Kdysi se politické establishmenty zaměřovaly na to, aby ve volbách porazily svého protivníka/vyzývatele. Nyní je uvězní nebo jim zabrání v kandidatuře, jak se o to pokusili američtí demokraté trumfovat čtyřmi trestními obviněními Trumpa. V Brazílii čelí Jair Bolsonaro obvinění z převratu. V Rumunsku, které je hostitelskou zemí pro americkou raketovou základnu na ruských hranicích, byl Calin Georgecu falešně obviněn z „podněcování k akcím proti institucionálnímu pořádku“, což v překladu znamená kandidovat na prezidenta proti loutkové vládě Washingtonu, což je mu nyní zakázáno.

Marine Le Penová byla ve Francii odsouzena ke dvěma letům vězení a pětiletému zákazu kandidovat na prezidentku Francie.

Le Penové strana má největší počet křesel ve francouzském Národním shromáždění. Nedávné průzkumy ukazují, že má před kandidátkou establishmentu náskok 10 bodů, takže se establishment ochránil tím, že ji odsoudil.   Pochopte, co to znamená, francouzská vláda odepírá francouzskému lidu politickou reprezentaci, kterou chce.

Na Ukrajině „demokracii“, kterou se Západ tak snaží chránit, už nějakou dobu vládne diktátor, kterému vypršelo funkční období.   Začínám mít určité obavy, že by se sám Trump mohl stát součástí rozkladu západní demokracie.   Proč Trump přeskočil ruského prezidenta Putina, který dodržel Trumpovu dohodu, a zároveň ochránil Zelenského, který dohodu nedodržel, před Putinovou kritikou?   Je to proto, že Trump studuje Zelenského schopnost vládnout po jeho funkčním období?   

Další vývoj naznačuje oslabování americké demokracie.   Trumpovo klanění se Izraeli zničilo první dodatek, který je základem americké demokracie, a demokratičtí soudci ničí důvěru v soudní rozhodnutí svým zasahováním do pravomocí prezidenta Trumpa.  To není zdravý vývoj. Soudnictví, které se zdiskreditovalo, nemůže držet na uzdě ambiciózního vůdce.

O kolapsu systému víry na Západě jsem toho napsal hodně, jako je například včerejší článek. V celém západním světě je hlavním cílem vzdělávacího systému podkopat systém víry, který udržuje odpovědnou vládu, což znamená vládu odpovědnou lidem, a nikoli ustavení vlastních zájmů.  Eroze systému víry je daleko pokročilá.   Prezident Trump rozhodně nepomáhá, když obětuje ústavu Spojených států, aby chránil Izrael před kritikou. 

Myšlenky mají důsledky a důsledkem zničení našich idejí, které podporují svobodu, je tyranie, která zvedla svou ošklivou hlavu ve Francii, Rumunsku, Brazílii a možná i v Americe.

 Paul Craig Roberts, (Vybrala a připravila J. Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

 Akademici kvůli Trumpovi prchají z USA. Situace využívá Kanada i Evropa

 Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.

Mnoho amerických akademických pracovníků zaznamenalo snížení financování a pokles počtu nových pracovních míst, protože univerzity zmrazují výdaje v očekávání finančního omezování ze strany vlády. Některé znepokojuje omezování akademických svobod. Trumpova kampaň totiž vyvíjí tlak na instituce, jako je Kolumbijská univerzita, která minulý týden přišla o svou druhou rektorku za posledních 18 měsíců.

Americká vláda v březnu zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč) a pohrozila, že jí neposkytne další miliardy dolarů. V souvislosti s loňskými protesty studentů proti válce v Pásmu Gazy univerzitu obvinila, že nedělá dost pro boj proti antisemitismu a pro zajištění bezpečnosti svých studentů. Univerzita následně přistoupila na významné změny požadované administrativou, aby si zajistila další financování z federálních zdrojů.

Profesor filozofie na Yaleově univerzitě Jason Stanley uvedl, že váhal s odchodem z USA do Kanady až do „kapitulace“ Kolumbijské univerzity před seznamem požadavků Trumpovy administrativy. To ho přesvědčilo, aby ze země odešel a o záležitosti promluvil, píše list Financial Times (FT)

„Věřím v hodnoty akademické svobody a obrany demokratických institucí. Ne v myšlenku, že správnou odpovědí na autoritáře je schovat se a doufat, že nejste další na řadě,“ uvedl Stanley, který spolu s historiky z Yaleovy univerzity Timothym Snyderem a Marci Shoreovou přechází na Univerzitu v Torontu.

Administrativa v pondělí oznámila, že prověřuje federální smlouvy s Harvardovou univerzitou a granty jí určené v celkové hodnotě kolem devíti miliard dolarů (207 miliard Kč). Důvodem jsou obvinění z toho, že instituce nedokázala ochránit studenty před antisemitskou diskriminací.

Někteří akademici v USA poukazují na kroky administrativy zaměřené proti vědě, včetně jmenování Roberta Kennedyho, který je skeptický vůči očkování, na post ministra zdravotnictví. Mnoho z nich se rovněž cítí osobně ohroženo na pozadí razií imigračních agentů a zpřísněných hraničních kontrol, kdy jsou zadržováni nebo deportováni lidé, kteří nejsou občany USA.

Z 293 postdoktorandů v USA, kteří se v lednu a únoru účastnili průzkumu, jich 78 procent uvedlo, že je jejich pozice ohrožena nebo že byl jejich výzkum odložen. Průzkum, který minulý týden zveřejnil časopis Nature mezi více než 1600 akademiky, ukázal, že tři čtvrtiny z nich zvažují odchod ze země v důsledku narušení způsobených Trumpem.

Evropa láká vědce v ohrožení

Akademické instituce v jiných zemích zesílily nábor pracovníků amerických univerzit, a to jak oportunisticky, tak v duchu zachování kvalitního výzkumu, píše FT. Toto úsilí však vyžaduje finanční prostředky, značné množství času a překonání dalších překážek, a to zejména u vědců, kteří často vyžadují vybavení a financování výzkumu nad rámec platů.

Svobodná univerzita v Bruselu (ULB) v této souvislosti zřídila webové stránky a kontaktní místo pro „vynikající výzkumné pracovníky v ohrožení“. Podle jejího rektora Jana Danckaerta jsou „americké univerzity a jejich výzkumníci největšími oběťmi tohoto politického a ideologického vměšování“.

Začátkem března francouzská Univerzita Aix-Marseille zahájila kampaň s názvem „Bezpečné místo pro vědu“, v níž vyčlenila 15 milionů eur (374 milionů korun) na financování nejméně 15 amerických vědců. Univerzita rychle obdržela několik desítek přihlášek od těch, kteří „uvažují o vědeckém exilu“.

Minulý týden zveřejnil pozvánku na sociálních sítích dokonce i rektor Kyjevské ekonomické školy. Podle FT nepřímo naznačil, že Ukrajina, která pociťuje tíhu ruské invaze, by mohla být pro akademiky bezpečnějším místem než USA. „Pokud jste akademikem, který se cítí nejistě nebo v ohrožení, rádi vás přivítáme,“ napsal rektor.

X X X

 UKRAJNA  OHROŽENA  HIV,  DOSTANE  SE  UKRAJINCI  I  DO  ČR,  EU?

 Na Ukrajině hrozí epidemie HIV. Bez amerických peněz nebude testování, dojít mohou i léky

Výpadek americké pomoci zpomalí i vývoj vakcíny, která by sloužila jako prevence před šířením HIV. Existují navíc obavy ze vzniku nových ohnisek epidemie. Ty by se s největší pravděpodobností nevyhnuly ani východní Evropě, kde počet nakažených na rozdíl od Afriky stoupá, říká pro iROZHLAS.cz Christine Steglingová, zástupkyně ředitelky mezinárodní organizace UNAIDS.

 Testování nových forem prevence před nákazou HIV přinášelo pozitivní výsledky. Preexpoziční profylace, neboli předléčení pomocí léků nebo pravidelných injekcí, se účastnily miliony lidí. Přestože nejde o lék, zástupkyně ředitelky Světového programu OSN pro boj HIV/AIDS (UNAIDS) Christine Steglingová ho pro iROZHLAS.cz označuje za „game changer“, tedy za milník v boji proti HIV.

