Většina Západu se chystá zjistit, jak to vypadá, když prohrajete válku, řekl maďarský premiér Viktor Orbán s odkazem na rusko-ukrajinský konflikt. Maďarsko se snaží neangažovat se a prosazovat mír, i když většina členů EU a NATO podpořila Kyjev a poskytla zbraně, střelivo a vybavení v hodnotě téměř 200 miliard dolarů. V rozhovoru pro národní rozhlasovou stanici Kossuth v pátek Orbán argumentoval, že Budapešť má stále určitou volnost v politice, i když tlak z Bruselu zesílil.
„Západní politici nechtějí ukončit rusko-ukrajinskou válku, ale zjevně chtějí, aby pokračovala, chtějí jít do války, nyní chtějí jít do války i v ekonomice,“ řekl Orbán.
„Jsou po krk v této břečce, jsou v prohrané válce, právě teď prohrávají válku,“ řekl maďarský premiér. „Tyto země, nebo většina z nich, neprohrály žádnou válku od druhé světové války – Němci ji samozřejmě prohráli, ale většina z nich byla na vítězné straně. Nyní čelí zcela nové zkušenosti: chystají se prohrát válku. Maďarsko ne, protože tohle není naše válka, my jsme se v tom neangažovali.“
Celá EU „zpívá jedním hlasem“, pokud jde o rusko-ukrajinský konflikt, dodal Orbán, přesto se Maďarsku podařilo zůstat stranou. To mu dává naději, že Budapešť bude mít také „propustku z chybné hospodářské politiky založené na logice války“, řekl.
Podle premiéra propadl Západ „logice studené války“, pokud jde o ukrajinský konflikt, vrátil se ke starým způsobům myšlení a rozhodl se vést válku nejen v bezpečnostní sféře, ale i v ekonomické oblasti. Se sankcemi nejen proti Rusku, ale také proti Číně.
„Samozřejmě, pokud nám dobrý Pán pomůže, pak v Americe budou prováleční příznivci nahrazeni příznivci míru a prezident Trump se vrátí, a pak se nám může ulevit, protože už nebudeme sami, budeme alespoň dva,“ řekl Orbán pro Kossuth Rádió.
Zatímco Budapešť byla dlouho jediným nesouhlasným hlasem v EU, pokud jde o poskytování finanční pomoci Kyjevu, loni se k ní připojila Bratislava poté, co Robert Fico vyhrál volby na Slovensku a zvrátil mnohé z politiky slovenských vlád v posledním období.
Z členů NATO to bylo Turecko, které se rozhodlo nepřipojit se k sankční kampani proti Rusku a místo toho se snažilo konflikt zprostředkovat. Chorvatsko je v této otázce rozděleno, prezident obhajuje zůstat mimo ukrajinskou šlamastyku, a kabinet tlačí na postup podle Bruselu.
Rusko opakovaně varovalo Západ, že jeho pomoc Kyjevu jen prodlouží utrpení, ale nezmění výsledek na bojišti, přičemž riskuje otevřenou konfrontaci s Moskvou, server vasevec.cz
X X X
Putin-Zelenskyj-Trump
Někdo je světový formát, někdo je Západem zkažený drzý fracek utržený ze řetězu a někdo v zápalu volebního boje fabuluje, aby strhl ve svůj prospěch pár dalších volitelů nezbytných k volebnímu vítězství.
Vladimír Putin, kterého americký čtyřhvězdičkový generál Wesley Clark označil za nejzkušenějšího světového politika, kterýžto názor zastávám i já logicky poutá pozornost, protože se postavil na odpor celému Bidenem sjednocenému Západu, a krok za krokem vítězí. Doslova triumfální organizace právě proběhlého summitu BRICS ve skvěle vybraném městě Kazani, hlavním městě republiky Tatarstán, mimochodem nejbohatší republiky Ruské federace, kde, jsem se dočetl, příjmy jsou čtyřikrát větší než příjmy na hlavu zbývajícího Ruska, ukázala jakou sílu má Vladimír Putin a co ve světě znamená. Je rozhodujícím bojovníkem v geopolitické rovině Západu (ekonomická náleží čínskému prezidentovi) a protože v podstatě nevzrušeně pokračuje ve svém plánu zajistit začlenění čtyř ruskojazyčných území do Ruska, aby už nemohlo být Rusko předmětem útoku Západu prostřednictvím Ukrajiny.
Z pohledu Západu je nepřítelem č. 1 a navíc nanejvýš nenáviděným, protože nejeví ochotu prohrát a Západ jako černá můra děsí, že nad ním prohraje, což by bylo fatální geopolitickou porážkou. A tak Západ stanovil zásadu : Putin je válečný zločinec a diktátor a nemluví se s ním.
Tak jak Zelenskyj dostává – a to díky své nadutosti ve vidění problémů kapku za kapkou, protože prohrává vše, co se prohrát dá : na bojišti prohrává dnem za dnem, ve spolupráci se Západem přestává být věrohodným i pro zvlášť zabedněné proukrajinské spojence, kde ač do něho Západ cpe zbraně i peníze horem dolem, výsledek nepřichází, jeho plán na vítězství se setkal s chladným odmítnutím, a jeho poslední mírová konference ve Švýcarsku, sice nadšeně navštívená prakticky všemi důležitými i méně důležitými (například Petr Pavel) západními představiteli, ale které se nezúčastnil ani jeden s představitelů zemí globálního Jihu. A tak i když západní média o tom chvíli psala v superlativech, záhy raději zmlkla. A nezúčastnil se ani generální tajemník OSN António Guterres. Facka pro Zelenského…
Nyní ovšem Guterres navštívil summit v Kazani a když přišla na něho řada prohlásil, že je třeba řešit konflikt na Ukrajině v souladu s rezolucemi Valného shromáždění a normami mezinárodního práva. A potom zafilosofoval na téma rodiny, kde je třeba se dohodnout a nabádal k jednání. Své si nepochybně splnil.
Ovšem Volodymyr Zelenskyj, tak jak cítí, že mu politická půda mizí pod nohama, se veřejně rozzuřil a odmítl se s válečným zločincem Guteressem, který se odvážil odmítnout navštívit jeho povedenou taškařici ve Švýcarsku, setkat. Mluvit s válečným zločincem Putinem? Neslýchané. Kupodivu jsem nezaznamenal žádnou reakci ani kladnou a ni zápornou v médiích.
Ale vrátím se k veřejné výměně názorů na plénu summitu BRICS mezi Putinem a Guterresem.
Jako předsedající summitu Vladimír Putin s úsměvem, krátce, lehounce ironicky zareagoval na generálního tajemníka poznámkou asi tohoto znění: V každé rodině se často diskutuje, probírají se věci. A někdy nezbývá i bojovat.
Miluji jeho humor. Není to sprosťák jako Biden, který často označil někoho za vyvrhele či zločince a potom, jako by se nic nestalo s dotyčným jednal. A není to ani Donald Trump, který je známý mluvka a trochu megaloman a před nedávnem hovořil o tom, jak Putinovi vyhrožoval jaderným útokem na Moskvu, pokud nenechá Ukrajinu na pokoji.
