Zvolený prezident nebo nezodpovědná justice? Pokud si všimnete soudců, kteří odporují Trumpovým exekutivním příkazům, sami vydávají exekutivní příkazy a činí tak bez ohledu na právo. Rozhodují, že Trumpovy exekutivní příkazy někoho poškozují, včetně nelegálních imigrantů-vetřelců, kteří nejsou občany USA. To je nehorázné. Poškození je subjektivní standard. Navíc soudci přehlížejí škodu, kterou jejich rozhodnutí způsobují.

Co může Trump udělat?   Stejně jako Andrew Jackson mohl ignorovat rozhodčí.   Mohl by nařídit federálním maršálům, kteří jsou podřízeni prezidentovi, a nikoli justici, aby přestali doručovat edikty soudců a přestali soudcům poskytovat jakoukoli jinou službu než ochranu života. 

Rozhodnutí těchto soudců jsou tak hrozná, že dokazují, že někteří soudci jsou v háji a nebezpečí pro demokraty v důsledku odhalení jejich korupce je tak velké, že tomu musí být zabráněno tím, že justice bude diktovat exekutivě.

Máme soudce, kteří blokují Trumpův příkaz proti prvorozenému občanství, které brání ilegálům získat americké občanství nelegálním vstupem do USA za účelem porodu.   Takové porody jsou známé jako „kotevní děti“, protože vedou k občanství celé rodiny. Jak moc zkorumpovaný musí být soudce, aby mohl tvrdit, že ústava poskytuje cizincům hanebné způsoby, jak získat americké občanství?

Máme soudce, kteří Trumpovi nařizují, aby obnovil federální financování soukromých nevládních organizací, které se snaží podkopávat zahraniční vlády a šířit sexuální zvrácenost a propagandu proti bílým. Soudci, kteří nařizují pokračování těchto škodlivých činností, argumentují tím, že předcházet škodám je škodlivé. Navíc mnoho a pravděpodobně většina z těchto nevládních organizací jsou operacemi na praní špinavých peněz, které vyhazují peníze daňových poplatníků do rukou demokratů a jejich dětí prostřednictvím platů a grantů nevládních organizací. Soudci dokonce Trumpovi nařizují, aby pokračoval ve financování soukromých webových stránek DEI a genderových operací.

Soudci nemají výkonné pravomoci.   Mohou interpretovat existující právo a Ústavu, ale ne na základě nějakého subjektivního faktoru, jako je jejich osobní představa o škodě nebo odhodlání zakrývat korupci.

Předpověděl jsem, že Trumpův pokus obnovit Ameriku bude svázán soudními spory podporovanými a podporovanými zkorumpovaným soudnictvím.   Musí se něco udělat s přehnaným dosahem soudů, jinak je obnova Ameriky ztracená.

Paul Craig Roberts, Institute for Political Economy

Připravila Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

MILIONY,  MILIARDY ROZHAZUJE  FIALA  A   SPOL,

NEŠETŘÍ  MINISTR  BEK,  ROZHAZUJE  MILIONY  I  KU,

REKTORKA  KRÁLÍČKOVÁ

ROZHAZOVÁNÍ  MILIARD  ČR  STÍHAT  NSZ,  NKÚ

VÝSMĚCH  LIDEM  ČR:  Akademici tepou vedení Karlovy univerzity za statisícové bonusy

Akademici z Univerzity Karlovy kritizují rektorku Milenu Králíčkovou a členy vedení za odměny, které si připsali v minulém roce. Reagují tak na zjištění iDNES.cz a MF DNES, že si vedení rozdělilo celkem 11,5 milionu korun. Pracovníci i studenti univerzity to vnímají jako výsměch, vedení bonusy totiž odůvodňuje bezprecedentní situací po tragické střelbě na Filozofické fakultě v prosinci 2023.

Jak uvedla MF DNES a iDNES.cz v pátek, rektorka Milena Králíčková dostala v květnu 2024 ke svému 175tisícovému platu bonus 400 tisíc korun. V listopadu pak brala odměnu 576 tisíc korun. Podobné částky dostal také kvestor univerzity Martin Maňásek či další člen vedení, který se skrývá pod krycím kódem E. Celkem si šestnáct členů managementu přišlo na 11,5 milionu korun.

„Necháváme na Vašem vlastním svědomí, jak obhájíte skutečnost, že dle článku iDNES.cz se Vaše finanční ohodnocení blíží platu premiéra či dokonce přesahuje 341 200 Kč, které dostává prezident naší republiky,“ uvádí akademici.

