Maďarský premiér Viktor Orbán ostře kritizoval švédskou vládu za její podle něj nedostatečné kroky proti organizovanému zločinu. Orbán napsal, že zatímco švédská vláda poučuje Maďarsku z principů právního státu, zločinecké sítě ve Švédsku zneužívají děti jako vrahy, protože vědí, že tamní systém je nedokáže potrestat. Jeho švédský protějšek Ulf Kristersson okamžitě reagoval a označil Orbánova tvrzení za skandální lži.

 „Země, která byla kdysi známá pořádkem a bezpečností, se nyní hroutí,“ napsal Orbán na síti X. „Více než 280 nezletilých zatčených za vraždu, rodiny žijící ve strachu. Je to srdcervoucí. Švédský lid si zaslouží víc!“ dodal maďarský premiér.

„Nic překvapivého od muže, který rozkládá právní stát ve své vlastní zemi. Orbán je zoufalý před nadcházejícími maďarskými volbami,“ reagoval na stejné síti Kristersson.

Čísla, která Orbán citoval z článku v německém deníku Die Welt, původně přinesla agentura AFP a pocházejí od švédské prokuratury. Číslo 280, které Orbán uváděl jako počet nezletilých zatčených za vraždu, ve skutečnosti představuje 280 dívek ve věku 15 až 17 let, které byly v roce 2024 stíhány za jednu ze tří kategorií trestných činů. Uváděnými kategoriemi jsou vražda, zabití včetně neúmyslného zabití a napadení, jak vyplývá z informací státního zastupitelství, píše AFP.

X X X

Švédsko si neví rady s nájemnými dětskými vrahy. Sníží věk trestní odpovědnosti Z těchto 280 případů se v roce 2024 jednalo o čtyři případy vraždy a zabití a 277 případů napadení. „Jedna osoba byla stíhána ze všech tří kategorií trestných činů, proto je tam rozdíl jednoho případu,“ vysvětlila Kristina Klerdalová, analytička švédského státního zastupitelství. Tato data také nemusí nutně souviset s organizovaným zločinem, dodává AFP. Podle Švédské národní rady pro prevenci zločinu (BRA), bylo ve Švédsku v roce 2024 zaznamenáno 92 případů vražd a zabití, což je nejnižší úroveň od roku 2014.  Podle AFP je Maďarsko už řadu let terčem kritiky ze strany Evropské unie kvůli problémům s dodržováním principů právního státu. Evropská komise ve své šesté výroční zprávě uvedla, že Maďarsko v oblasti transparentnosti soudnictví, nezávislosti médií a ochrany občanské společnosti neprokázalo žádný pokrok.  X X X  EXPERTI  USA  NA  CVIČENÍ  ARMÁD  V  BĚLORUSKU

V Bělorusku jsou zástupci americké armády, kteří sledovali společné cvičení běloruských a ruských vojáků. Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin Američanům řekl, že se mohou podívat na cokoliv, co je zajímá. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nejnovější ruská jaderná ponorka Archangelsk odpálila z Barentsova moře střelu s plochou dráhou letu Kalibr.

 Ruská a běloruská armáda v pátek zahájily společné cvičení Západ 2025, které se koná v obou zemích. Manévry se odehrávají v situaci, kdy napětí mezi Ruskem a NATO zesílilo kvůli tomu, že v noci na středu do polského vzdušného prostoru proniklo kolem 20 dronů, které podle Varšavy byly ruské.

 Přítomnost Američanů na vojenském cvičení běloruský resort obrany prezentoval jako překvapení. „Kdo by si pomyslel, jak začne ráno dalšího dne cvičení Západ-2025,“ uvedl v prohlášení a podotkl, že tam jsou také zástupci dalších dvou zemí NATO, Maďarska a Turecka.

X X X

Jsme silní a takhle budeme válčit. Rusové svými manévry vysílají poselství Západu Na svém telegramovém kanálu zveřejnil fotografie vojenských pozorovatelů, kteří jsou rovněž ze Srbska, Íránu nebo Číny. „Ukážeme vám, cokoliv vás bude zajímat. Co budete chtít. Můžete si tam zajít a promluvit si s lidmi,“ řekl Chrenin Američanům, kteří odmítli mluvit s novináři

Na svém telegramovém kanálu zveřejnil fotografie vojenských pozorovatelů, kteří jsou rovněž ze Srbska, Íránu nebo Číny.

„Ukážeme vám, cokoliv vás bude zajímat. Co budete chtít. Můžete si tam zajít a promluvit si s lidmi,“ řekl Chrenin Američanům, kteří odmítli mluvit s novináři v místě cvičení, jež se konalo u města Barysav severovýchodně od Minsk

Rusové na cvičení s Bělorusy úspěšně otestovali hypersonickou raketu Cirkon

Agentura Reuters jejich přítomnost na cvičení označuje za další známku oteplování vztahů mezi Washingtonem a Minskem, který je blízkým spojencem Ruska a v únoru 2022 umožnil ruské armádě, aby z jeho území vpadla na Ukrajinu.

V Minsku se minulý týden s autoritářským lídrem Alexandrem Lukašenkem sešel zástupce amerického prezidenta Donalda Trumpa John Coale a Lukašenko dal souhlas s propuštěním 52 vězňů, mezi nimiž byli novináři a disidenti.

X X X

FIALOVA  VLÁDA  VYHAZUJE  MILIARDY  NA  OBRANU

PAK  NEJSOU  MILIONY  NA  OPRAVY  PO  POVODNÍCH

 Vondráček: Vláda nesmyslně utrácí peníze za obranu. Hofmann: Osm let se nic nedělo, musíme to dohnat

„Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci zůstávají ve střehu,“ napsal na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, kandidující za Spolu, poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Šlo o budíček pro země NATO,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO, kandiduje ve volbách). „Lze to považovat za útok,“ hodnotí místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS, kandiduje ve volbách).

