Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil na americké konzervativní konferenci CPAC v texaském Dallasu. Projev věnoval především kritice „liberální“ politiky a „liberálů“. Do Spojených států přiletěl už v úterý, kdy se setkal s exprezidentem Donaldem Trumpem na jeho soukromém golfovém hřišti v New Jersey.

 V úvodu své řeči Viktor Orbán řekl, že Maďarsko sice není na rozdíl od USA světová velmoc, má ale bohatou historii, v níž se předchozím generacím podařilo například „porazit komunisty“. „Ale komunisty je těžké porazit. Po celém světě teď vstali z popela, spojili se s liberály a jsou silnější než kdy dřív,“ prohlásil maďarský premiér.

„Vítězství nad liberály“ vyzdvihl Orbán jako svůj úspěch nejen na CPAC, ale i při setkání s Trumpem, se kterým oslavil své dubnové volební vítězství. Orbán za premiérský stůl usedl už počtvrté v řadě poté, co v každé maďarské obci s populací pod 10 000 lidí zvítězila jeho strana Fidesz.

Stejně jako si Trump užívá provokování amerických liberálů, Orbán se rád opírá do „bruselských byrokratů“, poznamenává stanice BBC. Ve čtvrtečním projevu Orbán kritizoval obě zmíněné skupiny.

„Vaše administrativa (prezidenta Barracka Obamy) vyvinula na EU, především na Brusel, ideologický tlak. Chtěli po nás, abychom změnili naši ústavu v souladu s globálními liberálními koncepty,“ řekl Orbán, který byl v roce 2016 mezi evropskými lídry jediný, kdo podpořil Trumpa v souboji o Bílý dům.

Orbán přicestoval do USA pouhý týden poté, co svými kontroverzními výroky o mísení ras vyprovokoval svoji dlouholetou poradkyni k rezignaci a sklidil kritiku z nejvyšších míst Evropské unie, která ho mimo jiné kritizuje i za narušování demokratických hodnot v Maďarsku.

„Pokud věříte v boha, víte, že jsme byli stvořeni k jeho obrazu. Proto musíme mít dost odvahy na otevírání citlivých témat jako migrace, pohlaví a střet civilizací,“ prohlásil na konferenci maďarský premiér, který dále hovořil o tom, že levicoví politici neznají mezí a chtějí „nás vykořenit z křesťanských hodnot“ „Nejhroznější věci v historii vykonali lidé, kteří nesnášeli křesťanství. Křesťanské hodnoty nám brání v tom zajít příliš daleko,“ prohlásil

Na konzervativní konferenci CPAC vystoupí s projevem v sobotu také Trump. Agentura Bloomberg uvádí, že ačkoliv Orbán sklidil za své výroky o rase kritiku, některé americké konzervativce jeho politika přitahuje.

„Nechte toho muže promluvit. Uvidíme, co má na srdci. A pokud s tím lidi nebudou souhlasit, měli by to dát najevo,“ prohlásil předseda CPAC Matt Schlapp.

Na CPAC v minulosti vystoupil například republikánský exprezident Ronald Reagan nebo George W. Bush. Konference se kromě politiků účastí i konzervativní aktivisté.

X X X

NOVINÁŘ  FRIEDMAN  O  ZELENSKÉM, USA,  UKRAJINĚ

Mezi USA a Zelenským to skřípe, říká slavný novinář Friedman. Cestu Pelosiové na Tchaj-wan nechápe

Mezi Spojenými státy a Ukrajinou nepanuje žádný harmonický vztah, naopak to mezi oběma stranami velmi skřípe. USA se navíc vlastní nerozvážností vedle Ruska vystavily i riziku útoku další supervelmoci – Číny. Takto čte události posledních dní respektovaný novinář a trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Thomas Friedman. Podle něj je iluzorní si myslet, že by Evropa Američanům proti Pekingu pomohla.

 „V mezinárodních vztazích přijdou momenty, kdy je potřeba mít oči na stopkách. Dnes je to naprosto jasné: Musíme zajistit, aby Ukrajina zvládla alespoň otupit a nejlépe zvrátit nevyprovokovanou invazi Vladimira Putina, která bude v případě ruského úspěchu představovat přímou hrozbu pro stabilitu celé Evropské unie,“ má jasno věhlasný novinář Friedman, který pro prestižní list New York Times sepsal na první pohled velmi kontroverzní komentář.

V něm například napsal, že USA toho pro Ukrajinu na diplomatickém poli měly udělat opravdu hodně. Prezident Joe Biden údajně opakovaně komunikoval s čínským protějškem Si Ťin-pchingem a důrazně ho varoval, aby Peking nepomáhal Rusku vojensky. V opačném případě by Čína riskovala zákaz přístupu na americký i evropský trh.

Washington mezitím pumpuje na Ukrajinu tuny vlastní vojenské techniky, která zásadně přispívá faktu, že Ukrajinci ještě ve válce srdnatě vzdorují. Friedman ale dále píše, že mezi Kyjevem a USA panují výrazné neshody. „Je tam velká nedůvěra mezi Bílým domem a prezidentem Volodymyrem Zelenským, dost možná mnohem větší, než o které se mluví,“ uvažuje novinář.

Korupce na Ukrajině

Ten také upozornil na kuriózní události, které se dějí v pozadí hvízdání kulek. Například na Zelenského rozhodnutí postavit mimo službu ukrajinskou generální prokurátorku nebo šéfa tajné služby. Podle Friedmana je to stejné, jako kdyby Biden ve stejný den vyhodil ministra spravedlnosti a šéfa CIA.

Friedman se domnívá, že USA se příliš nepídí po tom, co za politickými machinacemi na Ukrajině stálo. „Jako bychom se nechtěli podívat blíže pod pokličku Kyjeva ve strachu, jakou korupci a lumpárny bychom tam mohli najít ve chvíli, kdy už jsme tam investovali tolik peněz,“ napsal publicista.

 Zbytečný výlet na Tchaj-wan?

S přihlédnutím k výše popsaným procesům – kdy USA chtějí podporovat Ukrajinu, ale mají své pochyby, a situace na bojišti zůstává napjatá – Friedman nechápe, proč se předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová rozhodla odletět na Tchaj-wan.

Od Pelosiové jde podle něj jen o symbolickou návštěvu, která má však potenciál vyvolat neočekávanou reakci ze strany Číny, jejímž důsledkem může být změna postoje Pekingu vůči válce na Ukrajině.

„A pokud si myslíte, že naši evropští spojenci – kteří čelí existenční válce s Ruskem, jež bojuje proti Ukrajině – se k nám připojí, pokud kvůli Tchaj-wanu vznikne konflikt mezi USA a Čínou, vyvolaný právě touto nevynucenou návštěvou, pak tedy hrubě nechápete současný svět,“ uzavřel Friedman.

X X X

 Atomovka teď nedává smysl, Putin se ale pomstí. Hrozí další fronta, píše ruské médium

Zatímco většina zpráv o válce na Ukrajině k nám proudí z Kyjeva a západních médií, Moskva mezitím tvoří vlastní válečnou propagandu. Jak Rusko o válce přemýšlí? To zčásti ukazuje analýza na webu státní ruské televize RT (dříve Russia Today), ve které autoři píší o provokaci USA, přístupu Vladimira Putina i útoku NATO.

Nejvlivnější ruské médium v zahraničí je v současnosti v Česku vypnuté. Články RT ale nadále přebírají weby, které tuzemský internet akceptuje. Mezi nimi například web Azerbaycan24, jehož síldo se nachází v Moskvě spřáteleném Baku. Ten přinesl analýzu války na Ukrajině, z níž je dobře patrné, jak Rusko o válce přemýšlí a jak z pohledu Západu svým čtenářům úmyslně předkládá zkreslenou verzi reality.

Za hlavní viníky eskalace konfliktu na Ukrajině stanice RT označila Američany. Podle článku USA balancují na hraně při testování toho, co si mohou dovolit a nevyvolat přitom přímý konflikt s Ruskem. Začalo to prý dodávkou Javelinů, pokračovalo dodáním raketového systému HIMARS a teď už se mluví i o amerických stíhačkách pro Ukrajinu.

Rusko navíc kvůli západním sankcím podle RT pociťuje zvýšený tlak na některá svá předsunutá území jako Kaliningrad nebo Podněstří. „Někteří tyto procesy označují za snahu mladších amerických spojenců ve východní Evropě otevřít druhou frontu s Ruskem,“ píše web ruské státní televize. Není přitom jasné, z jaké strany by měl tento údajný útok započít. Optikou Moskvy by mělo zřejmě na pozice v Podněstří zaútočit Rumunsko jakožto člen NATO.