V dopise také upozorňují, že velká část pracovníků na fakultách nedosahuje ani na minimální mzdu, ačkoliv pracují přes čtyřicet hodin týdně a například pracovní notebooky si kupují z vlastních peněz. „V důsledku šetření se slučují katedry, zavírají se obory, stipendia doktorandů zůstávají hluboko pod průměrnou mzdou, přičemž jsme byli nuceni výrazně omezit počet přijímaných doktorandů a doktorandek,“ popisují.

Vedení univerzity vysoké bonusy obhajovalo tím, že jde o odměnu za reakci na tragickou střelbu na filozofické fakultě. Vrah při ní v prosinci 2023 zabil 14 lidí. Podle mluvčí Lucie Přívětivé odměny „odpovídaly zcela bezprecedentní situaci“. Jak ale zjistila MF DNES, statisícové odměny si vedení univerzity vyplácelo už před střelbou.

Odůvodnění bonusů akademici označili za mimořádně závažné morální selhání. „Je naprosto nepřijatelné a z našeho pohledu cynické, když diskuzi o výši odměn zamítáte s odvoláním na tragické události 21. 12. 2023. Je to o to nemravnější, že to říkáte přibližně rok po ukončení Měsíce pro Fakultu, kde jsme jako studující i vyučující dobrovolně a bez nároku na honorář věnovali stovky hodin práce, abychom pomohli překlenout následky této strašlivé události,“ uvádí v dopise.

„Vaše vyjádření vnímáme jako cynický výsměch těm, o nichž jste se ještě před dvěma měsíci veřejně vyjadřovali s pokorou a bolestí,“ dodávají. Akademici nyní žádají podrobné zdůvodnění každé vyplacené odměny včetně seznamu těch, kteří je dostali. Platy členů vedení UK by podle nich měly v budoucnu podléhat platovým tabulkám, od nich by se měla odvíjet také výše odměn.

O odměnách pro vedení univerzity bude jednat Akademický senát, zúčastnit by se měly i odbory. Otevřený dopis od zveřejnění podepsalo přes 150 lidí, jsou mezi nimi pracovníci univerzity, studenti i jejich příznivci.

X X X

Trumpova vláda ruší výpovědi v úřadu pro jadernou bezpečnost

 Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým zaměstnancům. Nemají ale jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA o tom v sobotu informoval zpravodajský server NBC News. Podle televize CNN si zástupci Trumpovy vlády neuvědomili, že úřad dohlíží na zásoby jaderných zbraní.

NNSA je částečně autonomní agentura, která dohlíží na americké zásoby tisíců jaderných zbraní. Plní celou řadu úkolů v oblasti jaderné bezpečnosti, včetně servisu jaderných zbraní v době, kdy nejsou v pohotovosti v raketách či bombardérech. Provádí také jejich modernizaci.

„Výpovědi některým zaměstnancům NNSA ve zkušební době se ruší, ale nemáme vhodný způsob, jak se s těmito zaměstnanci spojit,“ stojí podle NBC News v e-mailu.

Zaměstnanci NNSA, na které e-mail odkazuje, dostali výpověď ve čtvrtek a ztratili přístup ke svým pracovním e-mailovým účtům. Federální agentuře NNSA, která spadá pod ministerstvo energetiky, se nedaří tyto zaměstnance kontaktovat přímo a požádala proto příjemce e-mailu: „Spolupracujte prosím se svými nadřízenými a pošlete tyto informace (jakmile je dostanete) na osobní kontaktní e-maily těchto osob“. Ministerstvo energetiky na žádost NBC News o komentář bezprostředně nereagovalo.

Server televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní. Propouštění se podle těchto zdrojů CNN týkalo více než 300 zaměstnanců tohoto úřadu. Mluvčí ministerstva energetiky toto číslo ale rozporoval s tím, že šlo o méně než 50 pracovníků.

Specialistka na jadernou bezpečnost v NNSA, která byla ve čtvrtek propuštěna, protože byla v dvouleté zkušební době, sdělila NBC News, že stále nemá přístup k pracovnímu e-mailu, ale její nadřízený jí zavolal, aby ji informoval, že její „výpověď byla zrušena“ a aby se v úterý dostavila do práce.

„Budu upřímná, hodlám si dál hledat práci,“ uvedla zaměstnankyně. „Vrátím se, ale jakmile najdu jinou práci, odejdu,“ dodala. Na otázku, proč si bude hledat jiné zaměstnání, odpověděla, že nevěří, že si současnou práci udrží.

