V čase plném konfliktů a krizí hledali mnozí oporu v papeži Františkovi. Ve své autobiografii Naděje se věnoval tématům války i migrace. Jeho slova k palčivým problémům dneška zůstávají silným poselstvím i po jeho odchodu. Sám František pocházel z rodiny imigrantů. I pro ty, kteří se nehlásí k žádné víře, mohou být myšlenky papeže Františka zajímavé – vycházejí totiž z perspektivy člověka, který má osobní zkušenost s tématem migrace.

František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, ve své autobiografii Naděje poprvé detailně odkryl příběh své rodiny. Jeho italští prarodiče Giovanni a Rosa opustili v roce 1927 svou domovinu, aby v Argentině začali nový život – podobně jako tisíce jejich krajanů prchajících před chudobou a politickými problémy tehdejší doby. „I já se narodil v rodině migrantů, můj otec, dědeček i babička jako tolik Italů odjeli do Argentiny a zakusili osud lidí, kteří přišli o vše. I já mohl patřit k dnešním odepsaným – až se mi hlavou stále honí otázka: Proč oni a já ne?“

Jeho prarodiče měli původně odplout na lodi Principessa Mafalda, nestihli však včas prodat svůj majetek. Toto zdánlivě nepříjemné zdržení jim paradoxně zachránilo život – loď se později potopila a dnes se jí přezdívá italský Titanic. Kdyby jeho prarodiče neměli zpoždění, on sám by se nikdy v Argentině nenarodil. Po příjezdu do Buenos Aires se jeho rodina stala součástí pestré komunity italských přistěhovalců – od řemeslníků po obchodníky. Začátky však nebyly snadné. A i když se jim zpočátku dařilo, přišla hospodářská krize a museli prodat veškerý majetek a začít opět znovu.

I z této pozice papež ostře kritizoval současný přístup k migrantům: „V mnoha ohledech se migrace dál pojímá jako invaze, hraje se špinavá hra s lidmi, kteří jsou naopak nezbytní i pro naši záchranu. Tento postoj je nejen hluboce nelidský, nýbrž i sebedestruktivní.“ Poukazoval na rozpor mezi strachem z migrace a demografickou realitou mnoha západních společností.

Válka se týká každého z nás

„Co je to válka, jsem se jako malý naučil od dědečka Giovanniho. Jako první mi vyprávěl její bolestivé příběhy. Za války děda sloužil na Piavě,“ vzpomínal papež František. Tyto rodinné příběhy z první světové války hluboce formovaly jeho pohled na ozbrojené konflikty. „Válka je šílenství a jejím šíleným plánem rozvoje je destrukce,“ poukazoval, že válka způsobuje nejen utrpení, ale také zanechává trvalé zranění, které se přenáší na další generace.

Když František naopak hovořil o míru, nezůstával u abstraktních pojmů. „Víme, že mír nebude nikdy plodem zdí, vzájemně na sebe mířících zbraní. Že skutečný a trvalý mír je výsledkem ekonomiky, která nezabíjí, neprodukuje mrtvé, pěstuje spravedlnost, nepodléhá technokratickým parametrům a kultuře zisku za každou cenu,“ nabízel praktickou cestu k jeho dosažení. I pro čtenáře bez náboženského vyznání je v autobiografii obsaženo důležité poselství – skutečný mír vyžaduje aktivní přístup a každodenní úsilí, a to jak v osobních vztazích, tak na úrovni mezinárodní politiky.

Každý z nás hledá naději

Životopis papeže Františka Naděje propojuje osobní příběh s reflexí problémů, které trápí celý svět. František ve své autobiografii sdílel nejen zkušenosti své rodiny s migrací, ale i myšlenky o válce, míru a lidské solidaritě. „Nejdůležitější není, co děláme pro sebe, ale co děláme pro druhé,“ lze shrnout jeho životní krédo.

Františkův pohled jako člověka, který byl sám potomek migrantů, nabízí alternativu k polarizovaným debatám o válce a míru – perspektivu zakotvenou v osobní zkušenosti, která přesahuje politické hranice a může inspirovat k hledání řešení v rozdělené společnosti.

X X X

Rusové chtějí příliš, chce to přímé rozhovory Moskvy s Kyjevem, prohlásil Vance

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace. Ve středu to uvedl viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.

„Domníváme se, že je pravděpodobně nemožné zajistit úplné zprostředkování (rozhovorů) bez alespoň nějakého přímého jednání mezi oběma stranami. Na to se tedy právě soustředíme,“ řekl Vance v debatě na akci pořádané Mnichovskou bezpečnostní konferencí ve Washingtonu.

Trump si vytyčil ukončení války na Ukrajině, kterou rozpoutalo před více než třemi lety Rusko, za jeden z hlavních cílů své zahraniční politiky a v předvolební kampani prohlašoval, že konflikt ukončí do 24 hodin po návratu do Bílého domu.

Jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff mimo jiné opakovaně jednal přímo s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. V posledních dnech však američtí činitelé dávají najevo, že Trumpově administrativě dochází s vyjednáváním trpělivost.

Pokud podle nich nebude mírové dohody brzy dosaženo, Spojené státy mohou rozhovory pozastavit či se vzdát role zprostředkovatele.

Vance ve středeční debatě také řekl, že nadále věří, že Spojené státy a Evropa jsou stále na jedné lodi, a že je „směšné“ si myslet, že je možné tyto dva dlouhodobé spojence rozdělit. Na druhou stranu vyjádřil názor, že USA a Evropa se příliš spokojily s bezpečnostním stavem posledních dvou desetiletí, který podle něj neodpovídá očekávané situaci příštích dvaceti let.

„Evropská kultura a americká kultura jsou těsně propojené a vždycky budou. A myslím, že je naprosto směšné se domnívat, že se někdy podaří vrazit mezi Spojené státy a Evropu pevný klín,“ prohlásil Vance.

X X X

‚Jedeme předat mírovou zprávu‘. Europoslanec Dostál míří na oslavy konce války do Moskvy

Pátečních oslav konce druhé světové války v Moskvě se zúčastní také český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Je jedním z pěti příslušníků 720členného Evropského parlamentu, kteří do Moskvy míří. Další jsou podle agentury DPA z Německa, Slovenska a Kypru. „Naše mise je vzpomínková a mírová. Z toho důvodu položíme květy u památníku neznámého vojína, nezúčastníme se však vojenské přehlídky,“ řekl Dostál webu iROZHLAS.cz.

„Bohužel zapomínáme na ty, kteří přinesli obětí nejvíce… Stydím se za svou vládu, že neuctí padlé sovětské armády. Jsem rád, že tak za Československo učiní (slovenský) premiér Robert Fico, ač je za to ostouzen,“ řekl ve čtvrtek Dostál na plénu Evropského parlamentu.

 Serveru iROZHLAS.cz posléze Dostál potvrdil, že do Moskvy se ve čtvrtek vydá komerčními aeroliniemi, zatímco slovenští europoslanci poletí s Ficem vládním speciálem.

„V tenhle moment je vyšší moc, jestli naše mise, kterou vnímáme jako mírovou, nebude zmařená prohloubením válečných aktivit. V tom případě se nedá nic dělat,“ komentoval Dostál s tím, že Moskva se může stát terčem ukrajinských dronů.

„Mírovou zprávu“ chtěl český europoslanec prý pronést i na Ukrajině. „Ale patrně to bude stále vyloučeno vzhledem k současné dopravní situaci,“ uvedl.

Diskuse s ruskými politiky

Svou cestu na přehlídku, jež se 9. května uskuteční na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa, oznámili také němečtí europoslanci Michael von der Schulenburg a Ruth Firmenichová z levicové strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Podle DPA mají oba europoslanci po návštěvě Moskvy v plánu i cestu do Kyjeva. V ruské metropoli chtějí během svého dvoudenního pobytu „vést důležité diskuse s ruskými poslanci a dalšími zástupci politiky a kultury“, uvedli ve svém prohlášení.

