Důvodem krize jsou podle něj protiruské sankce. Maďarský premiér Orbán vyzval k okamžitému příměří na Ukrajině. Z Ruska uprchlo od vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. Ruské migranty nebude přijímat Česko ani Pobaltí. SA varovaly Rusko před katastrofou, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně.

ČR vládne EU, ale Fiala nepřichází s novými nápady na ukončení a vraždění lidí na Ukrajině. Nesnaží se zásadně nařídit Leyenové, Michelovi a dalším představitelům EU, aby odmítli výkřiky Zelenského o zbraních pro Ukrajinu a nařídili rychlé jednání o Evropě po Hitlerově válce, a novém rozdělení území, jak navrhuje Rumunsko a další země. Jedná se i o Polsko, Německo, Slovensko, Maďarsko a další země. Polsko požaduje za Hitlerovu válku biliony aur, a totéž by měla dostat i ČR.

KDO  OSVOBODIL   ČR,  SR,   UKRAJINA,   NEBO   STALIN,  RA?

Ukrajina vždycky patřila k Sovětskému svazu a dnes mladí Rusové nechtějí jít do války, protože nechtějí zabíjet Ukrajince. Totéž už dávno měli udělat i Ukrajinci, ale Zelenský každého, kdo nenastoupí na Ukrajině bojovat proti Rusům, trestá, nebo přijde o život. Už tak byly usmrceny stovky nebo i tisíce Ukrajinců, o tom se ale Zelenský nechlubí a nehovoří o tom ani rozvědky Angličanů, USA a dalších zemí, které podporují válku Západu proti Rusku  a  mají z toho velký  byznys, miliardy.

Zelenský jako Žid odmítl i pomoc Izraele na ukončení války, a teď sami Židé chtějí jet na oslavu na Ukrajinu. Když se nebojí jet na Ukrajinu, mělo by to znamenat, že válka na Ukrajině není tak nebezpečná, a mohli by se tam vrátit i mnozí Ukrajinci z ČR, SR, Polska a dalších zemí. Lidé ČR by to uvítali, protože sami nemají doma, v ČR, kde  bydlet, protože hotely, ubytovny, koleje a byty obsadili Ukrajinci, které ČR živí a stará se o ně. Je  jich tady přes 300 tisíc, nebo i více. Kolik je to už miliard? Kolik už za ně dostala ČR miliard od Leyenové z EU?

Policisté ČR kontrolují Ukrajince, kteří v ĆR pracují, poctivě si už delší dobu vydělávají na živobytí a ubytování. Horší je to s těmi, které ĆR podporuje a nepracují.

Fiala by se měl také zabývat spolu s Německem tím, jak Putin oznámil důvody boje na Ukrajině, protože tam jsou zbytky nacistů z Hitlerovy války, kteří byli se Stalinem a pak se dali do služeb Hitlera. A řada těchto revanšistů je podle odborníků stále i v Německu a Scholz a spol. to neřeší. Osvětlení by mělo být i Židů, kteří se hrnou na Ukrajinu, a zjistit, jaké jsou jejich záměry pro klid na Ukrajině, v Rusku a v celé Evropě.

X  X X

ZELENSKÝ  STARAT  O   UKRAJINU,  ABY  NEBYLI  VRAŽDĚNI  LIDÉ,  BYL  KONEC  BOJŮ,  A  NESTARAL  SE  O  VOJÁKY  RUSKA.

VÁLKA  NA  UKRAJINĚ  ZAČALA  JEN  VINOU  ZELENSKÉHO,  UKRAJINU  PROPŮJČIL   K  BOJŮM   USA,  ANGLIE  A  SPOL.  PROTI  RUSKU,  ZA  TO  BY  MĚL  BÝT  SOUZEN  SOUDCI  EU

Ruská invaze na Ukrajinu začala před déle než sedmi měsíci. Volodymyr Zelenskyj vyzval ruské vojáky, aby utekli z fronty nebo se vzdali. Z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. Evropské země se v současnosti neshodnou, zda přijímat ruské migranty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruské vojáky, aby utekli z fronty či se vzdali ukrajinské armádě. Slíbil, že s nimi bude zacházeno civilizovaným způsobem.

