Na Trumpa prší gratulace z celého světa. Donaldu Trumpovi, který podle dosavadních propočtů zvítězil v amerických prezidentských volbách, už gratulují světoví lídři. Mezi prvními tak učinil maďarský premiér Viktor Orbán nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpův návrat do Bílého domu označil za „největší návrat v historii“.

„Největší comeback v politických dějinách USA. Gratuluji prezidentu Trumpovi k jeho obrovskému vítězství. Tolik potřebná výhra pro svět,“ vzkázal Orbán

Podle slovenského premiéra Roberta Fica je Trumpovo vítězství „porážkou liberálních a progresivistických myšlenek“.

Macron uvedl, že je připraven s Trumpem v dalších čtyřech letech spolupracovat stejně jako už v minulosti. Francouzský prezident zároveň varoval Evropu před pokušením jednat každý na vlastní pěst, žádá o koordinovanou evropskou strategii.

 Německý kancléř Scholz Trumpovi poblahopřál a řekl, že úspěšná spolupráce Německa a USA bude podle něj pokračovat. Gratuloval i polský prezident Andrzej Duda. Podle polského ministra zahraničí Radosława Sikorského musí Evropa převzít více odpovědnosti za svou bezpečnost.

hu gratuloval Trumpovi s tím, že jeho vítězství nabízí „nový začátek pro Ameriku a silný závazek“ pro spojenectví s Izraelem. USA jsou klíčovým spojencem Izraele, který nyní válčí v Pásmu Gazy proti hnutí Hamás a vede vojenskou operaci v Libanonu ve snaze eliminovat tamní hnutí Hizballáh.

 Izraelský ministr zahraničí Jisrael Katz Trumpovi rovněž poblahopřál s uvedl, že společně „posílí americko-izraelské spojenectví, přivedou zpět rukojmí a rozhodně se zasadí o porážku osy zla vedené Íránem“.

Trumpovo zřejmé vítězství uvítali také krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a ministr financí Becalel Smotrič.

Oficiální výsledky amerických voleb zatím nejsou k dispozici, sčítání hlasů pokračuje. Trump zvítězil podle projekce stanice Fox News i vlastního prohlášení v povolebním projevu.

Zelenskyj doufá ve spravedlivý mír, Putin je připraven k dialogu

Ke gratulantům se přidal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.

Zelenskyj připomněl zářijové setkání, kdy s Trumpem jako republikánským uchazečem o návrat do Bílého domu podle svého vyjádření diskutoval o svém plánu na dosažení vítězství a o způsobech, jak ukončit ruskou agresi.

„Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal s tím, že se těší na spolupráci a na „éru silných USA pod rázným vedením prezidenta Trumpa“.

Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů ve Spolených státech bude pokračovat.

USA poskytují Ukrajině největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje bránit se třetím rokem ruské agresi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval a sliboval rychlé ukončení války.

Ruský prezident Vladimir Puti je připraven k dialogu se Spojenými státy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že až po inauguraci nového prezidenta v lednu se ukáže, zda se v USA změnila nálada. Dodal, že neví o tom, že by se Putin chystal Trumpovi gratulovat.

„Nezapomínejte, že jde o nikoliv přátelskou zemi, která je přímo i nepřímo zapojena do války proti našemu státu,“ prohlásil . Moskva se chystá posuzovat Trumpa „podle konkrétních činů“, dodal Peskov.

EU a USA jsou víc než jen spojenci

Britský premiér Keir Starmer blahopřál Trumpovi k podle něj historickému volebnímu vítězství. Těší se na spolupráci v příštích letech. Gratulovali také španělský premiér Pedro Sánchezi, italská premiérka Giorgia Meloniová, irský premiér Simon Harris nebo skandinávští premiéři.

Nový šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že se těší na opětovnou spolupráci s Trumpem při prosazování míru. Oba se znají již z dřívějších let, kdy byl nynější šéf NATO nizozemským premiérem. „Jeho vůdcovství bude opět klíčové pro udržení silné aliance,“ napsal Rutte.

 Nizozemský politik již před volbami uváděl, že ohledně výsledku nemá obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Trumpa a demokratku Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

Trumpovi k vítězství blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Podle von der Leyenové jsou EU a USA víc než jen spojenci. Michel zmínil, že se EU těší na pokračování konstruktivní spolupráce.

Také lidovecký rakouský kancléř Karl Nehammer si pospíšil s blahopřáním. „USA jsou pro Rakousko významným strategickým partnerem. Těšíme se na to, že budeme společně dále rozvíjet a posilovat naše transatlantické vztahy, abychom úspěšně čelili globálním výzvám,“ uvedl Nehammer.

Trumpovi poblahopřál také katarský emír Tamim bin Hamad Sání i prezidenti Egypta Abdal Fattáh Sísí a Spojených arabských emirátů (SAE) šajch Muhammad bin Zajd Nahaján.

Mluvčí íránské vlády Fáteme Mohádžeráníová v reakci na vítězství Trumpa uvedla, že do výsledků voleb v USA Teheránu nic není a nijak neovlivní životy lidí. Íránská měna rijál se ale ve středu propadla na dosud nejnižší úroveň.

Historický návratu i chmurné vyhlídky

Německá média v prvních reakcích píší o historickém návratu, ale také o šoku či pochmurných vyhlídkách, které nyní svět má.

Za historický návrat označil Trumpovo zřejmé vítězství německý deník Die Welt, který tak upozornil na to, že republikán byl prezidentem už v letech 2017 až 2021. List Die Zeit píše o šoku, který pravděpodobné Trumpovo vítězství vyvolalo.

Podle komentáře časopisu Der Spiegel by bylo Trumpovo vítězství – pokud se potvrdí – vítězstvím autoritářství. „A bezpochyby by byl další Trumpův prezidentský mandát pochmurnou vyhlídkou pro svět,“ dodal.

Der Spiegel v první analýze také napsal, že se Trumpovi zřejmě podařilo zmobilizovat své kmenové voliče, kterými podle něj jsou bílý muži bez vysokoškolského vzdělání, ale navíc na svou stranu dostal také mnoho mladých mužů z menšin – černochů a hispánců.

X X X

ing. Babiš: Trump je nejlepším řešením pro Evropu i svět. Hnutí ANO má totožný program

Expremiér Andrej Babiš (ANO) je velmi potěšen z úspěchu Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že jeho vítězství je gigantické a pomůže Evropě i celému světu.

Babiš se dlouhodobě netají tím, že je velkým podporovatelem Donalda Trumpa. Jeho opětovné zvolení do prezidentského úřadu proto kvitoval. „Je to úžasné a gigantické vítězství. Predikce spíše favorizovaly Kamalu Harrisovou, za kterou stál celý Hollywood a média. Je to obrovské překvapení a mám radost,“ řekl Babiš pro CNN Prima NEWS.

 Podle něj je jeho zvolení dobrým signálem pro všechny. „Jsem přesvědčen, že Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a také pro celý svět,“ řekl Babiš. Trumpovo vystupování na předvolebních setkáních sice označil za predátorské, po vítězství ale podle Babiše vystoupil „naprosto v pohodě“.

Babiš: Trump má stejný program jako ANO

Babiš také uvedl, že Trumpův program je podobný tomu, jaký má hnutí ANO. „Nechce zvyšovat daně a říká ‚Amerika na prvním místě‘. U nás je ale na prvním místě Česko. Takže máme de facto totožné programy,“ řekl expremiér.

Předseda hnutí ANO Trumpa ocenil jako velkého byznysmana, který rozumí politice a ekonomice. „Byl velice příjemný. My jsme se bavili o byznysu. Donald Trump je byznysman a můžu říct, že je velice galantní a rozuměli jsme si. Nic špatného o něm nemůžu říct,“ dodal Babiš.

Republikán Donald Trump se vrátí do Bílého domu po čtyřech letech. Překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Nejprve za vítěze voleb označila Trumpa televize Fox News, o několik hodin později také agentura AP, televize CNN či agentura Edison Research.

