Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Evropské unii. „Nepodpoříme nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů,“ řekl v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina. Brusel zmrazil Maďarsku část peněz z unijních fondů kvůli nedostatkům v demokracii a právním státu za Orbánova vládnutí.

„Schválení nového sedmiletého rozpočtu vyžaduje jednomyslnost, a tedy dokud nezískáme zbývající (zmrazené) fondy, nebude ani nový rozpočet EU,“ řekl Orbán podle agentury Reuters.

 Premiér kritizoval také EU za podporu Ukrajiny a obvinil Brusel, že plánuje dosadit „proukrajinskou a probruselskou vládu“ v Maďarsku v parlamentních volbách v příštím roce. Nynější vedení EU podle něj vede sedmadvacítku na cestu vedoucí k obchodní válce s USA, kterou EU podle Orbána „nemůže vyhrát“.

 „Současné vedení EU bude vždy poslední, kdo podepíše dohody se Spojenými státy, a vždy ty nejhorší dohody,“ prohlásil a naléhal na změnu ve vedení unie.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se má v neděli ve Skotsku setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Unijní úředníci a diplomaté uvedli, že tento víkend očekávají dosažení rámcové obchodní dohody.

Evropská komise, která Orbánovi zmrazila část peněz z unijních fondů kvůli přetrvávajícím problémům v soudnictví, nezávislosti médií či fungování občanské společnosti, předložila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč) teprve tento měsíc.

V novém víceletém rozpočtu by EK podle tisku chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů. Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.

Orbán s přehledem zvítězil v posledních čtyřech volbách v Maďarsku, ale příští rok bude čelit novému těžkému opozičnímu soupeři, jehož strana Tisza má ve většině průzkumů náskok před vládnoucí stranou Fidesz, a to v době, kdy maďarská ekonomika stagnuje. Orbán však ve svém projevu působil sebejistě a tvrdil, že kdyby se volby konaly už v neděli, tak podle interních údajů by Fidesz vyhrál v 80 ze 106 maďarských volebních obvodů, napsal Reuters.

„Nedovolíme (opozici) sestavit vládu, protože chceme, aby Maďarsko mělo vládu, která bude pro mír a pro národ,“ řekl premiér podle agentury MTI. Maďarsko podle něj dostalo jen polovinu peněz, které z EU mělo dostat, tedy 12 miliard eur (asi 295 miliard Kč). Je si je však jistý, že dostane i druhou polovinu, protože do té doby nebude mít EU nový sedmiletý rozpočet, dodal. Orbán slíbil, že Maďarsko ohledně své svrchovanosti „nepřistoupí na žádné ústupky“.

X X X

ZEMŘEL  OBLÍBENÝ  HEREC  KRAMPOL

Byl čtyřikrát ženatý. Jiří Krampol miloval své ženy i jejich děti

 Herec Jiří Krampol, který zemřel v sobotu 26. července ve věku 87 let, byl celkem čtyřikrát ženatý. Kromě svých dvou biologických synů pojal za vlastní také syny svých exmanželek z předchozích vztahů.

Hercovou první manželkou byla televizní hlasatelka Jana Fořtová (79). Vzali se v roce 1966 a rozvedli po 23 letech manželství v roce 1989. Měli spolu syna Tomáše, který se po rozvodu rodičů s matkou přestěhoval do Austrálie a přijal příjmení Fořt, podle druhého manžela své matky. „Pracuje    Jiří Krampol po rozvodech dovolil, aby si jeho syny adoptovali partneři jeho exmanželek a herec byl jako otec vymazán ze všech dokumentů.

Jeho v pořadí třetí manželkou byla manekýna a herečka Marta Krampolová (64). Měli spolu syna Jana, který zemřel v sedmi měsících. Herec si osvojil syna své choti z předchozího vztahu Martina, který přijal příjmení Krampol a stal se tenisovým trenérem.

Poslední manželkou byla o 23 let mladší učitelka v mateřské škole a pozdější uvaděčka v divadle Semafor a prodavačka Hana Krampolová. S hercem se vzali v roce 1993. Čekali spolu dceru, ale nastávající maminka v sedmém měsíci několik hodin po odběru plodové vody zkolabovala, byl jí vyvolán porod, ale holčička přišla na svět bez známek života.

„Dítě jsme si moc přáli a dlouho se o něj pokoušeli. Podařilo se to, až když Haničce bylo nějakých pětatřicet let. Dopadlo to ale bohužel strašně. Dlouho se z toho nemohla vzpamatovat, těžce to nesla a trápilo ji to až do smrti. Tím odstartovaly všechny její zdravotní problémy,“ řekl Jiří Krampol v pořadu 13. komnata.

Herec pal měl blízko k synovi své čtvrté choti z prvního manželství Petrovi, který také přijal příjmení Krampol. Hana Krampolová zemřela 3. srpna 2020 ve věku 59 let na vykrvácení z prasklého vředu na jícnu. Několik let před svou smrtí ji sužovaly zdravotní problémy a závislosti, ze kterých se opakovaně léčila.