A když už jsem zmínil Trumpův předvolební tahák s tím, jak chtěl bombardovat Moskvu, zde už je elegantní a vtipná reakce Putina a jeho administrativy snad ještě kvalitnější …
Takto odpověděl ruský vůdce na otázku korespondenta televizního kanálu „Russia 1“ Pavla Zarubina na tiskové konferenci po summitu BRICS v Kazani“ „Můžete vyhrožovat komukoli. Je zbytečné vyhrožovat Rusku, protože nás to jen rozveseluje. Ale nepamatuji si takový rozhovor s panem Trumpem,“ řekl Putin.V současné akutní fázi volební kampaně ve Spojených státech vyzval, aby se výroky tohoto druhu „nebraly vážně“.
Putin řekl, že v Trumpových veřejných projevech slyšel prohlášení jiného druhu. Bývalý americký prezident podle něj hovořil o „touze udělat vše pro ukončení konfliktu na Ukrajině“. „Zdá se mi, že to říká upřímně a prohlášení tohoto druhu, bez ohledu na to, od koho pocházejí, samozřejmě vítáme,“ řekl Putin.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v komentáři k Trumpovu prohlášení uvedl, že v rámci závěrečné fáze volební kampaně ve Spojených státech „existuje mnoho různých žhavých a velmi emotivních prohlášení“. Dodal, že Kreml nezveřejňuje obsah rozhovorů hlavy státu s vůdci jiných zemí.
Z mého úhlu pohledu, nadhled, s jakým Putin a jeho okolí řeší problémy nemají chybu. A tak zatímco zaslouženě padnul Biden, který současnou světovou krizi odstartoval a dříve či později padne Zelenskyj, neboť se už dávno vydal na cestu, kterou úspěšně nemůže dokončit, Putin, dokud bude žít, přetvoří Rusko v klíčovou velmoc v naší části světa. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM
X X X
Je to ničitel, USA se tak zhroutí samy. Ruská státní média straní Trumpovi
V konečném důsledku je jedno, zda americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump, nebo Kamala Harrisová, tvrdí ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi. Ruská státní televize ovšem ve vysílání o volbách silně straní exprezidentovi Trumpovi.
Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, která popsala jako přešlapy demokratické kandidátky, všímá si agentura Reuters.
Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J. D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí „zlým silám“, což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu.
Kreml tvrdí, že volba toho, kdo se stane příštím americkým prezidentem, je výhradně věcí amerického lidu a že bude spolupracovat s tím, kdo bude zvolen. Popírá, že by zasahoval do zpravodajství, ačkoli někteří bývalí zaměstnanci státních médií veřejně hovořili o každotýdenních schůzkách v Kremlu, na nichž se dávají pokyny k různým otázkám.
Zjevná podpora Trumpa v ruských státních médiích by možná neměla být překvapivá. Trump mnohem méně otevřeně podporuje Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi než současný prezident Joe Biden a viceprezidentka Harrisová, což vyvolává v Kyjevě obavy, že by v případě Trumpova vítězství mohla Ukrajina přijít o svého nejdůležitějšího spojence.
Trump, který v posledních letech opakovaně chválil Putina a chlubil se dobrými pracovními vztahy, minulý týden obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pomohl válku s Ruskem rozpoutat.
Tento měsíc Trump zároveň odmítl potvrdit zprávy, že od svého odchodu z funkce v roce 2021 několikrát hovořil s Putinem, a řekl pouze, „pokud jsem to udělal, bylo to chytré“.
Harrisová naopak označila Putina za „vražedného diktátora“ a poznamenala, že smrt ruského opozičníka Alexeje Navalného je pouze dalším důkazem „Putinovy brutality“. Zároveň přislíbila, že bude nadále podporovat Ukrajinu. Kreml popírá, že by měl na smrti Navalného jakýkoliv podíl.
„Když vyhraje Trump, přijde občanská válka“
Ruská státní televize ve svých diskusních pořadech vysílaných v hlavním vysílacím čase má mnohdy hosty, kteří straní Trumpovi, ačkoliv se jejich důvody někdy liší.
Andrej Sidorov, vedoucí akademický pracovník Moskevské státní univerzity, tento měsíc v jedné z hlavních talkshow státní televize řekl, že Trump by byl pro Rusko lepší volbou, protože by vyvolal rozkol, který by mohl naplnit sen ruských zastánců tvrdé protizápadní linie – rozpad Spojených států v důsledku bojů mezi jejich členskými státy.
„Jsem pro Trumpa. Vždycky jsem byl pro Trumpa – je to ničitel. Pokud bude zvolen… pak bude občanská válka opravdu na pořadu dne,“ řekl Sidorov a předpověděl, že v případě vítězství demokratů bude pokračovat stejné „svinstvo“ jako dosud. Trumpovo vítězství by naopak podle Sidorova mohlo vést ke „zhroucení geopolitického protivníka, aniž by byly vypáleny rakety“.
Zpráva amerických zpravodajských služeb z roku 2017 uvádí, že Putin řídil sofistikovanou vlivovou kampaň s cílem očernit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a podpořit Trumpa v boji o Bílý dům v roce 2016. Kreml vměšování popřel a Trump odmítl, že by uzavřel jakoukoli tajnou dohodu s Ruskem během této kampaně.
Navzdory rozdílným přístupům obou současných kandidátů k Moskvě se někteří ruští představitelé vyjadřují k oběma americkým prezidentským kandidátům ostražitě. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou přitom nejhorší od kubánské krize v roce 1962.
Harrisová by podle řady ruských komentátorů znamenala pokračování toho, co Moskva považuje za Bidenovu zástupnou válku s Ruskem „do posledního Ukrajince“.
Trump, který před svým nástupem do funkce v roce 2017 vzbudil v Moskvě naději na zlepšení vztahů, se ale navzdory vřelým slovům na adresu Putina zapsal do paměti tím, že v době svého působení v Bílém domě uvalil sankce. V očích Moskvy se tak zdálo, že jej v otázkách politiky vůči Rusku přemohl širší americký politický establishment.
„Nedělám si žádné iluze,“ poznamenal v září ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Trump v době svého působení několikrát hovořil s Putinem, několikrát přijal Lavrova v Bílém domě a „byl přátelský“.
„Ale sankce proti Ruské federaci byly za prezidenta Trumpa uvalovány pravidelně. V důsledku toho jsme dospěli k závěru, že se musíme spolehnout sami na sebe. Nikdy v historii nebudeme počítat s tím, že se do Bílého domu dostane ‚dobrý chlap‘,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.
Jeden z nejmenovaných vysoce postavených ruských zdrojů uvedl, že na nejvyšších úrovních v Kremlu jsou názory na Trumpa různé, ale potvrdil, že někteří se domnívají, že by Trumpovo vítězství pro Moskvu nemuselo být přínosné.
