Vedení EU předložilo evropským lídrům důvěrný dokument obsahující finanční požadavky Ukrajiny ve výši 1,5 bilionu dolarů v následujících 10 letech. Maďarský premiér Viktor Orbán to označil za „atomovou bombu“. Toto prohlášení učinil 23. ledna po mimořádném summitu EU v Bruselu.

„Jde o to, že Ukrajina požaduje 800 miliard dolarů v příštích 10 letech a dokument nastiňuje plány na získání těchto peněz. Mají být přiděleny ve dvou fázích, přičemž v první fázi bude 300 miliard dolarů. Zmiňuje se také o dalších 700 miliardách dolarů na vojenské výdaje v příštích 10 letec ,“ řekl maďarský premiér. Podle Orbána přijetí dokumentu vyvolává vážné obavy, server vasevec.cz

X X X

POLITICI  UKRAJINY  MÍSTO  UKONČENÍ  VÁLKY  KAPITULACÍ

NECHAJÍ  LIDI  UMÍRAT,  MRZNOUT

MILIONY  UKRAJINCŮ  OD  VÁLKY  UTÍKAJí, 

ČT  PŘESTAT  PROPAGOVAT  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ

PRACOVNÍCI  ČT  MOHOU  JÍT  S  GEN. PAVLEM  NA  UKRAJINU

BOJOVAT 

Šéf ukrajinské diplomacie v polemice přirovnal Orbána k Hitlerově poskoku

Diplomatický spor mezi Kyjevem a Budapeští se vyostřuje. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že ještě sto let nebude v Budapešti parlament, který by odhlasoval vstup Ukrajiny do EU. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha nejprve Orbánovi vzkázal, že jeho pán v Moskvě dalších sto let nevydrží, ani kdyby mu daroval všechny orgány

Andrij Sybiha posléze maďarského premiéra přirovnal k „Hitlerově poskoku“ v osobě Ference Szálasiho. Tento vůdce fašistického režimu Šípových křížů se dostal k moci v roce 1944 po pádu kontroverzního regenta maďarského království Miklóse Horthyho, kterého po kontaktech s Moskvou kvůli separátnímu míru nechal vůdce nacistického Německa Adolf Hitler svrhnout a internovat.

Sybihu mezitím maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obvinil z vměšování do vnitřních věcí země a tvrdil, že Kyjev by si přál v Budapešti vládu, která by přitakala Bruselu a která by nechala Maďarsko zatáhnout do války. Ale suverénní maďarská vláda bude podle Szijjártóa nadále bránit zemi a národ před „vaší válkou“, zřejmě válkou, kterou před téměř čtyřmi lety proti Ukrajině rozpoutalo Rusko.

Diplomatický spor mezi Kyjevem a Budapeští se dnes vystupňoval poté, co maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že ještě sto let nebude v Maďarsku parlament, který by odhlasoval vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Třístranná jednání o ukončení války na Ukrajině, která byla v Abú Zabí, by mohla pokračovat příští týden, Ukrajina je připravena, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Podařilo se toho hodně prodiskutovat a je důležité, že rozhovory byly konstruktivní,“ napsal Zelenskyj o třístranných rozhovorech v Abú Zabí na sociální síti. Za hlavní téma označil možné parametry pro ukončení války.

„Velmi oceňuji, že existuje povědomí o potřebě amerického monitorování a kontroly procesu ukončení války a udržení skutečné bezpečnosti. Americká strana nastolila otázku možných formátů pro schválení parametrů pro ukončení války a bezpečnostních okolností, které jsou pro to nezbytné,“ dodal.

Šéf ukrajinské diplomacie v reakci vyzval maďarského protějška, aby věci nazýval pravými jmény: „Blokováním vstupu Ukrajiny do EU se Viktor Orbán dopouští dalšího zločinu proti maďarskému lidu a samotnému Maďarsku. Je zřejmé, že EU je prostorem míru. Vstup Ukrajiny do EU by přiblížil mír a zaručil bezpečnost a prosperitu pro celou Evropu a pro celý maďarský národ. To ale Putin nechce. Chce, aby válka pokračovala. Blokováním členství Ukrajiny v EU Orbán plní Putinova přání. Zároveň Orbán brání nastolení míru v Evropě a dělá z Maďarska komplice kremelského režimu,“ napsal na sociální síti.

„Dnes se Orbán chová ani ne jako Miklós Horthy, ale jako Hitlerův poskok Ferenc Szálasi,“ usoudil Sybiha. „Maďarsko a maďarský lid si to nezaslouží. Maďarsko si nezaslouží, aby se znovu ocitlo na špatné straně dějin – jako komplic nové formy nelidské ideologie, kterou reprezentuje Putinův režim,“ dodal s tím, že Orbán by se neměl bát Ukrajiny, ale maďarského lidu, který je „unavený z vašich lží, vaší kleptokracie a vaší nenávisti“.

 X X X

 Trump vyhrožuje Kanadě 100% cly za deal s Čínou. Premiéra ponížil na guvernéra

Americký prezident Donald Trump v sobotu pohrozil Kanadě zavedením cel ve výši 100 procent, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou. Zároveň na sociální síti označil kanadského premiéra Marka Carneyho za pouhého „guvernéra“.

 „Pokud si guvernér Carney myslí, že z Kanady udělá překladiště pro Čínu, odkud se budou zboží a produkty posílat do Spojených států, tak se šeredně mýlí. Čína by Kanadu převálcovala a doslova schramstla, včetně zničení jejích podniků, společenské struktury i celkového způsobu života,“ uvedl Trump.

„Pokud Kanada uzavře dohodu s Čínou, bude okamžitě zasažena stoprocentním clem na veškeré kanadské zboží a produkty dovážené do USA,“ dodal šéf Bílého domu.

 Carney v polovině ledna navštívil Peking, kde oznámil, že Kanada a Čína budují nové strategické partnerství, které může mít při využití silných stránek obou zemí historický přínos pro obě strany.

Elektromobily výměnou za cla na řepku olejnou

Zároveň Kanada v Pekingu dosáhla dohody s Čínou, která umožní dovoz 49 tisíc čínských elektromobilů na trh se sníženou celní sazbou 6,1 procenta výměnou za to, že Čína sníží cla na kanadskou řepku olejnou.

Kanada se snaží posílit vztahy s druhou největší ekonomikou světa poté, co Trump uvalil cla na některé kanadské zboží a navrhl, aby se tento dávný spojenec stal 51. státem USA.

Také Čína, kterou citelně zasáhla Trumpova cla po jeho loňském návratu do Bílého domu, má zájem o spolupráci s Kanadou, členskou zemí skupiny G7, která byla tradičně ve sféře vlivu Spojených států.

 Trumpovo nejnovější vyjádření přichází na pozadí zvýšeného diplomatického napětí mezi Washingtonem a Ottawou. V pátek Trump oznámil, že stáhl své pozvání Carneymu, aby se připojil k jeho iniciativě Rada míru.

Oznámení předcházel Carneyho úterní projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, kde kanadský premiér hovořil o „éře rivality velmocí“ a řekl, že menší země se musí semknout, přičemž odkazoval na esej Václava Havla Moc bezmocných. Trump následující den ve svém projevu označil Kanadu za nevděčnou.

Rusko není v pozici, aby mohlo usilovat o nadvládu v Evropě. Stojí to v nové obranné strategii USA, kterou vydalo americké ministerstvo obrany. Podle něj ochrana před konvenčními útoky Ruska musí ležet primárně na evropských státech Severoatlantické aliance. Podle Pentagonu je Rusko zvládnutelnou hrozbou a evropské státy NATO ho převyšují v hospodářství i obyvatelstvu.

Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální pohrozil Kanadě zavedením cel ve výši 100 procent, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou. Zároveň americký prezident označil kanadského premiéra Marka Carneyho za „guvernéra“.

Za „guvernéra“ Trump označoval také bývalého kanadského premiéra Justina Trudeaua a v novém příspěvku takto pojmenoval i jeho nástupce Carneyho. Mluvčí Bílého domu dříve použití slova guvernér místo premiér v tomto kontextu vysvětlila tím, že by se podle Trumpovy administrativy Kanada měla stát 51. státem USA.

X X X

 Agenti ICE v Minneapolisu zastřelili dalšího člověka. ‚Byl ozbrojený a kladl odpor,‘ tvrdí ministerstvo

Federální agenti v Minneapolisu v americké Minnesotě střelili dalšího člověka. Uvedla to na síti X radnice města. Guvernér státu Tim Walz označil incident za hrozný a mluvil o něm s Bílým domem. Muž zranění podlehl, píše AP s odkazem na záznamy z nemocnice. Stejnou informaci uvedlo i americké CNN.

Americká lokální média tvrdí, že federální agenti několikrát postřelili muže, se kterým předtím zápasili na zemi. Podle agentury AP muž střet s agenty ICE nepřežil. Minneapolská policie uvedla, že obětí byl 37letý obyvatel Minneapolisu, pravděpodobně americký občan. Guvernér Minnesoty Tim Walz střelbu odsoudil.

„Je to odporné. Prezident musí tuto operaci ukončit. Vytáhněte ty tisíce násilných, netrénovaných důstojníků z Minnesoty. Teď,“ napsal na síti X.

Walz také vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby stáhl několik tisíc příslušníků ICE z Minneapolis. Označil je za „násilné a nevycvičené příslušníky“.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA (DHS), pod nějž ICE spadá, na sociální síti X napsalo, že agenti vedli zásah proti ozbrojenému muži.

„V 9.05 místního času prováděli příslušníci bezpečnostních složek ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) v Minneapolisu cílenou operaci proti nelegálnímu migrantovi hledanému kvůli násilnému napadení, když se k příslušníkům americké pohraniční stráže přiblížil jedinec s poloautomatickou pistolí ráže 9 mm, zobrazenou zde.“

„Policisté se pokusili podezřelého odzbrojit, ozbrojený muž však kladl násilný odpor. Další podrobnosti o ozbrojeném zápasu budou zveřejněny později.“

„V obavě o svůj život a o životy a bezpečnost svých kolegů vystřelil agent v sebeobraně. Zdravotníci na místě okamžitě poskytli zraněnému první pomoc, ten však byl na místě prohlášen za mrtvého.“

Masové protesty

V pátek protestovalo v Minneapolisu proti zásahům agentů ICE až 50 tisíc lidí. Část pracujících a podnikatelů se připojila také k vyhlášené stávce, napsaly v sobotu agentury. Při jednom z protestů policie zadržela i několik desítek duchovních, kteří se shromáždili u zařízení, jež ICE používá pro deportace migrantů.

Podle agentury Reuters místní policie vlastní odhad neposkytla. Později se někteří demonstranti shromáždili v hale Target Center, která má kapacitu zhruba 20 tisíc lidí, a zaplnili ji z více než poloviny.

Federální agenti postřelili podle radnice města Minneapolis dalšího člověka 

Protestující skandovali heslo „ICE out“, což znamená pryč s úřadem ICE, ale také – v narážce na polární teploty ve městě, které podle Reuters klesly až na minus 29 stupňů Celsia – „rozmrzněte“.

Jeden z účastníků protestu agentuře AFP řekl, že přišel demonstrovat proti nezákonným a brutálním zásahům policie. Obává se, že bez mobilizace lidí by uspěl fašismus a autoritářství. „Pozorujeme úřad, u kterého se zdá, že nemá žádné meze,“ uvedla herečka a aktivistka Lizz Winsteadová s narážkou na ICE.

Letiště pro deportace

Další protest se odehrál u zařízení ICE u letiště v Minneapolis, které úřad používá pro deportace migrantů. Proti demonstrantům tam zasáhla policie, protože neuposlechli její výzvy. Podle organizátorů byla mezi zadrženými i zhruba stovka duchovních, kteří protest podpořili.

 Protesty v Minnesotě vypukly poté, co jeden z maskovaných příslušníků ICE 7. ledna zastřelil 37letou Renée Goodovou za volantem jejího vozu na ulici v Minneapolisu. Zatímco federální vláda tvrdí, že imigrační agent střílel v sebeobraně, místní úřady to s odkazem na videa zachycující celý incident odmítají.

Další pobouření vyvolalo zadržení pětiletého chlapce, kterého agenti ICE zadrželi v úterý, když se vracel ze školky, a spolu s jeho otcem ho převezli do detenčního centra v Texasu.

Protestující také kritizují vyslání tří tisíc příslušníků úřadu do města a jeho okolí a žádají jejich odchod. Trumpova administrativa prosazuje záměr zvýšit počet deportací migrantů, k čemuž používá právě agenty ICE. Jejich často brutální jednání už vyvolalo protesty i v dalších amerických městech.

X X X

 Musk se vrací do politiky. Podpoří republikány, myšlenka vlastní strany je ta tam

Elon Musk se vrací na americkou politickou scénu. Jen pár měsíců před volbami do Kongresu se rozhodl opět výrazně finančně podpořit republikánskou stranu. Jeho slova z loňského roku, kdy tvrdil, že se z politiky stáhne do ústraní a začne se opět plně soustředit na řízení firem, už nejspíš neplatí.

 Ve stejnou chvíli se jeho blízcí spolupracovníci začali po čase opět scházet s republikánskými politiky a společně mají pracovat na kampani, která se má proměnit ve volební vítězství. Miliardář zároveň urovnal napjaté vztahy s americkým prezidentem Trumpem, píše portál The Wall Street Journal.

Politický tým Elona Muska nyní řídí politický stratég Chris Young. Spolu mají řešit, zda po čase opět obnoví činnost Muskova politického výboru America PAC, který může na volební kampaně poskytovat finanční příspěvky v neomezené výši. Výbor původně vznikl hlavně proto, aby pomohl s návratem Trumpa do Bílého domu.

 Podle amerických médií má Musk v úmyslu přesvědčit zaryté Trumpovy voliče, kteří ale zatím nemají v úmyslu se letošních voleb do Kongresu zúčastnit. Jde o voličskou skupinu, která primárně odevzdává svůj hlas v prezidentských volbách. Ostatní volby, včetně těch letošních do Kongresu, považuje za druhořadé.

Musk má blízko hlavně k Vancovi

Elon Musk se ke spekulacím zatím osobně nevyjádřil. Podobně reakce nepřišla ani ze strany Trumpovy administrativy. O opětovné spolupráci Muska s republikánskou stranou má však stát hlavně viceprezident J. D. Vance, který s Muskem dlouhodobě udržuje dobré a těsné vztahy. Věří, že Muskova podpora může pomoci republikánské straně k tomu, aby po volbách ubránila těsnou většinu v Senátu i Sněmovně reprezentantů.

Zatím měl Musk finančně podpořit podnikatele a republikánského kandidáta do Senátu Nata Morrise, který má také blízko k viceprezidentovi Vancovi. Na podporu jeho kampaně již poslal 10 milionů amerických dolarů, což je v přepočtu asi 220 milionů korun. Morris by mohl nahradit v pozici senátora Mitche McDonnella, který se letošních voleb účastnit nehodlá.

