Oba vůdci se dohodli na 30denním příměří omezeném na žádné útoky na energetickou infrastrukturu každé země. Pro Ukrajinu to znamená zastavení ruských útoků na rozvodnou síť. Příměří se nevztahuje na ruský postup na bojišti. Oba lídři se dohodli na dalších rozhovorech s cílem ukončit konflikt a normalizovat vztahy.
Věděl jsem, že Putin nemůže přijmout všeobecné příměří. Doufám, že Trump rozumí Putinovým důvodům a že se oba vůdci mohou dohodnout na částečném příměří, aby diskuse mohly pokračovat. Trump nedávno veřejně pohrozil Putinovi trestem, pokud nebude souhlasit s příměřím. Obával jsem se, že Putinovo odmítnutí přijmout všeobecné příměří urazí Trumpa, povede k dalším sankcím a porazí Trumpovo vychloubání, že by mohl ukončit konflikt.
Konflikt ve skutečnosti není mezi Ukrajinou a Ruskem. Je to zástupná válka Washingtonu proti Rusku. Ukrajina je pouze zástupcem. Žádné rozhodnutí není na Zelenském. Jak říká Trump, ke konfliktu by nedošlo, kdyby demokraté neukradli jeho znovuzvolení v roce 2020, Trump nemá na válce žádný podíl a měl by být schopen z ní odejít za Putinových podmínek, které jsou rozumné.
Pokud se Trump dokáže vyhnout tomu, aby byl Izraelem lákán do války s Íránem, může se Trump soustředit na svou domácí agendu. Mohl by zjistit, že americký establishment je hrozivější nepřítel než Putin.
Paul Craig Roberts, (překlad Jana Putzlacher), server vasevec.cz
X X X
Dejte nám svoje elektrárny, ochráníme je, překvapil Trump Zelenského
Americký prezident Donald Trump navrhl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během středečního telefonátu, aby USA převzaly vlastnickou kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami a zajistily tak bezpečnost těchto kritických zařízení. Uvedl to ve své tiskové zprávě Bílý dům.
USA by mohly být „velmi nápomocny při provozování těchto elektráren svými zkušenostmi v oblasti elektřiny a veřejných služeb“, uvádí se v prohlášení, které pro Bílý dům sepsal ministr zahraničí Marco Rubio s poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Oba označili rozhovor za fantastický.
Trump dodal, že „americké vlastnictví těchto elektráren by mohlo být nejlepší ochranou této infrastruktury“. O den dříve přitom ruský prezident Vladimir Putin Trumpovi sliboval, že na ukrajinskou energetickou infrastrukturu útočit již – ale prozatím – nebude.
V průběhu rozhovoru s Trumpem Zelenskyj požádal o další obranné raketové systémy Patriot. Rubio a Waltz uvedli, že Trump „souhlasil, že s ním bude spolupracovat na hledání toho, co je k dispozici, zejména v Evropě“.
Jednání mezi Trumpem a Zelenským se uskutečnilo den poté, co šéf Bílého domu vedl podobný rozhovor s Putinem.
Podle Kremlu dal Putin Trumpovi během tohoto hovoru jasně najevo, že součástí jakékoli dohody musí být zastavení zahraniční vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová však ve středu zdůraznila, že americké „sdílení zpravodajských informací z hlediska obrany Ukrajiny“ bude pokračovat.
Trumpův rozhovor se Zelenským byl zhruba o polovinu kratší než úterní debata, během níž Putin souhlasil, že nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, ale odmítl podpořit úplné 30denní příměří.
V příspěvku na sociálních sítích Trump uvedl, že cílem jeho hovoru se Zelenským bylo „sladit požadavky a potřeby Ruska i Ukrajiny“, které se snaží o zastavení bojů. „Jsme na dobré cestě,“ dodal Trump.
Zelenskyj, který se k nabídce postoupit elektrárny nijak nevyjádřil, mezitím ve svém prohlášení uvedl, že souhlasí se vzájemným zastavením útoků mezi Ruskem a Ukrajinou, které jsou zaměřeny na energetickou a další civilní infrastrukturu. „Jedním z prvních kroků k úplnému ukončení války by mohlo být ukončení úderů na energetickou a další civilní infrastrukturu,“ míní Zelenskyj, podle něhož to Ukrajina podporuje stejně jako návrh na bezpodmínečné příměří na frontě. Takové kroky jsou podle něj nutné pro vytvoření podmínek pro komplexní mírovou dohodu.
Zelenskyj podle svého vyjádření během středečního telefonátu Trumpa informoval o situaci na frontě a následcích ruských útoků. Dotkli se také otázky ukrajinské protivzdušné obrany, tématu válečných zajatců či návratu ukrajinských dětí zavlečených na Ruskem ovládaná území.
„Pověřili jsme naše týmy, aby vyřešily technické problémy související s uskutečňováním a rozšiřováním částečného příměří. Ukrajinské a americké týmy jsou připraveny se v nadcházejících dnech setkat v Saúdské Arábii,“ poznamenal dále Zelenskyj, který znovu Trumpovi a Američanům poděkoval za jejich pomoc.
„Zdůraznil jsem, že Ukrajinci chtějí mír, a proto Ukrajina přijala návrh na bezpodmínečné příměří,“ doplnil s tím, že se s Trumpem dohodl na udržování stálého kontaktu mezi zástupci obou zemí.
Rusko dál mířilo na civilní infrastrukturu
Zelenskyj ve čtvrtek ale ve Finsku řekl, že noční ruské útoky opět mířily proti ukrajinské energetické, dopravní i civilní infrastruktuře, a to včetně dvou nemocnic.
Ukrajinský prezident k tomu poznamenal, že Putinova slova jsou v rozporu se skutečností a že Moskva očividně není připravena válku zastavit, přesto ale Zelenskyj doufá, že se příměří nakonec podaří dosáhnout. Rusko tvrdí, že už na ukrajinská energetická zařízení necílí.
USA také oznámily, že v neděli v saúdskoarabské Džiddě začnou jednání o příměří. Podle Zelenského se sejdou týmy na technické úrovni, aby projednaly zastavení bojů v energetickém sektoru a na moři.
Výměna zajatců
Rusko a Ukrajina si mezitím při výměně zorganizované Spojenými arabskými emiráty předaly shodně po 175 zajatcích, informovala ruská tisková agentura TASS s odkazem na vyjádření ruského ministerstva obrany. Výměnu potvrdil i Zelenskyj. Moskva navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných vojáků, což ruské ministerstvo označilo za gesto dobré vůle.
Ruští vojáci se nyní nacházejí v Bělorusku, kde je jim poskytována lékařská a psychologická pomoc a odkud mohou kontaktovat své příbuzné. Následně podstoupí léčbu a rehabilitaci v lékařských zařízeních ruského ministerstva obrany.