Jaderné zbraně? Teď ne

Rusko se naopak z pohledu RT snaží napětí neeskalovat – neútočí na transporty, nepodniká hackerské útoky a ani neničí kritickou infrastrukturu. Web už ale nezmiňuje, že armáda Moskvy od počátku války útočí na civilní cíle a v kontextu celé invaze je v pozici země, která zmáčkla spoušť jako první.

RT dále otevřeně rozebírá útok jadernými zbraněmi. Ten teď údajně není na stole, přesto není do budoucna vyloučený. „Ruské použití taktických nukleárních zbraní je v současnosti irelevantní. V situaci, kdy ruské jednotky pomalu, ale jistě postupují ukrajinským územím,“ tvrdí RT.

Ruské propagandistické médium také píše, že Rusko zatím úmyslně nereaguje na zvláštní „ukrajinské akce“, v jejichž důsledku se například potopil křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily.

„Zřejmě to demonstruje neochotu Kremlu být vyprovokován ze strany nepřítele. Putin nejspíš rád servíruje pomstu za studena, a to v čase, který si sám vybere. Nic, co se událo v tom konfliktu, ani jedna ze stran nezapomene. Jen Rusové se teď ale nechtějí rozptylovat při plnění současného úkolu – poražení nepřátelských jednotek na Donbasu a ovládnutí východu a jihu Ukrajiny,“ píše se v textu RT.

 X X X  

ODBORÁŘ  STŘEDULA:  FIALA  HLAVNĚ  ŘEŠIT  INFLACI  A  CHODOBU  LIDÍ,  POSLAT  I  VŠECHNY  HASIČE  Z  HŘENSKA   K  MOŘI  ZA  NÁROČNÉ  HAŠENÍ

 Úkolem vlády je teď řešit inflaci a ne stíhačky, které si možná nebudeme moci dovolit, říká Středula

Odbory jsou připraveny už od září pořádat protestní akce, pokud se s vládou nedohodnou na růstu platů. Obě strany sice tvrdí, že se chtějí dohodnout, ale zatím se jejich představy dalece rozcházejí. „Přestože hovoříme o udržení kupní síly, tak jsme na jednání nepožadovali, aby byly plně nahrazeny ztráty způsobené inflací,“ řekl pro Český rozhlas Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula

„Řada těch zaměstnanců nejenže nedostala přidáno letos, ale ani v loňském roce. A to jsou věci, které se kumulují. Máme obavu, že vláda si neuvědomuje, v jaké situaci jsme,“ doplňuje s tím, že vládní představitelé chodí na jednání nepřipraveni.

Středula naznačuje, že možným řešením by bylo snížení agendy pro veřejné zaměstnance: „Dlouhodobě říkáme, že jestliže někdo chce snížit počet zaměstnanců státu, tak musí ovlivnit i to, co je povinností státu provádět. V tom jsme státu nikdy nebránili, ale paradoxně to stát nikdy důsledně neudělal.“

Vláda by podle něj měla dostát svému závazku, aby učitelé měli 130 procent průměrné mzdy, a dále by mělo být všem zaměstnanců placeným z veřejných peněz navýšen plat od 1. října o 10 procent. Kompenzaci by navíc měli dostat ti, kterým letos nebyl plat zvýšen vůbec, a to buďto o 10 procent, anebo v pásmu mezi 700 až tisíci korunami.

Zvýšení by se prý mělo financovat z dodatečných příjmů státu v důsledku inflace, které by měly za celý rok činit až 150 miliard korun.

Regulace cen

Středula přitom odmítá kritiku viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové, že pokud by si zaměstnanci vynutili zvýšení mezd o inflaci, byla by to jasná známka toho, že je rozjetá inflační spirála a inflace bychom se ještě dlouho nezbavili.

„To, co požadujeme, inflaci nezvedne. Stát by se měl podívat na to, v jakých segmentech došlo k navýšení inflace, protože i bez nárůstu mezd máme inflaci přes 17 procent a ta ještě dále poroste. My odhadujeme, že až na 20 procent,“ podotýká šéf odborů.

Jako příklad uvádí Francii, která zregulovala ceny 120 nejčastěji nakupovaných výrobků a má inflaci okolo 7 procent. Postupovat by se prý mělo podle zákona o cenách, kdy by se stanovily maximální marže. „Přišli jsme s tím v lednu a vláda celou tu dobu s tím zákonem nepracovala. Je to fatální chyba a problém, který se promítá na výrobce, a zejména na občany,“ zdůrazňuje.

„Musíte řešit celý řetězec, od prvovýrobce po obchodníka. Není to žádná novinka, lze to udělat, jen musíte chtít,“ míní Středula. „Není možné se spoléhat na to, že to zaplatí lidé. Není možné, aby tím chudým byl pouze člověk, který pobírá mzdu nebo plat,“ dodává.

Stíhačky? Možná si je nemůžeme dovolit

Kandidát na prezidenta kritizuje vládu za to, že místo témat minimální mzdy a platů ve státní sféře řeší nákup stíhaček: „To je otázka na několik let a rozhodně to není nutné v tuto chvíli řešit. Teď má řešit to, jak pomůže ekonomice, a to bohužel nedělá.“

Jinak se totiž může stát, že si za pár let budeme stíhačky pořizovat v úplně jiné ekonomické situaci i společenské atmosféře. Proto je prý třeba se v nejbližších měsících věnovat boji s vysokou inflací a cenami tepla nebo hrozbám omezení dodávek plynu, abychom zvládli zimu.

„Otázka obrany České republiky je nesmírně důležitá, nedovolil bych si to podceňovat. Ale v tom případě ať řeknou, kolik bude taková věc stát a zda na to máme finanční prostředky,“ upozorňuje v souvislosti s diskuzemi o nákupu amerických stíhaček F-35.

„Teď to určitě není hlavní téma pro veřejnou diskuzi, která jistě přijde. Ale už by měla být předložena celá bilance. Zároveň se bavíme třeba o dostavbě jaderné elektrárny a dalších důležitých věcech. Nedoporučuji to takto selektovat. Potom to vypadá, že všechno zvládneme, ale když to sečteme dohromady, tak to zvládnout nemusíme,“ varuje.

X X X

Hasiči uhasili v Českém Švýcarsku dva sektory na jih od řeky Kamenice. Dál vyhledávají skrytá ohniska

Hasičům v Českém Švýcarsku, které před 13 dny zasáhl ničivý lesní požár, se v pátek podařilo zcela uhasit dva sektory, které se nacházejí na jih od řeky Kamenice. Na místě zůstalo jen několik hasičů, kteří na oblast dohlížejí. Novinářům to v pátek večer řekl mluvčí hasičů Martin Kavka. Hasiči místo zásahu rozdělili na čtyři sektory.

 Správa národního parku České Švýcarsko chce ponechat obnovu lesa po rozsáhlém požáru převážně na přírodě | Zdroj: Hasičský záchranný sbor České republiky

Většina sil a prostředků se v pátek podle Kavky pohybovala v severní části od řeky Kamenice. Nejvíc práce mají hasiči i nadále v nepřístupném terénu ve skalách nad Hřenskem, kde ve čtvrtek v noci a v pátek ráno zachvátily porost plameny.

Hasiči mají po Hřensku zničené boty a oděvy. Materiál měl vydržet roky, bude třeba nový, říká starosta

 Hasiči ohnisko ještě ráno uhasili. Drobná ohniska tam však hasili hasiči celý den a zřejmě v tom budou pokračovat také v sobotu. Několik skrytých ohnisek se podařilo uhasit kolem Oltářního kamene.

„Dílčí úspěchy jsme zaznamenali také v oblasti Bouřňáku, nejvíce problémů je ale stále na jeho vrcholu,“ uvedl Kavka. Vrtulníky tam v pátek shazovaly vodu, protože skrytá ohniska se, stejně jako nad Hřenskem, objevují ve skalních štěrbinách.

Další významné úspěchy se v pátek podařily hasičům u Větrovce, kde také uhasili několik ohnisek. „Přesunutí sil a prostředků z jižních sektorů na sever pomohlo k rychlejšímu postupu a likvidaci více ohnisek,“ zhodnotil páteční strategii zásahu mluvčí.

Letadla a drony

V noci a v sobotu ráno se do terénu znovu vypraví drony vybavené termokamerami. Vydají se na průzkum všech sektorů. Do hasebních prací se v pátek odpoledne zapojily dva speciální letouny Canadair z Itálie, které v parku pomáhaly už před týdnem. Musely se ale vrátit do Itálie, kde také vypukl velký požár.

Letadla pojmou 6000 litrů vody. Speciály v pátek nahradily dvě letadla s nádržemi na 3000 litrů vody, vrátily se do Švédska. Hasičům významně pomohla tzv. taktika vláčku, kdy vrtulníky létaly za sebou a shazovaly vodu na jedno konkrétní ohnisko.