 Většina republikánů je za Muskův zájem ráda. „Samozřejmě to vítáme. Čím víc bude chtít pomoci, tím lépe,“ uvedl pro The Wall Street Journal republikánský senátor John Thune.

Muskův zájem je pragmatický

Muskova opětovná aktivace v americké politice může působit překvapivě. Ještě poměrně nedávno totiž byly vztahy Muska s prezidentem takřka na bodu mrazu. Mimo jiné i kvůli Muskově chaotickému vedení jednoho z amerických úřadů, který cílil na vytváření úspor a zvyšování efektivity.

Opětovné navázání vztahů tak působí pragmaticky. Trump získá opětovný přístup k Muskovým penězům, podnikatel si na oplátku zajistí vliv v Bílém domě, který se mu může do budoucna hodit. Mimo jiné proto, že Musk je dlouhodobě známý pro svůj tlak na deregulaci, která by se mu hodila i v podnikání.

 Během prezidentských voleb v roce 2024 Musk investoval do kampaně bezmála 300 milionů amerických dolarů. Právě on se tak stal největším dárcem vůbec. Dokonce již opustil myšlenku založení své vlastní politické strany, která měla té republikánské konkurovat. To vše potvrzuje, že to s opětovnou podporou Trumpa a jeho okolí může myslet vážně, uzavírá The Wall Street Journal.

X X X

 Vycení zuby a pak couvá. Rétoriku Donalda Trumpa je potřeba dělit deseti, vysvětluje ekonom Hindls

Donald Trump na ekonomickém fóru v Davosu znovu otevřel téma Grónska. Argumentoval posílením bezpečnosti USA i Severoatlantické aliance, zároveň ale ustoupil od zavedení cel vůči části evropských zemí, které jeho plán nepodpořily. Se šéfem aliance mluvil o budoucí dohodě o Arktidě. Začínají transatlantické ledy pomalu rozmrzat? A jak by se k Trumpově politice měla postavit Evropa? Hostem Českého rozhlasu Dvojka byl ekonom Richard Hindls.

Co konkrétně by případná dohoda měla obsahovat, zatím veřejně nezaznělo. I to ale zapadá do vyjednávací taktiky Donalda Trumpa: „Nejprve nasadí ty největší zuby, vyvine tlak a poté ustupuje a hledá kompromis,“ popisuje to v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls.

„Viděli jsme to při sporech o cla, v jednáních s Čínou i v dalších částech světa.“ Trump podle Hindlse jako byznysmen sází na vyjednávání nejtvrdšího kalibru. Skutečná politika se ale mezitím odehrává za zavřenými dveřmi.

Trump pro televizi CBS řekl, že dohoda má trvat „věčně“ a její součástí má být přístup k nerostným surovinám pro USA i jejich evropské spojence. Podle spekulací by navíc Dánsko mohlo Američanům v Grónsku postoupit území, na němž stojí americká základna. Bez ohledu na další jednání v Davosu se dnes večer mimořádně sejdou lídři Evropské unie.

„Situace mezi Evropou a Amerikou je zvláštní. Donald Trump vidí ve světě jen tři body – Spojené státy, Rusko a Čínu. Vůči Evropě se systematicky vymezuje a kritizuje ji,“ vysvětluje Hindls.

Evropa si o to ale podle ekonoma částečně koleduje sama. „Její nejednotnost a administrativní strnulost Trumpa dráždí. Proto si vymezuje svůj koridor především vůči Rusku a Číně, která je jedinou mocností schopnou USA ekonomicky konkurovat.“

 Spojené státy jako federativní celek jsou podle Hindlse ve srovnání s Evropou mnohem pružnější. „Když to přeženu: Evropa se dokáže dohodnout na tom, jestli se špekáček má jmenovat špekáček. V klíčových věcech ale selhává. Nedokáže se shodnout na pomoci Ukrajině ani na společném postoji ke Grónsku. Pořád je to jen součet 27 států.“

Osm a čtvrt války

V davoském projevu Donald Trump znovu zdůraznil, že pro NATO udělal víc než kdokoli před ním a že za jeho prezidentství by nikdy nedošlo k válce na Ukrajině. Stejně tak zopakoval tvrzení, že by jinak vypadal i Blízký východ a že dokázal zastavit řadu ozbrojených konfliktů.

„Často mluví o tom, že zastavil osm a čtvrt války. I to patří k jeho vyjednávací taktice a je potřeba to brát s velkou rezervou,“ upozorňuje Hindls. Davos podle něj slouží hlavně jako neformální setkávání politiků a byznysu, zatímco skutečná rozhodnutí vznikají jinde v úzkém kruhu poradců.

„Do těchto zákulisních debat veřejnost nevidí. A proto je namístě opatrnost při rychlých soudech o tom, kam se velká politika skutečně posouvá,“ uzavírá Hindls.

 XXX

Zdanění bohatých nevyšlo. Francie vybrala pouze čtvrtinu plánované sumy.

Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových lidí podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 400 milionů eur (9,7 miliardy Kč), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.

 Daň se vztahuje na lidi s ročními příjmy nad 250 tisíc eur a měla zajistit, aby na daních odvedly alespoň 20 procent svých příjmů. Výnos zůstává výrazně za původními plány i do budoucna.

Pro rok 2026 vláda nyní počítá s výběrem zhruba 650 milionů eur, což je asi o miliardu eur méně, než se původně předpokládalo. Informoval o tom list Financial Times (FT) s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet.

 Situace krátkodobě komplikuje snahu kabinetu snižovat vysoký deficit veřejných financí. Ministerstvo financí uvedlo, že vzniklý rozpočtový výpadek hodlá zaplnit kombinací jiných daňových opatření a výdajových škrtů.

Chyba v konstrukci daně a načasování

Úřad přičítá slabý výnos změně konstrukce daně a jejímu pozdnímu zavedení. Daň se měla původně uplatňovat zpětně i na příjmy z roku 2024, ale kvůli politickému patu a opožděnému schválení rozpočtu to nebylo možné.

Zpráva znovu rozpoutala politickou debatu o zdanění bohatých a o tom, jak ozdravit francouzské veřejné finance. Levicové strany poukazují na neúčinnost současného modelu a volají po razantnějších opatřeních.

 Předseda rozpočtového výboru parlamentu Éric Coquerel z levicově populistického hnutí Nepodrobená Francie označil výsledek za selhání vlády.

„Ukazuje se, že pokud se budeme držet jen drobných symbolických opatření proti daňové optimalizaci ultrabohatých, míjíme se s cílem,“ uvedl.

Deficit 5,4 procenta HDP

Deficit francouzských veřejných financí loni dosáhl 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vláda premiéra Sébastiena Lecornua má jen křehkou parlamentní podporu.

Kabinet už zvýšil zdanění velkých firem a prodloužil dočasná daňová opatření, což vyvolalo kritiku ze strany podnikatelských svazů. Zkušenost s novou daní znovu ukazuje obtíže při koncipování zdanění bohatých, kteří často využívají legální optimalizace ke snížení svých daňových povinností, dodal FT.

 Na konci loňského roku parlamentem neprošel návrh na zavedení takzvané Zucmanovy daně, kterou dlouhodobě prosazuje ekonom Gabriel Zucman působící jako profesor na pařížské École normale supérieure a také na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Daň by se týkala lidí s majetkem přesahujícím 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč), kterých je ve Francii přibližně 1 800. Neúspěšný společný návrh levicových stan předpokládal zavedení dvouprocentního odvodu z jejich majetku.

  X X X

Řehka by udělal lépe, kdyby mlčel, řekl Babiš. L-159 pro Ukrajinu nebudou

 Spory kolem možnosti poskytnout letouny L-159 Ukrajině označil premiér Andrej Babiš za umělý problém. „Karel Řehka by udělal lépe, kdyby mlčel,“ prohlásil předseda ANO na adresu náčelníka generálního štábu české armády. Dodal, že už více chápe některé výhrady, které k němu měla bývalá ministryně obrany Jana Černochová.

„Žádné L-159 není a nebude. Je to uzavřená věc,“ odmítl Babiš jakékoli další diskuse o možném prodeji letadel L-159 na Ukrajinu.

Není podle něj možné, aby Řehka dělal hlupáka z ministra obrany Jaromíra Zůny, který řekl, že armáda ta letadla potřebuje. „On by se měl zařadit, měl by vědět, kam patří. Nevím, proč pan Řehka vystupuje proti svému ministrovi, to není normální přece,“ prohlásil premiér o Řehkovi.

 Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede kampaň. Pavel při cestě na Ukrajinu podpořil, že by Česko mohlo Ukrajině, která se brání agresorovi z Ruska, čtyři letouny L-159 prodat. Za možné to považuje i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.

Vláda je ale proti, kategoricky to odmítá SPD. „Chápu, že pan prezident je už v kampani. Nechci čerpat energii na nějaké spory. Chci čerpat energii pro plnění našeho programu,“ řekl na sněmu svého hnutí ANO Babiš.

X X X

Druhé kolo mierových rozhovorov Ukrajiny a Ruska sa skončilo bez jasného výsledku

 Druhé kolo mierových rokovaní o ukončení vojny v SAE skončilo bez konkrétnych výsledkov, no atmosféra bola podľa diplomatov konštruktívna a delegácie sa majú stretnúť opäť už budúci týždeň. Diskusie sa sústredili na kľúčovú otázku územnej kontroly nad Donbasom.

Druhé kolo rokovaní o ukončení vojny sa v sobotu skončilo. Konkrétne výsledky nie sú známe, podľa diplomatických zdrojov by však rozhovory mali pokračovať budúci týždeň. TASR o tom informuje na základe správ agentúr DPA a AFP.

• Druhé kolo rokovaní sa skončilo bez známych výsledkov.
• Rokovania sa uskutočnili v konštruktívnej a pozitívnej atmosfére.
• Delegáti oboznámia lídrov krajín s priebehom rozhovorov.
• Ďalšie stretnutia by sa mali konať budúci týždeň.
• Diskusie sa zamerali najmä na otázku Donbasu.

Hovorca hostiteľskej vlády Spojených arabských emirátov (SAE) povedal, že druhý deň rokovaní sa niesol v „konštruktívnej a pozitívnej atmosfére“. Podľa zdrojov z ruskej delegácie sa vyjednávači vrátili do hotelov a počas dňa neplánujú ďalšie stretnutia.

Pokračovanie rokovaní

O konštruktívnych rozhovoroch informoval aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na sociálnej sieti priblížil, že sa hovorilo „o mnohom“, pričom delegáti všetkých strán s výsledkami oboznámia lídrov svojich krajín, s ktorými skoordinujú ďalšie kroky. „Za predpokladu, že je ochota pokračovať, a Ukrajina je pripravená, sa uskutočnia ďalšie stretnutia, potenciálne už budúci týždeň,“ dodal.

Rokovania v SAE medzi ukrajinskou a ruskou delegáciou o mierovom návrhu podporovanom Spojenými štátmi sa začali v piatok. Hlavný ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov povedal, že diskusie sa zamerali „na parametre ukončenia ruskej vojny a ďalšiu logiku vyjednávacieho procesu“.

Sporný mierový návrh

Pôvodný mierový návrh USA vyvolal na Ukrajine a u jej západných európskych spojencov ostrú kritiku, pretože bol podľa nich naklonený výrazne požiadavkám Ruska. Neskoršie verzie zasa vyvolali odpor Moskvy, ktorá odmietla myšlienku nasadenia európskych mierových síl.

Zelenskyj v piatok uviedol, že vyjednávacie tímy budú rokovať najmä o územnej kontrole východoukrajinského regiónu Donbas. Ide podľa neho o kľúčovú otázku.

X X X

  Počet zranených po masívnych ruských útokoch na Kyjev a Charkov sa prudko zvýšil, pričom v oboch mestách sú medzi ranenými aj deti. V Charkove stúpol počet zranených na 31 vrátane dvanásťročného chlapca a sedemročného dievčaťa, zatiaľ čo v Kyjeve hlásia jedného mŕtveho a štyroch zranených. Ruské drony a rakety vyradili z prevádzky elektrinu pre vyše milióna ľudí a tisíce budov v metropole odrezali od vykurovania. Útoky zasiahli aj nemocnice, pôrodnicu a ubytovne pre vysídlené osoby.

 X X X

 Viac ako 62-tisíc ukrajinských vojakov doteraz absolvovalo odborný výcvik vo Veľkej Británii. Ide o výcvik v rámci operácie Interflex pre príslušníkov ukrajinskej armády, ktorá sa začala v júni 2022. Ako referuje web Ukrajinská pravda, informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany.

„Operácia Interflex je jedným z kľúčových prvkov praktickej vojenskej podpory Ukrajiny zo strany Veľkej Británie a partnerských krajín. Od roku 2022 absolvovalo výcvik v rámci programu viac ako 62-tisíc príslušníkov Ozbrojených síl Ukrajiny. Financovanie operácie predĺžili do konca roka 2026,“ uviedol ukrajinský rezort obrany. Dodal, že Interflex je jedným z kľúčových pilierov praktickej vojenskej podpory Ukrajiny zo strany Veľkej Británie a partnerských krajín.

Výcvik prebieha vo vojenských výcvikových strediskách po celej krajine pod vedením britských ozbrojených síl. K misii sa pridali aj inštruktori z viac ako desiatich partnerských krajín v Európe, Severnej Amerike a Oceánii. Základný kurz Interflex trvá niekoľko týždňov a zahŕňa širokú škálu zručností, ktoré sú na bojisku nevyhnutné. Napríklad individuálny výcvik pechoty, taktika malých jednotiek, cvičenia s ostrou bojovou streľbou a manipulácia so zbraňami.

Inštruktori zároveň kladú dôraz na to, aby ukrajinskí vojaci získali základné vedomosti, zručnosti a schopnosti v taktickej medicíne, ženijnej, požiarnej, psychologickej a taktickej príprave vrátane vedenia útočných a obranných akcií na urbanizovanom území. Ministerstvo obrany uviedlo, že program priebežne aktualizujú podľa najnovších bojových skúseností ukrajinských vojakov aj podľa toho, ako sa mení taktika ruských jednotiek.

X X X

 Po ruských útokoch na Ukrajinu zostalo viac než 1,2 milióna ľudí bez dodávok elektriny. V hlavnom meste Kyjev je približne 6 000 budov bez vykurovania, informovali tamojšie úrady. Údery už odsúdili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a minister zahraničných vecí Andrij Sybiha, zatiaľ čo sa v Spojených arabských emirátoch (SAE) má uskutočniť druhý deň rokovaní medzi predstaviteľmi Ukrajiny, Ruska a Spojených štátov s cieľom ukončiť vojnu. Píše o tom TASR podľa správ agentúr AFP a Reuters.

„Mierové snahy? Trojstranné stretnutie v SAE? Diplomacia? Pre Ukrajincov to bola ďalšia noc ruského teroru. Putin cynicky nariadil masívny raketový útok na Ukrajinu práve v čase, keď sa delegácie v Abú Zabí snažia posunúť vpred mierový proces pod vedením USA,“ povedal Sybiha. „Jeho rakety nezasiahli len našich ľudí, ale aj rokovací stôl,“ dodal.