„Jedná se o jednu z největších výměn válečných zajatců,“ uvedl na sociální síti X Zelenskyj. Dodal, že některé z předaných zajatců Rusové vyšetřovali kvůli vymyšleným zločinům. Zelenskyj také poděkoval ukrajinskému týmu, který organizoval nalezení zajatců a sjednání jejich výměny. „Jsme také vděční všem našim partnerům, zvláště Spojeným arabským emirátům za umožnění dnešní výměny,“ napsal.
Kreml výměnu zajatců oznámil v úterý právě po telefonátu Putina s Trumpem. Podle agentury Reuters byla dohoda o výměně zajatců dokončena během jednání státníků.
X X X
ZBYNĚK FIALA: MÍR BUDE, ŘEKLI TRUMP A PUTIN
Válku chápou tito noví „atlantičtí partneři“ jako zbytečnou překážku normální spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskem. Kdyby jen kvůli těm vzácným zeminám, bez kterých se umělá inteligence neobejde.
Rusko má na bojišti iniciativu a Trump to respektuje. Osobně to připomněl ukrajinskému prezidentu Vladymyru Zelenskému během rozhovoru ve Washingtonu. Ať poslouchá, co mu řeknou, nemá žádné karty. Ruské podmínky ukončení války Putin opakovaně prezentoval veřejně a naposledy je poslal do Bílého domu prostřednictvím zvláštního vyjednavače Steva Witkoffa. Proto se chce říci, že úterní telefonický rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimírem Putinem probíral známá témata.
To může být iluze, stejně jako to, že k žádným konfliktům nedošlo. Ale spoň ve zprávách nebyly. V politice se nemá věřit ničemu, ale tihle dva chlapi působí dojmem, že budou držet pohromadě. Je to jako z akčního filmu, kdy dva stojí zády k sobě v obklíčení, ze kterého se mohou probít jenom společně.
Rusko je skřípnuto největším počtem sankcí v dějinách lidstva, když odmítlo být na krátký dostřel, a Trump bojující s washingtonskou bažinou je preferovaný cíl nejen podrazů a mediálních útoků. Ví moc dobře, jaké to je, když kulky létají hodně blízko uší. Ukrajinská válka je závaží, které vzniklo zbytečně, říkají oba, a musí rychle pryč.
Konkrétní závěry z úterního telefonátu zároveň naznačují, že něco stojí nejen válka, ale i mír. Proto by se mělo v této chvíli, kdy je výsledek jasný, skončit s útoky na elektrárny a infrastrukturu. Škoda na poslední chvíli ničit něco, co pak budeme dlouho a draze stavět znovu. Stejně tak by se měla obnovit bezpečnost černomořské plavby, kudy Ukrajina vyváží obilí. Bude ty prachy potřebovat. Že se tudy vozí i zbraně? A odkud by se vzaly? Sklady jsou prázdné.
Rusko už se smířilo s tím, že by na rekonstrukci Ukrajiny obětovalo své zmražené devizové rezervy. Mimo jiné, samozřejmě… Trump mír vydává za podnikatelskou šanci za “500 miliard dolarů“, což má rezonovat hlavně doma. Jedná se však o výnosy z nerostného bohatství, ke kterému nebude snadné se dostat, pokud tam vůbec nějaké bude.
Evropa dává přednost vystupňování výdajů na zbrojení, nebo aspoň svalnatým řečem na toto téma. Může to být pokus, jak se vyvléci z nečekaného postavení systematicky přehlíženého subjektu, který nabízí nové a nové způsoby, jak jednání uškodit. Jenže Evropa slibovala i svoji pomoc při rekonstrukci Ukrajiny, a ani na jedno nemá. Je tak otázka, čím víc potěší přerostlý finanční sektor, který z těch dluhů žije a tyje. Peníze, které nemáte, jsou jejich bohatě namazaným chlebem. A také opratí, ze které už nesmíte ucuknout.
Noví „atlantiční partneři“ se tím však nenechávají rozhodit. Z prohlášení a zpráv o jednání je zřejmé, že opravdu směřují k příměří a návazně k udržitelnému míru. Základní cesta k míru je bilaterární, USA a Rusko, ostatní dostanou slovo, aby mohli souhlasit. Nebo mohou svůj ostrý nesouhlas vyvěsit na nástěnku v nějakém hojně navštěvovaném, ale intimním prostoru. Nebo kdekoliv jinde, vždyť je to jedno.
Formulace v oficiální zprávě Kremlu:
„Ruský prezident vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na důkladném rozpracování možných způsobů řešení, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé.“
Návrhy tedy vzejdou z této dvojky. Médii proběhl povzdech vysoké představitelky EU Kallasové, že EU by se také ráda vložila do jednání, ale pořád neví jak.
Praktickým výsledkem druhého telefonického rozhovoru Trumpa s Putinem je pokračování v americko-ruských jednáních na úrovni odborných týmů. Něco je snadnější, na tom se dokázali shodnout šéfové na přímo. Jsou to ony dvě dílčí dohody o černomořské plavbě a ochraně energetických zařízení a infrastruktury.
Ve hře je toho víc. Vedle technikálií vyhlášení a kontroly míru („ďábel je v detailech“, jak řekl Trump), jsou tu širší otázky normalizace vztahů a spolupráce nejen v oblasti bezpečnosti, ale také v dalších, a nejen ekonomické. Trump například před novináři vyjádřil zájem o ruské vzácné zeminy, kterých prý mají nejvíc na světě. Osud NATO nebyl zmíněn, asi za to nestojí. Zmínění však byli ruští hokejisté, kteří zatím nesmějí na žádné soutěže. To by byla paráda, kdyby se utkala mužstva NHL a KHL, jak si šéfíci notovali.
V neděli navážou rozhovory na ministerské úrovni, které se budou nejspíš věnovat tomu širšímu rámci. Technické skupiny pro příměří budou pravděpodobně jednat průběžně.
Podle oficiální zprávy z Kremlu, v rozhovoru Putina s Trumpem „bylo zdůrazněno“, že klíčovou podmínkou pro zabránění eskalace konfliktu a jeho vyřešení politickými a diplomatickými prostředky by mělo být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Trump však novinářům řekl, že o přerušení americké pomoci Ukrajině se nemluvilo.
Moje interpretace: Putin to uvedl, jistě důrazně, ale Trump slovy nereagoval. Nelze se divit, ani jeho možnosti nejsou neomezené. Teprve si vytváří politický prostor. Něco si musí nechat taky pro jednání se Zelenským, který už ostatně viděl obchodní vzorek nabízené reakce, kdyby se k dohodě neměl.