X X X

Rusko svolává Radu bezpečnosti. Ukrajinců je pořád míň a vás to nezajímá, obořilo se na Západ

Ruská federace v pátek požádala o svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN, protože Západ údajně narušuje diplomatické snahy Moskvy o vyřešení války na Ukrajině v době, kdy Ukrajinců „ubývá“. Informuje o tom ruská státní agentura TASS. Děje se tak v době, kdy Rusko už čtyři měsíce odmítácký návrh na příměří, zatímco Ukrajina jej přijala již v březnu.

„Dlouho a důsledně jsme navrhovali řešit ukrajinskou krizi diplomatickou cestou. Ale vám (Západu) to nevyhovuje, dokud jste připraveni bojovat s Ruskem dál rukama Ukrajinců. A to, že jich ubývá, vás absolutně nezajímá,“ cituje agentura TASS ruského stále velvyslance při OSN Dmitrije Poljanského.

„O tom budeme podrobně hovořit na samostatném zasedání, o které jsme požádali na 31. července. Na něm navrhujeme soustředit se na diskusi o činnostech, které podkopávají hledání diplomatického řešení ukrajinského konfliktu, včetně pokusů narušit přímé rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu,“ dodal ruský diplomat, aniž by specifikoval, kdo a jak se jednání pokoušel narušit.

Ukrajinci s Rusy jednali ve středu v tureckém Istanbulu. Obě strany se dohodly na výměně vězňů, žádného pokroku ohledně konfliktu samotného tak opět nebylo dosaženo.

X X X

O příměří mezi Ukrajinou a Ruskem dlouhodobě usiluje americký prezident Donald Trump, který je ale po půl roce snahy frustrovaný z ruského vůdce Vladimira Putina, jenž sice mluví o ochotě jednat, ale dál pokračuje v útocích na sousední zemi.

Američané již v březnu navrhli 30denní bezpodmínečné příměří, které Ukrajina okamžitě přijala. Ruská federace jej ovšem i nadále odmítá.

Ukrajinská delegace ve středu navrhla, aby se do konce srpna sešel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s Putinem. To ale Kreml opět odmítl s tím, že za třicet dní to nelze zařídit, neboť se oba politici mohou setkat pouze za předpokladu, že na setkání podepíší mírovou smlouvu.

X X X

Pošleme atomovku na Lvov a počkáme na ten správný vítr, zní v ruské státní televizi

Přední ruský propagandista a moderátor Vladimir Solovjov v ruské státní televizi ve své show prohlásil, že by Rusové měli dát jaderné zbraně do stavu pohotovosti a otestovat je v západoukrajinském městě Lvově. Než se tak ale stane, měla by ruská armáda pečlivě sledovat vítr, aby vanul na západ, čímž by radioaktivní spad zamířil nad Polsko. Na poslední Solovjovův výstřelek upozornil projekt Russian Media Monitor.

Ruský propagandista Vladimir Solovjov

„Uvedl bych jaderné zbraně do pohotovosti a provedl testy, například ve vojenském výcvikovém středisku Javoriv,“ prohlásil Solovjov. Toto středisko se nachází asi deset kilometrů od hranic s Polskem a 30 kilometrů severozápadně od Lvova.

„Ne, ne v Javorivu,“ kontroval propagandistovi ruský „vojenský expert“ Jevgenij Bužinskyj. „Ale ano. Vojenské výcvikové středisko v Javorivu je ideální pro testování jaderných zbraní,“ odpověděl zase Solovjov. „Vypočítáme, kdy a kam bude foukat vítr, aby šel směrem na Polsko,“ dodal.

Solovjov dále uvedl, že nad Lvovem nemá žádnou lítost. Obyvatelům by ale před jaderným úderem dal čas na úprk. „V podstatě všichni obyvatelé Lvova mají 24 hodin na to, aby opustili město. Mělo by být zničeno,“ sdělil. Bužinskyj mu na to řekl, že Lvov je krásné město. „Na tom nezáleží, postavíme ho znovu,“ opáčil přední ruský propagandista.

Na Nory si nikdo ani nevzpomene

Kromě úderů na Lvov Solovjov vyhrožoval i útokem na Norsko. Bužinskyj nejprve uvedl, že Rusové měli s Norskem po druhé světové válce „docela dobré vztahy“.

   „Ale najednou jsou znepokojeni tím, že vytváříme, tedy spíše obnovujeme, moskevský a leningradský vojenský okruh a že se zajímáme o Špicberky, i když Špicberky jsou demilitarizovaná zóna. Z nějakého důvodu Norové považují Špicberky za své?“ ptal se vojenský expert.

„Všichni (Norové) jsou připraveni pro to zemřít? Není jich tolik, takže to bude rychlé,“ rozjel se Solovjov. „Nikdo si ani nevšimne, že Norové zmizeli. (…) Pokud najednou zmizí, lidé si řeknou: Byl tu vůbec někdy někdo?“ uzavřel moderátor.

V ruské propagandistické show také hovořili o tom, že továrny spojenců, kde se vyrábějí zbraně dodávané na Ukrajinu, jsou nyní oficiálně vojenským cílem pro Ruskou federaci. Podle Solovjova by na takové komplexy měli Rusové poslat balistickou střelu Orešnik.