Podľa Zelenského Moskva na Ukrajinu vyslala viac než 370 dronov a 21 rakiet. Vyzval tiež na intenzívnejšie dodávky protivzdušnej obrany. „Putin cynicky nariadil brutálny masívny raketový útok proti Ukrajine práve v čase, keď sa delegácie stretávajú v Abú Zabí, aby posunuli mierový proces vedený Amerikou. Jeho rakety zasiahli nielen našich ľudí, ale aj rokovací stôl,“ poznamenal šéf ukrajinskej diplomacie Sybiha.

Rokovania v SAE medzi ukrajinskou a ruskou delegáciou o mierovom návrhu podporovanom Spojenými štátmi sa začali už v piatok. Hlavný ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov povedal, že diskusie sa zamerali „na parametre ukončenia ruskej vojny a ďalšiu logiku vyjednávacieho procesu“. Zelenskyj v piatok uviedol, že vyjednávacie tímy budú rokovať najmä o územnej kontrole východoukrajinského regiónu Donbas. Ide podľa neho o kľúčovú otázku.

X XX

 Ruská armáda v noci na sobotu podnikla masívny útok na Ukrajinu, pričom zasiahla najmä Kyjev a Charkov. Podľa miestnych úradov a agentúr Reuters a AFP si údery vyžiadali najmenej jednu obeť a 15 zranených. Na celom území krajiny platil letecký poplach, pričom vojenské orgány varovali pred kombinovanou hrozbou bezpilotných lietadiel a balistických rakiet.

V metropole Kyjev potvrdil primátor Vitalij Kličko útoky na štvrte na oboch brehoch Dnepra. „Kyjev je pod masívnym útokom nepriateľa. Neopúšťajte kryty!“ apeloval na obyvateľov. V meste zahynul jeden človek a štyria ďalší utrpeli zranenia. Šéf kyjevskej vojenskej správy Tymur Tkačenko spresnil, že zásahy v štyroch štvrtiach spôsobili požiare a poškodili aj zdravotnícke zariadenie či nebytové priestory. Na východnej strane mesta boli v dôsledku útokov prerušené dodávky tepla a vody.

V Charkove útočili drony typu Šáhid na tri obytné budovy vrátane nemocnice, pôrodnice a ubytovne pre vysídlené osoby. Primátor Ihor Terechov informoval o jedenástich zranených.

K eskalácii došlo v čase, keď v Spojených arabských emirátoch prebiehajú trojstranné rozhovory medzi delegáciami USA, Ukrajiny a Ruska o pláne Donalda Trumpa na ukončenie vojny. Prvé kolo priamych rokovaní sa uskutočnilo v piatok v Abú Zabí, dnes majú diskusie pokračovať druhým dňom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdôraznil, že kľúčovou otázkou zostáva územná celistvosť, zatiaľ čo Moskva naďalej trvá na stiahnutí ukrajinských vojsk z Donbasu.

 X X X

 Danko kritizuje Fica: Je vystrašený z rozhovoru s Trumpom, dohodu o jadre podpísal unáhlene a teraz hľadá únik vo Francúzsku

Predseda SNS a podpredseda parlamentu Andrej Danko v diskusnej relácii STVR Sobotné dialógy otvorene kritizoval zahraničnopolitické kroky premiéra Roberta Fica, pričom spochybnil najmä jadrovú dohodu s USA. V televíznej relácii diskutoval s podpredsedom KDH Viliamom Karasom, ktorý vládnej koalícii vyčítal medzinárodnú izoláciu a neúčasť Slovenska v kľúčových svetových iniciatívach.

Líder národniarov Danko v rámci diskusie vyjadril nesúhlas s aktuálnym smerovaním slovenskej diplomacie vo vzťahu k Spojeným štátom. Podľa jeho slov bola medzivládna dohoda o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky podpísaná unáhlene. „Je dôležité, že tam bol, ale nemyslím si, že by sme mali ísť do partnerstiev aj pri výstavbe atómovej elektrárne. Len hovorím, že unáhlene niečo podpísal, z čoho nemáme nič,“ vyhlásil Danko na adresu premiéra Fica. Zároveň dodal, že predseda vlády je podľa neho „vystrašený z rozhovoru s Trumpom“, čo ho malo viesť k hľadaniu alternatívy vo Francúzsku.

 Danko ďalej spochybnil predvídateľnosť amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho postoj k bezpečnosti Európy. „Dnes je to Grónsko, zajtra to môže byť Kuba. Trump je pre Európu nevyspytateľným partnerom,“ uviedol predseda SNS. Podľa neho je Trumpova politika ovplyvnená ekonomickými záujmami, čo dokumentoval na dohodách o ťažbe nerastného bohatstva. V prípade výstavby elektrární preto preferuje európskych partnerov. „Keď nemôžeme stavať elektrárne s Rusmi, čo by som bol najradšej, tak poďme sa radšej baviť aj s Francúzmi,“ doplnil.

Podpredseda KDH Viliam Karas v diskusii nadviazal na Dankove slová kritikou celkového postavenia Slovenska na medzinárodnej scéne. Upozornil, že krajina nedostala pozvánku do Trumpovej Rady mieru ani sa nezúčastnila na fóre v Davose. „Je to hanba, aby štáty ako Kosovo, ktoré my neuznávame, dostali pozvánku do Trumpovej organizácie a Fico takú pozvánku ani nedostal,“ uviedol Karas. Podľa neho ide o zlyhanie, za ktoré by mal niesť zodpovednosť minister zahraničných vecí Juraj Blanár.

V domácej politike Andrej Danko opätovne otvoril otázku prezidentského úradu. Deklaroval, že Robert Fico by mal zastávať post hlavy štátu a pripustil diskusie o zmene spôsobu jeho voľby. „V koalícii sa už hovorilo o zmene spôsobu voľby prezidenta,“ uviedol Danko s tým, že návrat k voľbe v parlamente by mohol upokojiť vzťahy v štáte. Viliam Karas tento návrh odmietol ako politický marketing a zdôraznil, že KDH trvá na zachovaní priamej voľby občanmi.

 Napriek názorovým rozporom v globálnej politike predseda SNS nevylúčil spoluprácu s kresťanskými demokratmi v regiónoch. „V komunálnych voľbách nevylučujeme spoluprácu so stranami okrem PS a hnutia okolo Igora Matoviča. Niekde spolupracujeme s KDH, niekde so Smerom,“ uzavrel Andrej Danko tému budúcej politickej stratégie národného bloku.

X X X

Minister Takáč vraj v obchode platí o 17 eur menej. Ja musím kombinovať akcie a mäso je pre nás luxus, odkazuje mu mama dvoch detí

Podľa ministra pôdohospodárstva Richarda Takáča sú potraviny lacnejšie. Slováci nesúhlasia.

Kým minister pôdohospodárstva v televízii operuje klesajúcou infláciou a osobným nákupným košíkom, realita bežných Slovákov je diametrálne odlišná. Mnohí si nemôžu dovoliť nákup jedla, na ktoré majú chuť.

Ak ste si uplynulý víkend naladili politické diskusie s cieľom zistiť niečo o stave krajiny, možno ste na malú chvíľu zapochybovali, či rečník vo svojom monológu skutočne hovorí o Slovensku.

„Potravinová inflácia sa pred pár rokmi hýbala na úrovni 17 až 18 percent. V predchádzajúcom roku 2025, keď odpočítame vplyv dane na sladené nápoje, sme sa dostali na úroveň 1,8 percenta. Boli sme najlepší v rámci celej V4, aj v porovnaní s okolitými krajinami, keďže na Slovensku najmenej rástli ceny potravín,“ konštatoval minister pôdohospodárstva Richard Takáč (Smer). Nezabudol dodať, že ide o zásluhu strany Smer.

Priemerná ročná inflácia v SR (potraviny)Zdroj: Štatistický úrad SR

Uviedol, že v snahe overiť si tieto čísla aj v praxi a zistiť, „či sú tie potraviny fakt také drahé, ako neustále tvrdí opozícia“, sa vybral na nákup. „V decembri 2024, ešte pred znížením DPH, som nakúpil základný košík potravín – zemiaky, paradajky, mlieko, pečivo, chlieb, múku, olej, bravčové a kuracie mäso. Ten nákup ma vtedy stál 74,90 eura. Minulý rok v decembri som nakúpil presne tie isté potraviny a zaplatil som 57,52 eura. To je rapídny a reálny rozdiel,“ rečnil Takáč.

Naša redakcia overovala, či majú bežní Slováci pri pohľade na bloček z potravín tiež pocit, že za potraviny platia menej než v minulosti. Na sociálnych sieťach sme pred pár dňami zverejnili výzvu, do ktorej sa doteraz zapojilo vyše 500 Slovákov.

Drvivá väčšina z nich považuje ministrove slová za čistý výsmech. Mnohí sa kvôli súčasným cenám v obchodných reťazcoch museli uskromniť, niektorí z jedálnička začali vynechávať mäso či zeleninu, ďalší zas za nákupmi čoraz častejšie cestujú do zahraničia.

Buď zdravo, alebo lacno

Na našu výzvu zareagovala aj čitateľka Monika Vaneková, ktorá varí pre svoju štvorčlennú rodinu približne každý druhý deň. „Snažíme sa doma stravovať zdravo, pretože nám nie je jedno, čo naše deti jedia. No poviem vám, aj to je niekedy doslova ,maturita‘ – nakúpiť zdravo a nenechať v obchode pol výplaty. Potraviny lacnejšie určite nie sú,“ podelila sa o svoju skúsenosť.

Podľa vlastných slov má šťastie, že má doma stravníkov, ktorí nie sú príliš vyberaví a dokáže ich „odchovať“ aj na bezmäsitých jedlách. Priznáva však, že občas by svojim deťom rada dopriala viac rýb, prípadne mäsa, keďže sú vo vývine.

X X X

Právníkem roku je Tomáš Sokol. Obhájce vstoupil do Síně slávy.

Ocenění Právník roku 2025 převzal advokát Tomáš Sokol. Byl zároveň uvedený do Právnické síně slávy. 

Nejvyšší ocenění jubilejního 20. ročníku soutěže Právník roku získal advokát Tomáš Sokol, doyen českého trestního práva. Porota jej na slavnostním galavečeru v pražském Obecním domě uvedla do Právnické síně slávy a udělila mu svatého Yva za celoživotní přínos českému právu. Ocenění převzal jako vrchol celého slavnostního večera.

Sokol patří k nejvýraznějším osobnostem porevoluční advokacie. Dlouhodobě se profiluje jako obhájce v trestních věcech, spoluzakládal Unii obhájců a opakovaně se vyjadřuje k systémovým otázkám fungování trestní justice i advokátní samosprávy. Porota ocenila nejen jeho odbornou erudici, ale také dlouhodobou autoritu a vliv na podobu českého trestního práva.

Odborné porotě předsedala předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná. Porota vybírala vítěze v pěti odborných a třech speciálních kategoriích. Hodnotila dlouhodobý odborný přínos, publikační a pedagogickou činnost i praktický dopad práce oceněných na české právo a justici.

Ocenění v odborných právních kategoriích

V oblasti občanského práva získala ocenění Alena Macková, profesorka a vysokoškolská pedagožka, která se dlouhodobě věnuje teorii občanského práva a výchově nové generace právníků. Porota vyzdvihla její kombinaci akademické práce a vlivu na právní praxi.

V kategorii trestního práva porota ocenila Vladimíra Krále, dlouholetého legislativce a bývalého soudce Vrchního soudu v Praze. Jeho profesní dráha je spojena s přípravou klíčových trestněprávních předpisů i s rozhodovací činností v závažných trestních kauzách.

Ocenění za občanská a lidská práva a právo ústavní převzal Jaromír Jirsa, bývalý ústavní soudce a exprezident Soudcovské unie. Porota ocenila jeho dlouhodobý přínos k ochraně základních práv a kultivaci ústavněprávní argumentace v českém prostředí.

Rodinné a IT právo

V oblasti rodinného práva uspěla Renáta Šínová, advokátka a vysokoškolská pedagožka. Její práce se dlouhodobě zaměřuje na citlivé rodinněprávní spory, zejména v oblasti péče o děti a ochrany slabších účastníků řízení.

V kategorii právo IT porota ocenila Jiřího Císka, advokáta specializujícího se na moderní technologie, digitalizaci a právní aspekty informačních systémů. Ocenění reflektuje rostoucí význam IT práva v justiční i podnikové praxi.

Talent roku a PRO BONO ocenění

V kategorii Talent roku zvítězil Tomáš Vanča, advokátní koncipient, s odbornou prací věnovanou empirické analýze trestních příkazů v soudní praxi. Porota ocenila originalitu tématu i práci s daty, vítěz převzal také finanční odměnu ve výši 100 tisíc korun.

Ocenění PRO BONO získal Lubomír Müller, advokát, který se podstatnou část své profesní dráhy věnoval obhajobám obětí totalitního režimu a rehabilitacím osob nespravedlivě trestně stíhaných. Porota vyzdvihla dlouhodobý a systematický přínos k nápravě historických křivd.

Zvláštní ceny a vyznamenání

Zvláštní cenu svatého Yva za přínos české justici porota udělila in memoriam bývalému prezidentovi Exekutorské komory Vladimíru Plášilovi.

V rámci galavečera byl udělen také Řád české advokacie Lidiyi Izovitové, předsedkyni Ukrajinské národní advokátní komory, za zásadní přínos k ochraně nezávislosti advokacie v podmínkách válečného stavu.

Cenu Václava Mandáka za nejlepší odborný článek publikovaný v roce 2025 v Bulletinu advokacie získal Pavel Kohút za text věnovaný medializaci nezákonného trestního stíhání a její roli při posuzování nemajetkové újmy.

Vrcholem galavečera zůstalo uvedení Tomáše Sokola do Právnické síně slávy. Podle předsedkyně České advokátní komory Moniky Novotné jde o nejvyšší poctu, jakou může právnická veřejnost udělit za celoživotní působení v právu. Připomněla, že advokáti často stojí v první linii ochrany základních práv jednotlivců, a to i tam, kde se jiní zdráhají vystoupit.

 X X X

 Spôsobuje nízky tlak, závraty, dokonca mdloby a srdce bije rýchlejšie. Mnohí ho podceňujú a myslia si, že stačí len piť kávu

Väčšina ľudí má pocit, že pije dostatočne, no realita je často iná. Nahrádzanie vody kávou, „doháňanie“ pitného režimu až večer či chaotické hydratovanie počas dňa patria medzi najčastejšie chyby, ktoré si mnohí ani neuvedomujú.

Jednou z najčastejších chýb je jednoducho to, že pijeme príliš málo až do neskorého popoludnia

Väčšina ľudí si pitný režim „nekazí“ nejakým dramatickým spôsobom.

Problémom sú skôr tiché, opakujúce sa návyky, ktoré postupne uberajú energiu a nenápadne posúvajú krvný tlak nesprávnym smerom, najmä počas rušných pracovných dní, v prekúrených kanceláriách alebo po slanom obede.

Čo sa robí s darovanou krvou, ktorá sa nespotrebuje?