Polní kuchyň z Terezína vaří pro hasiče ve Hřensku. Přivezlo ji auto z konce druhé světové války

 Návrat k normálu

Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček v pátek odpoledne řekl, že se sektory postupně budou předávat národnímu parku. Nicméně i po ukončení zásahu budou muset záchranné složky na místě dál asistovat.

Evakuovaní obyvatelé Hřenska a jeho částí Mezné a Mezní Louky se budou moct vrátit domů, až hasiči vyhlásí likvidaci požáru. Předpoklad byl, že nastane už v pátek, ale komplikací je horko a nedostatek deště, uvedl odpoledne Vlček.

Termín likvidace se posunul a zatím podle ředitele není jasné, kdy bude vyhlášena. O návratu turistů bude jednat národní park s ministerstvem životního prostředí a obcemi v okolí. Výrazně poničené jsou soutěsky ve Hřensku, Pravčická brána by měla být v pořádku.

X X X

Miloš Vystrčil, Jan Pirk nebo Tomáš Töpfer. K volbám do Senátu bylo připuštěno 179 kandidátů

K podzimním volbám do Senátu bylo připuštěno 179 kandidátů. Je jich hlavně kvůli společným nominacím stran a hnutí o 54 méně než při předchozích volbách, které se konaly v roce 2016 ve stejných 27 obvodech, kde se bude hlasovat letos. Vyplývá to z pátečních informaci o registraci volebních přihlášek. První kolo senátních voleb se uskuteční 23. a 24. září společně s komunálními volbami.

 Nejvíce adeptů na křesla v horní komoře mají na Karlovarsku, kde má místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) deset vyzyvatelů. Po devíti kandidátech budou mít na Táborsku a v obvodu kolem Ústí nad Labem, kde Jaroslav Doubrava (hnutí Severočeši.cz) už mandát neobhajuje.

Naopak nejméně kandidátů se přihlásilo na Orlickoústecku, kde se chtějí nástupcem Petra Šilara (KDU-ČSL), který už také nekandiduje, stát pouze tři zájemci. Po čtyřech kandidátech se přihlásilo na Berounsku a Liberecku.

Kdo obhajuje a kdo ne

Senátorský mandát se v letošních volbách rozhodlo obhájit 22 senátorů, pouze pět jich už znovu nekandiduje. Patří mezi ně například ministryně pro místní rozvoj Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

O znovuzvolení usiluje kromě Horníka například předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS), který je senátorem za Jihlavsko, nebo místopředsedové Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) na Berounsku či Jiří Růžička z klubu Starostů v Praze 6.

Koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 nasadila v Praze 10 kardiochirurga Jana Pirka, v Praze 11 nynější pražskou radní Hanu Kordovou Marvanovou a v jednom ze dvou brněnských obvodů bývalého pražského senátora a herce Tomáše Töpfera.

V sousedním brněnském obvodu je zase společným kandidátem SPD, Trikolory a Moravanů právník Zdeněk Koudelka. Předsedkyně Trikolory a bývalá poslankyně Zuzana Majerová by chtěla uspět na Olomoucku.

Návrat do politiky

V Ostravě se o návrat do Senátu pokouší právník Miroslav Antl (dříve za ČSSD, nyní za hnutí ANO). Bývalý čáslavský starosta Jaromír Strnad (ČSSD) chce senátorský mandát obhájit jako společný kandidát sociální demokracie a ANO.

Marvanová: Dopravní podnik nemůže dál rozhodovat o miliardách. Bez kontroly bují korupce

  Na Jihlavsku je kandidátkou hnutí ANO Jana Nagyová, dříve Mayerová, která je s šéfem ANO Andrejem Babišem obžalovaná v kauze dotace na stavbu Čapího hnízda, a na Plzeňsku žokej Josef Váňa, který se před šesti lety neprosadil na Karlovarsku proti Horníkovi.

Mezi kandidáty jsou také producent a místostarosta Karlštejna Janis Sidovský na Berounsku, karlovarský hejtman Petr Kulhánek, primátoři Jan Paparega (ProMOST), Martin Charvát (ANO) na Pardubicku a Petr Nedvědický (ANO) na Ústecku.

V Praze 11 se do voleb přihlásili také bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) nebo bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček jako nezávislý.

X X X

Daboval Hru o trůny i seriál M.A.S.H. Zemřel jeden z nejstarších českých herců Karel Richter

Svět filmu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 96 let zemřel jeden z nejstarších českých divadelních a filmových herců Karel Richter. Zprávu oznámil jeho vnuk Jan. Veřejné rozloučení s Richterem se uskuteční 17. srpna 2022 ve 12 hodin v Krematoriu Strašnice.

Svůj život Richter zasvětil především divadlu. Svou první roli zahrál už v 10 letech v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. V jeho angažmá pak působil do roku 1949, kdy se přejmenovalo na Městské divadlo pro mládež.

 Právě divadelní prostředí ho zásadním způsobem ovlivnilo i do budoucna, což dokazoval v celé řadě rolí v Divadle Jiřího Wolkera. Členem jeho souboru se stal v roce 1949. V roce 1973 se pak ujal jeho řízení, aby ho vedl až do roku 1990. Strávil v něm tak více než čtyři dekády.

Tvorbě pro děti a mládež intenzivně věnoval většinu svého profesního života a přispěl významnou měrou k jeho rozvoji a popularizaci nejen v tehdejším Československu, ale také za jeho hranicemi. Za jeho éry bylo Divadlo Jiřího Wolkera místem, kde se rodily významné herecké talenty jako Dagmar Havlová, Martina Hudečková, Ivan Vyskočil, Ivana Andrlová a mnozí další. V roce 1983 mu byl udělen titul zasloužilého umělce.

Spolupracoval s Bohdalovou i Lábusem

Richtera proslavil rovněž jeho hlas. Už v roce 1940 udělal první zkušenost při namluvení desky Karafiátových Broučků. Nejvíce se ale do povědomí veřejnosti zapsal dabingem pro film, televizi, rozhlas či reklamu. Této oblasti se naplno věnoval od 60. let 20. století až do posledních chvil svého života.

Stojí za ním stovky nadabovaných rolí ve filmech. Diváci si mohou jeho hlas pamatovat ze snímku Fantomas se zlobí, Pearl Harbor, Titanik nebo Gladiátor. Daboval také seriál M.A.S.H., Haló, haló, Kojak nebo Hra o trůny.  V roce 1997 získal za svůj um Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství.

V roce 1996 za své četné televizní a filmové role rovněž obdržel Senior prix od Herecké asociace. Za svou více než osmdesátiletou uměleckou kariéru spolupracoval s mnohými významnými herci včetně Lídy Baarové, Jana Wericha, Miloše Kopeckého, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Lábuse či Jiřiny Bohdalové.

X X X

Záporožská jaderná elektrárna dostala přímý zásah. Únik vodíku vedl k explozi

Záporožskou jadernou elektrárnu na východě Ukrajiny zasáhla dělostřelecká palba. Podle ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom dopadly střely poblíž jednoho z jaderných reaktorů. Útok vážně poškodil dvě budovy. Došlo k úniku vodíku a explozi s následným požárem, který byl však uhašen. Kritická hrozba úniku radiace byla patrně zažehnána.

 Ukrajina a Rusko se vzájemně obvinily z útoku. Enerhoatom nicméně uvedl, že pracovníci ruského Rosatomu, kteří na místě působí, spěšně opustili elektrárnu. „Pravděpodobně věděli, že se připravuje útok,“ uvedl ukrajinský úřad. Ukrajinský personál na místě zůstal a odstraňoval následky škod.

Místní obyvatelé hlásí, že téměř v celém Enerhodaru, který leží nedaleko elektrárny a který okupuje ruská armáda, vypadla elektřina. „Vetřelci (Rusové) vybombardovali elektrickou rozvodnu Luch, v důsledku čehož téměř celé město zůstalo bez elektřiny. Nefunguje ani odběrná stanice vody – ve městě neteče voda,“ citovala ukrajinská agentura Unian z prohlášení Enerhoatomu.

Jde o druhý útok na jadernou elektrárnu během pátku. Při prvním incidentu dopadly rovněž tři granáty mimo areál zařízení. Nicméně dost blízko na to, aby přerušily dvě elektrická vedení. Přívod energie pro nezbytný provoz v zařízení zajišťují dieselagregáty.

„Ruská armáda se opět uchýlila k provokacím. V důsledku jejich ostřelování byly v blízkosti průmyslového areálu Záporožské jaderné elektrárny zaznamenány tři zásahy,“ komentoval Enerhoatom první útok.

„Ozbrojené síly Ukrajiny opět střílely na území Záporožské jaderné elektrárny,“ oznámila naproti tomu agentura TASS s odvoláním na okupační vojensko-civilní správu v blízkém Enerhodaru po prvním útoku.