„Andrej Anatolijevič Sidorov (ruský propagandista a moderátor) se obává, že bude následovat jaderná odveta, ale to se nestane. Ani zdaleka. Nikdo se neodváží si ani povzdechnout. Vůbec ne. Američané se k tomu kvůli nejaderným útokům s orešnikem nepřipojí. Co budou dělat? Co? Dodávat další zbraně? Už dali všechny zbraně, které mohli,“ řekl Solovjov.

Nasadíme strategické jaderné zbraně

„Ano, to je reálná možnost. Hluboce se mýlí, pokud si myslí, že budeme bojovat proti NATO s našimi pravidelnými jednotkami. Zde s vámi souhlasím, že budou použity taktické jaderné zbraně,“ sekundoval mu Bužinskyj.

„Strategické,“ opravil ho Solovjov. „Bezpochyby,“ souhlasila se Solovjovem ruská propagandistka a šéfka prokremelských médií Russia Today a Sputnik Margarita Simonjanová.

„Budou strategické, nikoli taktické. Pokud Američané zaútočí na Kaliningradskou oblast, jaké jsou možnosti? Dva poseidony (jaderná torpéda) a bude tu průliv pojmenovaný po soudruhu Stalinovi,“ uzavřel Solovjov v narážce na informaci, že NATO má plán, jak rychle zlikvidovat ruskou Kaliningradskou enklávu.

Na nejnovější Solovjovův výpad upozornil projekt Russian Media Monitor, který založila americká novinářka ukrajinského původu Julia Davisová pracující pro deník The Daily Beast. Nachází se na sankčním listu Ruské federace.

Známý propagandista

Solovjov je známý svými výpady proti západním zemím, zejména Evropě vyhrožuje pravidelně. Dříve například navrhoval, aby ruská armáda raketami zasypala evropské metropole, jako je Praha, Berlín nebo Londýn.

Rusové Západu vyhrožují zničením i přesto, že v západních městech hledají útočiště členové rodin ruských prominentů.

V ruských propagandistických pořadech ve státem kontrolovaných médiích, mezi něž patří i Solovjovovy relace, zaznívají extrémní stanoviska často. Sledovány jsou i lidmi ve svobodném světě kvůli tomu, že poskytují obraz o tom, jaké narativy chce ruský režim servírovat svým občanům.

X X X

PLÁN  TRUMPA:  ŽÁDNÉ  BYDLENÍ  LIDÍ  NA  ULICÍCH

POSTARÁ  SE  O  TO  V  ČR  I  FIALA  A  GEN  PAVEL?

Trump velí k vyčištění ulic od bezdomovců, chce je přesunout do léčeben a nemocnic.

Donald Trump si chce odškrtnout další ze svých předvolebních slibů. Tentokrát by rád z ulic amerických měst dostal bezdomovce, zejména ty psychické nemocné a závislé na návykových látkách. Úřady by je měly přesunout do nemocnic a léčeben, a to i bez jejich svolení. Kritici exekutivního příkazu varují, že to porušuje lidská práva.

Trump federálním agenturám nařídil, aby našly způsoby, jak „s využitím síly hospitalizovat bezdomovce s duševním onemocněním či závislé“. Prezident podepsal příslušný exekutivní příkaz ve čtvrtek, agentury tedy nyní teoreticky mohou postupovat v rozporu s legislativou jednotlivých států. „Přesunutí těchto lidí do patřičných zařízení zajistí veřejný pořádek,“ stojí v dokumentu podle listu The Washington Post.

„Nemůžeme naše ulice nechat napospas strachu a nedodržování veřejného pořádku. Je to přeci neuctivé jak k lidem bez domova, tak všem ostatním,“ argumentoval na své sociální síti Truth Trump. Nařízení také ukládá agenturám, aby upřednostňovaly financování soudů zabývajících se duševním zdravím a drogami. Zároveň nemají financovat takzvané „programy snižování škod“, ty podle vlády napomáhají nelegálnímu užívání drog. Jde například o poskytování nových injekčních stříkaček v nízkoprahových centrech.

Trump rovněž vyzývá příslušné federální agentury, aby upřednostňovaly financování států a měst, které „v maximální míře“ prosazují zákony týkající se užívání drog na veřejnosti, zákazy kempování ve městech, potulování se a squattingu. Bezdomovectví je jedním z největších problémů, které na tuzemské scéně aktuálně trápí republikánskou administrativu.

Stanové tábory pro nepřizpůsobivé

Kritici aktuálních Trumpových kroků namítají, že se tím Amerika vrátí do „temných dob, kdy byli lidé s duševními poruchami bez svolení a v rozporu se zákonem zavíráni do psychiatrických zařízení“. Zároveň upozorňují, že z dlouhodobého hlediska je mnohem výhodnější řešit bytovou krizi. „Nejbezpečnější společenství jsou taková, která mají k dispozici dostatek zdrojů a střechu nad hlavou, ne ta, kde jste označován za zločince jen kvůli tomu, že jste nemocní a chudí,“ míní Jesse Rabinowitz, ředitel komunikace Národního centra pro bezdomovectví.

Státy s omezenými financemi také nemusí mít prostor pro zadržování většího počtu lidí. Exekutivní příkaz však explicitně uvádí, že federální zdroje by mohly zajistit, aby „osoby zadržené s vážným duševním onemocněním nebyly propuštěny na svobodu“ z důvodu nedostatku lůžek ve věznicích nebo nemocnicích. Z toho vyplývá, že jednotlivé státy by zřejmě dostávaly speciální příspěvky, aby problémové občany držely pod zámkem.