„Podívejte se, co se stalo, když se stal prezidentem naposledy. Všichni předem říkali, že to americko-ruským vztahům prospěje, ale nakonec dopadly ještě hůř. Trump říká spoustu věcí, ale ne vždy dělá to, co říká,“ uvedl zdroj.
Podobně se k věci vyjádřil i další zdroj. „Ani Trump, ani Harrisová se nechystají zásadně změnit vztahy s Ruskem. Nebude to žádné nové velké přátelství,“ uvedl zdroj s tím, že „Západ vnímá Rusko a Čínu jako špatné a Západ jako dobrý“ a je těžké si představit, že by to nějaký americký prezident změnil.
X X X
MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM
X X X
V Gruzii zatím vše při starém: Proruská vládní strana vede předběžně ve volbách s 53 procenty
Současná vládnoucí strana Gruzínský sen vede s asi 53 procenty hlasů v sobotních parlamentních volbách v Gruzii. Po sečtení hlasů z přibližně 70 procent okrsků o tom podle agentury Reuters informovala tamní ústřední volební komise. Za vítěze voleb se už krátce po uzavření volebních místností označil jak Gruzínský sen, tak opozice. Výsledek voleb podle mnohých určí budoucí směřování této jihokavkazské země.
Podle údajů ústřední volební komise přišlo hlasovat skoro 59 procent oprávněných voličů. Volby se odehrály v poklidné a bezpečné atmosféře, uvedla komise nehledě na to, že během dne média informovala o potyčkách před volebními místnostmi a zaznamenán byl nejméně jeden pokus o vícečetné hlasování.
Odhady výsledků zveřejněné různými televizními stanicemi krátce po uzavření volebních místností přinesly rozdílné výsledky. Průzkum vypracovaný pro provládní televizi ukazoval vítězství Gruzínského snu, sondáže na zakázku televizních kanálů podporujících opozici naopak naznačovaly výhru opozičního tábora.
Zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili, ještě před zveřejněním částečných výsledků prohlásil své uskupení za vítěze voleb. „Jde o ojedinělý případ ve světě, kdy ta samá strana dosáhla takového úspěchu v tak obtížné situaci,“ uvedl někdejší gruzínský premiér jen několik minut po uzavření volebních místností. Jeho strana je u moci 12 let.
Po zveřejnění odhadů, které jí přiřkly vítězství, začala oslavovat i opozice a vzkázala Ivanišvilimu, že by měl uznat prohru. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová na sociální síti X psala o výhře „evropské Gruzie“.
Agentura Reuters uvádí, že Gruzie dlouho patřila mezi postsovětské země s nejsilnější západní orientací. Dokladem toho je například hlavní třída vedoucí z tbiliského letiště, která nese jméno někdejšího amerického prezidenta George Bushe mladšího. Nicméně vztahy Gruzie se Západem silně ochladly po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Gruzínská vláda odmítla zavést protiruské sankce a rétorika Gruzínského snu začala být ve stále větší míře proruská. Opozice i Západ vládnoucí stranu obviňují ze zavádění autoritářské politiky ve stylu současného ruského režimu.
Gruzie je kandidátem na členství v EU, sedmadvacítka ale kvůli krokům vlády přístupový proces pozastavila.
X X X
Volby v Gruzii. Gruzínský sen nabízí mír
V Gruzii se dnes konají parlamentní volby, které jsou podle předsedy vlády Irakli Kobachidzeho referendem mezi válkou a mírem, nemorální propagandou a tradičními hodnotami. Podle jeho slov jde o velmi zásadové, rozhodující volby, které se vyrovnají referendu a volbám z roku 2012. Tyto volby by měly konečně rozhodnout o směru vývoje země.
„Vidíte, že jsou tu dvě politické síly, které se v podstatě účastní těchto voleb, a jedna strana nám nabízí vše, co bychom měli nechat v minulosti, a my nabízíme voličům světlou budoucnost pro zemi, nabízíme mír, ekonomický pokrok země. země, rozvoj ve všech směrech,“ řekl Kobachidze.
Předseda vlády poznamenal, že Gruzínský sen se těší největší podpoře mezi obyvatelstvem, a vyzval všechny strany, aby uznaly výsledky hlasování, které vyhlásí Ústřední volební komise. Podle průzkumů na objednávku TV Imedi by Gruzínský sen mohl dostat okolo 60 procent hlasů a dosáhnout na ústavní většinu. Připomeňme, že průzkum provedl Georgian Opinion Research Business International (GORBI), který je nejstarší organizací pro výzkum trhu a veřejného mínění v Gruzii a je navíc jediným gruzínským členem The Gallup International Association.
Průzkumy spojené s opozičními televizními stanicemi Mtavari Arkhi a Formule přisuzují ovšem Gruzínskému snu výsledek okolo 35 procent a počítají s úspěchem více opozičních stran. Otázkou je ovšem relevantnost autorů těchto průzkumů. Je otázkou, nakolik mají zveřejněná data posloužit po skončení voleb k vyvolání nepokojů příznivců opozičních stran.
Na veřejnosti se ostatně objevily manuály protivládních vystoupení, od obsahu stížností průběhu voleb až k pouličním vystoupením. Podle zpráv z poslední doby asi tisícovka aktivistů Ve Velké Británii absolvovala kurzy organizace pouličních nepokojů a zvládání davu i práce provokatérů a využívání mobilní a internetové komunikace. Pracovní schůzky měly v poslední době probíhat také ve Varšavě a podle zpráv se jich účastnil také vysoce postavený pracovník kanceláře gruzínské prozápadní prezidentky Salome Zurabišvili.
Navíc Lado Gamsachurdia, bojující jako dobrovolníci na Ukrajině, naposledy také v Kurské oblasti, hrozil vyvoláním ozbrojeného „majdanu“. O mnohém jistě svědčí, že většina gruzínských žoldáků na Ukrajině je spojena se Saakašviliho táborem a řada z nich v minulosti působila v ochranné službě tyranského exprezidenta.
Premiér Kobachidze dnes řekl, že přístup k výsledkům voleb je jeden ze zásadních rozdílů mezi jeho stranou a radikální opozicí – „my se samozřejmě řídíme výsledky zveřejněnými Ústřední volební komisí, ale vyzývám i opozici, aby byla připravena se vyrovnat s tím, že gruzínský lid se nakonec odmítl vrátit do temné minulosti,“ prohlásil.
Voliči dnes volí 150 členů gruzínského parlamentu. Mandáty budou rozděleny mezi strany, které získají alespoň 5 % skutečných hlasů. Hlasování se může zúčastnit 3 017 837 občanů Gruzie starších 18 let žijících v zemi. Otevřeno je pro ně 3 044 volebních místností. Dalších 95 910 voličů bude moci hlasovat v 67 volebních místnostech v zahraničí – v 53 městech 42 zemí, server vasevec.cz
X X X
Chmurná předpověď. Obnova Pásma Gazy může trvat 350 let, odhaduje OSN
Obnova poničené ekonomiky Pásma Gazy na předválečnou úroveň může trvat 350 let, pokud válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nyní skončí a palestinské území se navrátí do stavu z doby před útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Ve své zprávě to uvedla konference OSN o obchodu a rozvoji.