X X X

 Nic dobrého. Washington je z vítězství Trumpa opařený, bednění bylo zbytečné

 Hlavní město Spojených států, v němž devět lidí z deseti tradičně podporuje demokratického kandidáta, očekávalo, že prezidentské volby budou těsné. Podniky v centru se i připravovaly na možné násilnosti. Jasné a nezpochybnitelné vítězství Donalda Trumpa tu všechny zaskočilo. A uvrhlo do deprese.

Washington, D.C. se ve středu probudil do dalšího horkého dne. Teploty tu přesáhly 25 stupňů Celsia. Jinak by to byl ovšem den jako každý jiný. Lidé mířili s kelímky kávy a sluchátky v uších do práce, v ulicích troubila auta… Odlišnost od všednosti spočívá v tom, že místní už znají výsledky prezidentských voleb.

„Ani se o tom radši nechci bavit. Nic dobrého to není,“ říká dáma ve slunečních brýlích na K Street severně od Bílého domu a pospíchá přes přechod pro chodce.

„Jsou to špatné zprávy. Ten člověk je lhář. Myslím, že tentokrát to bude ještě horší než minule, už kolem sebe nebude mít tolik lidí, kteří by ho kontrolovali,“ domnívá se šestadvacetiletý Peyton.

„A Stephen Miller je třeba prokázaný antisemita,“ připomíná Trumpova poradce proslulého radikálními názory, především pokud jde o imigrační politiku.

 

Elysejský palác uvedl, že francozský prezident Emmanuel Macron a Donald Trump hovořili po telefonu. Během rozhovoru, který trval 25 minut, oba politici vyjádřili „záměr pracovat na návratu míru a stability“ na Ukrajinu a Blízký východ, až se Trump ujme v lednu úřadu, uvedla kancelář francouzského prezidenta.

V americké metropoli předpokládali, že volby budou extrémně těsné, že se na výsledky bude zase čekat dlouho a že by je Trumpovi stoupenci opět mohli zpochybnit.

Obchody v downtownu se dokonce připravovaly na eventuální nepokoje a některé z nich dokonce ukryly své výlohy za dřevotřískou. Zdá se, že zbytečně. Voliči demokratů tu výsledek, který si nepřáli, přijímají s útrpným klidem.

„Jsme vážně v šoku. Takový rozdíl nikdo nečekal. Teď to vydržet čtyři roky. Další čtyři roky…“ komentují výsledek hispánské prodavačky v obchodě Abe’s Gifts.

Za pokladnou sledují v televizi povolební mapu USA a bědují, že Washington má jen tři hlasy volitelů. Při odchodu přeji hodně štěstí, na což odpovídají: „Díky, budeme ho potřebovat.“

Když je takováto nálada mezi obyčejnými obyvateli, jaká asi musí být mezi demokraty na Capitol Hillu. Nejen, že přijdou o prezidenta, ve volbách ztratili i většinu v Senátu a totéž jim hrozí ve Sněmovně reprezentantů. K tomu připočtěme konzervativní většinu v Nejvyšším soudu.

 Trump, první exprezident, který se vrátí k moci od roku 1893, kdy se to podařilo Groveru Clevelandovi, a v 78 letech nejstarší budoucí prezident v době svého zvolení, může získat obrovskou moc a jedinečný prostor pro prosazování své politiky.

Washingtoňané doufali, že Trumpovi uškodí jeho postoje k ženským otázkám i události, jež se zde odehrály 6. ledna 2021. Vše bylo připraveno pro to, aby Kamala Harrisová mohla oslavit triumf přímo tady, v areálu Howardovy univerzity, kde studovala.

Nestalo se. Místo toho tam přednese projev, v němž uzná porážku. A obyvatelé hlavního města budou muset vydržet čtyři roky s prezidentem, kterého nechtěli a nesnáší.

X X X

 TRUMP  PORAZIL  SYSTÉM,  KTERÝ  HO  HNAL  DO  VĚZENÍ

Porazil systém, který ho hnal do vězení. Trump díky výhře uniká stíhání i trestu

Donald Trump v prezidentských volbách porazil systém, který se ho snažil přivést do vězení. Trump se stal prvním trestně stíhaným exprezidentem, kterého porota shledala vinným z falšování finančních záznamů. Výše trestu má být oznámena 26. listopadu. Vítězství ve volbách však Trumpovi zajišťuje, že nikdy nebude čelit právní odpovědnosti za údajné prohřešky, uvedl server Politico.

 Trumpův návrat do Bílého domu zhatí roky práce zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe snažícího se usvědčit Trumpa z pokusu zvrátit výsledek prezidentských voleb z roku 2020 a z nelegálního přechovávání utajovaných dokumentů v jeho rezidenci na Floridě. Zastaví se rovněž stíhání, kterému Trump v souvislosti s volbami z roku 2020 čelí ve státu Georgia.

Návrat do prezidentského úřadu Trumpovi zcela jistě umožní odložit i trest v jeho kauze týkající se falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stephanii Cliffordové, známé také jako Stormy Daniels, za mlčenlivost před volbami z roku 2016.

Nově zvolený prezident je ve zkratce řečeno svým vlastním soudcem a porotcem ochráněným před trestněprávní odpovědností, která by mu hrozila bez právního silového pole Oválné pracovny.

Trump slibuje, že „během dvou vteřin“ ukončí funkční období speciálního vyšetřovatele Jacka Smitha, pokud ten do prezidentské inaugurace svůj post sám neopustí. Nový ministr spravedlnosti, kterého si Trump do své administrativy vybere, bude mít pravomoc formálně zrušit všechny federální obžaloby namířené proti příštímu prezidentovi. Co Smith v následujících dvou a půl měsících, tedy do Trumpovy inaugurace, udělá, je ovšem nejasné.

Průtahy ve vyšetřování

Případ, v němž prokurátoři viní Trumpa, že si ve svém resortu Mar-a-Lago ponechal utajované dokumenty a bránil úřadům v tom, aby je získaly, se protahuje. Zvláštní vyšetřovatel Smith se v červenci odvolal proti verdiktu floridské soudkyně, která odmítla obžalobu proti Trumpovi ohledně nakládání s dokumenty. Podle serveru Politico je nepravděpodobné, že odvolání se někam posune dříve, než se Trump znovu ujme prezidentského postu.

K nejchaotičtějším případům týkajícím se Trumpa patří obvinění z ovlivňování výsledků voleb před čtyřmi lety ve státě Georgia. Věc se zkomplikovala kvůli údajnému střetu zájmu prokurátorky Fani Willisové a odvolací soud přípravu procesu pozastavil. I kdyby proces začal, bude Trump usilovat o zrušení obžaloby nebo o odklad věci po dobu jeho prezidentského mandátu.

Bude pro to mít silný argument: dlouhodobě se předpokládá, že americké prezidenty po dobu jejich působení v úřadu před soudním stíháním chrání široce pojatá imunita.

Mnoho právních expertů se odvolává na zásadu, že celoamerické zájmy mají přednost před zájmy jednotlivých amerických států. Domnívají se proto, že soudy nikdy nedovolí, aby prokurátor na úrovni státu vznesl obžalobu proti úřadujícímu prezidentovi.

 Na 26. listopadu soudce Juan Merchan stanovil určení výše trestu pro Trumpa, kterého v květnu porota shledala vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Cliffordové za mlčenlivost před volbami z roku 2016.

Ale Trumpovi právníci, kterým se už dvakrát oznámení výše trestu podařilo odložit, budou určitě bojovat proti tomu, aby jejich klient uprostřed období mezi zvolením a nástupem do prezidentského úřadu musel do soudní síně.

Pokud se soudce Merchan rozhodne držet termínu, bude stát před bezprecedentním úkolem rozhodnout, zda uložit trest vězení v dálce až čtyř let odsouzenému, který se v lednu nastěhuje do Bílého domu.

Pokud pošle Trumpa do vězení, ten by téměř jistě výkon trestu nastoupil až poté, co v roce 2029 odejde z prezidentského úřadu. A pokud se Merchan rozhodne pro domácí vězení nebo pro veřejně prospěšné práce, usilovali by Trumpovi právníci pravděpodobně také o odklad.

