Trump zahájil úkol svého prvního funkčního období – normalizaci vztahů s Ruskem – který byl zablokován hoaxem zkorumpované FBI „Russiagate“, činem zrady, za který by se měly popravovat, a skutečně zcela zkorumpovaná agentura byla zrušena. Spojené státy, k nelibosti CNN podporované USAID, hlasovaly s Ruskem proti revoluci Valného shromáždění OSN odsuzující ruskou „invazi“ na Ukrajinu.

CNN věrná své pověsti nejhoršího lháře na světě považovala za „šokující“, že se USA připojily k Rusku proti „svobodnému světu“ a přidaly se k „agresorovi ve válce v den tříletého výročí rozsáhlé moskevské invaze. Zdá se, že CNN bude pokračovat ve lhaní ve prospěch vojensko-bezpečnostního komplexu i poté, co bylo zastaveno financování CNN s laskavým svolením amerických daňových poplatníků.

Každý ví, že Rusko nenapadlo Ukrajinu a omezilo svou intervenci na dvě ruské separatistické republiky v Donbasu.   Každý ví, že se Rusko osm let snažilo udržet Donbas na Ukrajině Minskou dohodou.   Každý ví, že Západ použil Minskou dohodu k oklamání Kremlu, zatímco USA vycvičily a vybavily velkou ukrajinskou armádu k invazi na Donbas a podmanění si odtržených republik.   Každý ví, že USA, NATO a EU jednoznačně odmítly žádost Ruska o vzájemnou bezpečnostní dohodu.   Každý ví, že USA přinutily Putinovu ruku k intervenci na Donbasu.

Přesto výkaly CNN nadále lžou skrz zuby.

CNN není nic jiného než továrna na lži.   Neměla by být továrna na lži sankcionována nebo zrušena za podněcování války lhaním a záměrným šířením dezinformací, což je obvinění, které továrna na lži uvalila na každého pravdoláskaře?

Jak může být někdo dostatečně hloupý a zkorumpovaný, aby se mohl spolehnout na CNN?

Konflikt s Ruskem řízený USA nelze ukončit na základě totálních lží o příčině konfliktu.   Je vyžadováno uznání pravdy a pravda je na straně Ruska.   Prezident Trump si to uvědomuje.   Ví, že nemůže ukončit konflikt tím, že bude Putinovi vnucovat lži.

Je zvláštní, že ti pitomí Evropané chtějí válku s Ruskem.   Znamenalo by to totální zničení celé Evropy.   Evropský průmysl umírá, protože ti blázni se odřízli od ruské energie. Evropské ekonomiky umírají, protože blázni se odřízli od velkého a přirozeného trhu.

Evropa je od konce 2. světové války totálně špatně řízená.   Ve skutečnosti, evropská špatná vláda způsobila druhou světovou válku.   V poválečném období byl Charles de Gaulle jediným evropským vůdcem.   Všechny ostatní byly americké loutky, které zaprodaly své národy.

Vzestup AfD v Německu a strany Marine Le Penové ve Francii jsou snahy o obnovení suverenity Německa a Francie.   Ale Němci a Francouzi mají natolik vymyté mozky a indoktrinaci, že spojují suverenitu s nacionalismem a nacionalismus s nacismem. V důsledku toho se nacionalistické strany, které skutečně zastupují lid, nemohou dostat k moci.

Trump má pravdu, že Evropa skončila.   Evropané ztratili sebevědomí. Evropští politici jsou již dlouho zvyklí být na výplatní listině USAID, National Endowment for Democracy a amerického vojensko-bezpečnostního  komplexu.

Evropa je vyčerpaná, zavražděná vlastní levicí. Rusko a Čína jsou na vzestupu. Trump má v úmyslu obnovit Ameriku, kvůli které se bouří americký establishment, CNN a mediální prostitutky.

Doufejme, že prezident Trump pochopí, že potřebuje mír a spolupráci s Čínou stejně jako mír a spolupráci s Ruskem.   Pokud se Trumpova administrativa pokusí vklínit USA mezi Rusko a Čínu, dojde ke konfliktu.

Paul Craig Roberts, Institute for Political Economy

Připravila Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Boj z Ameriky se přesunul do Evropy jako boj mezi Trumpem a EU…

V USA poměrně triumfálně porazil Trump a jeho republikáni Harrisovou a ihned nasadil téměř ďábelské tempo razantního odstraňování všeho, co zavedl demokratický liberální a proukrajinský bidenovský mainstream.

Ruší se organizace vyvážející barevné revoluce, odstraňují se po tisících lidé z vrcholných funkcí ve státní administrativě i armádě, odpovídající vzorcům správného protiruského,  biologicky přirozeného či antiklimatického přesvědčení. A také se ihned mění politika USA na mezinárodní scéně, kde USA uplatňuje metodu okamžitého anulování nepřátelství s Ruskem. Mimo jiné USA blokovaly úsilí dosavadních západních spojenců za označování Ruska coby agresora a prosazovaly podporu potřebě o ukončení války a válečného utrpení a v Radě bezpečnosti za souhlasu s Ruskem a Čínou těchto změn dosáhly.

Evropský liberální Západ zuří a vyhlašuje USA pomyslně válku na nejrůznějších úrovních.

Posledním příkladem stojící za pozornost stojí prohlášení vítěze německých voleb Fridericha Merze, který se svou konzervativní CDU/CSU zvítězil s jedním s nejslabších výsledků v historii Německa. Ten ihned prohlásil, že se bude zasazovat o nezávislost na Trumpově politice, která se stává spojencem Ruska a chce dokonce – trdlo jedno -prosadit vytvoření evropského samostatného NATO a dokonce s možností jaderného štítu. I proto vyrazil do Paříže za známou chromou kachnou prezidentem Macronem, který stále vysílá domnělé signály, že něco znamená a který by tak chtěl evropský jaderným štít vybudovat.

Protože jde v podstatě jen o virtuální hrátky, o kterých si člověk, který ví, že Evropa bez USA světově mocensky nic neznamená, berme to zatím s nadhledem.

Francouzský samostatný jaderný štít nad Evropou určitě nevznikne.

Ovšem Donald Trump nic neponechává bez reakce. Nenávidí války, ale miluje cla a vůbec ekonomický nátlak.

Dnes celá Evropská unie je jeden protitrumpovský nepřátelský val. A jak většina v Evropském parlamentu, tak celá Evropská unie včetně eurokomisařů na čele s Ursulou von der Leyen, odpor vůči Trumpovi a jeho administrativě dává najevo.

Nejde samozřejmě jen o válku proti Rusku a podporu Ukrajiny – jak se za Bidena vžilo – dokud to bude potřebovat. Tuto hračku jim Trump svou otevřenou snahou ukončit co nejdřív vojenský konflikt rozhodně kazí. Zřejmě i proto fanatická jestřábka, estonská šéfka eurounijních zahraničních vztahů Kallasová marně přijela do Washingtonu za ministrem zahraničí, aby se ukázalo, že má smůlu a Marco Rubio ji zkrátka nepřijal.

Už má těch jejich tirád ve prospěch Ukrajiny zřejmě dost a stačilo mu patrně, že se pokoušela to do něho hustit i na okraj Mnichovské konference, kde se mu nedařilo před ní uprchnout.

Jak už jsem  napsal a zopakujme si to : Trump doslova a do písmene nenávidí krvavé války a zásadně se je snaží zakončovat.

Ale miluje nátlak prostřednictvím cel, se kterými pružně pracuje, často chvíli uloží, a případně odloží.

Samozřejmě, že cla mají ekonomický charakter, ale u Trumpa politický ještě více. Západní pozorovatelé například s nelibostí nesou, že zatímco EU vyhrožuje cly ve výši 25%, Číně, kterou její ministr zahraničí označil jako největší zlo a nepřítele, uložil toliko 10%.

A k tomu hází Číně různá přátelská lana, aby se například spolu s Ruskem a USA se podepsala mezinárodní smlouva o snížení zbraní. A konec konců jeho bezprecedentní pozvání čínského prezidenta na inauguraci bylo čímsi nevídaným.