Trump už během loňské prezidentské kampaně zaujal svými odvážnými plány na vyřešení „bezdomovecké krize“. „Naše města jsou obklíčena drogově závislými, všichni jsou v nebezpečí,“ varoval. Navrhoval všechny „zavřít do psychiatrických léčeben, kam patří“, přišel také s myšlenkou na vybudování velkých stanových městeček pro nepřizpůsobivé občany.

X X X

EKONOM  KOVANDA  PROTI  ZDRAŽOVÁNÍ

Ekonom Kovanda o velkém zdražování: Musí se to zastavit, nechme lidem svobodu

Stovky nových výnosů, cla i pět procent národního HDP na obranu. Jak se opatření tlačená americkým prezidentem Donaldem Trumpem promítnou do ekonomik států Evropské unie, když ta se navíc nechce vzdát svojí nákladné zelené ideologie? Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že ještě horší časovaná bomba na nás číhá v podobě zavádění nových emisních povolenek pro domácnosti.

S nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa se celosvětově zásadně mění ekonomické vztahy. Cla na dovoz zboží do USA používá jako ekonomický i politický nástroj. Kvůli tomu, že zbylí členové NATO z Evropy a Kanada desítky let spoléhali na to, že společnou obranu většinou platí Spojené státy, donutil je nyní Trump k závazku, že budou dávat na armádu 5 % svého HDP (postupně do roku 2035). Což v případě Česka (podle dnešní výše HDP) znamená přes 400 miliard korun ročně. Jde tedy skoro o pětinu současného státního rozpočtu. Němci se to rozhodli řešit zrušením své dluhové brzdy, tedy zákona, že rozpočet nesmí jít do příliš velkého schodku. Přitom Německo, tradiční ekonomický motor Evropské unie, už delší dobu ekonomicky stagnuje. Co čeká nás? Zvyšování daní? Dá se to řešit nějak jinak?

No, velmi obtížně, protože už nyní jsme ve strukturálním deficitu přes 200 miliard korun ročně (ministr financí Zbyněk Stanjura již oznámil, že letošní plánovaný deficit 241 miliard se v příštím roce prohloubí možná až na 280 miliard korun, pozn. red.). Pokud bychom měli dávat na obranu skutečně 5 % HDP, museli bychom v průběhu deseti let navýšit současné roční výdaje na obranu ve výši 160 miliard korun o dalších 260 miliard. Což už je schodek kolem 500 miliard korun ročně, což není pro naši ekonomiku dlouhodobě udržitelné. Takže je zřejmé, že se bude muset šetřit někde jinde.

Důležité je lidem popravdě říct, že plánované náklady na evropskou dekarbonizaci ponesou na svých bedrech právě oni. Že zchudnou a sníží se jim životní úroveň.

X X X

Americké banky těží z nejistoty trhu. Zvyšují obchodování i kapitál

 Zatímco finanční trhy procházejí obdobím nejistoty, americké banky z této situace výrazně těží. Rostou jim totiž příjmy z obchodování i celkové zisky, a proto stále více investují do obchodních aktivit, které probíhají zejména na newyorském Wall Street.

Ve druhém čtvrtletí se pozornost investorů soustředila především na celní politiku. Vývoj toho třetího by tentokrát mohl ovlivnit nejen americký prezident Trump, ale i americká centrální banka. Přestože nejistota a kolísání trhů často vyvolávají zmatek, právě to vytváří nové příležitosti k výdělku. Když jsou totiž investoři nervózní, více obchodují a banky, které jim s těmito obchody pomáhají, na tom profitují.

I když řada bankéřů kritizuje politické zásahy ohrožující nezávislost centrální banky, největší finanční domy jako JPMorgan Chase nebo Goldman Sachs ze současného tržního napětí těží. To ukazují i výsledky za druhé čtvrtletí.

Několik různých způsobů

JPMorgan Chase vydělala 8,9 miliardy dolarů, což je o patnáct procent více než ve stejném období minulého roku. „Zatímco se příjmy hodně zvýšily, zvýšila se značně i spotřeba zdrojů,“ řekl The Wall Street Journal finanční ředitel banky Jeremy Barnum. Bank of America zase zvýšila objem kapitálu přiděleného obchodnímu segmentu o 3,5 miliardy dolarů na celkových 49 miliard.

Banky vydělávají několika způsoby. Jedním z nich je přijetí vyššího tržního rizika, tedy ochota více riskovat s vidinou většího výnosu. V USA však obchodování za účelem vlastního zisku omezuje takzvané Volckerovo pravidlo.

Volí proto častěji druhou cestu a zvyšují objem obchodů i poskytování finančních prostředků klientům. Tato strategie je sice bezpečnější, ale zároveň náročná na vlastní zdroje, například právě na kapitál. Mnoho bank má ale v současnosti kapitálu dostatek. Nedávné kolo zátěžových testů vedlo k navýšení kapitálu u některých finančních institucí nad minimum, které nařizuje stát.

