Maďarský předseda vlády Viktor Orbán se v pátek v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil na sociálních sítích s odvoláním na zdroj novinář Szabolcs Pányi.„Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 28. listopadu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu v Moskvě, řekl důvěryhodný zdroj obeznámený s podrobnostmi cesty,“ napsal Pagni.

 Server vasevec.cz

 LAVROV  CHVÁLÍ  CHYTRÉ  POLITIKY  EU

PŘIKLAD  PRO  JINÉ  ZEMĚ

EXPERTI:  VOJÁK  PAVEL  DO  VŠEHO  CHCE  MLUVIT,  POROUČET,

ŘÍDIT,  ALE  NEMÁ  NATO  VĚDOMOSTI

CHCE  ŘÍDIT  I  MEDIA,  NECHCE  ZRUŠIT  POPLATKY  ČT…

VŠICHI  LIDÉ  NEMAJi  200,  300  TÍSIC  JAKO  ON

A  NOVA,  CNN,  DALŠÍ  JSOU  BEZ  PLACENÍ,  TAK  BY  TO  MĚLO  BÝT  I  S  ČT

PAVEL  NEURGUJE  ANI  MILIARDY,  KTERÉ  ČR  UTRATIL  FIALA,  JE  MU  TO  JEDNO

TRUMP  ŽALUJE  BBC  O  5  MILIARD  A  STARMER  ZA   NI  ORODUJE,  PROSÍ  TRUMPA,  ABY  OD  TOHO  UPUSTIL

Lavrov označil Fica, Orbána a Babiše (***)

Odešel premiér, který ohlašoval, že zde budou za nedlouho ruské tanky na Václaváku a bohužel máme prezidenta jehož chorobná rusofóbie je až směšná a který se děsí případného míru na základě původního Trumpova plánu a snaží se znásilnit nastupující vládu, že musí povinně vtělit do vládního programu trvalou pomoc Ukrajině a Rusko jako největší ohrožení země.

Ve volbách zvítězili voliči, kterým rozhodně vadí mnohem více zlotřilosti Evropské unie včetně zjevně nesprávné aplikace zelených politiky, která omezuje svobodu projevu, či  vnucuje podporu transgenderismu a nutí i ty konzervativnější z nás jásat nad projevy svateb mezi homosexuály.

To eldorádo válečnických pokřiků, které dnes Pavel i Řehka prováděli na velitelském cvičení je pro lidi míru, ke kterým s jistě většina Čechů hlásí už je třeba zarazit.

A jasně musíme říci, že na rozdíl od Pavla a spol. my svobodu projevu uznáváme.

Ať si hysterčí z Ruska, ale ať nás, kteří chceme už klid na ukrajinské frontě těmi svými výlevy neunavuje.

Pro mnohé z nás je Ursula von der Leyen mnohem  větší nebezpečí než například Putin a fakt už se nám zajídá, že do nekonečna z každé televize okamžitě vyskočí to, co se děje na Ukrajině a jediným řešením by fakt bylo, kdyby ve čtvrtek bude Zelenským  byl přijatý původní Trumpův mírový návrh, který by – patrně také s lehkým odporem Putin přijal.

Ten nový evropský je jistě nepřijatelný.

Tím spíše uprostřed toho válečnického nátlaku ze strany Pavla a spol může racionální člověk konstatovat, že se  konečně řadíme mezi země po boku Maďarska, Slovenska díky pravděpodobné vládě Babišovy trojkoalice, která rozhodně nekonečné válce fandit nebude.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí.

„Nemáme iluze ohledně lidí, kteří nyní vládnou na Západě. Zmíním výjimku – maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico. Andrej Babiš teď přišel na pozici šéfa české vlády. Tito lidé jsou pragmatici. Nejsou proruští, ale prostě promaďarští, proslovenští, pročeští a myslí na své občany,“ řekl Lavrov. „Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického režimu v Kyjevě,“ prohlásil dále.

Samozřejmě, že vidíme, že Pavel až na hraně puče se bude snažit Babiše nejmenovat, protože ten by jistě ty jeho válečnické pokřiky neopakoval a nenechal se mistrovat.

Zkusme věřit, že se tomu válečnickému štváči na  Hradě ubráníme. 

(***) Autor použil titulek: Lavrov označil Fica, Orbána a Babiše za pragmatiky, kteří myslí na občany, který z technických důvodů musel být krácen.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Budování nového, ne reforma starého: Cesta BRICS k multipolaritě

Zavedení multipolarity a zajištění polycentrismu by mělo zůstat cílem komunity BRICS+, spíše než opakované úsilí o reformu institucí a aparátů, jejichž skutečná výkonnost byla objektivně ověřena, sloužila k udržení kombinovaných, nerovnoměrných a nespravedlivých světových systémů, píše člen Akademie věd Jihoafrické republiky Rasigan Maharajh na portálu infoBRICS.

Zpráva Valdajského klubu se zabývá otázkou zásadního významu pro mezinárodní politickou ekonomii a obzvláště důležitou pro realizaci národního rozvoje v naší vznikající multipolární a polycentrické současné situaci.

Jako výchozí bod stanoví „… široce uznávanou dysfunkci systému zaměřeného na dolar, důsledek dvou odlišných faktorů: a) zneužití amerického dolaru a západní sítě přeshraničních plateb; a b) strukturální slabosti ekonomiky Spojených států, země vydávající hegemonní mezinárodní měnu“.

Zpráva podrobně popisuje závazky BRICS+ v oblasti dedolarizace a identifikuje hlavní trend: „V posledních dvaceti letech podíl aktiv v amerických dolarech, ačkoli je stále dominantní, klesl z něco málo přes 70 % na méně než 60 %.“ Nedávná data MMF potvrzují pozorovaný pokles podílu dolaru na globálních rezervách, který zpráva pozoruje, a uvádějí: „Nejnovější údaje o rezervách, po očištění o změny směnných kurzů, naznačují, že podíl dolaru na rezervách centrálních bank neklesl do té míry, jak by neupravené údaje zpočátku signalizovaly,“ a zároveň potvrzují, že „…kdyby se směnné kurzy držely konstantní, jeho podíl by klesl jen mírně na 57,67 procenta“.

Navzdory tomuto ověřenému empirickému trendu nám Zpráva připomíná, že americká moc přetrvává prostřednictvím politických a jiných prostředků. Uvádí, že „po celém světě se USA spoléhají na své vazby, někdy velmi silné, na mocné domácí voliče v jiných zemích. Tito vnitřní spojenci mohou být mobilizováni ve většině zemí považovaných za nepřátelské nebo nespolupracující. Vlády mohou být svrženy nebo zastrašeny k podřízenosti.“ Zpráva dále zdůrazňuje, že „dalším zásadním aspektem současného mezinárodního systému je, že multilaterální finanční instituce se sídlem ve Washingtonu nejsou neutrální ani čistě technické instituce, ale spíše politické nástroje Západu“.

