepromluvil ani slovo. Posvátnou úctu rušilo jen čepování piva anebo sody do ginu.
Polední dvě minuty ticha ani nebylo třeba vyhlašovat. Ve starosvětském pubu The Fox v Gosportu drželi skoro dvě hodiny ticha. Štamgasti se sešli už v půl jedenácté britského času, pohřební průvod doprovázený burácením bubeníků a skotskými dudáky se právě přesunoval z Westminsterského paláce do Westminsterské katedrály. Asi dvacítka štamgastů ztichla. A nikdo nepromluvil až do konce smutečního obřadu v kostele. S jedinou výjimkou, když si u pípy poroučeli další pivo anebo gin se sodou, whiskey a jiné nápoje.
Pohřbívali už královnu Viktorii
Majitel výčepu prý chvíli váhal, zda otevřít hospodu v den pohřbu, anebo respektovat všeobecný smutek. Většina hospod v přístavním Gosportu, což je město výčepům přímo zaslíbené díky dlouhé námořnické tradici města, totiž pípy v pondělí zatáhla. „Zavřeno z respektu ke královně,“ vzkazují hospodští na dveřích zavřených pivnic. V The Fox se rozhodli jinak, majitel to zdůvodňuje obrovskou tradicí podniku, který je nepřetržitě v provozu od roku 1735.
„Chodili sem můj děda i strýc. A jejich předci určitě také,“ vypráví šestadvacetiletý Dan C. Je to tradiční konzervativní hospoda, v níž už oplakávali nejednoho britského monarchu. „Když v roce 1901 zemřela královna Viktorie na svém nedalekém letním sídle Osborne House na ostrově Wight, který je na dohled odtud, naložili rakev na vlak právě u nás v Gosportu,“ vyprávějí štamgasti. Konkrétně se tak stalo v zásobovacích skladech britského námořnictva Royal Clarence Yard v Gosportu, kde si královna nechala vybudovat soukromé nádraží. Přímo u mola na ostrov Wight.
Miluji tě, královno. Nyla
Tradice je více, než aby se striktně ctil vyhlášený státní svátek, rozhodli se v hospodě The Fox. Velká Británie sice v den svátku nenápadně vyzvala k uzavření všech živností, nic ale nenařizovala, to v téhle zemi není zvykem. V pivnici Liška na pohřbu Alžběty II. nechtěli vydělat, ale společně se naposledy poklonit královně. A každou chvilku se také některý ze stálých hostů rozplakal.
Téměř všichni byli slavnostně oblečeni, někteří měli na saku připnuté i metály. Gosport je vojenské město, je to základna královské armády, tady má prostě panovnice mimořádnou úctu. Stejně jakou v sousedním Portsmouthu s největším vojenským námořním přístavem ve Spojeném království, v němž kotví i jediné dvě letadlové lodě Velké Británie: Královna Alžběta a Princ z Walesu. V Gosportu zase sídlila ponorková základna, velká kasárna zabírají část města dodnes.
Nálada v pivnici se trochu uvolnila, až když byla rakev s Alžbětou II. vynesena z Westminsterské katedrály. „Byla to dobrá královna,“ shodli se hosté. Totéž si lze přečíst za rohem na hlavní třídě v Gosportu, kde bylo zřízeno pietní místo za královnu. Mezi kyticemi lze najít obrázek malé školačky. S okouzlující dětskou naivitou nakreslila panovnici a k tomu neumělým písmem napsala: „You are a good Queen. Love from Nyla.“
Dojemný vzkaz školačky Nyly asi není třeba překládat. V pivnici The Fox se mezitím roztáčejí další piva. Zda teď štamgasti půjdou domů na sváteční oběd, anebo budou sledovat i obřady na hradě Windsor, to už je na rozhodnutí pietních hostů. Anglie je monarchie zaslíbená pivu, tak kdoví, jak to v Lišce dopadne…
X X X
Alžbětu II. pohřbili po boku Phillipa. Poslední loučení lámalo rekordy ve sledovanosti
Rakev s královnou Alžbětou II. byla uložena do krypty v kapli svatého Jiří na královském hradě Windsoru po boku jejího manžela prince Philipa. Televizní přenosy z pohřbu zesnulé britské královny Alžběty II. se zařadí k nejsledovanějším vysíláním v britských dějinách. Zatímco vydavatelé novin a časopisů vydělali na rekordním prodeji tiskovin s touto tematikou, pro televize bude tento týden znamenat zejména velké vypětí a finanční ztráty, píše The Guardian.