„Dvě hodiny po prvním úderu z protějšího břehu Dněpru bylo provedeno druhé dělostřelecké ostřelování elektrárny. Tentokrát se nacionalistům podařilo dosáhnout cíle, dělostřelecké granáty zasáhly průmyslový areál jaderné elektrárny,“ citoval pak Interfax okupační vedení po druhém incidentu.

Podle původních informací Enerhoatomu – po první útoku – elektrárna dál dodávala energii do ukrajinské energetické soustavy přes vedení, které bylo nadále v provozu.

X X X

Expert: Vojenská základna v jaderné elektrárně je zvrácený tah. Rusko ale ví, co dělá

Rusko podle informací britské vojenské rozvědky využívá Záporožskou jadernou elektrárnu jako vojenskou základnu, ze které vede útoky na okolní ukrajinské oblasti. Odborná veřejnost varuje před možnou bezpečnostní katastrofou. Podle Pavla Havlíčka, analytika asociace pro mezinárodní otázky, se jedná sice o zvrácený, ale promyšlený kalkul. Mluvil o tom v pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS.

„Pozice Rusů v Záporožské oblasti jsou těžko zaměřitelné, ukrajinská armáda navíc nemůže opětovat palbu, která z tohoto regionu vychází. Právě proto, že sami nejsou šílenci. Jsou si dobře vědomi toho, že by mohli způsobit zásadní bezpečnostní krizi, ať už únikem radiace nebo dalšími výbuchy,“ řekl Pavlíček a dodal, že se od Rusů jedná o „chytrý, až velmi vychytralý tah, který je ale velmi riskantní a zvrácený“.

Matyáš Zrno, vedoucí zahraničního oddělení CNN Prima NEWS vidí recept na znovuzískání elektrárny pod svou kontrolu v kompletním oddělení tamních jednotek od zbytku armády. „Pokud by se jim podařilo oblast nějak odříznout, dá se předpokládat, že se ruští vojáci stáhnou. Pochybuji, že to jsou nějací kamikaze vojáci, kteří se tam chtějí bránit do posledního dechu.“

Analytik neočekává, že by Ukrajina v brzké době otočila válku výrazně ve svůj prospěch. „Nemyslím si, že bychom v následující době mohli vidět nějaké zásadnější zvraty. Ukrajinci si sice správně připravují půdu pod nohami, například likvidací logistických tras, ale pokud budou Rusové v nějakém masivním měřítku přesouvat správně svoji vojenskou techniku a zásobování, tak jakékoliv dobývání ztraceného území bude po Ukrajinu velký oříšek,“ konstatoval Havlíček.

 Skeptický k dalším ukrajinským postupům je i Zrno. „Útok je mnohem složitější než obrana. Do jaké míry budou Ukrajinci schopni nějakého většího průlomu, to nedokážu odhadnout. Možná budeme všichni překvapeni, ale je také dost možné, že to bude vysilující dlouhodobý postup, který se bude měřit na kilometry, na vesnice,“ vysvětlil.

Oba hosté se také pozastavovali nad novou analýzou Amnesty International, podle které Ukrajina využívá civilisty jako lidské štíty. „Ta zpráva mě velmi konsternovala. Jednak Rusko je tady tím agresorem, to oni používají masivní neselektivní bombardování měst a teď se tady řeší to, jestli Ukrajinci neměli někde postavený tank příliš blízko obytné budovy,“ komentoval Zrno s tím, že se naopak Ukrajinci ze všech míst ve válečných oblastech civilisty snaží evakuovat.

„Jestli si Amnesty International myslí, že se válka dá vést tak, že se dvě armády sejdou někde na poli, tak to se mylí,“ uzavírá.

X X X

Další podezřelý z vlastizrady. V Rusku zatkli předního experta na hypersoniku

Rusko kvůli podezření z vlastizrady zatklo v Novosibirsku předního ruského odborníka na hypersoniku Alexandra Šipljuka. Jedná se už o třetího vědce ze sibiřského města, kterého bezpečnostní složky zadržely na základě stejného obvinění.

Ze stejného ústavu jako Šipljuk pochází Anatolij Maslov, kterého zadržela ruská tajná služba FSB na konci června. Podle zdroje TASS byl Maslov zadržen kvůli poskytování citlivých dat, která souvisela s hypersonikou.

Na začátku července ve vazební věznici v Moskvě zemřel fyzik Dmitrij Kolker, kterého předtím rovněž FSB odvezla z Novosibirsku. Vědce v posledním stadiu rakoviny tajná služba zadržela přímo v nemocnici.

Za vlastizradu v Rusku hrozí 20 let vězení. Ruské bezpečnostní složky v posledních letech zadržely řadu vědců a obvinily je z tohoto trestného činu kvůli údajnému předávání citlivých materiálů cizincům, uvedla dříve agentura Reuters.

Loni ve vazební věznici zemřel osmasedmdesátiletý fyzik Viktor Kudrjavcev, kterého ruská tajná služba obvinila ze špionáže. Vědcovo zdraví podle obhájce podlomil více než roční pobyt ve vazbě.

X X X

Turci kvůli vysoké inflaci mění preference. Auta nahradila veřejná doprava

Čím dál více Turků nechává své vozy doma. Nemohou si totiž dovolit načerpat plnou nádrž. Mezi všemi kategoriemi produktů je doprava s meziročním nárůstem o 119 procent odvětvím, kde se v Turecku nejvíce zvýšily ceny. Způsobil to vývoj cen paliv, který se odvíjí od růstu cen na světových trzích a propadu turecké měny.

Na jedné čerpací stanici v Istanbulu taxikář Bülent plní svou nádrž a má při tom rozhořčený výraz. Za poslední rok a půl se ceny benzinu ztrojnásobily. „Tato inflace se snad už nezastaví. Před tím ceny rostly každý týden, teď je to každých 24 hodin,“ říká. Inflace v Turecku porazila v červenci všechny historické rekordy a dostala se na 80 procent, ukázaly oficiální statistiky.

Jako mnozí další nemá Bülent na výběr – jezdit s taxíkem musí. Šetřit se snaží jinde, na svém osobním voze. „Moje auto jezdí stále na rezervu. Když jedu na benzinku, tak načerpám vždy jen pár litrů. Snažím se jezdit méně, protože na to nemám. Z benzinu se stal luxus,“ říká.

Je to luxus, kterého se Turci každý den musí zříkat. V průzkumu agentury Ipsos z konce července jich 71 procent tvrdilo, že využívají veřejnou dopravu, zatímco dříve jezdili autem.

„Auto už nepoužívám, mám ho zaparkované před domem. Jezdím autobusem,“ tvrdí účetní Bekir. „Není to ideální, často je autobus přeplněný, a musím tak počkat na další spoj či se přesunout pěšky na jinou zastávku. Ale nedá se nic dělat, nezdá se, že by se ceny chystaly klesnout,“ dodává.

To, že není sám, ukazuje fakt, že počet cestujících v istanbulské veřejné dopravě se meziročně zvýšil o 67 procent.

X X X

Izrael nálet na Gazu, Palestinci odpověděli desítkami raket

Izraelská armáda odpoledne v rámci operace Rozbřesk podnikla nálety v Pásmu Gazy, jejichž cílem bylo zasáhnout militantní skupinu Islámský džihád. Palestinci odpověděli odpálením desítek raket na židovský stát. Ten byl nucen aktivovat protiraketový systém pod názvem Železná kupole.

Incidentům předcházelo několikadenní napětí způsobené zatčením vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

V současné chvíli je nejméně osm mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších 40 zraněných, jak informovalo Palestinské ministerstvo zdravotnictví. Dle Islámského džihádu je mezi mrtvými také jeden z jejich velitelů, Tajsír Džabarí, jehož předchůdce zemřel v roce 2019 rovněž přiu náletu. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters odhaduje, že při náletech zahynulo zhruba 15 „teroristů“.

Nálety podle agentury AP mohou vyústit v další válku v Pásmu Gazy, které ovládá militantní islamistická skupina Hamás a kde žijí zhruba dva miliony Palestinců. Islámský džihád již varoval, že podnikne odvetu. Školy jsou uzavřené, místní omezili své aktivity až 80 kilometrů od hranice.

V Gaze byla podle AP slyšet exploze a ze sedmého patra výškové budovy stoupá kouř. List Haarec s odkazem na palestinské zdroje píše, že byla zasažena budova ve čtvrti Rimál.

Úřadující izraelský premiér Jair Lapid uvedl, že jeho vláda nedovolí, aby teroristické organizace v Pásmu Gazy ohrožovaly občany Izraele. „Každý, kdo se snaží poškodit Izrael, by to měl vědět: Najdeme si vás,“ uvedl v prohlášení.

Proíránská libanonská televize Al-Majádín zveřejnila prohlášení lídra Islámského džihádu, v němž pohrozil odvetou. „V této bitvě neexistují žádné červené linie a Tel Aviv padne pod raketami odporu, stejně jako všechna izraelská města,“ řekl Zijád Nachala, který je nyní v Teheránu.