Zpráva tvrdí, že „potřeba čelit nedostatkům Západem ovládaného měnového a finančního systému by měla vést země BRICS k lepší organizaci v budoucnu, aby alespoň částečně odstranily vnitřní překážky změny“. Dále navrhuje, že „… skupina by měla i nadále pracovat na poskytování praktických alternativ nejen pro sebe, ale pro rozvojové země jako celek“.

To jsou vskutku chvályhodné, ale zároveň náročné úkoly. Kooperativní experimentování s politikami v rámci BRICS+ může pomoci snížit dopad vnitřních překážek změn, zatímco sdílené učení pro většinu světa také přispívá k rozšíření škály alternativ v globálním boji myšlenek.

To vyžaduje otevření diskuse a zpochybnění zavedených, dominantních a někdy fundamentalistických narativů, které jsou základem upadající hegemonie a hegemona. Za zmínku stojí, že Rada pro zahraniční vztahy naznačila potřebu přehodnotit „směr kapitálových toků během globální finanční krize (kterou lze pravděpodobně lépe chápat jako severoatlantickou finanční krizi, jelikož její epicentrum bylo ve Spojených státech a v evropských bankách investujících do amerického hypotečního trhu)“.

Potřebujeme více „faktů“ o skutečném fungování globálních institucí a jejich různých aparátů, spíše než jen měřit jejich odchylky od jejich vyjádřených mandátů. To vyvolává zásadní otázku: kdo tyto mandáty stanovil, vzhledem k historickému vyloučení většiny světa, když byly tyto multilaterální finanční instituce a jejich aparáty v roce 1944 založeny? Nyní uznáváme, že mezi „lety 1945 a 1960 dosáhly tři desítky nových států v Asii a Africe autonomie nebo úplné nezávislosti na svých evropských koloniálních vládcích“.

Zatímco národní osvobození poskytlo lidem a územím poloperiferie a periferie světových systémů zkušenosti s postkoloniálními a neokoloniálními vztahy, politická suverenita zůstává pro mnohé nedosažitelná. K otázce původu mezinárodního měnového a finančního systému se přidávají mechanismy udržování a reprodukce, které zahrnují vzdělávací a školicí instituce, jež slouží k udržení statu quo, někdy definováním toho, co je ve veřejné sféře považováno za „selský rozum“.

Jak je však uvedeno ve zprávě, je zpochybněna i morální autorita těchto institucí, které takové podmíněnosti udržují a reprodukují: „Makroekonomické základy americké ekonomiky již nejsou takové, jaké bývaly. Američané nadále kážou, ale již nepraktikují solidní hospodářskou politiku.“ Je třeba si uvědomit, že takové předpoklady „selského rozumu“ zůstávají založeny na hegemonii a unilateralismu, jakkoli jsou mezi G7 a globální menšinou maskovány a normalizovány.

Komunita BRICS+ získává sebevědomí prostřednictvím vzájemného učení a je stále více schopna realizovat své vlastní národní rozvojové imperativy. Rozšíření hranic BRICS+ a zesílení kritiky reálné mezinárodní politické ekonomie nabízí další transformační cesty pro většinu světa. Cílem komunity BRICS+ by mělo zůstat zakotvení multipolarity a zajištění polycentrismu, spíše než opakované úsilí o reformu institucí a aparátů, jejichž skutečné výkony byly objektivně ověřeny a sloužily k udržení kombinovaných, nerovnoměrných a nespravedlivých světových systémů.

Rasigan Maharajh, infoBRICS.org

 Poznámka:

Valdajský klub (též Valdajské fórum, celým názvem Valdajský mezinárodní diskusní klub)  je odborně-analytické fórum, oficiálně zaměřené na aktuální otázky mezinárodní politiky, ekonomiky a bezpečnosti ve světě.  Každoročně se setkání účastní   významné  zahraniční  představitelé politického, společenského a kulturního života. Z České republiky jsou s Valdajským klubem spojen  např. bývalý prezident Václav Klaus. Stálým hostem je ruský prezident Vladimir Putin, který fóra využívá k přednesení svých zásadních projevů.

Server vasevec.cz

X X x

 PAVEL  SE  NEZAJíMÁ  ANI  O  ZMETEK  ROZPOČTU  FIALY

BABIŠ:  FIALŮV  ROZPOĆET  SE  NEDÁ  SPRAVIT

FIALU  STíHAT  NKU,  POLICIE,  NSZ,  BRADÁČOVÁ

Návrh rozpočtu se podle Babiše nedá spravit. Končící koalici vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků

Návrh státního rozpočtu se podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše nedá spravit a je třeba ho přepracovat, uvedl po jednání koaličních lídrů ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích u Prahy. Končící vládní koalici Spolu a Starostů vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo. Končící premiér v demisi Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) výtky nastupující koalice k rozpočtu odmítají.

 Předseda sněmovní frakce SPD Radim Fiala po jednání zopakoval, že přepracování rozpočtu povede zřejmě k rozpočtovému provizoriu na začátku příštího roku. Pokud vláda v demisi na návrh rozpočtu už nesáhne, přichystá podle Fialy formující se koalice záložní variantu tak, aby bylo provizorium co nejkratší. Na tahu je ale končící vláda, uvedl

 Adeptka ANO na ministryni financí Alena Schillerová doplnila, že koalice bude ve středu při prvním projednávání rozpočtu ve Sněmovně postupovat ve shodě, plánuje ho vrátit končícímu kabinetu k přepracování. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky zabralo téma rozpočtu největší díl ze zhruba dvouhodinového jednání.

Koaliční politici probrali také plány pro fungování Sněmovny. Podle Macinky se věnovali například novým pravidlům pro jednání dolní komory. Téma rozpočtu spojili s návrhem na zmrazení platů politiků od ledna příštího roku. Strany končící koalice avizovaly, že ho nechtějí nechat schválit ve zrychleném režimu.

Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura vyzval vládu, aby poslanecký návrh projednala co nejrychleji, aby se jím mohla Sněmovna začít zabývat. „Pokud chtějí šetřit, ať urychleně schválí zmrazení platů politiků,“ uvedl Babiš na adresu kabinetu Fialy ve spojitosti s rozpočtem.

Letošní výši platů státních představitelů prosadila předvolební vládní koalice v březnu přes veto prezidenta. Platy vrcholných politiků se v porovnání s předchozím obdobím zvýšily o sedm procent. Pokud novela ANO, SPD a Motoristů nebude včas schválena, zvýší se platy od příštího roku zhruba o pět procent.

  Premiér a šéfové parlamentních komor by poprvé pobírali více než 300 000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 korun na 115 000 korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 korun více než letos. Objem peněz na platy politiků je daleko menší než ten, který je určen pro soudce a senátory, a to i vzhledem k jejich počtu.

Šéfové ANO, SPD a Motoristů v novele ani odhadem nevyčíslili, kolik stát přijetím jejich návrhu ušetří. Pouze obecně uvedli, že zmrazení povede k významným úsporám. „Konkrétní výše bude záviset na vývoji průměrné mzdy v národním hospodářství,“ sdělili.