Ne nadarmo následně Si Ťin-pching  pochválil Rusko-americké mírové a tuto snahu v žádném případě nabral úporně.

Opakovaně se rovněž mezi pozorovateli objevuje téze o pokusu Trumpa vytvořit novodobou světovou strategickou osu USA-Rusko-Čína.

No rozhodně by to bylo fajn.

Ale vraťme se k úvodu: S EU spolupracovat Donald Trump rozhodně nepočítá. A ti, kteří k životu EU rozhodně nepotřebují, což je v Česku, na rozdíl od jiných zemí EU rozhodně většina. Jen politici současné koalice a jejich voliči tyto EU a její vedení podporuj

Jinak celá opozice, která má šanci uspět v zářijových volbách, tj. ANO, SPD či Stačilo je ostře protileyenovská.

To stanovení  25% dovozního cla, zejména na německé automobily, pokud bude stanoveno, což je po posledních krocích EU a jejich představitelů více než pravděpodobné a logické. A rozhodně by mělo plakat zřejmě především Německo potencionálního budoucího kancléře. Každá země má takovou vládu, kterou si zaslouží. A u Německa to platí nyní dvojnásob.

Na to, v jakém rozvratu převzal například automobilový průmysl se svými útoky proti Trumpovi chová velmi hazardérsky.

Politický boj se zkrátka přesunul z USA do Evropy…

Mnohým  z nás to rozhodně vadit nebude. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Maciej Pacula: Ve stínu západního vlivu. Analýza volební ingerence

Volby ve střední a východní Evropě se často stávají arénou nejen vnitropolitických sporů, ale i vnějších vlivů. Maciej Pacula se v článku „Ve stínu západního vlivu: Analýza volební ingerence“ publikovaném na stránkách portálu Niezależny dziennik polityczny věnuje otázce, jak mohly USA a EU ovlivnit volby v Rumunsku a Maďarsku. Současně vede srovnání s polskými parlamentními volbami v roce 2023 a nadcházejícími prezidentskými volbami v roce 2025. Analýzy podle něho ukazují, že tyto volby nejsou zcela transparentní a k moci se dostávají především lídři, kteří podporují zájmy USA nebo EU, často špinavými triky.

Rumunsko: Prezidentské volby 2024

V listopadu 2024 skončilo první kolo prezidentských voleb v Rumunsku nečekaným vítězstvím Călina Georgesca, nezávislého politika. Tyto výsledky však byly dne 6. prosince 2024 zrušeny rumunským ústavním soudem poté, co byly odhaleny nesrovnalosti, včetně údajně organizované kampaně na sociálních sítích, kterou mohli koordinovat externí aktéři.

Na platformách jako X se objevily hlasy, které naznačovaly, že v tomto vměšování měly podíl USA a EU. Hovoří se o financování z USAID a propojení soudců Ústavního soudu s organizacemi podporovanými Západem. Tato obvinění odrážejí strach rumunské společnosti ze západního vlivu.

Rumunský premiér Marcel Ciolacu podpořil v hlasování o znovuzvolení Elenu Lasconi a zdůraznil význam proevropské cesty pro Rumunsko. Georgescu naopak zrušení voleb kritizoval jako manipulaci, která ještě více polarizuje politickou scénu. Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo obavy z možné manipulace, ale přímo nekomentovalo obvinění z vlastního vměšování.

Maďarsko: Parlamentní volby 2022

V Maďarsku byly parlamentní volby v roce 2022 dějištěm boje o moc s obviněními ze západního vměšování.

Viktor Orbán obvinil USAID z financování nevládních organizací, které měly za cíl podkopat jeho moc. Kromě toho veřejně kritizoval „liberální elity Západu“ za snahu ovlivnit výsledky voleb podporou opozice.

Maďarské analytické organizace jako Political Capital poukazují na významný vliv sociálních médií na volby, zejména na mladé voliče. Většinu reklam přitom sponzorují proevropské nevládní organizace a materiály, které propagují zastřeným a skrytým způsobem a někdy přímo, propagují hodnoty a priority, které jsou pro EU nezbytné k realizaci jejích myšlenek, i když jsou v rozporu s národními zájmy.

Polsko: Parlamentní volby 2023 a prezidentské volby 2025

Polsko bylo historicky místem geopolitického boje o vliv v regionu. Parlamentní volby v roce 2023 a plánované prezidentské volby v roce 2025 vykazují podobné trendy.

Během parlamentních voleb v roce 2023 byly sociální média arénou intenzivní kampaně. Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem efektivně využila platformy jako TikTok a Instagram k oslovení mladých voličů a navrhla využití sociálních médií k manipulaci veřejného mínění. Zpráva Batory Foundation zveřejněná v říjnu 2023 ukázala, že opoziční strany, včetně KO, utrácely značné částky za reklamu na sociálních sítích, která byla pravděpodobně podporována fondy EU.

Politici z různých stran, včetně Jarosława Kaczyńského z PiS, poukazovali na nebezpečí vnějšího vměšování do voleb, ačkoliv se konkrétně nezmínili o USA nebo EU.

Maciej Pacula dále upozorňuje na:

Nedostatek transparentnosti. Ve všech zemích jsou volby zranitelné vůči vnějším vlivům, což podkopává důvěru v jejich výsledky. Sociální média se skutečně stala mocným nástrojem v kontextu kampaní zaměřených na dezinformování a manipulaci veřejného mínění, včetně voličů. Sociální sítě umožňují okamžité šíření informací v masovém měřítku. To znamená, že dezinformace se mohou ve velmi krátké době dostat k milionům lidí, než budou ověřeny nebo vyvráceny. Zároveň zdroje jako Facebook, Instagram a X (Twitter) také pomáhají šířit dezinformace příznivé pro EU a USA, protože jsou pod kontrolou vlád, i když jejich vedení tvrdí, že nepropagují politický obsah.

Špinavé triky. Využívání nadací, nevládních organizací a sociálních médií k propagaci prozápadních lídrů je běžnou praxí. Lídři, kteří podporují USA a EU, mají větší šanci získat moc, což může být důsledkem nejen jejich politiky, ale i vnější strategické podpory.

Z analýzy nedávných voleb je zřejmé, že volební procesy jsou stále více náchylné na vnější vlivy. Volby nejsou spravedlivé ani transparentní a moc připadá na ty, kteří se dokážou orientovat v globálních sítích vlivu a manipulace. To zpochybňuje integritu demokracie v těchto zemích a vyžaduje větší informovanost a regulaci k ochraně volebních procesů před vnějšími zásahy.

Připravila Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Trump má po setkání s Macronem modřiny? Bílý dům přispěchal s vysvětlením

Velká modřina na pravé ruce Donalda Trumpa spustila vlnu spekulací na sociálních sítích o zdravotním stavu 78letého republikána. Lidé si toho všimli na záběrech po setkání amerického prezidenta s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Bílý dům přispěchal s vysvětlením, že prezidentova modřina je výsledkem častého podávání rukou.

Pevný stisk ruky, který někdy přerůstá v dlouhé přetahování, je přitom při setkáních Trumpa se zahraničními státníky častým jevem a byl terčem žertů již během Trumpova prvního funkčního období.

Po pondělním setkání tak sociální sítě zaplavily sestřihy záběrů zachycujících, jak si Trump s Macronem vehementně potřásali rukama v průběhu let.

S modřinou na ruce se přitom Trump neobjevil na veřejnosti poprvé, jak dokládají záběry stanice NBC News ze srpna a listopadu loňského roku.

Na sociálních sítích se následně vyrojily spekulace ohledně Trumpova zdravotního stavu, včetně toho, zda nebere léky na ředění krve. „Možná, ale starším lidem se modřiny dělají častěji než mladším. Trumpovi je 78, mohl si to přivodit různými způsoby,“ reagoval na toto tvrzení jeden z uživatelů sítě X.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová prezidentovu podlitinu vysvětluje častým podáváním rukou. „Prezident Trump je mužem lidu a denně se setkává s více Američany a podává jim ruku více než kterýkoli jiný prezident v historii,“ uvedla. „Prezident Trump má na rukou modřiny, protože neustále pracuje a každý den si podává ruce,“ doplnila později.