 Povězte, jak ty události posledních dní, tedy vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru a teď o víkendu do rumunského, vnímáte? Co to bylo a za jak vážnou událost to považujete?

Vondráček: Komentoval jsem to opakovaně, že je to nejvážnější incident ve vztahu k zemím NATO. Byla tady velká nervozita, jestli nemůže dojít k eskalaci celé situace. Stát se mohlo opravdu cokoliv. Jsem rád, že postup Polska i NATO byl střídmý, uvážlivý. Nedošlo k nějakému opravdu zvýšenému riziku vojenského střetu. Následně se dozvídáme bližší podrobnosti o těch dronech.

 Jak by na ruské drony mělo odpovědět NATO? V Pro a proti diskutují poslanci Radek Vondráček (ANO) a Jan Hofmann (ODS)

V každém případě dneska to vnímám jako v podstatě budíček pro země NATO, že musíme opravdu přidat, co se týče výzbroje dronů a vůbec využívání dronů. Tvář války se totiž během konfliktu na Ukrajině – ale nejenom tam, i v Izraeli, v Arménii, Ázerbájdžánu, na Náhorním Karabachu – změnila.

Ukazuje se, že drony jsou opravdu teď tím, co může rozhodovat. Česká republika a NATO jako celek na to musí reagovat.

X Vnímáte tu situaci podobně jako pan Vondráček, nebo byste odpověděl nějak jinak?

Hofmann: Tuhle situaci vnímám v podstatě podobně. Jednalo se o naprosto bezprecedentní narušení vzdušného prostoru Severoatlantické aliance.

Lze to ale považovat za útok už jen kvůli tomu, že ty drony mířily na vojenské základny, kde dochází k překládání munice a dalších technik pro ukrajinskou armádu a zároveň pro alianční účely. Proto řada z těch dronů byla sestřelena, konkrétně pět. Tři sestřelili stroje F-35, dva polské stroje F-16.

Celý ten útok byl testem, jakým způsobem je Severoatlantická aliance schopna reagovat na takovéto první naťuknutí v momentě, kdy za hranicemi probíhá vojenské cvičení. To má za cíl v podstatě přípravu na napadení Polska za použití taktických jaderných zbraní, což je naprosto nepřijatelné.

Myslím si, že minulost nás poučila, že Rusko tato cvičení používá k odstrašení a k nacvičení si dané situace, která může ve skutečnosti nastat.

 Nákupy a drony

Víme, že česká armáda je slabá početně i vybavením. Máme slabou protivzdušnou obranu, nemáme ani dvě bojeschopné brigády. V případě, že by hnutí ANO vyhrálo volby a sestavovalo vládu, co byste po volbách podnikli pro zlepšení této situace? Kolik peněz byste byl ochoten na to vynaložit?
Vondráček: Začala jste se ptát skvěle. Hnutí ANO říká, že se máme bavit o tom, co se pořídí, co se dovybaví. Místo toho se bavíme z druhého konce – jak utratíme peníze.

Nynější vláda řeší, co má udělat, aby ještě utratila několik miliard do konce roku. Teď řeší, zda musí v nově předloženém rozpočtu sehnat další peníze, které se utratí. To je prostě nešvar eráru, že se řekne: Tak a teď se utratí tolik a tolik a v podstatě se ještě neví za co.

Sleduji dění v zahraničí. Vidím, že speciálně Polsko má od 1. ledna už svoje vojsko bezpilotních prostředků, které má vlastního generála. Vím, že Nizozemí zřídilo útvar bezpilotních letadel, Německo má podobný útvar. Nás to čeká a zřejmě je to akutní.

Myslím si, že by bylo docela vhodné, ať ty volby vyhraje kdokoliv, aby byla nějaká základní komunikační linka. Protože na některých věcech by opravdu měla být širší shoda.

Hofmann: To, co kolega Vondráček říká, že v české armádě neexistují žádné bezpilotní prostředky, nic nemáme, jsme úplně v háji, tak to rozhodně není. Máme stroje ScanEagle, máme vážky, máme pumy. Jsou u jednotek a slouží ke svému účelu, aby pomohly i třeba jednotkám pozemních sil.

 X Čili pan Vondráček svým způsobem pomlouvá naši vybavenost?

Hofmann: Samozřejmě. Poslouchal jsem pana Vondráčka v Otázkách Václava Moravce, tam jste váš postup jasně říkal: Uděláte revizi všech zakázek, případně ty zakázky zastavíte. To znamená zastavení modernizace armády jenom na základě hloupých domněnek, že česká ministryně obrany nakupuje nevýhodně a předraženě.

Dokonce jste tam jmenoval vozidlo Supacat, říkal jste, že je dvakrát předražené. Zřejmě jste se asi nepodíval, za kolik ho ti Britové teda nakonec kupovali. Protože to, co tam bylo tvrzeno, byly absolutní nesmysly.

A těch projektů je daleko víc. Je to jednoduché – osm let se nedělalo nic a teď je potřeba to nějakým způsobem dohnat. Dávat za vzor nákup amerických vrtulníků na vzoru H-1, to je pro mě naprosto šílená věc. Za tento nákup česká strana dostala půl miliardy pokutu za to, jak byl realizován. A z té samé strany, která byla schopna realizovat tyto nákupy, zní kritika k naší ministryni obrany. To je neskutečné.

 X X X

 EXEKUČNÍ  NÁVRHY  ADVOKÁTŮ  NA  ČR

Preuss: S rozpočtovými problémy se soudy potýkají delší dobu. Advokáti podávají exekuční návrhy na stát

Soudci a státní zástupci si od příštího roku polepší. Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok mají jejich platy stoupnout o 13 procent. Soudy po celé republice přitom hlásí, že jim dochází peníze na běžný provoz. „Nejde jenom o platy, ale třeba i o plnění v řízeních,“ říká pro Radiožurnál Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy.