X X X

 USA jsou na pokraji autoritářského stylu vlády, děsí se liberální média

Spojené státy stojí na pokraji autoritářského stylu vlády, jaký ve své historii ještě nezažily, píše v komentáři liberální list The New York Times (NYT) po vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Naproti tomu server konzervativní televize Fox News jeho výhru vnímá jako vítězství Američanů, které opustily elity a demokraté.

 Donald Trump Američanům přesně řekl, co má v plánu udělat. Že proti svým politickým oponentům použije vojenskou sílu. Propustí tisíce kariérních státních úředníků. Deportuje miliony přistěhovalců v rámci zátahů ve vojenském stylu. Rozdrtí nezávislost ministerstva spravedlnosti,“ líčí NYT. „A když byli požádáni, aby mu k tomu všemu dali pravomoc, voliči řekli ‚ano‘.“

Politik, který byl jako jediný americký prezident v historii shledán vinným z trestných činů, své druhé volební období podle deníku začne svázán jen několika málo politickými normami, a to po kampani, v níž se zdálo, že se vzpírá každé.

„Místo toho, aby se vzdal svých falešných tvrzení o ukradených volbách v roce 2020, tak se do nich ještě více opřel,“ míní NYT, který připomíná, že Trump odsouzené útočníky na budovu Kongresu ze 6. ledna 2021 označoval za „politické vězně“ a den útoku zmiňoval jako „den lásky“.

„Místo aby zmírnil hrubou rétoriku, která byla dlouho jedním z jeho charakteristických znaků, stal se ještě obscénnějším,“ pokračuje komentář, podle něhož osmasedmdesátiletý exprezident urážel Harrisovou a další političky způsobem, který by byl kdysi na veřejnosti nemyslitelný.

Jeho věrní podporovatelé ale nedávali najevo, že by jim to vadilo. „Pro tyto příznivce Trumpovo vítězství představuje úsvit nové budoucnosti… Zda se však Američanům – dokonce i některým z těch, kteří ho volili – bude realita Trumpových plánů líbit, se teprve ukáže,“ je přesvědčen The New York Times (NYT) .

Signál elitám, tvrdí Fox News

Podle serveru Fox News dal americký lid jasně najevo, že Trump je jeho volbou prezidenta. „Poslali jasný signál elitám na pobřežích, že je to pracující třída a střední část země, kdo tuto zemi skutečně řídí,“ míní televize, podle níž voliči vinili prezidenta Joea Bidena z inflace, požadovali uzavření jižní hranice a lídra, z něhož bude znovu čišet síla, nikoliv slabost.

 Trump je podle serveru pravděpodobně jediným republikánem, který mohl tento souboj o Bílý dům vyhrát, „protože jen on dokázal oslovit voliče z řad pracující třídy, kteří se cítí opomenuti demokratickou agendou, jež nabízí spíše almužny než příležitosti a která se stará spíše o klimatické změny než o nižší ceny energie. Tito Trumpovi voliči mají jiné priority.“

Demokraté podle Fox News musí uznat, že 6. leden 2021 je kapitola, která je teď uzavřená, a musí důstojně předat moc, aby měli šance na návrat k moci za čtyři roky. Důvěru Američanů podle serveru ztratila i liberální média, která klesla k „novým dnům“ a budou muset pracovat na obnovách svých redakcí.

„Trumpovo vítězství je vítězstvím Američanů, kteří se cítí opuštěni elitami a Demokratickou stranou, jež se příliš vzdálila od hlavního proudu Ameriky. Nyní bude na Trumpovi, aby se poučil ze své první vlády a pokusil se vést tuto zemi kupředu a aby moudře využil moci, kterou mu americký lid svěřil,“ zakončuje komentář Fox News.

 Trumpovi se dařilo u mužů a prvovoličů

Špatný pocit z ekonomického vývoje, kritický postoj k prezidentovi Joeu Bidenovi a podpora od mužů a prvovoličů patří podle serveru NBC News k hlavním důvodům, proč Trumpovi podařilo porazit Harrisovou. Z průzkumů veřejného mínění mezi voliči vyplynulo například to, že 45 procent z nich je na tom podle svých slov finančně hůře než před čtyřmi lety, což je nejvyšší taková hodnota od voleb v době finanční krize v roce 2008.

I když americká ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká a akciové trhy dosahují rekordních čísel, hodnotili dva ze tří voličů stav amerického hospodářství jako špatný, což je více než před čtyřmi lety, kdy byla ekonomika tvrdě zasažena pandemií covidu.

„Celkově byla nálada v zemi při těchto volbách velmi pesimistická: Přibližně tři čtvrtiny voličů uvedly, že mají negativní pocit z toho, jak se věci v zemi vyvíjejí, včetně 29 procent, kteří prohlásili, že jsou vyloženě naštvaní,“ píše NBC News.

Budoucímu 47. prezidentovi USA se také dařilo u mužských voličů, kteří se pro něj vyslovili v poměru 54 procent ku 44 procentům, zatímco ženy stejným poměrem upřednostnily Harrisovou. Trump též uspěl u prvovoličů s poměrem 54 ku 45 procentům.

Exprezident navíc získal podporu třetiny voličů barevné pleti, což NBC News označuje za pozoruhodné. Je to pravděpodobně nejlepší výsledek republikánského prezidentského kandidáta od dob George Bushe mladšího v roce 2004.

 X X X

 VOLBY  USA  HÝBOU  TRHY  SVĚTA

 Americké volby hýbou světovými trhy. Podle analytika posilují dolar i bitcoin

Do úřadu prezidenta Spojených států se s největší pravděpodobností vrátí republikán Donald Trump, který míří za vítězstvím v prezidentských volbách. Jak na to zatím reagují světové trhy? A jak z jeho předpokládané výhry profitují akcie Trumpových podporovatelů? Na tyto otázky odpovídal ve vysílání Radiožurnálu analytik XTB Tomáš Cverna.

Co se zatím ve středu ráno a dopoledne děje na světových trzích? Promítlo se do dnešního obchodování nějak očekávání, že pravděpodobně zvítězí Donald Trump?
Situace na světových trzích je opravdu turbulentní a to už od noci, kdy byly zveřejňovány první průběžné výsledky, tzv. exit polly. Co se týká poražených instrumentů, které nejsou profitabilní nebo neprofitují z vítězství Donalda Trumpa, tak mezi ně se řadí např. nějaké exotické měnové páry, to znamená měnový pár, kde figuruje americký dolar a maďarský forint nebo taktéž dolar a koruna.

 Právě americký dolar totiž v návaznosti na blížící se vítězství Donalda Trumpa začal velmi rapidně posilovat, tedy na tom páru koruna oslabila. Během noci to bylo zhruba o dvě procenta, aktuálně ta situace od začátku zveřejňování průběžných výsledků je nějakých minus 1,7 procenta. To znamená, že česká koruna má za sebou dost negativní vývoj. Na druhou stranu se daří akciím. Americké akciové tituly, respektive futures na americké akciové indexy rostou, což svědčí přesvědčení akciového trhu, že kandidát, který se stal vítězem, tak je poměrně pozitivním pro riziková aktiva. 

Další důležitá komodita je ropa. Její ceny dnes klesají. I v tomto případě se dá říct, že hlavní roli hrají americké volby?
Do jisté míry ano, byť tady je těch aspektů výrazně více. Řeč je hlavně o vývoji situace na Blízkém východě, ale i do dnešního obchodování se propisuje výsledek amerických prezidentských voleb, takže je to vidět i na těchto instrumentech. 

Nejznámější kryptoměna bitcoin se dostala na historická maxima. Jak s tím souvisí Trumpovo vítězství a je to jen Trumpovo vítězství?
Donald Trump byl už během předvolebního období vnímán jako velký podporovatel bitcoinu, využíval bitcoiny v rámci své předvolební kampaně. To znamená, že jeho vítězství automaticky podpořilo sentiment spekulantů na této kryptoměně. Bitcoinu se podařilo dostat až k úrovni 73 500 dolarů za jeden kus.