Propouštění je důsledek iniciativy staronového prezidenta Donalda Trumpa, jenž tímto úkolem pověřil nejbohatšího muže světa Elona Muska. Ten nyní stojí v čele úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), jehož cílem je snížit počet federálních zaměstnanců a to, co Musk s Trumpem označují za nadměrné vládní výdaje.

Podle amerických médií výpověď v uplynulém týdnu dostalo skoro 10 000 federálních zaměstnanců. Kromě toho zhruba 75 000 federálních zaměstnanců přijalo nabídku dobrovolně ukončit pracovní poměr na podzim tohoto roku.

RTB House

Trumpova administrativa v uplynulém týdnu nařídila federálním agenturám propustit skoro všechny zaměstnance ve zkušební době, která v případě federálních zaměstnanců obvykle trvá rok. Fakticky by se takto rozsáhlé propouštění týkalo statisíců lidí, uvedl server BBC.

Federální škrty se ovšem setkaly s odporem opozičních demokratů, odborů a progresivních organizací a podle NBC News od Trumpovy inaugurace 20. ledna bylo na novou vládu podáno více než 60 žalob zmiňujících mimo jiné údajné překročení prezidentských pravomocí.

X X X

ANGLIE  SE  CPE  DO  ŘÍZENÍ  EVROPY,

SAMA  UTEKLA  Z  EU

ANGLIE  CHCE  SPOLUPRACOVAT  S  USA

Evropa musí mít větší roli v NATO a spolupracovat s USA, říká Starmer

Británie bude usilovat o to, aby Evropa a Spojené státy držely při sobě. Podle televize BBC to v sobotu řekl britský premiér Keir Starmer. Vzájemné neshody by podle něj neměly odvádět pozornost od vnějších nepřátel. Zároveň poznamenal, že Evropa musí převzít větší roli v NATO.

Starmer se takto vyjádřil poté, co zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropané nebudou součástí plánovaných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA.

Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se podle agentury Bloomberg příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině.

Francie mezitím se spojenci jedná o možném neformálním summitu evropských lídrů o Ukrajině. Podle čtyřech diplomatických zdrojů Reuters se schůzka zřejmě uskuteční v pondělí. Starmer se summitu v Paříži podle BBC zúčastní. Jeho kancelář ale na žádost Reuters o komentář zatím neodpověděla.

„Je jasné, že Evropa musí v NATO převzít větší roli a spolupracovat s USA na zajištění budoucnosti Ukrajiny a čelit hrozbě, které čelíme ze strany Ruska,“ uvedl podle BBC Starmer.

Podle televize předseda britské vlády také poznamenal, že Británie bude pracovat na tom, aby USA a Evropa držely při sobě a nenechaly vnitřní neshody v alianci odpoutat pozornost od vnějších nepřátel. O postoji evropských lídrů ohledně Ukrajiny chce Starmer podle BBC jednat s Trumpem při své návštěvě Washingtonu, která se zřejmě uskuteční v nadcházejících týdnech.

X X X

 Němečtí politici prskají. JD Vance se setkal s šéfkou AfD Alicí Weidelovou

 Americký viceprezident JD Vance se setkal se spolupředsedkyní Alternativy pro Německo a kandidátkou této strany na spolkovou kancléřku Alicí Weidelovou. Vance se v Mnichově účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Setkání Vance s Weidelovou se uskutečnilo poté, co ji ve středu přijal maďarský premiér Viktor Orbán.

Německé parlamentní strany  říkají, že s AfD nebudou spolupracovat a tento postoj nazývají  „firewall“.  Vance naopak ve svém vystoupení na konferenci vyjádřil obavu, že svoboda slova je na celém kontinentu „na ústupu“.

 „Mnohým z nás na druhé straně Atlantiku to stále více připadá jako staré zakořeněné zájmy skrývající se za ošklivými slovy ze sovětské éry, jako jsou dezinformace a dezinformace, kterým se prostě nelíbí představa, že by někdo s alternativním názorem mohl vyjádřit jiný názor nebo, nedej bože, volit jinak, nebo ještě hůř, vyhrát volby,“ řekl Vance.

Jeho posluchači na konferenci museli vyslechnout slova, že žádná demokracie   nemůže přežít, když řekne milionům voličů, že jejich obavy „jsou neplatné nebo nehodné, aby se o nich vůbec uvažovalo“.  „Demokracie spočívá na posvátném principu, že na hlasu lidu záleží,“ řekl. „Není tu místo pro firewally.“ Takové vyjádření samozřejmě vyvolalo ostře negativní reakci ze strany německých politiků.