Chybí peníze na finance, pro advokáty a tlumočníky. Máte nějaké vysvětlení pro to, že se justici takto nedostává financí na základní provoz?
Bohužel to není úplně nová situace. S rozpočtovými problémy se soudy potýkají už delší dobu a vždy tam dochází k nějaké dodatečné injekci peněz.

 Aktuálně soudům dochází peníze na provoz a povinné výdaje. Kam se připravené peníze poděly? Zjišťoval Tomáš Pavlíček v rozhovoru s Ondřejem Preussem.

I my advokáti na to dlouhodobě upozorňujeme, protože nejde jenom o platy, ale třeba i o plnění v rámci různých opatrovnických řízeních, náhrad nákladů a podobně. Takže podfinancování justice je velmi dlouhodobý problém, který se zatím nepodařilo bohužel vyřešit.

Já jsem se dokonce dočetl, že obhájci, účastníci řízení a další, se v minulých letech obraceli na exekuční úřady, aby si zajistili státní majetek a dluh vymohli. Není to nějaká vnitřní chyba systému? Prostředky by měly být schválené na celý rok, ne?
Je to absurdní, že člověk dělá nutnou obhajobu. Když jste zmínil obhájce nebo právě opatrovníka v situacích, kdy se jedná o zcela nesvéprávného člověka ze zákona, jehož práva je potřeba ochránit jeho práva a prostředky tam prostě nejsou.

Je nedůstojné, že to trvá dlouhé měsíce. Advokát, který tomu věnuje třeba desítky hodin své práce, za to nemá žádnou odměnu a přitom má náklady s tím spojené, se možná uchýlí k tak extrémnímu řešení, že podá návrh na exekuci proti státu samotnému.

To je naprosto neakceptovatelná situace, dlouhodobě podceňovaná a prolíná se to i s platy, o kterých jste hovořili v úvodní pasáži. Podle mého názoru jde o platy samotných soudců až na posledním místě, ale jde o platy dalšího personálu, který na soudech pomáhá.

 To všechno dlouhodobě nebylo řešeno, teď se to řeší v posledních letech, ale pořád to systémově není nastaveno. A máte naprostou pravdu, že při lepším plánování by k tomu docházet nemělo.

To je další věc, růst platů soudců na příští rok o 13 procent. Na to jsou navázané třeba i platy státních zástupců a dalších. Je tohle v souladu s příslušným nálezem Ústavního soudu? Tím legislativní změnu vláda zdůvodňovala.
Celý ten příběh je provázaný, protože situace, kterou tady řešíme poslední rok nebo dva, je dána tím, že se ministerstvo snažilo ušetřit oproti předpokládaným výdajům na platy soudců, které jsou určeny jednak zákonem a jednak právě rozhodnutím Ústavního soudu, které poměrně jasně řeklo, že by neměly klesat pod koeficient odvíjející se od příjmů v celém hospodářství.

Ministerstvo se to snažilo obejít tím, že to právě na ten letošní rok vlastně opět snížilo pod tento předepsanou úroveň. To je velmi kontroverzní z toho důvodu, že se jedná o obcházení rozhodnutí Ústavního soudu, které ale na druhou stranu je poměrně kontroverzní samo o sobě. Ono říká, že ministerstvo a stát nesmí za téměř žádných okolností snížit nebo nějak manipulovat s platy soudců, a to i v situaci, kdy se nedostávají finance na všechny ostatní složky justice.

 X X X

 Česko soudí podle trestního řádu z roku 1961. Strany slibují změnu

Politické strany před volbami slibují, že Česko konečně dostane nový trestní řád. ANO mluví o tom, že „už snad konečně nastane čas“, Piráti chtějí zapojit umělou inteligenci, SPOLU plánuje zrychlení řízení, SPD ochranu před politickými procesy, Stačilo! audit a školení soudců a STAN obnovu příprav.

Současný trestní řád pochází z roku 1961 a i přes stovky novel neodpovídá požadavkům 21. století. Podle odborníků je příliš složitý, zdlouhavý a administrativně náročný, takže justice těžko zvládá jak složitou, tak i běžnou kriminalitu. Nový zákon má přinést rychlejší procesy, větší kontradiktornost a menší byrokracii.

Od devadesátých let vzniklo několik rekodifikačních komisí, naposledy pod vedením soudce Nejvyššího soudu Jiřího Říhy. Jejich cílem bylo posílit kontradiktornost a modernizovat trestní řízení, ale výsledkem byly jen dílčí novely. „V nadcházejícím volebním období už snad konečně nastane čas na nový trestní řád a modernizaci občanského soudního řádu,“ uvedl Radek Vondráček za ANO.

Zdlouhavá řízení

Současný trestní řád je podle odborníků už dlouhodobě nevyhovující. I když byl opakovaně novelizován, jeho struktura zůstává složitá a příliš svázaná formalismem. Výsledkem je zdlouhavé a komplikované řízení, které zatěžuje soudy i účastníky a často vede k průtahům. Kritizována je také vysoká administrativní náročnost dokazování, kvůli níž se justice obtížně vyrovnává s běžnou i závažnou kriminalitou.

Problémem je i takzvaný „soudní ping-pong“, kdy případy putují mezi jednotlivými instancemi, což řízení ještě více prodlužuje. Státním zástupcům je vyčítán alibismus při podávání obžalob bez dostatečného důkazního podkladu a stávající úprava jen omezeně umožňuje efektivní využívání odklonů, jako je dohoda o vině a trestu nebo narovnání. Podle kritiků tak české trestní právo procesní často nedokáže reagovat na moderní formy kriminality a zůstává zakotveno v logice šedesátých let.

Digitální doba

Podle Pirátů musí nový zákon odpovídat digitální době. „Za zásadní považujeme využití umělé inteligence v analýze textů, přepisech protokolů a zveřejňování anonymizovaných rozsudků,“ řekl Jakub Michálek.

