Fiala neuspěl s miliony na Grand Prix v Brně, protože EU, Leyenová mu odmítla přispět miliony. Dobře věděla, že přes Brno jdou miliony do ciziny organizátorům, kteří všechny miliony získávají ze závodů.Proti závodům motocyklů v Brně, milionům ČR na startovné, byl i ministr vnitra Rakušan, což což jechvályhodné.
Dřívější firma ČR závodů v Brně zkrachovala. O závody motocyklů v Brně se nestará ani AMK ČR, který také podle zpráv z médií měl nebo ještě má dluhy přes sto milionů. Po odchodu dřívějších expertů AMK ČR zaostává.
Zajímat by se o to měl i šéf motoristů dr. Macinka a více dělat pro motoriusty v ČR. Jedině tak se dostane do popředí politických stran v ČR a také dp parlamentu. Dříve se motorismu v ČR, SR venovala denně populární rozhlasová stanice Slovenska Pozor Zákruta, kterou denně poslouchalo v poledne přes 6 milionů posluchačů. Dnes tolik nemá ani žádná tv v ČR nebo SR.
X X X
Krétu a Santorini zasáhlo zemětřesení. Oběti ani škody zatím nejsou hlášeny
Zemětřesení o síle 6,1 zasáhlo pobřeží řeckých ostrovů Kréta a Santorini. S odvoláním americkou geologickou službu USGS to ve čtvrtek ráno napsaly světové agentury. Zatím nejsou informace o škodách nebo obětech.
Všechny řecké hasičské sbory jsou na Krétě v pohotovosti, ale zatím neobdržely žádost o pomoc, napsala agentura Reuters.
Zemětřesení udeřilo asi 80 kilometrů severovýchodně od hlavního města Kréty Heraklionu, napsala agentura AFP a připomněla, že oblast oblíbená u turistů v posledních měsících zažila otřesy půdy opakovaně.
V polovině května Krétu zasáhlo zemětřesení o síle 5,9, které podle dostupných informací nezpůsobilo žádné větší škody. Letos v únoru zasáhla nebývale početná série otřesů ostrov Santorini, z něhož kvůli více než tři týdny trvajícím otřesům prchlo několik tisíc lidí.
Řecko se nachází na rozhraní africké a euroasijské tektonické desky, jejichž neustálá interakce vyvolává častá zemětřesení.
X X X
SLOVENSKÝ POLITIK ČARNOGURSKÝ:
,Ján Čarnogurský: Diplomatické majstrovstvo Ruska verzus diplomatická obmedzenosť Európy
Vojna na Ukrajine sa blíži k svojmu vyvrcholeniu, vojenskému alebo diplomatickému. Na pokusoch o jej diplomatické ukončenie vidieť ako v kvapke vody – ako to nazvať – duševnú úroveň Európy (západnej) a Ruska.
Diplomatické ukončenie ozbrojeného konfliktu má len vtedy nádej na úspech, ak zohľadňuje, viac alebo menej presne, pomer vojenských síl oboch strán, prípadne vyhliadky na ich zmenu. Na Ukrajine má Rusko strategickú prevahu, už zabralo približne 20 % pred konfliktom držaného ukrajinského územia a jeho armáda postupuje. Aj Západ uznáva, že strategická výzbroj Ruska – jadrové nálože a rôzne typy rakiet – prevyšuje západnú výzbroj. Popri výzbroji rozhoduje aj ideový stav obyvateľstva. Ruské obyvateľstvo je v prevahe nastavené vlastenecky, európske v prevahe nastavené konzumne. Už tieto dva ukazovatele stačia na strategickú prevahu Ruska. Realistické diplomatické východiská by ich mali zohľadňovať. Ako postupujú oba tábory? K Rusku možno pripočítať v rôznej forme a intenzite Bielorusko, Čínu, Severnú Kóreu, Irán a ďalšie krajiny; k Európe celé NATO (teraz už bez USA) a krajiny ako Južná Kórea, Japonsko a niektoré ďalšie. Po vstupe Fínska a Švédska do NATO sa naša slniečkárska tlač smiala, že Rusko dosiahlo svojim odporom len rozšírenie NATO. Ale Rusko otvorene prijalo na svoju stranu Irán a Severnú Kóreu, zbavilo ich štatútu páriov, Čína sa začala otvorenejšie stavať na ruskú stranu. Čo je viac?
Európa určila 10. mája Rusku, aby do 24 hodín pristúpilo na 30-dňové prímerie bez akýchkoľvek podmienok, ale jedným dychom dodala, že Ukrajine treba posilňovať armádu a na prímerie majú dohliadať západní vojaci. Čiže Minské dohody aj zásah Borisa Johnsona do Istanbulskej dohody na druhú. Ako mohla Európa vytyčovať také nerealistické návrhy, keď ruská armáda postupuje a Európa nemá silu na zastavenie Ruska? Rusko na taký návrh samozrejme ani nereagovalo, ruská armáda pokračovala v ofenzíve. Nový nemecký kancelár Friedrich Merz európsku obmedzenosť ešte vystupňoval a lehotu pre Rusko iba predĺžil do konca týždňa (16. mája), ale požiadavku zopakoval. Od odstránenia Helmuta Kohla Nemecko nemá šťastie na kancelárov. V ruských televíziách si z Friedricha Merza robili vtipy a to bolo všetko. Ešte predtým, počas inaugurácie nového pápeža Leva XIV. sa v Ríme stretli americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Vladimír Zelenský. Stretnutie prebehlo improvizovane na dvoch sedadlách na Svätopeterskom námestí, televízia začiatok zachytila. Parížsky pajác Emmanuel Macron sa chcel zúčastniť, ale Trump ho ako malého žiačika k stretnutiu nepustil. Macronova prítomnosť asi bola vopred pripravená, pretože tam bolo tretie sedadlo, ktoré potom zmizlo. Následne Trump zatlačil na Zelenského, aby súhlasil s rokovaním s Ruskom v Istanbule. Zelenský súhlasil, ale kládol si podmienku, že rokovať bude on s Putinom. Putin samozrejme nebol ochotný rokovať s ukrajinským prezidentom, ktorého legitimita je otázna a situácia na bojisku Putina k tomu nenúti. 16. mája rokovali delegácie oboch krajín, dohodli sa na výmene značného počtu vojnových zajatcov a rozišli sa s tým, že každá strana vypracuje svoje podmienky ukončenia vojny.
