Mír a stabilita v Evropě jsou možné pouze prostřednictvím jednání s Ruskem, uvedl dnes maďarský předseda vlády Viktor Orbán na své stránce na sociálních sítích. Podle jeho názoru by Evropa měla s Ruskem jednat přímo, protože „musíme mít hlas“. Poznamenal také, že „Ukrajina by měla být strategickým partnerem, nikoli členem EU“. Orbán se navíc domnívá, že je nutné „minimalizovat financování Ukrajiny a zachovat zdroje v Evropě“ a také „respektovat energetické volby každé země“.
Pro připomenutí, Orbán dříve prohlásil, že dosažení míru na Ukrajině vyžaduje externího prostředníka, kterým by měl být americký prezident Trump. Domnívá se, že Evropa se z mírového procesu stáhla a zůstal jen Donald Trump, „oddaný myšlence míru“.
„Už jsem jednal s Rusy i Ukrajinci. A z vlastní zkušenosti vidím, že jednání dvou stran samo o sobě míru nedosáhne… Bohužel Evropané z procesu odstoupili, takže zůstává jen Trump,“ prohlásil. Server vasevec.cz
X X X
Rusko za konec války klíčový kus Ukrajiny. Trump zatajil požadavek z telefonát.
Putinova podmínka: kontrola nad klíčovým regionem. Trump se má sejít s Putinem v Budapešti.
Americký prezident Donald Trump měl zatajit požadavek ruského autoritářského vládce Vladimira Putina, který si stanovil k odsouhlasení konce války. Putin měl v telefonátu ještě předtím, než Trump v pátek v Bílém domě přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, vznést nárok na celou Doněckou oblast. Chce tedy území, které Rusové dnes v celém rozsahu nekontrolují. Na oplátku by prý ustoupil z části dobytého území jinde. Informují o tom zahraniční média.
„Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu dříve v týdnu s prezidentem Trumpem požadoval, aby se Kyjev vzdal kontroly nad celým Doněckem – strategicky klíčovým regionem východu Ukrajiny – coby podmínky pro konec války,“ informuje americký list The Washington Post (WP) s odkazem na dva zdroje, které byly telefonátu přítomny.
Trump tento požadavek nijak veřejně neventiloval a sdělit jej měl až v pátek Zelenskému, když ho hostil v Bílém domě. Veřejně Putinova slova nijak nepodpořil, ale oznámil, že se s ním v příštích týdnech sejde v maďarské Budapešti.
Podle zámořského listu měl Putin během telefonátu s americkým prezidentem zmínit, že by byl ochoten přijmout konec války a dokonce i vrátit Ukrajincům část jejich právoplatného území v Záporožské a Chersonské oblasti. Na oplátku však chce totální kontrolu nad Doněckou oblastí, kde už od roku 2014 bojovali s Ukrajinci tamní proruští separatisté.
Na všechny tyto oblasti Ukrajiny si Moskva činí nárok, ještě s Luhanskou oblastí, která je již téměř celá dobytá.
Podle amerických diplomatů, se kterými WP hovořil, je to v Bílém domě vnímáno jako jistý progres, protože dříve si Putin činil větší nároky.
Dá se však očekávat, že Ukrajinci na to obdobně nahlížet nebudou. „Je to jako jim prodávat jejich vlastní nohu výměnou za nic,“ cituje list nejmenovaného evropského diplomata.
Setkání u Orbána
Jak bylo zmíněno, Trump se má v brzké, ale stále nespecifikované době setkat s Putinem v maďarském hlavním městě.
Budapešť mohla být vybrána díky tomu, že tamní premiér Viktor Orbán je na jedné straně spojenec Trumpa, ale na druhé udržuje nadstandardní vztahy i s Putinem, přestože Maďarsko je součástí Evropské unie a NATO – deklarovaných nepřátel Ruska.
Maďarsko i nadále odebírá a plánuje odebírat ruskou ropu či plyn. Orbán je navíc velmi často v otevřeném střetu se Zelenským.
X X X
Evropa zchudla, je bez hodnot a směřuje k zániku, tvrdí Zacharovová
Evropa zchudla a směřuje k sebezničení. Prohlásila to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle níž zemím evropského bloku schází hodnoty, o které by se mohla opřít.
„Když se mluvilo o tom, že Evropa je tlačena na cestu k sebezničení, a to i prostřednictvím střetu s jejími sousedy v Asii nebo v Eurasii, možná by někdo řekl, že to není očividné. Dnes je to očividnější než kdy jindy,“ řekla mluvčí ruské diplomacie v rozhovoru s ruským propagandistickým portálem Sputnik.
„Militarizace, kolosální rozpočty, šílená vojenská cvičení prováděné bez důvodu pro celém perimetru, nekonečné provokace, ochuzování evropských západních evropských ekonomik, zničení logistických řetězců, odmítnutí paliv a energetiky, což povede k ještě větším problémům a obrovské potíže s nelegální migrací v zemích Evropské unie,“ vyjmenovala Zacharovová, co považuje za evropské problémy.
Podle mluvčí Evropa rovněž zničila své tradice, historii a kultury a nyní nemá nic, o co by se mohla opřít. Rusko se opakovaně staví do role ochránce tradičních, konzervativních hodnot a vykresluje Západ jako země zachvácené šílenstvím „zvrácených“ progresivních ideologií.
X X X
ŠÍLENC0 POHŘBÍ EVROPU?
Váleční šílenci pohřbí Evropu
Plukovník Jacques Hogard sloužil ve francouzské armádě 26 let a velel jednotkám včetně Cizinecké legie a speciálních jednotek. Účastnil se řady operací mimo Francii, které následně zdokumentoval v dalších knihách, zejména o bývalé Jugoslávii a Kosovu. Po odchodu do důchodu se věnoval soukromé praxi jako vojenský analytik a specialista na vojenské zpravodajství. Níže uvádíme rozhovor s plukovníkem Hogardem o aktuální situaci související s válkou na Ukrajině, který vedli Aleksandra Klucznik-Schaller a Mateusz Piskorski, publikován byl na portálu Myśl Polska.
Ursula von der Leyen oznamuje militarizaci Ukrajiny a později celé Evropské unie. Do jaké míry lze všechny tyto plány skutečně realizovat a do jaké míry by mohly změnit situaci na frontě?
Otázka se týká ‚válečných šílenců‘.“ Tak jim osobně říkám. Ursula von der Leyenová, průměrná německá úřednice s pochmurnou pověstí, podezřelá z aktivní korupce a jasných politicko-autokratických tendencí ve své čistě funkční roli předsedkyně Evropské komise, má zjevně jen jednu posedlost, stejně jako hlavy euroatlantických států: německý Merz, britský Starmer a francouzský Macron. Odmítají za každou cenu uznat porážku Zelenského režimu na Ukrajině! Tato porážka je však pro neutrální pozorovatele velmi reálná. A je to samozřejmě především porážka americké demokratické administrativy a amerických neokonzervativců. Byli to oni, kdo tuto válku plánovali a vyprovokovali od roku 2004 – a pravděpodobně i od konce SSSR – stejně jako NATO, ozbrojené rameno amerických zájmů a Evropské unie.
EU se vrhla do této války, která nebyla její vlastní, založená na naprosté vazalství vůči NATO a Americe. Neschopnost rozpoznat realitu porážky prostřednictvím obsedantního popírání nevyhnutelně vede tyto nebezpečné vůdce k podněcování atmosféry války nebo předválečné, uchylujíc se ke všem druhům lží, manipulací a provokací. Evropa je však rozdělená, a to i uvnitř dotčených zemí, a stále více se objevují rozpory mezi „globalisty“ a „suverenisty“. Ve skutečnosti neexistuje žádná evropská jednota. Národní zájmy přetrvávají a existují rozpory mezi těmi, kdo chtějí vnutit Evropskou unii jako strukturu nadřazenou jejím jednotlivým státům, a těmi, kdo se stále více odmítají vzdát své národní identity ve prospěch byrokratického, technokratického a autokratického celku.