Agentury OSN již dlouho varují, že obnova Pásma Gazy po izraelské ofenzivě proti Hamásu, podle agentury AP jedné z nejničivějších a nejsmrtelnějších vojenských kampaní od druhé světové války, může trvat desítky let. Nyní, po více než roce bojů, nová zpráva OSN hovoří o staletích.
Současný konflikt způsobil na celém území Gazy ohromující zkázu. Celé čtvrti byly srovnány se zemí a silnice a zásadní infrastruktura jsou v troskách. Před zahájením obnovy by bylo třeba odklidit hory sutin, ve kterých se nacházejí rozkládající se těla a nevybuchlá munice.
„Jakmile bude dosaženo příměří, návrat ke stavu před říjnem 2023 by Gazu nenasměroval na cestu potřebnou pro obnovu a udržitelný rozvoj,“ uvádí se ve zprávě.
„Pokud se vrátí trend růstu z let 2007 až 2022 s průměrnou mírou růstu 0,4 procent, bude Gaze trvat 350 let, než se jí podaří obnovit úroveň HDP z roku 2022,“ popisuje zpráva. I v takovém případě by podle ní HDP na obyvatele s rostoucí populací „trvale a prudce“ klesal.
Před válkou bylo Pásmo Gazy pod izraelskou a egyptskou blokádou, kterou na něj země uvalily poté, co se v roce 2007 Hamás chopil moci. Čtyři předešlé vojenské operace Izraele v Gaze a rozpory mezi Hamásem a Západem podporovanou Palestinskou autonomií se také negativně podepsaly na ekonomice území.
Izrael tvrdí, že je blokáda nutná k zabránění Hamásu importovat do Gazy zbraně, a viní militantní hnutí z tíživé situace v pásmu. „Pro lidi v Gaze neexistuje budoucnost, pokud je Hamás bude nadále okupovat,“ uvedl velvyslanec Izraele při OSN Danny Danon v odpovědi na zprávu OSN.
Světová banka na konci ledna odhadovala škody způsobené v Pásmu Gazy od října 2023 na 18,6 miliard dolarů (435 miliard Kč), což je téměř celková ekonomická produkce okupovaného Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy za rok 2022.
X X X
Většina mladých Čechů nedosáhne ani na průměrnou mzdu, ukázal průzkum
Přestože polovina Čechů ve věku 18 až 35 let pracuje na plný úvazek, na mzdu ve výši celostátního průměru dosáhne ani ne třetina z nich. Srovnatelný počet mladých v Česku by se svými úsporami vydržel maximálně měsíc, necelá čtvrtina měsíc až dva. Ukázal to průzkum společnosti Young Money Matters zaměřený na finanční situaci mladé generace Čechů.
Nejvyšší zastoupení zaměstnaných lidí bylo ve věkové skupině 30 až 35 let, v níž má práci na plný úvazek bezmála sedmdesát procent respondentů. Následuje věková skupina 26 až 29 let se 67procentním podílem zaměstnaných na plný úvazek. Studenti tvořili 22 procent respondentů průzkumu.
Většina mladých lidí měsíčně nedosáhne ani průměrnou mzdu, která se v době vzniku průzkumu pohybovala u 46 tisíc hrubého. Pod touto sumou je šedesát procent mladých lidí v Česku. Průměrnou mzdu pak bere 27 procent dotázaných, pouze třináct procent mladých lidí do 35 let se se svou mzdou dostane nad celorepublikový průměr.
Průzkum dále ukázal, že největší část svých výdělků mladí lidé utratí za jídlo. V průměru na něj jde asi čtvrtina jejich měsíčního příjmu, přičemž tento podíl je výrazně vyšší u žen, osob s nižšími příjmy, než je celostátní průměr, a ve věkové skupině 18 až 21 let.
Mladí Češi se v průzkumu prezentovali také jako velice spořiví: úspory totiž uváděli jako druhý největší výdaj spolu s nájmem, na tyto výdaje dávají srovnatelně po čtrnácti procentech svých měsíčních příjmů.
Na dalším místě byly výdaje na volnočasové aktivity (v průměru dvanáct procent z příjmů) následované výdaji na veřejné služby (v průměru jedenáct procent).
Autoři průzkumu ale naznačují, že v otázce, jakou část si ze svých příjmů měsíčně odloží jako své úspory, se mladí Češi přeceňují. „I když i jiné studie poukazují, že mladé generace spoří více než dříve, někteří odborníci upozorňují, že mladí lidé mají obecně tendenci přeceňovat výši svých úspor. A samozřejmě několik pilných spořitelů má tendenci zkreslovat průměrné výsledky a zakrývat mnohem větší počet těch, kteří jen proplouvají,“ vysvětlují autoři průzkumu.
Přes třicet procent dotázaných by se svými úspory vydrželo maximálně měsíc, necelá čtvrtina měsíc až dva. Zhruba dvacet procent má naspořeno na tři až pět měsíců a 23 procent – v nejvyšší příjmové skupině přes padesát – má úspory ve výši šesti měsíčních příjmů nebo více.
Jak a za kolik mladí v Česku bydlí?
Za nájem dávají mladí lidé podle průzkumu čtrnáct procent svých příjmů, lidé s hypotékou pak dokonce pouze šest procent měsíční mzdy. Výsledek se s ohledem na ceny pronájmů či hypoték a fakt, že většina mladých Čechů podle průzkumu nevydělá ani průměrnou mzdu, jeví jako příliš nízký.
O průzkumu
Hlavním cílem bylo zjistit současnou finanční situaci, postoje k penězům a finančním produktům a zdroje informací o hospodaření s penězi, které využívají mladí lidé ve věku 18 až 35 let. Průzkum provedla společnost GfK koncem května 2024 na základě dotazníků, které připravila společnost Cook Communications. GfK se dotazovala 500 Čechů ve věku 18 až 35 let, přičemž nejpočetnější skupinu (40 %) tvořili lidé ve věku 30 až 35 let (mileniálové). |
Průměrné měsíční nájemné v Praze činí 14,4 eura za metr, v přepočtu asi 363,46 koruny. Nájemné čtyřicetimetrového bytu tak v průměru vyjde na necelých patnáct tisíc korun měsíčně.
Zdražují také nájmy na univerzitních kolejích a růst má v nadcházejícím akademickém roce pokračovat. Největší skok zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), a to z 8 073 Kč měsíčně na 8 970 Kč za jednolůžkový pokoj.
Podle šetření ČTK, která se podívala na dostupná data vybraných společností či zahraničních portálů, vyplynulo, že mladí Češi ve věku od 25 do 35 let platí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních totiž vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy.
To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii.
Podle průzkumu společnosti Young Money Matters žije v pronájmu 31 procent mladých Čechů, 35 procent žije v podnájmu, čímž se většinou myslí spolubydlení. Velká část (34 procent) respondentů průzkumu uvedla, že stále žije s rodiči nebo jinými příbuznými. U mužů je to až čtyřicet procent.