Návštěva se koná během třídenního jednostranného příměří, které v souvislosti s oslavami vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, jehož země čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině.

„Europoslanci tím zdůrazňují svou hlavní obavu. Zbraně na Ukrajině musí trvale zmlknout,“ stojí v prohlášení strany BSW.

 Podle bruselského serveru Politico má být kyperským účastníkem oslav europoslanec a youtuber Fidias Panajotu. Ten svou účast ale zatím nepotvrdil. Za Slovensko nejede podle informací ČTK do Moskvy pouze jeden europoslanec, ale dva, Ľuboš Blaha a Erik Kaliňák z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD).

Ruských oslav se kvůli invazi na Ukrajinu nezúčastní většina západních politiků, pozvánku ale přijal slovenský premiér Robert Fico.

Mezi hosty bude mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching či srbský prezident Aleksandar Vučić.

X X X

Pobaltí zakázalo Ficovi přelet do Moskvy. Premiér nestíhá program, musí oklikou

 Cesta na páteční oslavy s Moskvě se slovenskému premiérovi Robertu Ficovi „mimořádně“ zkomplikovala. Estonsko mu totiž nepovolilo přelet nad svým vzdušným prostorem. Fico tvrdí, že z tohoto důvodu nestíhá čtvrteční program. A jeho tým prý dělá vše pro to, aby se mohl zúčastnit pátečních akcí. Jinou trasu musel pro svou výpravu zvolit i srbský prezident Aleksandar Vučić. Přelet na vojenskou přehlídku totiž neumožní ani Litva s Lotyšskem.

„Estonsko nám před pár minutami oznámilo, že nám nedovolí přeletět přes své území. A to přesto, že Slovenská republika má celoroční povolení využívat vzdušný prostor Estonska pro naši vládní letku,“ oznámil svým příznivcům Fico v podvečer na Facebooku.

Pokračoval s tím, že „samozřejmě jde o úmyslný pokus zmařit mou návštěvu Moskvy při příležitosti oficiálních oslav osmdesátého výročí konce druhé světové války“. A přiznal, že mu rozhodnutí estonských úřadů „mimořádně“ zkomplikuje cestu do Ruska a naruší program.

„Už nejsme schopní stihnout dohodnuté plánované termíny zítra večer, 8. května, v Moskvě. Navzdory tomu teď protokol dělá všechno pro to, abychom našli jinou alternativní trasu, která nám zajistí, že se budeme moci zúčastnit 9. května ráno kladení věnců u hrobu neznámého vojáka a že potom budu moct absolvovat čtyři mimořádně důležité bilaterální schůzky. Vidíte, jaká je mezinárodní politika,“ dodal.

Estonské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že jeho vzdušný prostor pro cesty do Moskvy a z Moskvy nelze využít. „Využití estonského vzdušného prostoru k cestě do Moskvy na přehlídku 9. května nepřipadá v úvahu a Estonsko nehodlá tuto akci nijak podporovat. Navíc jsme našim kolegům z Evropské unie zdůraznili, že vzhledem k tomu, že je Rusko zemí, která zahájila a pokračuje ve válce v Evropě, je třeba vyloučit účast na jím pořádaných propagandistických akcích,“ řekl šéf diplomacie Margus Tsahkna.

Fico a srbský prezident Aleksandar Vučić patří mezi dvacítku zahraničních lídrů, kteří se podle Kremlu zúčastní vojenské přehlídky, jež se 9. května uskuteční na Rudém náměstí. Srbská média v úterý uvedla, že Lotyšsko a Litva odepřely povolení k průletu letadlu s Vučičem.

 Litevské úřady se takto rozhodly údajně z bezpečnostních důvodů a odpovědnost za to nese Rusko, které pokračuje ve své agresi proti Ukrajině, řekl podle litevského veřejnoprávního rozhlasu a televize (LRT) prezident Gitanas Nauséda. Srbsko, které není členem EU, musí Litvu žádat o povolení k přeletu jejím vzdušným prostorem.

V případě Slovenska, člena sedmadvacítky, tomu tak není, nicméně litevské úřady musejí odsouhlasit plán přeletu a další detaily cesty, což však udělat nehodlají, napsal LRT s odvoláním na agenturu BNS. Litevské ministerstvo zahraničí ani obrany věc komentovat nechtělo.

Lotyšská ambasáda ve Vídni portálu pravda.sk sdělila, že „účast na propagandistické akci 9. května je neslučitelná se základními hodnotami EU“. Proto Lotyšsko nemohlo přelet povolit.

Vučić se vydal jižní cestou

Fico už v neděli označil za trapné, že některé země EU nechtějí povolit přelet slovenského vojenského speciálu do Moskvy. Netýká se to Polska, to přelet umožnilo. Polské ministerstvo zahraničí vzkázalo, že slovenský letoun povolení dostal, protože „nebyly překážky, které by tomu bránily“.

Varšava nicméně vzkázala Slovensku, že se k Ficově návštěvě Moskvy staví kriticky. „Jen těžko dokážeme pochopit, že lídři zemí prohlašujících se za zastánce míru … se rozhodnou přijmout pozvánku od (ruského vládce) Vladimira Putina, který dal rozkaz zaútočit na sousední zemi a rozpoutat nevyprovokované vojenské operace, čímž způsobil rozsáhlé přesidlování obyvatel, utrpení a smrt tisíců lidí, způsobil materiální škody a únosy civilistů, včetně dětí,“ sdělila polská diplomacie.

Vučić se mezitím na cestu do Moskvy vydal jižní cestou, let byl však nucen přerušit v ázerbájdžánském Baku, protože několik zemí v regionu uzavřelo svůj vzdušný prostor kvůli ukrajinským dronovým útokům na Moskvu. Později Vučičův letoun dostal povolení v cestě do ruské metropole pokračovat, uvedl srbský list Blic.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov údajný zákaz průletu letadel se slovenským premiérem a srbským prezidentem nad některými zeměmi EU označil za rusofobii, kterou tyto země uplatňují i na „evropské kolegy“.

X X X

„Putin chce podepsat mírovou dohodu. Nebýt mě, tak by se myslím chtěl zmocnit celé Ukrajiny,“ soudí Trump

 Ruský prezident Vladimir Putin chce podepsat mírovou dohodu s Ukrajinou, na kterou jeho armáda stále útočí. Řekl to americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí ABC News u příležitosti prvních sto dní svého druhého funkčního období. Krátce před tím na mítinku s voliči ve státě Michigan chválil svou migrační politiku či široce kritizovaná cla a útočil na politické oponenty. Podle Trumpa zažívají po jeho nástupu Spojené státy zlatý věk, podle nového průzkumu zveřejněného agenturou Reuters však prezidentova popularita klesla.

Trump v předvolební kampani sliboval, že den po nástupu do funkce ukončí válku na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. Ani po sto dnech se však USA nepodařilo vyjednat podmínky dohody přijatelné pro obě strany. Zatímco Ukrajina tvrdí, že je připravena na okamžité příměří bez podmínek, Putin předkládá požadavky nepřijatelné pro Kyjev i jeho západní spojence.

„Myslím, že ano,“ odpověděl Trump ve zmíněném rozhovoru na otázku, zda chce Putin skutečně mír, jak tvrdí Kreml. „Nebýt mě, tak by se myslím chtěl zmocnit celé země (Ukrajiny),“ dodal Trump s tím, že „není šťastný“, když vidí Putina cílit rakety na ukrajinská města.