Z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. S odvoláním na zdroj blízký Kremlu, který cituje statistiky tajné služby FSB, to sdělil opoziční list Novaja Gazeta. Představitelé bezpečnostních složek a silových ministerstev podle deníku navrhují uzavřít hranice.

Evropské země, potažmo jejich politici a diplomaté, se v současnosti neshodnou, zda Rusy, kteří ze země nyní kvůli mobilizaci utíkají, přijímat, či nikoliv. Proti se kromě České republiky jasně vyslovilo i Estonsko, Lotyšsko či Litva. Naopak Německo je připraveno ruské odpírače mobilizace přijímat. K tomu vybízí i Evropská unie.

Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud se rozhodne použít proti Ukrajině jaderné zbraně. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Spojené státy by podle něj v takovém případě byly nuceny rázně zareagovat.

X X X

ZMATKY  MINISTRA  SIKELY,  FILA   ODVOLAT  HO  Z   VLÁDY

Zastropování cen energií všem, nebo jen do omezené výše? Zmatky ministra Síkely pokračují

Zmatené výroky ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) pokračují. Po necelém dni totiž změnil svůj výrok, podle kterého by zastropování cen energií nemělo pokrýt celou spotřebu domácností. Již po pár hodinách upřesňoval, že se domácnosti nemusí bát a zastropování cen pro ně platí bez výjimky.

Ministr průmyslu je pod palbou kritiky za své komunikační dovednosti, a to nejen od opozice. Dokonce i někteří vládní poslanci a europoslanci nešetří vůči Síkelovi výtkami, že nedostatečně formuluje svá rozhodnutí. Síkela proto začal více chodit do televizních duelů a ve větší míře vystupuje i v rozhovorech. Zda došlo k nějakému posunu, je však vysoce diskutabilní.

Síkela totiž v nedělních Otázkách Václava Moravce naznačil, že by zastropování cen energií nemuselo pokrýt celou spotřebu, aby lidé mohli být motivováni k šetření. „To, k čemu může dojít a pravděpodobně dojde, tak to je vlastně, do jakého množství můžete kompenzovat jak domácnostem, tak firmám. Podle předběžných dohod v rámci jednotlivých členských zemí ta formulace u těch domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu,“ řekl ministr, který tím narážel na unijní jednání o zavedení zastropování cen.

Vláda Petra Fialy (ODS) přitom složitě protlačila zastropování cen u elektřiny na šesti korunách za kWh a u plynu na třech korunách za kWh. Novelu zákona už podepsal prezident Miloš Zeman a bude platit.

Zastropování platí

Výrok pronesl Síkela den po komunálních volbách. Hned v pondělí však začal svá slova  korigovat. „Zpochybňovat naše zastropování cen energií je mimo. Přespříští týden na vládě navrhnu zastropovat ceny energií pro celou spotřebu domácností. Zároveň chceme cílit na to, aby zastropování nevedlo ke zvyšování spotřeby energií, protože to by nás oslabovalo v energetické válce s Ruskem,“ uvedl Síkela.

Svá slova později potvrdil i na pondělní tiskové konferenci na brněnském strojírenském veletrhu. „Vládní nařízení ohledně zastropování cen energií nebude spotřebu domácností limitovat. Jsme přesvědčeni, že jsme schopni dosáhnout úspor ve spotřebě energií u domácností i bez zavádění limitů na spotřebu,“ řekl Síkela.

Ministrova první reakce se však podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zdá správná. Podle něj by totiž bylo ekonomicky rozumné, aby stát netrval na zastropování cen pro celou spotřebu.
„Zastropování v dosavadní podobě totiž nijak nemotivuje k úspornému jednání. Motivovat měla pouze tak jako tak zvýšená cena, což se částečně už letos opravdu děje. Spotřeba energií letos kvůli jejich zvýšené ceně totiž vskutku znatelně klesá,“ řekl Kovanda.

Podle něj se tento scénář odložil na dobu po komunálních volbách, aby krok nezpůsobil větší pozdvižení.

X X X

EXMINISTRYNĚ  KOVÁŘOVÁ:  FIALA  NEDOKÁŽE   VLÁDNOUT,  PODAT  DEMISI

Kovářová: Vláda neumí pojmenovat realitu. Za současný stav může sebevražedný Green Deal

V obvodu Plzeň-město se ve druhém kole senátních voleb střetnou přeštický starosta Karel Naxera (TOP 09) a advokátka Daniela Kovářová (NK). Někdejší ministryně spravedlnosti se ve vysílání CNN Prima NEWS pustila do současné vlády i ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN).