Návrh státního rozpočtu pro příští rok na platy představitelů státní moci i soudců počítá s částkou 7,96 miliardy korun. Loni vyplatil státní rozpočet o miliardu méně. Pro letošní rok počítal rozpočet s částkou 7,14 miliardy korun. Na platy soudců je na příští rok v kapitole ministerstva spravedlnosti vyčleněno 7,3 miliardy korun.

 X X X

  Zelenskyj  připraven s Američany jednat o citlivých bodech příměří. U stolu chce Evropany

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Jednání by se podle něho měli účastnit i Evropané.

 Andrij Jermak řekl, že Zelenskyj se chce setkat s Trumpem co možná nejdříve, třeba i na Den díkůvzdání, Reuters

V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit válku proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.

  Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle ruskojazyčného servisu BBC řekl, že Zelenskyj se chce setkat s Trumpem co možná nejdříve, třeba i na Den díkůvzdání, tedy ve čtvrtek, aby bylo možné uzavřít americko-ukrajinskou dohodu o podmínkách ukončení války.

Úterní jednání koalice ochotných reaguje na nejnovější vývoj ohledně amerického 28bodového plánu, který měl vést ke konci války na Ukrajině. Strategie, kterou USA připravily po konzultacích s ruskými činiteli, počítala mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit.

Dále navrhovala, aby Ukrajina početně omezila svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a aby se zavázala, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci.

V pondělí Bílý dům oznámil, že delegace Spojených států a Ukrajiny při nedělním jednání v Ženevě zpřesnily návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války.

Nejmenovaný vysoce postavený činitel agentuře AFP řekl, že „Ukrajina, USA a Evropané udělali americký návrh proveditelný“ a že se výrazně změnil k lepšímu. Plán například předpokládá, že ukrajinské ozbrojené síly budou mít 800 tisíc příslušníků.

Rusko ale dalo najevo, že evropské protinávrhy vůči původnímu americkému plánu jsou pro něj nepřijatelné.

X X X

 AGROFERT  DOTACE  JAKO  VELKÉ  FIRMY  VE  ŠPANĚLSKU,

NĚMECKU,  BELGII,  FRANCII,  HOLANDSKU,  ITÁLII,  USA,  ĆÍNĚ,

RUSKU,  UKRAJINĚ.  TAM  JE  MĚLY  ZA  CHRUŠČOVA  KOLCHOZY

PROTO  HITLER  CHTĚL  NA  HOSPODAŘENÍ  I  UKRAJINU

 PROTI  DOTACÍM  AGROFERTU  HLAVNĚ  LIDOVCI,  JUREČKA…

PROTOŽE  NESCHOPNÍ,  NEMAJÍ  VELKÉ  FIRMY

 Agrofert bez dotací a veřejných zakázek nemůže přežít. Střet zájmů by to ale řešilo, říká Rozehnal

Předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš stále veřejnosti nepředstavil, jak vyřeší svůj střet zájmů s holdingem Agrofert. Ani převod Agrofertu na Babišovu dceru nebo vložení holdingu do takzvaného slepého svěřenského fondu by podle právníka Aleše Rozehnala nefungovalo. „Jako veřejný funkcionář by věděl, co je ve slepém trustu soustředěno, a jeho rozhodování by mohlo být ovlivněno,“ upozorňuje Rozehnal v pořadu Osobnost Plus.

Podle Rozehnala by k vyřešení střetu zájmů mohlo stačit, kdyby se Agrofertu přestaly vyplácet všechny druhy dotací 

Holding Agrofert přitom v úterý koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V. Podle právníka Rozehnala však Babiš bude muset Agrofert prodat, pokud se chce stát staronovým premiérem.

 Jak vyřeší předseda hnutí ANO Andrej Babiš svůj střet zájmů? Poslechněte si celou Osobnost Plus, hostem je advokát Aleš Rozehnal

„Převod na osobu blízkou je vyloučen hned prvními ustanovení zákona o střetu zájmů, který říká, že osoba blízká nesmí mít z rozhodování politika žádný prospěch. Samozřejmě, co by se nabízelo a co je uplatňováno relativně hodně v jurisdikcích, je takzvaný slepý trust, který se používá například ve Spojených státech, v Austrálii,“ připomíná.

„Vzhledem k tomu, že máme relativně velkou smluvní volnost, tak by bylo možné slepý trust zkonstruovat i při stávající právní úpravě, popřípadě by Andrej Babiš mohl použít slepý trust založený podle jiné jurisdikce. Nicméně problém je ten, že slepý trust vyřeší problém pouze v relativně omezeném množství případů,“ upozorňuje.

Slepý trust je podle advokáta konstruován pro takzvané portfoliové investice, kdy nezáleží na tom, jaký majetek je ve slepém trustu soustředěn. „Nicméně pokud se jedná o významné podnikání, jako má Andrej Babiš, kdy některým odvětvím celkem dominuje, tak je slepý trust nepoužitelný,“ vysvětluje.

„Veřejný funkcionář by samozřejmě věděl, co je ve slepém trustu soustředěno, a potom by jeho rozhodování mohlo být ovlivněno tímto vědomím úplně stejně, jako kdyby se jednalo o jiný svěřenecký fond nebo kdyby si holding nadále ponechal,“ dodává.

 Agrofert bez dotací?

V průběhu podzimu padlo celkem šest rozsudků soudů, které se zabývaly nevyplacení nebo stopnutí dotací pro Agrofert kvůli Babišovu střetu zájmů ještě v letech 2017 až 2021. Jak upozornil server iROZHLAS.cz, koncern v žádném ze sporů neuspěl.

„Zákon, jak zněl v době Babišovi předchozí vlády, byl jednoznačný, že vyplácení dotací zakazoval. Ministerstvo zemědělství ohlásilo, že výše neoprávněně vyplacených dotací Agrofertu je sedm miliard korun. Myslím, že pokud by měl nyní Agrofert i tuto částku vrátit, že by byla pro něj – nechci říct likvidační, ale naprosto esenciálně by ohrozila jeho podnikání,“ popisuje Rozehnal.

Pokud by však Andrej Babiš nijak nereagoval na svůj střet zájmů, teoreticky by podle Rozehnala mohlo stačit, kdyby se Agrofertu přestaly vyplácet všechny druhy dotací: „To by bylo zcela jasným jednoznačným řešením. Tím by se jakýkoliv střet zájmů vyloučil.“

 „Pokud by nepobíral žádné dotace a pokud by se neúčastnil žádných veřejných zakázek, tak potom samozřejmě ve střetu zájmů není a zcela jednoznačně by vyhověl liteře zákona. Nicméně pokud se podíváme na účetní závěrku Agrofertu, tak vidíme, že to fakticky není možné,“ zdůrazňuje právník.

