Orbán: Sankce poškozují EU více než Rusko, Satan může zasáhnout až USA, Trumpová osobnost ČR

„Dospěli jsme do okamžiku pravdy, politici v Bruselu musejí připustit, že jejich kalkulace nebyly správné,“ řekl Orbán. Představitelé sedmadvacítky podle něj předpokládali, že opatření přijatá kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou Rusy bolet více než Evropany, ale „tak to není, víc bolí nás“. Místo toho, aby tím, že Rusko oslabí, válku zkrátily, jen ji protahují, uvedl Orbán.

„Původně jsem si myslel, že jsme se střelili jen do nohy, ale nyní je jasné, že evropská ekonomika se střelila do plic a lapá po dechu,“ řekl Orbán, jehož kabinet se podobně jako vlády jinde v Evropě snaží vyrovnat s dopady strmého růstu cen energií a pohonných hmot. Ve středu Orbánova vláda zrušila mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou, což byl jeden z klíčových bodů jeho politiky. Agentura Reuters napsala, že podle ekonomů banky Morgan Stanley může toto opatření posílit inflaci o 1,5 procentního bodu. Inflace je už nyní nejvyšší za posledních dvacet let, přispívá k ní i slabý forint.

Orbán se domnívá, že v současné situaci je potřeba „sednout si s Rusy, musí se vyjednávat, dosáhnout příměří a pak se musejí konat mírové rozhovory, protože mír je jediným řešením současných ekonomických problémů“.

X X X

Putin znovu hrozí Satanem. Nejobávanější zbraň světa může zasáhnout až USA

Rusko znovu hrozí svou balistickou raketou Sarmat, známou také pod přezdívkou Satan II. Podle generálního ředitele ruské kosmické agentury Roskosmos a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina Dmitrije Rogozina provede Moskva nové testy a také plánuje obávanou zbraň zařadit do sériové výroby, uvedl web Daily Mail. Raketa Sarmat je podle Kremlu schopna dopravit několik jaderných hlavic až na kontinentální území USA.

„Nejsilnější raketa na světě s globálním doletem a jadernou hlavicí se připravuje na nové testy a sériovou výrobu,“ pochlubil se Rogozin. Před měsícem přitom tvrdil, že se raketa již sériově vyrábí, upozornil web Daily Mail.

První a zatím poslední test Sarmatu Rusové provedli v dubnu. Putin vzápětí prohlásil, že tato zbraň, které se na Západě přezdívá Satan II, přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko.

Rogozin zase poslal přímou výhružku dnes již dosluhujícímu britskému premiérovi Borisi Johnsonovi, který je známý velkou podporou Ukrajiny, aby se ubránila ruské agresi. „Borisi, pokud použijeme Sarmat, nebude nikdo, kdo by vám upravil ty vaše vlasy,“ vzkázal.

Západní experti ale považují jarní test i různé výhružky spíše za snahu Moskvy odvést pozornost od ruských nezdarů během války na Ukrajině. „Takové testy jsou rutinní. Nepřekvapilo nás to a nepovažujeme to za hrozbu pro Spojené státy nebo naše spojence,“ uvedl už v dubnu mluvčí Pentagonu John Kirby.

Bývalý šéf operací CIA v Rusku Steve Hall dokonce řekl, že Putin provádí „jaderné šavlovačky“. Moskva přesto tvrdí, že síla Sarmatu nemá ve světě obdoby. K použití balistické rakety na Ukrajině vyzývají někteří ruští politici i prokremelská média.

Raketa údajně váží 208 tun, je velká jako čtrnáctipatrová budova a dosahuje rychlosti přes 15 tisíc kilometrů za hodinu. Má tak být schopna dopravit několik jaderných hlavic až na kontinentální území USA.

X X X

EKONOMKA  ŠICHTAŘOVÁ:  FIALOVI  A  SPOL  NEJDE  O  LIDI  ČR

Vládním ekonomům vůbec nejde o lidi. V Evropě nastávají nevídané věci, tvrdí Šichtařová

O původu inflace má ekonomka Markéta Šichtařová jasno – nadměrný tisk peněz a jejich uvolnění do oběhu. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS navíc uvedla, že lidé měli zchudnout už na počátku pandemie před dvěma lety. Jenže skrze dotace a zadlužování se tento obávaný okamžik posunul. Šichtařová také varovala, že kromě inflace nastávají v Evropě věci, jaké jsme zatím neviděli.

Meziroční míra inflace v červnu vystoupala v Česku na 17,2 procenta a oproti květnu přidala 1,2 procentního bodu. Mohlo by se tedy zdát, že pokračujeme v nastoleném trendu rostoucího tempa zdražování, a že stále ještě nejsme za inflačním vrcholem. Jenže meziměsíční inflace se v červnu snížila, byť jen mírně.

„Prozatím se spokojme s tím, že inflace míří ke 20 procentům. Hypoteticky může být vyšší, ale zatím nevíme, jaká bude na podzim situace s plynem,“ uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS Šichtařová. Inflace se podle ní stane na nějakou dobu chronickou. I když se neudrží na 20 procentech, v cenách potravin prý nadále uvidíme značné skoky, kdy jeden měsíc ceny zrychlují více a druhý zase méně. Obecně se ale podle ekonomky inflace usadí na vyšší úrovní, než na kterou jsme byli zvyklí poslední desetiletí.

Vládním ekonomům nejde o lidi

Často se mezi experty i politiky vedou spory, zda je inflace „domácí“, nebo „dovezená“. Šichtařová má jasno. „Když natiskneme a uvolníme do oběhu mnoho peněz, aniž by se změnilo něco zásadního v technologii jejich používání, nebo abychom vyrobili více zboží a poskytovali více služeb, vede to k inflaci. Tečka. Bohužel od roku 2002 nebo 2008 tuhle jasnou věc ekonomové v centrálních bankách zapomněli,“ prohlásila.

 Zároveň ekonomové ve vládách napříč světem prý nikdy neměli v popisu práce používat ekonomii a pomáhat lidem, ale spíš hledat hlasy lidí. Šichtařová soudí, že výsledkem tohoto jednání byl tisk tolika peněz, že už se celosvětově inflace nedá jen tak zastavit.

Ještě během pandemie koronaviru došlo k mnoha uzavírkám a dalším tiskem peněz se prý dařilo křehkou rovnováhu udržovat. Důvěra lidí tehdy byla poměrně velká. „Ale když se situace začala vracet do normálu, mechanismy se rozhodily a vše se začalo bortit. Čelíme obrovské inflaci, která se natlakovávala od roku 2008. Od té doby byly extrémně nízké úrokové sazby a k tomu zmíněný tisk peněz. Nemá to jiné řešení než inflaci a další věci, které jsme ještě neviděli,“ varovala Šichtařová.

Jaké problémy čekají eurozónu?

V eurozóně je podle ní na spadnutí dluhová krize a v mnoha zemích vyšší míra nezaměstnanosti. Vychýlením z rovnováhy jsme navíc podle ekonomky naprosto zničili v Evropě konkurenceschopnost v porovnání s USA a Asií. „Stále více dovážíme a méně vyvážíme. Vystačíme si tady tak nějak sami, nedokážeme konkurovat a klepeme se na ramena, jak jsme dobří. Naše zboží je ale čím dál více zmetkové a nedokáže čelit světu. To, že u nás jsou energie drahé, není jen dočasné, ale jde o nový normál. Budeme si muset zvyknout,“ zdůraznila.

Nedá se tak vypíchnout jedna věc, která za zdražování může. Ekonomka tvrdí, že jsme porušili tržní ekonomiku, jak se skrze dotace a zadlužování během covidu sypalo do oběhu mnoho peněz, roli hrály také centrální banky a nízké úrokové sazby. „Válka je nesprávně považována za hlavní hybatel, ale ona dílo zkázy jen dokonala. Hlavním důvodem je přebujelá hospodářská politika ‚peníze, kam se podíváte a pro každého‘,“ uvedla Šichtařová.

Překvapuje ji, že cestovní kanceláře hlásí v současnosti rekordní zájem o dovolené. „Kdyby opravdu byla panika a lidé si uvědomovali, co je čeká, neutráceli by za zbytné statky a dělali si úspory,“ prohlásila ekonomka. Je však patrné, že společnost začíná statisticky chudnout, jelikož se mzdy nezvyšují stejně rychle jako inflace.

„Lidé měli zchudnout na počátku pandemie. Ale tím, že jsme skrze balíčky rozdali mnoho peněz, odložil se tento okamžik o dva roky. Lidé už nechápou, že začátek pandemie prožívají teprve teď a nejsou schopni si to spojit s pravou příčinou. Na rozdaných penězích jsme byli schopni ekonomicky frčet, ale teď se ukazuje, že finance pořádně nepomohly,“ zkritizovala postup minulé vlády.

Prodávat draze levnou mouku? V pořádku

Někteří experti kritizují obchodníky, že krize ještě využívají a praktikují systém větších marží, než je nutné. Například při prodeji mouky, kterou získali ještě za „staré“ a nižší ceny. Šichtařová se ale těchto lidí zastává a zdůrazňuje, abychom za současnou situací nehledali jednotlivé viníky. Každý podle ní už jen dělá, co může, aby přežil.

„Kdo prodává mouku, ví, že až mu dojdou staré zásoby, ocitne se na hraně a možná kvůli vysokým cenám energií zbankrotuje. Není nic špatného na tom, že se snaží udělat si cenový polštář. Velmi brzy bude vyčerpaný. Jde o obecný nárůst cenové hladiny, je to vina celkového systému a měnové politiky,“ soudí Šichtařová.

 X X X

Byla hrdou a laskavou Češkou, kondoloval Zeman rodině zesnulé Trumpové

Prezident Miloš Zeman zaslal kondolenci dětem Ivany Trumpové, která ve čtvrtek zemřela. Vyslovil lítost nad ztrátou, která je postihla. Trumpovou, s níž se v minulosti několikrát setkal, označil za vynikající sportovkyni, schopnou manažerku, hrdou Češku a laskavou ženu. O kondolenčním dopise informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček sdílel na svém twitterovém účtu fotku prezidenta Zemana při setkání s bývalou manželkou Donalda Trumpa Ivanou Trumpovou, která byla ve svém domě v New Yorku ve čtvrtek nalezena mrtvá. | foto: Twitter Jiří Ovčáček

„Vážený Donalde, vážená Ivanko, vážený Ericu, s hlubokým zármutkem jsem se dozvěděl o skonu Vaší matky,“ napsal Zeman dětem, které Trumpová měla s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Dovolte mi, abych Vám i celé Vaší rodině a Vašim blízkým vyjádřil upřímnou soustrast. Paní Ivany Trumpové si velmi vážím,“ dodal.

Poznamenal, že rád vzpomíná na společná setkání a zajímavé, inspirativní diskuse, které spolu vedli. Zeman například s Trumpovou poobědval v září 2017 v New Yorku během své pracovní cesty do Spojených států, o rok dříve se s ní setkal i na Pražském hradě. Mluvili tehdy mimo jiné o obsazení místa amerického velvyslance v Praze. Trumpová o post projevila zájem poté, co se Trump stal americkým prezidentem, Zeman ji v jejích ambicích při telefonickém rozhovoru s Trumpem podpořil. Velvyslancem se nakonec stal podnikatel Stephen King.