Nový termín nebol určený. Slovenská (a európska) slniečkárska tlač plne podporovala ukrajinské nerealistické požiadavky. Nasledoval telefonický rozhovor Putin – Trump. Opäť celý západný európsky tábor požadoval od Trumpa, aby „prinútil“ Putina k 30-dňovému prímeriu za podmienok uvedených vyššie. Telefonát trval dve hodiny, Putin gratuloval Trumpovi k 11. vnukovi (s tromi manželkami), pochválil jeho terajšiu manželku (kto by ju nepochválil) a dohodli sa, že každá strana vypracuje (za seba) memorandum o predpokladoch ukončenia vojny a trvalého mieru medzi Ruskom a Ukrajinou, ktorého súčasťou môže byť aj dohoda o prímerí.
Čiže opäť európske reči o prímerí boli úplne okrajové. Ruská armáda stále napreduje, denne zaujme 1-2 dediny, doteraz držané Ukrajinou. V debatách pri káve sa môže diskutovať, ktorá dvojica je horšia – nemeckí kancelári Angela Merkelová a Friedrich Merz alebo európski komisári pre zahraničie Josep Borrell a Kaja Kallasová.
OBMEZENÝ ZÁPAD, ANGLIE, FRANCIE, NEMECKO
NEREŠÍ ANI FAŠISTY NA UKRAJINE PO HITLEROVI, AK ŽIADÁ
PREZIDENT NEMECKA
Čím to je, že západná Európa robí takú obmedzenú, priam primitívnu politiku smerom na východ kontinentu? A to po skúsenosti Napoleona a o storočie neskôr Hitlera? Predsa americký profesor na Harvardskej univerzite Samuel Huntington už v roku 1996 v diele Zrážka civilizácií (The Clash of Civilizations) napísal, že cez Ukrajinu prebieha hranica civilizácií a vláda v Kyjeve nesmie robiť politiku ani východnej ani západnej Ukrajiny, ale má obe časti krajiny vyvažovať. Napriek tomu USA vynaložili 5 miliárd dolárov (Victoria Nulandová), aby vláda v Kyjeve robila politiku západnej Ukrajiny (a USA).
Došlo k vojne, pred ktorou vystríhal už Huntington. A ktorú Rusko vyhrá, pretože jeho pozícia viac zodpovedá civilizácii na Ukrajine, ako o nej písal Huntigton. Žiaľ, politika Európy (západnej) nahráva písaniu našich a iných slavianofilov, že Západ považuje Slovanov za hlúpych a myslí si, že ich dokáže ovládnuť. A robí hlúpeho zo seba.
Rusko v súvislosti s rokovaním o vojne na Ukrajine neurobilo chybu. Vojnu začalo, keď Európa a vtedy ešte celý Západ vrátane USA provokoval Rusko základňami na Ukrajine, ktoré by ho ohrozovali (v Očakove a chystané ďalšie), osem rokov (2014-22) ostreľovali a zabíjali Rusov v Donecku, Lugansku a priľahlých územiach, primitívnym spôsobom oklamali Rusko Minskými dohodami, Ukrajina koncentrovala armádu medzi Doneckom a Luganskom. Rusko bolo ochotné rokovať o mieri pri každom návrhu.
Putinov návrh z decembra 2021 požadoval návrat k nedodržaným sľubom Západu o nerozšírení NATO na východ. Istanbulská dohoda z marca 2022 bola pre Ukrajinu výhodná. Okrem Krymu jej zostávali všetky územia a nemohla vstúpiť do NATO. Európa (Boris Johnson) primäl Ukrajinu roztrhať dohodu. Súčasné podmienky Ruska sú tvrdšie. Ruské návrhy boli vždy podopreté existujúcou silou, čiže boli realistické. Reakcia Európy bola vždy obmedzená až hlúpa. Európa sa stále drží predstáv, ktoré nie sú ničím podopreté, visia vo vzduchu a dotknutí ľudia ich nechcú. V terajšej ukrajinskej kríze najväčším lúzerom po Ukrajine bude Európa.
Držme sa ďalej od takej Európy.
Ján Čarnogurský, politik Slovenska, server vasevec.cz
X X X
UKRAJINCI UTÍKAJÍ OD VÁLKY, VATIKÁN LIDEM POMOCI
VŠECHNO ZVĚRSTVO ZELENSKÉHO, ZÁPADU, ANGLIE, FRANCIE
Chtěli se vyhnout boji. Ukrajina už na hranici zadržela 49 tisíc mužů
Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49 tisíc Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Ve středu to řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.