Více než polovina mladých Čechů (56 procent) pak žije se svým manželem či manželkou nebo dětmi. S rodinou takto žijí častěji ženy, lidé ve věku 26 až 35 let a lidé s vyššími příjmy.
Důchod je priorita pro čtyři procenta mladých
Nejoblíbenějšími finančními nástroji mladých Čechů jsou hotovost nebo běžné účty (74 procent) a spořicí účty (69 procent). To ukazuje na jejich velkou konzervativnost ve vztahu k penězům a také to znamená, že část svých úspor ztrácejí kvůli inflaci, která byla vysoká zejména v letech 2022 a 2023. Průzkum Young Money Matters zjistil, že druhou nejoblíbenější volbou pro jakékoli úspory je ponechat je na běžném účtu. Tuto možnost volí přes třicet procent respondentů.
Na penzijní připojištění nejčastěji přispívají starší (41 procent) a příjmově silnější (48 procent) skupiny. Do penzijního připojištění investuje pouze dvacet procent z příjmově slabší skupiny a deset procent skupiny 18 až 21 let, protože, jak zjistily i jiné průzkumy, je z jejich pohledu odchod do důchodu příliš vzdálenou budoucností. Finanční cíl zajistit si dostatek peněz na pohodlný důchod byl prioritou pouze pro čtyři procenta respondentů.
Ekonomové často upozorňují, že současné nastavení státního příspěvku na penzijní připojištění, který podporuje hlavně vyšší vklady, se vyplácí především lidem s vyššími příjmy. Ti si totiž mohou ze svých příjmů dovolit dát na důchodové připojištění větší částku. Zároveň jim na připojištění často přispívá i jejich zaměstnavatel. Podpora nízkopříjmových skupin tak podle nich chybí.
X X X
Podplukovník z NCOZ kradl v Kauflandu. Nelíbí se mu, že přišel o hodnost
Uložení trestu odnětí hodnosti je zásah do osobního stavu příslušníka, který ztrácí bezúhonnost. Vzniká překážka ke znovupřijetí do kteréhokoli bezpečnostního sboru, uvedl náměstek policejního prezidenta k případu příslušníka národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Tomu byla odňata hodnost až poté, co sám ukončil služební poměr, protože ukradl potraviny v Kauflandu. Nikdo není soudcem ve vlastním případu, vzkázal náměstek policejního prezidenta k argumentům muže.
S argumenty ředitele NCOZ, Městského soudu v Praze i náměstka policejního prezidenta se ztotožnil Nejvyšší správní soud, když zamítl kasační stížnost dnes už bývalého příslušníka proti odebrání hodnosti podplukovníka.
Kázeňský trest odnětí hodnosti podplukovníka udělil příslušníkovi ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu za to, že v době mimo službu ukradl v prodejně Kaufland potraviny za 771 korun.
Věci postupně ukládal do kartonové krabice v nákupním košíku na kolečkách, který zaparkoval mimo dosah kamer. Ze zboží sejmul bezpečnostní štítky a u samoobslužné pokladny zaplatil jen 14,80 korun. Část ukradeného chybně namarkoval, místo bagety označil rohlíky a místo broskví cibuli řezanou, popisuje techniku krádeže rozsudek.
Zbytek zboží nechal v krabici, chybně namarkované zboží vložil zpět do krabice a bez zaplacení zbytku zboží prošel prostorem pokladen. Poté byl při odchodu z prodejny zastaven pracovníky ostrahy.
Za steak s broskví nakonec zaplatil
Co vše bylo v krabici příslušníka nalezeno, vypočítává rozsudek: 2 kusy maso Rumpsteak o celkové hmotnosti 430 g za celkem 160,95, broskve o celkové hmotnosti 646 g za 18,67 Kč, 2 kusy sýru Cheddar plátky za celkem 123,80 Kč, 3 kusy sýru Leadamer Light, 2 kusy bagety fitness za celkem 25,80 Kč, 5 kusů tyčinka proteinová (60 g) za celkem 184,50 Kč (36,90 Kč/kus) a 1 kus salámu Křemešník 80 g za 41,90 Kč.
Příslušník nakonec způsobil obchodu škodu pouhých 407,20 Kč, neboť „následně v prodejně uhradil kartou částku ve výši 179,62 Kč za maso Rumpsteak a za broskve“.
Sám se hodnosti nevzdal, a proto se mohl vrátit do služby
Jak dále vyplývá z rozsudku, muž s titulem inženýra svůj pracovní poměr u NCOZ sám ukončil. Přesto se odvolal k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí o odebrání hodnosti. Byl přesvědčen, že když sám ukončil služební poměr, mělo být řízení s ním o odebrání hodnosti zastaveno. Hodnost podplukovníka mu už nelze odebrat.
K tomu zpochybňoval důkazní řízení o přestupku, protože nebyly dohledány originály účtenky od jeho nákupu a před soudem nebyl přehráván záznam z kamery v obchodu. Dále se hájil tím, že byl pod vlivem vedlejších účinků Tramadolu a Diazepamu.
Městský soud v Praze s jeho argumentací nesouhlasil. Podle soudu, přestože rozhodnutí ředitele NCOZ nešlo exekučně vykonat, jelikož služební poměr žalobce již skončil, vyvolávalo právní účinky, na jejichž základě okamžikem právní moci tohoto rozhodnutí nebylo možné na žalobce pohlížet jako na podplukovníka.
Protože muž se sám hodnosti nevzdal, mohl v budoucnosti požádat o znovupřijetí ke sboru.
Seznam kradeného zboží sepsala hlídka Policie ČR
Soud nepřisvědčil ani pochybnostem o krádeži. „O řádně zjištěném skutkovém stavu věci nepanovaly důvodné pochybnosti. Tvrzení žalobce, že se zamýšlel vrátit i se zbožím zpět do prodejny přes oddělení ovoce a zeleniny a za zbytek zaplatit, městský soud označil za účelová,“ stojí v rozhodnutí.
Příslušník se nechoval podle kamerových záznamů zmateně, nezamýšlel se co nejkratší cestou se vrátit k pokladnám a zaplatit. „Opatřit originály účtenek nebylo účelné, jelikož z kamerových záznamů bylo po celou dobu jasně patrné, jaké zboží bylo v krabici, čemuž odpovídaly rovněž kopie a úřední záznamy sepsané hlídkou Policie České republiky,“ vysvětlil soud.
Městský soud v Praze rovněž poukázal na odlišnosti řízení o kázeňském přestupku a řízení o přestupku
Je možné vzít služební hodnost osobě, která není příslušníkem?
Muž však trval na svém. Jak uvedl v kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, služební hodnost je podle něho úzce spjata s existencí služebního poměru. Podle zákona o služebním poměru se služební poměr zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře, které obsahuje také jmenování do služební hodnosti. Každé služební hodnosti pak odpovídá hodnostní označení.