Po státním pohřbu a velkolepém průvodu v Londýně přijel pohřební vůz s královninou rakví do městečka Windsor. Ke stejnojmennému hradu rakev panovnice doprovodilo procesí s čestnými strážemi po takzvané Dlouhé stezce, kterou lemovali vojáci z několika vojenských útvarů, vojáci rakev také doprovázeli. Každou minutu se rozezněly zvony a zevnitř hradního areálu zněly dělové salvy.
Procesí, které doprovázela smuteční hudba, na místě pozorovaly tisíce lidí. Zesnulou panovnici přišli vyprovodit také její mazlíčci. Zaměstnanci hradu na nádvoří přivedli psy corgi, plemeno, které Alžběta II. chovala celý život, a před hradem byl také královnin poník Emma.
K vojenskému doprovodu se na hradním nádvoří znovu přidali také vysoce postavení členové královské rodiny, včetně nového krále Karla III. Společně se odebrali do kaple svatého Jiří na menší smuteční obřad pro asi 800 lidí.
Z úcty ke královně a v souladu s přáním Buckinghamského paláce se britská média po úmrtí panovnice dohodla, že na různě dlouhou dobu vyřadí ze svých programů a stránek reklamu. První reklamní ticho panovalo v Británii od čtvrtečního skonu Alžběty II. do konce následného víkendu. Zejména ve veřejném prostoru inzerci nahradily portréty královny. Během pracovního týdne se reklama na některých místech obnovila, při dnešním pohřbu ale opět zmizela.
„Mluvíme o ztrátě milionů a milionů liber z reklamy pro majitele médií,“ uvedl jeden z vedoucích pracovníků britské mediální agentury. „Je to něco jako masová mediální událost, která se z komerčního pohledu nikdy nestala,“ poznamenal.
X X X
Pohřeb královny láme rekordy ve sledovanosti, pro televize je ale ztrátový
Televizní přenosy z pohřbu zesnulé britské královny Alžběty II. se zařadí k nejsledovanějším vysíláním v britských dějinách. Zatímco vydavatelé novin a časopisů vydělali na rekordním prodeji tiskovin s touto tematikou, pro televize bude tento týden znamenat zejména velké vypětí a finanční ztráty, píše The Guardian.
Z úcty ke královně a v souladu s přáním Buckinghamského paláce se britská média po úmrtí panovnice dohodla, že na různě dlouhou dobu vyřadí ze svých programů a stránek reklamu. První reklamní ticho panovalo v Británii od čtvrtečního skonu Alžběty II. do konce následného víkendu. Zejména ve veřejném prostoru inzerci nahradily portréty královny. Během pracovního týdne se reklama na některých místech obnovila, při dnešním pohřbu ale opět zmizela.
X X X
Pohřeb Alžběty II. je nejdražší akcí v dějinách Británie. Předčí i olympiádu, tvrdí Kovanda
Pondělní pohřeb královny Alžběty II. bude nejnákladnější jednodenní zvláštní událostí v britských dějinách. Uvedl to ekonom Lukáš Kovanda. Akce by podle odhadu britských médií mohla vyjít až na 10 milionů liber (asi 280 milionů korun).
„Bývalý bezpečnostní pracovník královské rodiny Simon Morgan říká, že z bezpečnostního hlediska jde o vůbec nejnákladnější jednodenní operaci v britských dějinách. Předčí prý dokonce i nákladnost bezpečnostních opatření během olympijských her v Londýně roku 2012,“ prohlásil Kovanda.
Podle něj právě náklady na bezpečnostní zajištění tvoří zdaleka největší položku v celkových nákladech tohoto typu posledního rozloučení. „Pokud bychom ale částku vyjádřili po přepočtu z liber do korun a navíc zohlednili inflační znehodnocení, tak by například pohřeb princezny Diany v roce 1997, ale i ten Alžběty, královny matky, v roce 2002, vyšel dráž,“ doplnil ekonom.
Pohřební ceremoniál Alžběty II. započne ve 12 hodin. Kromě královské rodiny a představitelů britské vlády se ho zúčastní také zahraniční státníci. Česko bude reprezentovat premiér Petr Fiala (ODS). „Akce podobného rozměru nikdy nebyla. Aby se jeden den v jednu hodinu sešlo 500 lídrů světa. To se stalo poprvé v dějinách,“ konstatoval ve vysílání CNN Prima NEWS exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Královna Alžběta II. zemřela 8. září ve svém letním sídle Balmoral, které se nalézá ve Skotsku. Bylo jí 96 let. Poslední chvíle s ní mimo jiné strávil její nástupce a nejstarší potomek Karel III. či její dcera princezna Anna.