SPD zdůrazňuje, že trestní právo má chránit před násilnou a majetkovou kriminalitou, nikoli před politickými názory. „Chceme, aby trestní právo primárně postihovalo násilí a majetkové delikty, nikoliv politické názory nebo slovní projevy,“ uvedla Vladimíra Lesenská.

 Koalice SPOLU sází na efektivitu. „Naším cílem je zjednodušit administrativní procesy a snížit byrokracii,“ vysvětlila Eva Decroix.

Hnutí Stačilo! požaduje audit dosavadních výsledků a zavedení povinných odborných školení soudců. „Součástí reformy musí být i audit dosavadních výsledků a dokončení nového trestního řádu,“ řekl Roman Roun.

Podle STAN je třeba navázat na práci komisí a kodifikaci znovu otevřít. „Je třeba obnovit přípravu nového trestního řádu a úpravy občanského soudního řádu,“ uvedl Karel Dvořák.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

FIALOVA  PARTA  POSLALA  ŚKOLÁKY  NA  VYSOČINĚ  PROTI  BABIŠOVI?

 V Jihlavě odpoledne Babiš zakončil sérii mítinků, které měl v severozápadním koutu Vysočiny. Po Ledči nad Sázavou, Světlé nad Sázavou a Havlíčkově Brodě měl den vrcholit v Jihlavě. Na zdejším Masarykově náměstí mu doprovod dělali i další špičky ANO – Karel Havlíček a Alena Schillerová.

„Babiše už ne!“ nebo „Stát není firma.“ To však předseda hnutí, jež je velkým favoritem letošních voleb, v Jihlavě slyšel. Na Vysočině šlo v tomto předvolebním období o dosud největší a nejhlasitější antidemonstraci.

 Občas k protestujícím skrze mezeru mezi oběma skupinami, kterou hlídali policisté z antikonfliktního týmu, pronikl někdo z tábora Babišových příznivců a došlo k několika strkanicím.

„Vy jste se zbláznili?“ křičel na studenty hubený šedovlasý muž ve světlé košili, který opakovaně vrážel do jejich první řady.

„Vy s nimi souhlasíte, když je natáčíte?“

„A vy jste kdo? Vy s těma mladejma souhlasíte, že jo, když je nahráváte?“ zastupovala s křikem reportérovi iDNES.cz cestu starší žena a snažila se zabránit natáčení.

Dvě ženy si nabraly Babišových letáků a knih plné nákupní tašky a plánovaly, že jimi podělí známé a příbuzné.

Někteří teenageři stranou demonstrantů se bavili tím, že si babišovce natáčeli na mobily a vyvolávali tak krátké bezvýsledné honičky v davu.

 Veselí při Babišových proslovech vzbudil Rom středního věku, v Jihlavě nazývaný Černý perla. Svérázný muž je známý tím, že za nocí z vlastní vůle za pronášení květnatých monologů uklízí veřejná prostranství. Babišovi položil nepříliš srozumitelný dotaz ohledně třídění odpadu v Evropské unii.

Babiš ukončil akci informacím ke shromáždění, že mítink odpůrců svolal „člověk, který je stejný fanatik, jako ten, co mě praštil“.

Někteří příznivci zvládli tři mítinky za den

Hlasitou demonstrací v Jihlavě skončil pondělní výjezd Andreje Babiše na Vysočinu. Už dopoledne byl v Ledči nad Sázavou, o hodinu a půl později v sousední Světlé nad Sázavou. Oba mítinky se obešly bez jakýchkoliv narušení. Účastnili se jich z drtivé většiny senioři, ve Světlé bylo i několik středoškoláků. Nikterak se ale neprojevovali.

V Havlíčkově Brodě si půl hodiny po poledni na Havlíčkovo náměstí přišlo Andreje Babiše poslechnout asi sto lidí, rovněž vesměs vyššího věku. S předsedou ANO se mnozí fotili a žádali o podpisy. V diskusi Babiš opakoval, jak špatná je současná vláda a sliboval, co všechno, pokud bude vládnout, změní a zlepší. Žádného konkrétního řešení se však lidé nedočkali, na dotazy ohledně covidu pak Babiš reagoval podrážděně.

Reportér iDNES.cz si všiml, že někteří senioři stihli objet všechny tři mítinky. Mezi Babišovými stoupenci patřili k nejaktivnějším, jejich potlesk byl nejvýraznější. „Ať žije Babiš,“ hlasitě zakřičeli v Ledči nad Sázavou.

X X X

 Ze symbolu štěstí Hakenkreuz. Před 90 lety zavedlo Německo vlajku se svastikou

Červená vlajka se svastikou v bílém kruhovém poli je symbolem jedné z nejstrašnějších diktatur v dějinách lidstva, která měla na svědomí válečný konflikt s desítkami milionů mrtvých. Nacisty ovládaný německý parlament ji přijal před 90 lety, 15. září 1935. Ve stejný den byly schváleny i zákony o ochraně německé cti a německé krve a o říšském občanství, známé pod názvem norimberské zákony.

Norimberské zákony dodaly formální legitimitu antisemitským opatřením diktatury Adolfa Hitlera a připravily půdu pro fyzickou likvidaci židovské menšiny. Zákony zůstaly v platnosti až do září 1945, kdy je spolu s další nacistickou legislativou zrušila Spojenecká kontrolní rada.

Slovo svastika pochází ze sanskrtského slova svastika, které znamená štěstí nebo blaho. Motiv (hákový kříž) se poprvé objevil v Eurasii již před sedmi tisíci lety a pravděpodobně představoval pohyb slunce po obloze. Dodnes je to posvátný symbol v hinduismu, buddhismu, džinismu a odinismu. Často se vyskytuje na chrámech nebo domech v Indii nebo Indonésii. Svastiky mají také starobylou historii v Evropě, kde se objevují na artefaktech z předkřesťanských evropských kult

 V devatenáctém století zažila svastika renesanci díky rostoucímu zájmu Evropanů o starověké civilizace Blízkého východu a Indie. Přivlastnily si ji však i rasistické skupiny, pro které byla svastika symbolem „árijské identity“ a německé národní hrdosti. Tato domněnka o árijském kulturním původu německého národa je pravděpodobně jedním z hlavních důvodů, proč nacistická strana v roce 1920 formálně přijala svastiku, nebo jak se také v němčině nazývala, Hakenkreuz (hákový kříž), jako svůj symbol.