„Například výše zisku, kterou Agrofert dosáhl za loňský rok, víceméně odpovídá vyplaceným dotacím. Pokud by dotace nebyly vyplaceny, tak by ta společnost byla víceméně ve ztrátě. A pokud by se ještě nemohl účastnit státních zakázek, tak by ztráta byla ještě větší a holding by to nemohl dlouhodobě přežít,“ doplňuje.

X X X

 Místo Bauhausu budova pro soudy? Demolice má skončit v lednu

Dělníci začali bourat někdejší hobbymarket Bauhaus v centru Ostravy, který roky hyzdil okolí a blokoval rozvoj území. Město za demolici zaplatí necelých deset milionů korun bez DPH a práce mají skončit do konce ledna. Na uvolněném místě by mohl vzniknout nový justiční areál pro zhruba 500 zaměstnanců justice.

Bourání někdejší prodejny Bauhaus běží od listopadu a podle města bude hotové nejpozději v lednu. Navazující terénní úpravy pak do konce února. Investici potvrdil náměstek primátora Břetislav Riger (Ostravak), podle kterého město zaplatí necelých deset milionů korun bez DPH.

Před zahájením samotné demolice proběhly přípravné práce, například přeložka veřejného osvětlení nebo úprava napojení parkovacího systému. Riger připomněl, že stavba nového justičního paláce by pro Ostravu představovala významnou investici i architektonické zhodnocení lokality. Zároveň označil původní hobbymarket za symbol naivity 90. let, protože podle něj nikdy neměl stát v centru města.

Bauhaus v centru: tři dekády problémů a ztrát

Pozemky o rozloze dvou hektarů prodal městský obvod společnosti Bauhaus v roce 1994 za více než 38 milionů korun. Součástí transakce byla i budova bývalých jatek, které měl Bauhaus opravit. Objekt ale dlouhé roky chátral a samotná prodejna postupně ukončila provoz.

Město se snažilo areál získat zpět řadu let. Nakonec za něj, včetně objektu někdejší prodejny, zaplatilo 80 milionů korun. Jatka prošla rekonstrukcí a od roku 2022 v nich sídlí městská galerie současného umění Plato, která část programu provozovala i v bývalém hobbymarketu.

 Nový justiční areál pro 500 pracovníků

Zastupitelé letos v červnu schválili záměr směny pozemků se státem, která má stavbu justičního areálu umožnit. Stát by získal pozemky po hobbymarketu a město pozemky s budovou Okresního soudu Ostrava. Objekt soudu by v budoucnu mohla využít například porubská radnice.

Justiční areál má podle dřívějších plánů vzniknout do roku 2030. Soustředit by měl Okresní soud, Okresní státní zastupitelství, Probační a mediační službu i část Krajského státního zastupitelství. Celkem by do něj přešlo téměř 500 zaměstnanců justice.

Původní pozemek města u sadu Boženy Němcové o rozloze 6000 metrů čtverečních se nakonec ukázal jako nevhodný, mimo jiné kvůli dopravnímu napojení.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Právníci varují před dalším problémem: Fico chce zrušit úřad pro oznamovatele korupce

Slovenská vláda chce zrušit Úřad na ochranu oznamovatelů a převést jeho pravomoci na ministerstvo vnitra. Více než padesát právníků varuje, že plán zasahuje do nezávislé kontroly státu a zpětně oslabí ochranu whistleblowerů. Podle nich může návrh odporovat principům právního státu i právu Evropské unie.

Právníci upozorňují, že změna zasahuje do fungování kontrolních mechanismů. Podle jejich stanoviska je zrušení úřadu nepřiměřené a zpětně odebírá ochranu oznamovatelům. Návrh by mohl odebrat status chráněného oznamovatele více než stovce lidí. To podle expertů narušuje právní jistotu i legitimní očekávání.

Úřad poskytuje ochranu lidem, kteří upozorní na korupci nebo jinou závažnou činnost. Kontroluje postup úřadů i zaměstnavatelů a přiznává status chráněného oznamovatele.

Zrychlený režim

Kabinet Roberta Fica návrh předložil ve zrychleném režimu. Tvrdí, že chce procesy zjednodušit a propojit ochranu oznamovatelů s podporou obětí trestných činů. Ministerstvo vnitra tvrdí, že současný systém nedává rovnováhu mezi právy zaměstnavatelů a oznamovatelů.

Úřad vznikl v roce 2021. V posledních letech několikrát rozhodoval ve věcech, které se týkaly právě ministerstva vnitra. Právníci proto mluví o střetu zájmů: resort, který čelil kontrole, nyní prosazuje zrušení instituce, jež kontrolu vykonává. Návrh také obchází postup, který zákon stanoví pro případné odvolání předsedkyně úřadu.

 Riziko porušení práva EU

Odborníci upozorňují, že návrh snižuje úroveň ochrany whistleblowerů pod minimální standard evropské směrnice. Pokud Slovensko přijme zákon v této podobě, může čelit řízení o porušení povinností vůči Evropské unii.

Zrušení úřadu může mít i dopad na veřejné finance. Slovensko použilo na jeho vybudování prostředky z Plánu obnovy. Porušení podmínek může vést k vracení peněz nebo k dalším sankcím.

Napětí s Evropskou komisí

Evropská komise nedávno zahájila řízení i kvůli slovenské novele ústavy. Ta umožňuje posuzovat, zda se na Slovensku uplatní evropské právo. Komise upozornila, že jde o krok v rozporu se zásadou jeho přednosti. Premiér Robert Fico však odmítá, že by vláda měla ústavu měnit.

Právníci upozorňují, že zrušení úřadu může být dalším krokem, který Brusel vyhodnotí jako porušení závazků vůči Evropské unii.

Špičky justice varují

Pod dokumentem jsou podepsány výrazné osobnosti slovenské právní komunity. Jde například o bývalého soudce Soudního dvora EU Daniela Švábyho, emeritního předsedu Ústavního soudu Jána Mazáka, ústavní právníky Ladislava Orosze a Juraje Babjaka, bývalou ombudsmanku Máriu Patakyovou, děkanky právnických fakult Mariannu Novotnou a Katarínu Šmigovou nebo bývalou ministryni spravedlnosti Luciu Žitňanskou.

Odborníci zdůrazňují, že návrh není technická úprava. Podle nich může změnit způsob, jakým stát chrání oznamovatele a jak funguje kontrola veřejné moci.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a podnikatel a ekonom Jan Palaščák hledali v debatě Ekonomického deníku vize pro chytrý státní rozpočet. F

 České veřejné finance stojí na neudržitelné představě o tom, co si země může dovolit. Politici se tváří, že jejich cílem je zajistit vyšší kvalitu života skandinávského ražení. Slibují moderní stát, lepší školy, bezpečnost i zdravotnictví. Už ale mlčí o tom, jakou cenu za to Česko zaplatí. A zároveň trvají na nízkých daních. Právě tato kombinace vytváří dlouhodobě neudržitelný tlak na veřejné finance.