„Je to nejblíž, co jsme kdy byli k vakcíně,“ líčí. „Nevyřeší to náš problém, ale velmi přispěje k tomu, abychom se do roku 2030 přiblížili konci AIDS. Je to nejlepší možnost, kterou teď máme,“ podotýká zástupkyně ředitelky programu UNAIDS, která pracuje s komunitami po celém světě a pomáhá s prevencí.

 Vidina konce epidemie HIV se ale alespoň dočasně rozplynula po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, když společně s úřadem pro efektivitu vládu (DOGE) pozastavil na dalších 90 dní veškerou zahraniční pomoc. Právě boje s HIV a AIDS se tyto škrty dotkly výrazně – celosvětový boj s virem platily USA z více než 70 procent. Z amerických peněz program UNAIDS, který spadá pod Organizaci spojených národů, získával až polovinu svého rozpočtu.

Pozastaveny tak byly programy na testování potenciálně nakažených v Africe, na klinické testy léků nebo i podpora výroby léčebných přípravků pro již nakažené. Těch je na světě přibližně 40 milionů a medikamenty jim pomáhají udržovat virus na nízkých hodnotách, netrpí tak příznaky a zároveň nepřenáší virus dál. Zároveň stále není jasné, zda se Washington rozhodne platby v druhé půlce dubna obnovit.

„Kdyby se tak nestalo, tak bychom v následujících čtyřech letech viděli o šest milionů mrtvých v souvislosti s HIV víc a počet nových infekcí by narostl o víc než 8,7 milionů,“ odhaduje možné následky Steglingová. „Pokud situaci nezměníme, bude to závažné,“ říká.

Ke změně situace by však byl potřeba jiný velký dárce. Jak Steglingová uvádí, žádná z jiných zemí zatím výraznější pomoc celosvětovému boji s HIV nenabídla. „Mezera, co po odchodu USA zbyla, je příliš velká na to, aby ji mohla zaplnit jediná země,“ myslí si.

Africe klesá, Evropa stoupá

Některé státy přispívají alespoň tolik, aby se podařilo udržet péči v jejich zemích. Příkladem jsou africké země, kde je značná část populace nakažená. Ty jsou dlouhodobě podle Steglingové ochotné toho udělat hodně.

 Jiná je obecná situace v regionu východní Evropy a centrální Asie, kam podle rozdělení UNAIDS spadá i Česko. Skupiny, které jsou virem víc ohrožené, jako uživatelé drog, sexuální pracovníci nebo v případech nějakých států i muži, kteří mají sex s muži, jsou ve společnosti marginalizovány. Vlády se proto příliš do pomoci nezapojují.

To se projevuje už nyní na vysoké úmrtnosti osob s HIV v regionu. „V Africe vidíme čísla nakažených, až na skupinu mladých dívek a žen, klesat. Ale ve východní Evropě a centrální Asii pozorujeme růst infekcí. Částečně je to proto, že jsou tyto skupiny marginalizované,“ hodnotí Steglingová.

Možná epidemie na Ukrajině

S největší epidemií HIV se v regionu podle zástupkyně ředitelky UNAIDS Steglingové potýká Ukrajina. Na provoz největší místní organizace zaměřené na boj s HIV 100 % Life přispívala americká USAID jen částečně, nejvíc zdrojů získává organizace od Světového potravinového programu a organizace Global Fund.

Na USA byla Ukrajina ale závislá v zajišťování léků. Ty v zemi dostává 118 tisíc lidí. Přípravky, které v současnosti mají, jim vystačí do konce října, kdo jim bude léky obstarávat poté a za jaké peníze, ale ředitelka oddělení lidských práv, genderu a rozvoje komunit v organizaci Valeria Rachynska netuší.

 „Není to, jako že si zajdete do lékárny. Léky musí někdo vyrobit a následně i dodat, a k tomu je potřeba plán. Tento proces ale ještě nezačal,“ říká Rachynska pro iROZHLAS.cz. V ohrožení je tak mimo jiné posun, který země udělala v prevenci přenosu viru z matky na dítě a který po letech začal klesat.

Škrty americké pomoci navíc vedly k propuštění deseti procent zaměstnanců na centrální úrovni a až 60 procent v regionech, kde se nejvíc dotkly sociálních pracovníků, kteří přímo pracovali s komunitami. Pomáhali jim například s testováním, vysvětlováním výsledků a dalšího postupu nebo i se vzděláním o rizicích.

V zemi je přitom podle odhadů asi 100 tisíc nakažených lidí, kteří o svém onemocnění nevědí. Mohou proto virus šířit dál. „Dopady na Ukrajinu mohou být katastrofální,“ obává se Rachynska. „Budeme mít novou vlnu HIV epidemie,“ odhaduje.

Zatížení systému i státní kasy

Důsledky už v současnosti pocítí i zdravotní personál. „Kvůli situaci na Ukrajině máme nedostatek doktorů a zdravotního personálu na všech úrovních. Naši sociální pracovníci proto tlak, který je na zbývající lékaře vyvíjen, zmenšovali tím, že nabízeli konzultace, odkazovali pacienty na správná oddělení a prováděli doplňkové testy,“ popisuje.

Mezery po USAID pravděpodobně nezaplní ani státní kasa, jak se to děje například v afrických zemích. „Jsme ve válce, nemáme žádný státní rozpočet. Ten tvoří peníze z Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a předtím i z USA,“ líčí Rachynska.

HIV ve světě

Podle Světové zdravotnické organizace od začátku epidemie HIV v roce 1981 onemocnělo na celém světě 88,4 milionů lidí. Téměř polovina z nich, 42,3 milionů lidí, nemoci podlehlo. Na konci roku 2023 žilo s HIV 39,9 milionů lidí, polovina z nich v Africe.

 X X X

 LE  PENOVÁ  SE  MŮŽE  STÁLE  STÁT  PREZIDENTKOU  FRANCIE?

 Doběhla sama sebe. Le Penová se přesto může stát prezidentkou, plán B nemá

Matěj Skalický mluví s Evou Svobodovou, politoložkou se zaměřením na Francii a editorkou ČRo Plus

Překvapivý verdikt. Tvář krajní pravice ve Francii odsouzena za zpronevěru evropských peněz. Zatím nepravomocně. Ale co víc – Marine Le Penová kvůli tomu teď nemůže kandidovat na prezidentku. Téma pro Evu Svobodovou, politoložku se zaměřením na Francii, která působí jako doktorandka na FF UK. Eva je současně editorkou Českého rozhlasu Plus. Ptá se Matěj Skalický.

X Francouzský deník Le Monde píše o pomalu doutnající bombě, která teď u pařížského soudu explodovala. Koho nejvíc výbuch zranil?

Nejvíc zranil asi samotnou Marine Le Penovou. Metafora bomby se vztahuje hlavně k tomu, že právě ona orodovala za nevolitelnost těch, kteří budou odsouzeni. Je to téma, které si vzala za své, a bohužel ji teď doběhlo. Mnozí tvrdí, že utrpěla i francouzská demokracie. Já si to taky myslím, ale možná trochu jinak – teď totiž dochází k útoku na justici, jestli rozhodovala správně a jestli to skutečně nebylo politické rozhodnutí, tak jak to rámuje Marine Le Penová.

X Pro ty, kteří soud nesledovali – za co je zatím nepravomocně odsouzena? Za zpronevěru peněz?

Ano, je to za zpronevěru evropských peněz. Jde o to, že fiktivně platila zaměstnance z peněz, které byly určeny na asistenty. Tito asistenti ale neparticipovali na práci v Evropském parlamentu. Často tam ani fyzicky nebyli. Byli to naopak lidé, kteří pracovali pro stranu, kampaň… Prostě jinde, než na co byly peníze určené.

X Takže zaměstnanci, kteří pracovali pro její stranu, dostávali peníze za to, že měli být jako kdyby asistenty europoslanců?

Přesně tak. Důvod, proč je rozsudek tak přísný, je i ten, že podle soudu měla stát v centru organizování onoho podvodu. Celkem se jednalo o zhruba dvacet lidí, přičemž ona sama zaměstnávala asi čtyři asistenty. Šlo ale o to, že měla být strůjcem. Systém měl trvat několik let a měl vyvést peníze, které byly určené na práci v Evropském parlamentu, do její strany.

X Takže zpronevěra evropských fondů, škoda v přepočtu za více než 70 milionů korun. To je docela dost. Jak se na to přišlo?