Kremelská zpráva poukazuje na to (aniž by bylo zřejmé, jak moc se o tom mluvilo), že „existují vážná rizika spojená s nezodpovědností kyjevského režimu, který již opakovaně sabotoval a porušoval dosažené dohody.“ Pokud se o tom mluvilo, byla tam nejspíš shoda, když si vzpomeneme na Trumpovo varování Zelenskému přímo v Oválné pracovně Bílého domu: „Zahráváte si se třetí světovou válkou!“
Pokus o mírové řešení mezi dvěma hlavními aktéry případné třetí světové je tedy snahou nenechat se do ní vmanipulovat nejen Ukrajinou, ale také Británií, Francií, Polskem, Estonskem, Finskem, Českem a bůhví kým ještě. Doufejme, že bubák války se časem promění v nějaký barvitý folklór. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
ZE SPISŮ KENNEDYHO
Více o Oswaldovi i metodách CIA. Co odhalují nové spisy o atentátu na JFK
Píše se 22. listopad 1963. Dallasem v americkém Texasu projíždí kolona s prezidentem Kennedym, který však po zcela nečekaném zásahu kulkou do hlavy umírá. Kolem atentátu na JFK se od té doby točí nespočet konspiračních teorií. I po více než 60 letech tento moment, jenž změnil historii USA, vyvolává mnoho otázek. Nově zveřejněné dokumenty však historii příliš neosvětlí.
Osudnou kulku vystřelil Kennedymu do hlavy Lee Harvey Oswald, tulák a bývalý americký mariňák, který z nedaleké budovy střílel na kolonu aut, z nichž jedno vezlo tehdejšího prezidenta. Vyšetřování americké vlády dospělo k závěru, že jednal sám.
Nové poznatky o případu mělo odhalit zveřejnění tisíců stran dosud utajovaných dokumentů, jež se rozhodla v úterý odtajnit administrativa současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Je to vzrušující událost, na veřejnost se dostalo několik velmi důležitých dokumentů,“ ocenil rozhodnutí Jefferson Morley, bývalý reportér deníku The Washington Post a redaktor blogu JFK Facts.
Jak ale mnozí odborníci dopředu upozorňovali, nově zveřejněné dokumenty neodpovídají ani zdaleka na všechny otázky panující kolem momentu, který změnil historii USA. Značná část spisů se soustředí zejména na Oswalda. Ten se stal předmětem zájmu Ústřední zpravodajské služby (CIA) ještě dávno před spácháním atentátu, píše BBC.
Ukazuje se, že CIA jej sledovala již dlouho před vraždou, zejména během jeho cesty do Mexico City v září 1963, kde údajně o úmyslu zabít Kennedyho veřejně mluvil. V dříve vydaném memorandu z dubna 1975 CIA podle agentury AP bagatelizovala, co o Oswaldově cestě věděla.
V nových dokumentech jsou však podle expertů obsaženy podrobnosti, co všechno a jak CIA o Oswaldovi zjistila – například zaznamenala tři telefonáty mezi Oswaldem a strážným na sovětské ambasádě v USA.
David Barrett, expert na CIA a historik z Villanova University v Pensylvánii, původní zatajení informací ze strany CIA okomentoval se slovy, že agentura nerada zveřejňuje informace o svých postupech či rozpočtu. „Pro vládu je však tento krok velmi dobrý,“ zhodnotil.
Napětí mezi Kennedym a CIA
Důležitý moment v nových spisech se týká i vztahů mezi prezidentem Kennedym a CIA – materiály ukazují na rostoucí napětí mezi prezidentovou administrativou a zpravodajskou službou.
Neredigovaná zpráva odhaluje například úplnější verzi poznámky, již pronesl Kennedyho poradce Arthur Schlesinger. Ten kritizoval CIA za její roli při utváření zahraniční politiky a její přítomnost na amerických ambasádách po celém světě. Tento detail, který ukazuje na politické vztahy v době před atentátem, je však spojený spíše se širšími geopolitickými otázkami než s konkrétním vyšetřováním atentátu.
Stejně tak další materiály osvětlují zpravodajské metody používané CIA v 60. letech minulého století, včetně technik zaměřených na odposlechy a špehování komunikačních zařízení. CIA například používala fluoroskopické skenery k detekci skrytých mikrofonů. Tyto informace mohou být pro veřejnost nové, ale spíše než atentát vysvětlují tehdejší operace studené války.
Novinky v konspiračních teoriích
Na své si však přijdou i zastánci konspiračních teorií. Některé z nich musela CIA při vyšetřování atentátu do jisté míry také zhodnotit či alespoň zaznamenat. Nyní se objevilo několik neredigovaných vět ve zprávě o Garym Underhillovi, agentovi vojenské rozvědky z druhé světové války.
Ten údajně tvrdil, že za atentátem stojí skupina agentů CIA, což byla teorie otevřeně publikovaná v levicovém časopisu Ramparts v roce 1967.
Tato tvrzení však nejsou podložena konkrétními důkazy a většina nových informací pouze potvrzuje to, co bylo již dříve známo. Obnovená zmínka v oficiálních dokumentech však může podpořit zastánce teorií spiknutí, aby je nadále podporovali.
Dosavadní zjištění vychází jen z části zveřejněných dokumentů. Vzhledem k jejich množství bude odborníkům trvat delší dobu, než všechny prostudují. Navíc je nutné podotknout, že některé dokumenty stále zůstávají utajeny, a není proto vyloučeno, že v se budoucnu objeví zásadní informace plné zvratů.
Jistotou však už nyní je, že konspirační teorie opřádající pozadí atentátu nevyvrátí ani nová data. „Kdykoli dojde k atentátu, začnou se objevovat konspirační teorie. To ani nové podklady plné dat z vyšetřování nezmění, jejich zastánci si i v tomto případě přijdou na své,“ uzavřel historik Barrett.
X X X
Estonci dají na armádu více než 5 procent HDP
Estonský premiér Kristen Michal oznámil, že výdaje na obranu země překročí 5 procent HDP. Vláda připravuje dlouhodobý finanční plán a v příštích letech počítá s dalšími investicemi do obrany. Záměry včera představil společně s ministrem obrany Hanno Pevkurem, ministrem zahraničí Margusem Tsahknou a ministryní školství a výzkumu Kristinou Kallas.
Předseda vlády zdůraznil, že vláda přijala zásadu okamžitého navýšení základního obranného rozpočtu alespoň na 5 procent HDP od roku 2026. Dodal, že „abychom mohli realizovat vojenská doporučení vydaná velitelem estonských obranných sil, musíme provést další investice, pravděpodobně nad rámec tohoto navýšení“. Ministerstvo obrany společně s ministerstvem financí připravuje dlouhodobý finanční plán realizace vojenských doporučení, který bude vládě předložen v dubnu po zveřejnění nové ekonomické prognózy.
Vláda uložila ministerstvu obrany zahájit přípravy na další vojenské zakázky na léta 2026-2029. Premiér potvrdil, že Estonsko přistupuje k hrozbě ze strany Ruska jako k reálné a podnikne nezbytné kroky ke zvýšení svých obranných schopností. „V příštích letech může tuto úroveň i překročit. Ministerstvo financí a ministerstvo obrany pracují na finančních řešeních, jak zajistit realizaci těchto opatření,“ dodal Michal.