Barevné schéma nacistické vlajky záměrně vycházelo z barev vlajky císařského Německa (1871 až 1918), která stále rezonovala u mnoha Němců, kteří odmítali demokracii a Výmarskou republiku. Kombinace barev se symbolem svastiky vytvořila silné logo, ochrannou známku, která se nesmazatelně spojila s nacistickou stranou. Většina politických stran v demokratickém Německu neměla politické logo; výjimkou byla komunistická strana a nacistická strana.

X X X

 Soukalová vyhrála nad exmanželem. Musí jí vrátit miliony i lampičku a zrcadlo

Gabriely Soukalové (35) a badmintonisty Petra Koukala (39) skončilo rozvodem už před několika lety, k finální dohodě o majetkovém vyrovnání však došlo až nyní. Podle informací deníku Blesk musí Koukal své exmanželce vyplatit 18,55 milionu korun ve čtyřech splátkách, které od sebe dělí pouhých pár měsíců.

 Svatba se konala v květnu 2016 po dvouletém vztahu, v romantickém prostředí nedostavěného gotického chrámu v Panenském Týnci. O čtyři roky později ale následoval rozvod. Bez předmanželské smlouvy se obě strany k dohodě o majetku dostaly až po dlouhém soudním procesu.

Milionové splátky a vrácení lampičky

Narodila se 1. listopadu 1989 v Jablonci nad Nisou. Z olympiády v Soči 2014 přivezla dvě stříbrné medaile. V sezoně 2015/2016 se stala celkovou vítězkou Světového poháru v biatlonu. 23x zvítězila v závodě SP. V roce 2017 byla vyhlášena nejlepší českou sportovkyní roku. V roce 2018 vyšla kniha Jiná, v níž popsala poruchu příjmu potravy. V roce 2019 si zahrála ve filmu Teroristka a roku 2020 v jedné epizodě seriálu Sestřičky Modrý kód. Od listopadu 2020 do února 2023 moderovala na stanici Prima pořad Showtime. 16. září 2021 se jí narodila dcera Izabela Gabriela, otcem je její partner Miloš Kadeřábek. V březnu 2024 měl premiéru celovečerní dokumentární film Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí od režiséra Petra Větrovského.

Podle Blesku bude Petr Koukal vyplácet bývalé manželce dohodnutou částku ve čtyřech splátkách. Poslední, ve výši 4,25 milionu korun, má být uhrazena nejpozději do 31. října 2025. Součástí dohody nejsou jen nemovitosti a finance, ale i některé osobní předměty, které zůstaly v domě.

„Já jsem z toho domu odešla v jedné mikině a v džínách a neměla jsem vůbec nic. Když jsem přišla zpátky, tak byly vyměněny všechny kódy od domu a já jsem do toho domu od té doby neměla přístup i přesto, že jsem tam měla veškeré osobní věci,“ popsala Blesku náročné období Soukalová, se kterým jí musel pomoci až právník. Soudní cestou tak získala zpět například kulaté zrcadlo v mosazném rámu nebo lampičku ve tvaru ruky držící žárovku.

Z rozsáhlého společného majetku připadla Petru Koukalovi mimo jiné luxusní vila v blízkosti Brd a několik stavebních parcel. Gabriela Soukalová získala dvě nemovitosti v Bedřichově, včetně rodinného domu jejích rodičů. Manželé si také rozdělili dva pražské lofty, každý v hodnotě přes devět milionů korun.

Špatné tušení měla už na svatbě

Podle Soukalové se jí už před svatbou ozývali lidi, ať si na svého partnera pozor. „Ne jeden nebo dva, ale desítky. Vyprávěli mi, koho podvedl, s kým spal,“ uvedla v dokumentu Pravda se pořád vyplatí. Nikdo z okolí jí prý partnera moc neschvaloval.

 Přesto šla do vztahu naplno: „Petr byl první, u koho se zdálo, že o mě nemá takový zájem jako ti ostatní. Asi právě to mě začalo bavit. A bezhlavě jsem se zamilovala. Přestože jsem z něj na začátku neměla úplně dobrý pocit. Ale nechala jsem se nějakým způsobem omámit a svou intuici jsem úplně přestala vnímat.“

Jak uvedla, skutečnost se začala projevovat až později. „Začala jsem si všímat, že věci nejsou tak, jak se zdály. Počínaje tím, že mě manžel jako všechny svoje partnerky podváděl, to bych ještě asi dokázala zvládnout, konče tím, že jsem začala mít pochybnosti o tom, kam odešla spousta mých finančních prostředků z účtů anebo ze společných investic. Na naléhání okolí jsem sundala růžové brýle.“

 Koukal: Veřejné výstupy jsou lživé

Zatímco Soukalová o svém vztahu mluví otevřeně, Petr Koukal se drží zpět. „V momentě, kdy má bývalá žena začala před třemi lety pravidelně plnit mediální prostor lživými vyjádřeními týkajícími se důvodů a okolností našeho rozvodu prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce, senilního alkoholika JUDr. Ortmana, jsem se zařekl, že se nikdy nesnížím k tomu, abych se jakkoliv veřejně vyjadřoval nejen k těmto účelovým výrokům, ale i k celé situaci,“ uvedl loni pro Blesk s tím, že mu připadá velmi nedůstojné řešit tyto záležitosti veřejně a nevidí v tom žádný smysl.

 X X X

Fašistické symboly orlice a hákový kříž na vlajce na výstavě Žalář národů na hradě Špilberk v Brně.