Navíc ekonomická a finanční situace zemí EU nevzbuzuje optimismus. Německo, které bylo v tomto ohledu lídrem EU, již čelí vážným obtížím, které ještě zhoršuje energetická krize a jeho rostoucí podřízenost Spojeným státům, zatímco ty musí současně uznat úsvit nového světa a dedolarizace. A konečně, a tohle říká voják: když zemřete za svou zemi, za svou vlajku, nezemřete za žádnou organizaci, ať už je to jakákoli; ať už se jmenuje OSN, NATO nebo EU! Proto si myslím, že „váleční šílenci“ se mohou zlobit, vyhrožovat, dělat nahodilá prohlášení a dokonce vyvolávat incidenty, jejichž cílem je zažehnout jiskru v naději na sebevražedný výbuch. Ani na okamžik nevěřím v militarizaci Ukrajiny. Ukrajina má nyní skutečný problém s rychlým demografickým poklesem. Také nevěřím v militarizaci Evropské unie, která podle mého názoru, stejně jako NATO, nepřežije konec této války, alespoň ne v současné podobě.
Mohla by přítomnost dalších vojáků NATO na takzvaném východním křídle Aliance změnit rovnováhu sil a vyděsit Rusko?
Upřímně řečeno, nemyslím si, že by – kromě čistě symbolických postojů – nasazení dalších vojsk na východním křídle Aliance mohlo změnit rovnováhu sil tváří v tvář tomu, co euroatlantická psychóza nazývá „ruskou hrozbou“. A mimochodem, o jakou hrozbu se jedná a pro které země? Pokud ruská hrozba existuje a ohrožuje střední a západní Evropu, čemuž nevěřím, pak je rovnováha sil pro koalici NATO zjevně velmi nepříznivá. Podíváme-li se například na francouzskou armádu – v současnosti považovanou za nejsilnější v evropském bloku – její manévrovací prostor, co se týče personálu, je extrémně omezený. Za zmínku stojí například to, že směrnice, které armádě dal její velitel, generál Pierre Schill, předpokládají vytvoření „bojově připravené brigády“ (5 000 mužů) v roce 2025 a „bojově připravené divize“ (15 000 mužů) v letech 2026–2027.“ Celková vojenská síla je přibližně 120 000 (mužů a žen, včetně přibližně 40 000 civilistů z ministerstva obrany), ale pokud odečtete civilní personál a vojenský personál podřízený generálnímu štábu; logistickou podporu a výcvik; a specializovaný, ale nebojující personál (rozvědka, kybernetická bezpečnost atd.), je již vidět, že politika odzbrojení francouzské armády, kterou v roce 1990 provedl premiér Laurent Fabius a kterou od té doby prováděly všechny vlády, levicové i pravicové, přinesla své ovoce.
Francouzská armáda, jejíž morální a lidské kvality jsou nicméně pozoruhodné, se stala „bonsai“ armádou a zde musíme vzít v úvahu nedostatečný počet personálu, značné potíže s náborem a chronicky nedostatečné vybavení, pokud jde o materiál, zbraně a munici. Když se setkáváme s ruskou armádou o síle zhruba jednoho a půl milionu mužů, která v šestiměsíčních kampaních verbuje 130 000 až 150 000 vojáků a je vybavena a podporována efektivním vojensko-průmyslovým systémem, jehož potenciál v posledních třech letech exponenciálně vzrostl, rychle se vynáší postřeh, který vyzývá k opatrnosti!
Je scénář vypuknutí třetí světové války reálný a mohlo by se jednat o jadernou válku?
Scénář třetí světové války je bohužel stále možný. Platí to zejména proto, že „váleční šílenci“, které jsem zmínil dříve, ho slepě sledují a berou ho jako jakýsi nezodpovědný, bezduchý únik, jehož katastrofální důsledky pocítí každý. Je to, jako by tito lidé, tito takzvaní „vůdci“, nikdy neviděli skutečnou válku s celým jejím řetězcem dramatu, destrukce a hrůzy. A přesto máme před sebou příklady; stačí se na ně podívat: Ukrajina a zejména Palestina mluví samy za sebe! Jak si někdo může přát válku? A Zelenskyj, von der Leyenová, Merz, Kallas, Macron, Starmer, Netanjahu a Ben Gvir si ji jasně přejí? Světové mínění se nenechá oklamat a velmi dobře ví, kde jsou jestřábi a váleční štváči.
Pouze pozoruhodná zdrženlivost skutečných mocností a jejich aktivní diplomacie (Spojené státy za Trumpovy administrativy, Rusko, Čína, Indie) nás dosud ochránily před sklouznutím.“ Bohužel dochází k pravidelným provokacím ze strany Evropské komise a jí podřízených vlád, včetně britské vlády. Ale co by NATO a EU dělaly zítra bez americké podpory? Musíme být pragmatičtí. Je nezbytné ukončit tyto ničivé války.
Daly by rakety Tomahawk Ukrajině výhodu?
Skutečnost, že Ukrajina vlastní rakety Tomahawk – neboli Taurus, protože jsou v podstatě totéž – by byla přímým signálem plného závazku Spojených států – nebo Německa – k válce s Ruskem. Zavedení těchto amerických nebo německých zbraní, samozřejmě pod vedením a odpovědností amerického nebo německého vojenského personálu, by proto znamenalo vstup světa do třetí světové války. Aby se takové eskalaci a jejím tragickým důsledkům vyhnul, prezident Trump po četných projevech a zdánlivě protichůdných prohlášeních nedávno vysvětlil Zelenskému v Bílém domě, že „své“ Tomahawky nedostane.
Německý ministr obrany Pistorius chce obnovit povinnou vojenskou službu. Je to cesta k budování evropské vojenské síly?
Německo vždy zůstane Německem. Znovu sjednocené za známých podmínek postupně znovu nabývá na chuti své dřívější moci, jakkoli škodlivá může být. Je jisté, že pánové Merz a Pistorius sní o německé Evropě. Obnovení povinné vojenské služby v Německu by bylo prvním krokem k obnovení jakéhosi „Wehrmachtu“: záměry kancléře Merze v této věci jsou velmi jasné a jednoznačné. V mé rodině, původem z Lotrinska, můj dědeček a otec, oba generálové (první veterán dvou světových válek, druhý veterán druhé světové války), byli samozřejmě potěšeni snahami o usmíření na obou stranách Rýna, ale dodnes je slyším, jak mírní mé nadšení slovy: „Císařské Německo se nikdy nevzdá a nikdy nebude přítelem Francie.“
Protože nevěřím v politickou Evropu, kterou nám Brusel chce vnutit proti vůli národů, které tvoří naše staré národy, nevěřím ani v budování evropské vojenské mocnosti. Neumíráš za Evropskou unii, neumíráš za vlajku s modrou hvězdou. Umíráš za svou zemi. Na druhou stranu to nevylučuje spolupráci založenou na bilaterálních nebo dokonce multilaterálních dohodách, zejména ve vojensko-průmyslové sféře. To ale vidíme velmi jasně na příkladu stíhaček Rafale. Tento francouzský bojový letoun se navzdory své velmi vysoké kvalitě nestane evropským bojovým letounem, pokud Francouzi neprodají svá výrobní tajemství… Německu.