Michal během tiskové konference zdůraznil, že strategické cíle Ruska zůstávají nezměněny. „Pro Putina bylo všechno, co se stalo od pádu Sovětského svazu, chyba a snaží se podrobit různé suverénní státy,“ tvrdil s poukazem na hrozbu agrese Ruska proti sousedním zemím, včetně zemí NATO.
X x x
Čína testuje tajemné lodě s výklopným mostem. Blíží se invaze na Tchaj-wan?
Na sociálních sítích se od pátku začaly objevovat snímky nových obřích plavidel určených k přesunu těžké vojenské techniky. Podle armádních expertů stroje zapadají do strategie Pekingu pro případnou invazi na Tchaj-wan.
Podle serveru Naval News má Čína k dispozici aktuálně pět těchto plavidel ve třech verzích. Každé disponuje výklopným mostem o délce až 150 metrů, který umožňuje přesun techniky na pevninu i v poměrně mělkých vodách či v případě nevhodného terénu na pevnině.
Lodě rovněž mají stabilizační systém v podobě výsuvných pilířů, které se při vykládce nákladu zapřou o mořské dno. Jak je patrné z fotografií, plavidla s vysunutými mosty na sebe lze větvit, jejich dosah se tak výrazně prodlouží. K zádi stroje rovněž mohou přirazit i standardní nákladní plavidla.
Rychlý vývoj těchto plavidel podle analytiků ukazuje na rostoucí riziko potenciální invaze Číny na Tchaj-wan. Peking v oficiální komunikaci uvádí, že jde o stroje pro civilní využití, jejich specifikace tomu však příliš neodpovídá, míní analytička Emma Salisburyová. „Jakákoli invaze na Tchaj-wan bude závislá na rychlém přesunu velkého počtu lidí a techniky, nová plavidla jsou pro to jako stvořená,“ tvrdí.
Invaze přes moře byla dosud považována za poměrně obtížný úkol, na Tchaj-wanu je jen velmi málo míst, kde je možné nasadit klasické vyloďovací čluny. Nová plavidla ovšem tento pohled mění, lze je použít i u skalnatého či jinak nevhodného vyloďovacího místa. Dlouhý výklopný most špatný terén překlene.
Čínské stroje u tchajwanského pobřeží
Situace okolo Tchaj-wanu se v posledních týdnech vyostřuje. Pobřežní stráž za posledních 24 hodin ve svém okolí zpozorovala 59 čínských vojenských letadel, devět lodí a dva balony. Ostrovní stát kvůli manévrům nasadil letadla, námořní lodě a pobřežní protilodní obranu.
„Jde o rozhodnou reakci na podporu nezávislosti Tchaj-wanu a vážné varování pro tchajwanské separatistické síly,“ cituje agentura AP mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Peking tím odkazoval na Spojené státy, které Tchaj-wan sice diplomaticky neuznávají, ale nadále podporují v otázce bezpečnosti.
Čína rovněž znovu zkritizovala rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí, které v polovině února ze svého webu odstranilo zmínku o tom, že nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu. USA tím podle Pekingu vyslaly „vážně míněný signál separatistickým silám usilujícím o nezávislost“ ostrova.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te minulý čtvrtek Čínu označil za „nepřátelskou zahraniční sílu“ a uvedl, že Tchaj-wan přijal přísnější opatření, aby zabránil podvratné činnosti, kterou Peking provádí prostřednictvím médií.
Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle čínské oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.
X X X
Zelenskyj souhlasil v rozhovoru s Trumpem se zastavením útoků na energetiku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasil ve středečním telefonátu s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zastavením útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Uvedla to s odvoláním na anonymní zdroj agentura Bloomberg. O den dříve dosáhl Trump stejného závazku od ruského prezidenta Vladimira Putina.
Trump ve středu poznamenal, že se ve zhruba hodinové diskuzi se Zelenským snažil sladit požadavky a potřeby Ukrajiny i Ruska. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který před více než třemi roky zahájil válku proti Ukrajině, hovořil Trump v úterý.
„Velká část rozhovoru vycházela ze včerejšího telefonátu s prezidentem Putinem s cílem sladit požadavky a potřeby Ruska i Ukrajiny. Jsme na velmi dobré cestě,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social.
Uvedl také, že požádá ministra zahraničí Marka Rubia a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze, aby přesně popsali projednávané body. Jejich prohlášení má být zveřejněno brzy.
Zelenskyj už dříve uvedl, že od telefonátu s hlavou USA očekává podrobnosti o jeho úterním rozhovoru s Putinem. Jeho výsledkem byl podle Washingtonu i Moskvy ruský příslib okamžitě zastavit na třicet dní útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Zelenskyj ve čtvrtek ale ve Finsku řekl, že noční ruské útoky opět mířily proti ukrajinské energetické, dopravní i civilní infrastruktuře, a to včetně dvou nemocnic.
Ukrajinský prezident k tomu poznamenal, že Putinova slova jsou v rozporu se skutečností a že Moskva očividně není připravena válku zastavit, přesto ale Zelenskyj doufá, že se příměří nakonec podaří dosáhnout. Rusko tvrdí, že už na ukrajinská energetická zařízení necílí.
USA také oznámily, že v neděli v saúdskoarabské Džiddě začnou jednání o příměří. Podle Zelenského se sejdou týmy na technické úrovni, aby projednaly zastavení bojů v energetickém sektoru a na moři.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Waltz ve středu odpoledne oznámil, že hovořil se svým ruským protějškem Jurijem Ušakovem „o Trumpových snahách ukončit válku na Ukrajině“.
Dohodli se podle Waltze, že se v dalších dnech v saúdskoarabském Rijádu sejdou týmy obou států a budou se věnovat „implementaci a rozšíření částečného příměří“, které Putin přislíbil Trumpovi.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.
Výměna zajatců
Rusko a Ukrajina si mezitím při výměně zorganizované Spojenými arabskými emiráty předaly shodně po 175 zajatcích, informovala ruská tisková agentura TASS s odkazem na vyjádření ruského ministerstva obrany. Výměnu potvrdil i Zelenskyj. Moskva navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných vojáků, což ruské ministerstvo označilo za gesto dobré vůle.
Ruští vojáci se nyní nacházejí v Bělorusku, kde je jim poskytována lékařská a psychologická pomoc a odkud mohou kontaktovat své příbuzné. Následně podstoupí léčbu a rehabilitaci v lékařských zařízeních ruského ministerstva obrany.
„Jedná se o jednu z největších výměn válečných zajatců,“ uvedl na sociální síti X Zelenskyj. Dodal, že některé z předaných zajatců Rusové vyšetřovali kvůli vymyšleným zločinům. Zelenskyj také poděkoval ukrajinskému týmu, který organizoval nalezení zajatců a sjednání jejich výměny. „Jsme také vděční všem našim partnerům, zvláště Spojeným arabským emirátům za umožnění dnešní výměny,“ napsal.