Vance se ovšem v pátek setkal také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a vůdcem opozice Friedrichem Merzem, zatímco se Scholzem se setkal začátkem tohoto týdne, když byli oba v Paříži na summitu o umělé inteligenci.

Připomeňme, že v lednu  Elon Musk  nečekaně vystoupil na předvolební akci krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v Halle. Německou stranu označil za naději pro únorové předčasné volb, server vasevec.cz

X X X

BOMBA  V  PRAZE  NA  PLESE?

Ples za účasti celebrit museli kvůli nahlášené bombě evakuovat. Policie žádnou nenašla

V Praze musel být evakuován Obecní dům, ve kterém se zrovna konal Český ples za účasti mnoha celebrit. Komplikace přišly po deváté hodině večer. Nahlášenou bombu potvrdila pro CNN Prima NEWS policie. Kolem půl dvanácté večer se hosté mohli do budovy vrátit, policisté žádné výbušné zařízení nenašli. Anonym je podezřelý ze šíření poplašné zprávy.

„Bylo nahlášeno nástražné zařízení. Probíhá evakuace několika stovek lidí, kteří se v budově nacházejí. Policisté zjišťují a budou zjišťovat, zda se tato informace zakládá na pravdě či nikoliv,“ potvrdila po deváté hodině večer pro CNN Prima NEWS policejní mluvčí Eva Kropáčová.

„Uvnitř se nachází přibližně 500 osob. Policisté z důvodu zajištění bezpečnosti uzavřeli nejbližší okolí,“ napsali takéna sociální síti X policisté.

Na místě zasahovali rovněž hasiči. „Asistujeme policistům u nahlášeného nástražného výbušného systému. Na místo vyjel autobus ze stanice Holešovice z důvodu poskytnutí tepelného komfortu,“ sdělil novinářům mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč.Pražská zdravotnická záchranná služba na síti X uvedla, že na místo vyslala speciální vůz Fénix, inspektora a posádku záchranářů.

Bombu policisté nenašli

Kolem půl dvanácté večer se mohli hosté do budovy vrátit. Policisté žádné nebezpečí neodhalili. Anonym je podezřelý ze šíření poplašné zprávy.

„Je to strašné, všichni se na ten ples těšili a nějaký jedinec z čisté závisti překazil tuto akci a myslím si, že už se asi nevrátíme!“ komentoval evakuaci pro web Blesk.cz někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula, který byl jedním z hostů. Cílem plesu mělo být mimo jiné vybrat milion korun pro potřebné.

Plesu se kromě Prymuly účastní řada celebrit. Mimo jiné například zpěvačka Heidi Janků, scénárista Petr Kolečko nebo hlasatel Alexandr Hemala. Moderují ho Jan Český a Iveta Vítová.

X X X

 Spor favoritů Moskvy: Proruští „supi“ z Rumunska i Moldavska si chtějí urvat kus Ukrajiny

Ukrajinské oblasti jako Zakarpatsko nebo Severní Bukovina coby součást Rumunska či Moldavska? Takové jsou myšlenky některých politiků ze zmíněných zemí, konkrétně prezidentského kandidáta z prvně jmenovaného státu Calina Georgescua a moldavského exprezidenta Igora Dodona. Oba politici, kteří jsou vnímáni jako proruští, se kvůli tomu dokonce střetli.

Střet odstartoval v rozhovoru pro CristoiuTV svými výroky o dělení Ukrajiny Georgescu. „Cesta k něčemu takovému je nevyhnutelná. Ukrajina je smyšlený stát,“ odvětil prezidentský kandidát na dotaz, zda dojde k překreslování hranic Ukrajiny.

 Kromě toho prohlásil, že pokud by byl u moci, měl by jako nejvyšší činitel Rumunska zájem o část Ukrajiny, na které má podle něj jeho země historický nárok. „Máme zájem o Severní Bukovinu. O Budžak, o severní Maramureš a o bývalé Zakarpatsko,“ pokračoval v rozhovoru Georgescu. Jedná se o oblasti zasahující hned do několika dnešních ukrajinských oblastí.

 Mimo to zmínil, že Lvov „je polský“ a podle něj i Poláci budou chtít územní zisk. To však už dříve odmítl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Budu se opakovat, aby to v Kremlu řádně slyšeli. Lvov je Ukrajina,“ prohlásil podle portálu Ukrinform nedávno Sikorski.

