Protiukrajinská karta na Magyara nestačí, míní exdiplomat Varga. Maďarsko čekají za necelý rok parlamentní volby, ve kterých se premiér Viktor Orbán pokusí o páté vítězství v řadě. Poprvé po 15 letech mu ale roste konkurence v osobě lídra nové opoziční strany TISZA Pétera Magyara. „Je dost podobný mladému Orbánovi. Má charisma, dobře mluví a ví, jak funguje mocenská mašinerie Fideszu. Komunikuje přesně tak, aby to druhou stranu bolelo,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus bohemista a diplomat György Varga.

 „Myslím, že Magyar skutečně má dobré úmysly a je skutečným demokratem, kterým Orbán už dlouho není,“ dodává k osobě politika, který byl 22 let členem Fideszu, za který byla ministryní spravedlnosti jeho bývalá manželka.

 Gyorgy Varga, bohemista a diplomat

Magyar tvrdí, že chce v Maďarsku pokořit korupci a rozsáhlý klientelismus spojený se současnou vládou. „Chce zřídit úřad, který dostane zpět ukradené majetky. Jenže korupce má v Maďarsku hlubší společenské a historické kořeny, nelze ji jen tak odstranit cvaknutím vypínače. Bude nesmírně těžké dosáhnout toho, aby země nefungovala na bázi korupce,“ hodnotí Varga.

Opoziční lídr také slibuje oživení maďarské ekonomiky, a to jednak navrácením majetku, který přešel do okolí premiéra Orbána, a také splněním požadavků Evropské unie ohledně fungování právního státu. To by podle Magyara podobně jako v případě Polska mělo vést k uvolnění finančních prostředků v řádu miliard eur.

Orbán se Magyara snaží začlenit do své protiukrajinské rétoriky a vykreslit ho jako spojence ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

 „Magyar stále opakuje, že Rusko je agresor, ale musí být opatrný, protože polovina obyvatel a většina jeho voličů není příliš nakloněna Ukrajině, protože je zválcována vládní propagandou,“ míní někdejší velvyslanec v Praze.

Nerozdělovat společnost

Koncem června Budapeští i přes vládní zákaz prošel Pochod hrdosti, kterého se zúčastnilo téměř 200 tisíc lidí. Podle agentury Reuters se pochod změnil v protest proti vládě, Magyar se ho ale neúčastnil a ani se k němu nevyjádřil.

„Maďarská společnost je vůči sexuálním menšinám tolerantní, asi 65 procent s nimi nemá problém. Ale proti pochodům hrdosti, které bývají takové křiklavé, se těsná většina staví negativně. A Magyar se snaží těmto konfliktním tématům vyhýbat a soustředí se na běžného voliče, který žije mimo Budapešť. A toho tohle moc nezajímá,“ komentuje Varga.

 Přidává i svůj osobní poznatek z pochodu, kterého se prý účastnilo i velké množství lidí z regionů, kteří nepřišli primárně kvůli podpoře sexuálních menšin, ale aby chránili svobodu shromažďování.

„Orbán je pod obrovským tlakem, protože ztrácí většinu i v některých venkovských oblastech. Musí udělat něco chytřejšího, než je protiukrajinská propaganda, která tvoří základ jeho kampaně. Ještě má možnost změnit volební systém, aby druhá strana nedosáhla na ústavní většinu,“ upozorňuje.

Varga se totiž domnívá, že pokud Magyar nezvítězí dostatečně výrazně a nezíská ústavní většinu, bude jen těžko eliminovat vliv ústavního soudu a dalších institucí, v nichž Orbán „zabetonoval“ své lidi.

X X X

Rozbroje mezi akcionáři Tatry. Promet blokuje miliardové investice, podle CSG se chová ‚šikanózně‘

Menšinový akcionář automobilky Tatra Trucks, skupina Promet, zablokoval na páteční valné hromadě navýšení základního kapitálu firmy o 2,7 miliardy korun, které je klíčové pro chystané miliardové investice. Oznámili to představitelé Tatry a jejího většinového akcionáře, skupiny Czechoslovak Group (CSG). Promet Group uvedla, že navýšení odmítla, protože k tomu vedení Tatry neposkytlo podklady.