Už v roce 2014 dal někdo podnět k Evropskému úřadu pro boj proti podvodům. Měl oznámit, že tam dochází právě k tomuto fiktivnímu zaměstnávání. Úřad se tím začal zabývat a kolem roku 2015 se informace předaly i francouzské policii, respektive francouzskému ministerstvu vnitra. Ve Francii je totiž velice přísně regulovaný způsob, jak jsou strany financované. A tohle byly peníze, které byly vyvedené z Evropského parlamentu, takže do toho nespadaly.

Je to velmi zajímavý příběh. Server Politico uvedl, že takto byli zaměstnávaní třeba i bodyguardi Marine Le Penové nebo že si třeba se svým zaměstnavatelem, totiž tím europoslancem, vyměnili za několik měsíců práce jenom jednu zprávu a Marine Le Penovou prosili, aby je představila, když pro něj mají pracovat. To mi přijde docela bizarní.

Nebo ukaž nám Evropský parlament….

X Přišla si ho teď v pondělí, kdy byl rozsudek vynesen, vyslechnout?

U soudu byla přítomná, ale odešla dřív, než rozsudek zazněl. Bylo to jakési gesto nesouhlasu s ním. Její vyjádření mohli francouzští voliči a všichni ostatní slyšet až večer, kdy měla projev. Zopakovala, že to bylo politicky motivované, že se cítí nevinná a že se jedná o útok na to, aby ona mohla znovu kandidovat a mohla stát v čele Francie.

„Dédiabolisation“

Jsem bojovnice a nenechám se zlikvidovat, řekla viditelně rozčilená ve francouzské televizi.

„Jsou miliony Francouzů, kteří mi věří, miliony Francouzů, kteří ve mě vložili důvěru. A já jsem jim přišla říct, že za ně bojuju už třicet let. A třicet let bojuju proti nespravedlnosti, takže v tom budu pokračovat až do konce.“

 X Verdikt je poměrně přísný. Sama Le Penová mluví o tom, že pro její prezidentskou kampaň to je jakási jaderná puma. Dostala čtyři roky vězení, z toho dva roky podmíněně a dva roky domácího vězení s elektronickým náramkem. Je tam taky tučná pokuta přes asi 100 tisíc eur.

Ano, kterou musí zaplatit strana. Zároveň, co se nejvíc debatuje, je zákaz činnosti na pět let, respektive zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Myslím, že důvod, proč je rozsudek tak přísný, je i právě z toho důvodu – tak argumentuje prokuratura, která trest navrhla – že byla skutečně v centru dění a byla strůjcem celého podvodu.

Ke zpronevěře mělo docházet mezi lety 2004 až 2016, tedy dlouhých 12 let. Na začátku jsem mluvil o pomalu hořící bombě, o které píše Le Monde. Ten ale zmiňuje, že bombu v roce 2004 zapálil její otec, Jean-Marie Le Pen. Jak to myslí? Souvisí to právě s tím, že Marine Le Penová převzala stranu po svém otci, že i vyrostla na tom, že byl její otec známý? Už někdy v 70. letech založil Národní frontu, ze které se potom Národní sdružení Marine Le Penové transformovalo.
Určitě. Když v roce 1972 strana vznikla, byl jedním ze zakladatelů. A samozřejmě to nezakládal s intencí, že se z toho stane rodinný podnik, tak jak je tomu dnes. Chvíli tam figurovala neteř Marine Le Penové, Marion Maréchalová. Ale v jednu chvíli se Marine, své nejmladší dceři, velice aktivně snažil vyšlapat cestičku tak, aby stranu převzala, aby se v roce 2011 stala předsedkyní tehdy ještě Národní fronty. V tu dobu to byl právě on, kdo se snažil ji dostat do různých funkcí – aby seděla v Evropském parlamentu, aby byla členkou Národního shromáždění a tak dále.

X Jak moc se to myšlenkové prostředí změnilo od toho, ve kterém Marine Le Penová vyrůstala?

To převzetí moci je vlastně velmi zajímavé. Když v roce 2011 stranu přebírá, tak Le Penovi je v tu dobu, tuším, 83 let. Otcem se stal až ve čtyřiceti, takže si sice byli velice blízcí, ale ten věkový rozdíl mezi nimi prostě byl. A ona pochopila jednu zásadní věc – jestli chce ve dvoukolovém volebním systému vyhrát, musí stranu normalizovat. Často se mluví o oddémonizování, dédiabolisation Front National. Věděla, že strana musí projít takovou transformací, aby ve druhém kole, kdy si lidé vybírají menší zlo, byla schopná vyhrát. To se jí podle mě povedlo až v posledních volbách. Dlouho měli v Národním shromáždění velmi málo poslanců. Často nemohli složit ani poslanecký klub. Byla tam snaha stranu hodně proměnit, zbavit ji antisemitské nálepky, kterou právě zosobňoval její otec. Ale nebylo to vždycky úplně jednoduché. Její otec byl velice patriarchální i vůči ní. Celé to vyeskalovalo v to, že mu v roce 2015 pozastavila členství. 

X Takže se jí podařilo velmi marginalizovanou okrajovou stranu, která neměla v oficiálních strukturách Francie skoro žádné zastoupení, normalizovat a dostat blíž ke středu…?

Způsob, jakým to dělala, je několikerý. Zaprvé je to právě to vytlačení antisemitských názorů. Je to i adaptace republikánských principů, principu sekularismu, uzpůsobení si pro ten svůj diskurs, často antimigrantský. Zároveň je to právě i systémovost – zejména v posledních letech se ukazuje, že dnes už Národní sdružení, Rassemblement National, vyloženě chce vystupovat jako strana, která je konstruktivní, nedělá zbytečné obstrukce, není antisystémová a respektuje právní rámec republiky.

X Mluvíte o přiblížení se středu, nicméně stále platí – měli jsme o tom celý seriál s politologem Janem Charvátem z Univerzity Karlovy – že Národní sdružení zůstává na krajní pravici. A když mluvíte právě o tom vztahu otce a dcery, který vyústil v to, že spolu měli velké rozkoly… On Marine Le Penovou snad i vydědil, ne? Když Jean-Marie Le Pen zemřel, jak to jeho dcera nesla?

To je opravdu zajímavé. Vydědil ji a kontakt byl na nějakou dobu přerušený. Tenhle moment, vyloučení otce, je kruciální zvrat v celém tom příběhu. A ona po jeho smrti řekla, že si to bude do smrti vyčítat, že něco takového udělala. Samozřejmě, že se to dělo ve chvíli, kdy ztratila svého otce, ale jsou to slova, s kterými přišla. Litovala, že to tak dopadlo.

X Letos je to pro ni už druhá velká rána. Po úmrtí jejího otce letos v lednu dochází teď, koncem března, k zásadnímu verdiktu francouzského soudu. Je to raritní, ale není to bezprecedentní verdikt. To mě na tom zaujalo – francouzské soudy už v minulosti jednou u vysoce postaveného politického činitele zpronevěru evropských fondů řešily. Tam ale k odsouzení nedošlo.

Je to tak, jedná se o současného francouzského premiéra. Ten ale na rozdíl od Marine Le Penové nebyl shledán vinným. Také je důležité zmínit, že trest nevolení se týká i jiných politiků. Nejsou to třeba tak výrazné tváře, ale rozhodně to není něco, co by se ve francouzském prostoru neobjevovalo. Zákon, na základě kterého tohle soudy můžou udělat, je z roku 2017 a vznikl na popud některých kauz. Ale to je něco, čím se dnes právě hájí soudci. I odborový svaz soudců uvedl, že v rozsudku vycházeli z lidové vůle, kterou ztělesňuje rozhodnutí Národního shromáždění. Neměl to být jejich výmysl, ale jen následování litery zákona.

Asi je podstatné říct, že důvod, proč se odbory mají tendenci vymezit, je to, že jsou pod velkým tlakem. Jednak dochází vyloženě k výhrůžkám, a zároveň Jordan Bardella, oficiální předseda strany Národní sdružení, proti justici mobilizuje své příznivce. Mluví o puči, diktatuře soudců a popravě demokracie. To znamená, že když jsem mluvila právě o té systémovosti, kterou se snaží zdánlivě Národní sdružení vykazovat, tak tady si myslím, že to narazilo na svoje velké limity. 

X Čekají Francii nepokoje?