Členové klubů vojenské historie a komparzisté v bojové ukázce Přerovského povstání 8. května 2025, na balkoně skutečné budovy velitelství přerovského gestapa

Hákový kříž se stal nejznámějším symbolem nacistické propagandy a objevoval se na vlajce, o které Hitler píše ve své knize Mein Kampf, stejně jako na volebních plakátech, náramenících, medailích a odznacích pro vojenské a jiné organizace. Hákový kříž byl silným symbolem, který měl vyvolávat hrdost u těch, kteří se identifikovali jako árijci, a současně naháněl hrůzu Židům a dalším, kteří byli považováni za nepřátele nacistického Německa.

 Nacistická strana nebyla jedinou stranou, která v Německu používala svastiku. Po první světové válce přijalo svastiku za svůj symbol několik krajně pravicových nacionalistických hnutí. Svastika se stala symbolem rasově „čistého“ stát.

 Po porážce nacistického Německa v roce 1945 zakázaly spojenecké vlády v této zemi nacistické organizace. Jejich symboly a propaganda byly odstraněny a jejich další šíření bylo kriminalizováno. Následující německé vlády pokračovaly v zákazu nacistických symbolů a propagandy.

 X X X

 Ztráty kvůli extrémnímu počasí v Evropě přesáhly bilion korun, říká studie

Extrémní počasí, které zasáhlo Evropu během tohoto léta, způsobilo podle odhadu na úrovni celé EU krátkodobé ekonomické ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur (1,046 bilionu Kč). Očekává se, že do roku 2029 náklady vzrostou až na 126 miliard eur (3,064 bilionu Kč).

 Bezprostřední důsledky na ekonomiku během jediného léta veder, sucha a záplav činil 0,26 procenta ekonomického výkonu EU v roce 2024, vyplývá z analýzy, která ještě neprošla recenzním řízením. Analýza je založena na vztazích mezi počasím a ekonomickými údaji, které byly tento měsíc zveřejněny v akademické studii, informoval britský portál The Guardian.

 Největší škody počasí způsobilo na Kypru, v Řecku, na Maltě a v Bulharsku. Každá z těchto zemí utrpěla krátkodobé ztráty přesahující 1 procento své hrubé přidané hodnoty (HPH) za rok 2024. Následovaly je další středomořské země včetně Španělska, Itálie a Portugalska.

Hrubá přidaná hodnota Hrubá přidaná hodnota (HPH) je ekonomický ukazatel, který měří hodnotu, kterou přidávají firmy nebo odvětví k celkovému ekonomickému výkonu. (HPH) se vypočítá jako rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou, tedy hodnotou vstupů, které byly spotřebovány při výrobě finálních produktů.

Ekonomové z Univerzity v Mannheimu a Evropské centrální banky upozornili, že analýza nebere v úvahu všechny faktory, které mohly mít vliv na celkové ekonomické ztráty. Nezohledňuje například lesní požáry, které minulý měsíc zasáhly jižní Evropu, ani souhrnný dopad extrémního počasí, které zasáhlo několik oblastí současně.

„Skutečné náklady extrémního počasí se objevují postupně, neboť tyto události ovlivňují životy a obživu prostřednictvím široké škály kanálů přesahujících počáteční odhad,“ uvedla Sehrish Usmanová, ekonomka z Univerzity v Mannheimu a hlavní autorka studie. Podle ní by výsledky studie mohly pomoci tvůrcům politik zaměřit podporu v situacích, ve kterých chybí oficiální údaje.

Nepřímé ekonomické důsledky

Zatímco většina výzkumů ekonomických nákladů klimatických změn se zaměřuje na přímé důsledky, jako je zničený majetek, autoři nové studie použili historické vztahy mezi extrémním počasím a ekonomickým výkonem k vysvětlení dominových efektů, jako je například omezená doba, kterou mohou stavebníci pracovat během vln veder, anebo ovlivnění každodenní mobility lidí po povodních, protože povodně poškodily železnice.

 Stéphane Hallegatte, hlavní klimatický ekonom Světové banky, který se na studii nepodílel, uvedl, že širší ekonomické důsledky extrémního počasí jsou větší než přímé účinky a trvají déle, než si lidé představují.

„Dlouho tvrdím, že bychom měli změnit zaměření z přímých škod způsobených katastrofami na širší ukazatele, které zachycují plnější ekonomický dopad, takže jsem velmi rád, že studie přesně to dělá,“ řekl.

 Zároveň však upozornil, že studie použila nedokonalé zástupné ukazatele k identifikaci extrémního počasí, což pravděpodobně vede k podcenění celkových nákladů. Dodal také, že HPH nezachycuje plné náklady extrémního počasí na lidi a firmy ani pozitivní efekty opatření snižující zranitelnost vůči katastrofám. To může být například lepší infrastruktura nebo včasné varování.

„Zvláště když katastrofy postihují chudé komunity a lidi, vliv na HPH může být minimální, protože tito lidé jsou chudí. Ale to neznamená, že nebudou trpět,“ uvedl Stéphane Hallegatte.

Výrazná ekonomická stopa

Ekonom z Belgické národní banky Gert Bijnens uvedl, že narušení dodavatelského řetězce je jedním z nejvýznamnějších „skrytých nákladů“, které obvykle zůstávají nezapočítány.

Studie, která se zabývala náklady ničivých belgických povodní v roce 2021, jejíž je Gert Bijnens spoluautorem, například zjistila, že tržby výrobních firem daleko od katastrofy prudce klesly, pokud měly v záplavových zónách dlouhodobé dodavatele. Ignorování takových efektů by podle něj mohlo podhodnotit škody až o 30 procent.

„Samozřejmě, takové odhady jsou zatíženy nejistotou, protože se opírají o historické průměry a zatím nedokážou plně zachytit řetězení extrémních událostí,“ uvedl Bijnens. „Ale hlavní sdělení je jasné: extrémní počasí už nyní zanechává výraznou ekonomickou stopu a nepřímé důsledky mohou být stejně ničivé jako přímé škody,“ uzavřel podle The Guardianu.