 Promet podle generálního ředitele Tatra Trucks Kristijana Fiketa zablokoval zvýšení kapitálu potřebné pro uskutečnění investic za více než sedm miliard korun. „Tento investiční plán měl umožnit zdvojnásobení výroby, modernizaci provozů a vznik stovek nových pracovních míst v regionu,“ uvedl. „Nejde o žádnou vizi na papíře – jde o konkrétní a připravený projekt s okamžitým dopadem na budoucnost Tatry,“ doplnil Fiket.

 Dnešní postoj na valné hromadě Tatry ze strany minoritního akcionáře, skupiny Promet Group, a její ředitelky Denisy Materové je otevřeným útokem na budoucnost automobilky Tatra,“ prohlásil v pátek místopředseda představenstva a výkonný ředitel CSG David Chour. „Promet Tatru brzdí a neustálými ataky na členy orgánů a vedení se ji jen snaží destabilizovat,“ uvedl.

Cílem jsou tři tisíce vozů ročně

Před měsícem Tatra oznámila, že chystá investice za více než 7,3 miliardy. Cílem je podle firmy zvýšit výrobní kapacitu až na 3000 vozidel ročně, posílit konkurenceschopnost na globálních trzích a proměnit továrnu v moderní a udržitelný průmyslový komplex.

Investiční program chtělo vedení firmy financovat bankovními úvěry a interními zdroji, dotacemi a také právě navýšením základního kapitálu.

„Bohužel ani dnes (v pátek) nám vedení Tatry Trucks neodprezentovalo kompletní dlouhodobou strategii společnosti, která by odůvodnila požadavek na 2,7 miliardy korun na zvýšení základního kapitálu,“ zdůvodnila Materová, proč Promet navýšení kapitálu nepodpořil.

 „Co jsme chtěli podpořit a navrhli valné hromadě ke schválení, jsou investice i případné potřebné navýšení základního kapitálu pro realizaci kritické investice v hodnotě 100 milionů korun,“ doplnila. Toto nižší navýšení ale podle ní valná hromada neschválila.

‚Šikanózní jednání‘

„Místo jakékoli smysluplné spolupráce sledujeme ze strany vedení Prometu dlouhodobě obstrukční a šikanózní jednání – od veřejného šíření nepravdivých výroků až po požadavky na valné hromadě na okamžité odpovědi k rozsáhlým a složitým otázkám,“ uvedl v pátek výkonný ředitel CSG Chour.

K chystaným miliardovým investicím podle Materové ale vedení Tatry neposkytlo základní informace, které podobné projekty standardně mají. „Do dnešního dne jsme neviděli analýzu tržního prostředí a jednotlivých segmentů trhu, strategii a koncepci rozvoje, detailní výkaz zisků a ztrát, rozvahu nebo cash flow,“ uvedla.

Nevylučuje, že podpoří vybrané investice v budoucnu. Kvůli nastalé situaci se chce Materová sejít s majitelem CSG Michalem Strnadem. „Na jednání budeme mít připraven také vlastní návrh řešení situace,“ doplnila.

Počátky sporu

Průmyslově-technologický holding CSG a strojírenská skupina Promet Group jsou akcionáři Tatry Trucks od roku 2013, kdy ji získaly v dražbě a dostaly ji z krize. CSG Michala Strnada, který skupinu převzal od svého otce Jaroslava Strnada, vlastní 65 procent akcií. Promet Group rodiny Materových má podíl 35 procent.

 Spory v Tatře se rozhořely loni, když generální ředitelku Promet Group Materovou valná hromada na přání majoritního akcionáře odvolala z čela dozorčí rady. Před čtvrt rokem Promet Group informovala, že se dohodla na prodeji části svých akcií skupině STV Invest.

Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Loni prodala 1548 vozů, o 97 více než v roce 2023. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či záchranných složkách.

Tatra loni zvýšila tržby o 1,31 miliardy na 9,67 miliardy korun a po předloňské ztrátě 45,9 milionu opět dosáhla čistého zisku, který činil 19,3 milionu korun. Tatra Trucks má přes 1800 zaměstnanců, dalších 500 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie.