Od 24. února 2022 pohraniční stráž podle Demčenka zadržela přibližně 45 tisíc ukrajinských občanů, mužů ve věku 18 až 60 let, kteří se pokoušeli tajně opustit zemi. Další čtyři tisíce Ukrajinců, jimž hrozil odvod do armády, se neúspěšně pokusilo překročit hranice přes přechody s použitím falešných dokladů.
Po ruské invazi v únoru 2022 vyhlásila Ukrajina válečný stav a také všeobecnou mobilizaci. Na většinu dospělých mužů se tak vztahují odvody do armády, a proto nesmějí opustit zemi.
Loni v dubnu prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal několik zákonů týkajících se mobilizace, včetně snížení věku z 27 na 25 let.
Muži ve věku mezi 18 a 60 lety také musejí v odvodových střediscích aktualizovat své osobní údaje, aby armáda měla lepší přehled o tom, kolik lidí by případně mohla povolat. Loni také ukrajinský parlament schválil zákon umožňující mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu řada Ukrajinců nastoupila do armády dobrovolně bránit vlast, postupem času ale tisíce ukrajinských mužů utekly do zahraničí ve snaze vyhnout se odvodové povinnosti.
Podle neoficiálních odhadů se to povedlo až desetitisícům Ukrajinců, a to i díky převaděčům, falešným dokladům nebo úplatkům pohraničníkům. Desítky mužů přišly o život při pokusu přeplavat řeky na hranicích.
Loni v červnu ukrajinské ministerstvo vnitra připustilo, že přes hranice ilegálně odcházejí desítky mužů denně. Konkrétní čísla ale ukrajinské úřady neuvádějí, píše server The Kyiv Independent.
X X X
Trump zaskočil prezidenta JAR. Pustil mu video o genocidě bílé menšiny, Ramaphosa nevěřil
Americký prezident Donald Trump využil dnešní návštěvy hlavy Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy v Oválné pracovně Bílého domu ke kritice diskriminace Afrikánců, potomků bílých evropských přistěhovalců. Ramaphosovi vytkl, že vláda JAR umožňuje zabíjení bílých farmářů a zabírání jejich půdy. Jihoafrický prezident odmítl obvinění z útlaku bělochů a uvedl, že jeho země má problémy s kriminalitou a že je více černošských obětí než bělošských.
Úvod schůzky, jak si média povšimla, se odehrál smířlivě. Trump jako náruživý golfista ocenil zkušenosti jihoafrických golfistů, které s sebou Ramaphosa přivedl. Také řekl, že jihoafrický prezident je respektovaným člověkem, ačkoli v některých kruzích už se takové přízni netěší. Ramaphosa zase prohlásil, že stojí o restart vztahů se Spojenými státy a že chce hovořit o vzácných surovinách a vzájemném obchodě.
Přátelský rozhovor Trump ukončil příkazem ke ztlumení světel, aby mohl přehrát video týkající se obvinění z genocidy bílé menšiny. „Ramaphosa během přehrávání tiše seděl,“ komentovala situaci v Bílém domě agentura Reuters.
Ramaphosa se následně Trumpa zeptal, kde to video bylo natočeno, což Trump nevěděl. „Nikdy jsem nic takového neviděl,“ poznamenal jihoafrický prezident. Dodal, že konkrétní místo zjistí.
„Zajímám se o Jihoafrickou republiku,“ řekl Trump k videu. Poznamenal, že na záznamu byli jihoafričtí představitelé, kteří vyzývali k zabití bílých farmářů a zabrání jejich půdy. Rovněž řekl, že video ukazovalo hroby tisíců bílých farmářů.
Trump následně před Ramaphosou a novináři ukázal sérii článků informujících o násilí proti bílým Jihoafričanům. „Podívejte se, tyhle články jsou z posledních dnů. Mrtví, mrtví lidé. Mrtvý, mrtvý, mrtvý, hrozivá smrt,“ řekl Trump během listování články s tím, že běloši z JAR prchají kvůli násilí a rasistickým zákonům.
„Jste tak špatný reportér,“ pustil se Trump do novináře
„Dovolte mi k těm projevům, co jsme viděli, říct, že tohle není politika Jihoafrické republiky,“ řekl Ramaphosa. Uvedl, že JAR má demokratické zřízení s mnoha politickými stranami, jejichž představitelé mohou mít názory, které se neshodují s postojem vlády.
Na to Trump odvětil, jak je tedy možné, že takové strany mohou krást lidem půdu. „V naší zemi je kriminalita,“ odpověděl Ramaphosa. Upozornil, že zabíjeni nejsou jen běloši. „Většina z nich jsou černoši,“ řekl o obětech.
Během debaty o právech bělochů v JAR se novinář stanice NBC zeptal šéfa Bílého domu na luxusní letoun Boeing 747, který Trumpova administrativa převzala jako dar od Kataru. Trumpa otázka mimo téma viditelně rozhněvala a novináře označil za špatného a nedostatečně bystrého. „Jste tak špatný reportér,“ řekl.
Nejdřív Kyjev, teprve pak Kreml. Trump před telefonátem s Putinem mluvil se Zelenským
Trump rovněž prohlásil, že má přátele z Jihoafrické republiky. „Obzvláště jednoho a ten říká, že nemůže JAR navštívit. Vezmou vám půdu a zabijí vás,“ řekl Trump. Zřejmě tak odkazoval na miliardáře a svého důvěrníka Elona Muska, který se narodil v JAR a který byl středeční schůzce přítomen. „Bílí farmáři jsou v Jižní Africe popravováni,“ řekl Trump. „Nejsou,“ odvětil Ramaphosa.