Soudkyně, která verdikt vynesla, je pod policejní ochranou a francouzské úřady už výhrůžky, které jsou směřovány proti soudnímu senátu, řeší. Na druhou to není jen strana Marine Le Penové, která teď říká, že to není demokratické. Jsou to i třeba italská politička Giorgia Meloniová, představitel krajní levice ve Francii Jean-Luc Mélenchon, Je to něco, co je teď tématem ve Francii, že je verdikt možná příliš přísný a zasahuje do zásadní demokratické složky, totiž do voleb?
Vyšetřování podvodu trvalo devět let a my v tuhle chvíli nemáme žádné náznaky, které by zpochybňovaly důvěryhodnost francouzských soudů. A jestli francouzští politici trest považují za příliš silný a její nevolitelnost za problém pro demokracii, nechť zákon změní. V každé zemi je spousta nástrojů, které jsou legální, ale je to otázka právě té legitimity. Třeba důchodová reforma byla schválena pomocí paragrafu ústavy, který dovoluje premiérovi schválit zákon bez souhlasu Národního shromáždění. Funguje to tak, že pakliže Národní shromáždění nevysloví nedůvěru, tak zákon projde. Můžeme se bavit o tom, jestli tam není demokratický deficit, jestli by takto – v podstatě dekretem – zákony měly být schvalovány, ale ve chvíli, kdy to je legální, tak úplně nemůžeme říct, že to je nedemokratické. Demokratický deficit tam ale vidím a upřímně ho vidím i v trestu, kdy nemůžu být volená. Na druhou stranu je prostě odsouzená za to, že byla strůjcem poměrně rozsáhlé zpronevěry peněz. Takže nechť francouzští poslanci změní zákon.

X Francouzský odvolací soud se už dopředu vyjádřil, že by chtěl rozhodnutí vydat před prezidentskými volbami, někdy v roce 2026…?

Mluví se o tom, že odvolací soud trvá 18 měsíců až dva roky. Myslím, že bude snaha to vydat a nedat Marine Le Penové záminku v tomto směru protahovat soudní řízení tak, aby k verdiktu odvolacího soudu nedošlo před plánovanými volbami v roce 2027.

X Kdyby do nich Marine Le Penová nešla, je její strana vyřízená? Šel by do volebního klání místo ní současný předseda strany Bardella, nebo ne?

To je docela zajímavé. Mnozí očekávali, že navrhne plán B, kterým by v tomhle směru asi byl právě Jordan Bardella. Ona to ale zatím neudělala. Zatím říkala, že bude bojovat do konce a že se bude snažit vyhrát u odvolacího soudu. Nemáme jistotu, že ji odvolací soud viny zprostí, ale ona o tom zatím nemluví. Jordan Bardella je samozřejmě stranické číslo dvě. Neudělala tu samou chybu, kterou udělal její otec, a včas si začala hledat svého následovníka. Často je nazýván korunním princem.

X Není mu ani třicet let.

Je to tak, je velice mladý. Marine Le Penová je samozřejmě tou patronkou, jak Francouzi říkají, skutečnou šéfkou hnutí. Nebo tak to aspoň vypadá. Je ale vidět, že se i takto snaží stranu změnit zevnitř. Proběhly vnitrostranické volby, kde Bardella vyhrál. Je velice oblíbený u mladých lidí, což je právě něco, co se třeba změnilo oproti začátku 90. let. Tehdy to byla strana spíše starších ročníků. Dneska dokáže zaujmout i mladší ročníky a dokáže zaujmout nejenom ty, kteří se cítí být marginalizováni. V posledních letech se jí daří mezi své voliče zahrnout i ty takzvané kádry, tedy lidi ve vedoucích funkcích.

X A je to právě Jordan Bardella, který teď mobilizuje Francouze a svolává je k demonstracím. Očekávají se už tento víkend. S Francií máte vlastní zkušenosti – zvrhne se to v nepokoje?

To si úplně netroufám věštit. Ale samozřejmě, když se budeme řídit tím, co se při demonstracích ve Francii v posledních letech děje, tak tam obava je. Osobně doufám, že k žádným násilným nepokojům ve Francii nedojde a že se podaří situaci uklidnit. Věřím v to, že není zájmem Národního sdružení a Bardelly, aby k výraznějším násilnostem došlo. Stále se snaží si zachovat tvář. Ale myslím, že to je právě neustálý boj strany, do jaké míry být ta spořádaná strana, která je konstruktivní, a do jaké míry si naopak držet tu svoji antisystémovost a odlišnost od zbytku politické garnitury. Je vidět, že v posledních měsících to naopak víc tlačí tímhle radikálním směrem, ale doufám, že Paříž a celou Francii nečeká žádné další politické násilí.

X X X

 Ruská ekonomika zažívá tvrdý náraz. Média spekulují o úprku miliardářů do zahraničí

Ruská ekonomika se po třech letech války na Ukrajině potýká s problémy. Prezidentovi Vladimiru Putinovi se sice podařilo přebudovat ekonomiku na válečnou výrobu, přesto se domácnosti potýkají s vysokou inflací ve výši až osmi procent a k tomu tamní centrální banka drží vysoké úrokové sazby na 21 procentech. Některá média tvrdí, že Rusko začínají opouštět majetní miliardáři. Spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just však tyto informace mírní.

Ekonomika v Rusku zažívá tvrdé otřesy. Může za to zejména válečný konflikt na Ukrajině a s tím související sankce od států podporujících Ukrajinu. Rusko proto mohutně zbrojí a tím vykazuje solidní ekonomický růst. Problém jsou ale vysoké spotřebitelské ceny. Tamní centrální banka předpokládá, že inflace bude letos sedm až osm procent. Až v příštím roce se očekává návrat ke čtyřem procentům.

 K tomu ruská centrální banka drží základní úrokovou sazbu na 21 procentech. Dejme to do souvislostí: Česká národní banka měla v době dvouciferné inflace minulých let nastavené základní úrokové sazby na pouhých sedmi procentech.

 Ruský útok na Zelenského rodné město: Mezi mrtvými jsou děti. Teror od zmetků, zuří šéf správy

Absolvent nejprestižnější americké vojenské akademie West Point a poradce někdejšího velitele ozbrojených sil Ukrajiny generála Valerije Zalužného Dan Rice pro CNN uvedl, že ruská ekonomika je nyní velmi slabým článkem v celém konfliktu.

„Podle mého názoru je největší slabinou Rusů ekonomika. Je to Achillova pata. Prezident Spojených států Donald Trump půjde na Rusko přes ekonomiku, protože ztrácí obrovské množství peněz. Válku začínali se 109 miliardami dolarů v rezervách a nyní přicházejí o 15 miliard měsíčně,“ uvedl Rice.

Americký důstojník také uvedl, že dokud Rusko ztrácelo na bojišti vojáky z Wagnerovy skupiny nebo z trestaneckých kolonií, tak to ekonomice nemuselo vadit. „Nyní ale přicházejí o mladé, schopné lidi a to může mít veliký dopad. Verbují je čím dál více,“ dodal Rice.

Odchod oligarchů nemá vliv na ekonomiku, říká Just

Některá média jako britský Express zmiňují, že ruské ekonomice škodí citelný odliv oligarchů. Ti mají mířit za hranice i se svým majetkem. Deník zmiňuje, že v poslední době opustilo Rusko 24 lidí, kteří se umisťují v žebříčcích nejbohatších Rusů.

V posledních měsících mělo jít například o Alexeje Kuzmičeva, který má mít majetek v hodnotě 7,5 miliardy dolarů, Petra Avena s 4,7 miliardami dolarů a Jelenu Baturinovou, která má majetek v hodnotě 1,3 miliardy dolarů. Ve Švýcarsku se pak měli usadit magnáti Michail Prochorov a Jegor Kulykov.

   Náhrada za Kursk? Ukrajinci obsadili další část Ruska, útok má odvrátit otevření nové fronty

Spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just ale odmítá, že by šlo o rozsáhlý útěk oligarchů. „Teoreticky to vypadá, že milionáři prchají z Ruska a mění své občanství. Když se podívám na jména detailněji, tak se jedná o podnikatele s opozičními názory vůči Vladimiru Putinovi. A nebo upadli v nemilost,“ vysvětluje Just.

Zmiňuje především bývalou manželku starosty Moskvy Jelenu Baturinovou, která během starostování svého muže zázračně zbohatla. „Je jasné, že nechce zůstat v Rusku. Kuzmičov je pak zakladatelem Alfa Bank, která je v silné opozici vůči Putinovi. Dlouhodobě navíc žil ve Francii a skončil tam i ve vazbě,“ řekl dále Just.