Alžběta II. Velké Británii vládla 70 let, přičemž jde o nejdéle panujícího monarchu v dějinách Spojeného království. Jde rovněž o druhou nejdelší dobu, kdy byl na trůně jeden vládce. Zesnulou britskou královnu překonává pouze francouzský král Ludvík XIV., který během 17. a 18. století vládl Francii celkem 72 let.
X X X
Putinova legitimita je přímo úměrná víře Rusů v neporazitelnost ruské armády, míní politolog Duleba
Ukrajinská armáda před týdnem překvapivě rychle získala zpět část Charkovské oblasti, kterou ruští okupanti dobývali několik měsíců. „Ukrajinskému velení se podařil husarský kousek. Ukazuje to, že mají převahu v živé síle a na některých místech i v technice. Myslím, že něco podobného můžeme očekávat i na dalších částech fronty,“ říká v Interview plus politolog Alexandr Duleba.
Ukrajincům se prý podařilo celý svět i ruské velení přesvědčit o tom, že zahájí ofenzivu na jihu u města Cherson, které Rusové okupují od března a v posledních týdnech tam přesouvají posily.
„Slovenský generál Pavel Macko tamní situaci popsal tak, že Ukrajinci tam vaří žábu. Zásobování ruských jednotek je velmi omezené, dochází jim zásoby střeliva i potravin, a jejich situace se zhoršuje. Je otázkou času, než se stanou bezbrannými, anebo budou muset ustoupit,“ míní expert.
Pokud by se zde Ukrajincům podařilo zopakovat úspěch z Charkovské oblasti, byla by to prý těžká rána pro ruského prezidenta Vladimira Putina:
„Ústup od Kyjeva bylo ještě možné zdůvodnit jako strategický manévr, ale pomalý postup na Donbase a vítězství Ukrajinců u Charkova a u Chersonu už nebude možné zakrýt. Putinova legitimita je přímo úměrná víře Rusů v neporazitelnost ruské armády,“ soudí Duleba.
Putin se prý snaží v očích Rusů vypadat jako neporazitelný lídr, zároveň ale dobře ví, jak válka nakonec dopadne. „Jsem přesvědčený, že Rusové ještě přehodnotí cíle operace. Pokud chtějí válku prodloužit, musí přejít do totální obrany a zapomenout na ty šílené pokusy o ‚demilitarizaci‘ a ‚denacifikaci‘ Ukrajiny a osvobození Donbasu, který nedokážou dobýt,“ míní.
Málo lidí i zbraní
Putin varoval, že pokud budou Ukrajinci ve své protiofenzívě pokračovat, Rusko odpoví ještě silněji. Duleba ovšem připomíná, že od 3. července, kdy dobyli město Lysyčansk, se postup Rusů zastavil.
„To, co uměli ukázat z hlediska vedení konvenční války, to už ukázali. Stále mají převahu v dělostřelectvu a v bojové technice, ale mají problém s lidmi a velké ztráty. Putin odmítá přiznat, že jde o válku, což by mu umožnilo vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Obává se, že by to Rusko nepřijalo, bylo by to přiznání porážky na Ukrajině. A ruská armáda přece nemůže prohrávat,“ podotýká.
Ukrajinské armádě prý významně pomohly dodávky západních zbraní, díky kterým získala schopnost ničit cíle hluboko v ruském týlu. Objem dodávek se navíc může dále zvýšit v souvislosti s nálezy masových hrobů na nově osvobozených území kolem města Izjum.
„Putin odmítá přiznat, že jde o válku, což by mu umožnilo vyhlásit všeobecnou mobilizaci.“
Alexandr Duleba
„Přirovnal bych to efektu masakrů ve městě Buča u Kyjeva, po kterých došlo k zásadnímu posunu vůle západních zemí pomáhat Ukrajině. Nyní můžeme být svědky něčeho podobného,“ dodává.
Rusům prý naopak moderní zbraně docházejí, ať už jde o rakety, nebo tanky. Další tisíce tanků a raket sice mají na skladech, jde ale o staré sovětské typy. „Jsou zdokumentované přesuny raket protivzdušného systému S-300 od Petrohradu, které využívají k útokům na pozemní cíle, ale jsou značně nepřesné s rozptylem v řádu kilometrů,“ vysvětluje Duleba.
X X X
Ponaučení z plynové krize: Putin není velký stratég, ale chrání velké Rusko
Německo, Polsko i Česká republika dnes fungují bez ruského plynu. Odstranění závislosti na problémovém dodavateli mělo trvat roky; nakonec se to vyřešilo během šesti měsíců. Ano, plyn je extrémně drahý, ale jistou úlevou může být, že už ty bláznivé účty neplatíme ruským válečným zločincům, ale někomu jinému.