Média před středeční schůzkou v Bílém domě uváděla, že jednání může být kvůli těžkým tématům značně složité a že by mohlo vyústit ve spor, jaký Oválná pracovna zažila při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tehdy setkání obou prezidentů přerostlo v roztržku.
Miliardář z JAR požádal o systém Starlink
Ramaphosa byl na komplikované jednání zřejmě dobře připraven, neboť si s sebou vzal golfisty a také ministra zemědělství Johna Steenhuisena, který je běloch. Otázku novinářů, zda se JAR nebojí zhroucení ekonomiky po odchodu bělošských farmářů, tak Ramaphosa nechal zodpovědět právě Steenhuisena.
Ramaphosa navíc zdůraznil, že ač Steenhuisen je z jiné politické strany, do vlády si ho vybral. Steenhuisen následně řekl, že bílí farmáři si v zemi přejí zůstat a že jihoafrická vláda národní jednoty usiluje o rovnoprávnost všech obyvatel. Zmírnit napětí v Oválné pracovně se Ramaphosa pokusil i tím, že se Trumpovi omluvil za to, že pro něj žádné letadlo nemá.
Ke změně tématu přispěl i jihoafrický miliardář Johann Rupert, který Trumpovi řekl, že JAR potřebuje technologickou pomoc. „Je u nás příliš mnoho mrtvých,“ řekl Rupert. „Nejsou to jen bílí farmáři, je to napříč a my potřebujeme technologickou pomoc. Potřebujeme Starlink do každé policejní stanice. Potřebujeme drony,“ dodal.
Starlink je satelitní služba Muskovy společnosti SpaceX poskytující internetové připojení po celé planetě. Trumpova vláda v únoru nabídla uprchlický status bílým Jihoafričanům poté, co USA obvinily JAR z rasové diskriminace bělochů. Do USA tento měsíc přicestovala první skupina 49 bílých Jihoafričanů.
X X X
STíŹNOST NA EUROVIZI
Sánchez o dvojím metru organizátorů Eurovize
Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil organizátory soutěže Eurovision Song Contest z uplatňování politiky „dvojího metru“. Podle jeho názoru měl být Izrael z účasti v soutěži vyloučen kvůli vojenským operacím v pásmu Gazy.
Uvedl v té souvislosti, že Rusko má od roku 2022 zákaz účasti na Eurovizi v té době kvůli tomu „nikdo nebyl rozzuřený“. Takže Izrael by měl být také takto postižen, protože v kultuře „nemůžeme mít dvojí metr,“ uvedl.
Po finále soutěže, které se konalo v sobotu 17. května, se na druhém místě umístil zástupce Izraele Yuval Rafael s písní New Day Will Rise. Izrael navíc vedl v hlasování diváků a Španělé dali izraelskému zpěvákovi maximálních 12 bodů spolu s 12 dalšími zeměmi. Po výrocích Sáncheze požádala španělská televizní stanice RTVE o audit hlasování.
Izraelský ministr pro záležitosti diaspory Amichai Chikli reagoval na slova španělského premiéra vyjádřením na sociálních sítích slovy, že hlasování bylo „fackou do tváře“ španělskému premiérovi, „což jsme slyšeli i tady v Jeruzalémě“. Jana Putzlacher, server vaseec.cz
X X X
V Madridu zastřelili bývalého poradce ukrajinského exprezidenta Janukovyče
Bývalý ukrajinský politik Andrij Portnov, který působil jako vysoký poradce proruského exprezidenta Viktora Janukovyče, ve středu ráno násilně zemřel před americkou školou na předměstí španělského hlavního města Madrid. Portnov v minulosti čelil na Ukrajině vyšetřování kvůli údajnému zapojení do ruské invaze na Krymu.
Dvaapadesátiletého muže někdo zastřelil ráno kolem 9:15 u vchodu do školy American School Madrid. Na muže vystřelili dva nebo tři pachatelé. Čin se stal krátce poté, co žáci odešli na vyučování do budovy školy. Motiv není jasný, po pachatelích se pátrá.
Španělská záchranná služba uvedla, že muž utrpěl tři střelná zranění, včetně jednoho do hlavy, a zemřel krátce po příjezdu první sanitky.
Španělská média uvádí, že mrtvý je ukrajinské národnosti. Agentura Reuters s odvoláním na zdroje seznámené s vyšetřováním tvrdí, že se jednalo o Portnova. To později potvrdilo ministerstvo vnitra.
Portnov byl poradcem exprezidenta Janukovyče v roce 2014, kdy vláda proruského prezidenta čelila silným protestům. Portnov se na nějakou dobu ocitl také na sankčním seznamu EU, ze kterého byl ale později vyškrtnut. Stále byl na americkém sankčním seznamu.
Na Ukrajině čelil vyšetřování z vlastizrady kvůli údajnému zapojení do ruského obsazení ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014. Podle dokumentů, se kterými se seznámila stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, Portnov nejpozději od roku 2024 žil ve Španělsku.
X X X
UKRAJINCI UTÍKAJÍ PŘED VÁLKOU DO CZINY
PAPEŽ LEV 14 JEDNAT S UKRAJINOU JEN O KAPITULACI
ZAJISTIT KONEC ZABÍJENÍ LIDÍ UKRAJINY, RUSKA
CHTĚL TO I PAPEŽ FRANTIŠEK
ZELENSKÝ ŽÁDNÉ VÝZVY PAPEŽE NESPLNIL
UKRAJINA POTŘEBUJE NOVÉHO CHYTRÉHO PREZIDENTA
ZELENSKÉHO STÍHAT ZA MILIARDOVÉ ŠKODY NA UKRAJINĚ
Chtěli se vyhnout boji. Ukrajina už na hranici zadržela 49 tisíc mužů
Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49 tisíc Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Ve středu to řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.