Úlevu by v tomto případě mohly poskytnout i státní dluhopisy. Regulační úřady totiž zvažují změnu pravidel, která by umožnila některé státní dluhopisy vyjmout z výpočtu takzvaného pákového efektu. Ten ukazuje, kolik peněz může banka půjčovat nebo investovat vzhledem k výši svého vlastního kapitálu – tedy finanční rezervy, kterou musí držet pro případ ztrát. Čím vyšší pákový efekt, tím více banka pracuje s cizími penězi.

Pokud by ale státní dluhopisy byly z tohoto výpočtu vyňaty, banky by je mohly nakupovat ve větším množství, aniž by si musely držet víc vlastních peněz jako zajištění.

A co návratnost?

Zisky z obchodování ale nejsou zadarmo. Kapitál vložený do jedné části podniku logicky chybí jinde. Může například omezit objem prostředků, které banka vrací akcionářům, nebo snižovat celkovou návratnost investic.

„Bank of America se rozhodla poskytnout více kapitálu a kapacity k růstu jednotce pro globální trhy, která toho moudře využila,“ uvedl tento týden výkonný ředitel instituce Brian Moynihan. „Ale když se podíváte na všechny naše podniky, jde o nejnižší návratnost přiděleného kapitálu,“ potvrzuje.

Do budoucna se očekává, že zisky z obchodních aktivit dále porostou. Otázkou ovšem je, jak dlouho je tento model udržitelný. Pokud banky najdou výnosnější způsoby využití svých prostředků, například v podobě většího poskytování úvěrů podnikům, může to znamenat stabilnější příjmy a větší důvěru investorů. Ti totiž nesledují jen výši zisku, ale i jeho stabilitu v čase. A právě ta může rozhodnout o dalším vývoji na Wall Street, uzavírá americký list.

X X X

V Rakousku školí Vietnamce na pečovatele. Stesk po chutích domova zahání v Česku

 Nedostatek pečovatelů se dolnorakouská vláda rozhodla řešit náborem zájemců z dalekého Vietnamu. V Rakousku, kde je vietnamská komunita malá, však nově příchozí cizinci naráží na jeden zapeklitý problém. Příliš se jim nezamlouvá lokální strava. Suroviny pro své tradiční pokrmy jezdí nakupovat do sousedního Česka.

Správa Dolních Rakous pozvala do země 150 Vietnamců, kteří se v Kremži školí na ošetřovatele a pečovatele. Náklady na jejich školení a vzdělání hradí tato rakouská spolková země.

Vietnamci v reportáži deníku Kurier uvedli, že rakouské jídlo jim připadá příliš slané. Ačkoli třeba 33letý Anh Tuan Nguyen je výjimkou, oblíbil si třeba místní klobásky. V Kremži na studentské koleji, kde bydlí, si však Vietnamci vaří spíše svá domácí jídla.

„Není ale jednoduché sehnat všechny přísady,“ řekl 23letý Quoc Toan Nguyen. Prozradil, že proto často jezdí do nedalekého Česka, kde žije hned na hranicích s Rakouskem početná vietnamská komunita, takže se tam dá nakoupit vše pro asijskou kuchyni.

Na rakouských studentských kolejí se tak pravidelně line vůně pokrmů jako silného vývaru phở, plněných bagetek bánh mì či grilovaný vepřový bůček bún chả. Chybět nemůže ani variace všemožných závitků, ať už čerstvých, nebo smažených. Tečkou bývá i silná vietnamská káva s kondenzovaným mlékem.

Není náhoda, že se budoucí vietnamští pečovatelé obrací na krajany v Česku. V České republice, která má téměř jedenáct milionů obyvatel, jsou Vietnamci třetí nejpočetnější menšinou po Slovácích a Ukrajincích. V zemi jich ke konci roku 2024 podle Českého statistického úřadu žilo asi 69 000.

X X X

Policista nechal uhynout služební psy v autě. Výmluvu na děti soud neuznal

Krajní nouze není, když nechám uhynout zvíře, která je na mně závislé. Nouze skončila v okamžiku, kdy muž zjistil, že se dítěti nic neděje, pravil soud. Foto: Pixabay

Dva služební belgické ovčáky Connora a Bonda nechal příslušník policie uhynout v žáru slunce ve voze před svým domem. Muž vinu odmítá. Prý jednal v krajní nouzi v obavě o děti, které doma plakaly. Dětem ale nic nehrozilo. Krajní nouze není, když na svém pozemku nechám uhynout zvířata, která jsou na mě závislá, uvedl Nejvyšší správní soud.

Venku panovaly vysoké teploty. Zatímco muž setrval doma u dětí, služební psi na přímém žáru v autě uhynuli. Podle popisu situace manželka vyjížděla ze vrat, pak vrata zavírala, ale nedovřela. Uvnitř domu plakalo dítě. Přiběhla dcera, že dvouletý chlapeček upadl. Muž uložil oba psy do zavazadlového prostoru Škody Octavia. Spěchal uklidnit syna. Měl strach, že je zraněný. Když syn přestal plakat, ze šoku se do pláče dala dcera. Poté, co se uklidnila, znovu se rozplakal syn. Když se muž vrátil k autu, bylo už pozdě.