„Závěr městského soudu o tom, že se ukončením služebního poměru nevzdal své služební hodnosti, je tak absurdní. V důsledku této argumentace by i po zániku služebního poměru příslušníkovi náležel nárok na výkon služebního místa, na služební příjem a na používání hodnostního označení,“ uvedl doslova v kasační stížnosti.
Muž podle svého vyjádření nepopírá obecnou pravomoc odvolacího orgánu rozhodnout o odvolání i poté, co příslušník ukončil služební poměr. „Odnětí služební hodnosti osobě, která již není příslušníkem bezpečnostního sboru, je podle něj nemožné,“ uvedl v rozsáhlé kasační stížnosti bývalý příslušník.
Trest odnětí hodnosti, ztráta bezúhonnosti, návrat nemožný
Naopak žalovaný náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie v argumentaci oponoval: „Smyslem trestu odnětí služební hodnosti není ukončení služebního poměru. Za dobrovolné uznání viny za jednání, které má znaky přestupku, pak nelze považovat ani postup stěžovatele, který ukončil služební poměr na vlastní žádost, jelikož by tím byly porušeny všechny principy demokratického právního státu a princip nemo iudex in causa sua (nikdo není soudcem ve vlastním případě).“
Kázeňský trest odnětí služební hodnosti jako nejpřísnější sankce spočívá jednak v samotném prohlášení viny za některé z jednání podle zákona o služebním poměru a rovněž v zásahu do osobního stavu příslušníka, který již nadále není oprávněn vykonávat služební činnost a nést svou služební hodnost.
„Uložením trestu odnětí služební hodnosti dále vzniká překážka případného opětovného znovupřijetí bývalého příslušníka do služebního poměru shodného či jiného bezpečnostního sboru, jelikož ztratil kritérium bezúhonnosti,“ uvedl náměstek policejního prezidenta.
Služební funkcionář vydal rozhodnutí před koncem poměru
Nejvyšší správní soud se s argumentací stěžujícího si bývalého příslušníka neztotožnil: „Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel nerozlišuje mezi rozhodnutím o trestu odnětí služební hodnosti a mezi rozhodnutím o propuštění ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. e) zákona o služebním poměru,“ uvedl Soud.
Logickým následkem trestu odnětí hodnosti je propuštění ze služby. Takový příslušník ztrácí kritérium bezúhonnosti a nelze ho ani znovu přijmout.
Současně nelze souhlasit s tím, že smyslem trestu odnětí služební hodnosti je právě ukončení služebního poměru, což „z povahy věci nelze opakovat v případě, kdy již příslušníkem bezpečnostního sboru nebyl“, uvedl dále Soud.
„V posuzovaném případě stěžovatel k vlastní žádosti ke dni 30. 9. 2021 ukončil svůj služební poměr, přičemž rozhodnutí služebního funkcionáře bylo vydáno dne 9. 8. 2021,“ objasnil Nejvyšší správní soud. Služební funkcionář tedy rozhodl ještě v době, kdy muž byl příslušníkem sboru.
Tvrdil, že nakupoval zcela standardním způsobem
Smyslem trestu odnětí služební hodnosti je konstatování pozbytí jedné ze základních podmínek trvání služebního poměru, a to i do budoucna ve vztahu k případnému usilování bývalého příslušníka bezpečnostního sboru o znovupřijetí do služebního poměru, shodl se Soud s náměstkem policejního prezidenta.
Rovněž argumentaci o chybějících originálech účtenek a o nepřehraných kamerových záznamech NSS odmítl. Konkrétní skladba zboží, které měl při předmětném incidentu uložené v papírové krabici, byla dostatečně zjištěna pracovníky ostrahy předmětné prodejny panem T. a panem V., uvedl Soud a podotkl, že muž byl vyzván k úhradě zboží.
„Stěžovatel však sdělil, že si část tohoto zboží již nepřeje a zaplatil pouze za maso a broskve,“ shrnul Nejvyšší správní soud. Z kamerového záznamu nepůsobil muž jako pod vlivem prášků, byl vyrovnaný a klidný. „Ostatně tvrdil, že nakupoval zcela standardním způsobem,“ stojí v části rozsudku NSS, která se týká psychického stavu muže. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Audit PORTOS: Vlastník provozovatele e-shopu Mamut je v podvodu s iPhony poškozenou stranou
V obřím podvodu s elektronikou firmy Apple je společnost Plus4U, která provozovala zkrachovalý e-shop Mamut, poškozenou stranou. Vyplývá to z auditu, který vypracovala advokátní kancelář PORTOS. Vlastník e-shopu vyčíslil ztrátu na více než 182 milionů korun. Škoda představuje hodnotu stoprocentního podílu Plus4U ve společnosti Mammoth, která je kvůli neuhrazeným pohledávkám za dodávky zařízení firmy Apple v konkurzu. Zjištění Plus4U předložila orgánům činným v trestním řízení.
Společnost Plus4U na obsáhlé tiskové konferenci zveřejnila nové informace týkající se kauzy Mamut. V rámci podvodného schématu mělo přes e-shop Mamut zmizet 107 tisíc iPhonů a 361 tisíc sluchátek stejné značky. Hodnotu ztraceného podílu vyčíslila společnost KPMG na více než 182 milionů korun.
Společnost MAMMOTH, která e-shop Mamut provozovala, prodávala či pronajímala elektroniku dalším firmám. Do problémů se dostala poté, co odběratelské firmy vlastněné podnikatelem Břetislavem Janouškem přestaly na konci roku 2022 platit za odebírané zboží. Kontroverzní postava celého podvodu Břetislav Janoušek poté zmizel a své závazky nesplnil. Mammoth poté skončil v insolvenci.
Podle právníků Plus4U část dodávek zboží chodila Janouškovým firmám, a nikoliv do Mammothu. Mammoth se tak cítí být v podvodu poškozenou stranou a za viníka označuje Janouška a jeho firmy. Janoušek podle mluvčího Plus4U Jana Charváta do Unicornu nikdy nepatřil a pouze se několikrát účastnil jednání top managementu, myšleno pracovní skupiny, jako zdroj nápadů na obchodní příležitosti.
Audit: Připravovaný podvod
„Od počátku kauzy jsme plně spolupracovali s orgány činnými v trestním řízení a chtěli jsme, aby policie a poté soudy kauzu řádně vyšetřily. I proto jsme kauzu v médiích komentovali jen v nezbytném rozsahu. Bohužel se ale do veřejného prostoru dostávají poškozující lži, a proto již déle nemůžeme mlčet,“ říká Vladimír Kovář ml. ze společnosti Plus4U, která byla vlastníkem Mammoth, tedy provozovatele e-shopu Mamut.cz.