Ještě před pár měsíci bychom našli články, které vychvalují ruského diktátora Vladimira Putina za mistrovské tahy na energetickém trhu. Omezit dodávky plynu, vyhnat cenu do extrému a pak „zkasírovat“ Evropu a nechat ji de facto zaplatit náklady na válku proti Ukrajině – to zní jako chytrý plán. Avšak s odstupem času se ukazuje, že Putinův režim tuhle šachovou partii hraje dost mizerně.
Kdyby totiž Rusové chtěli srazit Evropu na kolena a donutit ji prosit o zachování dodávky plynu, měli to udělat už v březnu nebo v dubnu. Jako důvod mohli uvést třeba nespokojenost s dodávkami západních zbraní na Ukrajinu. Plynové zásobníky v zemích Evropské unie v té době byly skoro prázdné a Evropa zkrátka nebyla na zastavení dodávek z Ruska vůbec připravena.
Nebo na to mohli jít opačně a zachovat dodávky plynu v plném rozsahu. Tím by donutili evropské státníky k nepříjemnému až bolestivému rozhodování, jestli dál odebírat ve velkém relativně levný plyn od agresora páchajícího nevýslovné válečné zločiny na Ukrajině, nebo zda dodávky omezit a raději dovážet dražší plyn odjinud.
Jenže Rusové zvolili salámovou metodu, kdy postupně vypínali různé plynovody a ukončovali dodávky do jednotlivých zemí. Tím vyhnali cenu plynu do nebeských výšin – ale také celou Evropskou unii naštvali. Zároveň jí dopřáli čas připravit se. Většina zemí stihla doplnit plynové zásobníky na 80 a víc procent. Němci, Nizozemci, Francouzi a další narychlo objednali plovoucí LNG terminály pro dovoz zkapalněného plynu. Podařilo se dojednat navýšení potrubních dodávek z Norska, Alžírska a Ázerbájdžánu.
Dnes jsou evropské země mnohem lépe připraveny na vypnutí ruského plynu než na počátku roku. Skoro v celé EU s výjimkou Maďarska vidíme silné odhodlání skoncovat s importem nejen plynu, ale také ropy, uhlí a jaderného paliva z Ruska. A to na dlouho, zřejmě až do doby, kdy Evropa plně přejde na obnovitelné zdroje, zelený vodík a další ekologická paliva. „Zdražili a omezili jste nám dodávku plynu, tak tady máte přes držku,“ vzkázal by nejspíš Rusům dobrý voják Švejk.
Je evidentní, že Rusové západní civilizaci silně podcenili. Ruská propaganda neustále mlela cosi o zdegenerované „Gayropě“, vystrašeném Německu, neschopných byrokratech v Bruselu a tak dále. Až těm povídačkám uvěřilo nejvyšší vedení země. Avšak očekávání, že stačí zdražit plyn nebo pohrozit zastavením dodávek ropy a Evropa před Putinem kapituluje, se jaksi nenaplnilo. Efekt je přesně opačný.
Letošní rok je plný velkých překvapení a ponaučení. Zjistili jsme, že ruská armáda je neuvěřitelně neschopná a technologicky zaostalá. A že dřív tolik vychvalované ruské tajné služby zásobovaly Putina a jeho okolí pohádkami, které se zcela míjejí s realitou. Také už víme, že plyn máme i po zastavení dodávek z Ruska. Teď už stačí jen navýšit objem dodávek odjinud a srazit cenu – a máme vyhráno. David Tramba, Ekonomický deník, ceskajustice.cz
X X X
Nestyďme se použít jadernou zbraň, NATO neodpoví, prohlásil ruský poslanec
Poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov v přímém přenosu Prvního kanálu nabádal k využití jaderných zbraní vůči Britským ostrovům, které by je do tří minut proměnily v „marťanskou poušť“. Odvety ze strany NATO by se Rusko podle něj bát nemuselo, protože Severoatlantická aliance by nepřišla na pomoc neexistujícímu státu.
Guruljovova slova jsou reakcí na víkendový rozhovor amerického prezidenta Joea Bidena pro stanici CBS News. Šéf Bílého domu v něm varoval Putina, aby se nechystal na Ukrajině použít taktické jaderné či chemické zbraně.
„Můžeme je použít, ale rozhodně ne na Ukrajině, kde budeme muset žít. Biden říká, že bude reagovat, ale když proměníme Britské ostrovy za tři minuty v marťanskou poušť, mohou reagovat podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Jenže za koho budou reagovat? Za neexistující zemi proměněnou v marťanskou poušť?“ řekl Guruljov.