Aké sú najčastejšie dôvody vyradenia darcov v tomto období? Chcete darovať krv príbuznému či priateľovi a nemáte zhodnú krvnú skupinu? A čo sa robí s prípadnými prebytkami tejto vzácnej tekutiny, ak sa nestihne spotrebovať do exspirácie?

Jednou z najčastejších chýb je jednoducho to, že pijeme príliš málo až do neskorého popoludnia. Dehydratácia pritom nemusí byť extrémna, aby sa prejavila únavou, závratmi či pocitom na omdlenie.

Britská NHS uvádza únavu a závraty medzi bežnými príznakmi u dospelých. Keď klesne množstvo tekutín v tele, zníži sa aj objem cirkulujúcej krvi, čo môže prispieť k nízkemu krvnému tlaku, závratom a dokonca mdlobám a srdce sa to môže snažiť kompenzovať rýchlejším tepom.

V praxi sa to často prejavuje ako „nevysvetliteľná únava“: ťažké nohy, zahmlené sústredenie a pulz, ktorý je rýchlejší, než by zodpovedalo danej aktivite.

Druhou pascou je predstava, že sa to dá „dohnať“ tým, že večer vypijeme veľkú fľašu vody. Často to má opačný efekt. Časté nočné návštevy toalety narúšajú spánok a ráno sa opäť cítime úplne vyčerpaní. Výskumy zároveň spájajú miernu dehydratáciu so silnejším subjektívnym pocitom únavy a horšou schopnosťou zaspať v kontrolovaných podmienkach, čo podčiarkuje, že hydratácia a spánok nie sú oddelené svety.

Potom je tu „slovenská klasika“, a to nahradiť vodu kávou (alebo, v horšom prípade, alkoholom) a považovať to za vybavené. Káva sa síce môže započítať do príjmu tekutín a predstava, že primerané množstvo kofeínu vás automaticky „dehydratuje“, je v odbornej literatúre často prehnaná.

Kofeín však môže krátkodobo zvyšovať krvný tlak, čo je reálny problém, ak ste už na hranici hypertenzie, v strese alebo si dávate jednu silnú kávu za druhou. Alkohol je v tomto smere jednoznačnejší.

Systematické prehľady a veľké kardiologické organizácie spájajú jeho konzumáciu so zvýšeným krvným tlakom a vyšším rizikom hypertenzie.

 Napokon sú tu aj tí, ktorí to preženú opačným smerom. Počas tréningov sa „hydratujú na silu“ a pijú nadmerné množstvo čistej vody. Nadmerná hydratácia môže zriediť sodík v krvi a pri vytrvalostných výkonoch viesť k tzv. hyponatriémii spojenej s cvičením, pričom ide o vážny zdravotný stav.

Rozumnejší pitný režim je síce nudný, ale funguje. Piť skôr počas dňa, nielen večer, riadiť sa farbou moču, kombinovať tekutiny s jedlom, byť opatrný s kofeínom, ak mávate vyšší tlak a vnímať alkohol ako záťaž pre krvný tlak, nie ako náhradu hydratácie.

 X X X

 Dánska premiérka ostro odsúdila Trumpa. Jeho slová o dánskych vojakoch v NATO označila za urážlivé a nepravdivdivé.

Vyjadrenia Donalda Trumpa o nečinnosti spojencov NATO v Afganistane vyvolali ostré reakcie dánskej premiérky, veteránov aj britského premiéra. Dánski vojaci podľa Frederiksenovej preukázali odvahu a utrpeli vysoké straty.

Dánska premiérka Mette Frederiksenová ostro odsúdila vyjadrenia amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý v rozhovore pre televíziu Fox News naznačil, že spojenci NATO, vrátane Dánska, sa počas vojny v Afganistane vyhýbali priamym bojovým líniám. Frederiksenová označila tieto tvrdenia za neprijateľné a zdôraznila, že dánski vojaci v Afganistane preukázali odvahu a obetavosť.

• Dánska premiérka kritizovala Trumpove slová o vojakoch v Afganistane.
• Zdôraznila odvahu a obete dánskych vojakov v konflikte.
• Dánski veteráni plánujú protestný pochod v Kodani proti Trumpovi.
• Podobná kritika prišla aj od britského premiéra Starmera.
• Biely dom však Trumpove výroky obhajuje a trvá na ich pravdivosti.

„Mnoho dánskych vojakov prišlo o život alebo utrpelo zranenia. Dánsko patrí medzi krajiny NATO, ktoré v prepočte na počet obyvateľov utrpeli najväčšie straty,“ uviedla premiérka na sociálnej sieti Facebook. Zároveň vyjadrila úctu všetkým vojakom, ktorí riskovali svoje životy v konflikte, do ktorého ich vyslali politickí lídri. Frederiksenová tiež nezabudla na rodiny padlých a veteránov, ktorých sa Trumpove slová hlboko dotkli.

Dánski veteráni reagujú

Združenie dánskych veteránov označilo Trumpove vyjadrenia za šokujúce a uviedlo, že je „bez slov“. Podľa združenia dánski vojaci vždy stáli po boku Spojených štátov a zúčastňovali sa na misiách v krízových oblastiach, keď ich o to USA požiadali. Na protest proti Trumpovým výrokom plánujú veteráni 31. januára zorganizovať tichý pochod v Kodani.

Dánsko, ktoré sa zapojilo do vojenských operácií v Afganistane po teroristických útokoch z 11. septembra 2001, vyslalo do tejto krajiny približne 12.000 vojakov a civilistov. Ide o jediný prípad v histórii NATO, keď bol aktivovaný článok päť Washingtonskej zmluvy o kolektívnej obrane. Dánski vojaci sa pritom často nachádzali v nebezpečných oblastiach a čelili vysokým stratám.

Kritika aj z Británie

Trumpove výroky vyvolali kritiku aj zo strany britského premiéra Keira Starmera, ktorý ich označil za urážlivé. Starmer zároveň vzdal hold britským vojakom, ktorí zahynuli alebo utrpeli zranenia počas bojov v Afganistane. „Tieto slová sú neúctivé voči všetkým, ktorí obetovali svoje životy v mene bezpečnosti a mieru,“ vyhlásil Starmer.

Biely dom však odmietol kritiku zo strany britského premiéra aj dánskej vlády. Asistentka hovorkyne Bieleho domu Taylor Rogersová vo vyhlásení uviedla, že Trumpove slová boli pravdivé. „Spojené štáty americké urobili pre NATO viac, než urobili ostatné krajiny Aliancie dokopy,“ zdôraznila Rogersová.

NATO a Afganistan

Spojené štáty a ich spojenci vstúpili do Afganistanu v reakcii na útoky z 11. septembra 2001, pričom cieľom bolo eliminovať hrozbu teroristickej organizácie al-Káida a zvrhnúť režim Talibanu. Vojna v Afganistane sa stala najdlhším konfliktom v histórii NATO, pričom sa na nej podieľali tisíce vojakov z rôznych členských štátov Aliancie. Trumpove slová preto vyvolali vlnu nesúhlasu nielen medzi politikmi, ale aj medzi samotnými veteránmi, ktorí sa na tejto misii podieľali.

X X X

 Ropu zo zadržaných venezuelských tankerov už Američania spracúvajú v rafinériách

Americká armáda zadržala sedem tankerov s ropou napojených na Venezuelu a krajina plánuje predať až 50 miliónov barelov tejto suroviny.

Spojené štáty prevzali ropu zo zadržaných tankerov napojených na Venezuelu. Spracovávajú ju americké rafinérie, uviedol prezident USA Donald Trump v rozhovore pre denník The New York Post, ktorý bol zverejnený v sobotu. TASR o tom informuje na základe správy agentúry Reuters.

„Povedzme to takto, oni nemajú žiadnu ropu. My si berieme ropu,“ vyhlásil Trump. Podľa jeho slov sa ropa spracováva na „rôznych miestach“ vrátane Houstonu. Americká armáda zadržala už sedem tankerov napojených na Venezuelu a vláda plánuje predať až 50 miliónov barelov ropy. „Časť z toho dostane Venezuela a my dostaneme tiež časť. Potom tu máme ešte veľké ropné spoločnosti,“ vyhlásil Trump podľa denníka.

Blokáda tankerov

Americká vláda sa snaží kontrolovať produkciu, spracovanie a distribúciu venezuelskej ropy od zadržania prezidenta Nicolása Madura a jeho manželky Cilije Floresovej americkými silami 3. januára. Šéf Bieleho domu sa začiatkom januára stretol s predstaviteľmi ropných spoločností, aby diskutovali o investovaní 100 miliárd dolárov do opravy a modernizácie ropného priemyslu Venezuely. Úrady chcú v rámci obnovy použiť financie zo zabavených tankerov.

Šéf Bieleho domu vyhlásil blokádu sankcionovaných ropných tankerov smerujúcich do Venezuely alebo z nej už 16. decembra 2025 prostredníctvom svojho príspevku na sociálnej sieti, v ktorom hovoril o „totálnej a kompletnej“ blokáde týchto plavidiel.

Zadržiavanie a kontrola

Vyhlásenie sa považuje za formálny začiatok uplatňovania opatrení, ktoré USA následne v praxi vynucujú zadržiavaním alebo vynúteným zastavením a kontrolou tankerov v Karibskom mori, ak porušujú americké sankcie.

X X X

 NATO posilní obrannú líniu na východe

Aliancia pripravuje rozšírenie skladov zbraní a automatizované obranné technológie na východe, aby v prípade útoku zabezpečila rýchlu reakciu a využila skúsenosti z konfliktu na Ukrajine. Hlavnú úlohu majú zohrať moderné sledovacie aj bojové systémy.

Severoatlantická aliancia (NATO) plánuje na svojom východnom krídle skladovať výrazne viac zbraní a munície, ako aj vytvoriť novú obrannú zónu s robotickou a automatizovanou technikou. Cieľom je posilniť odstrašovanie Ruska, uviedol vysokopostavený dôstojník NATO pre nemecké noviny Welt am Sonntag, informuje TASR podľa sobotňajšej správy agentúry DPA.

Na základe novej viacvrstvovej obrannej koncepcie by sa Aliancia snažila v počiatočnej fáze spomaliť alebo zastaviť útočníka pomocou systémov moderných technologických systémov. Na hranici NATO s Ruskom a Bieloruskom by mala vzniknúť zóna, ktorú by chránili prevažne diaľkovo ovládané alebo poloautomatické systémy a ktorú by protivník musel pred ďalším postupom najskôr prekonať.

Využitie špičkovej techniky

Nemecký brigádny generál Thomas Lowin, zástupca náčelníka štábu Spojeneckého veliteľstva pozemných síl (LANDCOM) v tureckom Izmire, pre Welt am Sonntag povedal, že sledovacia technika pozdĺž východného krídla by pozostávala z prístrojov zbierajúcich údaje v pozemnom, vzdušnom, vesmírnom a digitálnom priestore.

Tieto informácie by potom mali spojenci NATO k dispozícii v reálnom čase. Používať by sa podľa generála mohli stacionárne a mobilné systémy, ako sú radary, akustické a optické senzory či dáta zo satelitov, dronov a prieskumných lietadiel.

Zastavenie útoku na hraniciach

Priamo na hraniciach podľa Lowina NATO plánuje zriadiť „akúsi horúcu zónu“ s cieľom včas zastaviť nepriateľský útok. V oblasti by mohli byť nasadené ozbrojené drony, poloautomatické bojové vozidlá, robotické systémy a automatizované systémy protivzdušnej obrany. „Tieto prepojené systémy sú navrhnuté tak, aby nepriateľa rýchlo zastavili, obmedzili jeho možnosti konať a spoľahlivo ho zbavili bojovej sily a iniciatívy,“ uviedol Lowin.

Generál však zdôraznil, že rozhodnutia o použití sily by stále robili ľudia. Napriek rastúcemu využívaniu automatizácie sa podľa neho počty vojakov neznížia. „Len bezpilotnými systémami nemožno trvalo odradiť alebo zastaviť nepriateľa,“ uviedol. „Nakoniec je to vždy tak, že vojaci bojujú proti vojakom,“ doplnil.

Skúsenosti z Ukrajiny

Oficiálnym názvom koncepcie je Eastern Flank Deterrence Line (Odstrašujúca línia na východnom krídle). Podľa Lowina zohľadňuje skúsenosti Ukrajiny v boji proti Rusku. Zodpovednými za realizáciu sú predovšetkým členské štáty Aliancie.

X X X

 Finanční bonus za prevenci, více tělocviku i nový trestný čin. Šťastný nastínil své plány

Co byste měli vědět, než začnete číst

• Ministr Šťastný odhaluje plány v oblasti zdraví dětí i dospělých.
• Připravuje i změnu zákona související s omamnými látkami.

Měli bychom se pokusit navýšit počet hodin tělesné výchovy, i jedna hodina navíc by byla posun, říká ve velkém rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Pokusí se i zpřístupnit školní sportoviště veřejnosti. Mezi plány nového ministra patří i změna zákona, aby přidání omamné látky do nápoje bylo nově trestné. „Trestní sazba by měla končit několika lety nepodmíněného trestu,“ řekl Šťastný. Vrací se i k trvale odmítavému stanovisku prezidenta Petra Pavla ke kandidátovi Motoristů na ministra životního prostředí. Situace je zjevně nyní patová. „My nic víc dál udělat nemůžeme,“ řekl Šťastný k Turkovi.

„Musíme rozpohybovat naše děti a dostat je od počítačů. Čtvrtina dětí má nadváhu a obezitu a situace se po covidu značně zhoršila,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr, který je zároveň předsedou klubu Motoristů v Poslanecké sněmovně. Do té se vrátil po dvanáctileté pauze, zákonodárcem byl v minulosti za ODS.

Plánů v nové pozici ministra pro sport, prevenci a zdraví má spoustu, řadu z nich ale bude koordinovat s ministry zdravotnictví Adamem Vojtěchem či školství Robertem Plagou (oba ANO). „Už jsme absolvovali s ministrem zdravotnictví a jeho týmem první jednání. Vyplynulo z toho, že celý tým, který dnes působí na úrovni hlavní hygieničky, bude koordinován s námi. Včera jsem měl jednání s ministrem práce sociálních věcí, kde jsme hovořili o parasportu. A takhle budeme postupovat dál, třeba s ministrem obrany hovoříme o branném sportu. S ministrem vnitra o hasičském sportu a tak dále,“ řekl Šťastný.

S kolegyní z koalice a předsedkyní klubu ANO Taťánou Malou hodlá Šťastný už brzy předložit novelu zákona, aby přidání omamné látky do nápoje jiné osobě, bylo trestné. „Dnes, pokud dojde k nějaké újmě na zdraví člověka v důsledku otravy omamnou látkou v jídlu nebo pití, je to postižitelné. Ale my bychom to chtěli lépe definovat a chtěli bychom vytvořit speciální trestný čin, protože je to velký problém. Zažily to desítky procent lidí, ačkoliv statistiky nejsou přesné, protože řada lidí se stydí to nějak řešit a k lékaři nebo na policii nejde. Trestní sazba by měla končit několika lety nepodmíněného trestu,“ řekl Šťastný.