Před pěti lety prosadili poslanci hnutí ANO a ODS zrušení superhrubé mzdy. Státní pokladnu tím podle ekonoma a zakladatele skupiny Amper Jana Palaščáka, připravili o 100 miliard korun poměrně jistých příjmů, které dosud nikdo nedokázal uspokojivě nahradit. V podobném duchu rozpočtové „hrátky“ dál pokračují.

V přímém přenosu tak skoro každoročně sledujeme, jak se politici přetahují, zda hýbnou tou či onou daňovou sazbu o procentní bod nahoru či dolu, aniž by to mělo reálný ekonomický dopad. „Spíš než bychom přitáhli investice do Česka tím, že snížíme sazbu daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, mnohem více nám pomůže, když prostředí bude předvídatelné, právo bude vymahatelné,“ uvádí příklad Palaščák.

Příliš velké ambice

Otázka realistického nastavení ambicí státu dominovala debatě pětice předních českých ekonomů pořádané Ekonomickým deníkem. Kromě příjmů atakovaných politickými rozhodnutími diskutovali také o skokově rostoucích plánech na to, co všechno je potřeba ze státního rozpočtu zaplatit. Ať už jsou to vyšší důchody, více peněz na zdravotní péči nebo třeba rostoucí bezpečnostní výdaje.

„Máme ambice mít vysoké veřejné výdaje jako v Dánsku nebo ve Švédsku. A na druhou stranu nám politici neustále opakují, že máme mít nízké daně,“ upozornil vedoucí Centra veřejných financí Univerzity Karlovy Petr Janský. To představuje dva zcela odlišné systémy, které jde těžko kombinovat.

 Podle Palaščáka se tímto přístupem vlády samy připravují o vzácnou možnost, jak prostřednictvím nastavení daní a výdajů výrazněji ovlivňovat ekonomický růst a vlastní priority. „Je potom poměrně logické, že nabídka fiskální politiky je v podstatě nijaká,“ upozornil.

Štědrý stát znamená vyšší daně. Česko je výjimkou

Při hledání správného nastavení přitom nemusí Česko začínat od píky. Již zmíněný skandinávský model funguje, jenže my jsme si z něj vybrali jen tu příjemnější polovinu. Tak například dánské rozpočtové výdaje se zaměřují na výzkum a vývoj, sociální zabezpečení a wellfare, což podporuje vysokou životní úroveň, nízkou nezaměstnanost a spokojenost obyvatel.

Zároveň ale Dánsko má progresivní daňový systém a vysoké zdanění příjmu, které zahrnuje státní, místní a případně církevní daně a příspěvek na zdravotní péči. Celkově Dánové zaplatí na těchto daních až 52 procent svých příjmů. Daň ze zisku firem činí 22 procent, daň z přidané hodnoty je jednotná ve výši 25 procent. Snížená sazba DPH neexistuje.

„Než bychom přitáhli investice do Česka tím, že snížíme sazbu daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, mnohem více nám pomůže, když prostředí bude předvídatelné a právo vymahatelné,“ říká Jan Palaščák, ekonom a zakladatel skupiny Amper. Foto: Radek Čepelák

Oproti tomu v Česku se pohybuje míra zdanění práce od 35,5 % do 43,7 % hrubého příjmu v závislosti na tom, kolik člověk vydělá. Ze zisků firmy odvádějí 21procentní daň. DPH má dvě sazby – základní ve výši 21 procent, snížená sazba činí 12 procent.

Vítěz letošních parlamentních voleb hnutí navíc ve svém volebním programu slíbil další snižování daní. Například daň z příjmu firem má klesnout z 21 procent na 19. Zastavit hnutí ANO chce i plánovaný růst minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ. Další navrhované změny zahrnují obnovení daňové slevy na dítě ve školce a úpravu slevy na druhého z manželů. A valorizovat by se dál neměla ani daň z nemovitostí.

Příliš mnoho priorit

Mluvit o dalším snižování daní v době, kdy výdaje státu rostou v důsledku automatických valorizací penzí i nových výdajů na bezpečnost rychleji než kdy dřív, podle Janského nedává smysl. „Máme velké výdajové ambice a slabý daňový systém. A to znamená obrovský rozpor,“ varoval ekonom. Jenže jak Janský připomněl, veřejnost ani politické elity nechtějí slyšet, že by bylo nutné buď zvýšit daně, nebo omezit ambice.

Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je problém ještě zásadnější. „Máme příliš mnoho priorit. Těch priorit přibývá, jsou drahé a nechceme mezi nimi volit. Takže je jenom přidáváme nad rámec existujících výdajů a dohromady je to neufinancovatelné,“ uvedl. Česko podle něj nežije v době krize, která by vysoké výdaje ospravedlňovala, ale v době rozpočtových iluzí.

Petr Janský, vedoucí Centra veřejných financí Univerzity Karlovy, s moderátorkou debaty Alžbětou Vejvodovou. 

Daňová realita: chyby, výjimky a politický strach

Už teď přitom český daňový systém obsahuje řadu výjimek a mezer, které příjmy státu limitují a snižují efektivitu výběru daní. Ekonom PAQ Research Petr Vilím k tomu uvedl: „Jejich zrušením by se dalo vybrat, jak jsme spočítali, zhruba 80 miliard korun navíc.“ To zhruba odpovídá částce, kterou by měl podle Hampla český státní rozpočet v příštím roce ušetřit, aby splnil požadavky zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Chybí ale politická odvaha tyto věci řešit. V nižší sazbě DPH tak podle Vilíma v důsledku toho zůstávají například dětské autosedačky. Slevu určenou na podporu rodin přitom zhusta využívají i bohatí Češi, kteří peníze od státu reálně nepotřebují. „Montují je do svých třetích a čtvrtých SUV u svých bazénů a na svých třetích a čtvrtých bytech v Krkonoších,“ poznamenal Vilím.

Vlády naopak v posledních letech rušily i opatření, která pomáhala efektivnějšímu výběru daní. „Úplně zbytečně si podtrháváme rozpočtové nohy, když ruší věci, který v zásadě fungují nebo aspoň netrápí nikoho úplně tolik, aby aby to bylo neudržitelné. Proč se například rušila elektronická evidence tržeb,“ upozornil ekonom a zakladatel skupin Amper Jan Palaščák. Za podobně zbytečné považuje i již zmíněné zrušení superhrubé mzdy.

Vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann (vlevo) s hosty debaty Vize pro chytrý státní rozpočet – Petrem Vilímem z PAQ Research a Michalem Skořepou z České spořitelny – a moderátorkou Alžbětou Vejvodovou. Foto: Radek Čepelák

Co s tím? Tři volby, které se nikomu nelíbí

Janský nakonec debatu stáhl k základní rovnici, která se sice opakuje roky, ale politici podle ní málokdy jednají. „Pokud chceme snižovat schodek, musíme oproti současnému stavu snižovat výdaje nebo zvyšovat příjmy. Jiná možnost není.“

Dodal jednoduchou, ale nepříjemnou bilanci:

• z výdajů se stovky miliard korun škrtnout nedají
• chytré daně a lepší výběr přinesou jen desítky miliard
• takže buď přijde růst příjmů, nebo pokračující schodky

Hampl k tomu dodává, že vybrat si Česko musí. Rozhodnutí se totiž stejně nevyhneme. Otázkou zůstává jen to, zda ho učiníme sami, nebo nás k němu donutí trh. „Přijdou časy, kdy bude i populistickým politikům rozpočtová zodpovědnost přinášet body,“ míní.