X X X

Slovinští poslanci schválili návrh zákona o právu na asistovanou sebevraždu. Odpůrci chtějí referendum

Slovinští poslanci v pátek schválili návrh zákona, který přiznává nevyléčitelně nemocným lidem právo na asistovanou sebevraždu. Informovala o tom agentura Reuters a slovinská média, která upozorňují, že kontroverzní legislativa ještě může čelit ústavním stížnostem či pokusu o vypsání referenda.

 Slovinsko se tak zařadilo po bok dalších zemí, které umožňují či se chystají umožnit pacientům trpícím nesnesitelnou bolestí ukončit svůj život za asistence napomáhající osoby. Podobný návrh zákona naposledy v červnu těsně prošel dolní komorou britského parlamentu.

 Státní shromáždění, 90členná dolní komora slovinského parlamentu, v pátek přijala návrh zákona poměrem hlasů 50 ku 34, tři poslanci se zdrželi.

Nová právní úprava přiznává jednotlivci právo na asistovanou sebevraždu v případě nesnesitelného utrpení, přičemž účinnou látku by si do těla podával sám.

Takové utrpení musí být na základě názoru lékaře důsledkem závažné nevyléčitelné nemoci nebo jiného vážného trvalého poškození zdraví, musejí být vyčerpány veškeré možnosti léčby a zároveň nesmí existovat důvodné očekávání vyléčení nebo zlepšení stavu pacienta.

Zákon naopak nepřipouští možnost asistované sebevraždy v případě utrpení způsobeného duševní chorobou nebo „únavou ze života“.

Vypsání referenda

Návrh zákona ještě může poslancům vrátit horní komora parlamentu, mohl by také čelit peticím podaným k ústavnímu soudu, píší slovinská média. Jeho odpůrci už v pátek oznámili, že se pokusí sehnat dostatečnou podporu veřejnosti pro vypsání referenda k již schválenému zákonu.

 Jeho přijetí přitom loni předcházelo konzultační referendum, v němž se pro něj vyslovilo 55 procent Slovinců.

Asistovaná sebevražda je akt, při kterém se nemocný člověk připraví o život s pomocí lékaře. Při eutanazii usmrtí nemocného sám lékař. V Česku jsou asistovaná sebevražda i eutanazie nezákonné.

Asistovanou sebevraždu povolují z evropských států například Švýcarsko (také pro cizince za úplatu), Rakousko a Švédsko. Eutanazie je uzákoněna v Evropě v Nizozemsku a Belgii (od roku 2002), Lucembursku (2009), Španělsku a Portugalsku (2023).

 X X X

Francie odpálila rozpočtovou bombu. Zbytek Evropy k ní nevyhnutelně směřuje

Francie se ani rok po volbách nevymanila z politické a ekonomické krize. Premiér François Bayrou proto před pár dny odpálil pomyslnou rozpočtovou bombu. Marine Le Penová a její Národní sdružení hrozí v odplatě shozením jeho vlády. Francie je přitom podle ekonomů jakýmsi barometrem pro zbytek Evropy. Je tedy jen otázkou času, než se stejné problémy přelijí na celý starý kontinent.

François Bayrou od loňského nástupu na premiérský post bojuje o přežití. Jeho vláda je zcela závislá na pomoci Národního sdružení, případně využívaní legislativních kliček. Pozice je to nezáviděníhodná. Jednu z nejzadluženějších zemí sedmadvacítky vede v dobách masivního tlaku na digitalizaci, zbrojení a zároveň rostoucích nákladů na zelenou transformaci. To je však v přímém rozporu s francouzským dluhem a deficitem státního rozpočtu.

Evropa dříve nebo později naplno pocítí důsledky deformace demografické křivky, konkrétně poklesu počtu lidí v aktivním věku na úkor důchodců.

 X X X

 SENZACE  IDNES  O  NERUDOVÉ:

DŘÍVE  KŠEFTOVALA   NA  VŠ  S  TITULY

 Propadl jí syn, obula se politička Stačilo! do Nerudové. Hnus, říká europoslankyně

 Kandidátka hnutí Stačilo! Petra Rédová zaútočila na syna europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). Na svém Facebooku se do něj obula, že loni propadl a neudělal ani reparát. Dozvěděla se o tom od svého syna, který je jeho spolužák. Nerudová o Rédové napsala, že se neštítí ničeho a takové chování se jí hnusí.