„Vláda nemá jen komunikační problém. Nedokáže si přiznat pravdu a pojmenovat realitu. Hlavní příčina současného stavu je sebevražedný Green Deal a emisní povolenky,“ zkritizovala koalice Daniela Kovářová (NK).

Nelíbily se jí zmatky, kdy Síkela v neděli oznámil, že zastropování cen energií se nebude vztahovat na celou spotřebu domácnosti, v pondělí ale svá slova dementoval.

Ministra ve vysílání CNN Prima NEWS naopak podpořil vládní zástupce Karel Naxera (TOP 09). „Pozice ministra průmyslu je v této době velice obtížná a ukazuje se, že ne vždy jsou komunikační kanály v takové podobě, kterou bychom jako občané vyžadovali. Jsem si ale jist, že záležitosti vyřeší, aby dopad energetické krize byl co nejnižší,“ reagoval.

X X X

FIALA  URYCHLENĚ  ŘEŠIT   S  EU,  OSN  A  NĚMECKEM   UPRCHLICKOU  KRIZI   V  EVROPĚ

Na hranice se Slovenskem vrací vláda kontroly. Kvůli syrským migrantům

Vláda se rozhodla, že od půlnoci ze středy na čtvrtek dočasně obnoví kontrolu na státní hranici České republiky a Slovenska. „Musíme udělat toto preventivní opatření, abychom odradili migranty od využívání této trasy,“ řekl premiér Petr Fiala.

Dočasně obnovená kontrola hranic mezi Českem a Slovenskem platí zatím na deset dnů a vláda o svém rozhodnutí již informovala jak sousední země, tak orgány Evropské unie.

„Musíme se řídit schengenským hraničním kodexem,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. „Vyčerpali jsme všechny standardní možnosti, které nám zákon dává,“ dodal.

Nelegální migrace do ČR meziročně stoupla o 1 200 procent. Od začátku roku 2022 policie zajistila cca 11 tisíc nelegálně tranzitujících migrantů, kteří přes Česko cestovali většinou do Německa. Nejčastěji šlo o muže ze Sýrie

Chceme zajistit bezpečnost občanů ČR, řekl ministr

„Především chceme zajistit bezpečnost občanů České republiky,“ řekl Rakušan. „Je to celoevropský problém,“ uvedl po jednání vlády.

Už začátkem září ministr vnitra ve Sněmovně řekl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan otevírá cestu do Evropy Syřanům. Přicházejí kvůli tomu ve větším počtu, ale ne ze země původu, ale z Turecka. „Máme otevřené stavidlo do Evropy ze strany Turecka,“ řekl doslova Rakušan.

Za problém označil Rakušan to, že Maďarsko nepřijímá zpět uprchlíky, kteří směřují dál přes Slovensko a Česko do Německa, nebo do Rakouska. Znamená to, že nejsou ze strany Maďarska dodržovány dohody o navracení uprchlíků. „Máme tady dominový efekt,“ řekl Rakušan.

X X X

Vláda schválila rozpočet na příští rok. Navržený schodek nově činí 295 miliard korun

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve finální podobě představil schodek 295 miliard. To je o téměř 30 miliard více, než byl původně plánovaný deficit. Důvodem jsou kompenzace spojené s vysokými cenami energií. Kabinet projednával také zvýšení důchodů. Průměrná starobní penze by se měla zvýšit o 825 korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura upravil návrh státního rozpočtu na příští rok. Nově by místo schodku 270 měl být deficit 295 miliard korun. „Hlavním úkolem rozpočtu je pomoct občanům a firmám, aby měli jistotu v energetické krizi. Také je úkolem zvýšit bezpečnost,“ řekl Fiala ke schválenému materiálu.

 Rozpočet umožní realizovat nákupy potřebné techniky, která se v posledních letech nepořizovala. Důvodem tohoto kroku je současná invaze Ruska na Ukrajinu. Fiala také zmínil, že peníze jsou namířené i do dopravní infrastruktury.