Podle něj jsou tito lidé už dávno vzdáleni dění v Rusku a jejich definitivní odchod proto může sice vypadat dramaticky, ale příliš se neprojeví. „Na dění v Rusku to ale nemá žádný vliv. Netroufl bych si tvrdit, že by se to mělo dotknout ruské ekonomiky,“ dodal Just.

 X X X

 Putin splní, to co mi řekl, splní svou část dohody, soudí Trump

 Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury.

Trump se snaží zprostředkovat příměří ve válce, kterou zahájilo Rusko svou plošnou invazí na Ukrajinu před více než třemi lety. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.

„Myslím, že (Putin) splní to, co mi řekl, a myslím, že teď splní svou část dohody,“ citovala z dnešního Trumpova vyjádření v Bílém domě agentura AFP. Trump dodal, že by nechtěl přistoupit k zavedení druhotných cel, kterými již dříve pohrozil odběratelům ruské ropy.

 Trump zároveň opět použil ostřejší tón vůči ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, který se podle něj snaží o změnu dohody o vzácných zeminách mezi USA a Ukrajinou.

Ve víkendovém rozhovoru s NBC News Trump řekl, že je na Putina velmi rozzloben za jeho slova o legitimitě a budoucnosti Zelenského. Rusku rovněž pohrozil uvalením sekundárních cel na ruskou ropu ve výši 25 až 50 procent.

 X X X

 Vítěz „krvavé lázně“ na burzách. Legendární investor Buffett se na pád akcií včas připravil

Známý investor a šéf společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett přežil akciový otřes s minimalizovanými ztrátami. Několik měsíců před prudkým pádem na burzách totiž rozprodal řadu pozic a nahromadil hotovost. 94letý Buffett, jemuž se přezdívá Věštec z Omahy, nyní může akcie získat zpět, avšak za výrazně nižší částky. Odborníci ale očekávají, že se do zběsilých nákupů zatím nepožene.

Poté, co prezident Spojených států Donald Trump ve středu oznámil uvalení vyšších cel na téměř všechny státy světa, akciový trh zaznamenal otřes. Další pokles nastal, když se pak k odvetnému kroku odhodlala Čína. Trhy čelily nejhorší krizi od dob začátku pandemie covidu. Z akciového trhu se vypařilo pět bilionů dolarů a světová média hovořila o tzv. krvavé lázni. Nic z toho ale nemuselo příliš trápit 94letého Warrena Buffetta.

 Ten totiž v uplynulých měsících hromadil obrovské množství hotovosti. V případě investorů se tak děje v případě, kdy na trhu nevidí příležitosti. Legendární investor je také známý tím, že nakupuje akcie během tržní paniky. Business Insider uvedl, že ještě v roce 2022 měla Buffettova společnost Berkshire Hathaway rezervy hotovosti ve výši 110 miliard dolarů. Na konci roku 2024 už to bylo 321 miliard dolarů. Jde o sumu, která překonává tržní hodnotu společnosti Coca-Cola.

 Buffetta v 94 letech poslouchá celý investiční svět. Kovanda v Byznysu popsal, jaké akcie má. Jeho společnost Berkshire Hathaway dokonce zaznamenala růst o zhruba devět procent, zatímco index S&P 500 klesl o téměř 14 procent. Investor z Omahy přesto nějaké ztráty utrpěl. Jeho silné podíly jsou zejména v tradičních amerických firmách jako Apple, American Express, Bank of America nebo Occidental Petroleum. Ty klesly o více než 15 procent za dva dny.

O Buffettovi je také známo, že nedává rozhovory do médií. O to více jsou sledované jeho komentáře, které vydává prostřednictvím společnosti Berkshire. Jeden z nich se očekává 3. května před výročním setkáním jeho firmy.

Odborníci předpokládají, že se Buffett může vrhnout do velkých nákupů. Naposledy prudkého pádu akcií využil při hospodářské krizi v roce 2008, kdy investoval 26 miliard dolarů do pěti společností. „Pokud se vrhne na trh a začne nakupovat, tak to bude jasný signál, že Trumpova cla byla pouze příležitostí ke skvělému nákupu,“ řekl pro Business Insider Steve Hanke, který byl ekonomickým poradcem prezidenta Ronalda Reagana.

Podle něj jsou ale na místě i obavy. A to v případě, kdy Buffett žádné velké kroky podnikat nebude a vyšle tím vzkaz, že se ekonomika ubírá špatným směrem.

Buffett se ohradil proti videu sdílenému Trumpem

Po velkém akciovém výplachu se Buffett přes svou společnost ohradil vůči prezidentovi Spojených států. Trump totiž sdílel video, podle něhož byla cla uvalena, aby americká centrální banka (Fed) snížila úrokové sazby. To by mělo za důsledek, že akcie budou dostupnější pro investory ze střední třídy.

Video přitom naznačuje, že Buffett hospodářskou politiku Trumpa podporuje. Investor měl podle komentáře uvést, že Trump dělá nejlepší ekonomické kroky za posledních 50 let. S tím ale Buffett rezolutně nesouhlasí. „Na sociálních sítích (včetně Twitteru, Facebooku a TikToku) v současné době kolují zprávy týkající se komentářů, které údajně pronesl Warren E. Buffett. Všechny tyto zprávy jsou nepravdivé,“ uvedla společnost v prohlášení.

X X X

 Koudelka navrhl poloprezidentský systém, Macinka zrušení přímé volby na Hrad

 Výrazně posílit pravomoci hlavy státu, zrušit Senát a snížit počet poslanců ve Sněmovně na 151 navrhl v sobotu na konferenci „Východiska a vůle ke změně režimu“ vysokoškolský učitel a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka. Všichni členové vlády by podle jeho návrhu museli mít důvěru prezidenta. Na druhou stranu by hlavu státu mohli odvolat občané.

 „Byl by odvolatelný nadpoloviční většinou všech občanů na návrh parlamentu. Kdyby ale nebyl odvolán, mohl by rozpustit parlament,“ řekl Koudelka na akci, kterou uspořádal spolek Svatopluk.

Na konferenci dorazili také předseda SPD Tomio Okamura, lídr hnutí Stačilo! Daniel Sterzik, známý jako bloger Vidlák, a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka.

„Jednokomorový parlament volený na 5 let by byl složený ze 151 poslanců,“ nastínil další z návrhů ústavní reformy Koudelka, který je členem neparlamentní Trikolory a vedl loni kandidátku SPD, Svobodných, PRO a Trikolory v krajských volbách na jižní Moravě.

„Ústava má mít přednost před právem Evropské unie. Počet soudců Ústavního soudu by mohl být snížen na 13,“ řekl Koudelka.

Největší aplaus přítomných ale vyvolal návrh vypustit právo na azyl z Listiny základních práv a svobod.

Navrhujeme silnou roli prezidenta, řekl Drulák

„Pokud se nechceme rozplynout v multikulturním chaosu, neobejdeme se bez změny režimu,“ řekl Petr Drulák, bývalý náměstek ministra zahraničí a exvelvyslanec ve Francii

Nyní se angažuje ve spolku Svatopluk a podporuje hnutí Stačilo!, což je značka, za kterou se schovali komunisté, kteří se spojili s dalšími účastníky protivládních demonstrací.

„Navrhujeme silnou roli prezidenta,“ řekl i Drulák k tomu, co by změna režimu měla obnášet. Navrhl také odchod z vojenských struktur NATO

„Pokud volíte Fialu, je to katastrofa, pokud volíte Babiše, nebude to uspokojivé,“ tvrdil Drulák a vymezil se tak jak proti současnému premiérovi Petru Fialovi z ODS, tak proti šéfovi nejsilnějšího opozičního hnutí Andreji Babišovi.

„Pokud mluvíme o změně režimu, mluvíme o změně základních pravidel hry,“ řekl Drulák, který byl náměstek ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ze sociální demokracie, než se názorově přidal k radikálnějšímu proudu. Drulák ale na konferenci v pražském hotelu Duo na Proseku připustil, že ke změně režimu nedojde po letošních podzimních volbách do Sněmovny.

Okamura podpořil odvolatelnost politiků

Předseda SPD Tomio Okamura na konferenci „Východiska a vůle ke změně režimu“ zopakoval návrh na odvolatelnost politiků, o čemž hovoří již od začátku svého působení ve vysoké politice.