 „Loni propadl. Neudělal ani reparát. Letos proto nematuroval se svými spolužáky. Ani peníze a známosti mu nepomohly. Přesto se s naprostou samozřejmostí cpe do veřejného prostoru, mentoruje a moralizuje. Takhle má vypadat mladá elita?“ zaútočila Rédová. Filipa Nerudu označila jako „influencera bez maturity, zato s velkým egem“.

Europoslankyně se svého syna zastala a kandidátku Stačilo! zkritizovala, že do politiky tahá děti.

„V politice si musíte zvyknout na všechno. Co se mi však naprosto hnusí, aby někdo vtahoval do kampaně děti svých oponentů a útočil na ně. Naše děti nemohou za naše názory, postoje ani politické spory. Dnes se takový necitlivý případ dotýká i mého syna Filipa,“ uvedla na síti X Nerudová.

Europoslankyně dodala, že se její syn stal nástrojem politického boje. Rédová navíc podle ní pro svůj post na sociálních sítích zneužila informaci, kterou se dozvěděla jako matka Filipova spolužáka z gymnázia.

Na útok Rédové mezitím na síti X reagoval i Filip Neruda. „Nikdy by mě nenapadlo, že někdo v politice zajde tak daleko, že se rozhodne řešit prospěch studenta gymnázia,“ podivil se. Dodal, že neutíká před svými chybami a upřesnil, že letos úspěšně absolvoval třetí ročník gymnázia. „Teď mě čeká maturita a vybírám si obor na vysokou školu,“ vysvětlil.

 Rédová po dotazech redakce iDNES.cz, zda si za svými slovy stojí, uvedla, že europoslankyně svého syna angažovala ve své prezidentské kampani v roce 2023 a opakovaně jej brala jako část své politické prezentace.

„Nejednalo se o žádný osobní útok na dítě, ale o reflexi veřejně známého chování mladého muže, který už dávno není dítětem, nýbrž dospělým, za jehož veřejné projevy by měla být zodpovědnost nesena stejně jako u kohokoli jiného,“ napsala.

O Filipu Nerudovi dále tvrdila, že i on se v minulosti veřejně vyjadřoval na adresu politických oponentů vulgárně, arogantně a s výsměchem. Podle Rédové o ní tvrdil, že je falešná zdravotní sestra.

Podle Nerudové je problematické především to, že Rédlová neútočí na názory jejího syna, ale na citlivou osobní věc, kterou se navíc dozvěděla jako matka jeho spolužáka.

„Mého syna vytáhla v našich debatách několikrát i předsedkyně komunistické strany a lídryně Stačilo Konečná. Nikdy bych na jejich děti v žádné debatě neutočila. Je to odporné a nízké,“ dodala Nerudová pro iDNES.cz.

Petra Rédová bude za hnutí Stačilo!, které vytvořili komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, kandidovat v Jihomoravském kraji. Pracuje jako zdravotní sestra a zároveň je zastupitelkou Jihomoravského kraje za stranu SD-SN.

Dříve se ve videích ohrazovala proti očkování na koronavirus a tvrdila, že na jednotkách intenzivní péče končí především očkovaní. Brněnská fakultní nemocnice se od ní distancovala a před čtyřmi lety vydala prohlášení, že v zařízení nepracuje.

Hnutí Stačilo!, které do voleb povede šéfka KSČM Konečná, ve čtvrtek schválilo společnou kandidaturu se SOCDEM Jany Maláčové. Sociální demokracii na protest proti tomu opustily výrazné tváře, včetně bývalého předsedy Michala Šmardy, senátora Petra Víchy nebo jediného hejtmana Martina Netolického.

X X X

 Návrat, nebo vězení. Řecko chystá drastické opatření proti nelegální migraci

 Pašeráci lidí opět připlouvají k řeckým ostrovům v rekordních počtech. Třeba příjezdů na Krétu přibylo oproti loňsku čtyřnásobně. Evropská agentura Frotex spíše jen asistuje a přihlíží.