Kreml výměnu zajatců oznámil v úterý právě po telefonátu Putina s Trumpem. Podle agentury Reuters byla dohoda o výměně zajatců dokončena během jednání státníků.
X X X
Vzpomíná na sporná území
Olej do ohně značně vypjatých mezinárodních vztahů momentálně panujících v Asii právě přilila nevelká chlupatá hračka. Vietnamské úřady totiž z trhu stáhly populární čínskou panenku proto, že nenápadné znaménko na jejím obličeji připomínalo nároky Pekingu na sporné území v Jihočínském moři. Vietnamští zákazníci teď přestali z politického přesvědčení kupovat i její dříve hojně kupované sestřičky.
Malé a chlupaté panenky jménem Baby Three čínské výroby s velkýma očima a králičíma ušima se začátkem letošního roku staly nepostradatelným artiklem mezi vietnamskými dětmi generace Z. Z regálů obchodů po celé zemi mizely rychlostí blesku, píše portál RFI.
Vše se však změnilo, když se na internetu objevila první reakce na model panenky Town Rabbit V2. Konkrétně na znaménko, které měla panenka pod okem. Podle mnohých až příliš připomínalo takzvanou linii devíti čar. To je pojmenování často užívané pro vágní vytyčení teritoriálních požadavků Číny v Jihočínském moři. Peking tuto linii dlouhodobě používá k ospravedlnění svých nároků na území bohaté na zdroje, často k nelibosti Vietnamu, který si na část této vodní cesty rovněž činí nárok.
V reakci na protesty na internetu nařídilo vietnamské ministerstvo průmyslu a obchodu kontrolu všech panenek, protože hračka ohrožuje národní bezpečnost a územní svrchovanost.
Byznys je fuč, říkají prodejci
Prodejci hraček v Hanoji agentuře AFP řekli, že většina panenek Baby Three rychle mizela z regálů. Jejich kdysi prosperující obchod se ale nyní rozpadá, protože spolu s inkriminovanou panenkou výrazně klesly prodeje i ostatních panenek této série.
Prodavačka jménem Le, která odmítla uvést své celé jméno, uvedla, že dříve pravidelně prodávala až stovku panenek Baby Three denně za cenu až 20 dolarů za kus. Teď se prodej snížil téměř na nulu a jen hrstku z nich nyní prodá se slevami.
„Téměř všechny děti začaly panenky bojkotovat. Považují to teď za nacionalistickou záležitost a myslí si si, že kupovat Baby Three je nevlastenecké,“ říká. Do nákupu panenek investovala spoustu peněz. „Připadá mi to jako plýtvání“.
Podle údajů platformy pro analýzu dat z elektronického obchodování YouNet ECI, které ocitovala vietnamská státní média, se průměrná prodejní cena Baby Three na Shopee a TikTok Shopu za prvních 10 týdnů roku 2025 propadla na polovinu.
Vietnamec Vu Tu řekl agentuře AFP, že panenky jsou roztomilé a rozkošné, ale skandál s devíti liniemi ho od nákupu hračky nakonec odradil. „Podle mého názoru panenka ovlivňuje suverenitu Vietnamu a já tohle rozhodně nepodporuji,“ řekl.
Podobné kontroverze vznikly ve Vietnamu již v minulosti. Poté, co na tamní trh doputovala čínská značka mléčného čaje Chagee, která zde má otevřít svůj první obchod, jeho internetové stránky zaplavily stovky rozzlobených komentářů. Vyhrožovaly bojkotem poté, co firma na svém webu zveřejnila mapu právě s inkriminovanou mapou.
V roce 2023 ve vietnamských kinech zakázali film Barbie režisérky Grety Gerwigové s Margot Robbie a Ryanem Goslingem v hlavních rolích, protože v některých scénách údajně také figuruje linie devíti čar.
V roce 2018 vietnamští cenzoři vystřihli scénu z romantické komedie Šíleně bohatí Asiati, protože se v ní opět objevila značková taška s mapou světa, na níž byly vyznačeny sporné ostrovy v Jihočínském moři pod kontrolou Pekingu.
Vietnam zakázal vysílání filmu Barbie. Důvodem je údajná scéna s mapou jihovýchodní Asie, která uznává čínské nároky na Jihočínské moře včetně oblasti u vietnamského pobřeží. (3. července 2023)
Peking považuje za své téměř celé Jihočínské moře a u jeho břehů buduje umělé ostrovy, na kterých zřizuje letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit civilním, ale i vojenským účelům.
Čínské nároky na toto území neuznal v roce 2016 ani mezinárodní rozhodčí soud v Haagu. Peking však oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit. Na různé části Jihočínského moře vznášejí nárok Vietnam, Filipíny, Brunej, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wan a Japonsko, uzavřel portál RFI.
X X X
FIALA PODRAZIL I HEJTMANA KUBU Z JIŽNÍCH ČECH
ZPROTIVIL SE I STUDENTŮM V BRNĚ
FIALA SÁM NEODEJDE, MUSÍ HO CHYTŘÍ V ODS VYHODIT
Ani nezavolali, vyrazilo mi to dech. Kuba kritizuje vedení ODS za změnu kandidátky.
Jihočeský hejtman a šéf tamní ODS Martin Kuba se pustil do kritiky vedení strany kvůli změně kandidátky koalice SPOLU bez jeho vědomí. Podle něj ODS měla mít na jihu Čech první tři místa, nakonec obsadí jen dvě a páté. Kuba kvůli tomu nehlasoval pro koaliční smlouvu.
„Byl jsem bohužel vystaven velmi nepříjemné situaci, kdy jsem přibližně před třemi měsíci jednal s místopředsedou (ODS) Zbyňkem Stanjurou, a tehdy mi oznámil, že v našem regionu by na prvních třech místech měli být zástupci ODS, protože síla strany v krajských volbách na jihu Čech byla enormní,“ uvedl Kuba.
Poté s ním už údajně nikdo z předsednictva nekomunikoval. „A já jsem před úterním hlasování zjistil, že předsednictvo ODS zřejmě kvůli nějakým dohodám muselo udělat ústupky a změnilo to,“ dodal.
ODS tak podle Kuby bude mít na jihu Čech jenom jedničku a dvojku kandidátky a dalšího zástupce pak až na pátém místě. Na třetí příčce bude kandidát TOP 09 a čtvrtý bude zástupce KDU-ČSL. „Vyrazilo mi dech, že nikdo předsedovi regionu ani nezavolal. Proto jsem před hlasováním řekl, že to nepodpořím,“ uvedl Kuba.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala považuje nesouhlas s podobou kandidátek za součást vnitrostranické demokracie. „Když sestavujete koalici, nikdy nemohou být všichni spokojeni, všichni nenajdou sto procent toho, co si představovali,“ uvedl Fiala s tím, že podporu nicméně vnímá jako velmi silnou. S těmi, kteří se při hlasování zdrželi, hodlá dál diskutovat.