Šťastný také v rozhovoru mluvil o finančním bonusu pro ty, kteří se věnují prevenci. „Za účast na prohlídce byste dostala nějakou určitou finanční sumu zpět v hotovosti nebo na váš účet,“ řekl Šťastný. „Určitě by měli mít bonus ti, kteří myslí na prevenci. Musíme hledat cesty, jak bonifikovat občany, kteří se starají o své zdraví a účastní se preventivních prohlídek. Toto je gesce ministerstva zdravotnictví, nikoli moje. Ale na druhou stranu jsem přesvědčen, že je to potřeba udělat na úrovni zdravotních pojišťoven,“ řekl také.

Postoj prezidenta Pavla k Filipu Turkovi

V rozhovoru, který vyjde v těchto dnech na webu CNN Prima NEWS, se také vrací k dlouhodobému sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nejdřív do role ministra zahraničí, posléze do role ministra životního prostředí. V rozhovoru Šťastný přiznává, že Motoristé nyní nemají žádný nový plán, jak Turka na místo ministra protlačit.

„My jsme udělali maximum, co jsme mohli v rámci platných zákonů a ústavy. Filipa Turka jsme nominovali, vedli nejrůznější vyjednávání, bylo tu to usnesení Poslanecké sněmovny, které vyzývá prezidenta dodržovat ústavu. My nic víc dál udělat nemůžeme,“ řekl Šťastný.

 V rozhovoru mluví také o hlasování Poslanecké sněmovny o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Vysvětluje svůj postoj, klub Motoristů hodlá v obou případech hlasovat proti vydání. Reaguje také na kritiku opozice, že kabinet je koalicí právě kvůli nevydání k trestnímu stíhání.

 X X X

Djokovič si koledoval o vylúčenie. Zúrivo odpálil loptičku, tesne minul zberačku: Mal som šťastie

Srbský tenista Novak Djokovič si víťazstvom nad Holanďanom Botikom van de Zandhulpom 6:3, 6:4, 7:6 zabezpečil postup do štvrtého kola Australian Open.

Ilustračná snímka: Novak Djokovič svojim úderom ohrozil jednu zo zberačiek loptičiek.

Holandský súper kládol 24-násobnému grandslamovému víťazovi vážny odpor, najmä v druhom a treťom sete, ale srbský tenista si s ním dokázal poradiť.

Van de Zandschulp hral v druhom sete výrazne lepšie, po tom, čo si vyžiadal lekárske ošetrenie kvôli zraneniu ramena. Odpaľoval loptičky silnejšie, lepšie podával a spôsoboval Djokovičovi veľké problémy.

Desaťnásobný šampión Australian Open prejavoval známky nervozity, niekedy menej, niekedy viac a v jednom momente reagoval aj dosť neuvážene. Podľa španielskeho novinára Joseho Moróna mu hrozila diskvalifikácia a bol k nej veľmi blízko.

„Djoković riskoval diskvalifikáciu,“ napísal novinár a čoskoro zverejnil video zo situácie, keď Djoković silno udrel loptičku smerom k dievčaťu, ktoré zbieralo loptičky. Lopta preletela tesne okolo dievčaťa veľkou rýchlosťou a rozhodca nereagoval. Ako tvrdí Moron, ak by Novak dievča trafil, nasledovala by diskvalifikácia.

Toto je dobrá príležitosť pripomenúť si situáciu z roku 2020, keď bol Djokovič kvôli podobnej situácii vylúčený z US Open. Vtedy v hneve odpálil loptičku poza chrbát a trafil ňou čiarovú rozhodkyňu. Tentokrát mal viac šťastia.

„Ospravedlnil som sa za to. Nebolo to potrebné, bolo to v zápale boja. Mal som šťastie a ospravedlňujem sa, ak som spôsobil stres zberačke loptičiek alebo niekomu inému,“ uviedol na pozápasovej tlačovej konferencii Djokovič.

Srbský tenista tiež poukázal na to, že napriek tomu, že v máji dovŕši 39 rokov, stále verí, že dokáže vyhrávať tie najväčšie turnaje. „Stále verím, že keď mám dobrý deň, dokážem poraziť každého. Keby to tak nebolo, určite by som tu nebol. Čím ďalej sme však v turnaji, tým viac energie míňam a neviem, ako moje telo zareaguje. Minulý rok som v troch zo štyroch grandslamových turnajov nebol dobrý v súbojoch so Sinnerom a Alcarazom. Moje telo je teraz svieže, je začiatok sezóny, dúfam, že to bude také, aké má byť,“ dodal Djokovič.

X X X

Česi nám od rozdelenia pomohli málokedy, teraz sa v nich ozvalo svedomie. Lyžiarsky zväz mi bodol nôž do chrbta

Podľa pôvodnej distribúcie kvót sa na Zimných olympijských hrách 2026 v Miláne a Cortine mala predstaviť aj slovenská skokanka na lyžiach. Lenže úprava preferujúca krajiny schopné zostaviť mixtímy spôsobila, že Kira Kapustíková ani Tamara Mesíková do Talianska nepocestujú.

Šanca však podľa reprezentačného trénera Vladimíra Fráka stále žije.

„Z pozície reprezentačného trénera som nič o istej miestenke neavizoval. Hovoril som, aby sme boli opatrní. Na zväze sa však spravilo vyhlásenie o tom, že Kapustíková ide na ZOH. Bola to chyba,“ vyhlásil.

Slovensko pôvodne malo dostať jednu miestenku medzi ženami, nakoniec sa tak nestalo. Je systém udeľovania kvót na olympiádu komplikovaný?

Nie, pravidlá boli vopred dané. Následne ich Medzinárodná lyžiarska federácia (FIS) zmenila tak, aby sa mohlo na ZOH 2026 predstaviť čo najviac mix tímov s dvomi chlapcami a dvomi dievčatami. Pôvodne by to bolo asi 14–15 tímov, čo by nevyzeralo najlepšie.

Takže je pravda, že ich FIS uprednostnila na úkor Slovenska?

Áno, dvom reprezentáciám to umožnili. Preto ženské dvojky Rumunska a Švajčiarska majú síce horšie rebríčkové postavenie a body ako naše dievčatá, Tamara Mesíková a Kira Mária Kapustíková, ale na ZOH môžu ísť.

Vlhovej som hovorila, nech nespraví takú chybu, ako ja. Nátlak na Petru od sponzorov? Zdravie je na prvom mieste, vraví Wolnerová

Nebola šanca, že by niekto kvóty uvoľnil, lebo ich nedokázal naplniť?

Počítali sme s tým. Slovensko malo pod čiarou druhé a štvrté miesto. Z hľadiska bodov je vyššie Mesíková ako Kapustíková. My sme si však mysleli, že minimálne jednu miestenku máme istú.

Takže preto nastala zlá komunikácia zo strany Zväzu slovenského lyžovania (ZSL), že na ZOH pôjde Kapustíková?

Ja som z pozície reprezentačného trénera nič o istej miestenke neavizoval. Hovoril som, aby sme boli opatrní. Spravilo sa však vyhlásenie a bola to chyba. Potom mi zo zväzu vyčítali, že sme stratili miestenku.

Bol som si istý na 90 percent, že jedna a možno obidve pôjdu na ZOH pred úpravou pravidiel zo strany FIS o uvoľňovaní kvót pre jednotlivé krajiny. Vzdali sa však len Francúzi. Počítal som napríklad s Čechmi.

Tí sa tretej miestenky podľa tabuľky na FIS nevzdali.

Nie, nevzdali. Komunikoval som s nimi. Hovoril som im, aby nám pomohli, lebo tretia pretekárka Veronika Jenčová nemá výkonnosť a nesúťažila v aktuálnej sezóne. Naši bratia, Česi, sú však známi už z mojich čias, že sú proti nám. Rivalita pokračuje oj doteraz.

Ukázalo sa, že nominujú Jenčovú. Rovnaký prísľub o vzdaní sa miestenky som mal od aj Číňanov. Je to aj o tom, že každá pretekárka znamená miesto aj pre jedného funkcionára.

Ani my, Slováci, by sme neradili stratili miesto. Snažil som sa lobovať aj na pôde šéfov zväzov, aby sme sa dohodli. Nepodarilo sa to. Každopádne som však na ZSL nehovoril o žiadnej istej miestenke pre niektorú zo slovenských dievčat.

Kde sa potom stala chyba a ZSL informoval o nominácii Kapustíkovej?

Jeden z manažérov ZSL, zrejme aj v dobrom vzťahu s Kapustíkovcami, ma obišli.

V akom zmysle?

Lepšie postavenie v rebríčku nasadzovania mala Mesíková. Samozrejme, miestenka nie je na meno a riešili by sme to neskôr aj na základe formy. Nič mi o tom nepovedali a nominovali Kapustíkovú.

Mesíková to neniesla najlepšie. My sme sa už predtým bavili o tom, že na veľký mostík by išla v prípade miestenky na ZOH 2026 Kapustíková a na malý zasa Mesíková.

Aká bola atmosféra v tíme po tom všetkom?

Bolo to akoby som dostal dýku do chrbta. A to mi vo štvrtok ten istý manažér volal, aby som potvrdil nomináciu skokana Hektora Kapustíka a trénerov Vasju Bajca a otca Adriána Kapustíka.

Nehovorím, že to oznámenie vopred je hanba, ale vidieť, že si na zväze nedokážu niečo chvíľu nechať pre seba a ani lobovať na medzinárodnom poli.

Keď si to všetko Tamara prečítala, videl som na nej, že reaguje úplne inak, ako predtým. Myslela si, že som ju podrazil ja. Musel som si ich obe s Kirou zavolať a riešiť to. Najhoršie je, že to vyhlásenie je kritikou FIS.

Prečo je to najhoršie?

Na ZSL obišli mňa, reprezentačného trénera. Chceli vo štvrtok odo mňa aby som potvrdil nomináciu, ktorú oni vyhlasovali už predtým. Všade na svete cestuje do dejiska Hier hlavný tréner, ale u nás nie. Tri roky som viedol Hektora, niečo som ho naučil a teraz nominovali slovinského trénera.

Toto sa nerobí. Bol som na troch olympiádach, nemusím sa pchať na štvrtú. Mne len chýba úcta a lepšia komunikácia. Vyhlásenia robia, ale správny postup, ktorý by bol v poriadku, nepoznajú. Naštvalo ma to a povedal som si, nech si to maslo na hlave nechajú.

Odomňa nebudete počuť, že súhlasím s nomináciou trénera Bajca a otcom Kapustíka, aby išli na olympiádu, aj keď formálne som nomináciu potvrdil. Nech si to riešia oni, keď si to odsúhlasili. Každopádne Hektorovi ako bývalému zverencovi držím palce.

Ako to nesie samotná Kapustíková?

Veľmi ju to ubíja. Sú to s Tamarou stále len dievčatá, majú 16 a 19 rokov. Všetci ju presvedčili, že idú na ZOH. Nakoniec nemá istotu a je úplne mimo z toho, že idú Rumunka bez bodov vo Svetovom pohári či Češka, ktorá vôbec neskáče a ona nie.

Bola to veľká chyba, že to ZSL hodil do placu bez toho, aby poznal presné okolnosti. Ja som vždy veril, ale kým to nie je jasné, nemôžeme to posunúť novinárom. V celej trénerskej kariére som nezažil takú podpásovku.

Neprekáža vám, že FIS zmenila pravidlá za pochodu?

Napriek tomu, že to zmenili, verím v úspešný koniec.

Že Slovensko bude mať miestenku medzi ženami na ZOH 2026?

Áno, debatovali sme o tom so šéfom pretekov v skokoch na lyžiach pod hlavičkou FIS Sandrom Pertilem. Definitíva bude v pondelok. Nakoniec to vyzerá, že sa Švajčiarsko nakoniec svojej miestenky vzdá. Nevieme, či ju odhlásia oficiálne alebo nie.

A zrejme sa po pár dňoch ozvalo v Čechoch svedomie a volal mi šéf ich úseku. Jenčová neskočí veľký mostík a vraj nám ponúknu miestenku na veľkom mostíku. To isté platí aj o Taliankach, kde jedna nezvládne veľký mostík. Zatiaľ to však nie je oficiálne.

Kedy bude definitíva?

V pondelok sa vraciame z pretekov z Sappore, kedy bude definitívne rozhodnutie. Preteky v Sappore na to nemajú vplyv. Je to na základe rozhodnutia Pertileho a spomínaných federácií. Mal by som tú informáciu dostať ako prvý.

Nie sú si istí, či to bude realizovateľné na základe pravidiel Medzinárodného olympijského výboru (MOV), nakoľko Švajčiarka, Talianka či Česka by tam mali byť.

Na ZOH 2022 v Pekingu sa na základe odhlasovania zo stredného či veľkého mostíka mohli dopĺňať náhradníci. Vtedy to však bolo kvôli covidu. Uvidíme, ako to bude teraz. Každopádne nám nepomôže, ak si Pertile prečítal, čo o FIS napísal náš zväz.

X X X

Koľko dostanú Slováci za zlato či za 8. miesto? Odmeny za výsledky na olympiáde sú známe

Nominácia Slovenska na zimné olympijské hry do Talianska je už známa, dostalo sa do nej dovedna 52 mien vrátane tímu 25 hokejistov.

Jedným z top mien, ktoré môžu na zimných olympijských hrách pomýšľať na dobré umiestnenie, je biatlonistka Paulína Bátovská Fialková.

Slováci poznajú už aj finančné odmeny, o ktoré budú od 6. do 22. februára bojovať v Miláne a Cortine d’Ampezzo.

Slovenský olympijský a športový výbor (SOŠV) na svojom webe zverejnil, že polovicu odmeny hradí výbor z vlastných zdrojov, druhá polovica bude hradená z Ministerstva cestového ruchu a športu Slovenskej republiky.

V individuálnych športoch dostanú odmeny všetci, ktorí skončia pod piatimi kruhmi do 8. priečky, v kolektívnom športe tím v prípade umiestnenia do 6. pozície.

Odmena pre zlatého olympijského medailistu v individuálnom športe ja stanovená na 60-tisíc eur, striebro je ocenené sumou 50-tisíc eur a bronz 40-tisíc eur. Za 4. miesto je to 25-tisíc eur, za piate 18-tisíc eur, za šieste 12-tisíc eur, za siedme 8-tisíc eur a za ôsme 6-tisíc eur.

„Za výkony dosiahnuté v súťaži viacčlenných družstiev, posádok a štafiet (do počtu 4) sa za každého ďalšieho športovca pripočítava k stanovenej čiastke ďalších 75 percent. Odmeny pre členov realizačných tímov (jednotlivcov, viacčlenných družstiev a kolektívov v individuálnych športoch) sú navyše a v celkovej výške maximálne 33 percent z výšky odmien športovcov. U viacčlenných družstiev sa výška vypočítava zo základnej sumy, bez pripočítavania za ďalšieho člena,“ informuje SOŠV.