 Rusko v posledních týdnech provedlo několik masivních útoků na Kyjev, Sumy a další města, při nichž zahynuly desítky civilistů. Moskva zároveň tlačí na USA, aby jako podmínku míru právně uznaly ruskou svrchovanost nad anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym, což je pro Ukrajinu nepřijatelné.

Americký prezident na mítinku v Michiganu, který byl jeho prvním velkým setkáním s voliči od nástupu do funkce, více než hodinu hovořil o migraci, clech či ekonomice. Zopakoval své tvrzení zpochybňované řadou ekonomů, že dokázal oživit americké hospodářství a zkrotit ceny po neúspěšném období vlády „nejhoršího“ prezidenta Joea Bidena.

„A to jsme sotva začali. Ještě jste nic neviděli,“ řekl svým příznivcům. Za zásadní úspěch označil to, že se do USA v důsledku jeho tvrdé protimigrační politiky nedostávají takřka žádní přistěhovalci bez potřebných dokladů. Prohlásil rovněž, že vysoká cla přimějí státy ze všech částí světa, aby s USA uzavřely dohody, které budou výhodné pro Američany. S Čínou, na jejíž export se v USA v současnosti vztahuje dovozní clo ve výši 145 procent, již brzy Spojené státy podepíší dohodu, řekl Trump.

Zatímco prezidentovi republikáni oslovení americkými médii většinou prvních sto dní Trumpa hodnotili pozitivně, opoziční demokraté používali slova jako „katastrofa“ nebo „chaos“.

 Podle průzkumu, jehož výsledky v úterý večer zveřejnil Reuters, má prezident podporu 42 procent Američanů, což je o pět procentních bodů méně než při lednovém nástupu do funkce a méně než velká většina jeho předchůdců po sto dnech. Výrazně si pohoršil v hodnocení svých ekonomických kroků, které vnímá pozitivně pouze 36 procent lidí, což je podle Reuters méně než v jakékoli chvíli jeho prvního čtyřletého prezidentského mandátu.

 X X X

Černý kouř nad Vatikánem. Kardinálové na konkláve napoprvé papeže nezvolili

Nad Vatikánem se kolem deváté hodiny večer ve středu objevil černý kouř. Znamená to, že kardinálové na konkláve v prvním kole volby nového papeže nevybrali. V Sixtinské kapli začalo ve středu odpoledne konkláve, které má vybrat 267. hlavu katolické církve, nástupce papeže Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let. Kardinálové budou opět volit ve čtvrtek, kdy se mají konat dvě kola hlasování dopoledne a dvě odpoledne.

 Znamení z komína, který na Sixtinské kapli instalovali hasiči minulý týden, se očekávalo původně už kolem 19.00. Volba ale začala později, protože se protáhl ceremoniál, který jí předchází, napsal server italské televize Sky TG24. Samotné konkláve začalo asi v 17.45, když arcibiskup Diego Ravelli řekl: „Extra Omnes“, což v latině znamená „Všichni ven“. A černý kouř vyšel z komína až kolem 21.00.

Po odchodu všech, kdo se na volbě nepodílí, byly dveře Sixtinské kaple uzavřeny.  Krátce předtím všech 133 kardinálů-volitelů ze sedmi desítek zemí slavnostně přísahalo a slíbilo, že udrží v tajnosti všechny informace o průběhu volby papeže, a to během konkláve i po něm.

Kardinálové-volitelé nesmí komunikovat s vnějším světem a během volby nedostávají tisk ani nesmí sledovat televizi, rozhlas či jiné zprávy. Podle deníku El País byl také už od 15.00 na území Vatikánu přerušen signál pro mobilní telefony.

Jako první složil slib mlčenlivosti kardinál Pietro Parolin, který byl za vlády papeže Františka státním sekretářem a který je považován za velkého favorita volby.

Dopoledne se za účasti všech kardinálů, i těch, kteří nejsou mladší 80 let, a nesmí tudíž volit v konkláve, konala slavnostní mše za zvolení nového papeže. Celebroval ji děkan sboru kardinálů Giovanni Battista Re, který po jejím skončení učinil gesto mimo obvyklý protokol a objal Parolina se slovy: „Auguri, auguri“ (gratuluji či hodně štěstí).

Podle deníku El País to může znamenat, že už se mezi kardinály vytvořil dostatečně velký blok konzervativců pro volbu papeže z tohoto křídla, nebo, že novou hlavou katolické církve bude zvolen právě Parolin.

Na 1,4 miliardy katolíků po celém světě s napětím očekává, zda jejich novým papežem bude někdo, kdo bude pokračovat v reformách a otevřenosti církve, jako to dělal papež František, či někdo z řad konzervativců, nebo osobnost, která církev v tomto smyslu rozdělenou sjednotí.

X X X

ČESKÁ  TELEVIZE  BEZ  VEDENÍ,  BOJ  O  NOVÉHO  ŘEDITELE

ZBYTEČNÉ  VYHOZEN/I  SOUČKA,  SPÍŠ  MĚLI  VYHODIT  MORAVCE,  JAK  ŽÁDAJÍ  DIVÁCI.  JE  NESERIÓZNÍ,  DĚLÁ  PODRAZY  NA  LIDECH

   Zbyněk Fiala: Televize bez hlavy

 Rychlý pád generálního ředitele České televize otevírá možnost najít někoho, kdo by lépe rozlišil příležitosti média, které má svobodu pro sledování veřejného zájmu, protože se nemusí řídit ziskem.

Byl generální ředitel České televize Jan Souček opravdu tak slabý, že si zasloužil okamžitý vyhazov rozhodnutím drtivé většiny Rady ČT? Třeba Milan Šmíd na unikátním internetovém „me-zine“ o médiích Louč, si nemyslí, že byl naplněn zákon, který s takovým krokem počítá v případě „neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby podle tohoto zákona“ (čili zákona o ČT).

„Při sledování záznamu jednání bylo zábavné sledovat, jak se radní účelově snažili v usnesení naplnit důvody pro odvolání Součka podle paragrafu 9/7a zákona o ČT šesti body, v nichž se šermovalo s pojmy „dobré jméno“, „důvěryhodnost České televize“, „reputace nezávislého média“, „řádný hospodář.“ Jenže podle autora naprostá většina uvedených bodů se týkala jednotlivých, občas nepodstatných manažerských selhání Jana Součka.

 Přiznám se, že jsem jednání rady nesledoval a ani sledovat nehodlám. Odvolat generálního ředitele je jednou z mála reálných věcí, kterou může tato rada zasáhnout do života České televize ve smyslu ochrany diváků a veřejného zájmu. Sice k ní proudí spousta stížností (ve svém televizním životě jsem se s ní taky párkrát drsně utkal), ale větší váhu má kvalitní právní zastoupení ČT, protože většinou se jedná o konflikt se silnými korporátními zájmy, které může ohrozit publicistika chráněná veřejnoprávností.

V čem spočívá ta ochrana veřejnoprávností? Je to ochrana před povinností, kterou je mučena každá soukromá televize. Ta smí sledovat, jako každá běžná podnikatelská korporace, jenom zisk. Co nepřináší poptávku po reklamě a zvyšování sledovanosti, to tam nemá co dělat. Nejsnazší cestou ke sledovanosti je podbízení a redukce programu na osvědčená lepidla pozornosti – krev, vlhké zraky a šaty dolů. Veřejnoprávní televize tohle nemusí. Je placená diváky přímo, ať už poplatky, nebo jinde ve světě z daní. Nemusí být odkázaná na výnosy z reklamy, které diváci platí nepřímo, v přirážkách k cenám zboží.