Několik stovek lidí se shromáždilo před márnicí hlavní nemocnice v Gaze. Někteří vešli dovnitř, aby identifikovali své blízké. „Ať se Bůh pomstí špionům,“ uvedl podle AP jeden z nich patrně s odkazem na palestinské informátory, kteří spolupracují s Izraelem.

Mluvčí izraelské armády uvedl, že údery byly provedeny v reakci na „bezprostřední hrozbu“ ze strany dvou militantních oddílů vyzbrojených protitankovými střelami. Pod podmínkou zachování anonymity podle AP sdělil, že Džabarí byl cílem, jelikož byl zodpovědný za několik útoků na Izrael. Podle listu The Times of Israel se schyluje k Džabarího pohřbu a armáda se připravuje na to, že Islámský džihád následně začne na nálety reagovat.

Hamás v prvním prohlášení po nynějších náletech uvedl, že „krev našeho lidu a odporu není prolévána nadarmo“.

Podle televize Al-Arabíja Izrael informoval egyptské zprostředkovatele, že v Gaze usiluje pouze o omezenou vojenskou operaci. Egypt podle nejmenovaného představitele Islámského džihádu skupině vzkázal, že hodlá začít dělat zprostředkovatele v jednáních o možném klidu zbraní až v neděli, píše The Times of Israel.

Izrael na začátku týdne uzavřel silnice v okolí Pásma Gazy a vyslal k hranici posily, protože se připravoval na odvetný útok po pondělním zatčení vysoce postaveného člena Islámského džihádu na okupovaném Západním břehu Jordánu, napsala AP. Při přestřelce mezi izraelskými jednotkami a palestinskými ozbrojenci byl zabit mladistvý  člen skupiny.

Premiér Lapid a ministr obrany Benny Ganc se před zahájením nynější operace sešli, aby vyhodnotili bezpečnostní situaci v Gaze. „Našim nepřátelům obecně a šéfům Hamásu a Islámského džihádu říkám výslovně – váš čas je omezený,“ prohlásil Ganc v závěru jednání. „Hrozba bude eliminována tak či onak. Situace, kdy si nezodpovědní teroristé, z nichž někteří v oblasti ani nejsou, vzali obyvatele Gazy jako rukojmí, se jim nakonec vymstí,“ dodal.

Pásmo Gazy je hustě zalidněný, úzký pobřežní pás země vklíněný mezi Izrael a Egypt. Izrael a Hamás spolu v posledních 15 letech, tedy od doby, kdy militantní skupina převzala v pásmu kontrolu od konkurenčních palestinských sil, vedly čtyři války a několik menších potyček. Poslední válka se odehrála v květnu 2021. Letos se napětí opět zvýšilo po vlně útoků na území Izraele, téměř každodenních vojenských operacích na Západním břehu Jordánu a napětí v Jeruzalémě.

X X X

Konec krize na trhu polovodičů? Soběstačnost Evropy má zajistit Evropský akt o čipech

 Současný nedostatek polovodičů na celosvětovém trhu zasáhl řadu průmyslových odvětví. Nejvíce to pocítil automobilový průmysl a trh se zdravotnickými prostředky. Naplno se také ukázala závislost světa na velmi omezeném počtu dodavatelů, jako je například Tchajwan, Jižní Korea a jiné státy, které nejsou z geopolitického hlediska žádoucími partnery. Evropa proto hledá cesty, jak se zbavit závislosti na těchto trzích a zajistit si odolnost a soběstačnost. Pomoci by měl právě European Chips Act.

Čipy jsou strategickými aktivy pro klíčové průmyslové hodnotové řetězce. V roce 2020 se ve světě vyrobil 1 bilion mikročipů. Evropská unie se na celosvětovém trhu s mikročipy nyní podílí deseti procenty. Jejím cílem je zajistit dvojnásobný celosvětový podíl na trhu s polovodiči, tedy 20 procent.

Tomu by měl napomoci právě European Chips Act, jehož cílem je řešit nedostatek polovodičů a posílit vedoucí postavení EU v oblasti technologií. Společně s členskými státy chce Evropská unie zmobilizovat veřejné a soukromé investice ve výši přes 43 miliard eur.

Náhled Evropského aktu o čipech. Foto: Evropská komise

V roce 2021 nastínila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie vizi pro evropskou čipovou strategii, jejímž cílem je vytvořit společně nejmodernější evropský čipový ekosystém. To bude obnášet jednak samotnou produkci, ale též propojení výzkumných, projektových a testovacích kapacit EU světové úrovně.

,,V krátkodobém výhledu je naším cílem zvýšit odolnost vůči budoucím krizím tím, že budeme schopni předvídat nedostatky v dodavatelských řetězcích a předcházet jim. V dlouhodobější perspektivě by se Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů na tomto velmi strategickém trhu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Co je v návrhu Chips Act?

investovat do technologií nové generace, zajistit celoevropskou dostupnost nástrojů pro vývoj prototypů, testování a provádění experimentů se špičkovými čipy, certifikovat energeticky účinné a spolehlivé čipy s cílem zaručit kvalitu a bezpečnost kritických aplikací, vytvořit rámec pro zřizování výrobních zařízení v Evropě, který bude vstřícnější k investorům, podpořit přístup inovativních začínajících podniků a malých a středních pdniků ke kapitálovému financování, podporovat dovednosti, talenty a inovace v oblasti mikroelektroniky, předvídat nedostatek polovodičů a navrhovat řešení s cílem zajistit bezpečnost dodávek, budovat mezinárodní partnerství v oblastí polovodičů.

Jak dosáhnout cílů?

Nařízení Komise navrhuje různé způsoby, jak dosáhnout cílů strategie.

Primárně je potřeba zajistit dostatečné financování. To si vyžádá sloučení investic z Unie, členských států a významné příspěvky od soukromých investorů.

Samotný evropský akt o čipech by měl zajistit veřejné a soukromé investice ve výši přes 15 miliard eur. Tyto investice doplní stávající programy v oblasti výzkumu a inovací v oblasti polovodičů, jako je Horizont Evropa a program Digitální Evropa. Celkově bude Akt o čipech do roku 2030 na základě této politiky podpořen částkou více než 43 miliard eur investic.

Dále je potřeba snížit náklady a čas na nové návrhy čipů, minimalizovat spotřeby energie a odpadu vznikajícího při výrobě.

Dalším krokem je podpora začínajících podniků a malých a středních podniků s inovačním potenciálem.

Nařízení dále počítá s budováním tzv. „otevřených sléváren EU„, které navrhují a vyrábějí součásti převážně pro jiné průmyslové hráče. Uznání jako otevřené slévárny EU umožní  za určitých podmínek prioritní přístup k pilotním linkám zřízeným v rámci iniciativy Chips for Europe.

Komise si klade za cíl také přilákat a udržet vysoce kvalifikované talenty. Chips for Europe bude podporovat vzdělávací, školicí, kvalifikační a rekvalifikační iniciativy. Akce podpoří přístup k postgraduálním programům v mikroelektronice, krátkodobým školicím kurzům, pracovním stážím a učňovským programům a školení v pokročilých laboratořích. Kromě toho bude Iniciativa podporovat síť kompetenčních center umístěných po celé Evropě.

Česko jako významný hráč

V rámci předsednictví se chce Česká republika v digitální oblasti zaměřit zejména na akt o umělé inteligenci (AI Act) nebo již zmiňovaný akt o čipech (Chips Act), jejichž projednávání se během příštích měsíců má zásadně posunout. Oba akty mají potenciál zajistit soběstačnost Evropy.

Balíček k Evropskému Aktu o čipech reaguje na narušení dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů a čipů, ke kterému došlo v souvislosti s pandemií. Současně ale také na očekávanou rostoucí poptávku po čipech do budoucna.

Zmíněný balíček obsahuje několik dokumentů. Nejdůležitější je návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (Akt o čipech), který je v gesci MPO. ,,Cílem návrhu o třech pilířích je vybudovat funkční a odolný čipový ekosystém v Evropě s 20% podílem globální výroby nejmodernějších a udržitelných polovodičů do roku 2030. Dosáhnout se toho má zvýšením výrobní kapacity v EU a investicemi do vědy a výzkumu“, říká Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Summit DIGITALEUROPE

Koncem června proběhl v Bruselu digitální Summer Summit DIGITALEUROPE. Panel věnovaný digitální odolnosti Evropské unie uvedl prostřednictvím telemostu český vicepremiér Ivan Bartoš. Ve svém příspěvku se vyjádřil zejména k otázkám kybernetické bezpečnosti. Zmínil i posílení odolnosti malých a středních podniků a digitální legislativu, kterou bude Česko jako předsednická země Rady EU řešit.