Že byl pryč jen chvíli? Stačil způsobit smrt

Příslušník policie vinu opakovaně odmítá a trvá na tom, že jednal v krajní nouzi ve strachu o děti. Podle něj by se tak zachoval každý rodič. Dveře od vozu prý nechal otevřené. Mohla je zavřít dcera, uvedl v kasační stížnosti. Předtím tvrdil, že se mohly zavřít větrem či je zavřeli sami psi.

A veterinář, který pitval uhynulé psy, prý není znalec. Náměstek policejního prezidenta je podjatý a přestupek je promlčený, tvrdí.

Zvířata muž podle svých slov opustil na krátkou dobu. „Stěžovatel ponechal psy v kufru dostatečně dlouho na to, aby jim podmínky ve vozidle způsobily smrt, a to nehledě na to, zda zadní dveře byly otevřené či nikoli,“ uvedl Nejvyšší správní soud. Argumenty příslušníka policie jeden po druhém vyvrátil.

 Jednání nedosáhlo míry trestného činu

Původně stál muž před Okresním soudem v Mělníku pro trestný čin zanedbání péče o zvíře. Odvolací Krajský soud v Praze potvrdil, že se skutku dopustil v hrubé vědomé nedbalosti. Jenže také rozhodl, že jednání příslušníka „nedosáhlo takové společenské škodlivosti, aby ho soud mohl kvalifikovat jako trestný čin“.

Následně zahájilo s příslušníkem pražské ředitelství Policie ČR kázeňské řízení. Udělilo mu kázeňský trest, pokutu 2 500 Kč. Proti tomu se muž odvolal k Městskému soudu v Praze jako ke správnímu soudu.

Když zjistil, že se nic neděje, měl psy pustit

Policejní ředitelství má na škodlivost jednání jiný názor než soud. Naopak ho považuje za společensky škodlivé. „Když zjistil, že si syn nezpůsobil vážné zranění, měl psy neprodleně pustit. Pokud místo puštění psů utěšoval plačící děti, kterým však nehrozilo nebezpečí, nenaplnilo jeho jednání podmínky krajní nouze,“ uvedlo policejní ředitelství. Soud s argumentem souhlasil.

V kázeňském řízení muži ještě přitížilo, že je 20 let kynologem. Věděl, jaké má jeho jednání následky. Belgické ovčáky Connora a Bonda mu svěřil do péče služební funkcionář. Muž měl psy i na ustájení.

Svědectví veterináře nahrazuje znalecký posudek

K tomu s mužem vede středočeské ředitelství policie řízení o náhradě škody. „Řízení o náhradě škody vedou jiné úřední osoby, než které vedly přestupkové řízení. Stěžovatel je totiž od 1. 6. 2024 zařazen u Krajského ředitelství policie Středočeského kraje,“ stojí v rozhodnutí o kasační stížnosti.

Na to mužem žalovaný náměstek policejního ředitele upozorňoval už u městského soudu, ale muž nijak nereagoval, upřesnil NSS. Tak se vypořádal s údajnou podjatostí.

Stejně tak soud neuznal argument ohledně veterináře. Ten sice vystupoval v řízení „jen“ jako svědek, ale jeho protokol o pitvě má povahu odborného vyjádření. „V trestní praxi je v takovém případě běžné, že zpracovatel odborného vyjádření je ve věci, ve které není zadán znalecký posudek, poučen a vyslechnut jako svědek,“ poučil stěžovatele NSS.

Kruhové utěšování, zatímco v autě hynou zvířata

Podle NSS neobstojí ani námitka promlčení odpovědnosti za přestupek. „Zákon stanoví, že se doba, po níž běželo řízení před správním soudem, do promlčecí doby nezapočítává,“ uvedl k tomu soud.

Stejně kategoricky odmítl Nejvyšší správní soud konstrukci o krajní nouzi. „Krajní nouze v každém případě skončila nejpozději ve chvíli, kdy stěžovatel zjistil, že jeho synovi nehrozí akutní nebezpečí,“ uvedl NSS.

„Následné tvrzené ,kruhové utěšování´ jednotlivých potomků, kterým zjevně nehrozilo žádné další nebezpečí, v situaci, kdy na vlastním pozemku ve vlastním vozidle v důsledku horka hynou na stěžovateli závislá zvířata, lze vnímat různě. Ale rozhodně ne jako krajní nouzi vylučující protiprávnost,“ odpověděl na tento argument soud.

Vítr, psi nebo dcera? Není to podstatné

Muž podle soudu zcela jednoznačně nezajistil psům dost vzduchu a vystavil je přímému slunci. Pro posouzení jeho odpovědnosti podle soudu „není podstatné, že se dveře zavřely, ani jak se zavřely“.

„Ať už to byl vítr, pohyb psů či – jak teprve v kasační stížnosti tvrdí stěžovatel – jeho nezletilá dcera, zavření dveří jen urychlilo následek, který stěžovatel způsobil svým vědomě nedbalým jednáním,“ uvedl NSS.

Nezabývat se podružnostmi bylo správné

Z téhož důvodu nebylo podle soudu nutné zjistit, jak dlouho stěžovatel psy v kufru zanechal. Stejně tak nebylo nutné porovnat, za jak dlouho by psi uhynuli v případě zavřených dveří a v případě, že by dveře zůstaly otevřené.