Ministr Stanjura si na tiskové konferenci po jednání vlády postěžoval, že minulá Babišova vláda vytvářela velké deficity a kvůli tomu bude stát platit obsluhu státního dluhu ve výši 70 miliard korun.

„Reagujeme na vyšší cenu energií,“ řekl pak Stanjura ke schválenému rozpočtu. Podle něj by se zákon mohl projednat na začátku prosince u třetího čtení.

Konsolidace veřejných financí?

Členové vlády jednali o rozpočtu více než sedm hodin. Konečné schvalování rozpočtu přišlo poté, co byl na vládě projednáván už v minulém týdnu. Už tehdy ministr financí připustil, že schodek rozpočtu bude vyšší než 270 miliard korun.

Důvodem jsou zejména kompenzace spojené s drahými energiemi, protože původní návrh s nimi nepočítal. Vložen nebyl ani dopad úsporného tarifu.

Předseda vlády Petr Fiala v minulosti prohlásil, že vláda chce udržet deficit v mezích a po skončení krize konsolidovat veřejné finance. Vláda je nyní pod tlakem kvůli schválení rozpočtu, protože do konce září musí být odeslán Poslanecké sněmovně.

Postup současného kabinetu kritizuje mimo jiné bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Pokud by vláda zastropovala energie podle našeho návrhu už na jaře a stropovala u výrobců, dopad do rozpočtu by byl o mnoho nižší. Teď to zaplatí všichni,“ řekla šéfka poslanců ANO s tím, že ministr Stanjura v původním návrhu podsekl výdaje „Chybělo v něm až 50 miliard za úsporný tarif, jakákoli pomoc podnikatelům a dopady pozdního zastropování energií. Nehledě na chybějící desítky miliard korun všude, kam se podívám,“ zakončila.

Kabinet projednával také zvýšení důchodů. Od ledna by se měla průměrná starobní penze zvýšit o 825 korun. Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí zvednout o 140 korun.

 X X X

    Belgický ministr spravedlnosti je pod policejní ochranou, hrozil mu únos

 Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne je pod policejní ochranou poté, co byli v Nizozemsku o víkendu zadrženi čtyři lidé podezřelí z přípravy jeho únosu. Van Quickenborne z údajného spiknutí obvinil drogovou mafii, uvedla dnes agentura AP.

Van Quickenborne na sociálních sítích uvedl, že je v bezpečí a v dobrých rukou. V nadcházejících dnech ale bude muset vynechat některé naplánované aktivity. Ve videu, které odvysílala veřejnoprávní vysílací společnost RTBF, uvedl, že mu ve čtvrtek volal federální prokurátor Frederic Van Leeuw, který ho varoval, že mu hrozí únos. V projevu sdělil, že incident ho motivuje k ještě tvrdšímu postupu proti drogové mafii.

Belgický premiér Alexander De Croo řekl, že hrozba vůči Van Quickenbornovi je nepřijatelná. „Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně: nenecháme se nikým zastrašit,“ napsal De Croo na twitteru.

Federální prokuratura dnes uvedla, že kromě čtyř zatčených byla ve vozidle ve městě Kortrijk, kde je Van Quickenborne starostou, nalezena automatická zbraň a láhev s benzinem.

Přístavní město Antverpy, kam denně připlouvají tisíce kontejnerů, je jedním z hlavních evropských přístavů a Belgie se stala centrem pro pašování kokainu do Evropy. Během posledních dvou let belgická policie provedla několik desítek zatčení při operacích nebývalého rozsahu.

V roce 2020 bylo v Evropě zabaveno přes 214 tun kokainu, což představuje šestiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti (EMCDDA) uvedlo, že v roce 2022 by toto množství mohlo dosáhnout 300 tun.

Rozšíření trhu s kokainem v Evropě vedlo také k nárůstu násilí a korupce. Tvrdá konkurence mezi překupníky vedla k většímu počtu vražd a zastrašování.

„Řeknu to jasně: lidé, kteří za tím stojí, dosahují pravého opaku toho, o co usilují. To mě utvrzuje v přesvědčení, že musíme bojovat dál,“ řekl Van Quickenborne. „Zločinci se cítí v pasti. Ten pocit je správný. Protože my budeme pokračovat v boji proti organizovanému zločinu, a to s většími silami a prostředky než dosud,“ dodal.