Z rozsáhlého auditu PORTOS vyplývá, že se Mmamoth stal obětí dlouhodobě připravovaného rozsáhlého podvodu, ve kterém je Plus4U jako vlastník společnosti poškozenou stranou.„Podle posudku KPMG vznikla Plus4U škoda ve výši 182 milionů Kč. Stali jsme se obětí podvodu, stejně jako T-Mobile či J&T. Jednotlivé dodávky se v řadě případů jeden až dva měsíce údajně dodávaly, a pak byla teprve vystavena faktura, která měla rozepsané splátky s tím, že první měsíc či dva byly zdarma. Takže podle účetnictví bylo možné případný problém vidět až čtyři až pět měsíců po údajném dodání zboží. Jakmile jsme problémy zjistili, začali jsme okamžitě jednat,“ uvádí Kovář.
Forenzní tým: Značná část dodávaného zboží reálně neexistovala, duplicit byly desítky tisíc
Audity forenzního týmu společnosti Plus4U i advokátní kanceláře PORTOS odhalily, jakým způsobem došlo k podvodu. „Znaleckým zkoumáním se zjistilo, že značná část údajně dodávaného zboží do společnosti MAMMOTH existovala jen na papíře. V předložených dokumentech můžete vidět, že jeden identický kus zboží byl fakturován i osmkrát. Podvod byl sofistikovaně připraven a orgánům činným v trestním řízení a nyní i médiím jsme předali nejen tato naše zjištění, ale i audity a znalecké posudky,“ řekl advokát Jaromír Císař z PORTOS.
Jak již Česká justice informovala, Břetislav Janoušek obelhal i auditory ze společnosti PwC, která měla podle společnosti T-Mobile provádět audit klientů Mammoth. Dodal PwC vymyšlenou databázi klientů, podle níž na jednoho údajného zákazníka připadaly desítky zařízení Apple.
Kovář: Mammoth není součástí Unicorn
Vladimír Kovář mladší na tiskové konferenci také uvedl, že Mammoth není součástí skupiny Unicorn, kterou tvoří společnosti Unicorn Systems, Unicorn Solutions, Unicorn Software Factory a Unicorn Learning Centre včetně jejich dceřiných a vnukovských společností. Argumentuje mimo jiné tím, že společnost MAMMOTH s.r.o. působí v jiném oboru podnikání a tím pádem nemůže za Mammoth plnit jakékoliv závazky. „Společnosti Unicorn nikdy od Mamut.cz nepoptávaly pronájem zařízení, ať již telefonů, notebooků nebo sluchátek. Mamut.cz žádný pronájem zařízení společnostem skupiny Unicorn neposkytoval,“ doplnil CEO Unicorn Systems Jan Jaroš s tím, že nikdo ze společností T-Mobile a J&T Leasing se statutárními zástupci společností ze skupiny Unicorn nikdy o žádné takové spolupráci nejednal ani je neinformoval.
J&T Leasing a T-Mobile jsou největšími věřiteli Mammothu a dohromady přihlásily v konkurzu pohledávky za zhruba sedm miliard korun. T-Mobile vzal v září pohledávku 1,47 miliardy Kč zpět a snížil svůj nárok proti Mammothu na 3,2 miliardy Kč. Insolvenční správce současně proti společnostem a osobám kolem Plus4U a skupiny Unicorn včetně majitele Vladimíra Kováře i proti J&T Leasing a T-Mobile zahájil soudní spory. Přitom jen proti J&T Leasing a T-Mobile požaduje vrácení plateb v souhrnu za více než 1,6 miliardy Kč. Ceskajustice.cz
X X X
Chci v Česku prestižní zařízení na léčbu očí, říká sedmadvacetiletý úspěšný lékař
Z ústeckého gymnázia přes pražskou medicínu, Keňu nebo Harvard až na Oxford. Lékař Vasil Kostin se rozhodl, že místo praxe stráví první roky po studiích medicíny ve vědě. Teď bude díky prestižnímu grantu hledat léčbu na vzácné onemocnění zraku na jedné z nejlepších univerzit na světě, a to teprve svých 27 letech. „Mým snem je vybudovat v Česku stejně prestižní zařízení, které se bude zabývat léčbou očních vad, jako jsem poznal v zahraničí,“ říká mladý vědec.
X Chtěl jste se odjakživa stát lékařem?
Úplně původně jsem ani medicínu studovat nechtěl. Na gymnáziu jsem měl těch zájmů celou řadu a zvažoval jsem spíš technické nebo umělecké zaměření. Pak jsme se ale rozhodl pro lékařskou fakultu, na kterou jsem se ale popravdě dostal až napodruhé. Už během prvního ročníku v Praze na 3. lékařské fakultě jsem si hned řekl: „Jo, to je ono“.
X Proč jste si potom ze všech zaměření vybral zrovna oční lékařství?
Vlastně shodou okolností. Dostal jsem se totiž na stáž do Portugalska na oční kliniku. Konkrétně jsem byl ve městě Coimbra, kde mají špičkové centrum, které se zabývá i léčbou genetických očních vad. A byť jsem do té doby chtěl dělat akutní medicínu nebo anesteziologii, tak jsem tomuhle odvětví propadl a dodnes o něm bádám.
X Chcete ve vědě už zůstat, nebo se časem plánujete přesunout k praxi?
Chtěl bych dělat obojí. Být jak vědec, tak klinik. Nemyslím, že je to cesta pro každého, ale pokud někdo skutečně chce medicínu posouvat dál, tak ve vědě působit musí.
X Je mezi absolventy běžné začínat nejdřív v akademické sféře a až pak přejít do té klinické?
Většina lidí chce medicínu začít praktikovat co nejdřív. Lidé se hodně rozhodují pragmaticky, vzhledem ke mzdám, délce studia a podobně. Mladí vědci ale nejsou zas až takovou raritou. A liší se to v různých státech. V Bostonu jsem třeba měl kolegy věkově na úrovni střední školy. A nejmladšímu bylo jen 13 let.
X V Bostonu jste byl na Harvardu. Co to bylo za stáž?
Věnoval jsem se tam především umělé inteligenci. Vedl jsem projekt, ve kterém jsme se s její pomocí snažili především vylepšit způsob monitorování vzácných genetických onemocnění očí.
Daří se nám ale díky ní také lépe zhodnotit, zda u těch nemocí zabírá genová terapie. Spouštíme mezinárodní spolupráci, jejíž výsledkem byl měl být na tohle všechno algoritmus.
X V čem tady přesně spočívá úloha umělé inteligence?
Velmi nám může pomoct v případě prevence, kdy kvůli nedostatku lékařů je pro ni čím dál menší kapacita. Neměla by nahradit lékaře, ale ulevit by jim mohla.
Moje ideální představa je zařízení, které by dokázalo samo rozpoznat a vyhodnotit abnormality sítnice. Člověk by si pak třeba v lékárně nechal udělat snímek oka a systém by mu doporučil, zda je potřeba navštívit lékaře.
X Od začátku října pobýváte na Oxfordu, kde jste získal grant Macular Society. O jak prestižní grant jde a čím jste přesvědčil komisi?
Grant Macular Society a další podobné granty nabízí plné či v mém případě částečné financování jinak velmi drahého studia. Z principu se tak jedná o studenty velmi vyhledávanou a kompetitivní podporu. O to víc jsem tedy poctěn možností právě skrze tento grant na univerzitu vyjet.