Případný útok taktickými jadernými zbraněmi by podle poslance Státní dumy měl být na pořadu dne, pokud vojska NATO dorazí na Ukrajinu. „Měli bychom to zvážit a neměli bychom se stydět této možnosti využít. A NATO to musí vědět. Měli by zase stáhnout ocasy a pokračovat ve žvatlání,“ dodal.
Jeho slova jsou dokladem toho, že kremelská propaganda není úplně dohodnutá na tom, jak je to vlastně se zapojením sil NATO na Ukrajině. V srpnu moderátor a hlásná trouba Kremlu Vladimir Solovjov ve vysílání tvrdil, že Rusko už je v přímé konfrontaci s NATO.
„Je to válka s NATO, válka za přežití naší země,“ říkal tehdy.
A v současnosti zaznívají v ruských médiích hlasy o tom, že ukrajinská protiofenziva je ve skutečnosti dílem vojsk NATO, která již bojují na místě, objevila se i svědectví o tom, že jde o černošské vojáky.
Guruljov také zopakoval přesvědčení, že Rusko na Ukrajině zvítězí. Ukrajincům podle něj na frontě docházejí lidské síly. Bránící se země přitom za poslední týdny získala zpět značnou část území, a to především v Charkovské oblasti.
Tělo s oprátkou i odříznutým šourkem. Izjum vydává děsivá svědectví. Jen ať se nás bojí, zní v ruské TV
„Neraduji se z toho, že Ukrajince drtíme. Každý z nás tam zřejmě někoho zná nebo tam má přátele či rodinu,“ pronesl, ale vzápětí razantně dodal: „Dnes ale nemáme jinou možnost než je zničit.“
Poslanec rovněž zdůraznil, že by se mělo více hovořit o „šťastných a najezených Němcích, jejichž zadky už teď začínají mrznout před blížící se zimou“. Také na Berlín by podle jeho slov rád poslal jadernou zbraň.
X X X
Německé hospodářství má země šanci úspěšně přestát zimu
Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to v pondělí uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Zásobníky plynu jsou v Německu už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje má podle ministra hospodářství Habecla Německo šanci zimu úspěšně přestát.
Německo se letos podobně jako další evropské země v důsledku války na Ukrajině potýká s omezováním dodávek plynu z Ruska. Ruská plynárenská společnost Gazprom začátkem tohoto měsíce oznámila, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1, a to až do odstranění závad zjištěných při údržbě.
Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.Německá ekonomika letos kvůli energetické krizi výrazně zpomalí. V příštím roce se dostane do recese
Německá centrální banka v pondělí uvedla, že díky dodávkám z jiných zemí a pokroku při úsporách a tvorbě zásob se Německo stále může vyhnout potřebě zavést během zimy v zásobování plynem přídělový systém. „Je k tomu ale zapotřebí další výrazné snižování spotřeby plynu, zejména v domácnostech,“ dodala.
Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Německu o víkendu plné z 89,67 procenta. Ministr Robert Habeck v pondělí uvedl, že naplněnost zásobníků se blíží k 90 procentům, ačkoliv Německo už přestalo nakupovat plyn za jakoukoliv cenu.
Podle Habecka se předpokládá, že německý kancléř Olaf Scholz koncem tohoto týden při návštěvě Spojených arabských emirátů podepíše smlouvy na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Habeck rovněž uvedl, že vláda bude i nadále podporovat velké dovozce plynu a nenechá je upadnout do insolvence.
Německý ministr financí Christian Lindner v pondělí upozornil, že stále hledá způsoby, jak zajistit, aby ceny plynu zůstaly pro spotřebitele na dostupné úrovni.
X X X
Návrh stropu cen je stále pro lidi i firmy likvidační, prohlásil Babiš
Šéf ANO Andrej Babiš tvrdí, že návrh na zastropování cen energií pro domácnosti a malé firmy, který schválili zatím poslanci, je pro lidi a firmy likvidační. „Pro některé podnikatele a živnostníky to začíná být velká tragédie,“ prohlásil ve svém pořadu Čau lidi, v němž premiéra Petra Fialu konfrontuje s jeho autentickými vyjádřeními, kdy zastropování cen odmítal.
„To je úplný nesmysl a jenom prosím všechny, ať tomu nevěří. Nedělá to skoro žádná evropská země. Nedělá to z dobrých důvodů. Když zastropujete ceny, tak to někdo musí zaplatit. A kdo to zaplatí? To nezaplatí obchodník, kterému to zastropujete. To zaplatí stát, to zaplatí lidé ze svých daní, zaplatí to střední třída,“ odpověděl Fiala ve svém pořadu Otázky a odpovědi předsedy vlády Petra Fialy z Kramářovy vily na konci července na dotaz, proč to nejde, když opozice říká, že by pomohlo zastropovat ceny.