Zástupcům ODS v Ústeckém kraji zase vadí, že lídrem tamní kandidátky bude zástupce TOP 09. Až po něm budou následovat dva kandidáti z ODS a pak KDU-ČSL. Před čtyřmi lety měla první dvě příčky kandidátní listiny v kraji ODS, následovala TOP 09 a čtvrté místo patřilo kandidátovi KDU-ČSL.
Podle zástupce regionu ve výkonné radě ODS Šidáka přichází ze strany TOP 09 v Ústeckém kraji téměř nulová aktivita a nízký je i volební potenciál uskupení.
Podobu koaliční smlouvy i lídra kandidátní listiny Spolu do parlamentních voleb v kraji ale bude Šidák respektovat. „Nemyslím si, že se to dá zvrátit,“ řekl. Šidák byl jedním z tří členů širšího vedení ODS, kteří podobu koaliční smlouvy nepodpořili. Šidák uvedl, že ho vyjádřením nesouhlasného stanoviska pověřil regionální sněm. Kdo bude lídrem Spolu v Ústeckém kraji, Šidák nevěděl.
Jihočeská ODS získala loni v podzimních krajských volbách více než 47 procent, čímž si zajistila nadpoloviční počet zastupitelů. Jihočeský hejtman Kuba patří dlouhodobě mezi kritiky uskupení Spolu. Podle něj by ODS měla mít ambice vyhrávat volby samostatně. „Nechápu to, žádná strana přece nevzniká kvůli tomu, aby se spojila s jinou. Každá by měla chtít maximálně uspět samostatně,“ řekl.
Vadí mu také to, že v některých krajích ODS nebude mít v podzimních sněmovních volbách v koalici Spolu lídra. „Připadá mi to velice krátkozraké. Protože strana dělá velmi těžkou pozici politikům ODS pro následující volby tím, že je nepostaví na první místo kandidátní listiny,“ uvedl.
X X X
‚Nemůžeme dopustit, aby měli jadernou zbraň.‘ Trump dal Íránu dva měsíce na jadernou dohodu
Americký prezident Donald Trump v dopise íránskému duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu dal Íránu dva měsíce na uzavření nové jaderné dohody. S odvoláním na amerického představitele a dva informované zdroje to ve středu napsal server Axios. Bílý dům podle Axios odmítl obsah dopisu komentovat, zatímco íránská mise při OSN na žádost o komentář nereagovala.
tZda dvouměsíční lhůta začne obdržením dopisu íránskou stranou, nebo až se začátkem rozhovorů, není podle Axiosu zřejmé. Pokud Írán Trumpovu výzvu k jednání odmítne, výrazně to zvýší pravděpodobnost amerického nebo izraelského vojenského úderu na íránské jaderné provozy, napsal server.
Trump před dvěma týdny v rozhovoru s televizí Fox News řekl, že íránskému vedení zaslal dopis navrhující přímá jednání. „Nemůžeme dopustit, aby měli jadernou zbraň. Něco se stane velmi brzy. Raději bych uzavřel mírovou dohodu než tu druhou možnost, ale ta alternativa problém vyřeší,“ řekl Trump podle Axiosu den poté. Dopis byl do Íránu doručen prostřednictvím zástupce Spojených arabských emirátů.
Znění dopisu bylo podle zdrojů Axios tvrdé. Na jednu stranu Trump navrhoval jednání o jaderné dohodě, na druhou stranu ale varoval Írán před důsledky nepřijetí nabídky jednat a důsledky dalšího rozvoje íránského jaderného programu. Trump podle zdrojů serveru uvedl, že nechce rozhovory s otevřeným koncem, a zmínil dvouměsíční lhůtu pro uzavření dohody.
Minulý týden íránský vůdce Chameneí označil Trumpův dopis a jeho návrh na jednání za „podvod“, který má pouze vyvolat dojem, že Írán odmítá vyjednávat. Chameneí prohlásil, že jednání s USA nepodporuje, ale o několik hodin později vydala íránská mise při OSN prohlášení na X, v němž nevyloučila jednání mezi Íránem a USA o jaderném programu.
„Pokud je cílem jednání řešit obavy z potenciální militarizace íránského jaderného programu, mohou být tato jednání předmětem úvah. Pokud by však cílem bylo zlikvidovat íránský mírový jaderný program a tvrdit, že to, čeho se Obamovi nepodařilo dosáhnout, bylo nyní splněno, taková jednání se nikdy neuskuteční,“ uvedla íránská mise při OSN s odkazem na jadernou dohodu mezi Íránem a světovými mocnostmi podepsanou za vlády prezidenta Baracka Obamy v roce 2015.
USA od této dohody jednostranně odstoupily za první Trumpovy vlády v roce 2018 a obnovily proti Íránu sankce. Teherán, který dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, pak začal porušovat limity obohacování uranu.
Íránský jaderný program za poslední čtyři roky pokročil a země je blíže výrobě jaderné zbraně než kdykoli předtím, píše Axios. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) by íránské zásoby uranu aktuálně obohaceného na 60 procent stačily na výrobu šesti jaderných bomb, pokud by byly obohaceny na 90 procent.
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
X X X
Zbrojaři: banky nám nechtějí vést účty. Banky to odmítají
Dlouhodobě stěžuje, že ho bankovní sektor s odvoláním na etická a další pravidla odmítá financovat. Nyní ale zbrojaři opatrně připouštějí, že se situace zlepšila. A banky uvádějí, že jim v posledních třech letech rostou objemy úvěrů tomuto sektoru v dvouciferných číslech. Je tady ale podle Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) problém, který je horší. Prezident AOBP Jiří Hynek pro Českou justici uvedl, že peněžní ústavy některým ze středních či menších členských firem odmítají vést běžný účet. Anebo že jim dokonce existující účet zrušily. Jednotlivé banky i Česká bankovní asociace (ČBA) se vůči takovému tvrzení vymezují.
„Stává se, že firmě přijde dopis z banky s oznámením o vypovězení smlouvy na vedení běžného účtu. Pokud se firma ptá na důvody, často se neformálně dozví, že vyrábí zbraně a vojenský materiál, což banka nechce podporovat. Nebo se dozví, že její činnost neodpovídá etickému kodexu banky,“ popisuje Hynek. Dodává, že banky mají ve zbrojním průmyslu stanovenou určitou míru angažovanosti. Pokud upřednostní velkou korporaci, která je pro ně výhodnější, na menší a střední firmy už nemusí zbýt prostor.