„Vítáme, že digitální témata se stávají nedílnou součástí priorit českého předsednictví, stejně jako otázka pomoci Ukrajině a její rekonstrukce. Právě tady vidíme velkou budoucí roli českých firem. Moc nás také potěšilo, že bruselské publikum ocenilo odborný vhled vicepremiéra budoucí předsednické země Bartoše do témat, která se budou projednávat.“ dodává k průběhu celého summitu jeho přímý účastník, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) Jaromír Hanzal.

Ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. AAVIT zastupuje digitální firmy v ČR a je členem platformy DIGITALEUROPE: Foto: Radek Čepelák

Kybernetickou bezpečnost zajistí firmy, ne státy

Zvláštním tématem v rámci tohoto panelu, jehož účastníkem byli také finský ministr dopravy a komunikací Timo Harakka a viceprezident Microsoft Casper Klynge, byla otázka války na Ukrajině. Podle Klyngeho byla Ukrajina jako země již před začátkem války druhým největším cílem kybernetických útoků na světě.

Válečná situace pak přinesla nejen prohloubení těchto útoků, ale také rozvoj účinných metod kybernetické obrany a prohloubení mezinárodní na digitálním poli. Velmi negativní je ničení fyzické infrastruktury,na jejíž obnově se prostřednictvím AAVIT podílejí i české firmy Kiwi.com, FERMAT CZ a Safetica. Podobné projekty přitom představila řada dalších národních oborových asociací nebo firmy samotné.

Všichni diskutéři se shodli, že klíčovým prvkem pro další rozvoj kybernetické bezpečnosti jsou firmy. Právě ty – a nikoliv státy – totiž přicházejí s bezpečnostními řešeními, která se následně uplatňují v praxi a ve prospěch bezpečnosti jednotlivých zemí.

DIGITALEUROPE v této souvislosti inicioval diskusi s Evropskou komisí o vytvoření fondu na podporu rekonstrukce digitální infrastruktury na Ukrajině. Všeobecná shoda panovala také na tom, že vzniklá situace značně posílila dynamiku transatlantické spolupráce.

Současný stav projednávání Aktu

Členské státy byly dále vyzvány k okamžité koordinaci v rámci doporučení Evropské komise. Evropský parlament bude následně návrh Komise projednávat řádným legislativním postupem. V případě přijetí návrhu, bude tato strategie okamžitě platná pro všechny členské státy EU.

,,V současnosti se řeší obsah a souhlas členských států s textem, kdy Česká republika musí vystupovat jako tzv. honest broker (čestný zprostředkovatel). V rámci českého předsednictví chceme usilovat o obecný přístup v prosinci letošního roku na Radě pro konkurenceschopnost a zaměřit se zejména na odolnost tohoto řetězce“, vysvětluje Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Komise vyzvala Evropskou radu a Parlament, aby co nejdříve projednaly zákon o evropských čipech. Hlasování o Aktu v plénu Evropského parlamentu je naplánováno na 12.-14. října 2022. Jana Bartošová, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Soud poslal dezinformátory Tušla a Čermáka do vazby. Vyzývali k odporu proti Ukrajincům

Dezinformátory Patrika Tušla a Tomáše Čermáka soud poslal do vazby. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Policie oba muže zadržela kvůli vyzývání k odporu proti Ukrajincům.

 „Kdo z vás bude ochotný postavit se jim ve stejný den na odpor? Uděláme úplně stejnou protiakci. Jestli chtějí boj, tak ať to zkusí!“ vyzývali ve videích na sociálních sítích Tušl s Čermákem.

V tomto a v dalších případech se mohli dopustit dvou trestných činů. „Trestné činy označené jako hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod,“ řekl Cimbala.

O návrhu na vzetí do vazby teď rozhodne soud. Další informace státní zastupitelství poskytovat nechce. Případ zatím nekomentoval ani Tušlův a Čermákův právní zástupce.

Tušl s Čermákem jsou českými předními dezinformátory. Během pandemie koronaviru na sociálních sítích sdíleli videa, na kterých například pronásledovali prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Tušl na tento druh šikany navíc vybíral peníze mezi svými podporovateli.

Jedná se o pětkrát odsouzeného recidivistu. Tušl v minulosti také například veřejně vyhrožoval brutálním zabitím expartnerce, se kterou má dítě.

Čermák rovněž pronásledoval a slovně napadal v průběhu koronavirové pandemie zdravotníky a vše si natáčel. Za jedno z takových videí, ve kterém navíc vyzýval k útoku na poslance, byl i vyšetřován Národní centrálou proti organizovanému zločinu.

X X X

V Americe nám chyběla česká nekorektnost a humor, říkají manželé Satoranští

Basketbalista a bývalý hráč americké NBA Tomáš Satoranský (30) a jeho manželka Anna Satoranská (30) zavítali letos do Varů, kde byli společně poprvé už v úplných začátcích svého vztahu. V rozhovoru pro iDNES.cz prozradili, na co si museli zvykat v zámoří a zda vedou ke sportu i své děti.

 X Vyrazili jste na filmový festival do Karlových Varů. Považujete KVIFF za aktivní odpočinek?

Anna: Program je náročný, ale pro nás je to hezké, protože máme dvě malinké děti a jsme vlastně pořád s nimi, nebo alespoň já tedy neustále. Tentokrát se babička s dědečkem nabídli, že pohlídají a že si to na festivalu můžeme užít naplno, takže je to pro nás určitě odpočinek.

X Kolik filmů jste byli schopní zhlédnout?

Tomáš: Letos to byla bída! Ale dva filmy za dva dny, si myslím, že je nakonec docela dobrý.

X Jaký konkrétní film vás zaujal?

Tomáš: Viděli jsme francouzský snímek Rodinka Bélierových, což bylo úžasné. Jsme rádi, že jsme zvolili kvalitní film a stálo to za to. Ale samozřejmě je to náročné, když jste zvaní na spoustu večírků a máte na festivalu spoustu kamarádů. V deset ráno většinou těch filmů už pak moc nestíháme.

X Dá se říct, co vám v Americe z Česka nejvíc chybělo?

Tomáš: Humor, česká nekorektnost, rodina a kamarádi.

X Funguje tam „cancel culture“ skutečně tak, jak se traduje?

Tomáš: Funguje, bohužel. Samozřejmě asi ne tolik, jak je to v médiích probíráno nebo prodáváno, ale bohužel tam takováto kultura je a je to trochu škoda. Když pocházíte z Česka, jste zvyklý, že se řekne všechno a humor vám pomáhá překonávat těžké momenty. Je to věc, na kterou jsem si musel zvykat delší dobu.

X Odjíždíte z Česka vždycky s těžkým srdcem?

Anna: Ani ne. Já myslím, že oba dva docela rádi cestujeme. Jsem šťastná, že máme díky Tomášově povolání možnost poznat takto celý svět. Myslím si, že pro nás je domov tam, kde je naše rodina.

 X Dočkáte se letos i nějaké dovolené?

Tomáš: Vary byly jednou z našich dovolených. Od začátku srpna se budu připravovat s národním týmem v Česku na mistrovství Evropy. Ve Španělsku to byla s rodinou jednak dovolená, zároveň jsme řešili nějaké bydlení v Barceloně na nadcházející roky. Snažil jsem se v červenci tolik nesportovat a nehrát basketbal, protože to samozřejmě potom mentálně pomáhá i do sezóny.

X Je složité stát nohama na zemi, když jste pro spoustu začínajících basketbalistů vzorem a ikonou?

Tomáš: Pro mě to problém není. Naopak jsem moc rád, když můžu motivovat děti do sportu, do basketbalu. Je to samozřejmě určitá zodpovědnost, ale o tohle jsem já vždycky stál, abych mohl někoho motivovat a třeba ho vést k pohybu. Maximálně si to užívám.

X Vaše děti ke sportu vedete?

Tomáš: Nemusíme. (smích)
Anna: Nó, ony se nějak vedou samy. Šly po míči hned od narození. Ano, chceme je určitě nějak motivovat, ale myslím si, že do ničeho nebudeme nutit.

X X X

Stezka Českem vede ze Znojma i po řece. ‚První úsek Dyje je pro začátečníky ideální,‘ láká instruktor

Splouvání řeky Dyje je stále populárnější. Možná k tomu přispívá i Stezka Českem. Dva tisíce kilometrů dlouhý pochod zhruba podél hranice republiky jdou i reportéři Radiožurnálu. Jeden jde aktuálně pěšky a druhý jede na kole. Jeden z nich, Tomáš Kremr, si dokonce vyzkoušel i vodní etapu. Řeku měl ve všední den skoro sám pro sebe.„Když půjčovna začínala, měli jsme jedno auto a sedm lodí. Teď máme dost práce. O víkendu jsou většinou skoro všechny lodě pryč, to může být třeba 100 lidí,“ popisuje Tomáš Lazárek, instruktor z vodáckého centra ve Znojmě.