 X X X

V Grónsku začalo velké vojenské cvičení NATO. Jednotky USA se nezapojily

 Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen přicestoval společně s jeho islandským a norským protějškem do Grónska. Vládní představitelé největší ostrov světa navštívili při příležitosti velkého vojenského cvičení, kterého se účastní několik členských zemí NATO. Jednotky USA se ale nezapojily, přestože se na severu ostrova nachází americká letecká základna.

 „Současná bezpečnostní situace vyžaduje výrazné zvýšení přítomnosti ozbrojených sil v Arktidě a severním Atlantiku,“ uvedl dánský ministr obrany.

Kromě Dánů se cvičení Arctic Light 2025 (Arktické světlo 2025) účastní i vojáci z Francie, Německa, Švédska a Norska – dohromady více než 550 příslušníků.

Spojené státy se cvičení neúčastní přesto, že mají na severu Grónska leteckou základnu.

V poslední době USA mimo jiné kritizovaly údajný nedostatek dánských investic do obrany Grónska. Poulsen řekl, že probíhající cvičení koordinované s grónskou vládou je „dobrým příkladem našeho společného závazku posílit schopnost ozbrojených sil postavit se hrozbám v Arktidě“.

 Administrativa nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa se netají touhou arktický ostrov anektovat. Po svém druhém zvolení prezidentem Trump řekl, že Grónsko potřebuje, zejména pro bezpečnost Spojených států.

Grónsko odpovědělo, že není na prodej a že si o své budoucnosti rozhodne samo. Na konci srpna dánská televize odhalila, že nejméně tři Američané s vazbami na Trumpa prováděli na polárním ostrově vlivové operace.

X X X

Kdo řídí válku? Izrael zažívá spor Netanjahua s armádou, popisuje reportér

 Izraelská společnost je rozpolcená válkou. Armáda má důvěru veřejnosti, na rozdíl od vlády premiéra Benjamina Netanjahua. V Rozstřelu o tom hovořil Tomáš Ratner, který strávil v Izraeli deset dní. Reportér iDNES.cz popsal barvitě atmosféru mezi vojáky, cestoval po severu i jihu země.

 Podle Tomáše Ratnera tíží izraelskou společnost nejistota a roste napětí mezi Židy a Araby žijícími uvnitř Izraele. Napětí lze cítit i mezi jednotlivými bezpečnostními složkami.

Ratner v Rozstřelu řekl, že mezi premiérem Netanjahuem a bezpečnostními složkami mohou být názorové rozdíly. „Jsme svědky toho, že šéf Mosadu nebyl pro útok na vůdce Hamásu v Kataru.“

 „Přesto Netanjahu s ministrem obrany zaútočili, a to na popud kontrarozvědky Šin Bet, která tvrdila, že Hamás stejně nechce dohodu a rukojmí držená Hamásem nezíská,“ míní Ratner s tím, že přesto věří, že Izrael zůstává svobodným státem s fungujícími demokratickými pojistkami.

 Armáda a část bezpečnostních složek podle něj mají odlišný pohled na řešení současného konfliktu. „Určitě dochází k rozkolu mezi vládou a IDF, tedy obrannými složkami. Premiér neříká, co bude dál. Armáda si například stěžuje, že netuší, co má následovat po masivní operaci v Gaze,“ dodává reportér.

Následně upozorňuje, že většina izraelských Židů věří armádě, ne politikům. „IDF podporuje přibližně 80 procent izraelských Židů. O krocích vlády ale velká část společnosti pochybuje,“ říká Ratner.

Válka naživo i tragédie v kibucu

Během své desetidenní cesty se Ratner dostal na jih Izraele, přímo k hranicím s Gazou. „Byli jsme na vyhlídce na Gaza City. Viděli jsme válku v přímém přenosu, několik kilometrů od nás. Byli jsme mimo jiné svědky velkého výbuchu jedné z budov, po kterém přišli čtyři vojáci o život,“ líčí cestu.

 Silný zážitek si odvezl i z kibucu Nir Oz. „Je to komunita, která byla nejvíce zasažena útokem Hamásu ze 7. října. Zemřela tam čtvrtina obyvatel. Mluvil jsem tam s ženou, která v kibucu přes všechny problémy stále zůstává.“

„Řekla mi, že by znovu pomáhala nemocným Gazanům, a to navzdory tomu, co se stalo na podzim 2023. Věří, že je možné, aby vedle sebe žili Arabové s Židy,“ říká reportér.

Izrael podle Ratnera čelí mnohonásobnému ohrožení. Na severu je to libanonský Hizballáh, na jihu Hamás. Z Jemenu útočí šíitští povstalci Húsíové. „Sýrie jako reálná hrozba nefunguje, jsou oslabeni občanskou válkou.“

„Hlavním hybatelem je Írán a šíitské milice,“ konstatuje reportér. Rozdíly jsou i ve vnímaní hrozby. „Když raketa přiletí z Jemenu, lidé jsou klidnější. Když od Íránu, je to okamžitá panika.“

Jak přísné jsou kontroly na izraelských hranicích pro turisty? Jaká je reálná situace s humanitární pomocí v Gaze? A dojde k invazi Izraele na Západní břeh Jordánu? I na to odpovídal v Rozstřelu Tomáš Ratner.

 X X X

Z Pásma Gazy chce udělat místo, kde nelze žít, obvinil katarský emír Izrael

 Katarský emír Tamím bin Hamad Sání a další vůdci ostře zkritizovali Izrael. Na pondělním summitu arabsko-islámských zemí v Dauhá podle agentur řekl, že snahou Izraele je z Pásma Gazy udělat místo, kde nelze žít. Izraelský úder v Kataru měl podle katarského emíra za cíl znemožnit jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmí.