„Vaše matka byla nejen vynikající sportovkyní a schopnou manažerkou, ale také si ji pamatuji jako laskavého a srdečného člověka. Kromě toho zůstala hrdou Češkou, která na svoji vlast nikdy nezapomněla,“ napsal Zeman v kondolenci.

Trumpová, za svobodna Zelníčková, zemřela ve čtvrtek v New Yorku. Americké podnikatelce, rodačce z Československa, bylo 73 let.

X X X

Ivana Trumpová se stala symbolem odvrhnutých žen, byla velmi zdatná podnikatelka, shrnuje publicista

V New Yorku zemřela Ivana Trumpová, bývalá manželka exprezidenta Donalda Trumpa. Pocházela ze Zlína, po emigraci z Československa se díky sňatku s Donaldem Trumpem stala výraznou osobností společenského života i newyorské podnikatelské sféry. Čtyřikrát rozvedená žena a desetinásobná babička zemřela ve věku 73 let. Ve vysílání Českého rozhlasu o ní mluvil publicista Tomáš Klvaňa, autor knihy Fenomén Trump a pedagog New York University v Praze.

 X Ve vzpomínkách na Ivanu Zelníčkovou, později Trumpovou, se často objevuje názor, že bez ní by Donald Trump nebyl tím, kým je. Opravdu na něj měla tak zásadní vliv?

Ona měla velmi výrazný vliv. A to jak navenek, to znamená v public relations v 80. letech, kdy se tento pár stal velmi populární zejména v newyorských tabloidových, tedy bulvárních médiích, časopisech a denících. Ale také v zákulisí.

V New Yorku zemřela Ivana Trumpová, bývalá manželka exprezidenta Donalda Trumpa. Ve vysílání Českého rozhlasu o ní mluvil publicista Tomáš Klvaňa

Byla velmi zdatná podnikatelka. Měla například na starosti design některých mrakodrapů, které Trump v 70. a 80. letech postavil, třeba slavné Trump Tower, která je umístěna na jižním cípu Central Parku. Ivana třeba i manažovala celý hotel Plaza, který v té době byl ve vlastnictví Trumpovy skupiny.

Dá se říci, že opravdu se velmi výrazně podílela na vzestupu Donalda Trumpa. A koneckonců to, že byla velmi zdatná podnikatelka, to potvrdilo i období po rozvodu, kdy se věnovala několika podnikatelskými aktivitám.

X Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se spekulovalo o tom, že by jeho bývalá žena mohla být americkou velvyslankyní v Česku. Proč to tak nedopadlo? Bylo to opravdu ve hře?
Nebylo to ve hře. Byl to nápad prezidenta Miloše Zemana, který se snažil tuto informaci komunikovat směrem k Bílému domu. Ale odezva nebyla příliš příznivá, to znamená, že to byla iniciativa české strany, kterou nekonzultovali profesionálně v zákulisí. A pochopitelně to potom narazilo.

X Do jaké míry Ivana Trumpová sdílela se svým bývalým manželem politické názory?

Myslím si, že ty názory měla vyhraněnější než on. Trump prošel během svých 40 let velmi výrazným vývojem. Byl to člověk, který byl velmi liberální a na straně demokratů. A podívejte se, kde skončil – v náručí velmi konzervativní křesťanské pravice. Ale dá se říci, že Donald Trump žádné politické názory nemá. On je prostě obchodník.

Ivana Trumpová tím, že vyrůstala v komunistickém Československu, tak dávala velký důraz na svobodu podnikání. V politickém spektru bychom ji mohli přiřadit někam na pravý střed. Ale její sociální názory zase byly daleko liberálnější než třeba u běžného republikána v 70. a 80. letech ve Spojených státech.

X Manželství Ivany a Donalda Trumpových trvalo 14 let. Skončilo v roce 1992 bouřlivým rozvodem. Jaké bylo postavení Ivany Trumpové po rozvodu a v posledních letech?

Měla velmi výrazné postavení. Ona se stala takovým symbolem žen, které byly odvrhnuty. Dokonce se v 90. letech objevila v jedné malinké roli v tehdy slavné komedii The First Wives Club, kde radila třem hlavním hrdinkám: nebuďte naštvané, ale snažte se ze svých bývalých manželů vytřískat co nejvíc. A to si myslím, že bylo její motto, s Trumpem se vyrovnávala mimosoudně.

X X X

Do rodného Zlína jezdila Trumpová málo, její děti tam trávily prázdniny

Ve čtvrtek zesnulá Ivana Trumpová vyrůstala ve Zlíně. Ačkoliv v dospělosti tam příliš často nejezdila, pro její děti bylo město prázdninovým zázemím. Jezdily sem k babičce a dědovi. Zlínský magistrát zřídil v přízemí budovy pietní místo.

 „Obyvatelé Zlína tady mohou zesnulé věnovat vzpomínku a vepsat vzkaz do kondolenčních listin. Vzpomínkové místo bude přístupné do středy 20. července,“ uvedl mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.

Poslední oficiální návštěvou Zlína byl pro Ivanu Trumpovou pohřeb jejího otce Miloše Zelníčka v roce 1990. Přijela na něj společně s manželem Donaldem Trumpem, přestože jejich manželství bylo v období mezi rozlukou a rozvodem, a dětmi.

Podle dochovaných informací rodiče Trumpové pomáhali s jejich výchovou, děti sem jezdily na prázdniny.

Trumpová se ve Zlíně narodila v roce 1949. Závodně lyžovala, zkusila štěstí před kamerou (v roce 1970 měla roli ve filmu Pan Tau na horách), studovala Fakultu tělesné výchovy a sportu na Karlově Univerzitě v Praze. Zároveň ale toužila dostat se ze socialistického bloku ven, na západ. To se jí podařilo po svatbě s rakouským lyžařem Winklmayrem.

Další události v jejím životě pak měly rychlý spád. V roce 1976 se seznámila s Trumpem, o rok později měli svatbu a v tomtéž roce se narodil Donald junior. V roce 1981 následovala dcera Ivanka a o tři roky později nejmladší z dětí, Eric.

Všechny tři děti vzpomínají na prázdniny ve Zlíně, kam jezdily k babičce a dědovi Zelníčkovým. Poslední adresa rodiny byla na Nivách, dnes už má ale vilka jiného majitele.

Pohřeb Miloše Zelníčka krátce po pádu železné opony přivedl prominentní pár na zlínský Lesní hřbitov, kde se konalo poslední rozloučení.

„Pohřeb byl skromný, rodina si nepřála nic okázalého,“ vzpomínal tehdejší šéf Lesního hřbitova Emil Macura. „Vybavuji si to. Žádné policejní opatření jsme k tomu ale nechystali,“ podotkl před časem bývalý zlínský policejní ředitel Bedřich Koutný.

Jen málokomu se tehdy podařilo s Trumpovou a jejím mužem setkat, čas trávili s rodinou. Dětem Trumpové v té době bylo 13, 9 a 6 let. Donald mladší, který mluví plynně česky, měl s dědečkem Milošem velmi blízký vztah, chodili na lov nebo chytat ryby.

„Trávili jsme spoustu času v lesní chatě, kde jsem získal vztah k přírodě. A taky jsem tam začal střílet ze vzduchovky,“ uvedl Donald Trump junior pro americký lovecký server.

O vzájemné náklonnosti svědčí i to, že svého syna pojmenoval Tristan Milos.„Můj otec hodně pracoval, takže hodně rodičovské pozornosti, kterou syn chce a potřebuje, jsem získal od svého dědečka,“ upozornil pro magazín NYMag.

Babička učila Ivaniny děti dojídat

Na Donalda mladšího si vzpomíná i bývalá známá zlínská lyžařka Olga Charvátová Křížová. „Byl to normální kluk, hrával si s dalšími dětmi a byl za to rád,“ popsala před časem Charvátová Křížová.

Dětství ve Zlíně pochopitelně trávily i další dvě děti Donalda a Ivany – Ivanka a Eric. Ten přiznal, že první vzpomínky z dětství se nevážou k 5. Avenue v New Yorku, ale k Československu. „Žili jste život, který se vůbec nepodobal tomu, co jsme viděli v USA,“ uvedl Eric Trump pro Washington Post.

Americký list píše i o tom, že děti se díky babičce v Československu naučily nevyhazovat jídlo. Což je věc, jež není v zámoří právě obvyklá. „Dodnes na to myslím. Když vidím talíř, který je snězený ze tří čtvrtin, tak si pomyslím, že by na mě křičela,“ potvrdil Donald mladší.

Vztahy na čas ochromil bouřlivý rozvod, ke kterému došlo v roce 1992. Čas ale zahladil mnohé. Ivanina matka horlivě podporovala Donalda Trumpa v jeho prezidentské kampani, mluvila o něm jako o nejhodnějším člověku na světě. Podle dostupných informací se před časem natrvalo přestěhovala k dceři. Patrně nikdo nečekal, že ji přežije.

Trumpová chtěla na začátku devadesátých let rozšířit své podnikatelské impérium o jednu z tehdy nejznámějších a nejvyhlášenějších zlínských restaurací. Než ale stihla svůj záměr uskutečnit, Valašská koliba v lesích nad čtvrtí Letná za dosud nevyjasněných okolností vyhořela.

„Tehdy se házely podnikatelům nejrůznější klacky pod nohy a každý věděl, že kolibu si chce koupit Ivana Trumpová,“ vzpomíná její spolužačka Jana. „I když se úmyslné zapálení nikdy neprokázalo, zájem Ivany postavit novou kolibu se po té tragédii už nevrátil. Nechtěla mít problémy, protože v té době její manželství procházelo krizí,“ podotkla.

Policie případ nakonec odložila. „Cizí zavinění se neprokázalo, nikdo nakonec stíhán nebyl,“ připomněl Koutný.

X X X

Před smrtí plánovala cestu do zahraničí. Ivana se chystala na velkou věc, řekla kamarádka

Ivana Trumpová si den před smrtí dala jídlo ve své oblíbené restauraci, ve čtvrtek odpoledne už ale na zkrášlení do kadeřnického salonu nedorazila. Trumpová měla naplánovanou dovolenou ve francouzském St. Tropez a se svojí nejlepší kamarádkou chtěla také vyrazit na cestu kolem světa.

Podle webu The Sun Trumpová ve středu odpoledne navštívila svoji oblíbenou italskou restauraci, která se nachází pár metrů od jejího domu. „Jako vždy se mě zeptala, jak se mám. Vedli jsme spolu normální rozhovor, takový, jako skoro každý den, kdy jsem ji viděla. Její zdraví se zdálo být v normě. Působila možná trochu unaveně, ale jinak vypadala v pořádku,“ řekla majitelka restaurace.

Co přesně si objednala k jídlu, si majitelka nepamatuje. Řekla ale, že si objednala jen velmi malé množství jídla. Trumpová měla údajně na čtvrteční odpoledne naplánovanou návštěvu kadeřníka, kam už nedorazila. Deníku Daily Mail to řekl zaměstnanec salonu, který navštěvovala.

Před svou smrtí plánovala Trumpová cestu do Francie. „V pátek měla odjet do St. Tropez. Měla to být její první cesta od pandemie. Bála se, že se nakazí virem,“ řekla americkému webu Pagesix nejlepší kamarádka Trumpové, producentka Nikki Haskellová.

Podle ní se exmanželka Donalda Trumpa během pandemie koronaviru stranila společnosti. „Chodila pouze do restaurace vedle svého domu, možná do jedné nebo dvou za rohem,“ popsala. Ivana se nyní rozhodla vyjít z izolace, dokonce měla se svou kamarádkou velké cestovatelské plány. „Zvažovaly jsme, že podnikneme cestu kolem světa,“ dodala Haskellová.