Ideální pro začátečníky

„Myslím si, že Dyje, hlavně ten první úsek – 15 kilometrů do Krhovic ze Znojma, je pro začátečníky úplně ideální,“ vysvětluje.

Fasujeme vesty, pádla a nakonec i červenou kánoi a do ní barel na věci, které nechceme namočit, kdybychom třeba nezvládli jeden z pěti jezů na trase.

„První jez je sjízdný, to je v pohodě za každého stavu. Druhý jez bohužel v letním stavu sjízdný většinou není,“ upozorňuje Tomáš Lazárek.

Instruktážní videa

Trasu se může doma naučit skoro každý. I díky instruktážním videím, která vodáci natočili a umístili na internet.

„Rozdáváme kilometráže s obrázky jezů a detailním popisem. Jsou tam QR kódy, přes které se dají načíst jezy, jak se sjíždějí,“ říká Tomáš Lazárek.

Na řece se střídavě předháníme s dalšími dvěma kánoemi. Jinak je tu ale naprostý klid. Cestou vídáme hlavně kachny a taky stromy. Občas je to slalom mezi kameny a velkými větvemi.

15 kilometrů a 5 jezů

Po necelých šesti poklidných hodinách plavby, patnácti kilometrech řeky a pěti jezech jsme dopluli do cíle do tábořiště v Krhovicích. Tři jezy jsme spluli, u dvou loď přenesli – u jednoho z opatrnosti, u druhého z nutnosti. „Ten se nedá jet nikdy, ten se musí obnášet,“ zdůrazňuje Tomáš Lazárek. Kdo chce strávit na Dyji více dní, může doplout až do horní Novomlýnské nádrže.

X X X

Ilegální dělníci znásilnili v JAR osm modelek. Dav se mstil mačetami a kladivy

Tisíce rozhněvaných obyvatel jihoafrického města Krugersdorp napadly s mačetami, kladivy či golfovými holemi důlní dělníky z řad nelegálních migrantů. Reagovali tak na obvinění z hromadného znásilnění osmi modelek. Policejní ministr sklidil kritiku za svůj výrok, že jedna z obětí měla štěstí, že byla znásilněna jen jedním mužem.

 Dav zapálil tábor dělníků. Silnice zabarikádoval kameny a hořícími pneumatikami. Některé dělníky protestující svlékli do naha a zmrskali. Další zmlátili a vyhnali z tábora.

Policie byla přítomná, ale udržovala distanc. Z helikoptéry strážci pořádku stříleli omračující granáty, aby dav rozehnali.

„Chceme podporu od policie, protože nelegální důlní dělníci nás terorizují. Nemůžeme jednoduše chodit v noci sousedstvím, protože nás znásilňují,“ řekla stanici Al-Džazíra Nhlanhla Felatsiová, která se účastnila protestů.

Protesty proti nelegálním důlním dělníkům rekrutujícím se z řad migrantů známých jako zama-zamas probíhaly napříč zemí. Demonstranti je obviňovali z vysoké kriminality a sexuálního násilí.

Spouštěčem protestů bylo hromadné znásilnění osmi modelek, k němuž došlo minulý týden, když v jednom dolu natáčely videoklip. Jedna z nich čelila násilí až deseti mužů. V pondělí se před soudem objevilo 80 podezřelých právě z řad zama-zamas.

Stále je cítím, jako kdyby se nikdy nemyli

„Stále je cítím. Je to jako kdyby se nikdy nekoupali,“ řekla listu Daily Maverick jedna z obětí, kterou znásilnili tři muži. „Možná to nedělali prvně, možná zabili další oběti.“

Znásilněné ženy vypověděly, že muži v „dekách“ přišli na místo natáčení videoklipu se zbraněmi a donutili všechny přítomné lehnout si a odevzdat jim osobní věci. Po krádeži si začali vybírat ženy a odvádět je na místo, kde je znásilnili. Zama-zamas jsou v oblasti přezdívaní „muži v dekách“ pro jejich charakteristický styl oblečení.

Policejní ministr Bheki Cele se stal terčem ostré kritiky za svůj výrok, že jedna z obětí „měla štěstí, pokud je to štěstí, že byla znásilněna jen jedním mužem“. Následně odmítl výzvy k rezignaci.

Při zadržování podezřelých došlo mezi dělníky a policí k přestřelce. Jeden člověk při ní zemřel. Podle policie jsou zadržení podezřelí i z obchodu s lidmi a nelegální migrace.

„Varovali jsme před tím, co se stane, už v březnu,“ uvedl jeden z obyvatel města Andre Sharmon. „Je nešťastné, že se tato záležitost nyní dostává do centra pozornosti proto, že ženy, které nepocházejí z této oblasti, byly znásilněny. Je nám jich líto. Pro tuto komunitu je však téměř normou, že tu jsou lidé znásilňováni. Každý den slyšíme výstřely.“

X X X

Neřeším nahotu ani sexuální scény, pokud projekt stojí za to, říká Bučková

Herečka Petra Bučková (43) prozradila, že nemá problém s nahotou a intimitou ve filmu. Musí mít ovšem své opodstatnění. V rozhovoru pro iDNES.cz také přiznala, že pokud má nějaké pochybnosti a necítí smysl, kostyméři ji nesvléknou ani do plavek.

 X Ještě stále dodržujete svůj rituál pálení scénářů? Který z nich takto dopadl jako poslední?

(smích) Pálím jen ty postavy, které se se mnou spojily a jimž jsem umožnila přístup hluboko do sebe. Poslední byla maminka z #martyisdead. Žena, které se zabil syn. A poslední adept na „spálení“ je Jitřní záře. Ale ještě se s ní neloučím.

x Jak těžké je pro vás loučit se se svými postavami?

Je to snadné. Nic z toho nejsem celá já. Stačí mi se pořádně najíst a vyspat, trochu odstup… a žijí si dál svým životem a já tím mým.

X Máte na svém kontě ze své herecké minulosti nějakou, se kterou jste se nerozloučila dodnes? Umíte nenosit si práci domů?

Kdysi jsem to neuměla, když jsem hrála magora, tak jsem si v trolejbuse potahovala vlasy a kymácela se. Když jsem hrála Lady Macbeth, byla jsem dvacátnice a nevěděla, jak takovou silnou ženu tehdy „unést“. Chodila jsem po parku a učila se kletby ze scénáře a kolem kroužila hejna vran. Dnes se tomu směju, ale tehdy jsem to, jak se tak říká „prožívala“. Rozhodně jsem byla drama queen.

Dnes naopak. Odehraju vypjatou scénu a střih. Doma si zablbnu, vytancuju se nebo si zajdu do sauny. Souvisí to i s tím, že se mi teď osvědčilo propůjčit se postavě celé, naplno, nechat to mnou protéct. Čím víc se jí dám, tím míň ve mě zůstanou její rezidua. Proteče jak divoká řeka, zanechá možná pár modřin nebo chvilkovou rozcitlivělost, ale je pryč. Respektive je „na světě“, narodila se a já se o ni už nemusím starat.

x Kterou ze svých rolí byste označila za nejbizarnější?

To nedovedu říct, mně totiž nic nepřipadá „nenormální“. Ale rozhodně nejvíc dětí a nejkomplexnější příběh a postavu mi přinesla postava Pavly v Jitřní záři na Voyo. Téměř denně dostávám nějakou krásnou silnou reakci přes sítě. To se mi nikdy s žádnou rolí nestalo. Od žen i mužů.

X Ve seriálu Carnival Row jste si po boku Orlando Blooma dokonce zahrála postavu kentaurky, kvůli které vás maskéři změnili k nepoznání. Máte na podobné pokusy trpělivost?

Pokud mám v maskérku důvěru a projekt stojí za to, klidně se změním, nechám „zohavit“. Teď čerstvě i odbarvit na blond. Neřeším nahotu, sexuální scény nebo prostě intimitu. Naopak, pokud mám pochybnosti a necítím smysl, důvěru a není to dostatečně vykomunikované, nesvléknu se ani do plavek. Maskérky a kostyméři jsou pro mě dost zásadní. Pohybujem se ve vizuálu, v „moving pictures“.

x Jaká je vaše životní filozofie, co by se dalo označit stavebním kamenem vašeho života?

Celé je to hra. Neustále se ji učím hrát. Pozoruju, učím se a někdy porušuju pravidla.

X V minulosti jste absolvovala holotropní dýchání a vydala jste se i na poutní cestu, co vás k těmto krokům vedlo a co vám přinesly do života?

S vděčností na ně vzpomínám. Tyhle cesty mě naučily v sobě chodit.

x Na vašem YouTube kanále je spousta pozoruhodných videí, ve kterých mluvíte dokonale cizími jazyky. Kolik řečí ovládáte, a jak jste k nim přišla?