Bitcoin proráží nová historická maxima vyjádřená v amerických dolarech a to právě díky tomu, že spekulanti cítí podporu ze strany Donalda Trumpa. Je to další z části finančního trhu, která by mohla být podporována během prezidentování Donalda Trumpa. Není moc velkým překvapením, že kryptoměna roste, její cena vzrostla během kontinuálního obchodování od půlnoci o nějakých zhruba šest procent. 

X X X

 Německá vládní koalice se rozpadla, FPD po odvolání ministra odchází. Scholz v lednu požádá o důvěru

V Německu se ve středu rozpadla vládní koalice. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera o odvolání ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou nejmenší koaliční strany FDP. Strana pak uvedla, že z vlády stáhne všechny své ministry. Scholz ve večerním projevu po koaličních jednáních, která ztroskotala, uvedl, že po Novém roce požádá Spolkový sněm o vyslovení důvěry.

Hlasovat by se mělo 15. ledna a lze očekávat, že poslanci důvěru nevysloví. Následovaly by předčasné volby, které by se musely konat nejpozději na konci března. Koalice Scholzových sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP) vládla Německu od prosince 2021.

Zástupci německé koalice se ve středu večer pokoušeli najít východisko z hluboké krize, do které se vláda dostala především kvůli neshodám ohledně finanční a hospodářské politiky. Lindner nakonec navrhl uspořádat předčasné volby, do nichž by FDP byla ochotna v koaličním vládnutí pokračovat. Sociální demokrat Scholz to odmítl a Lindnera zbavil funkce ministra financí. V projevu po jednáních poté kancléř řekl, že Lindner jedná egoisticky, jde mu jen o svou stranickou klientelu, a ztratil proto Scholzovu důvěru.

FDP po následném jednání oznámila, že z vlády stáhne i zbylé tři své ministry. Těmi jsou ministr dopravy Volker Wissing, ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně vzdělání a výzkumu Bettina Starková-Watzingerová. Trojkoalice se tímto krokem definitivně rozpadla.

 Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Očekává se, že ji po dnešním rozpadu koalice nedostane. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září.

Scholz v projevu také uvedl, že se s vicekancléřem a ministrem hospodářství Robertem Habeckem za Zelené shodl, že Německo potřebuje mít rychle jasno o dalším politickém kurzu. Důvodem je podle něj i řada výzev, kterým země čelí, včetně ruské války proti Ukrajině či nově zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Lindner v prohlášení Scholze obvinil, že konec vládní koalice byl „vykalkulovaný“ a kancléř ho měl připravený už před večerním jednáním. Svědčí o tom podle něj i „přesně připravené prohlášení“, které pronesl Scholz před novináři krátce po konci jednání.

Podpora Ukrajiny

Lindner řekl, že sociální demokraté a Zelení ani neuvažovali o návrzích, které na jednání přinesl. Scholz mu údajně místo toho kladl ultimáta včetně toho, aby byla přerušena platnost takzvané dluhové brzdy. Lindner je dlouhodobě znám jako tvrdý zastánce tohoto ústavního opatření, které brání příliš rychlému zadlužování země. O návrhu „spořádaně“ dospět k předčasným volbám Scholz podle Lindnera nechtěl ani slyšet.

 Ministři za stranu Zelených, vicekancléř a ministr hospodářství Habeck a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, na tiskové konferenci uvedli, že členové jejich strany zůstanou v úřadech do předčasných voleb. Habeck slíbil, že navzdory situaci Německo bude plnit své mezinárodní závazky. Podle něj ale nebyl konec koaliční vlády neodvratný.

Baerbocková zdůraznila, že i kvůli zvolení Trumpa americkým prezidentem je třeba dál podporovat Ukrajinu, která se brání ruské invazi. USA a Německo byly dosud dvěma největšími podporovateli Ukrajiny v obraně proti ruské agresi.

Podle předsedy opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorského premiéra Markuse Södera by se předčasné volby měly konat dříve než v březnu. „Nesmíme ztrácet čas,“ uvedl na síti X a Scholze vyzval, aby požádal Spolkový sněm o vyslovení důvěry okamžitě, ne až v lednu.

Rozpad vládní koalice uvítala opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD). Označila ho za „osvobození“ Německa, které teď podle spolupředsedů strany Alice Weidelové a Tina Chrupally potřebuje „nový politický začátek“, který by vyvedl zemi z krize. Také Sahra Wagenknechtová, spolupředsedkyně opoziční strany BSW, konec vládní koalice přivítala.

Vláda podle Scholze do Vánoc Spolkovému sněmu předloží všechny návrhy zákonů, jejichž schválení nesnese odkladu. K nim podle něj patří mimo jiné opatření na podporu průmyslu či návrhy zákonů v oblasti migrace. Scholz také avizoval, že se spojí s předsedou opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrichem Merzem, aby mu nabídl „konstruktivní spolupráci“ zaměřenou na posílení hospodářství a obrany. Merz je kandidátem konzervativní unie CDU/CSU na příštího kancléře.

X X X

 Konec experimentu s demokracií. Katar odhlasoval zrušení parlamentních voleb

Katařané v úterý v referendu schválili několik ústavních změn, včetně zrušení parlamentních voleb. Ukončili tak podle agentury AFP krátký demokratický experiment v této bohaté blízkovýchodní zemi. V Kataru se ale dál budou konat volby místní, které se tam pořádají od roku 1999 každé čtyři roky.

Pro změny ústavy se v úterý vyslovilo 90 procent voličů. Na dnešek a na čtvrtek vláda vyhlásila u příležitosti referenda státní svátek.

 Katarský emír Tamim bin Hamad Sání oznámil referendum v polovině října s tím, že volby do Poradní rady (parlament) byly experiment, který vláda přehodnotila. Dodal, že na pravomoce zákonodárného sboru nebude mít vliv, zda budou jeho členové voleni, nebo jmenováni.

První volby do zákonodárného sboru v Kataru se konaly před třemi lety, ačkoliv je voliči schválili v referendu už v roce 2003. Poradní rada má 45 členů, z nichž 30 volili přímo Katařané a 15 vybíral nadále katarský emír. Tento orgán schvaluje například rozpočet, ale nemá vliv na obrannou, bezpečnostní ani hospodářskou politiku země.

Parlamentní volby v roce 2021 vedly ke kmenovému napětí, protože někteří volit nesměli. Hlasovat mohli jen ti, jejichž rodiny žily v zemi před rokem 1930.

Katar má necelé tři miliony obyvatel, jen ale asi 12 procent z nich jsou Katařané, zbytek tvoří zahraniční pracovníci, zejména z Asie (hlavně z Indie).

V referendu v úterý jeho účastníci také schválili změnu, podle níž budou moci zastávat úřad ministra v katarské vládě všichni občané této země. Dosud mohl být ministrem jen rodilý Katařan.

 X X X

 Jen aby se moc nedivili. Izrael slaví Trumpovo vítězství jako i svou výhru

Výsledek amerických prezidentských voleb bude mít zásadní vliv na dění na Blízkém východě, který se ocitl na prahu velkého regionálního konfliktu. Republikán Donald Trump opakovaně vyzval Izrael k rychlému ukončení bojů v Pásmu Gazy i vojenské akce v Libanonu, zároveň ale slíbil, že teroristické hnutí Hamás zaplatí za únos a zabití amerických občanů vysokou cenu.

 „Izrael musí dokončit, co začal. Musí s tím skoncovat rychle. Izrael prohrává PR válku kvůli snímkům, které přicházejí z Gazy. Je třeba vrátit se do normálu. Nejsem si jist, jestli se mi líbí způsob, jakým to dělají. Musí zvítězit, ale trvá jim to dlouho,“ řekl na jaře Trump.

Jeho postoj k bojům v Pásmu Gazy, kde Izrael už více než rok válčí proti Hamásu, byl během předvolební kampaně proměnlivý. V říjnu na shromáždění v Pensylvánii kritizoval prezidenta Joe Bidena za to, že po Netanjahuovi chtěl, aby se držel vůči Hamásu a Íránu přece jen zpátky.

„Bibi ho neposlechl a jeho země je v mnohem silnější pozici než před několika měsíci. Něco takového ještě nikdo nezažil,“ řekl v narážce na izraelskou likvidaci vedení libanonského hnutí Hizballáh.