Televize chráněná zvláštním zákonem je teoreticky osvobozená jak od komerčních, tak od jednostranných politických vlivů. Přesněji, zpočátku byl zákon tvořen s tímto záměrem. Byl jsem u toho, usiloval jsem o to. Bylo to těsně po revoluci v roce 1990, kdy jsme tušili, co chceme, ale nevěděli, jak to udělat. Ale byly tu příklady zemí, které už řešení našly. Některá měla podobu specializovaných kanálů pro různé kulturní nebo názorové proudy. V Kanadě to byly nejen odlišné jazykové oblasti, ale také prostor pro kulturu Inuitů. V Nizozemí tyto kanály respektovaly různost náboženského přesvědčení.

Nakonec jsme se nechali inspirovat příkladem britské BBC, která to všechno valí jedním proudem. Rada pak dbá na dodržování novinářské profesionality a nezávislosti, celkové vyváženosti a orientaci programu na skutečnou veřejnou službu. Pro mě tu byl třeba příklad obrovité redakce pro popularizaci vědy, jejímž majákem byl David Attenborough, ale nejen on. Nezávislost už máme, říkal jsem si naivně, a profesionalitu se rychle doučíme. A kdyby motyka spustila a došlo i na tu vědu, máme taky něco do začátku. Pavel Bezouška, kterému jsme občas asistoval, už na tom dělal dobrých patnáct let.

Ale jak jsem správně řekl, byli jsme naivní. Na vznešených ideách v návrzích nezáleží, důležité je, co projde parlamentem. A tam velice rychle zvítězila malá domů. Televizní rada je volena poslanci. O nějaké novinářské kontrole vládnoucí většiny proto nemůže být řeči. Část rozpočtu je tvořena výnosy z reklamy, což přináší i programová omezení s prioritou toho, čemu se říká „nic proti ničemu“. Výjimku tvoří devastace bezbranné opozice, která buď vůbec nedostane slovo nebo jen v ponižujících podmínkách. Jedna věc je jasná, nesmí se ohrožovat mocné komerční zájmy prorostlé s vládní stranou.

Po přijetí zmrzačeného zákona byly brzy zrušeny televizní redakce a zůstali jen osamělí dramaturgové a jednorázově najímaní autoři a štáby. Zmařila se možnost dlouhodobého tematického plánování, vybírá se z toho, co zrovna někdo nabízí. A definitivně se vyloučila možnost skutečné investigativní žurnalistiky, která je postavena na jistotě autora, že může jít opravdu do hloubky. To chce čas. Ale z čeho bude autor živ, když nevystřihne na smlouvu jeden dokument měsíčně? Dokument, který si vyžádá zhruba měsíc intenzívní práce, od námětu a scénáře až po střižnu a další dokončovací práce. Pak je lepší dělat, to, co vždycky.

Nebo si vybrat jednu stranu sporu a převzít její argumenty. A je předem jasné, čí argumenty to budou vzhledem k oligarchizaci společnosti. Zpestřit se to dá nevýznamnou ptákovinou, která se nikoho – až na těch pár chudáků, kterým to ničí život – netýká. Jen udělá vlny jako když plácne prknem do rybníka.  

Zmiňuji jen publicistiku, kde jsem se profesně pohyboval, ale myslím, že ta je klíčová pro poslání veřejnoprávní televize, tedy televize fakticky vlastněné diváky. Jan Souček měl svěřen výše uvedený hybrid, který spojuje to nejhorší z obou světů. Politický vliv vládní většiny je absolutní. Podléhání komerčním vlivům v oblastech jako je energetika, finance, obchod, agrární velkopodnikání je patrné na výběru témat i expertů, kterým je umožněno do toho mluvit. Tohle nemá hlavu, ani patu. Nebyla to Součkova volba, ale nebyl tam ani od změny. Takže kdyby dělal líp „to, co vždycky“, byli bychom na tom ještě hůř.

Pokud skrz tohle někdo prorazí, jako třeba Bezouškovo Nedej se! nebo nověji věda a životní prostředí ve zpravodajství, často sport, je to zázrak opřený o nadšené profesionály. Ale v politice a ekonomice jsme krmeni stále stejnou nestravitelnou kaší.

Skutečnost, že publicistiku v České televizi netvoří redaktoři, ale autoři na jednorázové smlouvy o dílo, dávají televiznímu vedení a nakonec i generálnímu řediteli stejnou moc jako je ta, která vládne v komerční konkurenci. Drž hubu a krok, nebo si neškrtneš. Armáda kreativních ředitelů tvořící grémium je Žižkovo vojsko za vozovou hradbou nad svahy Vítkova, kam neproniknete. Proto toho ani nemusí moc dělat, stačí opakovat osvědčené vzorce. Program na dvojku v neděli večer? Je tu přece bezedná bedna s westerny, kdo by si s tím lámal hlavu.

V publicistice se moc diváků nechytá ještě z dalšího důvodu, šetří se. Natáčení nesmí být drahé. Ale nešetří se na filmové tvorbě, kterou sice ČT nikdo nesvěřil, ale ujala se toho. Pokoušel jsem se zjistit, kolik českých filmů finančně a produkčně podpořila, ale nenašel jsem to. Nejpřesnější výraz zní „desítky celovečerních  filmů ročně“. Tohle by asi měla dělat úplně jiná instituce.

Česká televize tedy potřebuje vyměnit nejen generálního ředitele, ale i radu a nakonec i systém své práce. Nic z toho není v současném nastavení možné. Ale za zcestné považuji i výkřiky, že by se ČT měla zrušit nebo omezit na nějaký primitivní zpravodajský kanál. Vidím v tom tlak komerční konkurence, která by ráda zaplnila vzniklý prostor. S ČT je to jako s EU, v současné podobě je strašná, ale to neznamená, že taková musí být vždycky.

Stále považuji ČT za velkou vymoženost, kterou veřejnost jen nedokázala využít. I tak jednoduchými prostředky, jako je tlak na to, co by mělo být obsahem předvolebních debat. Jestli technické detaily, jak co funguje, takže vítězi stačí, když dostane otázky předem, nebo zásadní debata o našich spojenectvích, o skutečné péči o národní bezpečnost (na rozdíl od šermování procentem výdajů z HDP) nebo o cílech a alternativách hospodářské politiky.

Až se bude měnit náš šílený volební zákon, měla by se tam vejít i přímá volba televizní rady, samozřejmě včetně veřejného nominačního procesu. Mezitím dále posílí alternativní televizní kanály na internetu a ty by mohly účinněji příspívat ku zušlechtění veřejnoprávní kultury tím, že budou pitvat její produkci. Pokud jde o organizaci televizní práce, za úvahu stojí návrat k publicistickým redakcím s osobnostmi schopnými vtisknut tvorbě smysluplný směr a sledovat témata dlouhodobě. Jinak jde o výkřiky do tmy, po kterých nic nenásleduje.  

To, že se z pádu generálního ředitele stala taková událost, je dokladem, jaká tu vládne bída. V dobré televizi by měly být zajímavější pořady než jméno generálního ředitele. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

  Železný oznámil kandidaturu na šéfa ČT. Chce nezávislou a sebevědomou televizi

Bývalý moderátor Událostí Jakub Železný bude kandidovat na ředitele České televize. Podle jeho slov v příspěvku na síti X po pozici „nebaží“, ale chce, aby instituce byla nezávislá a sebevědomá. O jeho jméně se veřejně spekulovalo již od úterka, kdy Rada ČT odvolala dosavadního ředitele Jana Součka. Bylo to také proto, že Železný o kandidatuře uvažoval už v roce 2023.

 „Ano, podám přihlášku do výběrového řízení na generálního ředitele ČT. Byť po té pozici nebažím. Chci nezávislou, sebevědomou ČT. Toť důvod,“ napsal na sociální síti X Jakub Železný.