Nějak mi lezou do uší. Baví mě. To bude ten klič. Když dostanu konkurz v italštině, nechám si to říct rodilým mluvčím a dostanu se do toho. Ale přela bych se, že ty jazyky ovládám. Neovládám už pořádně ani svou mateřštinu, komunikace na sociálních sítích a v online světě vůbec mi ji dost osekává. Ještěže mám možnost mluvit texty scénáristů. Maminka Viera je Slovenko-Maďarka, ale už 30 let mluví a učí česky. Hrála jsem a domluvila bych se dobře i anglicky, francouzsky a německy. Učila jsem se trochu čínsky.

X Velkou průpravu jistě máte i ve vašem vztahu s rakouským přítelem.

Bohužel, jak to ve vztahu bývá, zredukovali jsme naše řeči a vytvořili si svou vlastní. Mluvíme spolu podivnou angličtinou s prvky tyrolštiny a do toho sem tam české a francouzské slovíčko. Dělám si často srandu, že už dávno oba musíme vrátit své státnice z angličtiny do Cambridge.

X Co spolu nejraději v Rakousku podnikáte?

Vypínám hlavu, zpracovávám zážitky, dostávám se do rodinných dynamik, které doma nemám – dospělá nevlastní dcera, muž, kocour Fipsi a já. Jezdím na kole a chodíme do přírody.

X Ucházela jste se v Rakousku o nějakou hereckou roli?

Ano, dokonce to byla jedna z mých prvních rolí před kamerou vůbec. Dělala jsem na ni online konkurz z Prahy a nevěděla jsem, že se to točí v Rakousku a dokonce v Innsbrucku! Thomas si myslel, že si dělám srandu, když jsem tu roli po třech kolech dostala. A ještě se to jmenovalo Home Is Here.

X Před časem jste se stala stálou členkou souboru Divadla Na zábradlí. Jaká byla vaše první reakce, když jste tuto nabídku dostala?

Vzpomněla jsem si, jak jsem tam chodila kolem oken, když jsem byla ještě na škole a styděla se jít do baru.

X V čem například vás tam diváci mohou vidět?

Persóny Ingmara Bergmanna. S Jakubem Žáčkem tvoříme disharmonický pár, který se miluje a nesnáší zároveň.

Co pracovního i soukromého vás v nejbližší době čeká?

Četba na pokračování pro Český rozhlas Hodiny Michaela Cunnighama. Právě ji načítám a všechny tři ženy jsem já, přičemž ponor do Virginie Woolfové je strhující. Dále natáčení seriálu Sex O’Clock pro Voyo. Prozradím jen skvělé obsazení a že budu bloncka. Turné Listování s knihou Michaely Jančkové o dovolené s cholerickým dědou na Kubě s názvem Třešně v rumu. A v zimě doufám v nějaké pořádné potápění s rodinou v Thajsku.

X X X

Tragická smrt mladé pilotky na Náchodsku otřásla kolegy. Létala slušně, vzpomínají

Rodina, přátelé ani členové aeroklubu se stále nemohou vzpamatovat ze smrti 19leté dívky, která v pondělí havarovala s větroněm u Nového Města nad Metují na Náchodsku. Zesnulá byla údajně poměrně zkušenou žákyní pilotního kurzu a nikdo nechápe, co se mohlo stát. Bezmotorové letadlo mělo být technicky v naprostém pořádku.

Kluzák se zřítil před hranicí letiště údajně před přistávacím manévrem. Náraz na zem jeho kabinu totálně zdemoloval. „Létala slušně. Jsem také vlekař, takže si ji pamatuju od jejích začátků,“ vzpomíná jeden z členů tamního aeroklubu.

 Dívka havarovala v kluzáku typu VT-116. Podle vyjádření pracovníků aeroklubu byl letoun po technické prohlídce a v pořádku. „Všechna letadla procházejí prohlídkami. Jediné, co vám můžu říct, že tento kluzák měl všechno. Poslední prohlídka byla v dubnu. Všechny doklady v pořádku, technický stav bezvadný,“ dodává další z členů.

Podobné věci se stávají

Podle zástupců aeroklubu byla dívka už poměrně zkušenou frekventantkou kurzu a vzhledem k nalétaným hodinám už mohla jít ke zkouškám. Její smrt všechny zasáhla. „Je to prostě neštěstí, škoda mladého života. Bohužel, v letectví se podobné věci stávají,“ říkají. Dívka byla členkou nejméně dva roky.

Zatím není vůbec jasné, proč havarovala. Nikdo z letiště se k případu, který vyšetřuje policie, nechce vyjadřovat. „V současné době čekáme na znalecký posudek, zadali jsme ho Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod,“ konstatuje mluvčí královéhradecké policie Iva Kormošová.

Na zjištění všeho, co se několik set metrů odsud stalo, mají policisté a Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod roční lhůtu. Nicméně všichni v aeroklubu doufají, že se pravou příčinu neštěstí dozvědí daleko dříve.

 X X X

Nemám na to, musím být jinde než na ledě, hlásí Jágr. Naznačil, kdy by mohl skončit

Padesátiletý hrající majitel hokejového Kladna Jaromír Jágr netrénuje a cítí, že aktuálně nemá na to, aby svému týmu pomohl na ledě. Myslí si, že momentálně je Rytířům prospěšnější v manažerské roli, i proto zmešká úvod sezony. Končit ale nechce. Věří, že pokud začne trénovat, bude stále hrát důstojnou roli.

„Teď nedokážu hrát, nemám na to. Nemám čas připravit se stoprocentně na to, abych byl schopný odvádět výkony na ledě. Proto jsem řekl, že nebudu schopný začít sezonu. Hlavně je to z důvodu, že musím být někde jinde, a ne na ledě,“ řekl Jágr novinářům.

 „Kdybych teď trávil čas trénováním, nedělal bych věci, které jsou pro Kladno jako oddíl, a ostatní věci bych zanedbával. Nemyslím si, že by to bylo dobré pro celou věc,“ uvedl člen prestižního Triple Gold Clubu, sdružující vítěze Stanley Cupu, mistry světa a olympijské vítěze.

K návratu potřebuje čas na přípravu. „Nejsem blázen, abych si myslel, že v padesáti letech bez tréninku budu schopný konkurovat mladým trénovaným hráčům. Věřím, že pokud tomu dám trénink, budu schopný hrát pořád důstojnou roli, ale musí se tomu dát čas. Prostě ho nemám. A i když ho mám, musím ho použít na něco důležitějšího, než je v současnosti hokej,“ prohlásil bývalý útočník Pittsburghu, Washingtonu, New Yorku Rangers nebo Floridy.

„Věřím tomu, že kdybych měl jenom hokej a soustředil se na něj a dávalo mi to takový význam, být pořád dobrý, dokážu se připravit. Díkybohu jsem dostal talent, svaly tam pořád jsou. Jde akorát o to to znovu nastartovat plus získat motivaci,“ konstatoval Jágr.

Hlavně zhubnout, pak možná pomůžu už v listopadu

Hráčskou kariéru ale ještě končit nechce. „Jsou tam určité výzvy, milníky, které bych si rád splnil. Věřím, že letos bude Winter Classic (zápas pod širým nebem). Bylo by to možná důstojné rozloučení s mojí kariérou. Neříkám, že úplné, ale takové velkolepé. Nikdy nevíte, co se může stát potom. Samozřejmě je tam chuť zahrát si v nové hale,“ podotkl Jágr, jehož Kladno se po ročním azylu v Chomutově vrátí na zrekonstruovaný domácí zimní stadion.

 Před návratem na led považuje za důležité zhubnout. „Musíš upravit jídelníček, obětovat se a trénovat. Vím z vlastní zkušenosti, že nemám problém to napálit a jít si za tím, ale zase tam hrozí zranění, protože svaly nejsou na momentální zátěž připraveny. Můžu vydržet dva tři týdny, ale potom se zraním. Dám tomu čas a věřím tomu, že v listopadu nebo v prosinci bych mohl pomoct,“ poznamenal druhý nejproduktivnější hokejista v historii NHL.

Věří, že Kladno bude hrát v nové sezoně důstojnou roli. V té minulé zachránilo extraligovou příslušnost v baráži s Jihlavou. „Důležité je, na rozdíl od minulých let, a dal jsem si to za cíl, že všichni hráči jsou podepsaní na víc než rok, na dva až tři. Byl ohromný rozdíl, když najednou tým začal šlapat jako tým a hráči nekoukali na vlastní statistiky a na to, kde budou hrát příští sezonu, ale měli svoje jisté. Věřím, že díky tomu přizpůsobí všechno týmu. Poprvé po dlouhé době skoro všichni, 90 procent hráčů, mají delší kontrakt,“ dodal Jágr.