X X X

Miliardář a holka z Gottwaldova. Jak Trumpová ulovila Donalda a jak mu pomohla v kampani?

Ivana Trumpová měla na svérázného amerického exprezidenta vliv i po jejich rozvodu. Jak vlastně lyžařka Zelníčková z Gottwaldova ulovila excentrického miliardáře Donalda Trumpa a jakou roli sehrála při jeho kampani? Českou stopu v Trumpově příběhu v časopisu Týden rozkrývali Jakub Kvasnička a Pavlína Wolfová, kteří v současnosti oba působí v televizi CNN Prima NEWS. Článek z roku 2016 přinášíme jako další ze vzpomínek na zesnulou Ivanu Trumpovou.

Rozvedli se už před mnoha lety, přesto měla Ivana Trumpová na „The Donalda“, jak mu říkávala, pořád velký vliv. „Je to moje nejoblíbenější exmanželka,“ tvrdil o Čechoameričance potřetí ženatý Trump. A v kampani ji žádal o rady. Jako už mnohokrát v životě.

„Ano, poradila jsem mu pár věcí. Na mě dá. Ptal se, co si o jeho vystoupeních myslím. Odpověděla jsem: Buď více klidný,“ vysvětlovala Trumpová v rozhovoru pro New York Post. „Ale Donald asi nemůže být klidný, je velmi přímočarý a upřímný, možná až neomalený. Jenže to je jeho kouzlo. Není politik, je byznysmen. Ví, jak mluvit na rovinu, přímo, bez obezliček a frází,“ dodávala.

Na konci 80. let, při prvních náznacích manželské krize mezi Trumpovými, se poprvé zrodila vize Bílého domu obsazeného radikálním developerským magnátem. „Asi pět let před naším rozvodem poslal Donaldovi dopis Reagan, nebo někdo takový. Stálo v něm: ‚Měl bys kandidovat na prezidenta.‘ On o tom tehdy dost přemýšlel,“ vzpomínala Trumpová. „Jenže pak přišel Donaldův skandál s nevěrou, náš rozvod – a všechny americké ženy ho nenáviděly a mě milovaly. Takže nebyla šance, aby seriózně kandidoval. Ale tu myšlenku od té doby nikdy úplně neopustil,“ doplnila.

Škoda. Kdyby to s nevěrným Donaldem vydržela, mohla být klidně Ivana Zelníčková z Gottwaldova první dámou Ameriky. Dojít na absolutní vrchol kariéry, kterou měla od základní školy jasně naplánovanou: Chtěla být bohatá a slavná. Tečka. Ale to se jí vlastně díky „The Donaldovi podařilo i tak.

První výhra: pomeranč

Pavel Zelenka byl v 70. a 80. letech trenérem české reprezentace lyžařů. V týmu měl i mladou dívku jménem Ivana Zelníčková. Rodačka z Gottwaldova byla okouzlující. Vždycky nejkrásnější na svahu. „A velmi slušná lyžařka, patřila do první patnáctky v republice,“ říkal před lety Zelenka, kterému v té době bylo 80, vypadal na 60 a byl systematik. Díky jeho pečlivě vedeným kartám lyžařů víme třeba i to, že Ivana Zelníčková, dnes Trumpová, závodnice oddílu VŠ Slavia studující FTVS, bydlela v pokoji 425 ve druhém bloku pražské koleje Větrník.

 Učila nás odvaze i soucitu. Byla krásná a starostlivá, vzpomínají na Trumpovou její děti

„Byla velmi ctižádostivá, přesně věděla, co chce. Zajímaly ji hlavně peníze. Money, money,“ vybavil si lyžařský trenér výrazný charakterový rys dávné svěřenkyně. „Že se později vdala za Donalda Trumpa? To bylo podle mě jen logické vyústění věcí. Při jejích očekáváních musela trefit někoho takového,“ prohlásil.

Lyže tvoří jeden velký oblouk skrze Ivanin život. Poprvé na nich stála ve třech letech, v šesti vyhrála první závod. „Dostala jsem jako odměnu pomeranč, a to bylo tehdy opravdu něco,“ opakovala ráda – stejně jako mnohými zpochybňovaný příběh o tom, jak byla náhradnicí lyžařského týmu na olympiádu v Sapporu 1972. Podle svých slov se tam tehdy jen těsně nedostala. Nikdy to nikdo nepotvrdil. Ivana Trumpová lyžovala na akademické úrovni, ale na olympiádu zdaleka nedosáhla.

V době, kdy Ivanu trénoval Pavel Zelenka, prožívala svou první lásku s reprezentačním kolegou Jiřím Syrovátkou. Později emigroval do Kanady a už jako „George Syrovatka“ sehrál jednu z klíčových rolí Ivanina příběhu, ještě o tom bude řeč. Tehdy si přivydělávala i jako modelka Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze, který nejvýrazněji určoval vkus v socialistickém Československu. „Bydlela s Jirkou v Kostelní ulici 36 na Letné v bytě jeho rodičů. Byla to velká láska, ale on by ji neuživil, to bylo jasné, muselo to skončit,“ komentoval Zelenka po letech.

 Tajemství zesnulé Ivany Trumpové. Měla před svatbou se Štaidlem. Proč mu utekla od oltáře?

Ivana chtěla výše. Společensky, ekonomicky. Do této charakteristiky poměrně dobře pasoval Jiří Štaidl, v 70. letech vrchní textař Karla Gotta. Napsal třeba hity jako Lady Carneval nebo Kávu si osladím. Další klíčový muž života Ivany Trumpové. Byla to velká láska. Ivana nakoukla do světa normalizačních celebrit, se svým společenským statutem byla konečně spokojená. Jenže v roce 1972 se Štaidl zabil v autě. „Musím pryč, vidím ho všude,“ řekla a rozhodla se utéct. Jak? Popravdě  to vlastně přesně nikdo neví.

Útěk skluzem

Když vydalo v roce 1992 litvínovské nakladatelství Dialog román Ivany Trumpové Jen z lásky, dorazili za lyžařským trenérem Pavlem Zelenkou novináři s otázkami na pasáže o bondovském útěku Ivany Zelníčkové z italského soustředění přes hory do Švýcarska. Zelníčková v knize popisuje, jak s kapsami naditými všemi svými penězi a šperky, po vydatné snídani a pečlivé kontrole hran a vázání jejích závodních lyží prchala sjezdovkou hlava nehlava – marně stíhaná tajnými policisty a spolupracovníky StB, až sjela na policejní stanici do Zermattu.

Připomeňme si dramatické pasáže z knihy, která je svérázným mixem autobiografie a sci-fi: „Na úzké cestičce před ní byla ostrá zatáčka, sněžná stěna na jedné straně, příkrý sráz na druhé straně. Počkej, slyšela v duchu, jak ji otec varuje… Teď zahranila do šikmého sjezdu svahem, pak vletěla do spádové linie a šusem jela rovnou dolů ke štítům Zermattu, blyštícím se ve sluneční záři… ‚Ayiiii‘, vykřikla. Podařilo se mi to. Podařilo.“

Na úzké cestičce před ní byla ostrá zatáčka, sněžná stěna na jedné straně, příkrý sráz na druhé straně. Počkej, slyšela v duchu, jak ji otec varuje.

Střih. Realita. „Ona samozřejmě takhle neutíkala,“ kroutil před lety hlavou pobaveně Zelenka. „Vůbec neutíkala přes hory, alespoň podle toho, co vím… Žádné drama. Musel jsem se smát, když jsem ty pasáže četl.“

Další cíl Ivany po jejím fantaskním sjezdu za svobodou: rakouský lyžař a průmyslník Alfred Winklemayer. „Znali jsme se ze závodů, dlouho mě miloval. Útěk se mnou vlastně naplánoval. Já ho nemilovala a nikdy jsem to nezastírala. Byl to obchod. On chtěl být vedle mě a já potřebovala legální rakouské doklady,“ tvrdila. Po dvou letech se rozvedli a Ivana vyrazila za moře – za kamarádem ze „starých časů“ Georgem Syrovatkou.

 Krásná podnikatelka a devítinásobná babička. Jak se Trumpová vyšvihla ze Zlína ke smetánce?

V kanadském Montrealu měl obchod s lyžařským vybavením. Ivana mu tam pomáhala a zároveň začala fotografovat jako modelka. Mimochodem, o Syrovátkovi Trumpová nikdy nemluvila. „Jiří, Jiří… Ale počkejte, ano, slyšela jsem o něm, ale to už je let… Byl jen kapkou v moři mého života.“ Nic více.

Dobrá a špatná zpráva

Montreal pořádal zimní olympiádu 1976 a Ivana Zelníčková byla jednou z modelek, které vyjely do New Yorku, aby zde na různých akcích Hry propagovaly.

Zpátky už se vracela s vědomím mimořádného úlovku jménem Donald Trump. Byl to velmi bohatý mladík, syn zámožného developera Freda Trumpa, člen jedné z nejelitnějších rodin v Americe.

Když Ivana spolužačkám na základní škole slibovala „jednou mě bude znát celý svět“, v ten večer v prestižní restauraci Maxwell’s Plum na Upper East Side k tomu udělala zásadní krok. Respektive, udělal ho tehdy spíše Trump.

S kamarádkami modelkami čekala Ivana na volný stůl, když jí kdosi zaklepal na rameno. „Přišel k nám blonďatý vysoký chlápek s modrýma očima. Řekl: ,Já jsem Donald Trump a vidím, že hledáte stůl. Mohu vám pomoci‘,“ vyprávěla Trumpová. Poté, co sjela Trumpa pohledem, obrátila se na kamarádky: ,Dobrá zpráva: Máme velmi rychle stůl. Špatná zpráva: Bude u něho s námi sedět tenhle chlápek.“

Vše ale probíhalo nad očekávání dobře. „Po jídle se Donald vypařil, přičemž zaplatil celý účet. To bylo něco divného, protože jsem nikdy nepotkala muže, který nechtěl od ženy vůbec nic a ještě za to zaplatil,“ prohlašovala Trumpová, na kterou pak její budoucí manžel „nenápadně“ čekal v limuzíně před podnikem a pozval ji na další schůzku.

Dobrá zpráva: Máme velmi rychle stůl. Špatná zpráva: Bude u něho s námi sedět tenhle chlápek.

Začal vztah, který skončil pompézní svatbou v roce 1977. Měli spolu tři děti: Donalda, Ivanku a Erica. Donald v podstatě vedl otcovu prezidentskou kampaň, modelka a podnikatelka Ivanka je v Americe velká celebrita, Eric se drží stranou a stará se o obří rodinnou společnost The Trump Organisation.