USA jsou klíčovým spojencem Izraele. Američané se zapojili do jeho obrany při dvou vzdušných útocích Íránu, spojence Hamásu i Hizballáhu.

Bidenova vláda se ale také výrazně snažila o dosažení příměří mezi Izraelem a Hamásem, které by umožnilo širší humanitární pomoc v Pásmu Gazy a návrat rukojmí unesených Hamásem při jeho krvavém útoku na jižní Izrael loni v říjnu. Mezi těmi je dosud i sedm amerických občanů. Nejméně tři z nich jsou ale zřejmě už po smrti.

„Každý, kdo miluje Izrael, je blázen, když volí demokraty,“ uvedl na jednom z dalších mítinků Trump a prohlásil, že každá teroristická organizace, která drží americká rukojmí, zaplatí „velmi vysokou cenu“.

Mír ještě před inaugurací, chce Trump

Na konci října nicméně Netanjahuovi řekl, že pokud ve volbách zvítězí, očekává od něho, že válku v Gaze i vojenskou operaci v Libanonu ukončí nejpozději do jeho lednového nástupu do funkce. Zbytkové izraelské operace by zřejmě mohly pokračovat.

Takový požadavek by ale podle portálu The Times of Israel (TOI) mohl vést ke sporu mezi Izraelem a USA. „Pro rychlé ukončení války existují vnitropolitické překážky,“ řekl mu nejmenovaný izraelský představitel.

Netanjahu naznačil, že Izrael ještě není ve fázi ukončení konfliktu. V jeho vládě navíc panuje téměř jednomyslný nesouhlas s tím, aby se Palestinská samospráva podílela na správě Gazy.

„Netanjahu zvládl střety s demokratickými prezidenty, aniž by za to zaplatil vysokou cenu. Souboj s Trumpem je ale něco, s čím se ještě nemusel vypořádat, a myslím, že je to něco, čemu by se rád vyhnul,“ řekl TOI anonymně člen Netanjahuova kabinetu.

Podpoří anexi západního břehu?

Někteří izraelští analytici předpokládají, že Trump dá ale Netanjahuovi volnější ruce, než zamýšlela demokratická kandidátka Kamala Harrisová. „Zdá se, že s Trumpem by Izrael mohl mít o něco větší svobodu vést válku tak, jak chce,“ řekl komentátor Šmuel Rosner stanici NPR.

Bidenova administrativa v říjnu pohrozila, že omezí americkou vojenskou pomoc Izraeli, pokud nepovolí příliv humanitární pomoci do Gazy.

Právě hněv kvůli americkým bombám dopadajícím na enklávu podle listu The Guardian přispěl k porážce Kamaly Harrisové v Michiganu, kde žije největší koncentrace arabských Američanů v USA.

Izraelský komentátor Amit Sega, uvedl, že Izrael by mohl po Trumpově zvolení „změnit hranice“ Pásma Gazy.

Podle NPR bude izraelská vláda po Trumpově zvolení zřejmě usilovat o anexi Západního břehu Jordánu. Trumpův někdejší velvyslanec v Izraeli David Friedman tento přístup obhajoval. Trumpova administrativa v roce 2019 navíc uznala izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami.

Kdo v nastupující americké vládě povede ministerstvo zahraničí, zatím není jasné. Trumpův kabinet ale téměř jistě nebude financovat Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Exprezident jeho sponzorování utnul už v roce 2018, Biden ho o tři roky později znovu obnovil.

Hamás ve čtvrtek uvedl, že Trump by se měl poučil z Bidenových chyb a vyzval Spojené státy k ukončení „slepé podpory“ Izraele.

Podle The Guardianu se nicméně Trump na rozdíl od Bidena nemusí obávat, že by ho izraelský premiér mohl doma politicky poškodit. „Nový mocenský vztah USA a Izraele bude jednostrannější a vliv nového prezidenta bude mnohonásobně větší než jeho předchůdců,“ míní.

Netanjahu ve středu prohlásil, že Trumpovo vítězství nabízí „nový začátek pro Ameriku a silný závazek“ pro spojenectví s Izraelem. Podle průzkumů si exprezidentovu výhru přála většina tamních obyvatel.

„Nečekám, že by Trumpova vláda investovala kapitál do řešení klíčových otázek desítky let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu. Pokud se sami Palestinci a Izraelci v této věci nepohnou kupředu, je obtížné si představit, že by se našla americká administrativa, která by přišla věci napravit pro obě strany,“ uvedl palestinský analytik Ibrahim Dalalsha.

Trumpův návrat do Bílého domu by ale mohl znamenat posun v izraelsko-saúdských vztazích. Trump během minulého mandátu usiloval o saúdsko-izraelskou normalizační dohodu, jež by doplnila „Abrahamovy dohody“ s ostatními státy Perského zálivu. Bidenova vláda v jejím dotažení selhala a je možné, že korunní princ Mohammed bin Salmán čeká právě na Trumpa.

Likvidace íránského jaderného programu?

Stěžejní bude také otázka Trumpova přístupu k Íránu. Trump v době svého prvního prezidentského mandátu v roce 2018 jednostranně odstoupil od íránské jaderné dohody se světovými mocnostmi, což vyvolalo dlouholeté napětí mezi oběma zeměmi, které přetrvává dodnes.

Izrael se při odvetě za íránský raketový úder z počátku října vyhnul jaderným i ropným zařízením Íránu a cílil na vojenské objekty. Učinil tak zejména na Bidenovu žádost. Netanjahu ale uvedl, že zastavení íránského jaderného programu zůstává hlavním izraelským zájmem.

„Myslím, že s Trumpem k tomu uvidí více příležitostí,“ uvedl politický stratég Nadav Shtrauchler.

Trump dal ale opakovaně najevo svou nechuť k zámořským válkám a jakýkoliv takový úder ze strany Izraele by USA jistě zatáhl do konfliktu. Americká zpravodajská služba však Trumpa září varovala, že Írán by se na něho mohl pokusit spáchat atentát a exprezident slíbil, že Írán „zničí“, pokud by o něco takového kdy usiloval.

 X X X

Evropská ekonomika zaostává, potřebujeme unii investic, plánuje kandidátka na eurokomisařku

 Dohlédneš na vytvoření Unie pro úspory a investice. To je ve zkratce hlavní úkol, který od předsedkyně Evropské komise dostala Portugalka Maria Luís Albuquerque. Kandidátka na post eurokomisařky pro finanční služby ve slyšení před Evropským parlamentem řekla, že evropská ekonomika zaostává. Vyřešit to má právě usnadnění investic napříč Evropskou unií, mobilizace soukromého kapitálu a prohloubení jednotného kapitálového trhu.

„Není pochyb, že evropská ekonomika čím dál více zaostává, pokud jde o mezinárodní konkurenceschopnost,“ řekla na úvod svého slyšení Albuquerque a vyjádřila obavu, že bez okamžitého jednání Evropa ztratí svou schopnost naplnit sliby o růstu, zaměstnanosti a prosperitě. Bývalá portugalská ministryně financí se přitom odkázala na dvojici zpráv, které v posledních měsících nastínily hlavní výzvy, se kterými se evropská ekonomika potýká – zprávu Maria Draghiho a zprávu Enrica Letty. Právě od jejich doporučení se chce ve své práci odpíchnout.

To v praxi znamená především zajistit, aby evropský trh fungoval jako jednotný, i pokud jde o kapitál a investice. Ty jsou totiž dnes z velké části rozděleny národními hranicemi. V praxi tak máme sedmadvacet menších finančních trhů, které nedokážou velikostí a nabídkou konkurovat tomu, co může firmám poskytnout třeba USA. A tak se někdy i velké evropské firmy rozhodnou vstoupit na burzu raději v USA než v Evropské unii.

Odvaha tváří v tvář odporu některých členských zemí

„Během příštích pěti let musíme spolupracovat, abychom poskytli více příležitostí k financování investic na základě lepšího prostředí pro institucionální, maloobchodní a přeshraniční investice,“ řekla Albuquerque. To znamená jednak prohloubení jednotného kapitálového trhu, ale také podpořit soukromé investice, harmonizovat zákony a odstranit bariéry napříč trhem.