„My nežijeme ve skutečné demokracii a v právním státě,“ prohlásil Okamura. Vládu miliardářů a oligarchů musí podle něj nahradit přímá demokracie, aby mohli rozhodovat všichni občané. „Sami občané by měli rozhodovat o budoucnosti ve své zemi, nikoli aby o ní rozhodovaly nikým nevolené elity v Evropské unii. „Změna systému je nutná,“ tvrdil šéf SPD.

„Jsme připraveni prosazovat zrušení Senátu, odvolatelnost politiku i přechod k poloprezidentskému systému,“ řekla na konferenci, které se účastnily menší opoziční strany Jana Turoňová, která je v čele kandidátky hnutí Stačilo! v Jihočeském kraji.

Nutná je změna vlády, ne režimu, řekl Macinka

„Realizaci vašich návrhů by vedla k omezení parlamentní demokracie a k centralizaci moci do rukou prezidenta,“ řekl k ústavním změnám, které byly na konferenci navrženy, předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Nutná je podle něj změna vlády, ne změna režimu.

„Oprava nevyžaduje bourání základů státu,“ řekl Macinka. K úvahám o poloprezidentském režimu řekl, že sice rozumí volání po silném politikovi v čele zemi, ale moc má být hlavně v rukou parlamentu.

Šéf Motoristů sobě se vyslovil pro zrušení přímé volby hlavy státu a k návratu volby prezidenta oběma komorami parlamentem.

„Zavedením přímé volby jsme z volby hlavy státu udělali reality show,“ prohlásil předseda strany Motoristé sobě.

„Vedeme boj o víru českého člověka v budoucnost,“ řekl na konferenci Východiska a vůle ke změně režimu předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik alias Vidlák. Za největší zklamání po roce 1989 označil to, že občanská společnost se stala jen nástrojem elit.

X X X

 Zástupci zbrojovek jednali s vládními představiteli o financování, strategii i podpoře exportu

Co se týče posílení obranyschopnosti České republiky, jsou zde dva potencionální zdroje financí, což jsou evropské fondy a peníze určené na dekarbonizaci, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura zástupcům obranného průmyslu a Hospodářské komory. Foto: Hospodářská komora

Financování rozvoje kapacit a technologií obranného průmyslu, kroky v rámci Implementačního plánu Hospodářské strategie, ale i možnosti další podpory exportu. To byly klíčové body jednání Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky se zástupci vlády, které proběhlo v uplynulém týdnu na půdě této největší české podnikatelské organizace.

Jednání se zúčastnili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, představitelé EGAP, Národní rozvojové banky, České exportní banky, zástupci ministerstva obrany včetně agentury AMOS a vedení Hospodářské komory České republiky.

Diskuse se točila kolem financování modernizace Armády České republiky a investic do rozvoje schopností obranného průmyslu. Diskutujícími byla podtržena důležitost robustního obranného průmyslu jako strategického sektoru českého hospodářství.

Jednání se také soustředilo na realizaci rozhodnutí Evropské rady ze 6. března, které přináší uvolnění dalších finančních prostředků do obrany států EU. V této souvislosti se jednání soustředilo na co nejlepší zapojení českých firem do obranného ekosystému EU.

 „Dlouhodobě upozorňujeme, že role obranného průmyslu není jen otázkou bezpečnosti, ale i ekonomického růstu, inovací a exportní výkonnosti. Debata ukázala, že vláda si význam tohoto odvětví uvědomuje a hledá cesty, jak podporu přenést do konkrétních kroků,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Jedním z hlavních témat byla Hospodářská strategie ČR a její Implementační plán. Sekce obranného průmyslu předložila podněty a návrhy opatření k rozvoji sektoru dle potřeb Armády ČR, které budou nyní dále diskutovány s ministerstvem průmyslu a obchodu.

„Zajištění obranyschopnosti a bezpečnosti naší země jsem vepsal jako strategickou prioritu také do nové Hospodářské strategie: Česko do top 10, kterou jsem představil při svém nástupu do funkce na podzim. Rozvoj technologií i výrobních kapacit v obranném průmyslu je výzvou, která zároveň pomůže při transformaci našeho hospodářství a zajistí nám ekonomický růst,“ zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Jedním z hlavních témat byly také rozpočtové možnosti financování obrany po březnovém návrhu Evropské rady, které by členským státům umožnilo vyjmout výdaje na obranu z pravidel dluhové brzdy dané EU Stability and Growth Pact. Ministr financí představil dosavadní postoje vlády k navyšování obranného rozpočtu v kontextu těchto návrhů.

„Je jasné, že současná geopolitická situace si navýšení peněz na obranu žádá. Je ale potřeba na celou věc pohlížet i v kontextu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Státy EU se musí vyvarovat rozvolňování nových fiskálních pravidel, protože pak bychom riskovali ztrátu důvěry finančních trhů,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle něj je v toto věci potřeba dořešit řadu otázek a zejména to, v jakém rozsahu a na jaké výdaje by se mělo státům tolerovat překročení limitů pro zdravé veřejné finance. „Co se týče posílení obranyschopnosti České republiky, jsou zde dva potencionální zdroje financí, což jsou evropské fondy a peníze určené na dekarbonizaci. Využitím těchto zdrojů bychom docílili požadovaného navýšení v oblasti obrany, aniž by vláda musela rezignovat na své ostatní priority nebo zvyšovat daně či prohlubovat zadlužení,“ doplnil na jednání ministr financí.

Diskuse se dotkla také možné změny statutu Evropské investiční banky (EIB), který aktuálně neumožňuje financovat projekty týkající se vojenského materiálu. Účastníci se shodli, že změna by mohla nejen otevřít cestu k zásadním investicím, ale zároveň nastavit důležitý signál pro komerční banky v celé EU.

Debata se dotkla i tuzemských pravidel státních finančních institucí. Nově přijatý zákon o Národní rozvojové bance totiž dává státu do ruky silnější nástroje pro řízenou podporu klíčových odvětví – včetně obranného průmyslu. Stejně tak byla zdůrazněna role České exportní banky při možném financování zahraničních zakázek.

Zástupci Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) prezentovali na jednání nové možnosti pojištění domácích investic i vývozních projektů v oblasti obrany, včetně projektů s vyšším rizikovým profilem.

„S podporou vývozu českých firem v odvětví defense máme bohaté zkušenosti z celého světa. Náš nový Program podpory obranného průmyslu umožňuje pojišťování domácích investic, a právě na pomoc v rozvoji výrobních kapacit se nyní budeme více zaměřovat,“ vysvětlil člen představenstva a vedoucí úseku řízení rizik EGAP Martin Růžička. Dodal také, že program by měl být spuštěn již během příštích dní.

„Podniky obranného průmyslu, zejména pak malé a střední, čelí dlouhodobě rezervovanému přístupu bankovních domů a mají problém s přístupem k bankovním službám. Považuji vládou přijaty program EGAP, který firmám obranného průmyslu usnadní získávat finanční prostředky k navyšování jejich produkčních kapacit na území České republiky, za další důležitý krok v podpoře českého obranného průmyslu a tím i zajištění obranyschopnosti naší země,“ okomentoval nový program EGAP náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Agentura AMOS přiblížila rozvoj mezivládní spolupráce i nové možnosti podpory Ukrajiny.

„Naší ambicí je, aby český obranný průmysl nebyl jen dodavatelem, ale i partnerem vlády. Strategickým hráčem, který rozumí potřebám obrany, umí inovovat a zároveň tvoří pracovní místa a přináší investice,“ doplnil Lubomír Kovařík.

Podle předsedy obranné sekce Komory má český obranný průmysl má pro tuto roli kompetence, ambice i mezinárodní přesah. „Pro to, abychom plně využili tento potenciál, potřebujeme úzkou spolupráci státu a jeho klíčových hospodářských institucí,“ uzavřel Lubomír Kovařík. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

 X X X

 Záchranáři z USA v Barmě nápadně chybí. V pomoci po otřesech naopak vyčnívá Čína

Čínské záchranné týmy stále vyprošťují děti a staré lidi z trosek zřícených budov, zatímco kamery přenášejí záběry vděčných přeživších do celého světa. Co však po zemětřesení o síle 7,7 stupně v chudé Barmě chybí, jsou mimořádně kvalifikované, dobře vybavené a rychlé záchranné a zdravotnické týmy ze Spojených států, napsala agentura AP.