„Městský soud i správní orgány postupovaly správně, když se těmito podružnostmi nezabývaly,“ uvedl Nejvyšší správní soud.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Vyhodili vás z práce? Nemusí jim to projít. Známe nejčastější chyby firem

Žatelé chybují ve výpovědích. Špatně vybírají důvody výpovědi, které nesedí na konkrétní případ, ale neumí ani výpověď dobře sepsat. Česká justice zjišťovala, v jakých případech by se měl zaměstnanec bránit. Foto: Pixabay

 Zaměstnavatel vám dal výpověď a tvrdí, že jste nadbyteční nebo neplníte úkoly? Nevěřte všemu, co říká. Každá druhá výpověď má podle právníků trhliny. Poradíme, jak chyby firem poznat a co dělat, když vás tlačí k dohodě nebo straší odpovědností kvůli odstupnému.

Dostat výpověď z práce není nic příjemného. Ještě horší může být, když je výpověď neplatná — a vy o tom vůbec nevíte. „S podobnými případy se čas od času setkáváme,“ říká společník advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal Lukáš Vajda. Zaměstnavatelé rozdají výpovědi, aniž by znali všechny podmínky, a až dodatečně zjišťují, že porušili zákon.

„Zaměstnavatelé nejen špatně vybírají důvody výpovědi, které nesedí na konkrétní případ, ale neumí ani výpověď dobře sepsat a rovněž jsou ztracení v takzvaných ochranných dobách, kdy se výpověď nemůže zaměstnanci předat,“ uvádí příklady častých chyb partnerka Randle Partners Nataša Randlová.

Výpověď nestačí „jen tak napsat“

Zaměstnavatel nemůže dát výpověď, jak se mu zlíbí. Důvod musí být zákonný, jasně pojmenovaný a hlavně doložený. Firmy musí mít na paměti, že zákoník práce přesně vymezuje povolené důvody, pro něž mohou zaměstnance propustit. Výpověď bez udání důvodu, o níž se v poslední době hodně diskutovalo, parlament nakonec neschválil. A tak zaměstnavatele svazují při propouštění přísná omezení.

„Častou chybou je, pokud není ve výpovědi náležitě vymezen její důvod tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným,“ upozorňuje Lukáš Vajda. Nestačí přitom jen opsat paragraf ze zákoníku práce – musí být zřejmé, co přesně zaměstnanec udělal nebo zda vedly k výpovědi třeba organizační změny ve firmě. Popsat to zaměstnavatel musí poměrně detailně a hlavně srozumitelně. Jde o to, aby v případě sporu i nezávislý soudce pochopil, o co zaměstnavateli šlo.

„Pokud jde například o porušení povinností, tak musí zaměstnavatel uvést, kdy byla povinnost porušena, jakým způsobem, kdy se o tom zaměstnavatel dozvěděl, jakou povinnost zaměstnanec porušil, z čeho plyne a kdy s povinností byl seznámen,“ uvádí příklad Randlová.

Výpověď na hodinu? Většinou neprojde

Problémem zaměstnavatelů bývá, že když už na výpověď dojde, chtějí se zaměstnance zbavit rychle. Zákoník práce sice výpověď na hodinu připouští, avšak jen jako výjimečný způsob. Propustit zaměstnance okamžitě jde jen v případě, že ho soud poslal do vězení za úmyslný trestný čin na dobu delší než jeden rok nebo za neúmyslný trestný čin, který ale souvisel s prací, nejméně na šest měsíců.

Dostat okamžitou výpověď lidé mohou také v případě, že poruší pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Jenže to se těžko prokazuje a o míře závažnosti porušení rozhodují často detaily.

Tak například požití alkoholu na pracovišti patrně projde jako závažný problém u řidiče kamionu. U analytika, který sedí sám v kanceláři a zpracovává data, už ale podle dosavadní soudní praxe zavdat příčinu k vyhazovu na hodinu nemusí. A pokud nedošlo ke zvlášť hrubému porušení povinností, musí zaměstnavatel problémovému pracovníkovi nejprve vytknout, že udělal chybu.

„Nejběžnější je, že klient za námi přijde s tím, že má potíže se zaměstnancem, kterému chce udělit ideálně okamžitě výpověď. Ale přitom zaměstnance v souladu se zákonem dosud písemně nevyzval k odstranění nedostatků či neupozornil na možnosti výpovědi,“ upozorňuje na obvyklý problém Vajda.

Nadbytečný? Jen na papíře

Zaměstnavatelé se proto častěji snaží jít na propouštění jinak a zbavit se zaměstnance pro nadbytečnost. Firmy tento výpovědní důvod používají, když u nich kvůli změně struktury firmy zanikly některé profese. Avšak často po něm sahají i v případech, kdy se jim nechce psát zmíněné vytýkací dopisy. Jenže právě takový postup může být jádrem sporů. Podle práva totiž nestačí jen přejmenovat pozici propouštěného pracovníka.

„Zaměstnavatelé často zruší nebo přejmenují pozici, ale práci propouštěného zaměstnance si nechají a předají ji na ostatní zaměstnance, případně přijmou někoho nového,“ říká právnička Nataša Randlová. To je ale v rozporu se soudní praxí. Pokud se takový případ dostane k soudu, zaměstnanec ve sporu s největší pravděpodobností zvítězí a soud výpověď označí za neplatnou.