Poté, co byla v říjnu 2020 rozbita zločinecká síť obchodníků s drogami, která se spoléhala na zkorumpované policisty a dodávala do západní Evropy kokain v hodnotě stovek milionů dolarů, federální prokurátor uvedl, že tato operace ukázala, jak moc obchod s drogami proniká do belgické společnosti.

„Je velmi znepokojující vidět, jak se zločinci mohou zapojit do nejvyšších sfér a pokusit se ušpinit zákonný svět penězi z trestné činnosti,“ řekl tehdy Van Leeuw.

X X X

Mlejnka by jako šéfa civilní rozvědky mohl nahradit Posolda z operativců

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda. Na pondělním jednání vlády by ho měl představit ministrům vicepremiér Vít Rakušan, uvedl Deník N. Právě Rakušanovi náleží se souhlasem vlády šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenovat. Funkce ředitele rozvědky je od srpnové rezignace Petra Mlejnka neobsazená.

 Server Neovlivní.cz v pátek uvedl, že Posoldu upřednostnil Rakušan před dalším uchazečem, kterým byl bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek.

Podle Deníku N by měl Rakušan v pondělí se svým výběrem nového ředitele ÚZSI seznámit vládu, v úterý by měl volbu oficiálně oznámit také na jednání předsedů všech koaličních stran ve formátu K5. Příští týden by pak jmenování mohla schvalovat vláda.

Posolda informaci nepotvrdil. „Nemůžu nic komentovat, protože nejsem zatím žádným nástupcem (Petra Mlejnka),“ řekl Deníku N. Nepotvrdil ani to, že by měl domluvenou schůzku s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ke jmenování se nevyjádřil ani Rakušan. „V tuhle chvíli nebudu potvrzovat žádná jména. Vše se dozvíte příští týden po vládě,“ uvedl.

Posolda podle Neovlivní.cz začínal svou kariéru v roce 1991 ve federálních zpravodajských službách, pracoval i v Bezpečnostní informační službě (BIS). Od roku 2019 zastával funkci náměstka pro operativní činnost v ÚZSI.

O dva roky později rozvědku po sporech s tehdejším ředitelem Markem Šimandlem opustil a působil na ministerstvu zahraničí v sekci bezpečnosti a multilaterálních vztahů. Aktuálně se chystal vyjet jako velvyslanec do Jordánska, kde už získal tzv. agrément.

Mlejnek nastoupil do funkce ředitele ÚZSI 8. července, kdy nahradil Šimandla. Rezignoval o necelé dva měsíce později kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v korupční kauze Dozimetr. Policisté v červnu v kauze Dozimetr obvinili kvůli hospodaření v pražském dopravním podniku více než deset lidí.

X X X

Důchody se od ledna znovu navýší. Vláda schválila růst penzí o 825 korun

Starobní důchody v Česku se od ledna zvýší průměrně o 825 korun. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun. K tomu vzroste o 5,1 procenta zásluhová procentní výměra podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků.

Od ledna se starobní důchody zvýší také o bonus 500 korun za vychované dítě. Tím by se průměrná starobní penze měla na začátku příštího roku podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun. Na konci června vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní, invalidní a pozůstalostní penzi více než 2,84 milionu lidí.

Z nich přes 2,36 milionu tvořili starobní důchodci a důchodkyně. Kolik peněz bude na zákonnou lednovou valorizaci důchodů potřeba, v podkladech k nařízení chybí. Ministerstvo práce jen uvádí, že chystaný rozpočet na příští rok s výdaji počítá. Své důchodové systémy mají pak i obrana, vnitro a justice.

„Vláda schválila zvýšení důchodů od 1. ledna 2023,“ uvedl na twitteru dnes pozdě večer Jurečka.

Důchody se zvyšují pravidelně

Důchody se skládají ze dvou částí. Solidární pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá deseti procentům průměrné mzdy. Nyní činí 3900 korun, od ledna se navýší všem o 140 korun na 4040 korun. Podle podkladů k nařízení by měl příští rok průměrný výdělek dosahovat totiž 40.324 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží počet odpracovaných let a výše odvodů z výdělků. Příjmy se ale započítávají do vypláceného důchodu jen do určité výše. Lidem s vyšší mzdou či platem se tak zohlední jen část odvedené sumy.