 Nejméně 15 asijských a západních vládních záchranných týmů, které čítají stovky pracovníků, již do Barmy dorazilo spolu s počátečními sliby finanční pomoci v hodnotě desítek milionů dolarů. Počet obětí zemětřesení z 28. března mezitím přesáhl 3 tisíce. Kamery ukázaly tým z Vietnamu, jak po příletu pochodoval pod vlajkou své země.

Barmská vojenská vláda a občanská válka v zemi vytvářejí komplikované podmínky. Americká vláda přesto spolupracovala s místními partnery v zemi již dříve a desítky let úspěšně poskytovala pomoc. Dělo se tak například po bouřích v letech 2008 a 2023, tvrdí představitelé charitativních organizací.

„Vidíme větší utrpení a více úmrtí“

Spojené státy předčí ostatní země, pokud jde o zkušenosti, kapacitu a těžkou techniku, která dokáže vyprostit živé lidi z trosek. Ale v Barmě se po posledním zemětřesení USA odlišují tím, že na místo zjevně nevyslaly nikoho, kromě tříčlenného týmu, který měl několik dní po zemětřesení posoudit situaci.

„Všichni jsme se obávali, jaký bude mít dopad na lidi“, když americký prezident Donald Trump zlikviduje šedesát let fungující Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), řekla Lia Lindseyová z charitativní organizace Oxfam, která se snažila poskytnout stany, deky a další pomoc přeživším. „Nyní to vidíme v přímém přenosu. Vidíme větší utrpení a více úmrtí,“ řekla.

Spojené státy, které jsou největší světovou ekonomikou, se dlouho domnívaly, že postavení největšího humanitárního dárce podporuje jejich strategické zájmy a spojenectví. Ale zemětřesení v Barmě je snad jediným příkladem z poslední doby, kdy USA prakticky vůbec nezasáhly u velké přírodní katastrofy, k níž byl snadný přístup.

Současní a bývalí vysocí soukromí i vládní představitelé tvrdí, že katastrofa v Barmě ukazuje některé důsledky ústupu Trumpovy administrativy od dosavadní politiky prováděné desítky let, a to pro lidi v nouzi na místě a pro postavení USA ve světě.

Tato politika předpokládala, že k odstrašení nepřátel, k udržení přátel a k udržení vlivu na vývoj událostí Washington potřebuje „tvrdou“ sílu mocné armády i „měkkou“ sílu účinného programu pomoci a rozvoje.

„Uděláme, co bude v našich silách“

Ministr zahraničí Marco Rubio, který byl tento týden v Evropě na jednání Severoatlantické aliance, odmítl tvrzení, že se administrativa vzdává vlivu v zahraničí, když ruší tisíce kontraktů na pomoc a rozvoj, včetně těch pro katastrofy. Podle něj si stěžují humanitární organizace, které obvinil, že v minulosti profitovaly z americké pomoci.

„Uděláme, co bude v našich silách,“ řekl Rubio v pátek. „Ale máme i jiné potřeby, které musíme brát v úvahu. Neodcházíme.“ Podle něj „je na světě mnoho dalších bohatých zemí. Všechny by měly přispět a udělat svůj díl práce.“

Čelní demokratičtí senátoři Rubiovi tento týden vyzvali ho, aby rychle zvýšil americkou pomoc Barmě. Demokratický člen zahraničního výboru Senátu Chris Coons mluvil o tom, jak sledoval televizní záběry z Barmy, na nichž jsou čínské vládní týmy při práci.

„Bolelo mě srdce, když jsem viděl, jak místo toho, aby na místě byl v čele tým USAID, byl tam tým z Číny, který byl oslavován za to, že zachránil lidi z trosek,“ řekl Coons.

Administrativa Donalda Trumpa za dva a půl měsíce prostřednictvím týmů Elona Muska, který stojí v čele úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), zablokovala financování USAID, ukončila tisíce kontraktů a až na několik výjimek propouští všechny zaměstnance po celém světě. Obviňuje agenturu z plýtvání a z prosazování liberálních cílů. Zemětřesení v Barmě je první velká přírodní katastrofa od těchto změn.

Tříčlenný tým poradců

Trumpova administrativa a někteří republikánští zákonodárci tvrdí, že znovu sestaví omezený program pomoci a rozvoje pod ministerstvem zahraničí. Program bude odpovídat jejich užšímu výkladu toho, co slouží strategickým a ekonomickým zájmům USA.

Ve dnech po zemětřesení Spojené státy přišly s prvním oznámením pomoci: posílají tříčlenný tým poradců pro posouzení situace z regionální kanceláře USAID v Bangkoku.

Shodou okolností i oni, stejně jako stovky dalších zaměstnanců USAID po celém světě, dostali od Trumpovy vlády výpověď 28. března, tedy několik hodin po zemětřesení, potvrdili současní a bývalí představitelé USAID.

Administrativa také slíbila dva miliony dolarů (46 milionů korun) pomoci a v pátek oznámila dalších sedm milionů dolarů (161,3 miliony korun). Ale ve hře jsou mnohem větší částky.

 Těchto devět milionů dolarů je zanedbatelných ve srovnání s přibližně dvěma miliardami dolarů (46 miliard korun), které Trumpova administrativa dluží neziskovým humanitárním organizacím a dalším dodavatelům a zahraničním vládním i nevládním partnerům, tvrdí zástupci humanitárních skupin.

Administrativa náhle zastavila platby USAID a ministerstva zahraničí za zahraniční pomoc, včetně za práci, která již byla dokončena, v den Trumpovy inaugurace 20. ledna.

 V kombinaci s náhle vypovězenými smlouvami o pomoci a zmrazením plateb na rozvojovou pomoc a rozvojovou spolupráci USAID nutí americké dlužné částky humanitární skupiny omezovat své služby lidem v nouzi a snižovat počet zaměstnanců. Některé menší organizace byly vyřazeny z provozu ještě před zemětřesením v Barmě.

Na základě soudního příkazu administrativa tyto platby pomalu splácí. Neziskové organizace mezitím musí čerpat z rezervních fondů, které by normálně použily na nečekané katastrofy, jako bylo zemětřesení v Barmě, aby zaplatily účty, které měly zaplatit Spojené státy, uvedla Lindseyová z Oxfamu.

Na otázku ohledně zátěže, kterou podle nevládních organizací představují nezaplacené závazky USAID, odpovědělo ministerstvo zahraničí v e-mailu. „Vláda USA nemůže komentovat, jak nevládní organizace hospodaří se svým financováním,“ napsalo ministerstvo.

Týmy působí jako samostatné jednotky

Spojené státy obvykle poskytují v počáteční fázi po katastrofě deset až 20 milionů dolarů, později pak uvolňují další částky na dlouhodobou pomoc a obnovu, řekla Sarah Charlesová, která vedla operace po katastrofách a humanitární záležitosti v USAID za prezidenta Joea Bidena.

Běžně měly Spojené státy na místě katastrofy 20 až 25 specialistů během 24 hodin, řekla. Tento počet by vzrostl na 200 lidí nebo více, pokud by USAID nasadilo záchranné týmy pro práci ve městech z Kalifornie a Virginie. Tyto týmy působí jako samostatné jednotky, mají psovody a vlastní zásobování jídlem a čistou vodu, řekla Charlesová.

Trumpova administrativa si pod tlakem zákonodárců ponechala kontrakty pro záchranné týmy z Kalifornie a Virginie. Avšak kontrakty na jejich přepravu byly zřejmě mezi tisíci zrušených kontraktů USAID. Když došlo ke katastrofě, USA tak neměly možnost, jak rychle záchranné týmy přemístit, řekla Charlesová.

Británie slíbila 13 milionů dolarů (299,6 milionu korun) pomoci a oznámila, že do výše pěti milionů dolarů (115,2 milionu korun) vyrovná soukromé dary. Čína a další země rovněž slíbily finanční pomoc. Nejméně 15 zemí poslalo desítky nebo stovky záchranářů, včetně Ruska, Číny, Indie a Spojených arabských emirátů, uvedla barmská vláda.

Čína má s Barmou společnou hranici a úzké vazby. Čínští záchranáři dosáhli svého prvního úspěchu hned v neděli, necelých 48 hodin po zemětřesení, když společně s místními a vytáhli staršího muže z vážně poškozené nemocnice v hlavním městě Neipyijto.