Ursula von der Leyen přivítala v září kandidáty na eurokomisaře v bruselském Berlaymontu. Zdroj: sociální síť X/Ursula von der Leyen

„Abychom toho dosáhli, je zapotřebí ambiciózního kolektivního kroku vpřed. Musíme jednat v souladu s tím, co říkáme a co potřebujeme, a to bude vyžadovat politickou odvahu. Nedělám si iluze o tom, jak náročné to bude technicky i politicky,“ připustila kandidátka na eurokomisařku.

Poukázala tak na dvě fakta: jednak se o prohloubení kapitálového trhu Evropská unie snaží již deset let, a to ne příliš úspěšně, jednak se z některých členských států ozývají kritické hlasy, které nechtějí další sbližování EU.

„Ale cena z to, když tento krok neuděláme, by Evropské unii přinesl daleko větší výzvu,“ míní Albuquerque.

Peníze na udržitelné projekty

Z dalších priorit Albuquerque zmínila snížení regulační zátěže, především pro malé a střední podniky. Dále boj proti finanční kriminalitě, zejména proti praní špinavých peněz a financování terorismu, či obcházení sankcí.

Finance pak mají plynout především do udržitelnějších, moderních produktů. „Budu pokračovat v úsilí Evropy nasměrovat více soukromého kapitálu do projektů, které mají pozitivní environmentální a sociální dopad, aby přispívaly k udržitelnější budoucnosti,“ slíbila europoslancům. Pozornost si podle ní zaslouží také finanční technologie. Ty podle ní skrývají příležitosti, ale také rizika.

„Navzdory rozsáhlým reformám zavedeným od velké finanční krize víme, že důvěra ve finanční systém je stále nízká,“ řekla Albuquerque. Chce se proto zaměřit také na rozvoj finanční gramotnosti a důvěru v systém, tak aby se občané nebáli na trh financí vstoupit.

Slyšení před europoslanci jsou tříhodinová. Začínají vždy patnáctiminutovým projevem kandidáta či kandidátky, následně se europoslanci z relevantních výborů ptají dle předem stanoveného klíče. Následně mohou nominanta buďto potvrdit, případně si mohou vyžádat další slyšení. Pokud by jej ani opakovaně neschválili, musela by navrhující země nabídnout nové jméno. Až budou všichni kandidáti stvrzeni, proběhne hlasování na plénu, kde budou europoslanci schvalovat celé nové složení Evropské komise. Pokud Parlament nikoho neodmítne, mohlo by k tomu dojít na konci listopadu, ceskajustice.cz

 X X X

 Ústavní soudci řešili lex Babiš II, ptají se na praxi přílepků

Ústavní soud (ÚS) se při dnešním veřejném jednání snažil zjistit, jaká je praxe pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. Soudci politikům kladli desítky dotazů, ptali se na přílepky, tedy návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícím normám. Veřejné jednání soud svolal kvůli takzvanému lex Babiš II, tedy zpřísněnému zákonu o střetu zájmů. Zákon znemožnil, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Poslanci ANO se domnívají, že novela byla přijata protiústavně.

„Debata není o tom, zda to je, anebo není přílepek. Je to přílepek. Soud ale musí posoudit, zda je to protiústavní,“ řekl jako první svědek bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Proti praxi nesouvisejících přílepků se ÚS vyslovil už v roce 2007. Z dnešních odpovědí politiků na otázky soudců však bylo zřejmé, že se neshodují v hodnocení, co lze za přílepek považovat.

Proceduru schvalování lex Babiš II hájil předkladatel sporného pozměňovacího návrhu Jakub Michálek (Piráti). Předložil jej prý na poslední chvíli, aby dosáhl „momentu překvapení“ a omezil prostor pro „obstrukční peklo“. Předseda soudu Josef Baxa mu připomněl, že vláda v programovém prohlášení slibovala zlepšení politické kultury. „Překvapení, které není zákonem zakázáno, je nástroj, který je zcela obhajitelný,“ řekl Michálek. Opakovaně uvedl, že hnutí ANO masivně využívá obstrukce, které by určitě uplatnilo i u právní úpravy dopadající na jeho předsedu Andreje Babiše.

Jako svědek vypovídal také bývalý ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), podle kterého byl postup vládní většiny v ústavních mantinelech. Mezi projednávaným sněmovním tiskem a pozměňovacím návrhem totiž existovala souvislost, což ovšem ANO zpochybňuje.

Soudci se ptali politiků na vnímání parlamentní kultury, dodržování jednacího řádu, postupy koalice i opozice v legislativním procesu. Vondráček připustil, že v tomto volebním období jsou vztahy opozice a koalice ve Sněmovně vyhrocené. „Dějí se tam věci,“ řekl Vondráček. Někdy se podle něj nedodržuje jednací řád Sněmovny, vznikají nové zvyklosti, ale neexistuje společná vůle ke změně jednacího řádu. „Jsme v bojovnějším volebním období. Souvisí to se situací v celé společnosti,“ uvedl poslanec Marek Benda (ODS).

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) upozornil, že některé kritizované postupy mají kořeny v minulých volebních obdobích, kdy současné vládní strany byly v opozici, zatímco ANO vládlo. „Všechno, co ve Sněmovně uděláte, se vám vrátí,“ připustil Vondráček.

„Máme se vůbec ještě čeho přidržet při posuzování standardu fungování Poslanecké sněmovny a toho, co je vlastně normální?“ ptala se Vondráčka místopředsedkyně ÚS Kateřina Ronovská. „Jestli tomu někdo může pomoct, tak je to ÚS. Poslanci si s tím neporadí,“ uvedl Vondráček.

Poslankyně ANO Helena Válková vypovídala o tom, jak Michálek těsně před koncem druhého čtení jiné normy předložil pozměňovací návrh, pozdější lex Babiš II. „Přiběhl tam pan poslanec Michálek, načetl svůj pozměňovací návrh a skončilo druhé čtení. Byla jsem velmi překvapená. Bylo vyloučeno, aby na to kdokoliv reagoval. Poslanec Michálek byl spokojený, podle toho, jak se tvářil,“ uvedla Válková.

Michálek uvedl, že o zpřísnění zákona o střetu zájmů se mluvilo delší dobu, protože neplnil účel, který poslanec vidí v „rozpojení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci“. ANO prý normální projednání obstruovalo. „Byl to pro ně neuralgický bod,“ řekl Michálek. Sněmovna nakonec novelu schválila ve třetím čtení, hlasovalo se v napevno stanoveném čase.

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve Babiš učinil s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen takzvaný lex Babiš I, tedy zákon omezující podnikání členů vlády. Agrofert později Mafru prodal skupině Kaprain.

ANO tvrdí, že aktuální právní úprava byla selektivně a účelově zaměřená na Babiše. „Je to zákon reagující na fenomén procházející celou Evropou a světem,“ reagoval Michálek, jenž před ÚS odpovídal na dotazy přes dvě hodiny., ceskajustice.cz

X X X

 Stanjurova solární sekera vyvolává reakci. Tři velcí investoři oznámili start arbitráže proti Česku

Zahraničním investorům do fotovoltaických elektráren dochází trpělivost s českou vládou a jejími záměry. Firemní skupiny Enery, Photon Energy Group a Voltaic Network připravují žalobu na Českou republiku kvůli navrhovaným legislativním změnám, které podle nich porušují legitimní očekávání investorů a vedou k ohrožení stabilního a spravedlivého investiční prostředí.

Jak informoval právní zástupce zmíněných firem Sebastian Lukic z právní kanceláře Schoenherr, jedná se o reakce na nedávno oznámené záměry ministra financí Zbyňka Stanjury a nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Ti chtějí k novele energetického zákona „Lex OZE III“ dodal přílepky, které zpětně snížují maximálně povolenou výnosnost projektů.