Slovensko má svojho zástupcu v kolektívnych športoch len v ľadovom hokeji. V tomto prípade za každého člena družstva získa tím odmenu 18-tisíc eur v prípade zlata, 16-tisíc eur u striebra a 14-tisíc pri bronze. Štvrtý stupienok prinesie 12-tisíc eur, piate 8-tisíc eur a šieste 5-tisíc eur.

„Výška odmeny družstva za umiestnenie v kolektívnych športoch je vypočítaná ako súčin odmeny za umiestnenie a počtu členov družstva stanoveného v kvalifikačných kritériách Medzinárodného olympijského výboru. Rozdelenie takto vypočítanej čiastky medzi jednotlivých členov družstva je v kompetencii príslušného športového zväzu. Odmena pre členov realizačného tímu je navyše v celkovej výške maximálne 10 percent z odmeny družstva,“ dodal SOŠV.

Tabuľka odmien za úspech na ZOH 2026: Individuálne športy: 1. miesto – 60-tisíc eur, 2. miesto – 50-tisíc eur, 3. miesto – 40-tisíc eur, 4. miesto – 25-tisíc eur, 5. miesto – 18-tisíc eur, 6. miesto – 12-tisíc eur, 7. miesto – 8-tisíc eur, 8. miesto – 6-tisíc eur Kolektívne športy: 1. miesto – 18-tisíc eur, 2. miesto – 16-tisíc eur, 3. miesto – 14-tisíc eur, 4. miesto – 12-tisíc eur, 5. miesto – 8-tisíc eur, 6. miesto – 5-tisíc eur

X X X

Český biatlon slaví. Smíšená štafeta vybojovala v Novém Městě na Moravě bronz, vyhráli Italové

České kvarteto Jessica Jislová, Tereza Voborníková, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář vybojovalo na Světovém poháru v Novém Městě na Moravě třetí místo ve smíšené štafetě. Závod vyhráli biatlonisté Itálie před Francií. Češi získali v domácím prostředí medaili potřetí v týmovém závodu po bronzu v roce 2013 a stříbru o dva roky později.

Biatlonista Michal Krčmář slaví zisk bronzové medaile ve smíšené štafetě před domácími fanoušky.

Finišmen Krčmář postupně vylepšoval umístění domácí sestavy. Jislová předávala devátá, Voborníková pátá a Hornig tuto pozici udržel. Krčmář ve finiši k radosti vyprodané Vysočina Areny porazil Američana Maximea Germaina. Celkem Češi dobíjeli sedmkrát.

 Pro Itálii získali zlato na poslední zastávce SP před olympijskými hrami Dorothea Wiererová, Lisa Vittozziová, Lukas Hofer a Tommaso Giacomel. Náhradních nábojů potřebovali deset. Češi za nimi zaostali o 57 sekund.

„Loni na mistrovství světa jsme si to moc užili, ale nyní jsou ty emoce ještě větší. Je to odměna lidem, kteří nám ohromně fandí. Všechno jsem si nechal na poslední kopec, věřil si a vyšlo to Na olympiádě to bude úplně jiný závod, ale teď si to užíváme.,“ řekl Radiožurnálu Sport finišmen Krčmář.

Jislová s Voborníkovou, Hornigem a Krčmářem před rokem v únoru na mistrovství světa v Lenzerheide slavili senzační stříbro, nyní si medailovou radost prožili znovu a před domácím publikem v Novém Městě.

Skvělý finiš Krčmáře

Jislová dobíjela čtyřikrát, Voborníková se při střelbě nemýlila a Hornig použil na stojce dva náhradní náboje. Průběžně byl šestý s odstupem téměř minuty na čelo, kde bojovala s odstupem na ostatní Itálie s Francií. Z boje o bronz postupně vypadlo Švédsko.

Při závěrečné položce Krčmář opravoval jednou, Germain dvakrát a nejzkušenější z Čechů měl k dobru při odjezdu ze střelnice jedinou sekundu. V posledním kole Krčmář nastoupil americkému soupeři a dorazil do cíle jako třetí za Giacomelem a Francouzem Quentinem Fillonem Mailletem.

V neděli se ve Vysočina Areně uskuteční závody s hromadným startem, v 15.15 začnou muži, ženy o tři hodiny později.

X X X

 Margo, bohyně s mobilem. Trumpův svět na sítích utváří nenápadná influencerka

Málo známá asistentka a poradkyně pro komunikaci amerického prezidenta Donalda Trumpa Margo Martinová stojí za všudypřítomností šéfa Bílého domu v online prostoru. Tvoří videa, která dále rozšiřuje síť protrumpovských influencerů, komentátorů a podcasterů. Její přístup ukazuje na snahu Bílého domu obejít tradiční média a své poselství dostat lidem jinými kanály.

  „Je bezpochyby jednou z nejvlivnějších tvůrkyň obsahu současnosti a možná vůbec první influencerkou Bílého domu,“ řekl Alex Bruesewitz, jeden z hlavních Trumpových poradců prezidentské kampaně. „Její obsah oslovuje masy způsobem, jakým to podle mě nikdo v žádné administrativě předtím nedokázal.“

Bruesewitz byl architektem Trumpových návštěv podcastů a spolupráce se známými influencery. Právě tato kultivace vlivné online scény je považována za jeden z důvodů, proč se Trumpovi podařilo proti jeho protivnici Kamale Harrisové dominovat ve volbách. A Martinová se pokouší tyto zisky neztratit, ale naopak ještě posílit.

Podle deníku The Washington Post třicetiletá žena, která působila na tiskovém oddělení Bílého domu již během prvního Trumpova funkčního období, svými snímky ze zákulisí prezidentova života dodává Trumpovi v online prostoru velmi cenný prvek: autenticitu. Její materiál přebírá rozsáhlá síť pravicových influencerů, kteří jej dále rozšiřují prostřednictvím memů, podcastů a dalších způsobů, čímž upevňují Trumpovo pouto s jeho nejvěrnějšími příznivci a udržují jeho všudypřítomnost.

Například její fotografie a videa z prezidentovy listopadové asijské cesty měly na Trumpových účtech na Instagramu a TikToku více než 222 milionů zhlédnutí. Video tančícího Trumpa při návštěvě Malajsie připnula i na svůj oficiální účet na síti X.

Obsah Martinové je na rozdíl od často konfliktních, bombastických a kontroverzních příspěvků Trumpa a Bílého domu poměrně decentní. Vystačí si s vertikálními fotografiemi pro prohlížení na telefonech, stručným popisem, citátem a nápisem typu „musíte vidět!“ nebo „prezident lidu“, doprovázeným emotikony, jako je rudé srdce, americká vlajka či oheň.

Tato jistá strohost umožňuje ostatním tvůrcům obsahu příspěvky upravovat pro své potřeby. Sdílí je mimo jiné nejbohatší člověk na světě Elon Musk, Republikánský národní výbor či Trumpova oblíbená stanice Fox News.

Trumpovy ženy

Sama Martinová má na svém účtu X přes 345 tisíc sledujících. Ještě lépe se jí daří na Instagramu, kde jich má více než 420 tisíc. Martinová zde sdílí své fotky z cest, z Trumpova letadla a často pózuje po boku mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové. S ní se například vyfotila ve voze značky Tesla poté, co se objevily zprávy o rozkolech mezi majitelem automobilky Muskem a Trumpem.

„Má důvěru prezidenta,“ říká o ní mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová a poukazuje na to, že její stůl se nachází hned vedle Oválné pracovny. „Díky tomu má možnost nahlédnout do každodenního fungování Bílého domu a sdílet tyto informace s americkou veřejností.“

Leavittová je známá prezidentova oblíbenkyně, Trump se nad ní opakovaně rozplývá. I o Martinové se vyjadřuje pochvalně. Na jednom shromáždění ji nazval „nejkrásnější fotografkou na světě“.

Prezidentova mluvčí na Martinové oceňuje, že se jí daří přenášet Trumpovo poselství i mimo obvyklé zpravodajské kanály. Leavittová, známá svými antagonistickými vztahy s „levicovými“ novináři, sama aktivně usiluje o snížení vlivu tradičních médií. V květnu pořádala speciální briefing pro „influencery“, kteří pocházeli výhradně z protrumpovské pravicové scény.

 „Desítky milionů Američanů se nyní obracejí na sociální sítě a nezávislá média, aby se dozvěděli novinky, a my tuto změnu vítáme, místo abychom ji ignorovali,“ uvedla Leavittová.

Někteří demokraté připouštějí, že postup Bílého domu je účinný. „Čím častěji něco vidíte, tím více si myslíte, že je to pravda,“ uvádí Sammy Kanterová, demokratická tvůrkyně obsahu. „Čím víc zveřejňují obsahu, jenž podporuje image, kterou chtějí prezentovat, tím více se objevuje v kanálech lidí a čím více ho ti lidé vidí, tím více si myslí, že je to realita.“

X X X

    Stříbrná jízda stačila. Jílek v Inzellu stvrdil triumf ve Světovém poháru na dlouhých tratích

Rychlobruslař Metoděj Jílek se stal celkovým vítězem Světového poháru na dlouhých tratích. V závěrečném závodě na 5000 metrů v Inzellu skončil v osobním rekordu druhý, nestačil pouze na Sandera Eitrema z Norska, jenž se jako první rychlobruslař dostal pod hranici šesti minut a časem 5:58,52 vytvořil světový rekord. Jílek předvedl výkon 6:01,98 a byl tak o tři a půl sekundy pomalejší.

Devatenáctiletý Jílek ve své druhé sezoně ve Světovém poháru nasbíral 264 bodů a druhého Francouze Timothyho Loubineauda porazil o jedenáct bodů. Zatímco Jílek kariéru začíná, osmatřicetiletá Martina Sáblíková byla při svém posledním startu v seriálu šestá v závodě na 3000 metrů a ve Světovém poháru, který třináctkrát celkově ovládla, skončila osmá. V novém osobním rekordu i nejlepším čase oválu vyhrála Norka Ragne Wiklundová a slaví celkový triumf.

Jílek nastupoval v Inzellu jako vedoucí muž průběžného pořadí a představil se v závěrečné rozjížďce s Eitremem. Od startu se oba pohybovali v čele virtuálního pořadí a do poloviny tratě zajížděli srovnatelné časy. Poté se ale do vedení posunul třiadvacetiletý Nor a mířil za vítězstvím. Nakonec se mu podařilo i překonat světový rekord Loubineauda, který v listopadu v Calgary dokázal zajet čas 6:00,23.

Sáblíková šestá

Trojnásobná olympijská vítězka Sáblíková předvedla v Max Aicher Areně čas 4:01,98 a byla rychlejší než na nedávném mistrovství Evropy v Polsku, kde skončila čtvrtá, a v prosincovém závodě Světového poháru v Hamaru. Česká reprezentantka v rozjížďce o sekundu prohrála s Belgičankou Sandrine Tasovou a po dojetí byla průběžně třetí.

Z dalších tří rozjížděk svěřenkyni trenéra Petra Nováka porazily ještě tři rychlobruslařky. Za suverénní Wiklundovou skončila druha Joy Beuneová z Nizozemska, třetí byla Kanaďanka Valerie Maltaisová. Od vítězství dělilo Sáblíkovou o více než sedm sekund, na třetí Maltaisovou ale jen dvě sekundy.

Rodačka z Nového Města na Moravě již dlouho dopředu oznámila, že po této sezoně ukončí kariéru. Ve Světovém poháru se tak v sobotu představila naposledy. „Takže to bylo emotivní. Už když jsem šla na dráhu, do šatny, když jsme se rozjížděla. Letos to prožívám úplně jinak a asi si to dělám sama těžší,“ přiznala Sáblíková.

Potěšilo ji ale setkání s německou legendou a svým vzorem Claudií Pechsteinovou. „Přišla za mnou a řekla mi, ať si to užiju. Bez ohledu na výsledek. A to jsou slova, které chce člověk slyšet,“ řekla.

X X X

Test pro olympijský bronz. Barna válčil v Albertville bez axela a bez ovací

Pět krasobruslařských medailí získalo Československo v průběhu let na olympijských hrách. Tu poslední přidal v Albertville v roce 1992 Petr Barna. Jaká byla jeho cesta za bronzem i proč hned záhy ukončil kariéru, vypráví v seriálu iDNES Premium Vzpomínky na medaili.

Nikdy v soutěži neskočil trojitého axela. Nikdy nezajel absolutně čistý program.

„I tak jsem získal poměrně dost úspěchů,“ usmívá se Barna.

Už několik let žije ve Švýcarsku, kde se ženou Andreou vede bruslařský klub. Bronzovou medaili z Albertville má opřenou v knihovně mezi dalšími trofejemi a artefakty ze své kariéry.

„Je to krásná medaile. S křišťálem od francouzské firmy Lalique. Fakt se jim povedla. Ale nemodlím se k ní,“ žertuje.

Dnes už se dokáže bavit o krasobruslení i své kariéře s nadhledem a vtipem. Byly ale doby, kdy se nezvládl na krasobruslařské závody ani kouknout v televizi. Celých deset let. „Měl jsem takovou post úspěchovou depresi. Nechtěl jsem nic vidět,“ přiznává.

To však předbíháme.

Za nás jsme viděli krasobruslení v televizi dvakrát ročně, dneska si všechno najdete na internetu, můžete si jízdy zpomalit a kouknout se, jak to kdo dělá.

X X X

 Šokujúce odhalenie v prípade Moniky Jákliovej (†31): Jej expartner Boráros mal od súdu zákaz sa k influencerke približovať

Verejný obraz o vzťahu zápasníka Gábora Borárosa a jeho expartnerky Moniky Jákliovej (†31) sa začína zauzlovať. Kým sa športovec na sociálnych sieťach prezentuje ako niekto, kto aktívne hľadá odpovede ohľadom jej tragickej autonehody, súdne dokumenty odhaľujú oveľa temnejšiu realitu ich spolužitia.

Televízia Markíza priniesla informácie o súdnom zákaze, ktorý mal zápasníka držať od influencerky v bezpečnej vzdialenosti. 

Výhražné správy a obavy o život

Podľa uznesenia Okresného súdu v Dunajskej Strede sa Monika Jákliová ešte v septembri minulého roka obrátila na úrady s naliehavou prosbou o ochranu. Dôvodom mala byť agresívna písomná komunikácia zo strany Borárosa. Súčasťou dôkazného materiálu boli správy, v ktorých jej mal zápasník v maďarčine priať smrť alebo trvalé následky po predchádzajúcej nehode z mája 2025.

Súd na základe týchto dôkazov rozhodol o neodkladnom opatrení:

– Zákaz približovania: Boráros sa nesmel k expartnerke približovať.

– Obmedzenie kontaktu: Akákoľvek komunikácia bola zakázaná, s výnimkou záležitostí týkajúcich sa ich spoločnej dcéry.

– Ohrozenie integrity: Hoci sudca konštatoval, že neprišlo k fyzickému útoku, správanie Borárosa vyhodnotil ako priame ohrozenie duševného zdravia a bezpečnosti navrhovateľky.

Boráros na to reagoval, že matke svojho dieťaťa poslal „milión správ“.