Některé ale toto vysvětlení neuspokojilo. „Proč o tom lhát? Je to očividně modřina z kapačky na krevní testy nebo tak něco. Překvapuje snad lidi, že Trump je starý a pravidelně ho navštěvuje lékař?“ napsal jeden uživatel.

V prosinci Trump v rozhovoru s NBC News slíbil, že zveřejní svou kompletní lékařskou zprávu, dosud tak ale neučinil.

X X X

Trump přijal pozvání Karla III. ke druhé návštěvě Británie. ‚Je to opravdu výjimečné,‘ uvedl Starmer

Donald Trump ve čtvrtek přijal z rukou britského premiéra Keira Starmera pozvání krále Karla III. k návštěvě Británie. Pokud se návštěva uskuteční, stane se staronový americký prezident prvním voleným lídrem v moderní historii, kterého britský panovník či panovnice přijme na dvě státní návštěvy. Starmer předal Trumpovi králův dopis před novináři při jejich setkání v Bílém domě. Trump pozvání na místě přijal, informuje agentura Reuters.

 Starmer předal Trumpovi králův dopis před novináři při jejich setkání v Bílém domě | Foto: Carl Court | Zdroj: Reuters

Trump dopis okamžitě otevřel, přečetl a v žertu zkontroloval, je-li na něm skutečně králův dopis, který vzápětí označil za „krásný“. Nato dopis podržel před kamerami.

„Toto je opravdu výjimečné. Toto se ještě nikdy nestalo. Je to bezprecedentní,“ řekl Starmer Trumpovi, načež jej jemně vybídl, aby na pozvání sdělil svou odpověď.

„Odpověď je ano,“ odvětil Trump a dodal, že Británii navštíví spolu s první dámou Melanií. „Těšíme se, že tam budeme a uctíme krále… Vaše země je fantastická země a bude nám ctí tam být,“ uvedl prezident. Datum návštěvy oznámeno nebylo.

Ze záběrů, kdy Trump drží dopis v ruce, je podle Reuters patrné, že Karel uzavřel dopis slovy: „Vím, že společnou prací dále posílíme mimořádný vztah mezi našimi zeměmi, na něž jsme oba tak hrdí.“

Již zesnulá královna Alžběta II. přivítala Trumpa během jeho prvního funkčního období na třídenní státní návštěvě v červnu 2019, kdy se zúčastnil opulentního státního banketu, soukromého oběda s panovnicí a také čaje s princem Charlesem, který byl tehdy následníkem trůnu.

Již touto návštěvou se Trump zařadil do vybrané skupiny amerických prezidentů, neboť za rekordních 70 let Alžbětina panování se oficiálních státních návštěv dočkali pouze Barack Obama a George W. Bush. Jak se navíc ukázalo, byla to poslední z více než 110 návštěv, které za své vlády přijala, než v září 2022 zemřela.

Tato návštěva však nebyla jedinou příležitostí, kdy se Trump s Alžbětou setkal. Během své cesty do Británie v roce 2018 byl pozván také na čaj na hrad Windsor, kde podle všeobecného mínění porušil královský protokol, když se královně neuklonil a poté kráčel před ní, zatímco si prohlíželi vojenskou stráž.

X X X

Lavrov odmítl vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. ‚Jde o rozdmýchávání konfliktu,‘ prohlásil

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Velké Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války.

 „Jde o rozdmýchávání konfliktu,“ tvrdí Lavrov o ochotě Paříže a Londýna vyslat evropské vojáky jako mírové síly na Ukrajinu (ilustrační foto) | Foto: Tisková služba 24. samostatné mechanizované brigády Krále Daniela ukrajinských ozbrojených sil | Zdroj: Reuters

„Nemůžeme zvažovat žádné varianty,“ prohlásil Lavrov podle ruské agentury TASS. Rozmístění evropských vojáků na Ukrajině by podle něj vyžadovalo souhlas obou stran konfliktu, ale „nás se na to nikdo neptá“.

Paříž a Londýn podle ruského ministra vnucují ostatním evropským zemím přístup, který je podle něj zaměřen „na další rozdmýchání konfliktu a utnutí jakýchkoliv snah o jeho urovnání“.

„Takové prostinké triky, jako rozmístění vojsk (na Ukrajině), nepomohou. Budeme muset hovořit o prvotních příčinách (války),“ tvrdí ruský ministr.

Rusko za příčinu války, kterou samo rozpoutalo před třemi lety vpádem svých vojsk do sousední země, označuje snahu Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance a obecně rozšiřování NATO.

Podle Kyjeva a Západu Rusko napadlo Ukrajinu bez příčiny, jen ve snaze dobýt sousední zemi. Ukrajina se domáhá bezpečnostních záruk, které by Moskvu odradily od další agrese po případném příměří a uzavření mírové dohody.

Lavrov a Kreml již dříve hovořili o tom, že pro Rusko je nepřijatelné, aby na Ukrajině byli pod jakoukoliv vlajkou rozmístěni vojáci z členských zemí NATO. Pro Rusko by to podle Lavrova znamenalo „přímé ohrožení“.

Lavrov ve středu oznámil, že ruští a američtí diplomaté a experti se ve čtvrtek setkají v Istanbulu, aby jednali „o nahromaděných problémech“.

Agentura AFP v této souvislosti připomněla první schůzku, která se 18. února uskutečnila v Rijádu za účasti šéfů diplomacií obou zemí, Lavrova a Marca Rubia, a agentura Reuters zase skutečnost, že Rusko nemá svého velvyslance v USA od doby, kdy Anatolij Antonov loni v říjnu ukončil své působení ve Washingtonu.

X X X

Polské úřady obvinily expremiéra Morawieckého ze zneužití pravomocí. Hrozí mu až tři roky vězení

Polské úřady obvinily bývalého premiéra Mateusze Morawieckého ze zneužití pravomocí a zanedbání povinností v souvislosti s přípravami korespondenčních prezidentských voleb během pandemie v roce 2020. Expremiér, který patří k předním postavám nyní opoziční strany Právo a spravedlnost, podle médií vinu nepřiznal a odmítl vypovídat. Pokud by byl shledán vinným, hrozily by mu až tři roky vězení.

 Morawiecki se minulý měsíc zřekl poslanecké imunity v rámci vyšetřování takzvaných obálkových voleb, které se nikdy nekonaly, ale stály daňové poplatníky miliony zlotých vynaložených během příprav ještě před schválením příslušného zákona, připomněla agentura PAP.

Mluvčí varšavské prokuratury Piotr Skiba ve čtvrtek uvedl, že Morawiecki si vyslechl obvinění ze zneužití pravomoci a zanedbání úředních povinností. „Podezřelý odmítl vypovídat nebo odpovídat na otázky. Nepřiznal se,“ řekl Skiba. Bývalý premiér podle něj uvedl, že se hodlá k obviněním vyjádřit až poté, co obdrží odůvodnění a prostuduje si je.

Rozhodnutí, které přijal Morawiecki jako premiér, způsobila podle prokuratury polské poště škodu za přibližně 53 milionů zlotých (asi 321 milionů korun), o další 3,5 milionu zlotých přišla tiskárna cenných papírů.

Morawiecki při odchodu z prokuratury potvrdil, že odmítl vypovídat a že si přeje prostudovat vyšetřovací spis.

Kvůli pandemii a také kvůli ústavním lhůtám strana Právo a spravedlnost na počátku roku 2020 plánovala uspořádat prezidentské volby vůbec poprvé prostřednictvím pošty. Vláda strany Právo a spravedlnost v té době opakovaně odmítla vyhlásit nouzový stav, který by umožnil hlasování odložit. Prezidentské volby se nakonec konaly v červnu 2020 ve své standardní podobě.