Od 24. února 2022 pohraniční stráž podle Demčenka zadržela přibližně 45 tisíc ukrajinských občanů, mužů ve věku 18 až 60 let, kteří se pokoušeli tajně opustit zemi. Další čtyři tisíce Ukrajinců, jimž hrozil odvod do armády, se neúspěšně pokusilo překročit hranice přes přechody s použitím falešných dokladů.
Po ruské invazi v únoru 2022 vyhlásila Ukrajina válečný stav a také všeobecnou mobilizaci. Na většinu dospělých mužů se tak vztahují odvody do armády, a proto nesmějí opustit zemi.
Loni v dubnu prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal několik zákonů týkajících se mobilizace, včetně snížení věku z 27 na 25 let.
Muži ve věku mezi 18 a 60 lety také musejí v odvodových střediscích aktualizovat své osobní údaje, aby armáda měla lepší přehled o tom, kolik lidí by případně mohla povolat. Loni také ukrajinský parlament schválil zákon umožňující mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu řada Ukrajinců nastoupila do armády dobrovolně bránit vlast, postupem času ale tisíce ukrajinských mužů utekly do zahraničí ve snaze vyhnout se odvodové povinnosti.
Podle neoficiálních odhadů se to povedlo až desetitisícům Ukrajinců, a to i díky převaděčům, falešným dokladům nebo úplatkům pohraničníkům. Desítky mužů přišly o život při pokusu přeplavat řeky na hranicích.
Loni v červnu ukrajinské ministerstvo vnitra připustilo, že přes hranice ilegálně odcházejí desítky mužů denně. Konkrétní čísla ale ukrajinské úřady neuvádějí, píše server The Kyiv Independent.
X X X
POLITIĆKA KONEĆNÁ ÚSPÉCH S POHÁDKAMI FIALY, CO ODMíTLA KNIHOVNICE NÉMCOVÁ
Konečná draží Fialovy pohádky, které zahodila Němcová. Cena jde do desítek tisíc
Europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná se rozhodla na internetových stránkách Aukro.cz vydražit originální výtisk brožury „Fialovy pohádky“. Tu před několika dny při společném setkání v diskusním pořadu zahodila senátorka Miroslava Němcová (ODS). Výtěžek z dražby chce Konečná věnovat na charitu.
„Originální výtisk knihy Fialovy pohádky, který během živého vysílání pořadu Otázky Václava Moravce 18. 5. 2025 demonstrativně odhodila senátorka Miroslava Němcová,“ stojí v úvodu inzerátu na internetovém portálu Aukro.cz.
Na něm se mohou lidé pokusit dražit různé předměty tím, že virtuálně přihazují nad nabídky ostatních. Cena za brožuru se ke středeční půlnoci vyšplhala na 30 200 korun, za večer poskočila o 10 tisíc korun. Aukce končí v sobotu 31. května krátce před půl sedmou hodinou ranní.
„Ano, je to ten konkrétní výtisk – trochu ‚politicky opotřebovaný‘, ale o to cennější. Kniha se díky nečekané scéně stala virálním hitem na sociálních sítích. A teď může být vaše,“ láká europoslankyně. „Veškerý výtěžek z této aukce věnuji na charitativní účel,“ dodává.
Své příznivce na inzerát nalákala také ve svém příspěvku na sociální síti X. „Legendární kus Fialových pohádek může být Váš,“ píše Konečná. Senátorka Němcová zatím na její krok nereagovala, není to však poprvé, co se političky zásadně neshodly.
V únorové Partii Terezie Tománkové ve vysílání CNN Prima NEWS lídryně komunistů a hnutí Stačilo! prohlásila, že jejich program bude současnou vládu Petra Fialy bolet a mrzet, protože se bude zaměřovat i na audit vládních kroků. „Že se má vláda bát? Co si to vůbec tahleta osoba dovoluje? My víme, co dokázali mezi lety 1948 až 1989. Já chci žít v normální zemi s hodnotami demokracie a svobody,“ rozčílila se tehdy Němcová.
X X X
NSZ BRADÁĆOVÁ ŘEŚIT KRIMINALITU DÉTÍ
Bradáčová se chce zaměřit na dětskou kriminalitu. Roste agresivita i počet nejzávažnějších trestných činů
V nové funkci se chce nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová zaměřit mimo jiné na dětskou kriminalitu. „Nejen, že roste agresivita, ale rostou i počty těch nejzávažnějších trestných činů. Pět let dozadu jsme evidovali jednu vraždu u nezletilého, jednu vraždu u mladistvého. Dnes máme těch vražd deset,“ vysvětluje. Jak je připraveno odvolání v kauze Čapí hnízdo? A proč zřizuje pobočku NSZ v Praze? I na to odpovídá v rozhovoru pro Radiožurnál.
V pondělí začíná Vrchní soud v Praze projednávat odvolání státního zástupce Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo. Projednávání je předem stanoveno na osm dní v květnu a červnu, což není obvyklé. Státní zástupce žádá, aby soud znovu projednal případ a zavázal prvoinstanční soud, jak má ve věci rozhodovat. Jde o standardní postup?