Se slovy Georgescua, který je vnímán jako proruský politik často útočící na Evropskou unii, Západ a Ukrajinu, však nebyl spokojen ani moldavský exprezident a dnes předseda tamních socialistů Igor Dodon – další politik, který má k Moskvě a autoritářskému prezidentovi Vladimiru Putinovi velmi blízko.

„Rád bych upozornil jisté politiky z Evropské unie, Rumunska a odjinud, kteří si už rozdělují ukrajinskou zemi. Ta území, které jmenujete, jsou historicky moldavská, tedy některá z nich. Stále tam žijí statisíce Moldavanů na vlastní půdě a mluví moldavským jazykem,“ vzkázal podle portálu Newsmaker Dodon poté, co se vrátil z Moskvy.

Dostane proruský Rumun druhou šanci?

Dodon je už několik let odstaven od moci poté, co jej porazila prozápadně orientovaná Maia Sanduová. Ta vyhrála i loňské prezidentské volby. Bývalá hlava státu nyní šéfuje socialistům, kteří jsou v moldavském parlamentu v opozici a spolupracují hlavně s komunisty a prorusky orientovanými partajemi.

Jiná situace je u Georgescua. Ten nedávno překvapivě postoupil do druhého kola prezidentských voleb v Rumunsku, ale tamní ústavní soud oznámil zrušení výsledků prvního kola. Jako důvod pro tento krok uvedl ruské zásahy do volební soutěže, a to zejména prostřednictvím sociální sítě TikTok.

Rumuny tak čekají prezidentské volby nanovo a Georgescu by měl zájem znovu kandidovat. Musí však dostat povolení volební komise, které zatím, jak informuje rumunská verze magazínu Newsweek, nemá. Nové volby v Rumunsku se mají odehrát v květnu letošního roku.

 X X X

 Zelenskyj odmítl Trumpův návrh na předání vlastnictví 50 procent nerostů USA. Chce záruky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby USA získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. S odvoláním na několik zdrojů obeznámených se situací to v sobotu napsal list Financial Times (FT). Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahovala nic o podobné podpoře v budoucnu.

 S podobnou informací přišla americká stanice NBC News, která s odvoláním na své zdroje také uvádí, že Washington chce po Kyjevu vlastnictví 50 procent ukrajinských nerostů vzácných zemin, a že Trumpova administrativa naznačila otevřenost k rozmístění amerických vojáků v zemi, aby je tam hlídali, pokud se dojedná dohoda s Ruskem o ukončení války.

Americký ministr financí Scott Bessent předložil návrh Zelenskému během středeční návštěvy Kyjeva, dodala zpravodajská stanice.

 Zelenskyj podle NBC News odmítl podepsat dokument během schůzky s Bessentem se slovy, že si ho potřebuje prostudovat a poradit se o něm.

Obdobně situaci popisuje FT, podle jehož zdrojů Trump chtěl, aby Zelenskyj dokument podepsal, než se ministr financí vrátí do Washingtonu. Kyjev ovšem podle Financial Times chce, aby byly na jakoukoliv dohodu o ukrajinských nerostech přímo vázány bezpečnostní záruky.

 ‚Bezpečnostní štít‘

„Když jsme se podívali na podrobnosti, nebylo tam nic o (budoucích amerických bezpečnostních zárukách),“ řekl deníku nejmenovaný ukrajinský představitel. Americký ministr podle Financial Times tvrdil, že už pouhá přítomnost Američanů zajišťujících bezpečnost nalezišť nerostných surovin by stačila k odstrašení Moskvy.

Bessent během návštěvy Kyjeva o předání návrhu dohody ukrajinské straně informoval a prohlásil, že by mohla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“ pro Ukrajinu. Podrobnosti o návrhu ale veřejně nesdělil.

Zelenskyj uvedl, že s Bessentem vedl produktivní a konstruktivní diskusi a že Kyjev předběžný návrh dohody prostuduje. „Stále hovoříme. Vedl jsem různé dialogy,“ řekl v sobotu Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Americký tlak

Dalším problematickým bodem je podle některých zdrojů FT návrh, aby jurisdikce řešící spory o práva na ukrajinské nerosty byla ve Spojených státech. Zelenskyj chce podle nejmenovaného evropského činitele zapojit do těžby nerostů také jiné země, včetně evropských. „Jsou v této věci pod silným tlakem Američanů,“ řekl tento představitel, který se do Bílého domu vrátil v lednu, tento týden v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že po východoevropské zemi chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské vojenské agresi poskytl.