X X X

Ministerstvo vnitra porušilo práva SPD zařazením do zprávy o extremismu, rozhodl soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Dnes o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu ale soud SPD nepřiznal. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury je výrok o porušení práv nejvyšší možnou satisfakcí, a není proto důležité, aby se vnitro formálně omlouvalo. Zástupce ministerstva po vynesení rozsudku avizoval, že zváží podání odvolání k Městskému soudu v Praze.

Hnutí žádalo omluvu kvůli tomu, že ho ministerstvo ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo jí dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. Podle soudkyně Ivy Kaňákové ale nebyla naplněna podmínka ministerstva, podle které by pro zařazení do zprávy musely být podobné projevy dominantní složkou aktivity hnutí.

Zásah do práv ale podle soudkyně nebyl tak významný, aby bylo nutné SPD přiznat omluvu. „Soud má za to, že v daném případě postačí konstatování porušení práva,“ řekla Kaňáková. Upozornila na to, že v následných volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2021 hnutí uspělo, a vydání zprávy tak na výsledky podle ní nemělo vliv.

„Jednoznačný soudní výrok o porušení práv hnutí SPD ze strany ministerstva vnitra je nejvyšší možnou satisfakcí, kterou může hnutí SPD získat a hnutí SPD si vysoce tohoto spravedlivého výroku soudu váží. Není proto již důležité, aby se ministerstvo formálně písemně omlouvalo,“ sdělil ČTK Okamura. Vyzval zároveň ministerstvo a „jeho politické vedení, aby zanechalo protiprávního jednání a aby dodržovalo platné zákony a nenarušovalo účelově a protiprávně demokratickou politickou soutěž politických stran“. Zprávu, které se dnešní soudní jednání týkalo, vnitro vydalo v únoru 2021, kdy byl ministrem Jan Hamáček (tehdy ČSSD).

Právní zástupce SPD v závěrečné řeči uvedl, že ve druhé polovině roku 2020 nebyla dominantní rétorikou hnutí ta, kterou zpráva zmiňuje. Naopak se podle něj strana věnovala řadě jiných témat. V závěrečné řeči také odmítl tvrzení, že projevy strany byly xenofobní.

Vnitro: Projevy SPD překračují hranice svobody projevu

Podle zástupce ministerstva vnitra Lubomíra Janků ale představitelé hnutí vystupují tak, že jejich výroky překračují hranice svobody projevu. V závěrečné řeči uvedl, že jejich cílem je podle něj vyvolávání strachu a nenávisti. Hnutí podle něj například nerozlišuje mezi islámem a islamismem, rétoriku SPD zástupce vnitra přirovnal k rétorice nacistické strany NSDAP ze 30. let minulého století.

„Pořád si myslím, že ty důvody tak, jak jsme je dnes shrnuli v závěrečné řeči, nadále platí. Dominance předsudečné nenávisti u SPD jednoznačně dle našeho názoru je,“ řekl Janků novinářům po vyhlášení rozsudku. „Ministerstvo vnitra vyčká na doručení písemného vyhotovení rozsudku a na jeho základě zváží podání odvolání,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Soud původně loni na jaře nařídil, že se úřad musí omluvit. Městský soud v Praze však v září rozsudek zrušil a spor vrátil k obvodnímu soudu.

Soudy řeší v souvislosti se zprávami o extremismu několik žalob hnutí na ministerstvo vnitra. V jednom ze sporů soud podle Hospodářských novinžalobu v říjnu nepravomocně zamítl, v dalším dosud nerozhodl, ceskajustice.cz

X X X

David Matásek podal výpověď v Národním divadle, po třiadvaceti letech

Herec David Matásek se rozhodl ukončit své působení v Národním divadle. V činoherním souboru strávil bezmála třicet let, souvisle zde působil od roku 2002. Končí zde k poslednímu červenci a inscenace bude dohrávat jako host.

Čerstvě dvaašedesátiletý herec svůj odchod z Národního divadla prozradil v rozhovoru pro internetový pořad DVTV. Jako důvod uvedl ztrátu pocitu, že za ním někdo stojí. „Po covidu jsem měl problém vystoupit, byly to panické ataky, ale dostal jsem se z toho. Herec se nemusí v divadle cítit dobře, ale má mít pocit, že za ním někdo stojí. A tenhle pocit já jsem ztratil,“ řekl v pořadu.

Informaci iDNES.cz potvrdila mluvčí Činohry Národního divadla Kateřina Ondroušková. „David Matásek odchází k 31. červenci 2025, bude vše dohrávat jako host,“ uvedla.

Matásek se členem zdejšího činoherního souboru stal už v roce 1991. O čtyři roky později z první scény poprvé odešel a sedm let působil v pražském divadle Komedie.

Následně se do Národního divadla vrátil, od roku 2002 byl pevnou součástí zdejší činohry až do této sezony. Jeho zatím poslední rolí na první scéně je král Agamemnón v Amslerově inscenaci Oresteia, kterou v historické budově uvádějí od února.

Diváci jej dále mohou vidět v kusech Naši furianti, 100 songů, Mnoho povyku pro nic, Návštěva či populární Audienci u královny, kde hraje britského premiéra Gordona Browna.

Hercova tvář se často vyskytuje i ve filmech a televizi. Byl ústřední postavou seriálu Polda, dále se v posledních letech objevil v sériích Extraktoři či Matematika zločinu. Hraje i v Ordinaci v růžové zahradě. Letos bude mít premiéru minisérie Moloch.

X X X

Čínský diplomat sledoval v Praze političku Tchaj-wanu, málem způsobil nehodu. Česko ho nevyhostilo

Praha se stala dějištěm jednoho z nejvyostřenějších diplomatických incidentů mezi Čínou a Tchaj-wanem za poslední roky. Loni, když do země neoficiálně přicestovala zvolená viceprezidentka Tchaj-wanu Hsiao Bi-khim, málem způsobil čínský diplomat, který ji sledoval, dopravní nehodu. Událost, která překvapila i odborníky, však k vyhoštění diplomata nevedla.

 Návštěva Prahy byla pro Hsiao Bi-khim vůbec první cestou do zahraničí poté, co o dva měsíce dřív spolu s prezidentem Laj Čching-te vyhrála na Tchaj-wanu volby. Průběh její třídenní cesty byl však narušen téměř bezprostředně poté, co Hsiao vystoupila z letadla.

Kolonu, která ji doprovázela z letiště do centra města, začalo sledovat soukromé auto. Zdroje, které jsou s průběhem cesty seznámeny a které si vzhledem k citlivosti případu přály zůstat v anonymitě, pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál uvedly, že postup člověka za volantem nebyl profesionální a velmi brzy byl policejnímu doprovodu, který Hsiao dostala, podezřelý. Policisté však neměli důvod ho zastavit.

Dostali ho až ve chvíli, kdy řidič pronásledoval kolonu bez ohledu na dopravní předpisy, vjel do křižovatky v centru metropole na červenou a málem způsobil dopravní nehodu. Když ho následně ochranka přidělená tchajwanské političce identifikovala, předložil jim svůj čínský diplomatický pas. Muž, který tvrdil, že si jen jel vyzvednout jídlo do restaurace, pracoval na vojenském oddělení čínské ambasády v Praze. O případu jako první informovaly Seznam Zprávy.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník, dříve Piráti) si v reakci předvolal čínského velvyslance Feng Paioa. Vysvětlení, které dostal, nepovažoval za dostačující.

Tím reakce české strany, alespoň ta veřejná, skončila. K vyhoštění diplomata, po kterém volal senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (TOP 09), nedošlo.

„Čínská strana je velmi detailně obeznámena s naší pozicí ohledně dodržování základních pravidel. Stále ale platí, že k podobným citlivým případům se nemůžeme ze zřejmých důvodů vyjadřovat,“ napsalo bez dalších detailů ministerstvo zahraničí.