Zároveň uvádí příklad z Velké Británie. „Nigel Farage je první  populistický politik, který přichází s tím, že musí odvolat své plány v oblasti fiskální politiky, protože ví, že Británie není schopna je financovat a odvolává je proto, že pomýšlí na to, že bude tu zemi vést,“ popsal Hampl.

Podle něj jde nyní hlavně o to, aby Česko nepromarnilo to, co ještě má. Tedy vzácný fiskální prostor. Díky němu může vláda málo, ale přece řídit ekonomiku kýženým směrem. „Měli bychom chtít, aby se ten prostor nevypotřeboval hloupě a nesmyslně,“ říká Hampl. I když český prostor není velký, pořád je větší než v zemích, jako jsou Velká Británie, Itálie, Španělsko nebo Francie. A právě to může být do budoucna pro českou ekonomiku výhoda, která zemi zajistí udržitelnost dluhů i financování. Pokud ji ovšem dokážeme využít včas.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

 X X X

 Němci náš národ chtěli zničit

Němci náš národ chtěli zničit, z části poněmčit, z části vyhnat daleko na východ a zčásti fyzicky likvidovat

Pláč Hitlera nad tzv. sudetskými Němci, v jeho projevech v září 1938 či dříve, byl zcela falešný, lživý, byl divadlem hraným pro cizinu. Velkým utrpením však procházeli nikoliv sudeti, ale Češi v pohraničí ještě v době dávno před přijetím mnichovské smlouvy. Pronásledovali je právě znacizovaní Němci. Mnozí z našich lidí nepřežili. Jiní utekli jen s tím, co měli na sobě do českého vnitrozemí, aby si zachránili holé životy.

Pravda nemůže být potlačena lží, jíž zarytě a dlouhodobě, bez jakéhokoliv studu, šíří značná část Němců, zvláště odsunutých a jejich potomků, za vydatné finanční a jiné pomoci různých německých institucí a některých „českých“ médií a „českých přátel sudetské věci“.

V době tzv. protektorátu žil téměř jeden milion Čechů, jsou uváděna v různých přehledech i čísla nižší, v oblastech připojených k nacistické říši. Byli bez jakýchkoliv národnostních práv, docházelo k zabavování jejich majetku, české školy byly hromadně rušeny, činnost spolků byla zakázaná, české knihovny ničeny. Z Čechů v říši se stali bezprávní lidé. Jejich děti nemohly studovat, směly vykonávat jen méně kvalifikovaná povolání. Zatímco znacizovaní sudeti  v době první republiky neustále žádali větší a větší menšinová práva pro sebe, aby později  chtěli autonomii a nakonec k připojení k říši, pak sami Čechům žádná práva nepřiznali. Čechy v blízké budoucnosti chtěli germanizovat.

Němci náš národ chtěli zničit, z části poněmčit,  z části vyhnat daleko na východ a zčásti fyzicky likvidovat. A naši zemi si přisvojit. My jsme sudety odsunuli. Přesto z nás dělají zločince a ze sebe oběti, ač to bylo nacistické Německo, a sudeti s ním, které rozpoutalo světovou válku a vedlo ji barbarským způsobem. Krev 50 milionů obětí padá jako na spoluviníky i na tzv. sudetské Němce, kteří za panskou rasu bojovali proti „podlidem“, především Židům a Slovanům. Nyní se z toho hodlají vylhat.  

Ogňan Tuleškov, České národní listy

 X XX

 Lavrov odmítl Francii a Německo. Připomenul Minské dohody

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes po setkání se svým běloruským protějškem Maksimem Ryženkovem na společné tiskové konference vyjádřil také k vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině.

 Na otázku k této problematice se Lavrov vyjádřil k roli členských států Evropské unie. „Pokaždé, když bylo dosaženo pokroku, byly tyto dohody porušovány. Nyní, když naši evropští kolegové hlasitě prohlašují, že žádné nové Minské dohody nebudou, že žádná rozhodnutí nemohou být činěna bez Evropy, protože to platí i pro ně – a Evropa selhala ve všech ohledech, počínaje rokem 2014,“ citovala ruského ministra zahraničí polská televize  Polsat News.

„Když teď říkají: ‚Ani se neodvažujte dělat cokoli bez nás‘ – měli jste své šance, ale nevyužili jste je, prostě jste je promarnili,“ shrnul Lavrov svůj postoj k evropské diplomacii.

O Spojených státech mluvil zcela jinak. „Vážíme si postoje Spojených států, které jsou jediným západním lídrem, na rozdíl od Londýna, Bruselu, Paříže a Berlína, jenž se chopil iniciativy k nalezení řešení. Toho si vážíme,“ řekl Lavrov, který připustil možnost, že by v konfliktu jako mediátoři vystupovali Bělorusko nebo Turecko, a takovou roli Francie nebo Německa rozhodně odmítl.

Odkázal na rámec dohody o ukončení války na Ukrajině, který se v pátek začal šířit v médiích a je označován jako „Trumpův plán“. „Ti, kdo se snaží porozumět předloženým dokumentům, je v první řadě úmyslně zveřejnili, aby vytvořili mediální šílenství, a ti, kdo toto šílenství řídí, to zjevně netají. Chtějí podkopat snahy Donalda Trumpa, chtějí tento plán změnit po svém,“ řekl ruský diplomat.

Lavrov tvrdil, že 28 politických bodů, které původně tvořily „Trumpov plán“, odráží dohody, kterých americký prezident dosáhl s Vladimirem Putinem během osobního setkání na Aljašce v srpnu . Prohlásil: „Pokud budou z klíčových dohod, kterých jsme dosáhli, vymazány duch a litera dohody z Anchorage, pak bude situace samozřejmě zcela jiná.“

Jednoznačné odmítnutí mediační role Francie a Německa je zcela pochopitelné poté, co německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Minské dohody byly uzavřeny, aby byl získán čas pro Kyjev, což následně potvrdil i francouzský prezident François Hollande. To také vysvětluje, proč Ukrajina uzavřené dohody neplnila a naopak bez kritiky Západu vedla občanskou válku proti  svým občanům na východě země.Server vasevec.cz

X XX

  Bradáčová dostala nejvyšší vyznamenání policie, cenu převzal i tým elitní kriminalistky z NCOZ

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová převzala z rukou policejního prezidenta Martina Vondráška nejvyšší ocenění sboru za spolupráci. Ceremonie se konala bez přítomnosti médií či veřejnosti, redakci ji ale potvrdilo Policejní prezidium. Bradáčová obdržela medaili v rámci akce, při níž šéf kriminální policie oceňoval vyšetřovatele a případně žalobce za vynikající výkony.