X Je něco dalšího co byste označil za vědecký úspěch?
Tady v Česku jsem už v minulosti vedl projekt, který měl za cíl zlepšit prevenci karpálního tunelu. Vyvinuli jsme speciální podložku pod počítačovou myš, která dokáže monitorovat, jak člověk pracuje u počítače, jak moc zatěžuje zápěstí a upozornit, že je čas dát si přestávku a procvičit si ho. A tím snížit riziko vzniku syndromu karpálního tunelu.
Projekt získal několik ocenění. Vyhráli jsme s ním například celostátní kolo technologické soutěže Red Bull Basement a v mezinárodním skončili třetí.
X Čemu se chcete na Oxfordu věnovat?
Dlouhodobě se věnuji vzácným genetickým onemocněním sítnice. V Oxfordu se budu další tři roky zabývat přímo vývojem genetické terapie pro Stargardtovu chorobu. Terapii budeme testovat nejdřív na myších a lidských sítnicích, které pěstujeme v miskách v laboratoři.
Choroba postihuje nejčastěji děti a dospívající a lidé kvůli ní přichází o centrální zrak. Nejdříve se vidění začne rozmazávat a člověk vidí méně sytě barvy. Nakonec ale není možné rozpoznávat objekty, na které se nemocný přímo zaměří. De facto pak vidí jen to, co lidé se zdravým zrakem vidí periferním viděním. Neexistuje na to žádná efektivní léčba, ani způsob, jak tu nemoc výrazně zpomalit.
X Mluvili jsme o stážích v Portugalsku nebo v Bostonu, kam všude jste během svých studií zavítal?
Kromě zmiňovaných míst jsem byl také na stážích ve Švýcarsku, Rakousku nebo Německu, ale také v Anglii a Japonsku. K tomu sem také vyjel na humanitární misi do Keni, kde český lékař Aleš Bárta vybudoval zdravotnické středisko Itiba kousek od Viktoriina jezera.
X Bude už Oxford poslední vědecké působiště?
Rozhodně už pak nastoupím někam na kliniku, ale i tak chci dál bádat. Mým snem je vybudovat v Česku stejně prestižní zařízení, které se bude zabývat léčbou očních vad, jako jsem poznal v zahraničí. Počítám ale, že nadále budu cestovat po světě, abych se mohl dál vzdělávat, sbírat zkušenosti a navazovat spolupráce.
X X X
České aerolinie večer vypraví poslední let. Po 101 letech prakticky končí, zůstane obchodní značka
České aerolinie v sobotu večer vypraví poslední let. Letadla s červeným logem ČSA budou létat dál, provozovat už je ale bude společnost Smartwings. Jako samostatný dopravce tak ČSA skončí po 101 letech, zůstane pouze obchodní značka. Hořká léta aeroliniím přineslo nejprve 11. září 2001, poté vedení Jaroslava Tvrdíka, které firmu dostlalo do červených čísel.
„Z dalekých krajů přilétala letadla a do dalekých měst zase odlétala,“ vyprávěl v roce 1933 za zvuku vrtulových motorů dětem Československý rozhlas o rychlém rozvoji letectví u nás.
101 let Československých a Českých aerolinií
Československé státní aerolinie tehdy slavily už deset let provozu. K původní lince z Prahy do Bratislavy se postupně přidaly další vnitrostátní lety.
První mezinárodní linka ČSA vzlétla z Bratislavy do Záhřebu, následovaly spoje z Prahy do Bukurešti a později třeba do Moskvy. S příchodem nových modernějších letadel pozdních 30. let přišly nové profese. Vůbec první stevardkou ČSA byla Natálie Javorská, která hovořila nejméně sedmi jazyky.
Zlatá léta
Rozmach civilní letecké dopravy zastavila druhá světová válka. Po ní znovuzrozené ČSA získaly velkou dodávku legendárních letounů Douglas DC-3 Dakota, neboli Dakot z válečných přebytků. V dalších letech přešly aerolinky na sovětská letadla. Třeba díky Tupolevu Tu-104 se v roce 1957 Československé aerolinie zařadily mezi první „tryskové“ dopravce na světě.
Vojenský historický ústav v Praze převzal 21. listopadu 2018 do své muzejní sbírky vojenský transportní letoun Douglas DC-3 Dakota. Exponát byl ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem kompletně zrestaurován, opravy trvaly tři čtvrtě roku
Linky se postupně rozšiřovaly do dalších a dalších destinací. „Dnes dopravují letadla ČSA ročně přes milion cestujících. Spojují ČSSR se 40 zeměmi a 4 kontinenty,“ hlásil Československý rozhlas v roce 1966.
„Letecká společnost sloužila jako most mezi Východem a Západem a nabízela spojení z kapitalistických zemí do východního bloku. A nejen to, ČSA létaly i daleko za oceány – od Indie a Vietnamu, po Kubu, Spojené státy a Kanadu,“ říká Jan Sůra z webu Zdopravy.cz.
„Pro mě třeba Vídeň byla dál než Singapur, protože do Vídně jsem se dostat soukromě nemohl, ale do Singapuru jsme létali, takže i v tomhle to bylo zvláštní,“ vzpomíná pilot Miloš Kvapil.
Česko nakoupí dva transportní letouny za 11,3 miliardy korun. Uzavřelo smlouvu s brazilskou firmou
K nákupu západních letadel se začalo schylovat na sklonku 80. let. V roce 1989 se v Praze představil Airbus A 310. „Maximální pohodlí, cestujícím zpříjemní let sluchátka s volbou 12 kanálů hudby nebo sledování videoprogramu na jedné z osmi palubních televizních obrazovek,“ pyšnila se tehdy společnost.
I 90. léta byla pro ČSA zlatými časy, míní Sůra. „Kdy ještě ta konkurence nebyla tak velká a Praha sloužila jako jedno z důležitějších letišť v rámci Evropy pro přestupy do severní Afriky, severní Evropy nebo na Blízký východ“.
Postupný úpadek
Tvrdé zásahy pro aerolinku znamenaly nejdřív 11. září a poté vedení Jaroslava Tvrdíka, kdy se hospodaření společnosti dostalo do červených čísel. Ze ztrát se ČSA už nikdy zcela nevyhrabaly.
Na řadu přišla v roce 2013 privatizace a postupem času další úpadek a rušení linek, třeba v roce 2019 z Prahy do Ostravy, z Prahy do Bratislavy nebo z Bratislavy do Košic.
Nyní ČSA jako dopravce po 101 letech prakticky končí, zůstává jen obchodní značka. Jejich lety bude provozovat společnost Smartwings.
X X X
Fotbalisté Olomouce a Jablonce se rozešli bez branek a zůstávájí v tabulce pátí. Breite byl vyloučen
Fotbalisté Olomouce remizovali ve 13. kole první ligy s Jabloncem bez branek. Sigma hrála celý druhý poločas bez vyloučeného kapitána Radima Breiteho, přesto neinkasovala a udržela si páté místo v tabulce o bod před svým soupeřem.