Konkrétní důvody, proč k vyhoštění nedošlo, nezná ani Pavel Fischer. „Ministerstvo zahraničí to nebylo schopno vysvětlit,“ shrnuje pro iROZHLAS.cz.

Sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis, na jehož pozvání Hsiao do Česka přijela, se zároveň nedomnívá, že by vyšetřování incidentu nadále pokračovalo. Vyhoštění diplomata proto už nevnímá jako možné. „Spíš si myslím, že to vyšumělo. Ve chvíli, kdy diplomaty vypovídáte, děláte to okamžitě a na opuštění země mají třeba sedm dní. Není to, jako když soudy rozhodují deset let,“ přirovnává.

Ohrožení provozu nebyl jediný důvod, proč akce Číňana vyvolala obavy. Hsiao se už delší dobu nachází na sankčním seznamu Čínské lidové republiky, která o ní mluví jako o nebezpečné separatistce a dlouhodobě se ji pokouší zdiskreditovat a sabotovat její akce v zahraničí. Než se Hsiao stala viceprezidentkou, byla úspěšnou diplomatkou ve Washingtonu, kde se jí povedlo zlepšit vztahy mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy. Dohodla také dodávky zbraní na ostrov, který čelí čínské hrozbě.

Peking totiž považuje ostrov Tchaj-wan za svou odtrženou provincii, přestože mu komunistický režim nikdy nevládl. Ke sjednocení, proti kterému Hsiao vystupuje, podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga však dojde. Nevyloučil použití síly.

Příkaz z Pekingu

Přesto není jasné, jestli diplomat v Česku i nadále zůstává, čínská ambasáda na opakovaný dotaz neodpověděla. Fantová se domnívá, že muž klidně už mohl odcestovat – důvodem ale nebylo potrestání z čínské strany, jako spíš blížící se konec jeho působení v Česku.

Stejné to bylo v případě čínského badatele na Akademii věd, který v roce 2022 své české kolegy přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi poté, co upozorňovali na porušování lidských práv v Tibetu. Učinil tak ve chvíli, kdy už se vědělo, že se chce vrátit do Číny. „Mohlo jít o případ člověka, který v té dané zemi nemá co ztratit, ale v té své něco získá tím, že udělá velké gesto,“ uvažuje Fantová.

 Zároveň podle ní není pravděpodobné, že by diplomat jednal z vlastní vůle. „Spousta věcí jde formou příkazů shora. Nevím, jakou vůli má běžný diplomat k tomu, aby dělal nějaké větší akce na vlastní pěst. Jestli ta vůle je někde malá, tak v Číně je určitě ještě menší,“ říká sinoložka.

„Dokážu si představit, že někdo ve vyšších patrech diplomacie řekl, v Praze máte Hsiao Bi-khim, něco udělejte. Nemusí se to líbit ani jim, ale musí něco udělat. Pak mají dvě možnosti – budou mít problémy v té zemi, nebo budou u nich doma,“ líčí možný motiv akce sinoložka.

Česko čínskému tlaku odolává

Incident vzbudil velkou pozornost i proto, že šlo o první případ, kdy čínský diplomat přímo ohrozil tchajwanského politického představitele a kdy informace vyvolala veřejné pohoršení. Běžné je, že čínské ambasády proti pozvání představitelů Tchaj-wanu protestují pomocí dopisů. Podobné akce té, která se odehrála v Praze, jsou v zahraničí výjimečné.

 Jeden z nejextrémnějších případů se odehrál v roce 2020 na Fidži, kdy na národní oslavu Tchaj-wanu, kde byla přítomná i část místní politické scény, přišli bez pozvání dva čínští diplomaté. Když je zaměstnanec lokální Tchajpejské ekonomické a kulturní kanceláře, která vystupuje de facto jako ambasáda v zemích, se kterými nemá ostrov oficiální vztahy, požádal, aby odešli, „ošklivě ho zbili“, popisuje událost tchajwanský web Focus Taiwan.

„Pokud je země odolná, tak si toho Čína tolik nedovolí, protože ví, že tlak fungovat nebude,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz zdroj z Tchaj-wanu blízký vládě, který si kvůli citlivosti případu přál zůstat v anonymitě. Jeho identitu redakce zná. „Hlavně v rozvojových zemích zkouší, co si mohou dovolit, v případě Česka ale musí být opatrnější. I v porovnání s Evropou je Česko napřed a Čína ho víc respektuje. V tomhle odhledu se Česko dostalo daleko,“ domnívá se.

Přesto silná reakce ze strany české vlády nepřišla, ač k řešení situace vyzýval i Tchaj-wan. „Uškodilo zájmům České republiky, že ministerstvo zahraničních věcí chtělo věc zamést pod koberec. Je to proti zájmům České republiky. Ten, kdo nedokáže na podobnou situaci rázně odpovědět, si koleduje o to, že příště si protistrana dovolí ještě mnohem víc!“ domnívá se senátor Fischer.

Sinolog Martin Hála, který stejně jako Fantová působí v projektu Sinopsis, se ale domnívá, že rázný krok české diplomacie by nic nezměnil. „Česká republika mohla reagovat ostřeji nějakým symbolickým gestem, ale v praktické rovině by nám to nijak nepomohlo. Ve vztazích s ČLR se v posledních letech odehrály mnohem závažnější incidenty, které zůstaly bez diplomatické odezvy, jako třeba celá ta neuvěřitelná historie kolem CEFC a jejího zmizelého šéfa Jie Ťien-minga,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Skupina CEFC koupila v Česku několik podniků a nemovitostí a měla přinést do země velké investice. Její ředitel Jie, který působil i jako poradce tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, byl nakonec v Číně zatčen a jeho osud zůstává neznámý. Majetky CEFC následně koupila jiná čínská společnost CITIC.

„Bilaterální vztahy s Pekingem jakožto leninským systémem vlády jedné strany jsou dost specifické, standardní diplomatické kroky v nich hrají relativně menší roli než u systémově bližších partnerů. Důležitá je celková atmosféra a ta je na bodě mrazu i bez formálních gest,“ líčí Hála.

Revize vztahů dosud neproběhla

Zhoršení vzájemných vztahů připouští i Peking. „Bilaterální vztahy se v posledních letech zhoršily a to je situace, kterou si Čína nepřeje vidět,“ stojí v textu vydaném po setkání ministra Lipavského s jeho čínským protějškem Wang Im na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Země podle textu nemají žádné závažné neshody v oblasti národních zájmů a geopolitických sporů a sdílí stejné cíle.

Česko však podle čínského ministra bude muset předvést „upřímnou sebekritiku a vybudovat si správný pohled na Čínu a udělat konkrétní kroky, aby si znovu vybudovalo důvěru Číny.“

Zvolená slova podle Hály odkazují k propasti mezi státy. „‚Chybou‘ naší politické reprezentace vůči Číně byla leda tak přílišná důvěřivost. Když se člověk jednou spálí, je podruhé opatrnější,“ domnívá se.

Tomu měla do budoucna zabránit revize vztahů s Čínou, ke které se zavázala vláda v programovém prohlášení. Detaily měla představit loni na podzim, dosud k tomu ale nedošlo. „Revize jako formální dokument tak trochu vyšuměla. Faktická revize je nicméně patrná v praxi. Je-li založena na nějaké ucelené koncepci, není úplně zřejmé,“ hodnotí Hála.

Vyhošťování čínských diplomatů

Vyhošťování čínských diplomatů je po celém světě spíš výjimečné, přesto v posledních dvou letech byly takové případy tři. V květnu 2023 musel Kanadu opustit čínský diplomat, který zjišťoval informace o zákonodárci kritizujícím čínské zacházení s etnickou skupinou Ujgurů. Konkrétně ho zajímalo, co dělá politikova rodina žijící v Hongkongu. Agentura Reuters uvádí, že z ní chtěl „udělat příklad“, aby od kritiky odradil další představitele země. K jeho vyhoštění došlo až dva roky poté, co místní zpravodajská agentura s touto informací přišla.