Láska na první pohled

Pár dní před svatbou roku 1977 Donald Trump euforicky vyprávěl časopisu People: „Lásku na první pohled jsem nikdy předtím nezažil. Nezastírám, že jsem mohl mít kteroukoli ženu, ale do Ivany jsem byl blázen hned, jak jsem ji spatřil. Byla tak nádherná, uchvacující, zosobnění elegance i ženství.“

 Ve své sci-fi autobiografii ovšem Ivana Trumpová popisuje první setkání s Donaldem (oba mají v knize fiktivní jména) úplně jinak, pohádkověji. V knize se poznávají na lanovce, nikoliv fádně, ve snobském podniku. „V okamžiku, kdy se lanovka dala ve stanici do pohybu, nějaký muž hodil na nosič zavazadel svoje lyže vedle jejích. Posadil se naproti ní a usmál se. ‚Nazdar,‘ řekl. Usmála se na oplátku.“

Dialog v lanovce pak autorka popisuje na dvou stránkách knihy a prokládá ho líčením jeho širokých ramen, štíhlých boků a výšky přes šest stop. „Vystupoval tak sebejistě… Je hezký, ačkoli je těžké stanovit proč. Jeho tmavé oči byly posazeny příliš blízko u sebe, jeho nos byl příliš veliký na jeho úzký dlouhý obličej a jeho úsměv byl křivý, třebaže zuby křivé neměl. Ale přes všechny tyto nedokonalosti byl jeho obličej přitažlivý.“

Na hory se ve skutečnosti dostala s Donaldem až pár měsíců po seznámení. Samozřejmě coloradský Aspen, sjezdovky pro elitu, maximální luxus. Donald Trump neznal lyžařskou minulost své atraktivní přítelkyně. A ona mu o ní naschvál neříkala. Rozhodl se, že ji bude učit. „Sám byl rád, když sjel svah, ale hrozně machroval. Klasické chlapské ego,“ vzpomínala Ivana. Trump jakžtakž sjel modrou sjezdovku, přičemž pod kopcem hrdinně volal: „Pojeď zlato, to zvládneš, řiď se mými radami!“ Nato se Trumpová rozjela a samozřejmě bez jediného zaškobrtnutí, krásnými oblouky, vyrazila Trumpovi dech.

„Byl fakt hodně naštvaný, uražený. Pocuchala jsem mu ješitnost, vždyť jsem na lyžích jezdila asi tak tisíckrát lépe než on! Říkal, že už se mnou na lyže nikdy nepůjde, že ho ztrapňuji,“ vyprávěla Trumpová

Z miláčka žralok

Ten příběh bavil celou Ameriku. Bohatý kapitalistický princ a jeho chudá, krásná a svéhlavá socialistická princezna. S nemalým sebevědomím: „Ale jistě, že existuje Bůh. Já sama to vím, protože jsem jeho mistrovským dílem. A když mě nemohl za manželku pojmout sám, tak mě seslal na zem.“

Trumpovi se stali ozdobou elitních společností. Každý mocný a bohatý je chtěl mít na party. Renée Wevelsiepová, bývalá francouzská modelka, dříve jedna z mála kamarádek Ivany Trumpové, k tomu kdysi řekla: „Poameričtila se, stal se z ní pěkný snob. Vyloženě si vybírala, s kým se bavit a s kým už ne. Mluvila zásadně jen anglicky, nechtěla třeba, aby na ni kdokoli mluvil česky.“

Ivanu navíc nebavilo být pouhým přívěškem slavného miliardáře, a tak si postupně vynutila zapojení do Trumpova byznysu. I když vynutila… Trump tušil, že má specifický „čuch“. A opravdu – Ivana nedostala jen vejminek pro znuděnou paničku, i odborníci se shodují, že měla mimořádný manažerský a obchodnický talent a Donaldovi v budování jeho impéria v 80. letech výrazně pomohla.

Nejprve navrhovala interiéry Trumpových hotelů, jako první přepracovala design prestižního hotelu Grand Hyatt v New Yorku. Postupně byla přítomna u mnoha masivních hotelových projektů, v roce 1990 pak dostala prestižní ocenění Hoteliérka roku. Najednou z ní byl klíčový člověk Trumpova impéria.

 „Donald mi dal šanci. Přišla jsem do Ameriky jako chudá holka z Československa. Postupem zjistil, že jsem velice schopná manažerka,“ tvrdila Trumpová.

Na druhou stranu přerůstala emancipovaná workoholička ješitnému Donaldovi přes hlavu. Takovou manželku nechtěl. „Stal se z ní žralok bez citů. A já přitom potřeboval její ženskou náruč,“ vyprávěl později citlivka Trump a začal vyhledávat náruče jiné, až skončil s herečkou Marlou Maplesovou, takovou mladší kopií Ivany.

Trumpová se s Maplesovou potkala v Aspenu. „Ahoj, já jsem Marla a miluji tvého manžela. A ty?“ pozdravila Ivanu pohledná blondýna a manželství Trumpových se v tu chvíli začalo rozpadat. Rozvod, jeden z nejsledovanějších v historii USA, se blížil.

Miliardář na Moravě

Ještě předtím, v roce 1990, zemřel Ivaně Trumpové otec. Na pohřeb do Zlína (název Gottwaldov právě zmizel v propadlišti dějin) se vypravil i Donald Trump. Poprvé a naposledy se tehdy ocitl v Československu. Bydlel v hotelu ve čtvrti Nivy a podle tehdejších pamětníků byl nadšen architekturou baťovského města – tak, že zakázal zavírat okna v hotelu, aby měl odevšad hezký výhled.

„Přiletěli tehdy jeho soukromým letadlem a Zlín se mu strašně líbil, pořád oddělával záclony a říkal: ,Babi, to je ale krásný výhled‘,“ vzpomínala Marie Zelníčková, matka Ivany Trumpové, v rozhovoru pro časopis Týden jen pár dní poté, co se na začátku září vrátila ze svého prázdninového pobytu za mořem, kde se samozřejmě potkala i se svým bývalým zetěm.

Babi, to je ale krásný výhled.

Ač finišoval kampaň, na oblíbenou extchyni si čas našel. „Já jsem vždycky celou dobu u Ivanky, ale Doník se na nás přijel podívat. Přijde se vždycky zeptat, jak se mám, a donese mi zmrzlinu, tu mám ráda,“ vyprávěla tehdy 90letá paní. „Doník je vlastenec, on by to tam chtěl spravit. Je ekonom, snad se mu to povede. Mám ho pořád strašně moc ráda, i když už se s Ivankou dávno rozvedl.“

 Po Trumpových avantýrách přišel v roce 1992 rozvod a Ivana při něm dokonale naplnila heslo ze svých knih a sloupků, v nichž radí ženám, jak správně opustit manžela: „Vezměte jeho peněženku do čistírny!“ Po dlouhém soudu dostala něco mezi 20 a 25 miliony dolarů, 14milionové sídlo v Connecticutu a 350 tisíc dolarů měsíčně alimenty. Trefa. I boháč, jako je Trump, ztrátu takových peněz nepříjemně pocítil.

Následně se u Ivany radili snad všichni, kteří v Americe něco znamenají a které čekal ekonomicky náročný rozvod. Dlouhé hodiny na konzultacích trávil třeba bývalý newyorský starosta Rudolph Giuliani. Zásadní prosba: Nechci vykrvácet tak jako Donald!

Je na zajíčky

Ivana Trumpová ale mimo jiné tvrdila: „Dodnes jsem se těch peněz z rozvodu nedotkla, byla bych úspěšná i bez Donalda.“ Podnikala v hoteliérství a přes teleshopping prodávala šperky: „Můj rekord je 675 tisíc dolarů za minutu.“ S Donaldem byli v té době už zadobře, usmířili se prakticky ihned po rozvodovém vyrovnání (a poté, co Donald definitivně rozdýchal „biografickou“ knihu Jen z lásky).

Ivana pak randila už jenom se zajíčky, v roce 2008 si vzala modela Rossana Rubicondiho, o 24 let mladšího (a téměř hned se s ním rozvedla). „Raději budu chůva než ošetřovatelka. Nemíním se starat o bolavá záda a kolena. Mladí muži mi dávají energii, kterou potřebuji,“ tvrdila.

 Ve volbách hlasitě podporovala svého exmanžela. „Já jsem imigrant a s Donaldovou imigrantskou politikou souhlasím,“ vracela se Ivana k základnímu stavebnímu kameni Trumpovy kampaně. „Nemám nic proti Mexičanům, ale třeba nedávno jsme tu měli případ 19leté těhotné Mexičanky, která přelezla pětimetrovou zeď – a odrodili ji již v Americe. Dítě se automaticky stalo Američanem. No, a pak přivedla celou svou rodinu. Ta dívka neplatí daně, nemá práci, ale dostala byt, jídlo. Kdo to platí? No, samozřejmě že my, kteří práci máme a daně platíme,“ rozčilovala se.

A dodávala: „Pokud sem ale imigranti přijdou legálně a mají práci… Proč ne? My potřebujeme imigranty. Kdo nám vyluxuje naše obýváky? Kdo po nás uklidí? Samozřejmě, oni. Američané to nemají rádi.“

Do Česka Trumpová už téměř nejezdila. Její někdejší trenér Pavel Zelenka se s ní naposledy osobně setkal v roce 2009, kdy přijela na pozvání Kateřiny Neumannové na mistrovství světa v klasickém lyžování do Liberce. Tam Trumpovou spolu s předsedou Rakouského svazu lyžování Peterem Schröcksnadelem požádali, aby při slavnostním ceremoniálu společně sjeli buben pod skokanským můstkem, udělali show.

Rozesmátý Pavel Zelenka na to prý nikdy nezapomene: „Řekla, že to v žádném případě neudělá. Říkal jsem si: ,Proč? Když byla tak dobrá lyžařka, to by přece musela i dnes v pohodě sjet…‘ Povídá mi: ,Já mám na tenhle svůj účes exkluzivní smlouvu s kadeřníkem a tu nemůžu porušit tím, že bych si vzala helmu a rozcuchala se.‘“ Prostě Ivana.

X X X

Poslední lásku přežila jen o rok. Smrt o 23 let mladšího exmanžela Ivanu Trumpovou zdrtila

Česko-americká modelka a podnikatelka Ivana Trumpová, která ve středu zemřela ve věku 73 let po zástavě srdce, nebyla během svého života vdaná pouze za dřívějšího nejmocnějšího muže světa Donalda Trumpa. Své „ano“ řekla před oltářem i třem dalším nápadníkům. Svoji poslední lásku přitom přežila jen o rok. Kdo byli muži jejího života?

Chytré hodinky pro ženy

ARMODD přináší chytré hodinky, které vám ulehčí život. Nadčasový design za dostupnou cenu.

 I když je Ivana Trumpová (za svobodna Zelníčková) známa především jako první manželka amerického exprezidenta Donalda Trumpa, byl to jen jeden ze čtyř mužů, za které se provdala. Po čtyřech manželstvích se pro Page Six v roce 2017 vyjádřila, že dalšího manžela už nevyhledává a radši chce trávit čas se svými vnoučaty.

 1. Alfred Winklmayr, 1971–1973

Prvním mužem, za kterého se Ivana provdala, byl Alfred Winklmayr – rakouský lyžařský instruktor. Vzali se v Praze v listopadu 1971, když jí bylo 22 let.

Její právník Michael Kennedy popsal tento sňatek v roce 1990 podle Washington Post jako „manželství za Studené války, které nikdy nebylo naplněno“.

V tom čase toužila Ivana především po svobodě, kterou jí československý totalitní režim neposkytoval.

Ivana obdržela rakouský pas v březnu 1972 a v září 1972 emigrovala do Kanady, kde se po povinné čekací době její manželství v srpnu 1973 rozpadlo.

2. Donald Trump, 1977–1992

Budoucího amerického prezidenta potkala v New Yorku v roce 1976 v restauraci Maxwell’s Plum, když působila jako modelka v Montrealu.