Jak současný americký prezident k částce došel, není zřejmé, podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Zelenskyj už dříve uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o zpřístupnění ukrajinských nerostných zdrojů americkým investicím. Ukrajinské přírodní zdroje jsou zmíněny v takzvaném plánu vítězství, který ukrajinský prezident představil loni v létě.

Kyjev v něm tehdy podle webu Ukrajinska pravda navrhnul podpis dohody s USA, EU a dalšími spojenci, která by umožnila společné investice a využívání ukrajinských přírodních zdrojů, jako je uran, titan, lithium, grafit a další.

Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů, ale množství nalezišť je v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, je obsadí postupující ruská armáda, podotkl Financial Times.

X X X

 Soud bude nadále blokovat přístup Muskova týmu k údajům ministerstva financí

Americký federální soud bude i nadále blokovat přístup miliardáře Elona Muska a jeho podřízených k citlivým záznamům a platebnímu systému amerického ministerstva financí. Informovaly o tom dnes agentura Reuters a stanice ABC News, podle nichž soudkyně Jeannette Vargasová odložila rozhodnutí v případu, kde soud posuzuje žalobu, kterou na Muskem vedený úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) podalo 19 amerických států.

Vargasová podle ABC News během dnešního slyšení naznačila, že rozhodne během několika příštích dní, ale nebude to v pátek večer. Do té doby prodloužila soudní příkaz z minulého týdne o dočasném zablokování přístupu DOGE k informacím resortu financí.

Žaloba podaná u federálního soudu v New Yorku tvrdí, že administrativa staronového prezidenta Donald Trumpa umožnila Muskovu týmu přístup do centrálního platebního systému ministerstva financí v rozporu s federálním zákonem. Platební systém se stará o vracení daní, dávky sociálního zabezpečení, dávky veteránům a mnoho dalšího. Každoročně rozesílá biliony dolarů a zároveň spravuje rozsáhlou síť osobních a finančních údajů Američanů.

Muskův úřad vznikl za účelem odhalování a odstraňování toho, co Trumpova administrativa považuje za nehospodárné vládní výdaje. Přístup DOGE k záznamům ministerstva financí, stejně jako jeho inspekce různých vládních agentur, podnítily mezi kritiky obavy z růstu Muskovy moci a případného střetu zájmů. Trumpovi a Muskovi příznivci naopak věří, že se podaří omezit podle nich nafouklé vládní výdaje.

 Žaloba – kterou podala newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová a dalších 18 prokurátorů – zmiňuje obavy z přístupu neprověřených zaměstnanců DOGE k citlivým vládním záznamům, píše ABC News. Jamesová uvedla, že přístup DOGE k údajům ministerstva financí způsobuje bezpečnostní problémy. Jeho členové by podle ní mohli nezákonně zmrazit federální prostředky.

X X X

  Co dál čekat od dvojice Babiš a Orbán? Změnili se a triumfují, říká politolog

Andrej Babiš na nejnovějším setkání Patriotů pro Evropu znovu prokázal, že s Viktorem Orbánem ho váže pevné spojenectví. Mezi sebou nešetřili chválou a bratrskými gesty. Co se za tím skrývá? Podle politologů, oslovených redakcí iDNES.cz, chce Orbán hlavně šířit svou ideologii po Evropě. Sám Babiš pak podle nich našel v Orbánovi partnera proti bruselským sokům.

 Ve svém sobotním projevu v Madridu Babiš Orbána zmínil několikrát. Označil ho mimo jiné za spojence amerického prezidenta Donalda Trumpa v Evropě.

„S Komisí se Trump bavit nebude, za Evropskou unii by měli jednat premiéři Itálie a Maďarska Giorgia Meloniová a Viktor Orbán,“ řekl Babiš tentokrát v Poslanecké sněmovně. Dlouholetý maďarský premiér na oplátku několikrát ocenil Babišův rázný pohled na Green Deal.

I v minulosti se Babiš o Orbánovi vyjadřoval převážně pozitivně. „Bojoval proti komunistům, je to hrdina, maďarský Václav Havel,“ provolával český politik ve svém videu na sociálních sítích v létě.