Na konci loňského roku vyhostily čínské diplomaty dvě země. První byla v listopadu Litva, která nařídila odchod rovnou třem lidem s diplomatickým pasem. Důvodem mělo být porušení Vídeňských konvencí a litevských zákonů, žádné další detaily ale poskytnuty nebyly. Vzhledem k době, kdy k vyhoštění došlo, mohlo mít souvislost s porušením podmořských kabelů v Baltském moři, ze kterého je podezřelé čínské plavidlo.

Nejnovější incident, který vedl ke zrušení víza čínského diplomata, se odehrál v prosinci v Paraguayi. Přestože země nemají oficiální diplomatické vztahy, protože Paraguay jako legitimního zástupce čínského lidu nevnímá Peking, ale Tchaj-pej, navštívilo čínské zastoupení každoroční kongres UNESCO. Vyslanec však místo něj zamířil bez ohlášení do kongresu, kde řekl zákonodárcům, že si musí vybrat mezi vztahy s Čínou nebo Tchaj-wanem, píše Al Jazeera. Vláda mu kvůli zasahování do domácích záležitostí země zrušila vízum a musel do 24 hodin opustit zemi.

X X X

Motol? Jejich majetky nikdo neřešil 25 let, nechápal Juchelka. Zmínil i souvislost s Fialou

Nerozumím tomu, že někdo něco takového dokáže udělat, řekl o kauze Motol místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Nechápe podle svých slov, jak je možné, že nikdo neřešil majetky dotčených lidí. Zmínil také spojitost s kampeličkou premiéra Petra Fialy (ODS), o čemž prý bude chtít jednat ve Sněmovně. Nad kauzou kroutil hlavou také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj šlo o ukázku absolutní naivity.

„Pro mě to bylo fakt velké překvapení,“ řekl o kauze motolské nemocnice místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Dodal, že vůbec nerozumí tomu, že někdo dokáže něco takového udělat. „Každý rok mě čeká daňové přiznání. Nejen jako fyzická osoba, ale také jako firma musím dokládat veškerý majetek, včetně aut, hotovosti na účtu a já nevím, čeho všeho. A najednou tady vidíme, že u někoho, kdo pracuje ve vrcholovém managementu příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví, má desítky, ne-li stovky pozemků, několik dalších firem a domů, to nikdo dlouhá léta neřeší,“ sdělil Juchelka.

 Podle něj šlo o propracovaný systém. „Ti lidé tam byli od roku 2000, to znamená 25 let. Samozřejmě se o to budeme zajímat,“ sdělil Juchelka. Podotkl, že už ve čtvrtek na tiskové konferenci jako hnutí ANO uvedli, že budou chtít jednat i ve Sněmovně.

Zmínil také souvislost s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Jeden z těch účastníků, který byl zatčen, měl taktéž podíl v družstevní podnikatelské záložně jako pan premiér Fiala. To byl elitní klub, kde se pravděpodobně praly špinavé peníze a ztratily se tam opravdu vysoké částky, například na podporu Ukrajiny,“ popsal místopředseda Sněmovny. Dodal, že jde o důležitý bod. „Doufám, že nás koalice v tomto podpoří a že tento bod otevřeme a budeme se moci na to nadále ptát,“ sdělil.

Jurečka: Ukázka absolutní naivity

Nad kauzou kroutil hlavou také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Člověk si říkal, že už jsme se z těch devadesátek, kdy se toto dělo a kdy jsme tomu tenkrát četli poměrně často, posunuli do 21. století a do společnosti, která je na tom podstatně lépe,“ řekl Jurečka. Podle něj šlo o ukázku absolutní naivity a neschopnosti si uvědomit, že orgány už umí konat.

V kauze veřejných zakázek ve Fakultní nemocnici v Motole skončili ve vazbě bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, šéf České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, Ludvíkův provozně-technický náměstek Pavel Budinský, Mychajlo Popovyč z firmy Midian-Coral a také místopředseda představenstva firmy DCI Czech Petr Kysučan.

Národní centrála proti organizovanému zločinu zatím v kauze obvinila 17 lidí. Stíhá je za úplatkářské trestné činy, dotační podvod, praní špinavých peněz nebo za poškození finančních zájmů EU. Právě proto případ dozoruje Úřad evropského veřejného žalobce. Hlavním podezřelým hrozí až 12 let vězení.

X X X

Štrasburk vloni vyhověl sedmi stížnostem na ČR, letos řeší období covidu nebo sexualizované násilí

O šesti stížnostech na omezení práv v ČR během pandemie Covid-19 rozhoduje letos Evropský soud pro lidská práva. Mezi „běžící věci“ dále patří zejména stížnosti související se sexualizovaným násilím, ale také stížnost exhejtmana Davida Ratha na nestrannost soudu a presumpci neviny. Stát je seznámen se 45 novými stížnostmi. Je jich mnohem víc, ale vláda se o nich nedozví, uvedl na tiskové konferenci vládní zmocněnec pro zastupování před Soudem Petr Konůpka.

Jako úspěšné ohodnotil loňské zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, a to „z hlediska lidských práv i ekonomických zájmů České republiky“. České soudy dobře pracují s judikaturou ESLP.

V loňském roce vydal Evropský soud pro lidská práva 21 rozhodnutí ve stížnostech na Českou republiku. Ve 13 z nich konstatoval neporušení Úmluvy. Naopak k porušení Úmluvy došlo v sedmi případech. V jednom případu přistoupily strany ke smírnému urovnání.

Ke smírnému ujednání došlo v případu Valchář v. ČR, o kterém Česká justice informovala. Smíru dosáhl přes promlčení nároku muž, kterého v roce 2016 fyzicky napadli a poté neoprávněně zadržovali policisté při silniční kontrole. Policisté za to byli odsouzeni. Na rozsudek muž čekal kvůli uplatnění náhrady škody. Tím však došlo promlčení a české soudy nárok zamítly. Česká vláda mu nakonec vyplatila přes pět tisíc euro.

 Celkem loni podle vládního zmocněnce ČR vyplatila stěžovatelům kolem milionu korun.

Stát mění legislativu v trestných činech souvisejících se sexualizovaným násilím

Jak dále uvedl vládní zmocněnec Petr Konůpka, odsuzujícím rozsudkem případy pro ČR nekončí, český stát se musí vyrovnat se stěžovateli a napravit porušení Úmluvy. Ohledně sexualizovaného násilí Česká republika učinila pokrok už loni, uvedl vládní zmocněnec v souvislosti s případy Y a Z v. ČR, kde šlo o nebyla obětem tohoto typu násilí poskytnuta účinná ochrana ze strany státu. V obou případech proto došlo k porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

O případu Y. v. ČR, ve kterém si kněz vydržoval dívku ze sociálně slabé rodiny, Česká justice podrobně informovala.

Také o druhém případu Z. v. ČR, kde pohlavní styk po studentce teologického semináře požadoval kněz a vedoucí její dizertační práce, Česká justice informovala.

Podle vládního zmocněnce se oba případy odehrály ještě za starého trestního zákona a v době, kdy judikatura soudů nebyla rozvinutá jako dnes. Mezitím se situace změnila a došlo k redefinici znásilnění, uvedl vládní zmocněnec k oběma případům jako k příkladům, kdy došlo v ČR k nápravě.

Český stát se rovněž musí vypořádat legislativní změnou s případem Spišák v. ČR, kde šlo o nastavení lhůt přezkumu vazby mladistvého, kde byla pravidla pro mladistvé rozdílná než pro dospělé. Mladistvý vězeň před soudem ve Štrasburku prokázal, že jde o diskriminaci, když může žádat o přezkum až po půl roce, zatímco dospělí vězni tak mohou učinit po třech měsících.

Co se týče dlouhodobého výkonu rozsudků, loni se podle Petra Konůpky podařilo úspěšně uzavřít dva případy, a to případ z roku 2020 ohledně umísťování dětí do tří let do kojeneckých ústavů. Od letošního ledna platí nový zákon, který umístění do kojeneckého ústavu znemožňuje. V druhém případu šlo o procesní práva dětí do 15 let, kde je příslušná legislativa v současnosti předložena v Poslanecké sněmovně.