Jde o postup, který reaguje na výklad Ústavního soudu. Abych to se pokusila pro laiky vysvětlit: pokud se soud první instance rozhodne, že obviněného obžaloby zprostí a po odvolání státního zástupce má soud druhé instance odlišný názor, tak nemůže sám ve věci rozhodnout odsuzujícím rozsudkem
Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholnou institucí, která má všechny své partnery v Praze, říká Bradáčová ke zřízení pražské pobočky
Může podle trestního řádu vždy věc pouze vrátit tomu soudu prvního stupně a případně ji zavázat.
To je ten princip, o který usiluje doktor Šaroch, aby nedocházelo k takzvanému ping pongu mezi první a druhou instancí, ale aby v případě – a teď navazuji na rozhodování Ústavního soudu –, že se soud druhé instance domnívá, že by mělo být rozhodnutí jiné, to znamená nikoli zprošťující, tak aby mohl soudce soudu první instance zavázat, musí otevřít takzvané dokazování, některé důkazy provést a pak teprve může soudce zavázat.
x Jak se postavit k názorům zaznívajícím hlavně od politiků, že celý proces se táhne už příliš dlouho?
Ta kauza skutečně probíhá velmi dlouho, ale je ovlivněna také tím, že se jedná o ústavního činitele, to znamená opakovaným procesem rozhodování o zbavení imunity poslance.
Dále také tím, že se ukazuje nejen u státního zastupitelství, ale také v případě soudců, že ta kauza je velmi složitá a existují na ní různé názory. Z veřejných sdělovacích prostředků ví veřejnost, že v té věci byla podána obžaloba, ale až poté, co bylo původně řízení zastaveno, zasáhl tehdejší nejvyšší státní zástupce, doktor Pavel Zeman, a rozhodnutí zrušil.
Už tady se ukázala rozdílnost v názorech u státních zástupců, ale to poté pokračovalo i u soudu, kdy soud prvního stupně pana obviněného zprostil obžaloby a soud druhého stupně má jiný názor.
‚Realita v hlavním městě‘
x Zřizujete pražskou pobočku v Jindřišské ulici v budově ústředí České pošty, protože se vám nechce cestovat do sídla nejvyššího státního zastupitelství v Brně?
Já myslím, že úplně není odpovědí, že by se mi nechtělo cestovat. Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholnou institucí, která má všechny své partnery v Praze.
To je realita v hlavním městě, kde sídlí většina veřejných institucí, ať je to policejní prezidium, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo zahraničí, ať jsou to všechny pracovní skupiny od legislativních až po různé poradní sbory. V nich zasedají státní zástupci nejvyššího státního zastupitelství.
Řeknu tady jeden statistický údaj. V uplynulém roce cestovali státní zástupci z Brna do Prahy více jak ve dvou stech dnech. To znamená, že všechny pracovní dny vyjíždějí státní zástupci z Brna do Prahy, aby zde vykonávali své úkoly. Snažím se dát pravidla detaši, který tu vyjma posledních tří let fakticky vždycky existoval.
Do roku 2001 mělo nejvyšší státní zastupitelství pobočku přímo v Praze a od zrušení pobočky existoval fakticky detaš, to znamená pracoviště, v němž úřadoval nejvyšší státní zástupce nebo i další státní zástupci. Já se snažím dát tomuto pracovišti pravidla.
Je pro mě také důležité, aby ve státním úřadu – ve státní budově, ve státním podniku – šly prostředky, které se vynakládají, státu. K tomu je potřeba doplnit, že jedna ze dvou budov v sídle nejvyššího státního zastupitelství v Brně je v komerčním nájmu.
Já se budu snažit tady v tom případě potom ušetřit, abychom ten komerční nájem omezili a co nejméně platili prostředky ze státního rozpočtu do soukromých rukou.
V neposlední řadě je pro mě také velmi důležité, abychom rozbili takový názorový monolit u nejvyššího státního zastupitelství, kdy data za poslední roky jasně ukazují, že státní zástupci z šesti českých krajů, které jsou podřízeny vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, vysílají do Brna jen velmi málo zástupců.
Za posledních 20 let bylo přeloženo k nejvyššímu státnímu zastupitelství 44 státních zástupců, ale z toho 30 ze dvou moravských krajů a 14 z těch šesti českých. Ten nepoměr je značný a já bych byla ráda, kdyby nejvyšší státní zastupitelství disponovalo různými názory a nebylo tímto názorovým monolitem.
Dětská kriminalita
x V polovině května jste se setkala s prezidentem Petrem Pavlem, abyste ho seznámila s vašimi prioritami v čele nejvyššího státního zastupitelství. Které to jsou?
Já jsem o těch prioritách mluvila už na první tiskové konferenci, když mě pan premiér uváděl do úřadu. Je to pět základních priorit, které jsem vyhodnotila i s ohledem sedmiletého mandátu a naléhavosti, se kterou bychom se jimi měli jako státní zástupci věnovat.
Tím prvním je otázka kyberkriminality, to znamená nového druhu páchané kriminality, která se nám velmi závažně každým rokem zvyšuje. Pokud bych měla říct jenom krátce, statistická data, před deseti lety jsme měli evidovaných tisíc pět set těchto trestných činů, dnes jich máme kolem dvaceti tisíc.
Tím druhým tématem je kriminalita nezletilých a mladistvých, a to především proto, že nejen, že roste agresivita, ale rostou i počty těch nejzávažnějších trestných činů. Zase statistické srovnání: když se podíváme pět let dozadu, evidovali jsme jednu vraždu u nezletilého, jednu vraždu u mladistvého. Dnes máme u obou kategorii těch vražd deset.