Občianska stráž oznámila významný pokrok vo vyšetrovaní

Do prípadu vnáša svetlo aj súčasný snúbenec zosnulej Moniky. Pre portál Pluska potvrdil, že dvojica už žila v spoločnej domácnosti v Komárne. Tragédia sa stala v čase, keď smerovala práve za ním, ich posledný kontakt prebehol len šesť minút pred osudným nárazom.

Polícia prípad naďalej vyšetruje. Občianska stráž SR však oznámila na svojom Facebooku významný pokrok vo vyšetrovaní. Vďaka rozsiahlej spolupráci s verejnosťou už disponujú presnými údajmi o časoch, trasách a pohybe osôb a vozidiel spojených s prípadom. Konajú na základe oficiálnej žiadosti rodiny a žiadajú o trpezlivosť 1–2 dni na preverenie všetkých údajov pred poskytnutím oficiálneho stanoviska.

Slovensko v stredu ráno zasiahla správa o náhlej smrti fitnes influencerky Moniky Jákliovej († 31), ktorá zahynula pri devastačnej autonehode svojho luxusného Mercedesu medzi Dolným Štálom a Veľkým Mederom.

X X X

  Domácí párty! Fenomenální finiš Krčmáře zajistil české smíšené štafetě třetí míst

Česká smíšená štafeta ve složení Jessica Jislová, Tereza Voborníková, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář slaví skvělé třetí místo v Novém Městě na Moravě! Na posledních stovkách metrů Krčmář předjel Američana Maxima Germaina a zajistil domácímu kvartetu ve Vysočina Aréně stupně vítězů. Z triumfu se radovali Italové.

 Krčmář přebíral štafetu na pátém místě. Na první položce zastřílel čistě a posunul český tým na čtvrtou pozici se ztrátou pouhých tří sekund na třetí místo. Na závěrečnou stojku pak přijížděl šest sekund za Germainem.

Oba museli dobíjet a do posledního kola vyráželi bok po boku

Krčmář byl zase jednou ve svém živlu, v pozici, kterou tolik miluje. Jako finišman štafety bojoval o stupně vítězů.

Nejzkušenější z českých reprezentantů předvedl s vyceněnými zuby drtivý nástup v posledním krátkém stoupání nedaleko před cílem, Američan jeho odhodlání nedokázal konkurovat.

V cílové rovince pak rozvášněné publikum, kterému se dramatické vyvrcholení odehrávalo přímo před očima, už vědělo: Je to tam!

„Po stojce už jsem byl v klidu a říkal jsem si, že si to rozdáme o třetí místo. Na startu jsem byl ale hodně nervózní – když jsem šel na rozjíždění a viděl, jak nás Terka s Víťou posouvají, nervozita byla velká. Naštěstí jsem to ustál. Pro mě to byl sladší dojezd než na mistrovství světa v Lenzerheide,“ vyprávěl v rozhovoru pro Českou televizi hrdina závodu.

Michal Krčmář slaví třetí místo.

Jessica Jislová a Michal Krčmář se objímají po úspěchu v Novém Městě na Moravě.

„Samozřejmě můžeme polemizovat o síle týmů,“ uznal Krčmář fakt, že řada favorizovaných štafet se nemohla spolehnout na opory, které se před blížící se olympiádou rozhodly klání na Vysočině vynechat. Ale pak dodal to hlavní: „Máte tady dvacet tisíc lidí na tribunách a další podél trati. Každý z nás si to bude pamatovat, budeme si to nosit celý život a jednou to budeme ukazovat dětem.“

Podruhé v sezoně se česká štafeta ocitla na stupních vítězů, poprvé se to podařilo zkraje ročníku čtveřici žen.

Vítězslav Hornig na třetím úseku navázal na předchozí bezchybnou rychlopalbu Voborníkové a držel český tým v kontaktu na šestém místě. Na druhé položce sice dvakrát dobíjel, ztráta na čelo však jen mírně narostla.

Nejrychlejší běh a střelba Běh: 1. Itálie 55:37,8, 2. Francie +21,5, 3. Norsko +28, …5. Česko +33 Střelba: 1. Itálie 4:15,6 (0+10), 2. Francie 4:17,9 (0+7), 3. USA 4:28,8 (0+7), …4. Česko 4:31,3 (0+7)

„Byla to těsná rána, bohužel to nespadlo hned napoprvé, trošku nás to zdrželo. Ale zvládl to a předal v kontaktu. A pak už to bylo na Michalovi, proto jsme ho dali na poslední úsek, aby to takhle vyšperkoval,“ chválil trenér Michal Málek. „Je to nádherný výsledek, hlavně že se to povedlo doma před našimi fanoušky,“ dodal.

Ještě předtím výrazně posunula štafetu Tereza Voborníková. Svůj úsek zahájila bezchybnou, čtvrtou nejrychlejší střelbou a vytáhla Česko na osmé místo. Na druhé položce pak vyčistila všechny terče nejrychleji ze všech a předávala už pátá se ztrátou 48 sekund na vedoucí Francii.

„Jsem moc ráda, že se mi podařilo zastřílet za nula zrovna tady. Mohla jsem štafetu trochu povytáhnout. Atmosféra je neuvěřitelná,“ uvedla Voborníková.

 Rozjezd obstarala Jessica Jislová, která vyrážela z druhé řady se startovním číslem pět. Po jedné chybě na ležce odjížděla osmá s minimální ztrátou. Na stojce sice třikrát dobíjela, trestnému kolu se vyhnula, ale propadla se na jedenácté místo se ztrátou téměř 34 sekund.

V posledním kole zajela třetí nejrychlejší čas a předávala Voborníkové devátá. „Musím pochválit lyže, byly perfektní. Poprvé v sezoně jsem cítila, že se mi jede opravdu dobře. V Novém Městě jsem ale vždycky nervózní,“ přiznala po závodě.

Italsko-francouzský souboj

Souboj o vítězství se postupně proměnil v duel mezi Francií a Itálií. Francouzky se i přes tři chyby Océane Michelonové držely v kontaktu se špičkou a po zaváhání soupeřek dokázala na druhém úseku Justine Braisazová-Bouchetová štafetu výrazně posunout.

Po dalších chybách konkurence na čtvrté položce narostl náskok Francie už na 26 sekund. Naopak hvězdná Italka Dorothea Wiererová se po pěti omylech na střelnici v té chvíli propadla až na deváté místo.

 Ve skvělých výkonech pokračovali Francouzi i po třetí předávce. Oscar Lombardot zvládl ležku bezchybně a odstup na pronásledovatele držel nad dvaceti sekundami, zatímco Itálie zůstávala v těsném kontaktu zásluhou Lisy Vittozziové.

Na posledním úseku se ale karta obrátila. Za Francii vyrážel Quentin Fillon Maillet, proti němu vedoucí muž Světového poháru Tommaso Giacomel. Ital ustál předposlední položku s jediným dobíjením, zatímco Fillon Maillet musel dvakrát sahat po náhradních nábojích a ztratil kontakt. Giacomel pak už náskok bezpečně kontroloval a dovedl Itálii k vítězství s polštářem téměř 25 sekund před Francií.

X X X

  RUSKO  ŽÁDÁ  VYŘEŠIT  ÚZEMÍ

BUJDOU  CTÍT  UKRAJINU  i  POLSKO,  SR, MAĎARSKO?

 Bez vyřešení území nebude dlouhodobý mír na Ukrajině, řekl Ušakov. Potvrdil jednání v Abú Zabí

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači, která podle něj trvala přibližně čtyři hodiny. Poradce podle tiskových agentur také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Zabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou prezidentů Steve Witkoff a Kirikov. Budovu v Kyjevě zasáhl ruský dron (fotografie z 12. ledna 2026)

 Budovu v Kyjevě zasáhl ruský dron (fotografie z 12. ledna 2026) | Foto: Thomas Peter | Zdroj: Reuters

„Hlavní je, že během rozhovoru našeho prezidenta s Američany bylo opět konstatováno, že bez vyřešení územních otázek podle způsobu dohodnutého v Anchorage nelze počítat s dosažením dlouhodobého urovnání,“ řekl novinářům Ušakov podle agentury TASS v narážce na schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem loni v srpnu na Aljašce.Američtí vyjednávači do Moskvy přiletěli ve čtvrtek večer z Davosu, kde se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu po jednání řekl, že všichni chtějí mír a Putinovi vzkázal, že válka musí skončit.

Poslední otázka

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff dříve oznámil, že jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku a že zbývá dořešit poslední otázku. Podle Zelenského ještě nejsou vyřešené otázky týkající se území na východě Ukrajiny.

 Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území a snaží se získat kontrolu nad celým Donbasem, včetně části, která ruská vojska dosud nedokázala dobýt. Kyjev varuje, že územní ústupky jen povzbudí Moskvu k dalšímu útoku.

 

Nynější schůzka ruského prezidenta s americkými zástupci byla podle Ušakova zaměřena na získání informací z kontaktů Američanů s Ukrajinci a evropskými partnery s cílem společně stanovit parametry pro další kroky.

 Putin podle svého poradce dal také pokyny ruské delegaci, kterou na třístranných jednáních v Abú Zabí povede náčelník vojenské rozvědky GRU, admirál Igor Kosťukov. Ruská delegace už podle něj odletěla do Spojených arabských emirátů.

Pozvánka do Rady míru

Jednání v Kremlu se z ruské strany zúčastnil také Ušakov a Putinův zmocněnec Kirill Dmitrijev, z americké strany vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kuschner a Trumpův poradce pro Radu míru Josh Greenbaum, uvedl dříve Kreml.

 ‚Neustále máme starosti.‘ Kyjev bojuje s krizí energetiky. Lidé v bytech mrznou a jsou bez vody

 Zveřejnil také krátké video, jak se Putin vítá s americkými vyjednávači. Ti hodlali také projednat pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady míru a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Joea BidenaRuská strana při jednání o Radě míru zdůrazňovala svou připravenost přispět do rozpočtu rady jednou miliardou dolarů z ruských aktiv v USA, které zmrazila předchozí americká administrativa, uvedl Ušakov. Další prostředky z těchto aktiv by po uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou bylo možné uvolnit na obnovu boji dotčených území, dodal.

Jednání na toto téma mají podle poradce pokračovat v bilaterální ekonomické skupině, kterou vedou zmocněnci obou prezidentů Witkoff a Dmitrijev. Ti se mají znovu sejít v Abú Zabí.

 Po jednání v Moskvě měl Witkoff odletět do Abú Zabí, kde se v pátek a sobotu mají uskutečnit jednání zástupců USA, Ruska a Ukrajiny. Podle tisku americká a ukrajinská delegace hodlají ruským vyjednávačům navrhnout příměří v energetice.ice nejsou jen politici, ale i obyčejní lidé v exilu jako právníci, aktivisté či novináři. I přes emigraci často čelí při výkonu práce výzvám: technologickému závodu s ruským režimem nebo třeba pocitu ztráty své osobní mise. Jaké je vyhraňovat se z exilu proti systému doma? „Přestože pracujeme na dálku z exilu, ruský režim nás stále vyšetřuje,“ říká pro web iROZHLAS.cz ve 4. dílu série Kde je ruská opozice? ruský advokát Ivan Pavlov.

X X X

OPOZIČNÍ  NOVINÁŘI  RUSKA  V  CIZINĚ?

Kreml téměř okamžitě po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu kriminalizoval činnost ruských nezávislých médií, neziskových organizací a aktivistů. Mnoho z nich se proto přesunulo do zahraničí.

Neodešli ale jen politicky aktivní Rusové; podle estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost emigrovalo jen mezi lety 2022 a 2023 do Evropské unie 178 198 lidí, z toho přibližně 74 000 z vlasti odešlo kvůli válce. 

Podle výzkumného projektu OutRush, který zkoumá trendy mezi Rusy v exilu, se většina z Rusů v zahraničí (včetně těch mimo EU) neplánuje do Ruska vrátit, dokud v zemi nedojde k významným politickým změnám.

Po začátku války na Ukrajině v roce 2022 se také změnily klíčové důvody, proč lidé Rusko opouští – ve velkém začal převažovat nesouhlas s politickým režimem nebo strach z mobilizace.

Jak se daří opoziční občanské společnosti v zahraničí? Například exilová žurnalistika podle novinářky Jeleny Kosťučenkové žije. Novaja Gazeta, pro kterou v době začátku války Kosťučenková psala, byla mezi nezávislými médii, která musela Rusko opustit. Dnes působí z lotyšské Rigy pod jménem Novaja Gazeta Europe.

Kosťučenková pro Novuju Gazetu pokrývala první měsíce války přímo z Ukrajiny. Ze země ale musela odjet poté, co dostala před plánovanou cestou do okupovaného Mariupolu varování, že je její život v ohrožení.

To se plně projevilo později téhož roku, když byla – již v německém exilu – na cestě z Berlína nejspíše otrávena, jak popsala detailně pro server Meduza a později také pro Vinohradskou 12. 

‚Potřebujeme pomoc‘

V posledních čtyřech letech bylo podle Kosťučenkové založeno hned několik nových exilových médií. Zároveň ale upozorňuje na to, že tato média čelí velkým technologickým výzvám. „Jsme opravdu kreativní, jak si dokážete představit, také proto, že je těžké nejen získávat informace z Ruska, ale také je do Ruska doručovat,“ říká pro server iROZHLAS.cz.

KDE JE RUSKÁ OPOZICE?

Jednotlivé díly seriálu Kde je ruská opozice? se věnují proměně ruské společnosti po začátku války a Rusům vystupujícím v opozici k Vlamiru Putinovi. Vycházet budou každou lednovou sobotu.

• 3.1. Proměna ruské společnosti
• 10.1. Ruská politická opozice v exilu
• 17.1. Domácí oponenti režimu
• 24.1. Kritici Putina, kteří z Ruska odešli
• 31.1. Možní Putinovi nástupci

Stát podle ní totiž blokuje každou internetovou stránku, která obsahuje cokoli, co považuje za nebezpečné.

„Blokuje asi milion webových stránek ročně. Všechny sociální sítě jako facebook, instagram, twitter (nyní X, pozn. red.), whatspp, telegram nebo signal už nemůžeme k oslovování lidí používat. Neustále se nám snaží ztěžovat život. Blokují také jednotlivé části protokolů VPN, aby ji lidé v Rusku nemohli používat. Je to jako neustálý technologický závod mezi ruskou vládou a ruskými novináři a aktivisty,“ popisuje.

Každé nové řešení podle Kosťučenkové režim rychle zablokuje. „Bez podpory IT komunity bychom nepřežili. Potřebujeme pomoc, a pokud má někdo z vašich posluchačů či čtenářů nějaké nápady, prosím, podělte se o ně,“ vyzývá.

Například Meduza, největší ruské nezávislé médium, pro kterou Kosťučenková dnes píše, platí drahé IT oddělení, aby mohla vůbec do Ruska sdílet informace.

„Je to pravděpodobně nejnákladnější část jejich práce. Vytvořili aplikaci, kterou mohou lidé používat jak uvnitř (Ruska), tak i venku. Funguje bez VPN a bude fungovat i v případě, že bude internet v Rusku částečně odpojen,“ pokračuje.