„Zastropování není cesta,“ řekl také předseda vlády Petr Fiala ještě koncem srpna při zahájení horké části volební kampaně koalice Spolu.
„Některé provozy už odstavují výrobu, některé restaurace zavírají, protože zkrátka ty energie nejsou schopni zaplatit,“ argumentuje Babiš, že dosavadní rozhodnutí vlády o zastropování ceny silové elektřiny na 6 korunách včetně DPH a plynu na 3 korunách včetně DPH za kilowatthodinu pro domácnosti, menší firmy a veřejné instituce, které bude v úterý schvalovat ještě Senát, je nedostatečné. Podotýká také, že alespoň k nějakému zastropování se vláda rozhoupala až po 7 měsících, když ji k tomu opozice vyzývala již od února.
„Nevidím důvod, proč bychom my v České republice měli mít strop vyšší než Slováci, Portugalci a Španělé,“ říká také Babiš.
Pro vládou navržené zastropování hlasovali v pátek všichni přítomní poslanci, včetně poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Opoziční poslanci už tehdy hojně poukazovali na to, že Češi mají platit za elektřinu čtyřikrát více než Slováci, proti čemuž se ohradil poslanec za ODS Ivan Adamec.
„Chtěl bych vyvést tady některé kolegy z omylu o tom, že Slovensko má zastropováno na korunu padesát za kilowatt hodinu. Prosím, není to pravda, zjistěte si to. Pan Karel Hirman chce na Slovensku zavést cenové stropy podle českého vzoru. Je to oficiální zpráva ze Slovenské republiky, doporučuji, najděte si to, prosím, aby tady padaly vždycky relevantní názory,“ řekl poslanec ODS Adamec.
X X X
Podnikatelé z Mostecké uhelné dostanou podmínku, Švýcarsko jim zmírnilo tresty
Podnikatelé Marek Čmejla a Jiří Diviš, kteří v Česku čelí obžalobě v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS), dostali v srpnu ve Švýcarsku v souvislosti s MUS nakonec podmíněné tresty. Rozhodnutí je pravomocné, a proto budou žádat českou stranu o zastavení svého stíhání. Uvedli to v pondělí u pražského městského soudu. O vývoji v případu informoval advokát Bohdan Žáček, který v Česku hájí spoluobžalovaného manažera Antonia Koláčka.
Nejvyšší soud ve Švýcarsku podle Žáčka změnil původní nepodmíněné tresty vězení na dvouletou podmínku pro Čmejlu a dvacetiměsíční podmínku pro Diviše. Rozsudky zatím nejsou přeložené do češtiny. Oba muži ve Švýcarsku dál vedou i řízení o obnovu svého procesu, protože se švýcarským verdiktem stejně jako Koláček nesouhlasí.
Za podvodné ovládnutí MUS a praní špinavých peněz potrestal soud v Bellinzoně v roce 2013 šest mužů – Čmejlu, Diviše, Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody. Čmejlu tehdy soud poslal do vězení na 48 měsíců, Diviše na 46. Muži následně dosáhli zmírnění trestů, dále se ale snažili o to, aby soud změnil odnětí svobody na podmíněný trest.
Koláčkovi s Krausem odvolací soud jejich argumenty zamítl, a verdikt se tak pro ně stal už dříve pravomocným. Koláček má ve Švýcarsku strávit za mřížemi 52 měsíců, do tamního vězení ale odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit českého soudního procesu. Kraus za mříže zamířil nedobrovolně na 16 měsíců poté, co ho švýcarská policie zadržela na ženevském letišti. Koncem loňského roku nastoupil do vězení ve Švýcarsku i Klimecký, kterému odvolací soud snížil trest odnětí svobody z 36 na 18 měsíců.
Českou větev kauzy MUS projednává od listopadu 2018 pražský městský soud. Obžaloba tvrdí, že Koláček, Diviš, Čmejla, Kraus a Klimecký ovládli MUS jejími vlastními penězi. Údajně vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS.
Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Lze předpokládat, že závěrečné řeči v české větvi kauzy zazní do konce letošního roku.
X X X
Při show v USA se zřítil československý letoun „Delfín“, pilot zahynul
Pilot letounu Aero L-29 Delfín československé výroby zahynul v neděli při leteckých závodech na západě USA. Jeho stroj se zřítil během show v Renu v Nevadě a začal hořet, informovala stanice NBC News.