 Bradáčová dostala v tichosti nejvyšší vyznamenání policie, cenu převzal i tým elitní kriminalistky z NCOZ

Na Policejním prezidiu se minulý čtvrtek v tichosti odehrála slavnostní akce. Konal se tam Den Služby kriminální policie a vyšetřování, při kterém se dostává ocenění nejlepším kriminalistům z celé republiky. Byl to již čtvrtý ročník ceremonie, medaile uděloval náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii Tomáš Kubík.

 „Akce navazuje na tradici založenou kriminální ústřednou Praha v roce 1928. Oceňováni jsou nejlepší příslušníci služby kriminální policie a vyšetřování a další osobnosti, které se podílejí na objasňování nejzávažnější trestné činnosti, a současně i policisté, kteří aktivně působí na poli osvěty a prevence,“ sdělil iROZHLAS.cz mluvčí prezidia Ondřej Moravčík.

V rámci slavnostního dne však jedno ocenění udělil přímo policejní prezident Martin Vondrášek. Nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové předal Čestnou medaili Policie České republiky, což je jedno ze dvou nejvyšších vyznamenání sboru. Bradáčová se ho dočkala za dlouhodobou spolupráci s vyšetřovateli.

‚Poděkování za spolupráci‘

„Čestnou medaili Policie České republiky jsem se paní doktorce Bradáčové rozhodl udělit jako výraz poděkování za její přínos k budování a prosazování dobrého jména Policie České republiky. Jde tedy z mého pohledu o ocenění vzájemné vysoce profesionální spolupráce v dlouhodobém měřítku,“ sdělil redakci policejní prezident Vondrášek.

Jaké medaile má policie

• Čestná medaile Policie České republiky
• Medaile Policie České republiky Za zásluhy o bezpečnost
• Medaile Policie České republiky Za statečnost
• Medaile Policie České republiky Za věrnostDále se udělují Plaketa Policie České republiky, Pamětní bodák či Kord.

Bradáčová necelých třináct let řídila Vrchní státní zastupitelství v Praze, jež dozoruje vyšetřování nejzávažnějších korupčních a hospodářských kauz či případů spojených s terorismem. Úřad pod jejím vedením u soudu usvědčil z podvodů nebo korupce lobbistu Marka Dalíka, exhejtmana Davida Ratha nebo politického podnikatele Tomáše Horáčka.

„Ocenění je pro mne velkou poctou a vážím si ho o to víc, že je reakcí na celou mou dosavadní profesní spolupráci napříč útvary Policie České republiky, které jsou státnímu zastupitelství v trestním řízení nejbližším partnerem,“ reagovala pro iROZHLAS.cz Bradáčová.

Vláda Petra Fialy (ODS) státní zástupkyni původem z Roudnice nad Labem jmenovala po rezignaci nejvyššího žalobce Igora Stříže jeho nástupkyní, soustavu státního zastupitelství řídí od 1. dubna. Funkční období má na sedm let. Bradáčová se stala žalobkyní v roce 2001.

Ceny na návrhy samotných policistů

Den Služby kriminální policie a vyšetřování zavedl zmíněný náměstek Tomáš Kubík, když se roku 2021 ujal funkce. Důvod byl prostý. „Když jsem to přebíral, zjistil jsem, že kriminální policie, byť má 12 tisíc příslušníků, nemá svůj významný den. A u této příležitosti jsme se rozhodli, že budeme udělovat ocenění,“ vysvětlil iROZHLAS.cz Kubík.

Náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii Tomáš Kubík. 

Medaile se předávají na základě nominací vzešlých z jednotlivých krajů, návrhy podávají i celostátní útvary, jako je třeba Národní centrála proti organizovanému zločinu. V ideálním případě mají v rámci slavnostního dne obdržet ocenění úspěšní vyšetřovatelé z každého regionu.

„Mám vždy radost, když se tam objeví nějaký poručík z terénu, který vyniká. Jeden kraj to letos dostal za objasnění významné hospodářské trestné činnosti, policie Moravskoslezského kraje obdržela ocenění za pěknou akci rozkrytí nelegální sítě automatů,“ poznamenal náměstek Kubík, který letos načal 34. rok služby u policie.

Cena pro tým elitní vyšetřovatelky

Loni se ocenění poprvé udělovaly i za týmovou spolupráci. A jak potvrdil Kubík, uplynulý čtvrtek ho obdržel mimo jiné tým elitní vyšetřovatelky Národní centrály proti organizovanému zločiny Jany Šebkové. Ta v minulosti vedla rozkrývání kauzy kolem Davida Ratha, korupce v Nemocnici na Homolce či dnes už bývalého vrchního soudce Zdeňka Sováka.

 „Je to za výkony pracoviště, které vede kolegyně Šebková,“ podotkl náměstek Kubík. Podle posledních dostupných informací Šebková řídí v NCOZ odbor závažné hospodářské trestné činnosti. Ve sboru slouží více než dvacet let, v minulosti se věnovala i případům z Ústeckého kraje, například korupci litoměřických soudců.

Policisté pak Kubíkovi navrhují, aby za spolupráci ocenil i odborníky ze spřízněných branží. Soudce, státní zástupce či znalce. „Za významné oceněné lze považovat Radima Dragouna, Zdeňka Štěpánka či Kláru Kalibovou,“ podotkl mluvčí Moravčík s odkazem na oba vrchní žalobce a expertku na práci s oběťmi trestných činů. Ocenění si letos převzalo zhruba 70 lidí.

 Návrh rozpočtu se podle Babiše nedá spravit. Končící koalici vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků

Návrh státního rozpočtu se podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše nedá spravit a je třeba ho přepracovat, uvedl po jednání koaličních lídrů ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích u Prahy. Končící vládní koalici Spolu a Starostů vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo. Končící premiér v demisi Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) výtky nastupující koalice k rozpočtu odmítají.

 Předseda sněmovní frakce SPD Radim Fiala po jednání zopakoval, že přepracování rozpočtu povede zřejmě k rozpočtovému provizoriu na začátku příštího roku. Pokud vláda v demisi na návrh rozpočtu už nesáhne, přichystá podle Fialy formující se koalice záložní variantu tak, aby bylo provizorium co nejkratší. Na tahu je ale končící vláda, uvedl

 Adeptka ANO na ministryni financí Alena Schillerová doplnila, že koalice bude ve středu při prvním projednávání rozpočtu ve Sněmovně postupovat ve shodě, plánuje ho vrátit končícímu kabinetu k přepracování. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky zabralo téma rozpočtu největší díl ze zhruba dvouhodinového jednání.

Koaliční politici probrali také plány pro fungování Sněmovny. Podle Macinky se věnovali například novým pravidlům pro jednání dolní komory. Téma rozpočtu spojili s návrhem na zmrazení platů politiků od ledna příštího roku. Strany končící koalice avizovaly, že ho nechtějí nechat schválit ve zrychleném režimu.

Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura vyzval vládu, aby poslanecký návrh projednala co nejrychleji, aby se jím mohla Sněmovna začít zabývat. „Pokud chtějí šetřit, ať urychleně schválí zmrazení platů politiků,“ uvedl Babiš na adresu kabinetu Fialy ve spojitosti s rozpočtem.

Letošní výši platů státních představitelů prosadila předvolební vládní koalice v březnu přes veto prezidenta. Platy vrcholných politiků se v porovnání s předchozím obdobím zvýšily o sedm procent. Pokud novela ANO, SPD a Motoristů nebude včas schválena, zvýší se platy od příštího roku zhruba o pět procent.

 Premiér a šéfové parlamentních komor by poprvé pobírali více než 300 000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 korun na 115 000 korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 korun více než letos. Objem peněz na platy politiků je daleko menší než ten, který je určen pro soudce a senátory, a to i vzhledem k jejich počtu.

Šéfové ANO, SPD a Motoristů v novele ani odhadem nevyčíslili, kolik stát přijetím jejich návrhu ušetří. Pouze obecně uvedli, že zmrazení povede k významným úsporám. „Konkrétní výše bude záviset na vývoji průměrné mzdy v národním hospodářství,“ sdělili.

Návrh státního rozpočtu pro příští rok na platy představitelů státní moci i soudců počítá s částkou 7,96 miliardy korun. Loni vyplatil státní rozpočet o miliardu méně. Pro letošní rok počítal rozpočet s částkou 7,14 miliardy korun. Na platy soudců je na příští rok v kapitole ministerstva spravedlnosti vyčleněno 7,3 miliardy korun.

X X X

Pardubický kraj plánuje pro rok 2026 posílit dopravní obslužnost a modernizovat klíčové tratě

Radní Pardubického kraje schválili a předkládají zastupitelstvu návrh rozsahu dopravní obslužnosti pro rok 2026. Ten počítá s posílením autobusové, železniční i trolejbusové dopravy, se zkvalitněním spojů a s rozšířením nabídky zejména na vytížených a turisticky atraktivních trasách.

„Pardubický kraj staví na kvalitní veřejné dopravě. Navržené změny pro příští rok jednoznačně ukazují, že neváháme investovat do lepší dostupnosti i moderních technologií. Posílení výkonů je reakcí na potřeby cestujících a zároveň dalším krokem k udržitelnému a komfortnímu cestování všude v našem území,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr.

Rozšíření autobusové dopravy

Radní navrhují, aby autobusová doprava v roce 2026 dosáhla rozsahu 16,8 milionu kilometrů, což je o 40 tisíc kilometrů více než v roce 2025. Nárůst je způsoben především plánovaným rozšířením víkendových spojení na lince mezi Dolní Moravou a Žamberkem a také posílením ranního spoje z Hrochova Týnce do Vysokého Mýta. Na úhradu prokazatelné ztráty zajištění základní dopravní obslužnosti je navrženo 523,8 milionu korun.

Posílení železniční dopravy a moderní jednotky

Železniční doprava je plánována v rozsahu 5,26 milionu vlakokilometrů. „Očekávané změny zahrnují navýšení počtu vlaků na trati Kolín – Česká Třebová, které je spojené s nasazením moderních jednotek RegioPanter. K navýšení počtu spojů dojde rovněž na tratích Přelouč – Heřmanův Městec a Choceň – Litomyšl, kde má být v pracovní dny přidán jeden pár vlaků. Poslední navýšení se týká spojení Pardubice – Havlíčkův Brod, kde již v pracovní dny zajíždějí všechny vlaky na zastávku Pardubice centrum, jejíž obliba u cestujících stále roste,“ uvedl hejtman Martin Netolický. Celkové náklady na železniční dopravu činí 890,1 milionu korun, přičemž kraj počítá s dotací Ministerstva dopravy ČR ve výši 228,9 milionu korun.

Ekologičtější trolejbusová doprava

Trolejbusová doprava v krajském městě má dosáhnout 165 tisíc kilometrů, což představuje navýšení o 30 tisíc kilometrů oproti roku předchozímu. V roce 2026 by mělo dojít k nahrazení části výkonu autobusů hybridními trolejbusy, které bude zajišťovat Dopravní podnik města Pardubic, a. s. Kraj navrhuje na trolejbusový provoz vyčlenit 7,2 milionu korun, což spolu s podílem dotčených obcí ve výši 1,8 milionu korun umožní zajistit předpokládaný rozsah provozu.

Důraz na modernizaci a komfort cestujících

Navržený rozsah dopravní obslužnosti pro rok 2026 potvrzuje dlouhodobou snahu Pardubického kraje rozvíjet moderní, bezpečnou a ekologickou veřejnou dopravu, která odpovídá potřebám obyvatel regionu i aktuálním trendům v oblasti mobility. Mgr. Sylva Drašnarová

 X X X

 Autobus jedoucí do Prahy v Polsku boural. Řidička osobního auta nepřežila

 U polské Vratislavi v úterý odpoledne havaroval autobus dopravce FlixBus mířící do Prahy. Srazil se s osobním vozidlem, jehož řidička zemřela. Při nehodě se zranil její spolujezdec. Mluvčí společnosti FlixBus Tomáš Beránek řekl, že v autobusu se lehce poranili tři cestující. Dopravce pro klienty vyslal náhradní autobus.

Nehoda se odehrála po 12:00 na lince z Varšavy přes Vratislav do české metropole. Podle mluvčího v autobusu cestovali lidé různých národností. „Všichni cestující včetně lehce zraněných v průběhu odpoledne odjeli náhradním autobusem do Prahy,“ doplnil. Podle dostupných informací byli v době nehody v autobusu především Ukrajinci a Poláci, mezi cestujícími nebyl žádný Čech.

 Polská rozhlasová stanice RMF FM na svých internetových stránkách uvádí, že se nehoda stala u městečka Oleśnica severozápadně od Vratislavi. Její příčiny policie vyšetřuje.

Z předběžných zjištění vyplývá, že řidička osobního auta nesprávně přejížděla z jednoho pruhu do druhého. Vozidlo se srazilo s autobusem, který se následně ocitl mimo vozovku. Třiatřicetiletou ženu záchranáři ve vážném stavu odvezli do nemocnice, kde však svým zraněním podlehla. Její spolujezdec byl hospitalizován.

 Gazeta Wroclawska dříve odpoledne psala o pěti cestujících z autobusu, kteří skončili v nemocnici.

Silnice byla po nehodě zablokovaná v obou směrech.

Německá společnost Flixbus byla založena v roce 2013 a je dceřinou společností firmy Flix. Provozuje meziměstskou autobusovou dopravu nejen v Evropě, ale i v Turecku, Indii, USA, Mexiku a Chile. Do Česka rozšířil dopravce svou síť v roce 2014.