„Ruské úřady se ji každých deset minut pokoušejí zablokovat, ale zatím se jim to nepodařilo. Proto má Meduza statistiky (čtenosti), podle kterých čte její články přibližně 12 milionů lidí z Ruska,“ doplňuje novinářka.

Právníci v exilu

Do českého exilu se před více než třemi lety, po začátku ruské invaze na Ukrajinu, přestěhovala ruská právnička Maria Němová.

V Rusku dříve jako advokátka obhajovala lidi v politicky motivovaných soudních procesech nebo v případech domácího násilí. Nyní pracuje pro Centrum Memorial, které se zabývá situací politických vězňů v Rusku, a pomáhá ruským právníkům na dálku. 

CENTRUM MEMORIAL

Memorial působil v Rusku do roku 2021 jako sdružení neziskových organizací, které se zabývaly dokumentací politických vězňů a represí od dob Sovětského svazu až po současnost. Po zákazu působení v Rusku se iniciativa přesunula do exilu, odkud funguje dodnes. Jedna z exiových poboček Memorial Česká republika se nachází i v Praze. V roce 2022 získal Memorial Nobelovu cenu za mír.

„Největší část mojí práce teď je analytická činnost nebo příprava dokumentů a podkladů pro spolupracovníky, kteří jsou stále v Rusku. Dělám jim metodologickou pomoc. Podstatná část naší práce je také předkládat některé případy mezinárodním orgánům,“ popisuje Němová pro iROZHLAS.cz.

Dodává, že už dříve čelili lidskoprávní právníci v Rusku nátlaku, sledování a zastrašování, ale nebyli za svoji práci vězněni. To se po zahájení války změnilo, což byl i důvod, proč se Němová rozhodla emigrovat.

„Jsem stále v kontaktu s některými kolegy a klienty. Hodně z nich se bojí pokračovat dál ve své práci. Ale je hodně těžké opustit zemi, obzvlášť, když máte právnické vzdělání, protože je vázáno na konkrétní právní systém. Já mám štěstí, že v té práci můžu pokračovat, ale tato místa nejsou pro všechny,“ říká Němová.

Podle ní pak také hodně lidí, kteří chtějí z Ruska emigrovat z politických důvodů, cítí, že ztratili svou misi. Proto někteří zůstávají. „Mají pocit, že musejí zůstat dělat svou práci, že někdo to dělat musí – například chránit protestující nebo ukrajinské válečné zajatce.“

Slova Němové potvrzuje pro iROZHLAS.cz i Ivan Pavlov, známý ruský advokát, který obhajoval exponované politické vězně a od roku 2021 působí v exilu ve skupině Pěrvyj otděl (česky První oddělení). „Přestože pracujeme na dálku z exilu, tak nás ruský režim stále vyšetřuje,“ říká s tím, že je to důkaz, že jsou pro Kreml nebezpeční i ze zahraničí.

„Koordinujeme a podporujeme ty, kdo pracují stále na místě. Nyní v Rusku roste počet politických zatčení a soudů a místní právníci spoléhají na naši expertizu. Cítím se teď ještě efektivnější, než když jsem sám pracoval v Rusku,“ míní Pavlov.

‚Tento život jsem nezažila‘

Práce z exilu je pro Rusy, kteří se snaží oslovit krajany ve své vlasti, složitá i kvůli fyzické vzdálenosti.

„Cítím se s nimi spojená, ale určitě to slábne. Žila jsem docela stejný život jako moje zdroje a postavy, jako moji lidé. Mnoho věcí bylo stejných. A teď je můj život jiný. Není to snadné,“ přiznává Kosťučenková, která se v minulosti proslavila třeba svými investigativními články o životních podmínkách v Rusku nebo dříve zmíněnými reportážemi z Ukrajiny, které Novaja Gazeta musela kvůli tlaku režimu ze svého webu smazat.

Popisuje také například to, že jí z exilu uniká znalost specifického slovníku, kterým dnes lidé v Rusku kritizují režim tak, aby se vyhnuli stíhání.

Poukazuje na to, že si lidé například zkratkovitě připomínají pochod Prigožinovy Wagnerovy skupiny na Moskvu. Místo „prekrasnyj děň“ tak řeknou „prigožin děň“. „Znamená to vzpouru,“ uvedla Kosťučenková už ve třetím dílu této série.

Odpor v Rusku nevymřel. Lidé ‚mikroprotestují‘ nošením ukrajinských symbolů i heslem na wifi

Také se podle svých slov nedokáže plně vcítit do života lidí, kterým režim odpojuje internet. 

„Když nemáte internet, změní se tím vaše realita. Změní se tím způsob, jakým pracujete, jak nakupujete, jak plánujete, jak komunikujete s lidmi… A to vše je v našich podmínkách pro mě neznámé. Znám formální stránku věci, ale tento život jsem nezažila. A proto se spojení oslabuje. A to mě velmi mrzí.“

Kosťučenková zároveň po emigraci ztratila v Rusku hned několik zdrojů. „Nezazlívám jim to, je to jejich volba. Riskují hodně. Byli ochotni pro mě riskovat osobně pro informování lidí, když jsem byla v Rusku, ale nyní jsou naše rizika velmi nerovnoměrná.“

Její práce se po začátku války na Ukrajině rozšířila. Dnes se například příležitostně setkává s některými evropskými politiky. Ti se jí podle jejích slov obyčejně zeptají na několik otázek, vyslechnou si ji a nakonec jí popřejí mnoho štěstí.

„Nikdy jsem si nemyslela, že to budu dělat, nikdy mě to ani nezajímalo. Jsem terénní reportérka, jezdím do malých měst nebo vesnic a sleduji, jak tam lidé žijí. Ale všichni jsme měli jiné cíle, než začala plnohodnotná invaze, a nyní jsme všichni morálně povinni dělat úplně jiné věci, protože každý den umírá na obou stranách fronty asi 1500 lidí. Jeden člověk za minutu.“

Dvousečné regulace

Dopady politických konzultací s ruskou občanskou společností nejsou ale podle Kosťučenkové plně efektivní, některá z evropských opatření označuje dokonce za dekorativní.

„Mění opravdu něco? Ne, nemyslím si. Ve skutečnosti tvrdě dopadají na občanskou společnost uvnitř Ruska, nikoli na ruské úřady,” říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Vízová politika EU

Evropská unie od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zpřísnila vízovou politiku pro ruské občany. Nejdříve byla plně pozastavena dohoda o usnadnění víz, což v praxi znamenalo delší lhůty, vyšší poplatky a přísnější podmínky pro krátkodobá schengenská víza. Později některé členské státy téměř zastavily vydávání turistických víz (včetně Česka), zatímco jiné je poskytovaly jen omezeně.

Od listopadu 2025 v EU platí pro většinu ruských žadatelů konec vydávání vícevstupových víz, kvůli čemuž musí Rusové o každý vstup do Schengenu žádat znovu. Cílem bylo umožnit častější a důkladnější bezpečnostní kontroly v kontextu hybridní války, sabotáží a propagandy ze strany Ruska. Výjimky se týkají jen úzkých skupin, například blízkých rodinných příslušníků občanů EU, humanitárních pracovníků, novinářů či obhájců lidských práv, jak shrnul například deník Politico.

Svou kritikou se odkazuje na opatření, jako je zákaz vydávání vícevstupových schengenských víz, která podle ní ohrožují opozici, která stále zůstává v Rusku.

„Evropská unie rozhodla: Už nechceme ruské turisty. Tady ale nejde o zas*aný turismus, ok? Jde o volbu, před kterou teď stojí moje sestra,“ kritizuje kroky Evropské unie Kosťučenková, jejíž sestra stále pracuje jako investigativní novinářka v Rusku, jak popsala ve třetím dílu série Kde je ruská opozice?.

Lidé jako její sestra kvůli tomuto kroku dnes stojí před rozhodnutím, jestli z Ruska odjedou úplně, nebo jestli zůstanou a vystaví se většímu riziku. „Nebudou mít šanci uniknout, pokud policie nebo FSB přijde do bytu, aby je hledala. Protože zatím – nestává se to vždy, ale někdy – máte mezi prohlídkou bytu a zatčením několik hodin nebo dokonce dní.“

Kosťučenková upozorňuje na to, že v takovém časovém okně nelze zažádat o nové vízum a uprchnout.

„Ale pokud už máte vízum v pasu, můžete ho použít kdykoli. Proto potřebujeme schengenská víza, ne abychom se procházeli a užívali si Paříž nebo Barcelonu. O to nejde.“ Zároveň dodává, že je pro exilové mediální domy hodnotné se s opozičními Rusy, kteří zůstávají v Rusku, setkávat. I to sankce de facto omezují.

„Politici Evropské unie v sankcích sice píší, že mohou udělit výjimky ze zákazu pro vícevstupová víza pro novináře, aktivisty a obhájce lidských práv. To ale není dobré, protože teď FSB, která sedí na každém hraničním přechodu a kontroluje pasy před opuštěním země, ví, že schengenské vízum znamená, že jste nepřítelem státu. Budou to vědět, jakmile otevřou váš pas.“ 

 Kosťučenková dává tuto realitu do kontrastu s některými vysoce postavenými ruskými úředníky, kteří do Evropy jezdí navzdory sankcím. „Osobně schválili tuto válku svým podpisem… A ti haj*lové odcestovali do Ženevy na nějaké politické fórum,“ říká s odkazem na červencový Globální parlamentní summit.

Kosťučenková se v rozhovoru omlouvala za silná slova s tím, že se bojí nejen o svůj život, ale i o život své rodiny a přátel. „Prosím, nezasahujte do jejich práce. Pokud jim v tomto boji nemůžete stát po boku, prostě to nechte být.“

„Pro mnoho zranitelných Rusů bylo vízum pro více vstupů zárukou tzv. rychlého odchodu – způsobem, jak rychle a legálně opustit Rusko, pokud by se situace zhoršila. Tato víza skutečně zachránila svobodu mnoha ruským disidentům a v některých případech i jejich životy,“ komentoval situaci na webu Insider Gleb Bogush, výzkumník univerzity v Kolíně nad Rýnem.

„Současné opatření pravděpodobně nebude mít významný vliv na bezpečnost v rámci EU. Držitelé schengenských víz představují minimální riziko a opatření se nevztahuje na ruské diplomaty a další úředníky, kterým je příležitostně uděleno právo na vstup za účelem účasti na konkrétních akcích. Členské státy EU mají i nadále možnost vydávat povolení k pobytu, a to i zaměstnancům ruských státních institucí, jak to činí Maďarsko,“ pokračoval.

Bezpečnostní obavy

Podobně dvojsečný je podle Kosťučenkové i zákaz vjezdu aut s ruskými poznávacími značkami do schengenského prostoru.

„Zkolabovala celá evakuační trasa ukrajinských uprchlíků, ukrajinských žen, které přežily sexuální násilí, aktivistů píšících o nepokojích v Rusku, lidí, kteří jsou pronásledováni našimi silami. Nyní jsme vybudovali nový systém, který zatím funguje. Je to mnohem těžší, ale… Opravdu si myslíte, že Putin zastaví tuto válku, protože nemůže jet na víkend autem do Paříže? Ne, kvůli tomu tuto válku nezastaví.“

Podle politologa Damira Kapidžiće ze sarajevské univerzity unijní opatření poukazují na to, že při vstupu do schengenu jsou přísné kontrole podrobeni všichni bez ohledu na politické názory. 

„Jsem si vědom, že to nevzbuzuje dobrý dojem o EU vůči ruským disidentům. Ale na druhou stranu si také uvědomuji, že se jedná převážně o vnitřní záležitost,“ komentuje situaci Kapidžić s tím, že Rusy včetně disidentů podle něj EU vnímá jako potenciální hrozbu.

„Všichni Rusové, i když jsou to disidenti, kteří se v současné době nacházejí v EU, by mohli být v budoucnu přítěží. EU otevřeně diskutuje o tom, zda dojde k válce s Ruskem za pět, deset let. S ohledem na to jste vždy opatrní, když přijímáte jakékoli osoby z Ruska. A myslím si, že si toho je vědomo i obyvatelstvo EU a že právě oni prosazují myšlenku, že s Rusy je třeba být opatrný.“

‚Bavte se s námi‘

Kosťučenková zároveň upozorňuje na to, že odmítat opozičně smýšlející Rusy není moudré.

„Bylo by velmi nerozumné odmítnout některé spojence jen proto, že jsou občany Ruska. Nikdo nemá větší zájem zastavit fašismus v Rusku, než my, protože nás to zabíjí. Chápu, že mnoho evropských politiků žije od jednoho volebního cyklu k druhému. Chtějí udělat něco významného a diskutovaného. A pokud by to mělo být zrušení vícevstupovích víz, tak dobře. Ale doufám v další dialog a spolupráci.“

Ani Kapidžić dosavadní postup EU nepovažuje za ideální. „Není moudré postupovat tímto způsobem, protože se jedná o univerzální řešení. Nedíváte se na jednotlivce, spíše na bianco šek. A pravděpodobně to také odráží způsob, jakým ruské opoziční osobnosti vnímají Evropskou unii nebo jednotlivé země Evropské unie ve své práci,“ míní Kapidžić.

‚Nevíme, kdo jsou a co dělají.‘ Asistenti europoslanců nemají prověrky, mohou mezi ně pronikat špioni

 Právě byrokracii vnímá jako jeden z hlavních důvodů pro současnou podobu unijních opatření vůči Rusům.

„V podstatě se jedná o zvažování bezpečnostních otázek, které EU nyní staví na první místo, bez ohledu na to, jak budou v budoucnu vnímány ruskou opozicí, oproti přístupu zaměřenému na lidská práva, kdy se díváte na jednotlivce. Problémem však je, že z byrokratického hlediska je obtížné omezit typy víz pro jednotlivé osoby. Proto se to dělá plošně pro občany určité země, protože to je z byrokratického hlediska nejjednodušší způsob. A to je podle mého názoru to, o co EU především usiluje.“

Podle Kosťučenkové je třeba, aby se další sankce více konzultovaly s ruskou občanskou společností. „Zeptejte se jich: Chystáme se udělat to a to. Jak by to ovlivnilo vaši práci? Jak by to ovlivnilo váš boj? Jak by to ovlivnilo odboj? Oni vám to řeknou a pak se rozhodněte.“

„Pravděpodobně můžeme vytvořit účinnější opatření proti Putinovu režimu, jako jsou personalizované sankce – všechny jsou velmi účinné – místo toho, abychom škodili lidem, kteří stále kladou (režimu) odpor,“ míní Kosťučenková a dodává, že například zákaz vícevstupových víz podle ní nikdo s opozičními Rusy nekonzultoval. 

Význam šíření alternativních informací od ruských exilových médií „domů“ a vztahu ruské občanské společnosti za hranicemi pro budoucí vývoj Ruska rozebere poslední, 5. díl série Kde je ruská opozice?, který se bude věnovat scénářům pro Rusko po Putinovi. Klára Malinovská a Ema Polívková