Pravicová vláda v Aténách proto tentokrát přichází s razantní reakcí. Nejprve vyhlásila přísné opatření, které na příští tři měsíce dočasně pozastavuje další vyřizování žádostí o azyl. To umožňovalo i vracení, deportaci těchto migrantů do zemí, odkud připluli.

Teď zatáhlo Řecko za záchrannou brzdu ještě víc.

Je možné také očekávat obvyklé peskování z Bruselu, které patrně doprovodí kritikou pozorné neziskovky

X X X

 Nejvíc vězněných žen v Evropě? Česko suverénně vede

Přeplněnost věznic zůstává závažným problémem v celé Evropě. Podle nejnovější statistiky Rady Evropy SPACE I 2024 se týká plné třetiny evropských států. Česká republika si v tomto srovnání udržuje stabilně vysoké hodnoty, které ji řadí mezi nejvíce věznící země kontinentu.

V lednu loňského roku bylo v českých věznicích 180 vězňů na 100 000 obyvatel. Jedná se o 8. nejvyšší míru věznění z 47 členských států Rady Evropy, a zároveň nejvyšší hodnotu ze zemí západní a střední Evropy s výjimkou Polska (202), Maďarska (195) a Slovenska (179). Země takzvané Visegrádské čtyřky tak patří k „premiantům“ v negativním smyslu.

Zpráva zároveň upozorňuje na specifikum českého vězeňství: Česko má nejvyšší podíl žen mezi vězněnými osobami ze všech evropských zemí s více než milionem obyvatel. Podle zprávy tvoří ženy 8,8 % vězeňské populace. Evropský průměr je pouze 4,9 %. Pro srovnání – v Albánii a Gruzii je tento podíl pouhých 1,4 %, v Chorvatsku 2,1 %. To může svědčit o strukturálních odlišnostech v trestní politice i v přístupu k trestání méně závažné kriminality, typicky páchané ženami.

Nejvyšší podíl žen je specifikem českého vězeňství. Foto: Vězeňská služba

Přeplněnost: zatím kontrolovaná, ale na hraně

Z hlediska obsazenosti kapacit se Česko aktuálně nachází ve skupině států se „střední“ mírou přeplnění. Zatím nedosahuje extrémních hodnot jako například Slovinsko (134 %), Kypr (132 %), Francie (124 %) a dále také Itálie (118 %), Rumunsko (116 %) a Belgie (113 %). Stabilně vysoký počet vězňů spolu s omezenou kapacitou zařízení ukazuje na dlouhodobý systémový problém.

Navýšení vězeňské populace byť jen o několik procent by podle Rady Evropy mohlo český systém rychle dostat do stavu akutní přeplněnosti. Pomoci by měla rozsáhlá novela trestního zákoníku, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel. Ta má mimo jiné rozšířením možnosti ukládat peněžité tresty vést ke snížení počtu vězňů, recidivy i k rozpočtovým úsporám. 

Celkově bylo k lednu 2024 ve zkoumaných 51 vězeňských systémech více než milion vězňů. Evropský medián je 105 vězňů na 100 000 obyvatel. Mezi země s nejvyšší mírou věznění se zařadily:

Turecko – 356 vězňů na 100 000 obyvatel, Ázerbájdžán – 264, Gruzie – 261, Moldavsko – 235, Polsko – 202, Česko – 180

Naopak nejnižší míru věznění měly země jako Norsko, Island, Nizozemsko nebo Německo, které se pohybují pod 70 vězni na 100 000 obyvatel. Vysoká čísla v Česku ukazují, že tresty odnětí svobody jsou u nás považovány za hlavní nástroj trestní politiky, a to i v případech, kde jiné státy volí alternativní řešení.

 Nedávno schválená novela trestního zákoníku mimo jiné rozšiřuje využití alternativních trestů a snižuje trestní sazby například za opakované krádeže nebo za schvalování teroristických činů na internetu. U trestného činu zanedbání povinné výživy bude nově postihováno pouze takové jednání, které ohrozí vyživovanou osobu na základních životních potřebách.