Česká vláda, jmenovitě předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura, obdržela oznámení o zahájení sporu, který vyplývá z porušení závazků České republiky podle Smlouvy o energetické chartě a podle Dohody se Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic. Jde o první krok, který předchází zahájení mezinárodní arbitráže.

Tři poškozené energetické skupiny upozorňují, že nové legislativní návrhy mohou investorům způsobit ztráty a jiné ekonomické nevýhody v důsledku snížení státní podpory poskytované fotovoltaickým elektrárnám. Investoři, kteří na základě přislíbených pobídek investovali do fotovoltaických projektů, jsou nyní ohroženi výrazným snížením příjmů a v důsledku toho i výrazným snížením hodnoty svých investic.

Investoři budou po České republice požadovat zaplacení škod, které jim v souvislosti s výše uvedenými opatřeními vzniknou. Jedná se o vládní záměry, o kterých Ekonomický deník informoval na konci října. Vláda na návrh ministra Stanjury schválila individuální kontroly ziskovosti firem v oboru zelené energetiky; kdo vydělává příliš, tomu stát platby zkrátí. Ministři navrhují také zastavení provozní podpory v době, kdy jsou na krátkodobém (spotovém) trhu záporné ceny elektřiny.

Na dotazy, zda se ministerstvo financí neobává prohraných arbitráží, Stanjura v říjnu odpověděl, že taková rizika jsou nízká. „Nejedná se o změnu pravidel, ale jen o přísnější kontrolu překompenzace,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Navržené změny jsou podle jeho slov v souladu s pravidly Evropské unie.

Kdo se chce soudit?

Rakouská skupina Enery je nezávislým výrobcem energie z obnovitelných zdrojů. Díky diverzifikovanému portfoliu obnovitelných zdrojů o výkonu 490 MW v současné době vyrábí téměř 700 GWh čisté elektřiny ročně. Zaměřuje se na regionu střední a východní Evropy. Skupina Enery v roce 2021 koupila všechny solární parky, které v Česku vlastnil čínský fond China-CEE Fund. Získala také fotovoltaiky od firmy Green Horizon Renewables kontrolované bývalým spoluvlastníkem Škody Transportation Tomášem Krskem. Celkem tak v Česku vlastní solární parky o výkonu 92 megawattů.

Skupina Photon Energy Group od svého založení v roce 2008 postavila a uvedla do provozu solární elektrárny s celkovým výkonem přes 160 MW. Ve svém vlastním portfoliu má elektrárny s celkovým výkonem 129,7 MW, a to hlavně v Česku, Maďarsku, Slovensku a Rumunsku. V současné době chystá projekty s kapacitou 1000 MW v Austrálii, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Působí také v oboru flexibility na trhu s elektřinou a v oblasti vodárenství. Akcie společnosti Photon Energy se obchodují na varšavské, pražské a frankfurtské burze.

Společnost Voltaic Network má sídlo v Německu, zaměřuje se na solární projekty v Německu, Španělsku, Itálii a České republice. V České republice společnost v roce 2010 vybudovala a dodnes provozuje fotovoltaickou elektrárnu Rybníček o výkonu 4,64 MW. David Tramba, ceskajustice.cz

X X X

 Češi na volby v USA prosázeli přes 200 milionů, nejvyšší výhra je 5,27 milionu

Výsledky amerických voleb přitahovaly i pozornost Čechů. Zejména sázkařů, kteří si na ně u tří sázkových kanceláří vsadili přes dvě stě milionů korun. „Jednoznačný výsledek nám umožnil nečekat na hlasování volitelů a sázky na to, že prezidentem bude Donald Trump, jsme již vyplatili. S tím souvisí i jedna z nejvyšších sázek, jeden sázkař vložil na výhru Trumpa 3,4 milionu korun v kursu 1,55:1, výhra tak činí 5,27 milionu,“ řekl IDNES.cz mluvčí Fortuny Petr Šrain.

 U sázkové společnosti Chance na vítězství Donalda Trumpa za zajímavý označili také tiket, na kterém bylo pět sportovních zápasů, které už vyšly, a sázka na Donalda Trumpa s kurzem 5:1. „Jedná se o tiket vsazený 1. února 2023, kdy celkový kurz na tiketu byl 291:1 a vklad byl za 2000 korun. Možná výhra je tak 582 tisíc korun,“ sdělila IDNES.cz mluvčí Chance Markéta Světlíková.

Oproti minulým volbám v roce 2020, kdy společnost evidovala náběry za 9 milionů korun, vsadili na ty letošní lidé 14 milionů korun.

Tipsport přijal celkově sázky na prezidentské volby v USA na hranici 100 milionů korun. „Na výhru Donalda Trumpa vsadili lidé 48 milionů, na výhru Kamaly Harrisová 33 milionů,“ sdělil Jiří Hadrava z Tipsportu s tím, že dvě třetiny všech vkladů tak mířily na úspěch Donalda Trumpa. „To zahrnuje sázky nejen přímo na jeho vítězství celkově, ale třeba i na výhru v jednotlivých státech. Sázkaři tak byli ve většině úspěšní. Šli proti průzkumům, které ukazovaly těsné volby,“ sdělil Hadrava.

U Fortuny přijali vklady lehce přes 120 milionů korun, což zhruba odpovídá volbám v roce 2020. „Průběhu voleb trochu scházely kandidátské debaty, které vždy zájem sázkařů akcelerují. Chybělo také závěrečné drama, které při sčítání před čtyřmi roky umožnilo přijímat sázky ještě několik dní po uzavření místností, což bylo pro sázkaře nesmírně zajímavé,“ řekl k tomu mluvčí Šrain.

  X X X

 Žena bude moct darovat vajíčka jen šestkrát v životě. Kompenzace maximálně 28 tisíc, rozhodla vláda

Vláda Petra Fialy (ODS) se rozhodla zakročit proti bezbřehému darování pohlavních buněk. Na středečním jednání totiž schválila novelu, která omezuje maximální počet darování vajíček. Žena bude moct zákrok podstoupit maximálně šestkrát za život, finanční kompenzace bude pevně stanovená na 28 tisíc korun. A peníze úplně zmizí z reklamy. Novela nyní míří do Sněmovny.

 Vláda na středečním zasedání schválila zásadní novelu dárcovského programu umělého oplodnění, především pak odebírání vajíček. Dosud nebylo v Česku limitováno, kolikrát může žena vajíčka darovat.

Stát zaspal start registru dárců spermií a vajíček. Zákon sice platí, databáze ale zatím není připravená

 Nově by ale anonymní dárkyně mohla podstoupit odebrání svých pohlavních buněk maximálně šestkrát v životě. Počítá s tím novela o specifických zdravotních službách, které vláda dala zelenou, potvrdil to mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Novela nyní poputuje do Sněmovny, kde o ni budou klasicky rozhodovat poslanci.

Dárkyně vajíček totiž musí před odběrem podstupovat hormonální stimulaci, samotný odběr pak probíhá v celkové narkóze a vajíčka se odebírají přímo z vaječníků. „Při darování vajíček může v průběhu léčebného programu vzácně dojít i ke komplikacím, které mohou ohrozit zdravotní stav dárkyně,“ stojí v důvodové zprávě vlády, proč přistoupit k omezení maximálního počtu darování.

Vláda se v počtu maximálně šesti darování opřela o závěry Americké společnosti pro reprodukční medicínu (ASRM), která k takovému číslu dospěla.

Požadavek vzešel na popud ministerstva zdravotnictví od Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, která v Česku zaštiťuje umělé oplodnění.

„Darování gamet je velmi citlivá záležitost a nějakým způsobem po dohodě by se regulovat mělo. Myslím tím hlavně počet darování a nežádoucí události, aby, když se něco vyskytne, ten dárce neodjel z Prahy do Brna a tam vesele nedaroval dál. Nemáme, jak to zjistit,“ uvedl již dříve šéf sekce Štěpán Machač, který je podle rejstříku skutečných majitelů zároveň spoluvlastníkem několika reprodukčních klinik.

 Ještě do letošního října si navíc kliniky mezi sebou nemusely předávat informace o dárcích, a proto mohlo docházet k tomu, že dárce nebo dárkyně obcházeli více reprodukčních center. Sněmovna tak již schválila rozšíření registrů, které nově budou údaje anonymních dárců shromažďovat.