 Podle zákona se důchod valorizuje pravidelně vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Výdělek loni reálně rostl o 2,1 procenta. Do navýšení se zahrnuje 1,1 procenta, tedy zaokrouhlená půlka. Ceny se domácnostem seniorů za sledované období po mimořádných valorizacích za květen a červen zvýšily o 3,6 procenta. Celkové navýšení starobního důchodu tedy činí 4,7 procenta. Dalším propočtem pak ministerstvo práce stanovilo navýšení procentního dílu o 5,1 procenta. Celkem se má průměrná starobní penze zvednout o 825 korun. Lidé, kteří mají podprůměrný důchod, si polepší méně. U lidí s nadprůměrnou penzí bude částka vyšší.

Do zásluhové procentní výměry se zahrne i bonus 500 korun za výchovu dítěte. Toto takzvané výchovné dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku to budou většinou ženy. Po lednové valorizaci a s tímto takzvaným výchovným by podle podkladů k nařízení měl průměrný důchod činit asi 19.500 korun. Ministerstvo práce dnes uvedlo, že letos v lednu průměrný starobní důchod odpovídal 42,5 procenta průměrné mzdy. V lednu 2023 by to mělo být po valorizacích 45,9 procenta.

X X X

Producent Jiří Jurtin spáchal sebevraždu. Trpěl závažnou nemocí a dlužil stovky milionů

Českou filmovou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 46 let spáchal sebevraždu producent Jiří Jurtin. S informací přišel web Extra.cz. Producent filmů Babovřesky či Bestiář se měl v pátek předávkovat v autě.

Podle informací webu Extra svůj život Jurtin ukončil v pátek, měl se předávkovat inzulinem a dalšími léky. „Bylo to v autě v Hrabalově Kersku, kde poslední dva roky bydlel. Měl obrovské dluhy a nebyla z toho cesta ven. Taky měl neuvěřitelně těžkou cukrovku a s tím související zdravotní potíže,“ uvádí zdroje.

Deník Blesk v lednu 2020 uvedl, že Jurtin skrze svou zkrachovalou firmu NOGUP agency dlužil 160 milionů korun. Dluh se však za dva roky měl podstatně navýšit. Mezi věřiteli byli například herci Václav Vydra, Milan Šteindler či Karel Heřmánek.

Do dluhové pasti se měl Jurtin dostal muzikálem Tři oříšky pro Popelku. Dva měsíce po premiéře vyhlásil, že je společnost na mizině, a představení ukončil. Peníze tak nedlužil pouze hercům, ale také Kongresovému centru. Dosud podle zdrojů není jasné, kam přesně peníze zmizely.

X X X

Kulatý stůl Ekonomického deníku a České justice: EU otevírá novou příležitost, do roku 2030 se chce stát významným producentem čipů

 Uskutečnil se Kulatý stůl Ekonomického deníku a České justice s názvem “Nová evropská legislativa „Chips Act“ – cesta ke konkurenceschopnosti a odolnosti dodavatelských řetězců nezbytných pro evropský průmysl”.

K diskusi ke stolu zasednou ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová, Lucie Krčmářová, ředitelka odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky ministerstva průmyslu a obchodu nebo Petr Knap, partner pro oblast automotive v regionu střední a jihovýchodní Evropy EY, Pavel Šťastný, obchodní ředitel Meopty Přerov a Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.

Automotive a ICT jsou dnes na čipech závislé obory stejně jako zdravotnictví, letectví a kosmonautika, nebo telekomunikace. Polovodiče se navíc ocitly v centru geostrategických zájmů a staly se jádrem globální soutěže. Všechny části světa do této technologie masivně investují. „V roce 2021 překročil počet vyrobených čipů bilion, když průmysl polovodičů jich vyprodukoval 1,1 bilionu. Trh s čipy rychle roste, v roce 2025 bude mít hodnotu 700 miliard dolarů a v roce 2030 jeden bilion dolarů,“ shrnuje ve své zprávě Evropský parlament.