A Německo o tom sní jako o součásti svého slabě zastřeného projektu evropské hegemonie, který tak dobře ilustruje SCAF. Naštěstí má Dassault statečného, kompetentního a naprosto vlasteneckého generálního ředitele v Ericovi Trappierovi. Francie se tentokrát Němci nenechá vydrancovat! Zkrátka, podle mého skromného názoru jsme stále velmi daleko od vybudování evropské vojenské mocnosti.
Do jaké míry jsou francouzské a další evropské společnosti připraveny vzdát se sociální politiky a vyčlenit finanční prostředky na zbrojení?
Francouzská společnost je v současné době ohrožena přítomností cizí komunity na svém území, která je zcela v rozporu s její historií, identitou a kulturou. Kvůli slabosti a zbabělosti francouzských vůdců od dob prezidenta Giscarda d’Estainga se tato komunita postupně stala hlavním volebním tématem, instrumentalizovaným krajně levicovými stranami, zejména Francouzskou liberální stranou (LFI). Zdá se mi, že francouzskou společnost znepokojuje především rostoucí pocit vnitřní nejistoty, přímo spojený s nekontrolovanou, masovou imigrací, která prakticky každý týden způsobuje četné tragédie.
Věřím, že se musíme nejprve zabývat příčinami této hluboké existenční úzkosti. Toto je jediná skutečná hrozba, která se dnes nad Francií tyčí, vedle hrozby jejího rozpadu na euroatlantický, byrokratický, federální celek. Francie musí být znovu vybudována ve všech oblastech: průmysl, zemědělství, zdravotnictví, vzdělávání a soudnictví.“ Až Francouzi dostanou jasný signál, že jejich osudem není úpadek ani sestup, ale že skutečné a hluboké znovuzrození, především morální a duchovní, leží v jejich dosahu, pak věřím, že francouzská společnost bude připravena Francii vyzbrojit – ve všech oblastech – přijetím určitých obětí. Francouzská mládež evidentně prožívá hlubokou obnovu. Francie ještě není mrtvá, pokud si pamatuje sliby dané křtem, jak jí připomínal svatý Jan Pavel II.!
Jaký by byl optimální mírový plán k ukončení konfliktu na Ukrajině? Kdo by mohl sloužit jako neutrální prostředník mezi Ruskem a Západem?
Podle mého názoru jsou dvěma hlavními překážkami návratu míru na Ukrajinu na jedné straně pokračující setrvání Volodymyra Zelenského u moci. Zelenskyj je již prezidentem s vypršelým funkčním obdobím a bez legitimity, ale především je politikem zcela podřízeným diskurzu války a nenávisti, který mu vnucují jeho britští a euroatlantičtí páni. A na druhé straně je tu touha druhého jmenovaného pokračovat ve válce bez ohledu na cenu, kterou je třeba zaplatit, a to jak na lidské úrovni – která je pro Ukrajinu již tak děsivá – tak na materiální a ekonomické úrovni, která je také naprosto dramatická.
Proto je nutné vypracovat mírový plán, garantovaný třemi hlavními mocnostmi Rady bezpečnosti: Spojenými státy, Ruskem a Čínou. Tento plán by měl předpokládat, že – jako v každé válce – existuje vítěz a poražený. Proto je to vítěz, kdo musí stanovit základní podmínky. Přesto je v zájmu všech, aby konečná smlouva byla spravedlivá, oprávněná a „čestná“. Musíme si znovu přečíst a zamyslet se nad fascinujícím dílem Jacquese Bainvilla Politické důsledky míru po Versailleské smlouvě z roku 1919.
V případě Ukrajiny je nejdůležitější, aby se země znovu vybudovala, a to navzdory obrovským obtížím, které ji čekají. Svobodné a transparentní volby jsou nezbytnou podmínkou pro ustavení nových, důvěryhodných a legitimních orgánů. Pokud jde o obsah této smlouvy, zdá se mi, že by bylo rozumné – na základě práva národů na sebeurčení, a nikoli na základě umělých hranic zděděných po Sovětském svazu – definitivně uznat rusky mluvící oblasti Donbasu za součást Ruské federace. Bylo by také nutné stanovit zvláštní status pro město a přístav Oděsa a zaručit, že nová Ukrajina nikdy nebude členem NATO, dokud tato organizace bude existovat.
Podle mého názoru měla být role neutrálního prostředníka svěřena Francii, protože je součástí jejího historického odkazu. Bohužel se její prezident velmi rychle rozhodl slepě následovat NATO a EU, zapomínat a ignorovat ponaučení z historie a základní zájmy Francie. Jeho zaujatá role v této tragédii ho diskvalifikovala z jakékoli role v obnovení míru. Zdá se mi, že Viktor Orbán, maďarský premiér, by mohl být evropským prostředníkem se skutečnou vizí a zjevnou moudrostí nezbytnou k vyřešení tohoto konfliktu. Ale opakuji: toho lze dosáhnout pouze odstraněním Zelenského a jeho nahrazením pragmatickým vůdcem a tím, že prezident Spojených států a další přední světoví vůdci vyvinou intenzivní tlak na euroatlantické lídry, aby zastavili kroky směřující k totální válce.
Port Louis, 22. října 2025
Rozhovor vedli Aleksandra Klucznik-Schaller a Mateusz Piskorski
Myśl Polska, server vasevec.cz, Připravila Jana Putzlacher
X X X
TUSK POTŘEBUJE PARTNERA
Polský průzkum: Tusk v čele, ale nemá spojence
Podle nového průzkumu, který provedla výzkumná firma IBRiS pro polský deník „Rzeczpospolita“, je na čele stranických preferencí vládní Občanská koalice. 30,4 procent voličů říká, že v hypotetických volbách hodlá volit největší stranu vládní koalice.
Hned za nimi je podle průzkumu strana Právo a spravedlnost, kterou podporuje 27,7 procent Poláků. Na pódiu se ještě umísťuje opoziční uskupení Konfederace s 15procentní podporou.
Podle průzkumu IBRiS by se do parlamentu dostaly ještě dvě formace: Nová levice s podporou 6,7 procenta respondentů a Konfederace polské koruny, pro kterou deklarovalo podporu 5,5 procenta respondentů.
Pětiprocentní volební práh by nepřekročily další strany vládní koalice – konkrétně Polská lidová strana (4,1 procenta) a Polsko 2050 (1,3 procenta). Pod hranici se dostala i autentická levicová strana Razem (4 procenta).
Z průzkumu vyplývá, že současný premiér z řad Občanské koalice by nebyl schopný sestavit většinovou vládu. Určitým překvapením jsou preference neparlamentní Konfederace polské koruny v čele s europoslancem Grzegorzem Braunem (které další průzkumy dávají dokonce až 11 procent podpory).
Není jisté, zda Tuskova vláda dokončí funkční období, protože z řad Polské lidové strany i hnutí Polsko 2050 se objevují signály, že přinejmenším někteří poslanci zvažují další podporu vlády. Server vasevec.cz
X X X
DOHODA RUSKA S VENEZUELOU
Putin podepsal dohodu s Venezuelou
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal po ratifikaci Státní dumou dohodu o strategické spolupráci s Venezuelou, jejímž cílem je rozšířit vztahy mezi oběma státy v energetickém, těžebním, dopravním a bezpečnostním sektoru. Vzhledem k tomu, že dokument již podepsal venezuelský prezident Nicolás Maduro, dohoda vstoupila v platnost.
Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin prohlásil, že „dohoda povyšuje rusko-venezuelské vztahy na zásadně novou úroveň a zahrnuje všechny důležité oblasti bilaterální spolupráce.“ Rozhodnutí o posílení jejich strategického partnerství učinili Vladimir Putin a venezuelský prezident Nicolás Maduro během návštěvy venezuelského prezidenta v květnu letošního roku v Ruské federaci.