Konec finančních excesů

Změna by ale podle rozhodnutí vlády měla nastat i ve finančních kompenzací dárců, a opět především dárkyň. Dárcům nenáleží žádná odměna, mělo by jít o altruistický počin. Kliniky ale vyplácí finanční kompenzace vynaložených nákladů ve spojitosti se zákrokem. Částku si určují samy. Proto lze dohledat inzeráty, které garantují kompenzaci až 36 tisíc korun, hranice se navíc každým rokem stále posouvá.

Pozměněný zákon ale nově stanovuje horní hranici za vajíčka 28 tisíc korun, u spermií 2 tisíce. Vláda navíc stanovila několik konkrétních kritérií, za které může být částka vyplacena. Jsou to například náklady na dopravu, stravu nebo léčiva. Částka by se měla každý rok aktualizovat i s ohledem na vývoj inflace.

‚Nejdřív profesionální nosnice, poté na druhé straně barikády.‘ Dárkyni vajíček museli s početím pomoct lékaři

 „Úprava právního předpisu má za cíl zamezit excesům, kdy anonymním dárcům zárodečných buněk je poskytnuta rozdílná a silně motivační finanční úhrada účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním zárodečných buněk mezi jednotlivými centry asistované reprodukce,“ stojí v důvodové zprávě.

Reprodukční kliniky v zákoně získají oporu, že mohou požadovat tuto vyplacenou částku po páru, který pohlavní buňky přijme. Již dnes tyto páry ale platí řádově desítky tisíc korun za dárcovský program.

Reklama na altruismus

Zmizet z veřejného prostoru by pak zcela měly reklamy propagující tyto finanční částky za darování. Právě to je jedním z hlavních parametrů, na které kliniky nové dárkyně lákají.

„Explicitní avizace nabízené kompenzace totiž může u některých jedinců vyvolat dojem možnosti rychlého výdělku a vyplácené náhrady pak mohou fakticky motivačně působit jako finanční odměna, přičemž zde nemusí být vůbec vzata v potaz rizika zdravotních dopadů na zdraví zejména dárkyň v případě darování vajíček,“ napsalo ministerstvo zdravotnictví do důvodové zprávy.

Z dostupných dat, která serveru iROZHLAS.cz poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky, vyplývá, že po koronavirovém roce 2020 opět narůstá počet cyklů s cílem darování vajíček. Například v roce 2022 ženy v Česku darovaly pohlavní buňky celkem v 5432 případech. Naprostou většinu těchto odběrů pak podstupují Češky.

 X X X

 VYLEPŠUJÍ  ZÁMEK  NOVÁ  HORKA

 Moravskoslezský kraj pokračuje v proměně zámku Nová Horka na Novojičínsku. Zámek dlouhá léta sloužil jako sociální zařízení pro handicapované ženy, hejtmanství mu postupně vrací noblesu a nachází pro něj novou náplň. Stane se z něj Centrum tradic a zážitků. Zámek spadající pod Muzeum Novojičínska má navíc zbrusu nové návštěvnické centrum a parkoviště.

„S obnovou tohoto původně barokního zámku začal Moravskoslezský kraj bezprostředně poté, co jej opustily poslední uživatelky sociálních služeb. V září 2020 byl zámek po rozsáhlé rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti. Tedy, jen jeho přízemí, zbylé prostory jsme začali rekonstruovat v minulém měsíci. Proměnou projdou 2. a 3. patro zámku a také jeho park. Malá Vídeň u Studénky, jak se někdy zámku Nová Horka říká, se stává jedním z nejatraktivnějších turistických lákadel v našem kraji,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica a připomněl, že první etapa oprav zámku ukončená v roce 2020 zahrnovala rekonstrukci prvního podlaží a zámecké kaple, obnovu fasády zámku a částečné úpravy zámeckého parku.

Nové návštěvnické centrum dokončeno

Kromě oprav samotného zámku hejtmanství buduje i potřebnou infrastrukturu. Letos kraj dobudoval návštěvnické centrum a přilehlé parkoviště, součástí projektu bylo i odborné zrestaurování památkově chráněné ohradní barokní zdi. „Nové návštěvnické centrum vzniklo přebudováním bývalé prádelny a dílen sloužících potřebám sociálního zařízení, objekt se navíc dočkal přístavby. Vzniklo nové dvoupodlažní zázemí pro návštěvníky, ve kterém bude pokladna, prodejna suvenýrů a drobného občerstvení i sociální zázemí. Také zde bude sídlit kancelář správy zámku, šatny pro personál, garáž s dílnou a kotelna. V horním patře je pět ubytovacích jednotek, které budou sloužit pro krátkodobé ubytování návštěv nebo restaurátorů a umělců,“ sdělil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro investice a majetek Michal Kokošek a doplnil, že v rámci projektu u zámku přibylo parkoviště pro tři desítky aut a tři autobusy, příjezdová komunikace a chodníky k zámku. Celý areál je doplněn veřejným osvětlením a zelení.

„Projekt zahrnoval i zrestaurování zdi mezi pokladnou a zámkem. Součástí této památkově chráněné ohradní barokní zdi jsou plastiky soch a váz, odborné restaurování se týkalo i jich. Zde bych rád upozornil na důležitý fakt, jelikož je zámek Nová Horka na Seznamu nemovitých kulturních památek, probíhaly veškeré práce na historických objektech pod dohledem pracovníků Národního památkového ústavu. Dvě stávající kované vjezdové brány prošly repasí, navíc byla vyrobena třetí. Součástí projektu byla i oprava betonové ohradní zdi podél veřejné komunikace,“ vyjmenoval radní Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Peter Harvánek.

 Zmíněné práce začaly v červnu minulého roku, společnost GEOSAN GROUP je dokončila letos v říjnu, náklady jsou odhadovány na zhruba 53 milionů korun, které uhradí ze svého rozpočtu Moravskoslezský kraj.

Začala rekonstrukce 2. a 3. patra zámku
„Zhotovitel prací už začal z opravovaných částí zámku odstraňovat vše nepůvodní, takže zařízení i novodobé stavební úpravy včetně povrchů stěn a podlahy. Pod ní se nachází původní parketové podlahy, které budou systematicky rozebrány a postupně restaurovány a doplněny. Restaurovat se budou i další zachovalé dřevěné prvky, například obklady stěn, výplně dveří a okenice, ale také oratoř nad zámeckou kaplí, renovací projde i vstupní dvoukřídlé schodiště,“ řekl náměstek hejtmana kraje Michal Kokošek s tím, že se bude pracovat i na půdě, kde se vymění poškozené trámy a nově vybuduje strop i podlahy. Práce začaly v polovině září 2024 a budou trvat rok, ujala se jich společnost GEOSAN GROUP, cena prací by se měla pohybovat okolo 45 milionů korun. Moravskoslezský kraj bude usilovat o prostředky z externích zdrojů.

Po dokončení stavebních prací se zamýšlí v rekonstruovaných prostorách vybudovat kreativní centrum s odhadovými náklady ve výši 25 milionů korun. Muzeum Novojičínska pak plánuje nabízet prostory pro workshopy, kreativní rukodělné dílny a kulturní akce. „Chtěli bychom se zaměřit na aktivity spojené s představiteli živé kultury, cílem bude propojit dovednosti našich předků s moderními postupy a prezentovat tak lidová řemesla s přesahem do současného designu. Programy budeme nabízet veřejnosti i studentům uměleckých oborů. Ve středu druhého patra bude sál pro kulturní akce, expozice či konference, dále zde budou vybavené prostory pro nejrůznější dílny a workshopy, malířsko-sochařský ateliér, nahrávací a podcastové studio i laboratoř pro tvorbu digitálního obsahu. Třetí zrekonstruované patro bude sloužit jako depozitní zázemí zámku,“ řekl radní kraje Peter Harvánek a upozornil, že zámek Nová Horka bude veřejnosti přístupný po celou dobu prací, a to dle informací na webu Muzea Novojičínska./bir/