Zdá se to jako nízké číslo, ale když si vezmeme, že počet vražd v České republice je ročně cirka kolem 130 až 150, pokud dvacet z toho tvoří děti a mladiství, je to podle mě závažná okolnost.
Další prioritou je třístupňová soustava státního zastupitelství. To je ta redukce, kterou opakovaně v průběhu své kariéry připomínám. Následuje vzdělávání státních zástupců a v neposlední řadě je to otázka sjednocení trestání, které také laická veřejnost v minulosti mohla zaznamenat v několika věcech, které vzbudily veřejnou debatu, například i ohledně trestných činů v sexuální oblasti.
x Jak si chcete poradit s rostoucí závažnou dětskou kriminalitou a jak si vysvětlujete její značný růst?
V prvé řadě je potřeba říci, že tento problém je mezioborový. Dotýká se problematiky, kterou neřeší pouze ministerstvo spravedlnosti, respektive státní zástupci a soudci, ale především také ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí.
Souvisí to také s otázkou duševního zdraví mladistvých a dětí, s nedostatkem psychiatrů v této oblasti, nedostupnou péčí, která by se věnovala těmto kategoriím, ať už jsou to psychologové nebo dětští psychiatři.
Důležité je říci, že jako státní zástupci, což se málo ví v laické veřejnosti, nepůsobíme pouze v trestním řízení ve vztahu k mladistvým osobám, ale také navrhujeme soudům řešení takzvaně činů jinak trestných, kterých se dopouštějí děti, to znamená osoby pod 15 let věku.
Soud v civilním řízení na náš návrh ukládá různá výchovná opatření a já se budu ptát, zda jsou efektivní. Zda jsme v uplynulých letech při ukládání těchto opatření dospěli k nějakému závěru, který by mohl říci: ano, tato ekonomicky nákladná cesta je efektivní.
Potom mne také budou zajímat data, která by nám uměla odpovědět na to, kolika z těchto dětí, které prošly těmito výchovnými programy, se překlopila jejich kariéra do kriminální kariéry mladistvých a dospělých pachatelů. To je velmi důležité zjistit pro samotnou recidivu.
Pokud se ukáže, že ta opatření jsou neefektivní, budu navrhovat, abychom se ve vztahu k dětem zabývali změnou oněch opatření a různých dalších programů a aby se daleko více právě i ministerstva školství a práce a sociálních věcí věnovala tomuto problému.
x Jak hodnotíte dnešní (středeční) rozhodnutí prezidenta Petra Pavla omilostnit čtyři české vojáky, kteří byli obviněni v souvislosti se smrtí afghánského zajatce?
Já myslím, že ta odpověď je docela jednoduchá. Státnímu zástupci ani soudci nepřísluší hodnotit rozhodnutí prezidenta republiky o abolici. Je to jeho osobní rozhodnutí, které vyplývá přímo z ústavních předpisů. Prezident jej využil a my můžeme říct pouze jediné: že jej bereme na vědomí.
X X X
Mission: Cannes, díl třetí. Scarlett Johanssonová a návody na to jak se (ne)rozejít
Americká herečka Scarlett Johanssonová, jedna z největších hvězd současného Hollywoodu, debutuje jako režisérka. Natočila snímek Eleanor Veliká (Eleanor The Great), který vypráví o 94leté americké důchodkyni, která začne předstírat, že patří mezi přeživší holocaustu. Film měl světovou premiéru na právě probíhajícím festivalu v Cannes a Johanssonová publiku před projekcí řekla, že film je jejím splněným snem.
Eleanor je vitální, sebevědomá a sarkastická 94letá vdova. Žila řadu let se svou nejlepší přítelkyní Bessie, která skutečně přežila Osvětim. Po Bessiině smrti se Eleanor přestěhuje se do New Yorku ke své dceři, se kterou nemá právě nejlepší vztahy.
Namísto do pěveckého kroužku Eleanor náhodou vkročí mezi členky a členy podpůrné skupiny přeživších holocaustu. Vypráví jim Bessiin příběh, jako by byl její vlastní. Všechny dojme a dostane se mu další publicity, takže nevyhnutelně musí dojít k odhalení.
Scénář napsala zatím nepříliš známá Tory Kamenová. Hlavní roli Johanssonová svěřila June Squibbové, kterou si publikum může pamatovat například z dramatu Nebraska. Sama Johanssonová, hvězda Avengers, Woodyho Allena, Wese Andersona, Spika Jonzeho, ale i Jonathana Glazera, se ve filmu neobjeví.
Snímek je solidně režírovaným i nasnímaným mainstreamovým počinem, jakým dává prostor festival Sundance nebo i Cannes. Značně sentimentální pojetí zdůrazňuje samotu a zármutek jako hlavní témata a potřebu autentického přátelství.
Právě takové pouto (s Bessie) Eleanor vedlo k tomu, že se veřejně prezentovala svůj falešný obraz. Druhé přátelství (s mladou studentkou, která přišla o matku) je zase výsledkem její nové role. Patos sentimentálních momentů podtrhují proslovy v synagoze nebo v televizi.
Jak se (ne)rozejít
Romantická komedie Splitsville režiséra Michaela Angela Covina vypráví o (ne)upřímnosti ve vztazích, která vede k mnoha eskapádám dvou hlavních hrdinů, Paula a Careyho. Nenáročná komedie o jednom nepovedeném rozchodu a ještě méně povedeném pokusu o otevřený vztah zaujme svými svižnými dialogy, neotřelým humorem a taky výraznou kaskadérskou akcí.