Uzavřená dohoda se bude vztahovat na projekty související s využíváním energetických zdrojů, spoluprací v dopravě a logistice a iniciativami souvisejícími s národní bezpečností. Venezuela, která disponuje jedněmi z největších světových zásob ropy, udržuje s Ruskem již léta úzké hospodářské a vojenské vazby.
Úřady v Caracasu jsou v současné době pod tlakem Spojených států. Americká vláda obviňuje prezidenta Madura z přímého zapojení do obchodování s drogami a vyhlásila odměnu 50 milionů dolarů za jeho dopadení. Americké síly operující u pobřeží Venezuely již několik týdnů provádějí operace zaměřené na motorové čluny podezřelé z pašování drog do Spojených států.
Nicolás Maduro varoval před možností přímé vojenské intervence USA ve Venezuele. Americká administrativa Donalda Trumpa chce prý „vytvořit si záminku pro válku proti Venezuele “, podobně jako tomu bylo třeba s americkou provokací v Tonkinském zálivu, která vedla k eskalaci vietnamské války.
Server vasevec.cz
X X X
VELKÁ KRIZE VE FRANCII VINOU MACRONA
Francie se topí v hluboké krizi
Nekončící politická krize ve Francii prohlubuje nedůvěru veřejnosti ke stávajícím „elitám“ a naopak zvyšuje podporu pravicových stran. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos „Fractures françaises“, který proběhl ve spolupráci s deníkem Le Monde, nadací Jeana Jaurèse, Sciences Po a institutem Montaigne.
Studie zaznamenává rostoucí odmítání celého politického systému. Důvěra v prezidentský úřad klesla na historické minimum 22 procent. Jde o pokles o 22 procentních bodů od prezidentských voleb v roce 2017. Politické strany jsou také velmi nedůvěryhodné: důvěřuje jim pouze 10 procent respondentů průzkumu, což je nejnižší hodnota od roku 2019. Dokonce 83 procent Francouzů nedůvěřuje Národnímu shromáždění, dolní komoře parlamentu.
Nedůvěra se dotkla zejména Emmanuela Macrona. Za poslední rok ztratil nejvíce podpory. Až 58 procent respondentů si přeje jeho rezignaci. Zároveň 65 procent respondentů nevěří, že ochrání zemi před riziky války. Právě za Macrona dosáhlo vnímání „všeobecné korupce“ politické třídy nejvyšší úrovně od roku 2017. Dvě třetiny respondentů se domnívají, že většina politiků je zkorumpovaná, a téměř devět z deseti se domnívá, že politici jednají primárně ve svém vlastním zájmu. S přihlédnutím k takovému hodnocení si 43 procent respondentů přeje předčasné parlamentní volby.
Autoři vyhodnocení průzkumu poznamenávají, že pravicová strana Národní shromáždění se těší stále větší oblibě: 22 procent respondentů uvádí, že tuto stranu upřednostňují. V případě Socialistické strany a stranu Francie nepoddajná je to po 8 procentech. Macronovu centristickou stranu Republika v pohybu a pravicové Republikány uvádí 6 procent, Zeleným dává podporu 5 procent Francouzů. Sociologové rovněž poznamenávají, že 47 procent Francouzů se domnívá, že Národní shromáždění je „schopné řídit zemi“ a 42 procent ho považuje za stranu, která se nejvíce shoduje s jejich zájmy.
Francie v posledních letech zažívá vážnou politickou krizi, kterou přiživují kroky prezidenta Emmanuela Macrona. Kromě jiného i jeho válečnická pozice, která má také odvést pozornost od neúspěchů v domácí politice i osobních problémů s identitou jeho manželky, vyvolává silnou nespokojenost veřejnosti a vede k rostoucím sympatiím k opozičním silám. Server vasevec.cz
X X X
DOHODA MOTORISTŮ
Motoristi mají smlouvu, podepíší ji v pondělí, řekl Babiš
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů, kteří jednají o sestavení nové vlády, už se dohodli na koaliční smlouvě. Podle předsedy ANO Andreje Babiše ji podepíší v pondělí 3. listopadu. Babiš to uvedl ve svém pravidelném videu, které zveřejňuje na sociálních sítích. Ve středu budou strany projednávat rozdělení pozic ve Sněmovně a návrh ANO na změnu jejího jednacího řádu.
„Máme domluvenou koaliční smlouvu. Tu jsme si domluvili, že podepíšeme v pondělí 3. listopadu v den, kdy zasedne poprvé nová Sněmovna,“ řekl Babiš ve videu, které zveřejnil na více sociálních sítích.
Diskutovat mají strany budoucí vládní koalice také o programovém prohlášení příští vlády Andreje Babiše. Podle šéfa ANO mezi stranami zůstávají dva až tři programové rozpory, které je potřeba vyjasnit.
„Jedná se o technické záležitosti, které je třeba doprecizovat,“ řekl ráno při příchodu do Sněmovny první místopředseda ANO Karel Havlíček.
„Určitě najdeme kompromis, týká se to velkých, medializovaných bodů,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura. Poslanci zvolí vedení Sněmovny příští týden na ustavující schůzi dolní komory parlamentu.
Končící kabinet premiéra Petra Fialy podá demisi po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která se uskuteční 3. a 5. listopadu. Teprve poté může prezident jmenovat nového premiéra i vládu.
Šéfem Sněmovny má být Tomio Okamura
Předsedou Sněmovny by se podle předběžných dohod mohl stát předseda SPD Tomio Okamura. Lidovci, kteří budou v opozici, proti němu v tajné volbě postaví dosavadního místopředsedu Sněmovny Jana Bartoška.
„Pobavíme se o tom, budeme vás informovat,“ řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
Počet místopředsedů Sněmovny má podle dohody ANO, SPD a Motoristů klesnout na čtyři. ANO navrhuje Patrika Nachera, kandidát Motoristů zatím známý není. Dvě pozice ve vedení Sněmovny by měla obsadit budoucí opozice. Občanští demokraté navrhují Jana Skopečka, hnutí STAN nominuje svého předsedu, dosavadního ministra vnitra Víta Rakušana. „Ani nemůže kandidovat, když je ministr. Vůbec nechápu, proč navrhují někoho, kdo nemůže v té funkci být,“ řekl Okamura.
Poslanci hnutí ANO mají vést pět výborů, SPD tři, včetně organizačního výboru a Motoristé dva. Do čela hospodářského výboru chce hnutí SPD svého místopředsedu a šéfa klubu Radima Fialu.
Vedení dalších osmi výborů by mělo připadnout zákonodárcům ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Piráti nabídku na obsazení vedení některého z výborů nedostali.
„Rozdělení orgánů Sněmovny bylo součástí koaliční dohody,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.
X X X
V ĆR NEJDRAŽŠÍ ELEKTŘINA
V Česku máme nejvyšší ceny za elektřinu, ale rozhodně by to tak nemuselo být, říká expert
Ceny elektřiny pro domácnosti zůstaly v České republice v prvním pololetí podle standardu kupní síly PPS nejvyšší z celé Evropské unie. Ve středu to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Na žebříčku nejvyšších cen elektřiny za Českem následovali Polsko a Itálie. „Bohužel se u nás 70 procent domácností o cenu, kterou platí za elektřinu anebo za plyn, dlouhodobě nestará,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce energie společnosti Kalkulátor.cz.
Podle průzkumů si přibližně 70 procent zákazníků za posledních deset let nezměnilo svého dodavatele, říká Kaňok (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia
Jakou vypovídací hodnotu mají z vašeho pohledu nové údaje Eurostatu a jeho metodika?