Předseda hnutí ANO k tomu pro iDNES.cz uvedl, že se s Orbánem vzájemně respektují. „On o mně říkal, že jsem byl ekonomicky nejzdatnější premiér během jednání Evropských rad. V rámci V4 jsme měli velkou sílu, takže jsme dokázali vyjednat spoustu věcí,“ sdělil.

Podle politologa Vratislava Havlíka spolupráce Babiše s Orbánem prošla mnoha turbulencemi, než se ustálila do své současné podoby.

„Fico se chová přesně jako Orbán před deseti lety. Doma kritizuje Evropskou unii a v Bruselu si s hlavními představiteli notuje. Jenže v současné Evropě už pro tuto pozici není příliš místa.“

Vratislav Havlíkpolitolog

„Babiš ještě těsně po covidu Orbána příliš nepotřeboval a v Evropě měl sám jednoznačně navrch. Avšak změnila se Evropa, změnil se Babiš a změnil se i Orbán,“ prohlašuje Havlík, jenž se specializuje na prostředí Česka a východní Evropy.

Havlík podotýká, že Babiš se ještě před rokem 2022 nejvíce opíral o vrcholné francouzské politiky v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. Kvůli svým dotačním kauzám ale přízeň těchto západních státníků ztratil.

Bližší kontakt s Orbánem byl už tak podle Havlíka nevyhnutelný, poněvadž i maďarský premiér si v Evropské unii zhoršil pozici za své korupční aféry.

„Rubikon překročili v momentě, kdy Orbán v roce 2022 pozval Babiše do Budapešti na sraz vybraných konzervativců, pravděpodobně tam vznikl i nápad vytvořit novou evropskou frakci – Patrioty pro Evropu,“ popisuje Havlík. Zmíněného setkání v Budapešti se mimo jiné zúčastnil i bývalý český prezident Václav Klaus.

Havlík je toho názoru, že hlavní slovo mají v Patriotech pro Evropu právě Babiš a Orbán. „Celá frakce stojí hlavně na vztahu Babiše a Orbána, oni s tím začali, byl to jejich plán a k tomu si přizvali další podobně smýšlející, jako je Herbert Kickl či Marine Le Penová,“ tvrdí.

Babiš uvádí, že v otázkách zahraniční politiky se s Orbánem shoduje. „Patrioti vznikli na společných prioritách, jako je boj proti nelegální migraci či Green Dealu,“ dodal.

Havlík k tomu podotýká, že Babiš i Orbán jsou momentálně ve velmi výhodné pozici. „Stojí v čele frakce a všichni je musí brát vážně. Dávají tím najevo, že jejich názory nejsou osamocené. Předešlé zábrany mezi Babišem a Orbánem skrze Patrioty padly a oni společně triumfují,“ vysvětluje.

A co Robert Fico? Jeho vládní strana do frakce nepatří a podle Havlíka sám slovenský premiér do partie příliš nezapadá. „Fico se chová přesně jako Orbán před deseti lety. Doma kritizuje Evropskou unii a v Bruselu si s hlavními představiteli notuje. Jenže v současné Evropě už pro tuto pozici není příliš místa,“ konstatuje.

Pohledem maďarského politologa

Maďarský politolog Tamás Nyirkos pro iDNES.cz vysvětluje, že Viktor Orbán vidí v Patriotech pro Evropu příležitost, jak šířit svou ideologii dál do Evropy.

Sám Orbán si to charakterizuje jako systém národní buržoazie, kdy pouze státem hlídaná elita dominuje v ekonomických sektorech. Evropští experti však poukazují na fakt, že Orbán za čtrnáct let vlády do národní buržoazie dosadil pouze věrné velkopodnikatele a Maďarsko výrazně izoloval.

„V Maďarsku je více jak milion lidí, kteří by si přáli zcela seriózně obnovit velké Uhersko před první světovou válkou a udělat tak současné Maďarsko znovu velké. Je to velmi silná voličská základna, o kterou se částečně opírá i Orbán,“ popisuje situaci Nyirkos.

Nezávislý maďarský web Telex Andreje Babiše označuje za spojence Viktora Orbána a tituluje ho i jako významného zahraničního agropodnikatele. Maďarská divize Agrofertu zde vlastní například velkou továrnu na zpracovávání slunečnicových semínek.

Konglomerát v blízké zemi vyrábí také hnojiva, chemické postřiky nebo prodává zemědělské stroje.