 Pro LiveSigning řekla, že realitní magnát jí a jejím přátelům pomohl získat stůl v „nabitém“ podniku a poté jim zaplatil večeři. „Nikdy předtím jsem nepotkala muže, který by za něco platil a nic za to nechtěl,“ řekla deníku.

Jejich svatba se konala v dubnu 1977 a z manželství vzešli syn Donald junior (1977), dcera Ivanka (1981) a nejmladší syn Eric (1984). Posléze se v roce 1988 stala občanku Spojených států.

Po celou dobu svého 15letého manželství s Donaldem zastávala Ivana klíčové manažerské pozice v The Trump Organization.

Ivana a Donald se nicméně v březnu 1992 rozvedli po tom, co na veřejnost pronikla zpráva o podnikatelově aféře s Marlou Maplesovou.

Později se oba dokázali usmířit a před její smrtí měli přátelský vztah. „Byla to krásná a úžasná žena, která vedla skvělý inspirativní život,“ uvedl Donald v prohlášení, když zemřela. „Její pýchou a radostí byly její tři děti, Donald junior, Ivanka a Eric.“

3. Riccardo Mazzucchelli, 1995–1997

Následovalo manželství s italským podnikatelem a obchodníkem Riccardem Mazzucchellim v roce 1995. Podle časopisu People ji zpočátku neúspěšně požádal o ruku s desetikarátovým diamantem. O několik let později jí daroval masivní barmský safír a ona přijala. Manželství trvalo dva roky.

Kdyže se pár v roce 1997 rozvedl, Mazzucchelli se pro deník nechal slyšet: „Ivanu jsem moc miloval a myslím, že jsem udělal maximum. Udělal jsem pro ni víc než Donald.“

 Později téhož roku Ivana zažalovala Mazzucchelliho o 15 milionů dolarů za údajné porušení klauzule o mlčenlivosti z jejich předmanželské smlouvy. Podnikatel poté ve Spojeném království podal žalobu na Ivanu a Donalda za urážku na cti. Své spory dokázali urovnat mimosoudně. Podle RadarOnline, Mazzucchelli zemřel v září 2017.

4. Rossano Rubicondi, 2008–2009

Posledním manželstvím Trumpové byl svazek s o třiadvacet let mladším italským hercem Rossanem Rubicondim.

Ačkoli vydrželo pouze rok, zůstali po většinu následující dekády párem.

„Vztah prostě plynul,“ vysvětlila Ivana následující rok pro Page Six. „Rossano tráví hodně času v Itálii a já trávím hodně času v New Yorku, Miami a Saint-Tropez. Vztah na dálku však opravdu nefunguje. Měli jsme se dobře a jsme přátelé. Rozdělení bylo přátelské.“

Svou poslední lásku přežila Trumpová pouze o jeden rok. Herec zemřel v listopadu 2021, bylo mu 49 let. Podle USdayNEWS Rubicondi podlehl rakovině, se kterou dlouhodobě bojoval.

X X X

Biden přicestoval do Saúdské Arábie, přijal ho král i korunní princ

Důležitým tématem bude i ropa a rostoucí regionální vliv Íránu, na který USA i Saúdská Arábie hledí s nevolí.

Setkání s nejvyššími představiteli monarchie je pro Bidena diplomaticky velice ožehavé, protože hodlá spojence přesvědčit o potřebě bližší spolupráce, zároveň ale nemůže otevřeně ustoupit ze svých postojů ohledně lidských práv. Proto také Bílý dům do poslední chvíle o prezidentově programu informoval spíše mlhavě a tvrdil, že Biden se s panovníkem a jeho pravděpodobným nástupcem sejde pouze v rámci širšího jednání s představiteli dalších arabských zemí. Teprve ve čtvrtek vyšlo najevo, že prezident absolvuje i bilaterální schůzky.

Před prezidentským palácem se dnes korunní princ s Bidenem přivítal ťuknutím pěstí, pak zamířil za králem, kterého však limituje chatrné zdraví. Proto bude klíčová část jednání probíhat s Muhammadem bin Salmánem a jeho poradci.

Očekává se, že Biden se bude snažit přesvědčit Rijád ke zvýšení těžby ropy, které by mohlo pomoci snížit na světových trzích ceny této suroviny, které jsou nyní i kvůli konfliktu na Ukrajině nejvyšší od roku 2008. Prezident ale také předem ohlásil, že chce pomoci zlepšit vztahy i kvůli Íránu a konfliktu v Jemenu, protože pro USA je v tomto ohledu Rijád důležitým spojencem. Podle něj se musí Spojené státy více angažovat také proto, aby zabránily posílení vlivu Číny a Ruska.

Bidenovo letadlo přistálo v přístavním městě Džidda poté, co americký prezident strávil dva dny v Izraeli a Palestině. Vůbec poprvé tak šéf Bílého domu do Saúdské Arábie přicestoval přímým letem z Izraele, protože saúdskoarabské úřady jen pár hodin předtím rozhodly o tom, že letecký prostor země se otevře všem dopravcům, a tedy i strojům letícím z Izraele. Saúdská Arábie neuznává Izrael a neudržuje s ním diplomatické vztahy, a otevření vzdušného prostoru se tak považuje za důležitý vstřícný krok a za Bidenův diplomatický úspěch.

Přijetí prezidenta bylo v Saúdské Arábii velmi chladné, poznamenala agentura DPA. Na letišti jej přivítal pouze guvernér provincie Mekka a americká velvyslankyně, což bylo v kontrastu s tím, jakého přijetí se Bidenovi dostalo v Izraeli. Tam jej na letišti vítal prezident i premiér. Při návštěvě předchozího prezidenta Donalda Trumpa v roce 2017, tedy ještě před Chášukdžího vraždou, na letišti šéfa Bílého domu vítal král Salmán.

Saúdskoarabská zastávka Bidenovy blízkovýchodní cesty budí od začátku velké kontroverze zejména s ohledem na stav lidských práv v zemi. Pozornost se přitom upírá na korunního prince Muhammada bin Salmána, který podle amerických rozvědek nejspíš měl povědomí o chystané vraždě Chášukdžího v roce 2018, nebo ji dokonce nařídil. Princ to popírá. Jestli na toto téma Biden zavede řeč není jasné, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan sdělil pouze to, že prezident bude mluvit o lidských právech.

X X X

MUDr. Kubek: Praktici nezvládnou urychleně přeočkovat 6 milionů lidí. Je čas na velkokapacitní centra

Páteční rozhodnutí ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že se od pondělí má začít podávat čtvrtá dávka vakcíny proti covidu-19, vítá prezident České lékařské komory Milan Kubek. Upozorňuje ale, že stávající rychlost očkování bude nutné zvýšit stonásobně, aby bylo možné urychleně podat miliony vakcín. Doporučuje také, aby stát znovu začal proplácet PCR testy i bez žádanky od lékaře, řekl to Českému rozhlasu Plus.

X Jak hodnotíte jako zástupce lékařů současné rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o tom, že se začne s očkováním posilující dávky proti covidu-19, a to od příštího pondělí? Je to reálné?

Jsem rád, že se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) konečně rozhoupal. Ostatně jsem ho o to požádal velmi naléhavým dopisem na začátku tohoto týdne, ale nedělám si iluze, že by to byla reakce na ten dopis.

Spíš si myslím, že ministr musel reagovat pod tlakem okolností. Protože počty nakažených jsou obrovské a vzhledem k tomu, že málo testujeme, tak ta realita je ještě horší, než co vidíme.

Bohužel narůstá i počet pacientů, v nemocnicích jich je více než 400 a my dobře víme, že počty hospitalizovaných mají, řekněme, desetidenní až dvoutýdenní zpoždění za nárůstem nových případů. Je jasné, že počty porostou.

A i když covid-19 nebude zabíjet stovky lidí, tak pořád může desítkám tisíc z nás řádně zatopit a třeba zkazit dovolenou. Určitě je dobré, aby se šli lidé očkovat, radí to lékaři a sami také půjdou hned, jak to bude možné.

X Budou mít na přeočkován lidí praktičtí lékaři čas? Nesetkají se jako v minulosti s logistickými problémy?

Pokud to ministr zdravotnictví myslí vážně a skutečně chceme, aby se přeočkovalo potřebných šest milionů osob během dvou měsíců, tak je třeba stávající rychlost očkování zvýšit asi stonásobně.

To samozřejmě není možné přehodit na bedra praktických lékařů, kteří mají dost práce, protože ani ostatní nemoci nezmizely. Znamená to urychleně aktivovat velkokapacitní očkovací centra.

Navíc jsou teď někteří lidé mimo města, jsou na venkově, budou se teprve vracet. Teď je čas se na všechno připravit.

Představa, že ministr zavelí a za dva dny se začne naplno očkovat, ta samozřejmě není reálné. Ale je dobře, že se konečně začalo něco dělat.

X Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek se vyjádřil tak, že se očekává kulminace současné vlny. Kolik lidí by do té doby mohli stihnout lékaři přeočkovat? Mluvím teď hlavně o rizikových pacientech nad 60 a nad 80 let.

Pokud nedojde k aktivaci velkokapacitních center, tak se nikdy nemůžeme přehoupnout přes jednotky tisíc naočkovaných denně. A to samozřejmě nestačí.

Přiznám se, že nesdílím ten optimismus, že se za 14 dní začne tato vlna lámat. Proti tomu totiž mluví to, že zatím je postižená zejména Praha a okolí. Ale už vidíme, jak se počty nově nakažených ve větší míře začínají rozlévat po celé republice.

A než tato vlna přelije celou republiku, tak to bude určitě trvat delší dobu než dva týdny. Za tu dobu může být kulminace možná v Praze, ale rozhodně ne v regionech ‚Zůstáváme v rovině doporučení.‘ Plošná opatření proti koronaviru nejsou podle oborníků v Česku nutná

 X Kdy dostanou lékaři nové očkovací látky, které budou působit proti aktuálním variantám viru? Současné vakcíny proti současným subvariantám stoprocentně nepůsobí.

Rozhodně nemá smysl čekat na nové očkovací látky. Budou bůh ví kdy. Problém není je vyvinout, ale vyrobit je ve stamilionech.

Virus velice rychle mutuje. Když míříme na současnou variantu, tak je to jako mířit na běžící terč. Ale původní varianty vakcíny jsou stále velice dobře účinné i na všechny nové mutace. Snižují zejména závažnost klinického průběhu onemocnění.

Vakcíny jsou vyzkoušené bezpečné, byly jich podány miliardy dávek po celém světe. A je to to, co budeme mít v ruce pro boj s případnou podzimní covidovou vlnou.

Jakmile to bude možné, nechám se i s celou rodinou přeočkovat klasickými, vyzkoušenými, bezpečnými, účinnými vakcínami, které jsou dnes k dispozici.

X X X

Šéfstatistik Dušek: Nakažených covidem-19 je až pětkrát víc. Většina má asymptomatický průběh

 X Ministr Válek chce s pojišťovnami projednat proplácení PCR testů na covid-19 i bez doporučení lékaře. To byste podpořil?

Rozhodně ano. Je to další z bodů, o které jsem ministra požádal, protože tohle není šetření na správném místě. Strkáme hlavu do písku a pak jsme tak trochu slepí,, protože nevíme, jaká je skutečná míra nakažených lidí.

Studie s rozborem odpadních vod ukazují, že třeba v Praze může být situace pětkrát a možná i desetkrát horší než to, co vidíme. V našem zájmu je vědět co nejpřesněji, jaká je realita. Pouze PCR testy a sekvenace vzorků nám umožní odhalit, kdyby se zde začala šířit nějaká další, třeba i nebezpečnější mutace.