Do středy čínští záchranáři vyprostili devět přeživších, včetně těhotné ženy a dítěte. V Mandalaji čínští záchranáři zachránili 52letého muže, který byl uvězněn pod troskami téměř 125 hodin.

 X X X

 Ceny Anděl mají Vladimír Mišík či Monkey Business, v Síni slávy je Ivan Mládek

 V prostorách Křižíkových pavilonů na pražském Výstavišti se koná 34. ročník vyhlášení cen České hudební akademie Anděl. Kapelou roku byli vyhlášeni Monkey Business za album Když múzy mlčí. Píseň roku natočila Pam Rabbit. Sólovým interpretem je Vladimír Mišík. Objevem roku je Kvietah, rapové album roku vydal Viktor Sheen. Do Síně slávy vešel Ivan Mládek.

 Na úvod vystoupila písničkářka Rozálie, zahrála a zpívala skladbu Nad Zvonařkou. Zpěvačka Ewa Farna vyhlásila vítěze v kategorii Skupina roku. Stala se jí kapela Monkey Business.

„Hudba je důležitá, zvlášť v dnešní době. Moc děkujeme Bert & Friends a Prago Union,“ vzdal Roman Holý hold dalším nominovaným kapelám.

V kategorii Jazz uspěli Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet, cenu jim předal herec Jakub Štáfek a poté vyhlásil vítěze v kategorii Klasika. Stali se jím Cappella Mariana, Constantinople díky albu Pilgrimage. Hudební pouť Kryštof.

 Skladbou roku se stala Space od Pam Rabbit. V kategorii Alternativa a elektronika zvítězili Irena a Vojtěch Havlovi. Cenu převzal Petr Ostrouchov z vydavatelské firmy Animal Music, který ji pomyslně věnoval památce zesnulého Vojtěcha Havla.

Vítězné jméno v kategorii Rock vyhlásil Ondřej G. Brzobohatý. Z jeho úst zaznělo jméno Acid Row. Objevem roku se stala písničkářka Kvietah, vlastním jménem Magdalena Fendrychová.

„Kromě toho, že děkuju rodině za podporu, nečekala jsem, že objev roku mlže vyhrát něco, co tematizuje a glosuje současnou situaci,“ uvedla v děkovné řeči.

Dalším moderátorem byl Martin Mikyska zvaný Mikýř. Vyhlásil vítěze v kategorii Rap, kterým se stal Viktor Sheen za album Impostor Syndrom. V kategorii Společný projekt zvítězily Ewa Farna a Annet X za skladbu To je moje holka. „Děkuju ti, má drahá, jseš ikona, jseš můj první koncert a plakát na zdi,“ poděkovala Ewě Farne Annet X.

zavřít ×

Poté pódium ovládla zpěvačka Tonya Graves, aby ohlásila vítěze v kategoriích Folk a Slovenské album. V první uspěl Mirek Kemel za album Mordyjé, v druhé skupina Para.

Nejlepší videoklip v roce 2024 představil Lazer Viking ke skladbě ICU BBY v režii Jaye Walkera.

Sólovým interpretem roku se stal Vladimír Mišík za album Vteřiny, měsíce a roky. Cenu za něj převzaly jeho děti Bára, Maťo a Adam. „Táta nás poslal pro pivo a řekl nám, že máme vyzvednou i nějakého Anděla,“ prohlásil v děkovné řeči syn Adam. „Chceme poděkovat Petrovi Ostrouchovovi, že tátu nenechá v klidu a točí s ním ty nádherný desky,“ dodal Maťo Mišík.

Do Síně slávy vstoupil textař, skladatel, zpěvák, malíř a komik Ivan Mládek. „Je to krásný pocit, jsem potěšený a zároveň je to trochu nespravedlivé, protože umění je přece jen těžko poměřitelné a subjektivní. Nicméně, když jsem dostal Anděla, tenhle názor přehodnocuju,“ poděkoval oceněný.

Anděla v kategorii Sólová interpretka získala Kateřina Marie Tichá díky albu Plamen. „Nestála bych tady, kdyby nebylo kluků z kapely Bandjeez. Děkuju vám, že jste takoví muzikanti a lidi, jací jste,“ řekla oceněná.

 X X X

 Životní minimum uprchlíků z Ukrajiny se zvyšovat nebude. Reforma dávek s tím nepočítá

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400 tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.

Životní minimum dospělých uprchlíků odpovídá existenčnímu minimu 3130 korun. U zranitelných osob je to 4860 korun a pro děti 3490 korun, při omezené soběstačnosti pak 1,7násobek až 3,4násobek částek podle věku a stavu.

Minimum samotných dospělých Čechů a Češek činí 4860 korun, v domácnosti má pak hlava rodiny 4470 korun a druhý dospělý 4040 korun. Od října by samotný dospělý měl mít 5500 korun, hlava rodiny 5000 korun a další dospělí v domácnosti pak 3750 korun. U dětí zůstanou částky podle věku na 2480, 3050 a 3490 korunách. Po zvýšení minim se zvedne řada dávek, na pomoc od státu dosáhne i víc lidí.

Zastropování minima pro uprchlíky prosadili ve Sněmovně do reformy poslanci ODS a TOP 09. Zdůvodnili to tím, že částky nejsou odstupňované a počítá se s nejvyššími hodnotami. „Navrhuje se zafixování těchto částek, aby nebyly ovlivněny případnou valorizací životního minima, a nedocházelo tak k nepřiměřenému navýšení humanitární dávky,“ uvedli autoři.

 Podoba humanitárních dávek se měnila a podmínky vyplácení se zpřísňovaly. Od července 2023 podpora zahrnuje peníze na živobytí i bydlení. Získat ji mohou jen uprchlické domácnosti s příjmem pod svým životním minimem a stanovenými náklady na bydlení, dávka odpovídá rozdílu této částky a přijmu.

Humanitární dávka pro uprchlici s příjmem 17 tisíc korun a dvěma dětmi nad deset let činí podle ministerstva práce 9110 korun. Aby domácnost podporu získala, nesmí mít na účtu víc než dvojnásobek dávky – tedy nejvýš 18 220 korun. Experti na sociální problematiku poukazují na to, že české rodiny mohou pobírat dětské přídavky, příspěvek na bydlení i na péči a další dávky, úspory se zatím neposuzují.

Podle výsledků průzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), polovina domácností ukrajinských uprchlíků v Česku žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Třetině výdělek nestačil na živobytí.

Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Loni hranice chudoby podle statistického úřadu činila pro jednotlivce 18 163 korun, pro samotného rodiče se dvěma dětmi nad 13 let to bylo 36 325 korun.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková už dřív řekla, že by Česko mělo začít postupně včleňovat uprchlíky do svého dávkového systému, a to hlavně ty zranitelné, tedy seniory, postižené či samoživitele s dětmi. Původně se systém dávek měl lidem s dočasnou ochranou otevřít už od loňska, nakonec se od záměru upustilo.

X X X

Motorkou vletěl přímo do hloučku lidí, ukazuje video

 Motorka při závodech na Prachaticku zranila nezletilou dívku, ukazuje video

K vážnému zranění zhruba pětileté dívky došlo při motokrosu v Netolicích v momentě, kdy jezdec nezvládl ostrou zatáčku a vjel do přihlížejících diváků. Má se jednat o dceru jednoho z pořadatelů. Jeden z diváků celou situaci natočil a záběry poskytl redakci Krimi zpráv. Pro zraněné dítě letěl záchranářský vrtulník.

K nehodě došlo během motokrosového krajského přeboru kolem třetí hodiny odpoledne. „Jeden ze závodníků vyletěl z trati v prudké zatáčce, a to do hloučku přihlížejících lidí. Jedna z dívek utrpěla vážná zranění,“ popsala přímo z místa reportérka CNN Prima NEWS Kateřina Hálová.

 Pro zraněné, zhruba pětileté, dítě musel přilétnout vrtulník záchranářů. „Sportovní komisař potvrdil, že se vše odehrálo ve velmi rychlém sledu. Závodníci tak ujeli ještě dvě kola, než organizátoři akci přerušili a ukončili.

„Dívka, která stála v zázemí pro diváky, by měla být dcerou jednoho z pořadatelů. Také by měla být vážně zraněná v obličeji,“ zmínila reportérka s tím, že vzhledem k jejímu věku záchranáři více informací neposkytli.

Případem se nyní zabývají prachatičtí policisté, kteří již odpoledne o nehodě informovali na síti X.