Myslím, že mají vysokou vypovídací hodnotu. Říká to, trochu zjednodušeně, že průměrný český občan za elektřinu a plyn platí více, než se platí v ostatních zemích Evropské unie, a to je bohužel pravda.
Rozhovor s Lukášem Kaňokem.
Jak si tedy vysvětlit, že se Česko v tomto srovnání stále drží na špičce unijního žebříčku, co se cen elektřiny týče?
Možná to můžeme vzít ve srovnání s Polskem. V Polsku stojí elektřina asi polovinu než v České republice, což je dáno třeba tím, že mají jinou výši DPH, mají 5 procent, kdežto u nás je 21 procent DPH.
Poláci mají ještě pořád zastropovanou cenu elektřiny, u nás už strop na elektřinu dávno neplatí. A Poláci třeba neplatí poplatek za obnovitelné zdroje, který u nás činí relativně dost velké peníze.
Obecně se dá říct, že distribuční poplatky v Polsku jsou prostě výrazně nižší než v České republice. A zároveň je pravda, že ten PPS přepočet je v Polsku o něco nižší, proto Polsko vychází na druhém místě, ale ta cena pro zákazníky jako taková je tam výrazně nižší.
Častěji měnit dodavatele
K aktuálním cenovým nabídkám tuzemských dodavatelů, ti přicházejí s nižšími cenami u fixovaných smluv, roční úspory v řádu tisícikorun oproti smlouvám na dobu neurčitou. Co by měli zákazníci zvažovat, než na podobné nabídky přistoupí? Jaká jsou možná rizika?
Já bych v tom žádná rizika neviděl a je to přesně ta nejdůležitější věc, kterou by si zákazníci měli od toho výsledku údajů Eurostatu odnést.
V České republice máme podle Eurostatu nejvyšší ceny a vychází to tak, ta průměrná cena u nás je opravdu nejvyšší. Ale rozhodně by to tak nemuselo být, protože nabídkové ceny, které máme v České republice, to, co by zákazník mohl získat, kdyby byl aktivní, kdyby chtěl změnit dodavatele, tak jsou naopak jedny z nejnižších v Evropě.
Takže to vlastně celé říká jenom to, že zákazníci nejsou aktivní. Plyn bychom mohli mít v průměru o 30 procent levnější, než máme dneska a elektřinu asi o 25 procent a stačilo by jenom to, aby domácnosti častěji měnily dodavatele.
Ti největší dodavatelé by pak neměli jistotu, že můžou držet vysoké ceny, jako to u nás v mnohých případech vidíme. A právě proto potom vycházíme v tom evropském srovnání jako nejdražší.
Před několika dny poradenská společnost ENA zveřejnila studii, podle níž jsou ceny elektřiny i plynu pro domácnosti, malé podniky i velkoodběratele v Česku lehce pod průměrem srovnávaných zemí Evropy. ENA vychází z porovnání ceníku více než 900 dodavatelů energií ze 13 evropských zemí za druhé čtvrtletí letošního roku, a má z toho vyplývat, že Češi platí za energie méně než většina Evropanů. Zkuste nám to vysvětlit, jak to máme chápat?
Vyplývá z toho, že by Češi mohli platit méně, pokud by měli tyto ceníky. Je to přesně to, co jsem před chvilkou říkal. Bohužel se u nás 70 procent domácností o cenu, kterou platí za elektřinu anebo za plyn, dlouhodobě nestará.
Podle průzkumů si přibližně 70 procent zákazníků za posledních deset let nezměnilo svého dodavatele. Dodavatel tím pádem nemá žádnou velkou tlačenici o svého zákazníka. A každý, kdo půjde na nějaký srovnávací portál, tak uvidí, jak obrovský rozdíl v cenách to je.
X X X
TENISTKA NAVRÁTILOVÁ K OCENÉNÍ
Navrátilová k vyznamenání: Nikdy jsem nechtěla udělat ostudu. Tohle potvrzuje, že jsem ji neudělala
Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, udělil prezident Petr Pavel při úterním slavnostním ceremoniálu pěti osobnostem. Obdrželi ho in memoriam dva vojáci a dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Osobně si řád převzali herec a spisovatel Zdeněk Svěrák a tenisová legenda Martina Navrátilová, která je v neposlední řadě devítinásobnou vítězkou wimbledonské dvouhry.
Jak se vám vstávalo po slavnostním večeru na Pražském hradě?
Pomalu, ale s radostí. Zrovna tady sedím s tou medailí. Pořád tomu nevěřím, večer to bylo něco neuvěřitelného.
Rozhovor s Martinou Navrátilovou
Kocháte se? Jak byste ji popsala, když říkáte, že s ní zrovna sedíte? Máte ji asi v ruce?
No, je samozřejmě krásná, hlavně těžká, ale opravdu krásná. Když jsem včera odcházela z té síně, tak tam byla ta vlajka, na které stojí: „Pravda vítězí“. Tak jsem si říkala, že to musím vyfotit. Až po návratu domů jsem tu medaili otočila a na zadní straně stojí to stejné heslo – „Pravda vítězí“. To, co cítím, se úplně nedá popsat, ale opravdu to je v té duši hodně hluboko.
Co pro vás znamená toto vysoké vyznamenání, které jste převzala z rukou prezidenta Petra Pavla? Je to Řád bílého lva občanské skupiny za zvlášť vynikající zásluhy o stát v oblasti sportu a za významné proslavení vlasti v zahraničí.
Vždycky jsem se snažila chovat tak, abych byla dobrým vzorem pro malé děti po celém světě. Ale vždycky jsem se také snažila správně reprezentovat i svou vlast. Nechtěla jsem nikdy udělat ostudu svým rodičům, nechtěla jsem nikdy udělat ostudu naší zemi. Takže tohle pro mě znamená, že jsem tu ostudu neudělala.
Když jste v osmnácti letech žádala v Americe o azyl, asi vás ani v nejbujnějším snu nenapadlo, že se někdy něco takového stane?
To určitě ne, protože samozřejmě, když jsem odešla, tak se tady o mně vůbec nepsalo. Ještě jsem nebyla Američanka, trvalo, než jsem se stala občankou Ameriky. Až později jsem dostala zpátky i české občanství. A co vám mám povídat? Včera jsem tam seděla v tom Vladislavském sále, a když začala hrát hymna, tak po prvním tónu jsem se rozplakala.
Musela jsem si zkontrolovat, jestli nemám nějak rozmazané oči. Bála jsem se, abych nevypadala jako mýval. Ženy vedle mě musely uklidnit, že je to v pořádku, a ještě mi jedna z nich půjčila kapesníček. Bylo to dojemné, jenom jsem se musela držet, abych se z toho nezhroutila.
Jak na vás působil úvodní proslov prezidenta Petra Pavla? Dokázala jste ho vnímat?
Pouze mi gratuloval. My všichni, kteří jsme to vyznamenání dostali, jsme měli sraz s panem prezidentem už dříve. Mluvil s námi jen krátce, ale pak mě ještě vzal tou levou rukou a ještě mi ji extra stiskl, to prostě… Pro to není dostatek slov, abych své pocity správně vyjádřila i v češtině. Správná slova se mi ale těžce hledají i v angličtině.
A zdržíte se v Česku i v dalších dnech, případně jak je strávíte?
Dělám tedy jógu se svou nejlepší kamarádkou. Chodíme spolu do lesa. Zároveň se půjdeme podívat na hřbitov, na maminku s tatínkem.
A jaké aktivity vás momentálně zaměstnávají ve Spojených státech?