Výrobci neonu z Ukrajiny skončili

Současně došlo kvůli pandemii Covid-19 k narušení výrobních a dodavatelských řetězců a kvůli válce k ohrožení jejich bezpečnosti. Základna těchto sofistikovaných technologií se téměř celá nachází ve východní Asii – zejména na Taiwanu a v Jižní Koreji. V EU vyvíjejí a produkují komponenty čipů v nějaké formě Německo, Itálie, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí a Irsko. „Celkový podíl Evropy na globální výrobní kapacitě je nižší než 10%,“ uvádí Evropský parlament ve své zprávě.

Válka na Ukrajině ohrozila dodávky polovodičového neonu – klíčového plynu používaného při tištění čipů. Zhruba polovinu celosvětové dodávky neonu poskytovaly dvě ukrajinské firmy, které musely ukončit výrobu v Mariupolu a Oděse. V červnu 2022 Rusko omezilo vývoz helia a neonu pro výrobu čipů,“ upozorňuje Evropský parlament, který už v červenci 2021 vyzval rezolucí ke spolupráci s Taiwanem.

Jenže bez čipů není možná digitalizace a nebude pokračovat průmyslová revoluce. Evropská unie se proto chce stát jedním z lídrů mezi producenty čipů. Podle důvodové zprávy návrhu nařízení o čipech má EU zvýšit podíl na světové výrobě čipů na 20% a zredukovat závislost na trzích mimo EU.

Příležitost za pět miliard euro

Naplnit vize chce EU v pěti krocích: Posílení vedoucí pozice ve výzkumu a v technologiích, znovu vystavění vlastních kapacit pro inovaci a design, výrobu a balení pro produkci sofistikovaných a bezpečných čipů, ustavení rámce pro produkci do roku 2030, rozvoj pracovní síly s patřičnými dovednostmi a přilákání nových talentů a rozvoj porozumění globálnímu výrobnímu řetězci včetně monitoru jeho bezpečnosti.

„Cílů návrhu nemůže být dosaženo samotnými členskými státy, neboť problémy jsou přeshraniční povahy a neomezují se na jednotlivé členské státy nebo podskupinu členských států. Navrhovaná opatření se zaměřují na oblasti, kde existuje prokazatelná přidaná hodnota při jednání na úrovni Unie vzhledem k rozsahu, rychlosti a rozsahu potřebného úsilí,“ stojí v návrhu evropské směrnice o čipech.

Jak vyplývá z návrhu nařízení, jde o příležitost pro vědu, výzkum inovace stejně jako pro výrobu nebo monitorovací firmy. Evropská Unie chce do svého plánu investovat až pět miliard euro. Přímo v navrhovaném nařízení je zakotveno financování za dvakrát 1,6 miliardy euro. „Rozpočet EU podpoří iniciativu Čipy pro Evropu celkovou částkou až 3,3 EUR miliard, včetně 1,65 miliardy EUR prostřednictvím HE a 1,65 miliardy EUR prostřednictvím DEP. Z tohoto součtu 2,875 miliardy EUR bude realizováno prostřednictvím společného podniku Chips a 125 milionů prostřednictvím InvestEU (bude doplněno dalšími o 125 milionů v rámci InvestEU a 300 milionů EUR prostřednictvím EIC. Spolu s dodatečnou částkou navíc k rozpočtu věnovanou na aktivity v mikroelektronice v rámci MMF dosáhne částka téměř 5 miliard,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu nařízení.

Otázky kulatého stolu

Tomu odpovídají i témata Kulatého stolu: Význam výroby čipů pro ekonomiku 21. století. Investiční podpora výrobní a technologické kapacity nezbytné pro konkurenceschopnost evropského průmyslu – proč je dostatek čipů nezbytný pro fungování ekonomiky a proč se čipům říká „ropa 21. století“.

Dalším okruhem diskuse bude „Bezpečnost dodávek pro evropský průmysl v době narůstajících turbulencí – snižování závislosti na nespolehlivých dodávkách z oblastí mimo Evropskou unii“.

A naposledy budou účastníci debatovat nástroje nově navrhované legislativy „Evropského aktu o čipech“ – finanční a investiční nástroje a pobídky, zvýšení výrobní kapacity a minimalizace byrokratických bariér pro její výstavbu, včasné varování před výpadky dodávek a krizová koordinace. Irena Válová, ceskajustice.cz