Události moderoval Železný od dubna 2012 do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů. Několikrát v minulosti vyvolal pozornost i kritiku kvůli svým názorům, které veřejně sdílel na sociálních sítích. V současnosti působí v ČT jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a moderuje pořad Historie.cs.

Pozici by chtěla obsadit také bývalá výkonná ředitelka soukromé televize Nova. „Budu kandidovat,“ potvrdila iDNES.cz po odvolání generálního ředitele ČT Libuše Šmuclerová. Nyní zastává post předsedkyně dozorčí rady Czech News Center.

Mezi kandidáty na uvolněné místo se mluví také o současném řediteli zpravodajství a publicistiky ČT Petru Mrzenovi. Ten ČTK napsal, že si uvědomuje, že televize nyní potřebuje silné a srozumitelné vedení, schopnost odolávat tlakům zvenčí i zevnitř a tím držet nezávislost. „Takto vedu dlouhá léta zpravodajství, na to chci navázat a motivují mě i kolegové, kteří mě v tom podporují. Poradím se s nimi a pak se rozhodnu,“ uvedl.

 Radní odvolali generálního ředitele České televize Jana Součka v úterý po roce a půl ve funkci. Rada ČT mu v uplynulých týdnech udělila výtku a seškrtala odměny. Vyvrcholením nespokojenosti radních bylo úterní mimořádné jednání. Pro Součkův konec hlasovalo 15 ze 17 členů.

Po vyhlášení hlasování o odvolání radní Součkovi poděkovali. Rada poté vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele ČT. Toho má zvolit 18. června.

Souček stál v čele České televize rok a sedm měsíců, zvolený byl na šest let. Podle radních opakovaně porušil zákon o České televizi, Souček to odmítal. Po hlasování na tiskové konferenci řekl, že jakkoliv respektuje rozhodnutí rady ČT, tak s důvody, které k tomu vedly, nesouhlasí. „Nezakládají se na pravdě,“ řekl po odvolání.

 X X X

KELLNEROVÁ  Z  TV  NOVA   378  MILIARD

 Nejbohatší Češkou zůstává Renáta Kellnerová s rodinou. Patří jim 378 miliard

 Nejbohatším člověkem v Česku zůstává podle žebříčku časopisu Forbes dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem 378 miliard korun. Na druhém místě je stejně jako loni většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský s majetkem 284 miliard Kč. Třetí je majitel investiční skupiny KKCG Karel Komárek s odhadovaným majetkem 262,5 miliardy.

 Skokanem žebříčku je zbrojař Michal Strnad, který si proti loňsku polepšil o 129,5 miliardy na 230,5 miliardy korun a skončil čtvrtý.

„Nadstandardně se přitom díky geopolitické situaci ve světě, zejména pak na ukrajinsko-ruských hranicích, daří i dalším zástupcům zbrojního průmyslu,“ uvedl Forbes v komentáři ke zveřejněnému žebříčku.

Do první dvacítky se tak posunul ještě Strnadův konkurent Martin Drda, jemuž patří firma na výrobu munice STV Group. A také René Holeček s firmou Colt CZ. Polepšil si i další ze zbrojařů Richard Háva, ten je s majetkem 16,5 miliardy korun na sdílené 31. pozici.

Stovka nejbohatších lidí Česka drží souhrnný majetek ve výši 2,9 bilionu korun, oproti loňsku o téměř 300 miliard korun více. Pořadí v čele zůstává neměnné, ale značně se vyrovnává, uvádí Forbes.

 X X X

 ‚Jenom přeplácet nestačí.‘ ANO kritizuje návrh na zvýšení platů vojáků, vláda chce balanc

Návrh na růst platů policistů a hasičů ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude upraven dle návrhu ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Ta chce navýšit platy vojáků o 8 300 korun měsíčně. Poslanec Jiří Mašek za ANO krok vnímá jako součást předvolební kampaně. „Nůžky se rozevírají, je potřeba to vybalancovat,“ oponuje poslanec Pavel Žáček (ODS) v pořadu Pro a Proti Českého Rozhlasu Plus.

 Vidíte nebezpečí v tom, že vojáci platově odskočí policistům?
Mašek (ANO): Samozřejmě, že tam nebezpečí vidím. A hlavně to vidím jako určitý předvolební populistický krok paní ministryně Černochové. Kampaň už nám začíná a bohužel je na úkor návrhu vysokého růstu platů u vojáků.

 Měli by policisté brát stejně jako vojáci? Diskutují Jiří Mašek (ANO) a Pavel Žáček (ODS).

Paní ministryně je za Spolu. Ministr vnitra za STAN by chtěl navýšit platy dalším bezpečnostním sborům, které mu podléhají – hasičům a Policii České republiky. A v pozadí ještě čekají vězeňská služba, celníci a další.

Žáček(ODS): Nenazval bych to předvolební záležitostí, protože tento problém bychom řešit museli. Souvisí to především s nárůstem rozpočtu ministerstva obrany, který má svůj důvod mimo naši republiku. Jde o prezentaci Česka v rámci Severoatlantické aliance.

Nicméně jako problém to vnímám, protože bude velmi složité vybalancovat to, že vojákům plat naroste, jelikož je nutné posílit armádu. A na druhou stranu bude složité nesnížit vnitřní bezpečnost a nenarušit úkoly, které bezpečnostní sbory konají. To jsou nůžky, které se rozevírají.

 Jak najít platovou rovnováhu mezi vojáky, policisty, hasiči a dalšími? Ministr Rakušan říká, že je nutné nastavit podmínky tak, aby systém přinášel jistotu. Působí to tak na vás?
Žáček: Potřebujete k tomu mít tvrdá data a znát právní situaci. Každá úprava služebního poměru včetně finančních nároků je jiná, každý z těch bodů funguje podle jiného zákona. Porovnávat to jedním legislativním aktem je skoro nemožné.

Politický úkol je, jak to v rámci systému narovnat. Protože některé funkce spjaté s činností důstojníků jsou nesrovnatelné s tím, co dělají jiné bezpečnostní sbory nebo hasiči. Je nutné najít hodnocení a maximálně se na tom shodnout. K tomu potřebujeme celou vládu, nikoliv pouze ministra vnitra a ministryni obrany.

Mašek: Kroky vlády nepřinášejí jistotu. Za uplynulé období je tam asi 16procentní propad reálných mezd vůči inflaci. Potřebujeme, aby řadoví vojáci, respektive řadoví strážníci v nižších hodnostech byli schopni zabezpečit své rodiny, vzít si hypotéku, zařídit si bydlení a podobně. A tady vidíme, že se to vládě nedaří.

Navíc ne všechno je jenom o peněžním plnění vojákům. Ale je to i ve vytváření podmínek pro určité preferované obory, které jsou potřebné pro chod společnosti. Je to dostupné bydlení, výstavba služebních bytů, příspěvky na stravu a tak dále. Jenom se přeplácet mezi sebou taky není řešení.

Spojené nádoby?

Musejí se platy pro vojáky na jedné straně a platy pro ostatní bezpečnostní složky (policisty, hasiče, vězeňské dozorce) projednávat společně? Jsou to spojené nádoby?
Žáček: Z politického hlediska ano, protože se bavíme o nůžkách, které se mohou rozevřít. Faktem je, že už dneska signalizují jak bezpečnostní sbory, tak armáda, že někteří důstojníci, vojáci i policisté prostě změní dres, protože chtějí mít lepší podmínky a vykonávat profesionálně svoji činnost.

 Pokud bude vláda zodpovědná, bude chtít, aby se znovu udělala analýza počtů i agend. Stále se bavíme o tom, že policii snížíme počet agend, abychom ušetřili některé úřední výkony, aby policie mohla být více na ulicích. Ale zatím se nám to úplně nepodařilo. Je to boj s byrokratickým šimlem, který trvá desítky let. To bychom měli změnit.