Teď jsme adoptovali s manželkou dva malé kluky – jednomu jsou čtyři a druhému tři roky. Takže teď jsme zaměstnány docela dobře.
Takže maminky na plný úvazek.
Ano.
Vy se do značné míry právě zasazujete za rovná práva žen sportovkyň ve vztahu k transgenderové komunitě, jsou tedy z vašeho pohledu nějak ohrožena ta práva?
Vy víte, že když se něco stane, vždycky to nejdřív odnesou ženy. Muži pořád kralují a někdy se ještě snaží dostávat do míst, kam opravdu mají patřit pouze ženy. Já jsem se vždy žen zastávala. Vždycky jsem chránila ty, kteří jsou minoritou nebo nižší vrstvou.
Takže to se nezmění. Pravda vítězí a spravedlnost je pro mě nejdůležitější věc. O to budu vždycky bojovat. Vždycky jsem se zastávala lidí, kteří se nemůžou sami bránit. A o něco podobného teď jde i ve sportu – bránit ten ženský prostor.
X X X
ZAHRADIL O POLITICE
Post ministra zahraničí mi nenabízí
Resort ministerstva zahraničí by měl v nové vládě připadnout Motoristům sobě. Kdo bude šéfem v Černínském paláci? „Tuto funkci mi nikdo nenabízí a ani já se pro ni nikomu nenabízím. Uzavřít kariéru na domácí scéně s tím, že můžete ovlivňovat zahraniční politiku, je lákavé, ale k tomu nemusíte zastávat post ministra,“ říká v pořadu Interview Plus Jan Zahradil, expert Motoristů sobě na zahraniční politiku.
Zahradil označuje scénář, ve kterém by se stal v příští vládě ministrem zahraničních věcí namísto Filipa Turka, za „zábavné spekulace“. „Mě to docela baví, ale nutno říct, že mi tuhle funkci nikdo nenabízí. Já k těm spekulacím nic přidávat nebudu,“ tvrdí.
Jan Zahradil, bývalý europoslanec a bývalý dlouholetý člen ODS, současný expert Motoristů na zahraniční politiku
Čestný prezident Motoristů Filip Turek by podle něj vést ministerstvo zahraničí s dobrým týmem zvládl. I s ohledem na nedávné výroky Turka v reakci na kauzu o jeho příspěvcích na sociálních sítích dodává, že je třeba vycházet z toho, že Motoristé sobě s Turkem ve vládě počítají.
„Myslím, že tu funkci může dělat, že by ji administrativně, diplomaticky a organizačně zvládl. A samozřejmě jako ministr zahraničí asi bude těžko někomu půjčovat v hospodě svůj telefon,“ říká Zahradil.
Pojar inspirací
Zahradil před odchodem z Evropského parlamentu uvedl, že by ho lákalo udělat průnik do české diplomacie. V současnosti dodává, že ale nemusí jít nutně o post ministra zahraničí.
„Skutečně uzavřít politickou kariéru na domácí scéně s tím, že můžete ovlivňovat zahraniční politiku, je velmi lákavé, ale k tomu nutně nemusíte zastávat post ministra,“ ujišťuje a doplňuje:
„Hledám takovou pozici, která by mi umožnila mít vliv na formování budoucí české zahraniční politiky v této vládě, to zcela nepochybně.“
Inspirací pro něj je národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar, který byl v úterý vyznamenán prezidentem Petrem Pavlem. „Já si dokonce myslím, že jeho vliv na českou zahraniční politiku byl výrazně větší než vliv ministra Jana Lipavského (za ODS),“ míní Zahradil.
„Pojar není ani poslanec, ani ministr a přitom jeho vliv na českou zahraniční politiku je naprosto masivní. Vybudoval si pozici, která byla podle mě minimálně v uplynulých čtyřech letech neotřesitelná. Vliv můžete mít, jak je vidět z jeho příkladu, aniž byste byl členem exekutivy, a dokonce aniž byste byl zvoleným poslancem,“ dokládá Zahradil.
K dohodě o jeho vlastní pozici ale prý nedošlo.
„Žádnou dohodu na papíře s Petrem Macinkou o takových věcech nemám. Samozřejmě jsem se bavil o některých záležitostech týkajících se ministerstva zahraničí s Filipem Turkem, psal jsem Motoristům do jejich volebního programu některé odstavce o zahraniční politice, které se k mému potěšení odrazily i v připravovaném vládním prohlášení,“ vyzdvihuje.
Návrat realismu
Někdejší europoslanec a bývalý člen ODS je zastáncem národního konzervatismu Donalda Trumpa či Giorgie Meloniové a odklonu od zahraniční politiky 90. let.
„Je tady odklon od nadšení z globalizace, z integrace, z propojování trhů, z volného obchodu, to nějak odchází stranou. Žijeme v multipolárním světě, nikoliv v unipolárním. A ano, myslím, že to by se mělo odrazit ve formulaci nové české zahraniční politiky.“
Podle Zahradila je zapotřebí udělat několik změn hned po vzniku vlády: „Především je zapotřebí přestat s konfrontační rétorikou vůči našim sousedům, vůči partnerům ve Visegrádské čtyřce.“
Druhým důležitým bodem je pro něj zlepšení vztahů s Trumpovou administrativou.
„Tady se otevírá možnost pro politiky národně konzervativního politického proudu, do kterého patří ze tří vládních stran rovnou dvě: Motoristé a hnutí ANO. Tam vidím okno příležitosti, jak by se stranická příslušnost dala využít i k budování dobrých bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy,“ přibližuje a dodává:
„Poslední bod je dostat do normálu vztahy s Čínou jako s další geopolitickou mocností, protože ty tato vláda dokázala dostat do záporných hodnot a já myslím, že v tom nemůžeme pokračovat.“
X X X
Gymnázium v Třeboni dostalo 16 milionů v závěti od Thomase Shreckera, jednoho z Wintonových dětí
Štědrý dar 600 tisíc švýcarských franků (asi 16 milionů korun) odkázal v závěti gymnáziu v Třeboni Thomas Shrecker, jedno z Wintonových dětí. Škola je zatím vynaložila na expedice v terénu pro studenty, studium v zahraničí nebo třeba přednášky s odborníky. Shrecker si jihočeské gymnázium oblíbil a za svého života apeloval i na důležitost takzvaných soft skills u žáků – schopnost komunikovat, spolupracovat a řešit problémy.
Thomas Shrecker byl jedním z dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem před deportací do koncentračních táborů. Do Anglie, kde začal nový život, se dostal na Wintonově pátém vlaku v červenci 1939.
Zjišťovali jsme, jak škola s víc než půl milionem švýcarských franků naložila. Poslechněte si reportáž z třeboňského gymnázia
„Měl velké štěstí na jistou dámu, která se ho ještě s jedním polským chlapcem ujala a která mu potom po válce dopřála skvělé vzdělání. Vystudoval historii na Oxfordské univerzitě,“ popisuje ředitelka třeboňského gymnázia Anna Koktává, která Shreckera osobně znala.
Thomas Shrecker bydlel v Austrálii, často pobýval také ve Francii, ale časem se vrátil i do Prahy, kde pravidelně chodil na festival Pražské jaro. Po něm vždy trávil čas na jihu Čech v Třeboni.
„Náš pan školník je taxikář a on Toma vozil z Prahy do Třeboně a Tom mu vyprávěl o tom, co má v životě rád a zmínil, jak důležité je pro něj vzdělání, a tak se začal zajímat o naše gymnázium. Tam byl prvopočátek našeho přátelství,“ vzpomíná ředitelka.
Thomas Shrecker začal gymnázium v Třeboni navštěvovat každý rok a podle Koktavé se „vždy těšil na každou další novinku“. Na první besedu se studenty přijel v roce 2011.