Stejné závody se v roce 2011 staly dějištěm obrovského neštěstí, při němž zahynulo 11 lidí a desítky dalších lidí byly zraněny. Letoun Aero L-29 Delfín se zřítil během letecké show Reno Air Races za sloupem, který vyznačoval dráhu závodu.
Podle vyjádření amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) stroj spadl „za rezidenční oblastí“ v Renu. Identitu zemřelého pilota úřady nezveřejnily. Záběry neštěstí se objevily na platformě YouTube.
V roce 2011 zemřelo v Renu 11 lidí, když se jedno z letadel zřítilo do divácké zóny. Bezmála 70 dalších lidí tehdy utrpělo zranění.
Původně vojenský cvičný letoun Aero L-29 Delfín vyvinuli koncem 50. let v Aeru Vodochody, první exemplář vzlétl v roce 1959. V letech 1963 až 1974 vzniklo více než 3500 letounů, které se staly standardním cvičným strojem armád Varšavské smlouvy.
Kromě cvičné varianty existovala i průzkumná či akrobatická verze. V mnoha zemích, zejména na africkém a asijském kontinentu, sloužily L-29 také jako lehké bitevníky.
X X X
Jsou náznaky, že holokaust byl, mělo by se to vyšetřit, řekl íránský prezident
Existují náznaky, že se holokaust stal. Pokud ano, je třeba to vyšetřit. V rozhovoru s americkou stanicí CBS to řekl íránský prezident Ebráhím Raísí. Íránští politici holokaust dosud popírali. Země dosud neuznává ani existenci Izraele, prezident ho označil za umělý režim s podporou Spojených států.
V rozhovoru se CBS, který byl natočený minulý týden v Teheránu a odvysílán v pondělí, dostal Raísí kromě jiného otázku, zda si myslí, že se holokaust stal. „Existují určité známky, že se stal. Pokud ano, pak by měli umožnit to vyšetřit a zkoumat,“ odpověděl.
Při odpovědi na dotaz, zda si myslí, že má Izrael právo existovat, převedl řeč k Palestincům. „Oni jsou realita, na existenci má právo lid Palestiny, který byl přinucený opustit domovy a vlast. Američané podporují, aby tento umělý režim (Izrael) zakořenil a byl zřízen,“ prohlásil Raísí.
Byl také dotazován na to, zda je Írán ochoten uzavřít dlouho vyjednávanou dohodu, která má umožnit návrat k dokumentu z roku 2015 o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Raísí řekl, že Írán bude požadovat záruky.
„Pokud dostaneme záruky, pak se Američané z dohody (znovu) nestáhnou. Porušili své sliby a udělali to jednostranně. Řekli ‚Odstupujeme od dohody‘. Sliby jsou teď bezpředmětné,“ řekl prezident a zopakoval, že Írán nemá v úmyslu opařit si jadernou zbraň. USA od dohody s Íránem odstoupily v roce 2018 a Írán se jí pak přestal řídit.
Další otázka směřovala k muslimským státům – Maroku, Súdánu, Bahrajnu a Spojeným arabským emirátům – které v roce 2020 normalizovaly vztahy s Izraelem a uznaly ho. „Pokud stát podá ruku sionistickému režimu, stává se spoluviníkem jeho zločinů. A oni (představitelé států, které navázaly vztahy s Izraelem) vrážejí Palestině nůž do zad,“ dodal íránský prezident.
Prezident Raísí nyní míří do Spojených států na zasedání Valného shromáždění OSN, kde má promluvit tento týden. Před odletem řekl novinářům, že nemá na programu sejít se s americkým prezidentem Joem Bidenem.
X X X
Úrazová nemocnice v Brně zaplatí 300 tisíc za špatný postup při nákupu léků
Úrazová nemocnice v Brně porušila při nákupu léčiv zákon o zadávání veřejných zakázek, za což jí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil pokutu 300 tisíc korun. Původně byla sankce ještě o polovinu vyšší. Problém spočíval ve spolupráci s další brněnskou nemocnicí.
Úrazová nemocnice, kterou provozuje město, uzavřela bez zadávacího řízení čtyři rámcové dohody k zajištění dodávek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků od dodavatele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) s tím že se jedná o takzvanou horizontální spolupráci směřující k zajišťování veřejných potřeb.
Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) však podmínky této spolupráce nebyly naplněny, protože si oba zadavatelé nestanovili společné cíle, o jejichž naplnění by sdílenou strategií usilovali.