Mašek: Mělo. Určitě musí. Nelíbí se mi slovo nábor, tedy že někomu slibuji hned nějaké podmínky. Měli bychom se z náboru dostat do výběru, aby bezpečnostní složky byly výběrovou záležitostí a lidé se nám tam hlásili. Aby pro ně ta profese byla prestižní.

 Měli bychom vytvořit novým členům takové podmínky, aby ze služby neodcházeli, aby tam byli do zralého věku, předávali zkušenosti. Aby to fungovalo normálním způsobem. Ne aby utíkali po 15 letech do výsluhy jenom proto, že se to vyplatí.

Tlačí nás čas? Je nutné co nejdříve rozhodnout o tom, jak a za jakých podmínek by měly stoupnout platy vojáků, policistů, hasičů a dalších?
Mašek: Mělo by dojít k elementární dohodě, že resorty budou na té věci spolupracovat. Nemyslím si, že je to nutné před volbami jednoznačně rozseknout, protože by to nastartovalo rozevírání nůžek. O některých složkách jsme se vůbec nebavili, ať už to jsou celníci nebo vězeňská služba, což jsou zase jiné resorty.

Zůstal bych u toho, že když bude shoda koalice i opozice, tak se tomu musíme věnovat. A že budeme spolupracovat.

Žáček: Teď už je to vyšroubováno tak, že musí přijít nějaká exekutivní akce vlády. Předpokládám dohodu představitelů obou resortů a ministra financí tak, aby se něco realizovalo, protože očekávání jsou veliká.

My jako politici to podporujeme, ale systémové řešení prostě není. Musíme mít jiné podklady, musíme se nad ním střetnout na uzavřeném jednání a dělat to zodpovědně.

Pro tyto změny je ideální první polovina volebního období. Musíme být na to připraveni, skočit na to hned, možná to dát do vládního prohlášení. Ale teď před volbami to je takové flikování situace.

 X X X

 Morální fiasko Slovenska. Fico skončil jako Tiso, píše o cestě do Moskvy ruský historik

 Ruská propaganda si může mnout ruce. Na oslavy vítězství nad fašismem v Moskvě dorazí i politik z členské země EU a NATO. Robert Fico. „Pro Slovensko je morální fiasko, které má ovšem vzhledem k temné historii Jozefa Tisa a loutkového Slovenského štátu v době fašismu zvláštní příchuť,“ píše v komentáři ro iDNES Premium ruský publicista a historik Sergej Medveděv.

 Dívám se na záběry filmového týdeníku z dob druhé světové války. Květen 1944 – prezident Slovenska Jozef Tiso přijíždí na návštěvu do Berlína. Na peronu ho vítá samotný vůdce a vede ho špalírem čestné stráže ke svému automobilu.

Vedle se motá slovenský premiér Vojtech Tuka, stoupenec nacismu a hlavní organizátor deportace slovenských Židů do vyhlazovacích táborů. Vypadá jako karikatura – má na sobě kožený kabát a vysokou vojenskou čepici, zpod které mu trčí šedivé vlasy. Nikdo z nich už nebude žít dlouho: Hitler za rok spáchá sebevraždu, Tuku v roce 1946 popraví v Bratislavě a o rok později i Tisa.

Slovensko, stejně jako jeho sousedé ve střední a východní Evropě, mělo vždy složitý geopolitický osud. Po staletí byly tyto země součástí různých impérií, ale ani po dosažení nezávislosti ve 20. století se nevyhnuly tomu, že se staly hračkou v rukou velmocí – především Německa a Ruska.

Nebude to přehlídka vítězství, ale přehlídka morální porážky Ruska, které se proměnilo v dědice nacistického Německa.

X X X

 Vatikán překvapil růžový kouř. Protest za práva žen předběhl hlasování o papeži

 Malou demonstraci za rovná práva žen v církvi před zahájením volby nového papeže ve Vatikánu doprovázel růžový kouř. Ten se linul z dýmovnic na kopci s výhledem na Svatopetrskou baziliku. Ženy symbolicky napodobovaly signál, kterým konkláve veřejnosti oznamuje, zda už vybralo nového papeže, či nikoliv. Vypouští buďto bílý nebo černý kouř z komína Sixtinské kaple.

 „Zatímco svět čeká na černý nebo bílý kouř, my vysíláme růžový kouř s nadějí, že církev jednoho dne přivítá ženy jako rovnocenné,“ řekla Kate McElweeová, jedna z účastnic dnešní malé demonstrace v Římě.

„Nelze nadále ignorovat 50 procent katolíků“ a bez nich „se zavírat v místnosti a diskutovat o budoucnosti církve“, uvedla Miriam Duignanová z britského Wijngaardsova institutu pro katolický výzkum.

 „Jediné ženy, které 133 kardinálů-volitelů během konkláve uvidí, budou jeptišky, které jim servírují jídlo a uklízí pokoje v Domě svaté Marty, kde bydlí,“ dodala s tím, že pouze jeden ze 133 kardinálů-volitelů se podle ní v soukromí vyjádřil pro svěcení žen. Jeho jméno neuvedla.

Duignanová sice připomněla, že papež František jmenoval více žen do funkcí ve Vatikánu, ale podle ní to nestačí. Účastnice dnešní demonstrace podle AFP požadují, aby i ženy mohly být svěceny na kněze.

 X X X

 Brusel žaluje Česko za nedostatky v dohledu nad digitálními službami

 Evropská komise (EK) žaluje Českou republiku a čtyři další země – Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko – za nedostatečné provádění nařízení o digitálních službách (DSA). Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.

 Pěti členským státům unijní exekutiva vytýká, že nejmenovaly nebo nezmocnily národního koordinátora digitálních služeb a nestanovily pravidla pro sankce za porušení předpisů podle nařízení o digitálních službách.

Norma po členských státech požaduje, aby určily jeden nebo více příslušných orgánů, které budou vykonávat dohled nad DSA a jeho vymáháním. Jeden z těchto orgánů se měl také do 17. února 2024 stát takzvaným národním koordinátorem (Digital Services Coordinator, DSC). Tito koordinátoři jsou podle unijní exekutivy nezbytní pro „dohled nad nařízením DSA a jeho vymáháním a pro zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé unii, a to ve spolupráci s Evropskou komisí“.

Polsko národního koordinátora k plnění úkolů podle nařízení DSA nejmenovalo a nezmocnilo. Ačkoliv Česko, Kypr, Španělsko a Portugalsko koordinátory jmenovaly, nesvěřily jim nezbytné pravomoci k plnění úkolů podle unijního nařízení, uvádí komise.

Nařízení rovněž vyžaduje, aby členské státy stanovily pravidla pro sankce za porušení normy, což všechny výše uvedené členské státy neučinily, stojí v prohlášení.

Komise proto zahájila řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzev Česku, Kypru, Polsku a Portugalsku dne 24. dubna 2024 a Španělsku dne 25. července 2024. Po tomto kroku následovala odůvodněná stanoviska Česku, Kypru a Portugalsku dne 3. října 2024 a Španělsku a Polsku dne 16. prosince 2024. Vzhledem k tomu, že členské státy nepřijaly nezbytná opatření, unijní exekutiva se rozhodla postoupit případ členských států Soudnímu dvoru EU.

Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné on-line prostředí a chránit základní práva uživatelů.

DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jde o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu přes webhosting až po on-line platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště.

 Nařízení DSA mimo jiné vyžaduje, aby velké internetové platformy a vyhledávače dělaly víc pro boj s nezákonným obsahem a riziky pro veřejnou bezpečnost. Musejí také více dbát na soukromí uživatelů, jinak jim hrozí vysoké pokuty.