„Tohle je knihovna, na kterou přispěl. Na nákup knížek a vybavení tohohle krásného prostoru nám poslal 100 tisíc,“ říká ředitelka a pokračuje: „Tohle je třeba. Držet děti u knih, vzít do ruky knížku a obracet listy, to je úplně zásadní, a to Tom dobře věděl.“
Historická budova gymnázia je moderně zrekonstruovaná. Špičkové vybavení ale není to nejdůležitější, upozorňuje Anna Koktavá, a to podle ní věděl i Tom Shrecker.
Vybavení není všechno
„Dost se podivoval tomu, jak to, že máme prostředky na budování a rekonstrukci domu, ale chybí nám prostředky třeba na cestování žáků, na soft skills,“ vysvětluje.
V květnu 2024 Tom Shrecker zemřel a po nějaké době se ředitelce Třeboňského gymnázia ozval jeho právník.
„Oznámil mi po telefonu, že v datové schránce přistane informace o tom, že na nás ve svém odkazu myslel Tom Shrecker a volá mi proto, abych si nemyslela, že to je nějaký podvod, že nějaký bohatý strýček z Ameriky nám něco daruje,“ říká ředitelka.
600 tisíc švýcarských franků, tedy asi 16 milionů korun, škola zatím investovala v duchu Shreckerova odkazu. Z nově zřízeného fondu podpořila všechny žáky, kteří mohli jet na osm terénních expedic, čekají se například i diskuze s odborníky.
„Jsem tady na čtyřletém gymnáziu, teď ve třetím ročníku, a můj projekt, abych mohl na jeden měsíc do Berlína studovat němčinu na jazykový kurz, se podařil. Pojedu na celý únor,“ říká jeden ze studentů Tobiáš Poláček.
X X X
Klíčový týden, který požene trhy na nová maxima?
„Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ říká analytik BHS Timur Barotov
Monetární politika – další snížení sazeb
Před námi je velice důležitý týden, který z velké části rozhodne o tom kam se trhy chtějí dále vydat do konce roku. Ve středu se americká centrální banka (Fed) pravděpodobně rozhodne znovu snížit klíčovou úrokovou sazbu USA o dalších 0,25 % na 4,00 %. V souvislosti s tím šéf Fedu – Jerome Powell během středeční tiskové konference poskytne i výhled na budoucí vývoj monetární politiky. Právě očekávání pokračujícího uvolňování monetární politiky je jedním z velkých faktorů, který nyní na trzích udržuje optimismus investorů.
Kritický týden pro technologický sektor
Možná ale dokonce o něco důležitější bude tento týden hlášení kvartálních výsledků amerických technologických gigantů. Ve středu v noci se trhy dočkají výsledků hospodaření a výhledů od manažerů společností Microsoft, Alphabet (Google) a Meta (Facebook). Během čtvrteční noci pak hospodaření okomentují také společnosti Apple a Amazon. Dohromady těchto pět technologických gigantů reprezentuje více než 15 bilionu dolarů tržní kapitalizace, takže jakékoli překvapení téměř určitě zamává s celým akciovým trhem. Mimo již zmíněné, výsledky tento týden zveřejní i netechnologické velké společnosti jako Eli Lilly, UnitedHealth, Verizon, Caterpilar, Mastercard či Exxon Mobil. Dobrý vývoj hospodaření technologických ale i dalších společností je nejspíše tím hlavním pilířem na kterém stojí současný optimismus na trhu.
Ačkoli my v BH Securities očekáváme, že se americká výsledková sezóna i tentokrát vydaří, případné zklamání obzvlášť u technologií by mohlo spustit řetězovou reakci výprodejů napříč technologickými ale i ostatními akciovými tituly. Trhy jsou v současné době velmi optimisticky naceněné, proto zde stačí poměrně málo k obratu v sentimentu. Velké technologické společnosti, které ze současného bezmezného optimismu a přílivu kapitálu těží nejvíce si toho jsou vědomy, a proto je v jejich zájmu tuto náladu na trhu co nejdéle udržet při životě. O tom svědčí i nedávný výtvor tzv. „cirkulární ekonomiky“ v AI sektoru, kdy se lídři v oboru jako je Nvidia, OpenAI, Oracle či AMD navzájem financují a zajišťují si budoucí poptávku po jejich službách a zboží, což se propisuje do lepších výsledků hospodaření již nyní. Ačkoli by se obezřetný investor nad tímto pozastavil, současná euforická nálada na trzích paradoxně tento vývoj vítá a štědře odměňuje aktéry, kteří se účastní těchto „cirkulárních transakcí“.
Obchodní jednání Xi – Trump a dočasné povzbuzení trhů
Dalším důležitým vývojem tohoto týdne je v rovině obchodní politiky, kdy ve čtvrtek dojde k setkání a případnému umírnění obchodních přestřelek mezi USA a Čínou. Pokud se obě strany dohodnou na základním rámci obchodních dohod dojde pravděpodobně k odvrácení hrozby 100% zvýšení cel na čínský dovoz, který má platit od 1.listopadu. Periodické vyostřování a narovnávání rétoriky Donalda Trumpa ve vztahu k Číně stojí za ostrými poklesy a vzrusty akciových titulů v posledních měsících. Nedávná výhružka Donalda Trumpa ohledně zavedení 100% cel na čínský dovoz způsobila ostrý jednodenní propad na trhu akcií. Jsme toho názoru, že právě tento propad vytvořil základ pro další růst trhů do konce roku v případě, že se tento týden vydaří. Ukázalo se totiž, že trhy nemají tak blízko nakročeno ke korekci, jak se mohlo zdát vlivem silného a bezmezného růstu v posledních měsících. Díky tomu se tak zvýšilo sebevědomí investorů a vytvořil se prostor pro další, alespoň dočasný růst na trhu.
Buďme ve střehu
Ve výsledku je tedy pravděpodobné, že pokud se týden vydaří, trhy do konce roku vystoupají ještě výše i výrazně nad současné optimistické úrovně. Uprostřed toho všeho je ale potřeba mít na paměti, že vyšší cena znamená vyšší riziko, nikdy ne nižší. Finanční trhy jsou sofistikované a efektivní, tudíž nekonečné bohatnutí většiny investorů není něco, co je pravděpodobným výstupem jejich fungování. Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst
X X X
SLAVNOSTI TRENČINA
TRANSFORMACE MĚSTA OČIMA UMĚLCŮ A ODBORNÍKŮ
Akce Counting Down to the Future propojuje veřejný prostor s uměním a diskuzí. Program začíná v 17 hodin komentovanou prohlídkou výstavy Enchanted Bratislava umělce Filipa Bieleka v galerii FOR MAAT. V 17.45 bude následovat diskuse o proměnách a možnostech městského prostoru, které se zúčastní Omar Mirza (městský kurátor), Renáta Kaščáková (spoluautorka územního plánu Trenčín si ty) a Katarína Onderková (architektka, Spolka – vytváření udržitelných měst). Diskusi bude moderovat Stanislav Krajči, ředitel projektu Trenčín 2026.
„Chceme otevřít veřejnou diskusi o tom, jak se Trenčín mění – jak se proměňuje jeho prostor, identita a kulturní infrastruktura. Rok 2026 bude vyvrcholením dlouhodobého procesu, jehož součástí jsou i takováto setkání s veřejností,“ říká Stanislav Krajči.