V některých oblastech se naopak pravidla zpřísňují – nově bude trestné například šíření deepfake pornografie vytvořené pomocí umělé inteligence. Trestnost se bude vztahovat také na využití deepfake technologií k úmyslnému zásahu do práv jiné osoby. Soudy navíc získají možnost uložit nepodmíněný trest vězení prostřednictvím trestního příkazu, tedy bez veřejného projednání věci v hlavním líčení.

Nový pokus s náramky

Zpráva dále výslovně upozorňuje na přímou souvislost mezi délkou trestu a přeplněností věznic. Země, které používají kratší tresty a více alternativních sankcí, typicky dosahují nižší míry věznění. V Česku je však systém alternativních trestů stále nedostatečně rozvinutý – obzvlášť pro nízkorizikové pachatele. Elektronické náramky, obecně prospěšné práce či podmíněné odsouzení nejsou dostatečně využívány, což přispívá k zbytečnému zaplňování věznic osobami, jejichž izolace není vždy nezbytná z hlediska ochrany společnosti. Dlouho po problémech s dodavatelem totiž náramky v ČR prakticky nefungovaly a nová firma začala systém dodávat až loni.

Rekordně vysoký podíl žen ve vězeních Česka otevírá i další důležité otázky. Vyvstává například problém dostupnosti specializovaných programů zaměřených na mateřství, domácí násilí nebo prevenci recidivy u žen.
Vězeňská zařízení přitom podle Rady Evropy často nejsou systémově ani materiálně připravena na vyšší podíl žen – chybí například dostupná psychologická pomoc, vzdělávací programy nebo přímá péče o děti ve věku do tří let, které mohou pobývat s matkami ve věznici.

Eva Paseková, ceskajustce.cz

X X X

 V ČR žijící novinářka vyfasovala u soudu v Rusku 8 let vězení. Kvůli Ukrajině

Rusko začalo novinářku stíhat kvůli informacím, které přinesla o ruských vojácích bojujících na straně Ukrajiny či o obětech ruského obléhání ukrajinských měst. 

Ruský vojenský soud dnes vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovaly o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku.

Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.

Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě. Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.

„Soud v Moskvě právě oznámil můj trest: osm let vězení plus zákaz spravovat webové stránky na čtyři roky. Prozatím jsem se rozhodla vzpamatovat se z rány sklenkou růžového vína v kavárně v městečku Châteaufort u Paříže. Musím popřemýšlet, jak s tím vším žít,“ reagovala na facebooku Kurbangalejevová.

Už dřív obě obvinění proti sobě označila za „vycucaná z prstu“. „Na jaře 2024 jsme s členem legie ‚Svoboda Rusku‘ Alexejem Baranovským upřímně a pravdivě pověděli o tom, jak bojují Rusové, kteří si vybrali správnou stranu – tu ukrajinskou, nic víc,“ napsala před několika dny v jiném příspěvku.

Politické názory nejsou důvod k vydání

Ruské úřady vydaly zatykač na Kurbangalejevovou loni v červnu. Letos v únoru vyšlo najevo, že ruská generální prokuratura požádala Česko o vydání žurnalistky do Ruska, ale bezvýsledně, připomněla Mediazona.

Pražský městský soud v květnu rozhodl, že Česko novinářku nevydá. Vyhověl návrhu státní zástupkyně, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbí ruským autoritám, v Česku není trestné.

„Je zcela evidentní, že odlišné politické názory nemohou vést k vydání,“ prohlásil předseda trestního senátu Tomáš Kubovec. Do Ruska podle soudu v současnosti není možné vydávat i proto, že nelze zkontrolovat, zda další průběh trestního řízení bude spravedlivý. „Existuje také důvodná obava, že by byla vystavena pronásledování,“ uvedl soudce.

Pracovala i pro Svobodnou Evropu

Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize opustila Rusko po ruské anexi Krymu v roce 2014. Rusko ženu začalo stíhat kvůli informacím, které přinesla o ruských vojácích bojujících na straně Ukrajiny či o obětech ruského obléhání ukrajinských měst.

Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti válce na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, ceskajustice.cz