X X X

Začne očkování čtvrtou dávkou proti covidu. Zažíváme letní vlnu, přiznal Válek

Od pondělí se budou moct lidé starší osmnácti let nechat očkovat proti covidu-19 čtvrtou dávkou vakcíny. Doporučená je především pro lidi nad 60 let a dospělé s přidruženými nemocemi. Uvedl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Ten také řekl, že čelíme letní vlně epidemie.

 Podle Válka je možné aplikovat čtvrtou dávku nejdříve čtyři měsíce po dávce třetí. Přeočkování je doporučené pro starší šedesáti let a další rizikové lidi, jako jsou pacienti po transplantaci, lidé s cukrovkou nebo poruchou imunity.

O očkování čtvrtou dávkou mluvil Válek už ve čtvrtek. Uvedl tehdy, že podmínkou pro spuštění očkování čtvrtou dávkou je schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic uvedl, že očkování bude nyní dostupné v očkovacích centrech bez objednání, případně u praktiků. „Od 15. srpna pak očekáváme spuštění rezervačního systému,“ řekl Pavlovic. Cílem podle něj je vytvořit síť očkovacích míst, aby bylo na podzim možné naočkovat 2,5 až tři miliony lidí.

Kromě čtvrtých dávek se počítá s očkováním třetích dávek u lidí, kteří chtěli počkat na podzim. Číslo vyplývá z průzkumu, který si resort nechal zpracovat, podle kterého je ochotných nechat se naočkovat 38 procent populace, dalších 20 procent se rozhodne podle situace.

Současně začne i informační kampaň. Lidé, kteří se nenechali přeočkovat, budou podle Pavlovice osloveni také jejich zdravotními pojišťovnami.

Válek dříve uvedl, že nyní by chtěl přeočkování umožnit lidem cestujícím do rizikových oblastí nebo starším lidem, kteří se nákazy bojí. Chybu podle něj ale neudělají ani ti, kteří s další dávkou ještě chvíli počkají, aby měli imunitu na podzimní měsíce.

Letní vlna covidu-19

Válek také uvedl, že zažíváme další vlnu epidemie covidu-19. Situace je však podle něj pod kontrolou. Ministerstvo každý den monitoruje počty nakažených, hospitalizovaných a sleduje predikce.

Ministr doplnil, že očkování je jedním ze dvou nejefektivnějších opatřeních při boji s epidemií. Tím druhým je nošení roušek a respirátorů. „Doporučujeme je v hromadné dopravě především všem těm, kteří jsou riziková skupina nebo kteří mají příznaky infekčního onemocnění,“ řekl Válek. Kromě toho by podle něj měly být nošeny i ve zdravotnických zařízeních a v sociálních službách.

V příštím týdnu podle něj bude zahájena diskuze s pojišťovnami o možnosti hrazení PCR testů ze zdravotního pojištění. Uvedl, že debatu je možné vést díky tomu, že test již není vnímán jako „vstupenka do kina“.

„Představa je taková, že by se PCR test stal dalším medicínským nástrojem, který může být užíván bez indikace lékaře,“ řekl Válek. Důvodem je podle něj především to, že na podzim přijde vlna respiračních onemocnění.

Za vše může nová subvarianta omikronu

„Nepochybné je, že epidemie začala znovu sílit,“ potvrdil také šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Jde podle něj o trend, který se objevuje v celé Evropě. „Roste relativní pozitivita. Tedy procento pozitivně potvrzených případů a nepochybně ještě týden až dva dále poroste nahoru. Pak s největší pravděpodobností dojde ke zlomu,“ popsal. Je podle něj ale těžké odhadovat, jak rychlý pokles bude. Poprvé totiž zažíváme letní vlnu epidemie.

Na vině je podle něj nová subvarianta mutace omikron. „Ta má nepříjemnou vlastnost prolamovat imunitní ochranu s časovým odstupem zhruba tři až čtyři měsíce,“ řekl Dušek. To podle něj neznamená, že imunita zmizí zcela. Dále chrání proti těžkému průběhu nemoci. Je proto dle Válka jasné, že očkování proti covidu-19 se stane sezónní záležitostí, jako je tomu třeba u chřipky.

Díky vysoké proočkovanosti starších lidí a také díky letnímu počasí je s covidem na jednotkách intenzivní péče jen 26 lidí, doplnil Dušek. Na podzim ale očekává větší dopad na zdravotní systém. „Nadále platí, že očkování je velkým ochranným efektem proti závažnému průběhu nemoci,“ řekl.

Epidemická situace se v posledních týdnech zhoršuje. Ve čtvrtek přibylo 1 711 potvrzených případů, je to o zhruba 160 více než před týdnem. Podle Duška může být ale reálný počet nakažených až pětinásobně vyšší. V nemocnicích je s covidem poprvé od května více než 400 lidí, nezvyšuje se však počet pacientů v těžkém stavu.

X X X

Žalobce zastavil stíhání premiérů Berana a Syrového, odsouzených po válce za kolaboraci

 Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze zastavil trestní stíhání bývalých československých premiérů Rudolfa Berana a generála Jana Syrového, které v roce 1947 Národní soud odsoudil za údajnou spolupráci s nacisty ke 20 letům vězení. ČTK to dnes sdělil advokát Lubomír Müller, na kterého se kvůli tomu obrátil praprasynovec a jmenovec generála Jan Syrový. Vrchní soud v Praze letos na jaře povolil obnovu poválečného procesu s tím, že činnost obou politiků za druhé světové války má státní zástupce znovu prošetřit.

„Státní zástupce nově posoudil věc tak, že jmenovaní se žádného trestně postižitelného jednání nedopustili a není ani důvod postoupit věc jinému orgánu,“ uvedl Müller k rozhodnutí žalobce Jana Kopečného zastavit stíhání obou výrazných osobností první republiky. Verdikt označil za definitivní přehodnocení československých poválečných dějin.

Vrchní soud v Praze povolil obnovu řízení letos

Za nedůvodné označil státní zástupce například obvinění Syrového z prodeje vojenského materiálu Německu nebo tvrzení, že před příchodem německých vojsk nezničil vojenský materiál československé branné moci. O tom, že Beran nepodporoval nacistické hnutí, jak tvrdil poválečný soud, svědčí také to, že ho berlínský soud v roce 1942 odsoudil k deseti letům vězení za „napomáhání velezradě vůči německé říši a pro nadržování nepříteli německé říše“, konstatoval podle Müllera státní zástupce.

Koncem loňského roku Česká televize uvedla, že návrh na obnovu procesu se Syrovým zamítl pražský městský soud. Podnět k obnově řízení dal Syrového příbuzný kvůli tomu, že někdejší proces s generálem byl podle něj zmanipulovaný komunisty. Vrchní soud v Praze letos v dubnu ale obnovu procesu povolil. Odůvodnil to tím, že se v případu objevila skutečnost, která dříve nebyla známá. Nejvyšší soud v roce 1995 zamítl stížnost pro porušení zákona proti rozsudkům Národního soudu z roku 1947 v případu Berana i Syrového z procesních důvodů jako nedůvodnou.

V zúčtování s první republikou měli dostat trest smrti

Beran, který byl předsedou vlády od prosince 1938 do 15. března 1939, a generál Syrový, který byl premiérem v době mnichovské dohody, byli souzeni a odsouzeni podle prezidentských dekretů z roku 1945 za zločin vojenské zrady. Soud v roce 1947 uznal Berana i Syrového vinnými z kolaborace a vyměřil jim trest 20 let těžkého žaláře, ztráty občanské cti a zkonfiskování majetku.

V soudním procesu, při kterém žalobce u obou někdejších premiérů původně požadoval trest smrti, však nešlo o vypořádání s kolaboranty, protože obvinění zjevně s okupační mocí nespolupracovali. Naopak někteří z nich doplatili na podporu či tolerování domácího odboje vězením, z něhož vyšli až po osvobození. Proces měl spíše účtovat s první republikou a hlavně s agrární stranou, která byla v té době už zakázaná a jejíž byl Beran čelným představitelem.

Syrový byl z vězení propuštěn v roce 1960 na základě amnestie. Poté čtyři roky pracoval jako hlídač u Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan, než získal nárok na skromný důchod. Zemřel v roce 1970 v naprostém zapomnění. Beran ve vězení v Leopoldově zemřel už v roce 1954.

Beran byl za války ve styku s odbojovou skupinou Obrana národa a měl spojení i se zahraničím. Podpořil odboj finančně a vyzýval k tomu i další osobnosti. V červnu 1941 Berana zatklo gestapo a v dubnu 1942 ho lidový soud v Berlíně odsoudil k deseti letům káznice. V prosinci následujícího roku byl propuštěn do domácího vězení. V polovině května 1945 se ale ocitl za mřížemi znovu. V té době byl zatčen i Syrový, jednooký válečný hrdina od Zborova, který předal po Mnichovu premiérský post právě Beranovi, ale zůstal v jeho vládě ministrem národní obrany do konce dubna 1939.

X X X

Okamžitě opusťte zemi, vyzývá své občany velvyslanectví USA na Ukrajině

Pokud jste na Ukrajině, neprodleně ji opusťte, vyzvalo velvyslanectví Spojených států na Ukrajině své občany. Jako důvod ve svém prohlášení uvedlo, že se mohou stát vojenskými cíli Ruska. Jde o první takové prohlášení americké ambasády za poslední tři měsíce.

Bezpečnostní situace na Ukrajině je kvůli vojenským útokům Ruska i nadále násilná a nepředvídatelná,“ uvádí velvyslanectví USA na Ukrajině ve svém prohlášení. Američany vyzvalo, aby na Ukrajinu nejezdili. Ty, kteří se zde v současné době nacházejí, pobídla k okamžitému opuštění země. Američtí občané mají využít všech dostupných možností pozemní dopravy, uvedlo velvyslanectví s dodatkem „pokud je to bezpečné“.

Američany, kteří doporučení zemi opustit nedodrží, velvyslanectví vyzvalo, aby se vyhýbali masovým shromážděním a veřejným akcím. Důvod je podle USA ten, že „se mohou stát vojenskými cíli Ruska“. Zpráva dodává, že se to týká i západních oblastí země.

Svým občanům, kteří se přesto rozhodnou na Ukrajině zůstat, velvyslanectví radí, jak se zachovat v případě útoku. „Pokud uslyšíte hlasitou explozi nebo sirény, okamžitě vyhledejte úkryt,“ zdůrazňuje například. Upozorňuje je, aby znali přesnou polohu svého nejbližšího úkrytu.

Spojené státy dále vyzývají své občany na Ukrajině, aby se ujistili, že mají platné a dostupné cestovní doklady a měli připravený vlastní krizový plán, který se nespoléhá na pomoc americké vlády.

USA již vyzvala své občany k opuštění Ukrajiny v polovině února, ještě před začátkem války vedené Ruskem. Společně s dalšími státy se i Spojené státy rozhodly ukončit svou činnost na ambasádě v Kyjevě, operace tehdy přesunula do Lvova. Většina jejích zaměstnanců tehdy z Ukrajiny odjela. Svou činnost obnovila ambasáda až v polovině května.

Velvyslanectví vydalo nejnovější prohlášení den po ruském raketovém útoku na ukrajinskou Vinnycju, kde podle tamních úřadů zemřelo nejméně 23 lidí včetně tří dětí.