 Summit se koná v reakci na izraelské údery, které řada arabských zemí odsoudila. Katarský emír uvedl, že Izrael ve skutečnosti nezajímá osud lidí držených Hamásem rukojmí v Pásmu Gazy a jeho cílem je „zaručit, že v Pásmu Gazy nebude možné dále žít“.

 „Když se někdo tak soustavně a pečlivě chystá zabít stranu, se kterou jedná, tak míní zmařit jednání,“ poznamenal emír. „Když tvrdí (Izraelci), že usilují o osvobození rukojmích, tak je to čistá lež,“ uvedl Sání. Podle něj Izrael vnímá rozhovory, které Katar zprostředkovává spolu s USA a Egyptem, pouze jako „součást války“.

 Katarský emír dále řekl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „má sen proměnit arabský region v izraelskou sféru vlivu, což je nebezpečná iluze“.

Silná kritika Izraele zaznívá na summitu i od dalších účastníků. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí řekl, že Izrael překročil svými údery na Katar všechny meze. „To co, se nyní děje, brání mírové budoucnosti, ohrožuje vaši bezpečnost a bezpečnost lidí v regionu, klade další překážky možnostem uzavřít další mírové dohody a dokonce narušuje ty, které již existují,“ uvedl egyptský prezident.

Jordánský král Abdalláh II. vyzval státy, aby se dohodly „na praktických řešeních, která by reagovala na extrémní izraelskou vládu“.

Summit vládců

Na pondělní summit svolaný v reakci na izraelské údery přijela řada vládců v regionu. Podle agentury AP na summit přijeli například saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či íránský prezident Masúd Pezeškján.

Představitel amerického ministerstva zahraničí potvrdil agenturám předchozí zprávy tisku, že do Kataru v úterý přicestuje šéf americké diplomacie Marco Rubio, který je nyní na návštěvě v Izraeli.

 Spojené státy jsou spojencem Izraele i Kataru a údery na katarské území označily za nešťastný incident a ve společném prohlášení členů Rady bezpečnosti OSN odsoudily narušení katarské suverenity. Rubio dnes v Jeruzalémě řekl, že Izrael má neotřesitelnou podporu USA ve válce v Pásmu Gazy.

X X X

 Dozvuky Vuelty. Sánchez ocenil mobilizaci občanů. Podněcujete násilí, viní ho opozice

 Rozporuplné reakce vyvolaly nedělní protesty proti válce v Pásmu Gazy v Madridu, které přerušily poslední etapu cyklistického závodu Vuelta. Španělský premiér Pedro Sánchez vyjádřil obrovský respekt k občanské společnosti, která mírumilovně vyjadřuje svůj názor, a odmítl násilné protesty. Ředitel Vuelty Javier Guillén protesty označil za nepřijatelné. Španělská opozice považuje nedělní protesty za politické násilí a kritizuje vládu, že tyto demonstrace podporuje.

 „Samozřejmě vždy odmítáme násilí. Chováme hluboký obdiv a velký respekt k našim sportovcům a cyklistům závodu Vuelta,“ uvedl španělský premiér. „Chceme ale také vyjádřit obrovský respekt vůči španělské občanské společnosti, která se mobilizuje proti nespravedlnosti a poklidně hájí své přesvědčení,“ doplnil Sánchez.

Socialistický premiér, který dlouhodobě kritizuje současnou izraelskou vládu, doplnil, že Izrael by se neměl účastnit „žádné mezinárodní soutěže, zatímco barbarství v Gaze pokračuje“. Odkazoval tak na pokračující ofenzivu v Pásmu Gazy, která začala po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.

 Ozbrojenci tehdy zabili na 1 200 lidí a dalších 251 unesli. Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, při izraelské ofenzivě zahynulo více než 64 800 Palestinců. Údaje úřadů v Gaze nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty. OSN tyto statistiky považuje za spolehlivé a uvádí, že většina mrtvých jsou civilisté.

Šéf opoziční Lidové strany Alberto Núñez Feijóo označil nedělní události za „vážné činy“ a „politické násilí“. Podle něj protest ohrozil bezpečí sportovců a dalších účastníků závodu. „Předseda vlády pan Sánchez je zodpovědný za násilné činy, které by měly zahanbit každou osobu, která má starost o naši zemi,“ uvedl Feijóo, podle kterého Sánchez podněcuje „násilí mezi spoluobčany

Ředitel závodu Javier Guillén v pondělí protesty, které vedly k přerušení 21. etapy Vuelty, odsoudil. „Myslíme, že je skvělé, že lidé používají závod k vyjádření svých názorů. Ale stejně jako respektujeme právo na protest, požadujeme také respekt k závodu a našim sportovcům,“ uvedl.

 Závěrečný okruh v Madridu měl peloton absolvovat celkem devětkrát. Demonstranti ale na trasu naházeli na některých místech části ochranných bariér a nakonec se jim podařilo trať zablokovat. „Asi tři kilometry před cílem znovu vnikli na silnici, což způsobilo pád několika jezdců,“ uvedl Guillén.

Po ukončení závodu pokračovali demonstranti v potyčkách s policií. Vláda oznámila, že policie zatkla dva lidi a že 22 příslušníků bezpečnostních složek utrpělo při zásahu zranění.

Poslední etapa závodu zůstala bez vítěze. Na celkovém pořadí to ale nic nezměnilo, poprvé v kariéře španělský závod Grand Tour vyhrál dánský cyklista Jonas Vingegaard z týmu Visma-Lease a Bike. Organizátoři Vuelty zrušili také slavnostní vyhlášení vítězů.

 Letošní Vuelta se potýkala s protesty propalestinských aktivistů již od začátku závodu. Už během týmové časovky v rámci 5. etapy se demonstranti pokusili zablokovat jezdcům Israel-Premier Tech cestu, v 10. etapě způsobili pád v pelotonu a 11. etapa v Bilbau byla předčasně ukončena a stejně jako dnes neutralizována. V dalších etapách se posouval cíl či krátila trasa jako například v případě čtvrteční časovky jednotlivců.