Banky odmítají obvinění, že ruší účty zbrojařům
Banky se proti tvrzení o odmítání zbrojařských firem ohrazují. „Skupina ČSOB neukončila spolupráci s žádným ze svých klientů způsobem, který byl v této souvislosti zmíněn,“ uvedla mluvčí ČSOB Michaela Průchová. Dodala, že ČSOB si je vědoma své role při podpoře obranyschopnosti České republiky a Evropy. „Podporujeme řadu klientů z oblasti obranného průmyslu v jejich provozních a investičních záměrech, ať už úvěry, nebo dalšími bankovními produkty,“ dodala.
„Dlouhodobou politikou Spořitelny je podpora českých zbrojních firem a tradičně patříme k hlavním financujícím bankám českého zbrojního průmyslu. Objem tohoto financování vzrostl od ledna 2022 do ledna 2024 o více než 50 procent,“ uvedl mluvčí České spořitelny (ČS) Filip Hrubý.
Letoun L 410 NG, který společnosti Aerocardal dodal Omnipol spolu se svou dceřinou společností Aircraft Industries. Foto: Omnipol
Komerční banka zvýšila svou expozici vůči zbrojařským firmám téměř o 82 procent. „Nadále poskytujeme financování širokému spektru obranného sektoru, s výjimkou firem zapojených do výroby zbraní a munice podléhající mezinárodním sankcím,“ uvedla mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Zdůraznila, že zbrojařské firmy jsou posuzovány stejně jako obdobné strojírenské či metalurgické podniky.
ČBA odmítá tvrzení, že banky diskriminují obranný průmysl
Nevstřícnost bank vůči zbrojnímu sektoru odmítá i Česká bankovní asociace (ČBA). „Již rok vedeme intenzivní dialog s Ministerstvem obrany a zástupci obranného průmyslu. Tvrzení, že banky plošně odmítají obranný průmysl, není pravdivé – české banky mají v tomto sektoru desítky miliard korun expozice. Během posledního roku vzrostla úvěrová expozice z 30 na více než 40 miliard korun,“ uvedl mluvčí ČBA Radek Šalša.
Dodává, že ne každá firma splní regulatorní podmínky, například požadavky AML (opatření proti praní špinavých peněz) nebo KYC (proces ověřování totožnosti klienta). „Nezáleží na tom, z jakého je firma odvětví, ale zda splňuje kritéria pro otevření účtu a schopnost splácet své závazky,“ doplňuje Šalša.
Prezident AOBP Jiří Hynek připouští, že po zapojení ČBA se situace mírně zlepšila. „Některé firmy to potvrzují, ale není jich mnoho. Některé banky, pro které byl zbrojní průmysl dříve tabu, dnes komunikují. Na druhé straně jsou banky, které v minulosti poskytovaly běžné služby, ale dnes je to pro ně problém,“ říká Hynek.
Banky navyšují úvěry obrannému průmyslu
Komerční banka má v současnosti v obranném průmyslu rozpůjčováno přibližně 20 miliard korun. „V roce 2023 byla naše expozice 11 miliard, což znamená meziroční nárůst o 9 miliard korun,“ uvedla mluvčí KB. „Poskytujeme financování Czechoslovak Group, pomohli jsme Colt CZ Group s uvedením na burzu a podíleli jsme se na akvizici Sellier & Bellot firmou Colt,“ dodala.
ČSOB spolupracuje například se společností URC Systems, která vyvíjí technologie pro bezpečnostní složky. „Jejich produkty, včetně rušiček a Anti-Drone systémů, chrání vojenskou techniku i civilisty před hrozbami, jako jsou rádiově odpalované výbušné systémy a bezpilotní drony,“ uvedla mluvčí ČSOB Michaela Průchová.
Moneta Money Bank zvýšila v období od ledna 2023 do konce roku 2024 objem úvěrů poskytnutých zbrojnímu průmyslu o 47 procent. V současnosti se tyto úvěry podílejí na celkovém objemu komerčních úvěrů téměř pěti procenty.
Ivana Pečinková, ceskajustice.cz
X X X
ÚS vyhověl stížnosti znásilněné dívky, o náhradě znovu rozhodne vrchní soud
Policie se událostí začala zabývat v listopadu 2018 Ilustrační foto: Pixabay
Vrchní soud v Olomouci chyboval, když odkázal znásilněnou dívku a její matku s nárokem na náhradu újmy do civilního řízení. Újmu nepokládal za dostatečně konkretizovanou a prokázanou. Stížnostem dívky a její matky dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS), kritizoval formalistický přístup i zkratkovité úvahy vrchního soudu o údajném spoluzavinění tehdy nezletilé dívky. Podobné úvahy mohou vést k druhotné újmě. Vrchní soud rozhodne znovu. Nález ÚS je dostupný na jeho webu.
„Soudy musí rozhodovat alespoň o nesporné části nároku na odškodnění už v trestním řízení a nesmí oběti trestných činů odkazovat v plném rozsahu do civilního řízení, pokud je alespoň část nároku prokázaná. Nesmí rozhodovat podle pravidla ‚všechno, nebo nic‘,“ řekla novinářům soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
V roce 2018 se tehdy čtrnáctiletá dívka zúčastnila večírku. Když byla kvůli podnapilosti bezvládná, několik mladých účastníků večírku na ní vykonávalo různé sexuálně zaměřené aktivity pomocí lahve od alkoholu. Nejméně tři lidé si praktiky natáčeli na mobil, dva záznamy se rozšířily na internetu.
Policie se událostí začala zabývat v listopadu 2018. Obratem se podařilo identifikovat šest aktérů, vesměs se přiznali a činu litovali. Už v přípravném řízení se dívka a matka podrobily znaleckému zkoumání a uplatnily nároky na náhradu nemajetkové újmy, šlo o desetitisíce korun na bolestném a statisíce za ztížení společenského uplatnění.
Dvěma aktéry, kterým bylo v době činu méně než 15 let, se zabýval Okresní soud v Olomouci. Jednomu chlapci uložil soubor výchovných opatření. U dívky, která pořídila záznam útoku, od opatření upustil, její čin bral jako ojedinělý exces. Starší aktéři stanuli před olomouckým krajským soudem. Tři byli nezletilí, jeden zletilý. Byli odsouzeni za podíl na znásilnění či nakládání s dětskou pornografií. Odvolací Vrchní soud v Olomouci ale nakonec nijak nerozhodl o náhradě újmy a odkázal matku i dceru do civilního řízení, což znamená, že případné náhrady by se dočkaly až později, po dalším dokazování a peripetiích.
ÚS má za to, že alespoň o části nároku lze rozhodnout už v trestním řízení. „Úkolem vrchního soudu bude posoudit, nakolik již známé a ve spise obsažené důkazy umožňují učinit závěr o existenci újmy vzniklé trestným činem,“ stojí v nálezu. Nikdo z aktérů kauzy se vyhlášení nálezu nezúčastnil.