X X X

Evropská komise žaluje Maďarsko kvůli zákonu proti sexuálním menšinám

Maďarsko čelí žalobě Evropské komise kvůli zákonu, který diskriminuje sexuální menšiny. Na Soudní dvůr Evropské unie se komise obrátila kvůli odebrání licence nezávislé maďarské rozhlasové stanici Klubrádió, která je kritická k vládě. Unijní exekutiva kvůli obavám z porušování norem EU vede s Maďarskem řízení déle než rok. Podání žaloby je v rámci řízení posledním možným krokem.

 V červnu loňského roku schválil maďarský parlament zákon, který zakazuje jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let.

Před schválením zákona maďarského parlamentu ovládaného konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána demonstrovaly v loňském roce v Budapešti tisíce lidí. Šéfka komise Ursula von der Leyenová tehdy označila zákon za ostudný.

Norma má podle maďarské vlády ochránit školní děti před sexuálním zneužíváním, podle komise však porušuje hned několik unijních ustanovení.

„Ochrana dětí je naprostou prioritou EU a jejích členských států. Maďarský zákon ovšem obsahuje opatření, která nejsou v rámci prosazování tohoto zásadního zájmu ospravedlněná nebo jsou pro dosažení stanoveného cíle nepřiměřená,“ uvedla dnes komise. Norma podle ní porušuje základní práva občanů EU stejně jako pravidla vnitřního trhu unie.

Brusel v pátek přikročil k žalobě v případu poslední maďarské nezávislé rozhlasové stanice Klubrádió. Té byla loni v únoru zamítnuta žádost o udělení vysílací frekvence z nanejvýš sporných důvodů, soudí komise. Vláda v Budapešti její pochybnosti týkající se možné diskriminace kritické stanice nerozptýlila, a proto bude o případu rozhodovat soud.

Unijní instituce vedou s Maďarskem dlouholetý spor o dodržování evropských hodnot. Za problematické považují omezování nezávislosti justice, médií či ataky vůči nevládním organizacím nebo sexuálním menšinám.

Orbánova vláda tvrdošíjně odmítá jakékoli ústupky, proto jí komise zatím neodblokovala peníze z mimořádného fondu obnovy a hrozí i odebráním dalších unijních financí.

X X X

Změna ve vedení ruské vesmírné agentury: Putin odvolal Rogozina a dosadil vicepremiéra vlády

Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval dosavadního místopředsedu vlády Jurije Borisova do funkce šéfa vesmírné agentury Roskosmos, ve které nahradí Dmitrije Rogozina. Putinovo nařízení zveřejnil Kreml na svém webu.

 Zda Rogozin získá nový post, zatím není jasné. Podle zdrojů portálu Meduza by se ale měl dosavadní šéf vesmírné agentury v nejbližší době přesunout na pozici v prezidentově administrativě.

Nový generální ředitel Roskosmosu Borisov působil jako vicepremiér od roku 2018, kdy v této funkci nahradil Rogozina, který zamířil do čela vesmírné agentury. Už jako místopředseda vlády se Borisov věnoval otázkám vesmíru a vojensko-průmyslových komplexů. Dříve zastával funkci náměstka ministra obrany.

Dolní komora ruského parlamentu dnes zároveň na mimořádném zasedání souhlasila, aby funkci vicepremiéra převzal ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Jeho jmenování posléze schválil Putin, informovala agentura TASS.

X X X

Europol rozbil síť převaděčů migrantů z Běloruska, zadržel jedenáct lidí

Celkem jedenáct lidí zatkl Europol při operaci zaměřené na pašování migrantů přes Bělorusko do Evropské unie. Gang tvořili občané Sýrie a Turecka, kteří irácké migranty převáželi z Bagdádu do unie. S pomocí převaděčů využívá v současnosti trasy přes Bělorusko stále více zájemců o azyl z Íráku.

 „V koordinaci s Europolem a v součinnosti s represivními složkami z Estonska, Německa, Litvy, Polska a Spojeného království jsme provedli přeshraniční operaci, která vedla k rozbití organizované zločinecké sítě pašující migranty z Běloruska do EU,“ oznámila policejní unijní organizace Europol.

Při středečním zátahu na základě zatykače vydaného Německem Europol zatkl deset lidí v Polsku a jednoho důležitého člena sítě v Británii. Gang tvořili občané Sýrie a Turecka, kteří irácké migranty převáželi z Bagdádu do EU, uvedla organizace sídlící v Haagu. Při prohlídkách zejména v Polsku policisté rovněž zajistili elektronická zařízení, doklady o převodech peněz a hotovost.

„Migranti platili 10 000 až 13 000 eur (zhruba 274 až 320 tisíc korun) za přepravu ze země svého původu přes Bělorusko do Německa, což zločinecké síti vyneslo odhadem nejméně sedm milionů eur (173 milionů Kč),“ uvedl Europol.

Síť využívala Turecko jako tranzitní zemi a logistický uzel a pro dokončení posledního úseku cesty najímala hlavně ukrajinské řidiče. Skupina často převážela migranty v podmínkách ohrožujících život, například v přeplněných vozidlech.

V roce 2021 hlásily policejní orgány v Litvě, Polsku a Lotyšsku Europolu zvýšený nápor migrantů ilegálně překračujících hranice s Běloruskem. Už v lednu tohoto roku se na stejnou síť pašeráků lidí zaměřila operace, při níž polské úřady zatkly 20 podezřelých a zabavily v přepočtu 500 000 eur v hotovosti.

X X X

Na Srí Lance nic nebrání zvolení nového prezidenta. Rozhodne se příští týden

Předseda srílanského parlamentu přijal rezignaci prezidenta Gotabaji Radžapaksy poté, co ověřil pravost Radžapaksova rezignačního dopisu. Ten byl ve čtvrtek na Srí Lanku doručen letecky ze Singapuru, kam Radžapaksa uprchl. Premiér Ranil Vikremesinghe v pátek složil přísahu a do zvolení nové hlavy státu bude úřadujícím prezidentem. Parlament má novou hlavu státu zvolit 20. července.

 „Od tohoto okamžiku přikročíme k ústavnímu jmenování nového prezidenta,“ uvedl předseda parlamentu Mahinda Japa Abejvardena. Parlament se podle něj sejde v sobotu, aby zahájil proces volby nové hlavy státu.

Podle oznámení Abejvardenova úřadu parlament prezidenta zvolí 20. července. Kandidatury zákonodárný sbor přijme 19. července a následující den budou poslanci hlasovat.

Vládní Lidová strana Srí Lanky (SLPP) oznámila, že jejím kandidátem bude Vikremesinghe. Demonstranti, kteří v minulých týdnech protestovali proti ekonomickým problémů, přitom požadovali odstoupení nejen prezidenta, ale i premiéra. Při jedné demonstraci podpálili rezidenci předsedy vlády, ale Vikremesinghe v ní nebyl.

Radžapaksa kvůli rozsáhlým protestům proti jeho vládě uprchl ve středu ze země a po zastávce na Maledivách ve čtvrtek přistál v Singapuru.

Srílanský nejvyšší soud dnes zakázal ze země vycestovat prezidentovým bratrům Mahindovi a Basilovi, kteří zastávali posty předsedy vlády a ministra financí. Zákaz platí do 28. července a byl vydán i dalším třem vysokým představitelům, mezi nimiž jsou dva bývalí guvernéři centrální banky.

Demonstrace na Srí Lance začaly v dubnu, situace se vyostřila v posledním týdnu. Ostrovní země, kde žije 22 milionů obyvatel, se potýká s nedostatkem deviz, kvůli kterému má problém zaplatit dovoz paliv, potravin a léků. Lidé měsíce čelí rostoucí inflaci a výpadkům v dodávkách energie.

Podle demonstrantů Radžapaksa spolu se svou vlivnou politickou rodinou roky odčerpával peníze za státní kasy. Demonstranti jeho vládu zároveň vinili z toho, že urychlila ekonomický úpadek země. Rodina obvinění z korupce popírá, ale Radžapaksa připustil, že některá jeho opatření ke krizi přispěla, píše agentura AP. Srílanský velvyslanec v Číně řekl, že jeho země vyjednává s Pekingem poskytnutí pomoci ve výši čtyř miliard dolarů (98 miliard korun).

X X X

Saúdská Arábie otevře vzdušný prostor všem aerolinkám, včetně těch z Izraele

Saúdská Arábie otevřela svůj vzdušný prostor všem leteckým dopravcům, kteří splňují podmínky pro přelety. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu se rozhodnutí vztahuje i na lety z Izraele. Americký prezident Joe Biden, který z Izraele v pátek odlétá přímo do saúdskoarabské Džiddy, krok Rijádu uvítal.

 Otevření saúdskoarabského vzdušného prostoru všem civilním dopravcům má podle prohlášení saúdskoarabského úřadu pro civilní letectví (GACA) přispět k „upevnění pozice království jako globálního uzlu spojujícího tři kontinenty a posílit mezinárodní leteckou propojenost“.

Oznámení GACA bylo zveřejněno několik hodin předtím, než Biden jako první americký prezident odletí z Izraele přímo do Saúdské Arábie. „Prezident Biden oceňuje historické rozhodnutí vedení Saúdské Arábie otevřít saúdskoarabský vzdušný prostor všem civilním dopravcům bez rozdílu, což zahrnuje i lety do Izraele a z Izraele,“ reagoval v prohlášení poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

„Toto rozhodnutí otevírá cestu k integrovanějšímu, stabilnějšímu a bezpečnějšímu regionu Blízkého východu, což je zásadní pro bezpečnost a prosperitu Spojených států a amerického lidu a pro bezpečnost a prosperitu Izraele,“ dodal. Biden se podle něj k věci vyjádří později v pátek.

Prohlášení saúdskoarabského úřadu Izrael nezmínilo. Saúdská Arábie Izrael neuznává a neudržuje s ním diplomatické vztahy. Agentura AP však oznámení Rijádu označuje za postupný krok k normalizaci vztahů, jenž navazuje na silné neformální kontakty, které si tito někdejší nepřátelé vybudovali v posledních letech kvůli společným obavám z rostoucího vlivu Íránu.

Podle zpravodajského webu The Times of Israel se očekává, že Biden v Džiddě oznámí úspěšné zprostředkování komplikované regionální dohody, na jejímž základě Saúdská Arábie podnikne kroky k normalizaci vztahů s Izraelem a zároveň oficiálně převezme od Egypta dva ostrovy.

Nejmenovaný americký představitel agentuře Reuters ve čtvrtek řekl, že Saúdská Arábie brzy umožní neomezené přelety izraelským leteckým společnostem a povolí přímé charterové lety z Izraele pro muslimy, kteří míří do Mekky na velkou pouť hadždž.

Poté, co Izrael pod záštitou USA v roce 2020 navázal diplomatické vztahy se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, začala Saúdská Arábie izraelským leteckým společnostem umožňovat přelety do těchto zemí skrze zvláštní letecký koridor. Nynější rozhodnutí však podle The Times of Israel povede k několikahodinovému zkrácení doby letu mezi Izraelem a Indii, Thajskem, Čínou a dalšími asijskými státy.

V roce 2020 do Saúdské Arábie podle několika izraelských médií tajně přiletěl tehdejší izraelský premiér Benjamin Netanjahu na setkání s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Minulý týden několik izraelských novinářů navštívilo Saúdskou Arábii a zveřejnilo reportáže o tom, jak byli přijati.