VEČER ZAKONČÍ FESTIVAL .DAT
Od 20:30 bude program pokračovat placenou akcí pořádanou Kulturním a kreativním centrem Hviezda pod názvem .DAT – Den audiovizuální tvorby. Hlavní hvězdou večera bude kapela Berlin Manson, která představí svou jedinečnou audiovizuální koncepci připravenou speciálně pro .DAT. O vizuální stránku prostor KKC Hviezda se postará světelný designér Sedemminút. Program zahájí Boris Vitázek se svou audiovizuální prací Narrative Absence.
O projektu
Trenčín k projektu Hlavního evropského města kultury přistoupil nekonvenčně. Rozhodl se postavit ho na ztělesnění vize kultury jako nástroje, který dokáže měnit město zevnitř se zapojením vlastních občanů, postupně, s respektem, ale také s odvahou. Trenčín 2026 je finančně podporován městem Trenčín, Trenčínským samosprávným krajem a Ministerstvem kultury Slovenské republiky. Partnerem projektu je Evropská unie
X X X.
LISTOPAD VE ZNAMENÍ SVATOMARTINSKÝCH VÍN. KAM JE VYRAZÍTE OCHUTNAT?
Mezi krásy podzimu patří i nové, mladé víno. Tradice Svatomartinského vína sahá až na dvůr císaře Josefa II., kdy bylo zvykem na den svatého Martina – 11. listopadu – připít si poprvé novým vínem a oslavit tak konec vinobraní. I vy si jej můžete vychutnat na mnoha zajímavých akcích. Vydejte se v listopadu za vinaři a ochutnejte první letošní víno, třeba ve spojení se svatomartinskou husou.
Putování za mladým vínem v Bořeticích
Zavítejte do recesistické vinařské Republiky Kraví Hora, kde ožije areál sklepů vůní mladého vína, specialitami z grilu, z udírny a zabíjačkovými mlsy. V sobotu 1. listopadu od 11 hodin a v neděli 2. listopadu od 9 hodin můžete v Bořeticích ochutnat první letošní vína, posedět s vinaři a nasát podzimní atmosféru vinařské republiky. Sklenička v ruce a úsměv na tváři – tak chutná podzim na Moravě!
Od 7. do 11. listopadu oslaví Mikulov svátek svatého Martina. Na historickém náměstí i v zámeckých sálech se budou nalévat mladá a svatomartinská vína, hrát cimbálovky a tančit v rytmu folkloru. Přijeďte ochutnat první vína nového ročníku a zažít atmosféru, kterou umí vytvořit jen srdce vinařské jižní Moravy. Vždyť přijede i sám svatý Martin na bílém koni!
Podzimní otevřené sklepy v Moravské Nové Vsi
Na třicet vinných sklepů v autentických sklepních uličkách Výmol a Zátiší otevře své dveře v sobotu 8. listopadu od 10 do 19 a v neděli 9. listopadu od 10 do 12 hodin. Návštěvníci budou moct ochutnat nejen mladá vína, ale i vína z předchozích let. Nebude chybět ani kulturní program s cimbálovou muzikou a lokální gastronomické speciality.
Svatomartinská a mladá vína v Čejkovicích
Svatý Martin zavítá i do Čejkovic. V sobotu 8. listopadu v 11 hodin zde na nádvoří zámku zahájí ochutnávku svatomartinských a mladých vín od místních vinařů. K tomu přidá požehnání i místní kněz. Vystoupí mužský pěvecký sbor Révokaz a Cimbálová muzika Helezná. Se svou produkcí se představí všech 28 vinařství, která jsou členy spolku Čtvrtečníci. Nejvíce zastoupenými odrůdami při výrobě Svatomartinských vín jsou v Čejkovicích Müller Thurgau a Modrý Portugal.
Svatomartinské hody v Kutné Hoře
Oslavy svatého Martina vypuknou také v Kutné Hoře. V sobotu 8. listopadu od 11 do 14 hodin je hostí klášter sv. Voršily. Čekají vás degustace svatomartinských a mladých vín z Čech i Moravy, mladá vína z Kolínska a Kutnohorska i moderní gastronomie postavená na lokálních surovinách. Přijďte oslavit první sklizeň s dobrou náladou, sklenkou a výborným výběrem vín!
Svatomartinský košt v Brně
První vína nového ročníku bude možné ochutnat i v Brně. Už dvacátý ročník tradičního koštu nabídne v úterý 11. listopadu od 11 hodin na náměstí Svobody v Brně na 100 druhů vín od vinařů z Moravy a z Čech. Centrem města Brna projde průvod v čele se svatým Martinem na bílém koni, k poslechu zahraje cimbálová muzika. Dorazte na skleničku!
Svatokateřinské slavnosti vína v Mutěnicích
Vyrazte do areálu vinných sklepů Pod Búdama v Mutěnicích, kde je více než pět set vinných sklepů. V sobotu 15. listopadu od 10 do 19 hodin vás zde ochutnávka vín zavede do různých světů chutí a vůní. Ochutnat můžete také hodové menu – kachnu se zelím a knedlíkem, ale i jiné dobroty. Mezi sklepy zazpívají Mužáci z Mutěnic, při večerním posezení zahraje cimbálová muzika. Pro pohodlný přesun z okolních obcí bude fungovat svoz a odvoz autobusem.
Tradiční festival v Šatově v sobotu 15. listopadu začne ve 13 hodin svěcením mladých vín šatovských vinařů v kostele svatého Martina, následovat bude průvod městem vedený svatým Martinem na bílém koni a ochutnávka posvěcených vín v kulturním domě. K oslavám neodmyslitelně patří i svatomartinská husa, přichystány budou i jiné dobroty. Od 16 hodin zahraje na cimbál a zazpívá Frída Oratorová, ve 20 hodin začne klasická zábava s Cauliflower band. Přijďte ochutnat první vína nového ročníku a užít si atmosféru podzimní Moravy.
Svatomartinské otevřené sklepy
Ve Velkých Pavlovicích se v sobotu 15. listopadu od 11 do 18 hodin otevře 23 vinných sklepů a vinařství. K ochutnání nabídnou více než 350 vzorků vín, medoviny, moštů a sirupů. Program ale začne již v 9:30 hodin před Městským úřadem, kde zahraje cimbálová muzika a přijede svatý Martin. Místní specialitou je průvod traktorů a vinařské techniky. Nákup a výběr vína bude možný i v neděli od 9 do 12 hodin.
K Nechorám do sklepa za mladým vínem
V sobotu 22. listopadu se vydejte do Nechor u Prušánek. Od 10 do 19 hodin se zde otevře 21 sklepů místních vinařů. Ochutnat můžete mladá vína ročníku 2025 a užít si podzimní atmosféru mezi malebnými sklepními uličkami. Vstupenky jsou k dispozici online za 950 Kč, na místě za 1 100 Kč. V ceně vstupenky je degustační sklenička, mapka, kupóny na nákup vína a další výhody. Nákup vína probíhá i během neděle 23. listopadu do 12 hodin.
Podzimní festival vína Němčičky
Košt mladých vín a svatomartinských hus se koná v Němčičkách v sobotu 22. listopadu 2025 od 18 hodin. Těšit se můžete na ochutnávku mladých vín modrohorských vinařů, tradiční svatomartinskou husu a další speciality. K poslechu a tanci od 20 hodin zahraje cimbálová muzika Lašár z Velkých Pavlovic.
Den otevřených sklepů v Pavlově
Vyrazte v sobotu 29. listopadu do Pavlova. Od 11 do 18 hodin tady budete mít možnost nejen ochutnat kvalitní pálavská vína, ale také prohlédnout si prostředí pavlovských vinných sklepů a seznámit se s pavlovskými vinaři. Na večer je v kulturním domě připravena taneční zábava se skupinou DenWer.
Zbyněk Vičar, ředitel Vinařský fond ČR