Naopak v dalších asi dvaceti věcech výkon trvá, jde například o tělesné trestání dětí. „Tam jsem blízko cíle, protože příslušná novela je v Poslanecké sněmovně,“ uvedl vládní zmocněnec.

Na seznamu případů, kde trvá výkon rozhodnutí, je stále také rozsudek z roku 2007 v případu D.H. v. ČR, kde byl český stát odsouzen za diskriminaci romských žáků ve vzdělávání.

Naopak zajímavý vývoj lze očekávat v případu FEANTSA, kde v roce 2024 Evropský sociální výbor rozhodl, že Česká republika porušuje nedostupným bydlením sociální chartu. Také o tomto případu Česká justice informovala.

Účinná ochrana, spravedlivý proces, práva dětí

Také letos se Česká republika bude muset vypořádat se stížnostmi v souvislosti se sexualizovaným násilím. Letos jde zejména o případy vyšetřování sexuálního zneužívání třináctileté dívky. Kromě toho se však budou řešit také kauzy související s genderovou problematiku, třeba stížnost týkající se uznání adopce dvojicí stejného pohlaví a stížnost na sterilizaci jako podmínku změny pohlaví.

Štrasburk rovněž nově rozhoduje šest stížností na porušení práv během pandemie Covid-19. V současnosti Soud zjišťuje, jaké možnosti měl občan, aby se dovolal svých práv.

U ESLP je letos 45 „běžících“ stížností proti ČR. Ve skutečnosti jich bude více než sto, ale o většině z nich se stát nedozví, protože Soud 90% z nich odmítne, aniž by vládu informoval. Jaký je charakter těchto stížností, nevíme. Podle vládního zmocněnce je mezi stížnostmi dlouhodobě více věcí opatrovnického charakteru, stížností na trestní proces – v poslední době zejména na dohody o vině a trestu ve vztahu k třetím osobám. Trestního práva se týká rovněž stížnost exhejtmana Davida Ratha na porušení nestrannosti českých soudů a presumpci neviny. Novinou je skupina covidových případů.

Kromě toho už pátým rokem Soud rozhoduje mezinárodní stížnost Lichtenštejnska na ČR o navrácení pozemků a staveb. Jak uvedl vládní zmocněnec, stát od Soudu nově obdržel druhou sadu otázek.

Česká republika jako vedlejší účastník rovněž vstoupila do případů organizované migrace z Běloruska a Ruska do Polska. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Ústavní soud potvrdil snížení platu pro soudkyni, která měla při jednání zvyšovat hlas a hrozit pokutou

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost pražské soudkyně Kamily Petrusové, kterou kárný senát potrestal snížením platu za nevhodné a vyhrocené vedení opatrovnického sporu. Zvyšovala hlas, odmítala protokolovat vyjádření právní zástupkyně otce, hrozila uložením pořádkové pokuty a odročením jednání. Ústavní soudci se ztotožnili s hodnocením kárného senátu Nejvyššího správního soudu, vyplývá z usnesení zpřístupněného v databázi soudu ÚS.

Petrusová působí u Obvodního soudu pro Prahu 6. Kárnou žalobu na ni po předchozích stížnostech a výtkách podal předseda soudu Karel Steiner. Týkala se opatrovnického jednání konaného 17. dubna 2023. Kárný senát snížil Petrusové plat o deset procent na deset měsíců, přišla tak v podstatě o jeden měsíční plat.

Soudkyně si podle kárného senátu při jednání počínala tak, že důsledkem byla vyhrocená a emotivní atmosféra. Kárný senát zdůraznil, že soudce musí zvládat stresové situace a být odolný i vůči emotivním projevům účastníků řízení. Pohrůžky pokutou nebo odročením se lidem v soudní síni oprávněně mohly jevit jako mocenský nátlak.

„Není podstatné to, jak své chování při jednání vnímala sama kárně obviněná, ale to, jak objektivně muselo působit na účastníky,“ stálo v rozhodnutí kárného senátu. Zohlednil také to, že nešlo o ojedinělý exces. V minulosti už nadřízení Petrusovou opakovaně upozornili na nevhodné reakce, náznaky výhrůžek či nepřiměřené zvyšování hlasu. Třikrát dostala výtku. O stížnostech na Petrusovou informoval Deník N.

Vytržené z kontextu, bránila se soudkyně

V podnětu k ÚS poukazovala Petrusová například na to, že kárný senát nepřehrál celý záznam ze sporného opatrovnického jednání. Některé pasáže prý vytrhl z kontextu, bagatelizoval projevy právní zástupkyně otce a zveličoval reakce Petrusové. Hodnocení kárného senátu označila za subjektivní. Zdůraznila, že sama činila vše v zájmu urychlení řízení, a zmínila své vysoké pracovní vytížení.

Ústavní soudci nenašli důvod cokoliv na rozhodnutí kárného senátu měnit. „Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí ve svém souhrnu podrobně a přesvědčivě odůvodnil, reagoval věcně na všechny významné stěžovatelkou uplatněné námitky a vypořádal se s relevantními doktrinálními a judikaturními závěry. Napadené rozhodnutí je tedy z ústavního hlediska obhajitelné,“ stojí v usnesení ceskajustice.cz

X X X

Zemřel oscarový herec Gene Hackman. S manželkou se otrávili, obávají se příbuzní.

Americký oscarový herec Gene Hackman zemřel ve věku 95 let. Spolu s jeho manželkou je ve středu nalezli mrtvé v jejich domě v Santa Fé. Podle policie nic nenasvědčuje násilnému skonu.

Legendární herec, dvojnásobný držitel Oscara Gene Hackman a jeho manželka, klasická pianistka Betsy Arakawa, byli ve středu odpoledne nalezeni mrtví ve svém domě v novomexickém Santa Fé.

Šerif okresu Adan Mendoza podle deníku Santa Fe New Mexican těsně po čtvrteční půlnoci potvrdil, že pár zemřel společně s jejich psem. Podle šerifa nic nenasvědčuje násilné smrti. Příčinu a přibližný čas, kdy se tak stalo, nicméně neuvedl.

Později server TMZ přinesl informaci, že rodina Gena Hackmana se domnívá, že na vině je otrava oxidem uhelnatým. Podle agentury AP vyšetřující detektiv do zprávy napsal, že nebyly zjištěny žádné zjevné známky úniku plynu, ale poznamenal, že lidé vystavení úniku plynu nebo oxidu uhelnatému nemusí vykazovat známky otravy.

Představitel svérázných hrdinů i chladnokrevných darebáků Gene Hackman patří do slavné generace amerických herců, kteří léta v Hollywoodu udávali tón. Přitom zprvu nic nenasvědčovalo tomu, že by tento bývalý mariňák, který vystřídal řadu zaměstnání, udělal velkou kariéru.

Hackman pocházel z Kalifornie. Otec i dědeček pracovali jako žurnalisté, maminka byla servírkou. Rodina se často stěhovala, až zakotvila v Danville v Illinois, kde otec získal trvalou práci v místních novinách. Když mu bylo 13 let, rodiče se rozvedli. Později přiznal, že stíny neradostného dětství ho pronásledovaly i v dospělosti. „Trpěl jsem komplexem chudého dítěte a chtěl jsem za každou cenu zbohatnout. Bral jsem cokoliv, jen když mi pořádně zaplatili,“ řekl.

Gena od malička fascinovali zpěváci, tanečníci a svět filmu. Střední škola ho moc nezajímala, dal se tedy k námořnictvu, kde sloužil pět let. Byl propuštěn, protože si při nehodě na motorce zlomil obě nohy. Poté krátce studoval žurnalistiku a přestěhoval se do New Yorku. Živil se jako řidič kamionu, stěhovák či prodavač.