X X X

Chorvatský starosta utratil veřejné peníze v nevěstinci. Špatná karta, lituje

Starosta chorvatského Murteru zaplatil podle zjištění investigativního serveru Telegram služební kartou útratu 1 560 eur (38 200 korun) v rakouském nevěstinci. Platební karty si podle svých slov „nedopatřením spletl“. Nyní ho vyšetřuje tamní policie. Muž je podezřelý také z padělání hotelové faktury.

Případ se datuje do roku 2019, kdy šéf okresu Murter-Kornati Toni Turčinov navštívil klub La Cocotte v rakouském Klagenfurtu. Mezi 1:37 a 3:38 tu dvakrát zaplatil 600 eur a jednou 360 eur, celá záležitost tak chorvatského daňového poplatníka vyšla na 1560 eur (38 200 korun), uvedl Telegram.

Starosta po prvotním zapírání přiznal, že se zúčastnil „večerní zábavy“ ve veřejném domě s „potenciálními hosty a hostiteli“. Uvedl také, že si „nedopatřením spletl platební karty“ a zaplatil služební namísto soukromou.

Turčinov pobýval v Rakousku, podle svých slov, společně s 12člennou delegací zástupců okresu. Nedokázal však vysvětlit, jaký byl účel cesty ani kdo konkrétně s ním do alpské země vyrazil.

Tvrdil také, že ve chvíli, kdy si omyl uvědomil, zaplatil ze svého ubytování v hotelu za všechny členy skupiny. To vyšlo – shodou okolností – také na 1 560 eur. Věc proto považoval za vyřízenou, neboť okres podle něj nepřišel nijak zkrátka. Hotel Schlosswirt Ebenthal ovšem na dotaz novinářů sdělil, že vydává zcela jiný typ faktur, než kterou předložil jako důkaz o zaplacení Turčinov. Zřejmě se tedy jedná o padělek.

Starostu již začal vyšetřovat protikorupční útvar policie, uvedla veřejnoprávní televize HRT. V reakci na skandál Turčinov odstoupil z pozice člena zastupitelstva Šibenicko-kninské župy, starostenský post si však hodlá ponechat.

X X X

 Čtyři nejčastější projevy nemocného srdce v létě

Úžeh, úpal, angína, nebo nemocné srdce? Jak poznat, že jsou lidé pouze přehřátí kvůli horku, nebo že už jim hrozí srdeční kolaps? Podle kardiologů je v létě nebezpečná především kombinace horkého a vlhkého prostředí. Tehdy se infarkt nevyhýbá ani dosud zdravým lidem. Podle předsedy českých kardiologů prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., o sobě nemocné srdce v létě dává vědět čtyřmi nejčastějšími způsoby.

Nemožnost volně dýchat lidé často přisuzují horku, špatné kondici nebo důsledkům kouření. Potíže přitom může způsobovat nemocné srdce, které selhává. „Řadu lidí ani nenapadne spojovat si obtížné dýchání se srdcem, přitom jde o jeden z nejčastějších projevů srdečního selhání. Obzvláště pokud nemohou volně dýchat ani v klidu, bez jakékoli zátěže, je namístě vyhledat lékaře,“ vysvětluje prof. Linhart.

Dalším typickým projevem nemocného srdce, při kterém by měli lidé zbystřit, je palčivá bolest na hrudi. Tento příznak může poukazovat na ucpanou tepnu, která zásobuje srdce krví. Nemocnému hrozí infarkt a každá minuta je otázkou života, nebo smrti. Pokud bolest do pár minut neustoupí, je proto nutné zavolat záchrannou službu. „Umíme cévu zprůchodnit a zachránit velkou část srdečního svalu od záhuby pouze v případě, že nemocný přijde včas. Lepší je přijít stokrát zbytečně než jednou pozdě. Nebezpečná je v létě především kombinace horka a vlhka. Pozorujeme, že v takovém počasí přijíždí do nemocnice s infarktem a srdečními potížemi i relativně mladí lidé,“ popisuje prof. Linhart a dodává: „Problémy se srdcem se mohou objevit kdykoli. Nikdo totiž neví, kdy zažije svou první srdeční příhodu.“ Infarkt se projevuje také bolestí vystřelující do zad, ramene, paží nebo do čelisti. Provází ho často pocit celkové nevolnosti, pocení, obtížný dech či nepravidelný tep.

Nepravidelný srdeční tep

Pro srdce jsou také náročné změny teplot spojené s prudkým ochlazením, nebo naopak oteplením. Nemocný může na velké výkyvy reagovat například nepravidelným srdečním tepem. Ten způsobuje i přemíra alkoholu spojená s velkou fyzickou námahou. „Když někdo kope ve třiceti stupních za pravého poledne studnu, a ještě do toho popíjí pivo, tak si může lehce uhnat poruchu srdečního rytmu,“ varuje prof. Linhart. Těžké poruchy zvyšují riziko mozkové příhody neboli mrtvice i srdečního selhání.

Bezvědomí

Změny v dosud bezchybném srdečním rytmu může ohlásit i ztráta vědomí, kterou lidé v létě často přisuzují pouze přehřátí a nedostatku tekutin. Specialisté na srdce doporučují, aby se lidé zbytečně nevystavovali nadměrnému slunečnímu záření a spíše vyhledávali stín. Nabádají také k dodržování pitného režimu dostatečným přísunem vody, minerálních a iontových nápojů. „Je třeba dávat si pozor na nevětrané, dusné místnosti. Pobyt ve špatně větraném, byť stinném bytě je pro srdce často horší než vystavení se přímému slunci v tropických teplotách. Ohroženi jsou především senioři, kteří se snadno přehřívají, ztrácí tekutiny a kvůli obavě z horka neotevírají okna,“ uzavírá prof. Linhart. Mgr. Dominika Cardová

X X X

Karlovarský i Ústecký kraj podpořily vznik nové Destinační agentury Krušnohoří

Zastupitelstvo Karlovarského kraje na svém červnovém zasedání schválilo založení nové Destinační agentury Krušnohoří. Z krajského rozpočtu uvolní 2 miliony korun. Stejně se k založení destinační agentury postavili i zastupitelé Ústeckého kraje včetně finanční podpory. Stalo se tak na základě uzavření společného memoranda o vzájemné spolupráci. Oba regiony tak udělaly další krok k jednotné a efektivní prezentaci Krušnohoří, k citlivému a udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v oblasti.

„Nyní je před námi velký úkol, a to samotné založení společné destinační agentury s působností po celém území Krušných hor, tedy v Karlovarském i Ústeckém kraji. Hlavními tématy spolupráce je rozvoj cestovního ruchu a jeho propagace. Samozřejmě se nabízejí i dílčí témata, jako například pěší Hřebenovka, Krušnohorská cyklomagistrála, Krušnohorská běžecká magistrála, jež územně zasahují do obou krajů. Do budoucna plánujeme též spolupráci se Saskem, které s námi sousedí z druhé strany Krušných hor,“ uvedl náměstek hejtmana s gescí v oblasti lázeňství a cestovního ruchu Vojtěch Franta.

Vznik nové destinační agentury je žádoucí zejména proto, že v oblasti cestovního ruchu není dosud systémově podpořeno kompletní území celých Krušných hor včetně jejich podhůří. Toto území disponuje významným rozvojovým potenciálem a nabízí využití v nejrůznějších formách turismu, jako jsou například cestovní ruch volného času, aktivní turismus, paměťový a vzdělávací cestovní ruch či eventový turismus a další. Destinační agentura Krušnohoří napomůže vyšší efektivitě propagace oblasti, jež bude prezentována jako vhodný cíl turismu, a to jak pro aktivní, tak pasivní odpočinek a relaxaci. „Jedním z úkolů správců památek světového dědictví po celém světě je usilovat o dosažení trvale udržitelného rozvoje příslušných regionů, a to včetně udržitelného cestovního ruchu. Věřím, že v Krušných horách tomu napomůže i založení Destinační agentury Krušnohoří,“ řekl Michal Urban, ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s., která je správcem české části památky světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a zároveň jedním ze tří zakládajících členů nové destinační agentury.

Založení Destinační agentury Krušnohoří se předpokládá již v letošním roce, destinační management by mohl plně zahájit svou činnost již od roku 2023. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

 Pardubický kraj přivítal návštěvu ze Zakarpatské Ukrajiny

Již v roce 2009 začala spolupráce mezi Pardubickým krajem a Zakarpatskou oblastí na Ukrajině. I přes složité válečné období pokračuje i nadále, a to prostřednictvím cílené humanitární pomoci. O dalších projektech přijelo do Pardubického kraje jednat vedení oblasti v čele s předsedou Volodimirem Chubirkem, ten za svoji práci pro rozvoj vzájemných vztahů obdržel Medaili hejtmana Pardubického kraje.

„Naše pomoc Zakarpatské oblasti ve všech oblastech od zdravotnictví, přes školství až po sociální služby je dlouhodobá. Po vypuknutí konfliktu jsme se zaměřili na organizaci a přepravu humanitární pomoci. Té se podařilo prozatím dopravit přes 250 tun, za což patří velký dík všem obcím, drobným dárcům či dobrovolným hasičům, kteří pomáhali s dopravou a organizací centrálního skladu,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Nyní chceme debatovat o dalších potřebách, a to nejen v oblasti zdravotnictví, ale také v rámci ubytování vnitřně vysídlených uprchlíků, kterých je ve více jak milionovém Zakarpatí téměř 400 tisíc, což je obrovský nápor na celý systém,“ doplnil hejtman.

Volodimir Chubirko především ocenil rychlou pomoc kraje v prvních týdnech války. Podle informací Zakarpatské oblastní rady bylo 30 procent veškeré humanitární pomoci z České republiky doručeno právě z Pardubického kraje.

Náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek hovořil mimo jiné o zaměření evropského Výboru regionů, jehož je místopředsedou, právě na dopady války na Ukrajině na evropské regiony. Náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková pak připomněla také pomoc v oblasti zdravotnictví a to jak prostřednictvím techniky a léčiv zaslaných přímo na Zakarpatí, tak péči o ukrajinské uprchlíky.

Právě zdravotnictví bylo tématem dalšího bodu programu, jelikož se ukrajinská delegace seznámila s fungováním nemocnice Pardubického kraje, prohlédla si stavbu centrálního urgentního příjmu a novou budovu psychiatrie.

V Rybitví žije přes 50 ukrajinských uprchlíků
V odpoledních hodinách navštívili zástupci partnerského regionu také Střední školu stavební v Rybitví, kde je ubytováno 54 ukrajinských uprchlíků. „Připravujeme projekt na úpravu dvou objektů v rámci projektu, který bude podpořen z mimořádné dotace Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Předpokládané náklady projektu činí 6,2 milionu korun včetně daně, z nichž část pokryje dotace z Ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělil hejtman Netolický.

Užhorodské letiště má zájem o spolupráci

Poslední středeční zastávkou bylo Letiště Pardubice. Důvodem je zájem Zakarpatské oblastní rady propojit Pardubice a Užhorod, kde se přímo na hranici se Slovenskem nachází letiště, které by se mohlo stát důležitou spojnicí Ukrajiny a Evropské unie. Pardubické letiště k dnešnímu dni odbavilo 34 tisíc cestujících. V průběhu letní charterové sezony odbaví 15 letů týdně na osmi linkách včetně pravidelné linky do španělského Alicante. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.