Základní tvůrčí tým scenáristů a herců Michaela Angela Covina a Kyla Marvina navázal na svoji komedii Výstup (The Climb) a obohatil herecký ansámbl o Dakotu Johnsonovou a Adrianu Arjonuovou v roli partnerek.
Populární americký snímek ale překvapivě zastínil ve stejné, nesoutěžní, sekci Cannes Premiere, Islanďan Hlynur Pálmason. Ten na Azurovém pobřeží představil snad nejsvěžejší rozchodové drama, jaké kinematografie zná.
Film Láska, která přetrvá (The Love That Remains) působí jako nápaditá, chvílemi dokonce satirická rodinná hra. Ve filmu se objeví před kamerou Pálmasonovi blízcí včetně všech jeho tří dětí.
Film se absolutně odlišuje od Pálmasonovy předcházející Zapomenuté země, což byl vícevrstevnatý historický snímek o putování přes Island, vážný až temný, uvedený také v českých kinech.
Láska, která přetrvá, se jí nepodobá, ale zároveň jasně navazuje na to, co Pálmason natočil dříve a jak jsou jeho filmy zakořeněné ve struktuře přírodnin a v krajině, ve vizuálním umění i rodinných tématech.
Formálně velmi heterogenní film využívá záběry vzniklé v průběhu zhruba pěti let. Některé jsou důvtipně trikově manipulované nebo časosběrné, jiné obstojí jako samostatné vizuální vstupy. Pálmason nastiňuje rodinnou idylu života mimo město, ke které by mnozí diváci nebo divačky rádi směřovali, i bolesti, které v sobě držíme.
Milá BDSM gay romance
Jedním z nejrozkošnějších filmů letošního festivalu v Cannes je překvapivě také britský Pillion, což je velice milá BDSM gay romance.
Debutující režisér Harry Lighton vypráví o setkání drsného a tajemného motorkáře, kterého hraje sošný Alexander Skarsgård, známý ze Seveřana nebo seriálu Sedmilhářky, a nesmělého Colina (Harry Melling), který se rozvine v plnohodnotný sadomasochistický vztah, i když snad na začátku může působit kuriózně.
Zatímco Colinova maminka nerozumí tomu, že se její syn rád nechává ponižovat, jeho cesta skrze nerovnovážný vztah vede k osobnímu osvobození, a to nejenom tělesnému. Snímek těží z peprnosti některých scén například během víkendů motorkářského BDSM gangu, ale zároveň je zcela fér a empatický vůči sexuálním minoritám a individuálním potřebám.
Pillion je obsazený příliš starými herci na to, aby šlo o příběh dospívání, ale jinak je formálně zvládnutou podívanou, která často vykouzlí úsměv na tváři a předkládá obecně srozumitelný příběh a vyzývá k pochopení.
X X X
NA OLOMOUCKU POTÍŹE
Chybí nám byty a lidi, stěžovali si podnikatelé hejtmanovi
Hranicko se po Šumpersku stalo dalším místem, kam vyrazili zástupci Olomouckého kraje zjišťovat, co lidi trápí a co by nejvíc potřebovali. Hejtman Ladislav Okleštěk a krajský náměstek Vladimír Lichnovský se v úterý 20. května setkali v regionu s podnikateli, zástupci škol, studenty i občany přímo na ulici. Někteří nešetřili chválou, jiní si nebrali servítky.
„Do terénu nejezdíme proto, abychom se plácali po ramenou. Naopak, potřebujeme slyšet kritiku a musíme mluvit o problémech, jinak je těžko můžeme vyřešit. Právě proto jsme obnovili výjezdy do regionů a mobilní kancelář,“ vysvětlil hejtman Okleštěk.
Velmi podnětná a konstruktivní byla například diskuse se studenty gymnázia v Hranicích – mladí lidé se zajímali o investice kraje i to, jak si hejtmanství počínalo při havárii vlaku s benzenem na Hranicku. Hranické gymnázium plánuje v dalších letech velké investice, a protože jeho zřizovatelem je právě Olomoucký kraj, stane se hejtmanství tím, kdo na rozvoj školy uvolní další peníze.
Po návštěvě podniku Sigma Pumpy Hranice se zástupci kraje setkali na hranické radnici s podnikateli, aby se také od nich dozvěděli, s čím by kraj mohl pomoci. Firmy nejvíc pálí dvě věci – nedostatek bytů pro zaměstnance a omezená nabídka kvalifikovaných pracovníků. S tím prvním hejtmanství pomoci nemůže, s tím druhým ano.
„Kraj je zřizovatelem většiny středních škol v regionu. Zásadní je v tomto směru užší propojenost firem se školami a také změna nabídky učebních oborů, aby více odpovídala tomu, co firmy a podnikatelé skutečně potřebují,“ uvedl Vladimír Lichnovský, 1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje.
Na více než dvě hodiny pak hejtmanova mobilní kancelář zaparkovala v centru města, kde lidé dostali příležitost předat vedení kraje svoje připomínky a náměty. Kromě kvality cest se řešila i hromadná doprava, například lepší návaznost některých spojů. V této věci může hodně pomoci připomínkování jízdních řádů. To probíhá zpravidla jednou ročně a slouží lidem právě k tomu, aby si sami řekli, jak chtějí, aby veřejná doprava v kraji jezdila. Eva Knajblová