K herectví se dostával pomalu a až po třicítce. A na hereckých kurzech platili spolu s Dustinem Hofmanem za největší outsidery. Opak se stal pravdou a oba pronikli až do oscarových výšin filmové slávy.

Filmový debut si Hackman odbyl v roce 1961 ve snímku Šílený pes Coll. Do diváckého povědomí se však dostal jako bývalý vězeň a fotograf Buck Barrow, bratr gangstera Clydea Barrowa, v legendární gangsterce Bonnie a Clyde (1967). Za tuto roli byl nominován na Oscara, stejně jako za další v rodinném dramatu Nikdy jsem nezpíval svému otci z roku 1970.

Pozlacená soška k Hackmanovi putovala až za roli policisty Jimmyho „Pepka“ Doyla v legendárním krimifilmu Williama Friedkina Francouzská spojka: Štvanice (1971). Vysokou laťku si Hackman udržel i v dalších letech v road movie Strašák (1973) nebo v pokračování Francouzské spojky (1975). Jeden z nejlepších výkonů pak podal v roli samotářského odborníka na odposlouchávání Harryho Caula v psychologickém dramatu Francise Forda Coppoly Rozhovor (1974).

Později si zahrál i v komerčních filmech – proslul například jako padouch Lex Luthor z filmů o Supermanovi. A na podzim 1977 se Hackman rozhodl, že zvolní hektické pracovní tempo. „Připadal jsem si jako na kolotoči, kde na sedačce přede mnou dřepí balík peněz. Chtěl jsem z toho kolotoče sesednout, ale nevěděl jsem jak,“ vzpomínal.

Další nominaci na zlatou sošku mu vynesla role agenta FBI v příběhu podle skutečné události Hořící Mississippi (1988). A jeho krutý šerif Bill Daggett z westernu Clinta Eastwooda Nesmiřitelní z roku 1992 se proměnil v druhého Oscara. Hackman si zahrál i v úspěšných thrillerech Krvavý příliv (1995) a Nepřítel státu (1998), v justičním dramatu Porota (2003) a exceloval i v komediích – za roli v Takové zvláštní rodince (2001) v režii krále bizarností Wese Andersona inkasoval Hackman Zlatý Glóbus.

Eugene Allen Hackman, který napsal také několik knih, si velice hlídal své soukromí. Jeho první žena Faye Malteseová byla Italka a pracovala v bance. Měli spolu tři děti – Christophera, Elizabeth a Leslie. Rozvedli se v roce 1986 a Hackman to těžce nesl, v jednašedesáti ale poznal havajskou klavíristku Betsy Arakawu, s níž se oženil v roce 1991.

X X X

PROTESTY  ZEMĚDĚLCŮ  ČR  ZA  LEPŠÍ  HOSPODŘENÍ,  PODMÍNKY,

JAKÉ  MAJÍ  NA  ZÁPADĚ

Zástupci několika zemědělských svazů dnes pro po celé republice protestovali proti celé řadě opatření, včetně usnadnění dovozů ze zemí mimo Evropskou unii, která povedou dle jejich názoru k omezení produkce a poklesu HDP, dále ke ztrátě konkurenceschopnosti vůči jiným hospodářským uskupením. Své požadavky směrem k vládě předali mimo jiné viceprezidenta Agrární komory ČR Leoš Říha a viceprezident Zemědělského svazu ČR Jaroslav Vaňous hejtmanovi Martinu Netolickému a radnímu pro oblast venkova, zemědělství a životního prostředí Miroslavu Krčilovi.

 „Společně s radním pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslavem Krčilem se v pohledu na podporu zemědělství v našem kraji shodujeme. Vážíme si českých zemědělců a odmítáme ideologické rozdělování a stavění proti sobě navzájem. Prioritou je pro nás udržení českého zemědělství jako producenta bezpečných surovin pro kvalitní české potraviny. Bohužel zemědělství jako celek je v rámci Evropské unie velmi výrazně postiženo různorodou dotační politikou, která v některých státech zcela deformuje trh, což se následně dotýká také našich zemědělců. Je pak velmi složité vysvětlovat spotřebitelům, že hovězí maso, které k nám putuje ze Španělska, může být výrazně levnější než to české. Obdobně u mléčných výrobků či zeleniny. České zemědělství je však pro mne garancí kvality s přidanou hodnotou, kterou je udržení pracovních míst a rozvoj venkova,“ uvedl hejtmana Martin Netolický, který společně s radním Miroslavem Krčilem obdržel od viceprezidenta Agrární komory ČR Leoše Říhy a viceprezidenta Zemědělského svazu ČR Jaroslava Vaňouse text s názvem „Společná iniciativa pro konkurenceschopné zemědělství, kvalitní a bezpečné potraviny občanům této země 2025+“

Iniciativu zemědělců plně podporuje právě také radní Miroslav Krčil. „Z mého pohledu postrádá smysl dovoz potravin, které si můžeme sami vyprodukovat, přes půlku světa. Domnívám se, že bychom měli upustit od dohody EU a zeměmi MERCOSUR. Měli bychom se naopak zaměřit na skutečné snížení byrokracie, hájení zájmů českých produkčních zemědělců i potravinářů bez ohledu na jejich velikost a na ochranu našeho trhu i spotřebitelů. To jsou legitimní požadavky – a mají moji plnou podporu. Každá svobodná, silná země, která chce být připravená na budoucnost, musí mít zajištěnou potravinovou bezpečnost, jinak je zranitelná. Kvalita potravin přeci přímo ovlivňuje naše zdraví! Zemědělství a potravinářství vnímám jako strategické pilíře národního hospodářství. Bohužel většina kroků české vlády dlouhodobě míří proti zájmům našich zemědělců a potravinářů,“ uvedl krajský radní Miroslav Krčil.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Legionářů se kauza Motol netýká. Obnova Larischovy vily pokračuje dál

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický jednal se zástupci Československé obce legionářské, a to v návaznosti na aktuální dění týkající se předsedy ČsOL Pavla Budínského, který je obviněn v rámci kauzy Fakultní nemocnice Motol. Legionáři ujistili hejtmana, že se tato kauza organizace nijak nedotýká a všechny naplánované projekty, v čele s obnovou Larischovy vily nadále pokračují.

 „S ohledem na aktuální situaci v rámci kauzy FN Motol, která se týká mimo jiné předsedy Československé obce legionářské, považuji za důležité, abychom jednoznačně rozptýlili jakékoliv pochybnosti v rámci spolupráce Pardubického kraje s touto organizací, jejíž činnosti si osobně velice vážím. Podle informací jednoho z místopředsedů ČsOL neprobíhá žádný kontakt orgánů činných v trestním řízení s legionáři a kauza se jich tak nijak netýká. Z našeho pohledu je to důležité ve vztahu k projektu obnovy Larischovy vily, který je v realizaci a dnes se uskutečnil jeden z kontrolních dnů. Dohodli jsme se s legionáři, že v rámci dotací poskytovaných krajem provedeme předběžné kontroly, které definitivně jakékoliv možné pochybnosti vyvrátí,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že krajská podpora Larischovy vily se datuje od roku 2016. Od té doby dosáhla 40 milionů korun,  to včetně spolufinancování velkého projektu podpořeného z Integrovaného regionálního operačního programu.

Československá obec legionářská vydala k aktuální situaci stanovisko. „Do činnosti našeho spolku nebylo nijak zasaženo. Běžnou operativu zajišťují příslušní pracovníci a funkcionáři ČsOL, mimo jiné dva  místopředsedové, kteří pokračují v řízení naší organizace. Československé obce legionářské se vyšetřování nijak netýká. Jsme připraveni nadále pracovat na realizovaných projektech a plnit svou společenskou úlohu ve prospěch české veřejnosti a válečných veteránů. Vznesená obvinění jsou natolik závažná, že jsme zahájili kroky vedoucí ke svolání mimořádného sněmu,“ píše se mimo jiné v uveřejněném stanovisku z 25. února, které podepsali místopředsedové Tomáš Pilvousek a Karel Ludvík. Mgr. Dominik Barták