 X X X

 Policie opět udeřila na pražském Andělu. V drogové výspě řeší desítky trestných činů

 Desítky policistů, celníků i psovodů se speciálně vycvičenými psy zasahovaly ve středu večer na pražském Andělu. Místo je podle policie dlouhodobě problémové, od začátku roku tam řešila desítky trestných činů a přes 160 drogových přestupků.

 Do kontrolní operace se zapojili nejen policisté z místních oddělení, ale také kriminalisté, příslušníci celní správy a psovodi se speciálně vycvičenými psy na vyhledávání drog.

„Na tomto problémovém místě probíhají kontroly 24 hodin denně. Takovéto zásahy se zde konají i několikrát měsíčně, od počátku se jich účastní několik desítek policistů,“ uvedla pro iDNES.cz policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Podle ní policie od začátku roku na Andělu řešila desítky trestných činů, mimo jiné za držení omamných a psychotropních látek, loupeže či krádeže. Vedle toho tam evidují také více než 160 přestupků za držení malého množství drog.

 X X X

 Izraelský úder na Gazu zabil 38 lidí. Cílem byla škola a tržiště, tvrdí úřady

 Nejméně 15 lidí zabily dnešní izraelské vzdušné údery na budovu školy ve městě Gaza, která poskytovala přístřeší Palestincům vysídleným boji. Dalších nejméně 33 osob zabily izraelské údery, které zasáhly okolí tržiště a blízkou restauraci také v Gaze. S odvoláním na tamní zdravotníky to uvedla agentura Reuters. V celém Pásmu Gazy při izraelských úderech podle agentury AFP zahynulo nejméně 59 lidí.

 Středeční údery na školu Karáma ve čtvrti Tuffáh následují po úterním izraelském útoku na budovu školy Abú Hamísa v uprchlickém táboře Burajdž ve střední části Pásma Gazy, při nichž podle zdravotníků zahynulo nejméně 33 lidí včetně žen a dětí.

Izraelská armáda uvedla, že na školu v táboře Burajdž zaútočila, protože v ní měli teroristé velitelství. V budově školy Abú Hamísa žilo přibližně 300 vysídlených rodin, řekl Reuters přeživší Alí Šakrá. „Tohle je ta budova, byla srovnána se zemí. Nemůžeme najít plynovou láhev, pytel mouky, který jsme měli, kilo rýže ani jídlo, které jsme dostali z komunitní kuchyně,“ popsal Šakrá návrat na místo, kde s rodinou pobýval.

Španělsko předloží Valnému shromáždění OSN návrh rezoluce, jejímž cílem bude navrhnout „naléhavá opatření k zastavení zabíjení nevinných civilistů a zajištění humanitární pomoci“ v Pásmu Gazy, řekl podle AFP španělský premiér Pedro Sánchez. „Mezinárodní společenství nemůže zůstat lhostejné k tomu, co se děje,“ prohlásil premiér ve španělském parlamentu.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace v Pásmu Gazy „nejhorší, jakou jsme kdy viděli“. Macron podle AFP označil izraelské plány na přesuny obyvatelstva Pásma Gazy za nepřijatelné. Izraelský bezpečnostní kabinet totiž v noci na pondělí jednomyslně schválil plán pro rozšíření vojenských operací v Gaze. Zahrnuje mimo jiné „dobytí Pásma Gazy a držení území a přesun obyvatelstva Pásma Gazy kvůli jeho ochraně na jih“.

„Jakékoli demografické nebo územní změny v Gaze“ ve společném prohlášení odmítly také Španělsko, Island, Irsko, Lucembursko, Norsko a Slovinsko, píše AFP. „Saúdská Arábie kategoricky odmítá oznámení izraelských okupačních úřadů týkající se vpádu do Pásma Gazy a jeho obsazení,“ uvedlo ve středu saúdskoarabské ministerstvo zahraničí, které vyzvalo Izrael k ukončení porušování mezinárodního práva.

Charitativní organizace World Central Kitchen (WCK) na síti X oznámila, že v Gaze už nemá žádné zásoby, a nemůže tak nadále poskytovat jídlo potřebným a péct pro ně chléb. Naložené nákladní automobily jsou připraveny do Gazy zásoby ihned dopravit, ale nemohou tak učinit bez povolení vjezdu od izraelských úřadů, dodala organizace.

Izrael totiž od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Gazy, včetně humanitární pomoci. Světový potravinový program (WFP) minulý týden oznámil, že jeho potravinové zásoby v Gaze byly už v důsledku trvající izraelské blokády vyčerpány.

 V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1 200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle tamního ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 52 653 Palestinců.

Izraelská armáda 18. března po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu Gazy proti teroristickému hnutí Hamás. Přibližně 90 procent obyvatelstva Pásma Gazy bylo v důsledku bojů vysídleno, v mnoha případech byly velké skupiny Palestinců vysídleny opakovaně.

 X X X

 Němci budou vracet i do Česka také žadatele o azyl. A hraniční kontroly zpřísní

 Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že na hranicích navýší počet spolkových policistů. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda zpřísní migrační politiku včetně hraničních kontrol.

Dobrindt řekl, že se rozhodl zrušit ústní příkaz z roku 2015, který odmítání žadatelů o azyl přímo na hranicích neumožňoval. V roce 2015 se Německo potýkalo s migrační krizí, kdy do země po takzvané balkánské stezce přicházely stovky tisíc migrantů, převážně Syřanů prchajících před válkou ve své zemi.

Výjimkou při odmítání na hranicích mají být podle Dobrindta nyní jen „zranitelné skupiny“, jakou jsou děti a těhotné ženy. Podle nového ministra vnitra nejde o to, aby „byl od zítřka všem na hranicích zamítán vstup“, ale o to snížit počet migrantů přicházejících do země nelegálně a o to „vyslat signál světu a Evropě, že se politika v Německu změnila“.

Podle časopisu Der Spiegel, který o Dobrindtových plánech informoval s předstihem, by se počet policistů hlídkujících na německých pozemních hranicích měl zvýšit o několik tisíc. Přibýt by mělo také kontrolních stanovišť.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu uvedl, že o opatřeních proti nelegální migraci o víkendu telefonicky jednal se svým německým protějškem. „Na Českou republiku a její občany nebudou mít zásadní dopad,“ ujistil Rakušan. Tranzitní nelegální migrace přes Česko i na česko-německé hranici je podle ministra rekordně nízká.

„My jsme s tou informací byli seznámeni dopředu. Vít Rakušan je v kontaktu s německým ministrem vnitra. Chceme efektivněji bojovat s nelegální migrací a musíme najít řešení na evropské úrovni,“ řekl ve středu večer premiér Petr Fiala. „Máme ujištění, že to nebude znamenat zpřísnění pro české občany, tedy nebudou fronty na hranicích, jak někdo straší. Pokud nastane ve skutečnosti jiná situace, než jak nás Německo ujišťuje, budeme dál jednat,“ dodal.

Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září se spolková policie objevila také na hranicích s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem, a kontroluje tak více či méně intenzivně celou pozemní hranici.

 Německo je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září.

Migrace byla hlavním tématem kampaně před únorovými předčasnými parlamentními volbami, které vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. Jejími členy jsou jak kancléř Merz (CDU), tak ministr vnitra Dobrindt (CSU). Merz před volbami sliboval, že okamžitě po nástupu do funkce začnou policisté na hranicích odmítat výrazně více migrantů včetně těch, kteří projeví zájem o azyl.

Přislíbil také efektivnější deportace, včetně návratů neúspěšných žadatelů o azyl a lidí, kteří představují nebezpečí, a to také do Sýrie a Afghánistánu.

Podle agentury DPA se Dobrindt, který už převzal pomyslné klíče od úřadu od své předchůdkyně Nancy Faeserové, ještě ve středu sejde s prezidentem Spolkové policie Dieterem Romannem. Spolková policie má v Německu na starost mimo jiné právě ostrahu hranic. Schůzky by se měl účastnit také šéf Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Hans-Eckhard Sommer.