„Judikatura dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že nadbytečnost zaměstnance nastává jen v případě, kdy odpadne jeho práce částečně nebo zcela,“ vysvětluje Randlová.

Kdy máte nárok na odstupné

Skutečný výpovědní důvod hraje roli také v určení toho, zda má zaměstnanec nárok na odstupné. V případě, že dostal výpověď z organizačních důvodů nebo pro nadbytečnost, zaručuje mu zákoník práce odstupné podle počtu odpracovaných let.

Nenechte se tlačit do dohody o ukončení pracovního poměru výhrůžkami. Že jste byli v panické úzkosti a nebyli schopni posoudit své jednání, bude u soudu těžké prokázat, varuje advokátka Nataša Randlová. Foto: Marco Lachmann-Anke, Pixabay

Zaměstnanec, který pracuje u svého zaměstnavatele méně než rok, dostane odstupné alespoň ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Pokud pracovní poměr trvá déle než rok, ale méně než dva roky, vzniká nárok na nejméně dvojnásobek průměrného výdělku. A když pracovní poměr trval přes dva roky, má propuštěný nárok na odstupné ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku.

Pokud dojde k ukončení pracovního poměru pro nemoc z povolání nebo pracovní úraz, pak má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Tlačí vás do dohody? Nepodepisujte!

Aby se vyhnuli případnému napadení výpovědi u soudu nebo placení odstupného, snaží se zaměstnavatelé často přimět zaměstnance k podepsání dohody o ukončení pracovního poměru. A to často i různými úskoky. Zaměstnanec by se ale ani v nepříjemné situaci neměl nechat do dohody nutit. Obrana proti vynucené dohodě je totiž složitější než v případě výpovědi. Dohoda je totiž dvoustranné právní jednání.

„Pokud zaměstnanec nebyl pod vlivem alkoholu a návykových látek a vůbec neschopen posoudit, co dělá, zaměstnavatel mu nedržel zbraň u hlavy nebo ho nehodlal zmlátit, bude muset prokázat, že například byl v panické úzkosti a nebyl schopen posoudit své jednání. Má to velmi složité,“ upozorňuje Nataša Randlová.

A pokud vás k dohodě tlačí výhrůžkami, třeba kvůli ztraceným dokumentům? „Jedná-li se o šikanu a falešné obvinění ze strany zaměstnavatele, pak je na místě kontaktovat inspekci práce, případně i odborovou organizaci,“ radí Lukáš Vajda. Pokud si je zaměstnanec jistý svou nevinou, neměl by zaměstnavateli nic podepisovat.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

 Tragédie v porodnici: Šestiletý chlapec zabil novorozeně. Myslel si, že je to panenka

V porodnici ve francouzském městě Lille se minulý pátek odehrála tragédie. Šestiletý chlapec tam nejspíše omylem zabil novorozenou holčičku, když vtrhl do jejího pokoje a začal si s ní hrát. Miminko však upadlo na hlavu a později zemřelo. Hoch si myslel, že se jedná o panenku, píše francouzský web Voix du Nord.

Incident se odehrál v nemocnici Jeanne de Flandre ve francouzském městě Lille. Rodiče malé Zayneb, která se narodila předčasně po sedmi a půl měsících těhotenství v neděli 6. června, zrovna podepisovali propouštěcí papíry, když jim personál oznámil šokující zprávu, píše Voix du Nord.

 Šestiletý chlapec, jehož matka byla v nemocnici hospitalizována, totiž vtrhl do místnosti, kde holčička spala v inkubátoru, a v domnění, že se jedná o panenku, si s ní začal hrát. Pravděpodobně ji chytil za plenku, načež novorozeně spadlo a udeřilo se do hlavy.

Na chlapce si stěžovali i další pacienti

Dítě utrpělo vážné poranění mozku, kvůli kterým bylo převezeno na jednotku intenzivní péče. I přes veškerou snahu lékařů však holčička ve středu o necelý týden později zemřela.

Na chlapcovo chování si přitom rodina zemřelé stěžovala již dříve. Také podle svědectví ostatních pacientů dítě pobíhalo po chodbách a opakovaně vcházelo do jejich pokojů. „Všechny matky si stěžovaly. Zdravotní sestra na problém dokonce upozornila matku dítěte,“ uvedla babička zesnulé holčičky.

Útok nožem v italském vlaku: Turistu podle posádky pobodali Afričané, chtěli mu vzít řetízek

Hoch, jehož chování svědci označili za abnormální, dokonce před incidentem navštívil také pokoj, kde ležela malá Zayneb. „Když tam poprvé přišel, řekl, že vypadá jako panenka. Můj manžel, který tam byl, ho vyvedl ven,“ dodala babička.

Matka šestiletého chlapce by měla být v nejbližších dnech zatčena a obviněna, píše web France3. Vedení nemocnice v prohlášení uvedlo, že okamžitě započne vyšetřování celé věci. „Tato lidská tragédie hluboce zasáhla personál a tým naší nemocnice, stejně jako ostatní přítomné rodiny,“ uvedl mluvčí.