„Horizontální spolupráce vyžaduje vyšší zapojení jednotlivých zadavatelů, kteří by měli každý svým aktivním dílem přispívat k naplnění společného cíle. Nemělo by se jednat o vztah, kde jedna strana plní a druhá jí za plnění poskytuje úplatu, neboť to je de facto přesný popis běžné veřejné zakázky, která podléhá soutěži,“ vysvětlil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Pokutu za zmíněný prohřešek nejprve úřad stanovil na 450 tisíc korun, Mlsna však poté částečně vyhověl rozkladu Úrazové nemocnice a částku snížil na 300 tisíc. Zohlednil totiž, že FNUSA je veřejným zadavatelem, který své dodávky léků soutěží zákonem předepsaným způsobem.
„Soutěž o dodávky léčivých prostředků tedy sice neproběhla u Úrazové nemocnice, ale dodávky byly alespoň soutěženy ze strany FNUSA. Soutěžní prostředí tedy zcela vyloučeno nebylo,“ konstatoval předseda ÚOHS.
X X X
Slavia má problém. Její sportovní ředitel čelí podezření z narušení regulérnosti zápasů
Jaroslav Tvrdík a Jiří Bílek během utkání play off Konferenční ligy UEFA, Slavia Praha – RKS Raków Čenstochová, hrané 25. srpna 2022 v Praze.Zdroj: Profimedia.cz
Etická komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) zahájila řízení s pražskou Slavií a jejím sportovním ředitelem Jiřím Bílkem. Klub a jeho funkcionář čelí podezření z narušení regulérnosti dvou zápasů vršovické rezervy v třetí lize, které se odehrály v září 2019. Komise o tom informovala v komuniké. Slavia se hodlá bránit a věří, že všechna obvinění se ukážou jako nepravdivá.
Bílek měl ve Slavii předtím, než předloni v srpnu po Janu Nezmarovi převzal roli sportovního ředitele, na starosti tehdy třetiligové „béčko“. Podle médií byl v častém telefonickém kontaktu s někdejším funkcionářem Vyšehradu Romanem Rogozem, který je jednou z hlavních postav korupční kauzy okolo bývalého místopředsedy FAČR Romana Berbra, a hovořil s ním mimo jiné o rozhodčích.
Etická komise má podezření, že se Bílek mohl dopustit disciplinárního přečinu při zápasech v Benešově a doma s rezervou Příbrami. Na hřišti středočeského soupeře Pražané 7. září 2019 prohráli 2:4, o tři kola později 28. září v druhém duelu zvítězili 2:1. Obě utkání řídil jako hlavní sudí Tomáš Grimm.
„Disciplinárním přečinem mělo být narušení regulérnosti soutěže nebo utkání. S ohledem na to, že k oběma přečinům došlo v utkáních B-týmu, budeme takto tento případ posuzovat,“ řekl ve videonahrávce pro média po dnešním zasedání předseda etické komise Jan Eisenreich.
Etická komise se zabývá dozvuky kauzy kolem bývalého místopředsedy FAČR Berbra. Média už dříve informovala, že se Bílkovo jméno objevilo v policejních odposleších.
Bílek se cítí nevinen
Slavia i Bílek vinu odmítají. „Klub se musí nejprve seznámit s obsahem spisu, v každém případě se bude v rámci tohoto řízení aktivně bránit. Jsme přesvědčeni, že se v průběhu řízení ukážou veškerá podezření jako neopodstatněná,“ uvedla Slavia v prohlášení na svém webu.
„Jak klub už dříve uvedl, ve Slavii byla přijata velmi přísná pravidla o komunikaci a chování k rozhodčím. Pro všechny zaměstnance klubu platí přísný zákaz komunikovat s rozhodčími před nebo po zápase. V průběhu zápasu přísně dodržujeme předpisy LFA a FAČR,“ dodal aktuální český vicemistr.
Bílek už v minulosti uvedl, že se cítí nevinen. „Podobné obvinění kategoricky odmítám, není to pravda. Neměl jsem jakoukoliv motivaci vytvářet tlak na rozhodčí a ovlivňovat zápasy B-týmu. Je mi nesmírně líto, že vytržení takovéto poznámky z kontextu celé situace takto zásadně poškozuje moji lidskou pověst,“ uvedl Bílek mimo jiné v prosinci pro MF DNES.
Slávistická rezerva aktuálně hraje druhou ligu, kam postoupila v závěru minulé sezony. Po devíti kolech tohoto ročníku patří pražskému nováčkovi v tabulce předposlední 15. místo.
Etická komise už v aféře potrestala několik lidí a vloni v prosinci vyloučila z třetí ligy Vyšehrad, kde působil Rogoz. Zároveň vede řízení s druholigovou Duklou Praha kvůli podezření z toho, že se prostřednictvím svého bývalého funkcionáře Michala Šrámka pokusila na podzim roku 2018 ovlivnit tři ligová utkání.