V koaliční smlouvě CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) stojí, že bude Německo migranty na hranicích odmítat v koordinaci s evropskými sousedy. Zatímco SPD si však představuje, že bude nutný souhlas sousedních zemí, CDU/CSU uvádí, že v případě nutnosti bude podporovat odmítání migrantů na hranici i proti vůli sousedních zemí. Merz už před nástupem do funkce jednal kvůli plánu odmítání na hranicích s představiteli sousedních zemí včetně Česka.

Počet podaných žádostí o azyl v Německu loni ve srovnání s rokem 2023 klesl téměř o třetinu. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) za loňský rok přijal 229 751 nových žádostí, předloni jich bylo 329 120. Zdaleka nejvíce jich podali Syřané následovaní Afghánci a Turky.

 X X X

CHci pochopit ruské zájmy. Na horkou půdu do Moskvy míří nový velvyslanec

 Česko bude mít po dvou letech znovu velvyslance v Rusku. Bude jím Daniel Koštoval, který v minulosti působil například jako náměstek na ministerstvu obrany. Během svého působení v Moskvě se chce zaměřit především na pochopení ruských záměrů a zájmů vůči Česku. Chtěl by také pracovat na navázání dialogu s ruskými diplomaty. Odletí za necelé tři týdny.

 Koštoval na brífinku uvedl, že v současných diplomatických vztazích dominuje hlavně bezpečnostní tématika, ať už ve spojitosti s válkou na Ukrajině nebo výbuchem ve Vrběticích, který měly podle českých úřadů na svědomí ruské tajné služby.

„Zároveň odjíždím do Moskvy s tím, že budu hájit české zájmy se vší pokorou a nasazením, což samozřejmě obsahuje jak bezpečnostní problematiku, tak průřezově veškeré agendy, které ambasády provozují,“ uvedl. Připomněl také, že Česko v současnosti pozastavilo vydávání víz pro Rusy.

„Úkolem ambasády je profesionálně, precizně, přesně, rychle a včas informovat ústředí o tom, jaká je bezpečnostní politika hostitelské země. Mým cílem je velmi dobře pochopit ruské zájmy a záměry a dokázat znalosti přenést do České republiky tak, aby se následně česká vláda mohla v konkrétních situacích rozhodnout na základě faktů. V tomto smyslu jsem připraven na diplomatický dialog ruskými partnery,“ vysvětlil.

Dodal, že počítá s tím, že se česká a ruská strana v řadě témat neshodne. Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij v posledních dnech ve svých vyjádřeních zároveň naznačil, že od Koštovala očekává dialog.

„Lze doufat, že jeho příchod vhodně strukturuje rusko-českou diplomatickou komunikaci, alespoň v Moskvě, a možná bude mít pozitivní vliv na kontakty mezi ruským velvyslanectvím v Praze a českým ministerstvem zahraničí, které jsou v současnosti ojedinělé a sporadické, což odráží současnou, bohužel téměř nulovou, úroveň bilaterálních vztahů,“ řekl Zmejenskij v rozhovoru pro ruský deník Izvestija.

„Přijedu a na základě své osobní zkušenosti a aktivity zjistím, zda tento signál je skutečně tím signálem tak, jak jsem ho pochopil,“ reagoval Koštoval.

Odposlechy a špionky převlečené za uklízečky

Koštoval nastoupí do funkce po Vítězslavu Pivoňkovi. Ten skončil na pozici českého velvyslance v Rusku ke konci května 2024. Už od roku 2022 však byl v Praze a Česko v Moskvě zastupovali diplomaté na nižší úrovni.

Pivoňka v rozhovoru pro Deník N popsal, že dění na české ambasádě v Moskvě významně ovlivňovaly přítomné štěnice a uklízečky, které podle něj byly zároveň pracovnice ruské kontrarozvědky. Už v minulosti tak došlo na ambasádě k vyčlenění prostor, do kterých mohli jen prověření lidé.

 „Pokud museli do zakázaných prostor přece jen jít, byl jim přidělen český doprovod. Celou dobu je hlídal náš člověk. I uklízečku,“ řekl.

Koštoval prohlásil, že se vynášení informací z velvyslanectví neobává. „Každá ambasáda, nejen v Rusku, má svůj bezpečnostní plán a metody, jak zajišťovat ochranu prostor. V Moskvě působí 11 lidí, kteří mají na starosti ochranu objektu. Je tam samozřejmě zavedený i kamerový systém,“ řekl s tím, že za poslední rok si není vědom toho, že by na české ambasádě došlo k narušení bezpečnosti.

Mluvčí ministerstva zahraniční Daniel Drake dodal, že česká vláda v nedávné době schválila půl miliardy korun na zabezpečení kyberbezpečnosti českých ambasád.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v Česku se opětovně snížil i po ruské invazi na Ukrajinu před třemi lety. Na ruském velvyslanectví v Praze předloni působilo šest diplomatů.

 X X X

DRAHÁ  JÍDLA  USA  UŽ  NELÁKAJÍ

 Nejhorší výsledek od vrcholu pandemie. McDonald’s hlásí další pokles tržeb

 Společnost McDonald’s vykázala nejhorší čtvrtletní výsledky tržeb ve Spojených státech od vrcholu pandemie v roce 2020. Slábnoucí poptávka odráží napjatou ekonomickou situaci, kterou pociťují i další známé podniky. Firma zároveň vnímá, že v některých zemích roste negativní postoj vůči Spojeným státům.

 Tržby v amerických restauracích v prvních třech měsících roku 2025 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku poklesly o 3,6 procenta. Jde o největší čtvrtletní pokles od druhého čtvrtletí 2020, kdy tržby spadly o 8,7 procenta, napsal americký portál CNBC.

Výsledek je horší než očekávání analytiků, kteří očekávali pokles o 1,7 procenta. McDonald’s nesplnil očekávání ohledně tržeb potřetí ze čtyř čtvrtletí v řadě.

„Zákazníci se dnes potýkají s nejistotou,“ uvedl v prohlášení předseda představenstva a generální ředitel společnosti McDonald’s Chris Kempczinski, podle něj klesá počet návštěvníků restaurací.

Raději se nají doma

Vedení společnosti při hovoru s investory uvedlo, že návštěvnost ze strany středně příjmových zákazníků se snížila téměř o dvouciferné procento a zároveň klesá i mezi hosty s nízkými příjmy. Roste podle nich například počet lidí, kteří zcela vynechávají snídani, aby ušetřili, nebo ji jedí doma. Návštěvnost mezi hosty s vysokými příjmy podle firmy zůstala stabilní.

Představitelé firmy také zmínili, že zatímco samotná značka McDonald’s není v zahraničí vnímána negativně, interní průzkumy odhalily znatelný nárůst protiamerických nálad – zejména pak mezi zákazníky v severní Evropě a Kanadě. „Zaznamenali jsme, že v některých zemích více lidí uvádí, že plánují omezit nákupy amerických značek,“ uvedla společnost.

Firma si přesto zachovává svůj celoroční výhled. Plánuje například otevřít 2 200 nových provozoven, což by mělo přispět k mírnému růstu tržeb. Společnost také uvedla, že se jí daří s novými akcemi, například promo kampaní k filmu Minecraft, a že její zvýhodněné nabídky jí stále dávají výhodu proti konkurenci.

Podobný vývoj jako v případě McDonald’s zaznamenaly i společnosti Chipotle, Domino’s, Pizza Hut, Shake Shack nebo Starbucks. I ony často zmiňovaly slabší poptávku ze strany spotřebitelů s nižšími příjmy, uzavřel portál CNBC.