X X X

 Minstr Blažek zpražil Hřiba: Jako arogantní, ulhaný alibista. Bůh chraň před jedovatými houbami

Hřib povede Piráty do voleb

 Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se na sociální síti X střetl s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Rozbuškou jejich konfliktu byl výrok čerstvě ustanoveného volebního lídra Pirátů ohledně možné vládní spolupráce s vlivným členem ODS. Hřib konkrétně prohlásil, že už by Piráti do vlády s „donem Pablem“ znovu nešli, protože zasahuje do korupčních kauz. Blažek si výrok nenechal líbit a Pirátům připomněl, že díky jeho přičinění v ministerském kabinetu vůbec kdy byli. „Bůh ochraňuj Prahu před jedovatými houbami!“ častoval následně Hřiba.

Hřib, kterého si Piráti v sobotu vybrali za svého volebního lídra, na otázku ohledně možných povolebních koalicí mimo jiné uvedl, že odmítá spolupráci s trestně stíhanými lidmi nebo s těmi, kteří zasahují do vyšetřování korupčních kauz. „Jako je například Pavel don Pablo Blažek, který zjevně zasahuje do vyšetřování brněnské bytové kauzy. To je záležitost, která z mého pohledu jednoznačně narušuje právní stát, tak jak ho máme, a to je určitě špatně,“ uvedl předseda strany.

 Takové výroky si ministr spravedlnosti nenechal líbit. Někdejšího pražského primátora Hřiba nařkl, že se za jeho éry Praha stala cílem úspěšných loupeživých nájezdníků z celé republiky. „A tak když dnes Hřib pražský odvádí před blížícími se trestními soudy z jeho primátorské éry pozornost do Brna, o němž a dění v něm nic neví, lze jeho výroky chápat jen jako osvědčenou taktiku arogantního, ulhaného alibisty. Bůh ochraňuj Prahu před jedovatými houbami!“ nebral si servítky Blažek.

Celá roztržka tím však končit neměla. Hřib vrátil úder: „Za mé éry jsme narovnali Praze páteř ve světě, zvládli covid i uprchlickou krizi, začali stavět metro D, rekordně rozšiřujeme tramvajové tratě a snížili jsme dluh na dopravní infrastruktuře. Zatímco o nájezdnících v Brně akorát čtu, jak šmelí s byty na úkor lidí.“

Fiala je oběť vzniklého napětí, míní Pilip. Popsal, co se stane s ODS, když prohraje volby

Svým výrokem ovšem šéf Pirátů pouze přilil olej do ohně a hádka se rozhořela ještě více. Blažek s pochybami odpověděl, že éra Zdeňka Hřiba bude brzy projednávána před trestními soudy. „Nepochybně se bude probírat i Vaše role – buďto jste o všem věděl a kryl to, nebo jste byl jen slepým užitečným panákem navenek pro klidnou práci zločinecké organizace. Nic mezi tím není možné. Brzy se vše dozvíme z výpovědí před soudem a ne z bulváru, o nějž se zřejmě při svých výrocích opíráte tak rád Vy. A pak si udělá každý názor i bez nás dvou,“ řekl ministr.

Blažek vyhrožuje soudem?

Několik komentujících, včetně dřívějšího pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, následně v debatě upozornilo, že by se skoro mohlo zdát, že ministr spravedlnosti vyhrožuje Hřibovi soudem. „Toho večera byl Don Pablo poněkud neklidný. Vážně ministr spravedlnosti vyhrožuje politickému soupeři trestním soudem?“ ptal se Ferjenčík.

„Pane ministře, co si to dovolujete? Vy vyhrožujete svému politickému soupeři v přímém přenosu soudem? Z pozice ministra spravedlnosti? Zbláznil jste se, nebo jste opilý? Děkuji,“ napsal jiný z diskutujících.

Piráti zvolili Hřiba

Hřibovi v sobotu na zasedání celostátního fóra ve Zlíně dali členové strany přednost před senátorkou Adélou Šípovou. Hřib chce kandidovat v Praze. Šípová na dotaz novinářů neuvedla, zda se bude ucházet o přední místo na kandidátce ve Středočeském kraji, upřesní to příští týden v úterý.

Jako lídr Pirátů Zdeněk Hřib uvedl, že nadcházející kampaň by měla voliče zaujmout, přiznal přitom, že poslední dvě se straně příliš nepodařily. „Věřím, že teď, co jsme provedli vnitřní reformy, které zlepšily i naši vnitrostranickou komunikaci, a udělali flexibilnější fungování Pirátů dovnitř, se to projeví navenek právě v tom, že budeme schopni udělat takovou kampaň, která lidi zaujme,“ dodal.