X X X
Simona Stašová slaví 70 let. Synům přenechala své dva byty a odstěhovala se na chatu
Herečka Simona Stašová, která 19. března slaví 70. narozeniny, učinila zásadní rozhodnutí. Své dva byty přenechala synům Vojtěchovi a Markovi a přestěhovala se do útulné chalupy za Prahou. Jak oslaví své životní jubileum?
Prvním manželem Simony Stašové byl herec Pavel Trávníček. Po pěti letech však přišel rozvod. Podruhé se herečka provdala za profesora italštiny a dějin umění Eusebia Ciccottiho. V manželství, které trvalo osm let, se jim narodil syn Marek. Ani s o rok mladším hercem Pavlem Skřípalem, s nímž má syna Vojtěcha, jí láska nevyšla. O všech exmanželích oblíbená herečka mluví s úctou a udržuje s nimi přátelské vztahy.
Synovu manželku má jako dceru
Dospělým synům, kteří už žijí vlastní životy, přenechala své dva byty a přestěhovala se za Prahu do útulné chalupy, kde je spokojená a šťastná. Na oba potomky je velmi pyšná. Její mladší syn Vojtěch se před dvěma lety oženil, když si vzal svou dlouholetou přítelkyni Helenku.
„Mám ji jako dceru. Vojta a Helenka jsou jako jedna duše. Potkaly se dvě spřízněné duše,“ svěřila se pro CNN Prima NEWS.
Jak bude slavit?
Své životní jubileum oslaví v divadle. V den svých narozenin bude mít v Divadle Lucie Bílé premiéru hra Cena za něžnost, po které celý život toužila. „Pokukovala jsem po ní dlouho a čekala, až do toho dozraju, až si na to troufnu. Kdy jindy, když ne teď, když mi je sedmdesát? Moc se na to těším. Věřím, že se to divákům bude líbit,“ uvedla herečka.
Hra Cena za něžnost vychází z americké romantické komedie, která měla premiéru v roce 1983 a získala dokonce pět Oscarů
X X X
MILIONY ČR NA ZÁVODY MOTOCYKLŮ V BRNĚ KONČI V CIZINĚ?
POLICIE, NKÚ ŠETŘIT MILIONY OD FIALY
V MAĎARSKU ZÁVODY MOTOCYKLŮ UŽ ŘADU LET BEZ POTÍŽÍ,
ROZKRÁDÁNÍ MILIONŮ
Vláda přispěje 300 milionů na obnovu MotoGP v Brně. ‚Jsou podmínky, aby akce byla úspěšná,‘ řekl premiér
Stát v následujících letech finančně podpoří tři velké sportovní akce. Rozhodla o tom vláda. Podpora se týká brněnské Velké ceny České republiky MotoGP. Vedle toho stát taky přispěje na Světový pohár v alpském lyžování ve Špindlerově Mlýně v roce 2026. Peníze stát pošle taky na kandidaturu Libereckého kraje na pořádání Evropského olympijského festivalu mládeže, který by mohl v Česku být v roce 2029.
Konkrétně pro brněnský závod mistrovství světa motocyklů vláda vyhradí 100 milionů korun na každý ročník včetně letošního – a to až do roku 2027. O podpoře Moto Grand Prix přitom panovala na vládě největší diskuze, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Mnozí z nás mají zkušenosti s tou akcí z minulosti, a ne vždy jsme měli pocit za toho předcházejícího organizátora a majitele, že všechno probíhá dobře. Tady máme pocit, že ty závody světového šampionátu MotoGP v Brně mají jiné a lepší podmínky pro to, aby ta akce byla úspěšná,“ řekl Radiožurnálu premiér.
Server iROZHLAS.cz už dříve informoval o záměru vlády vložit do obnovy motocyklového šampionátu MotoGP 300 milionů korun. O snaze podpořit MotoGP hovořil Fiala už loni v srpnu, původně ale mluvil pouze o „vyšších desítkách milionů“.
Ministerstvo vnitra ale v čele s Vítem Rakušanem (STAN) požaduje, aby vládní dotaci ve výši 300 milionů pro závody motocyklů MotoGP nejdříve schválila Evropská komise, zjistil také iROZHLAS.cz. Mohlo by se totiž jednat o finanční podporu, která křiví trh a je ze strany státu zakázaná.
Pokud by Evropská komise výjimku nepovolila, tak by musela česká vláda vymáhat dotace zpět i s úroky a pro organizátory by to znamenalo zásek v rozpočtu. Vládní návrh kritizovala kvůli nehospodárnosti i opozice, negativně se vyjádřili zástupci Pirátů a SPD.
Veřejné peníze na obnovu motorkářských závodů by kromě státu měly přidat i Jihomoravský kraj a město Brno. Veřejné výdaje by se tedy mohly vyšplhat až na celkem 650 milionů korun.
X X X
Konec jedné éry. Technologický celek TC2 Sokolovské uhelné přestal těžit
Skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP prožívá zlomový okamžik. V těchto dnech postaví mimo provoz své poslední velkorypadlo, KU 800/16, které těží skrývku v lomu Jiří na Sokolovsku. Spolu s ním ukončí práci v posledním povrchovém lomu v regionu i technologický celek TC2. Technologie byla v chodu od začátku 80. let 20. století. Nižší objem těžby zajistí menší stroje.
„Tehdy se těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky ročně, loni to bylo v důsledku závazků našeho státu a Evropské unie v oblasti klimatických cílů jen 4,6 milionu metrů krychlových. V 80. letech minulého století se těžilo i 8 milionů tun uhlí ročně, aktuálně očekáváme méně než 2 miliony tun,“ uvedl Radovan Zima, ředitel Těžebního úseku Sokolovské uhelné.
A jak vypadal běžný začátek směny osádky velkorypadla? „Osádka přijela autem, potkala se na pláni s osádkou z předešlé směny, řidiči velkostroje si vyměnili informace mimo jiné o stavu dobývaného řezu, o případných poruchách, o kterých museli vědět i zámečníci a elektrikáři. Nová osádka nastoupila na velkostroj, řidič zkontroloval parametry na displejích v kabině, provedl zápis v provozním deníku. Zámečník a elektrikář prošli rypadlo podle stanoveného plánu, zkontrolovali lana, hydrauliku, bezpečnostní prvky. Takzvaný pasař ověřil stav pásových dopravníků, na místě byl ještě řidič podpěrného vozu. Po celé proceduře dal řidič signál dispečinku a čekal, až se od zakladače rozjedou pásové dopravníky až k bagru. Pak uvedl rypadlo do chodu,“ popsal Radovan Zima.
Po ukončení těžby velkorypadlem KU 800/16 se začne s rozebíráním pasových dopravníků a velkostroj se odstaví. „Končí jedna éra. Končí těžba touto technologií v sokolovském revíru. I když si to možná teď neuvědomujeme, je to milník dlouhé historie hornictví v regionu. A je důležité a zároveň pro nás těžké říci, že končí pracovní uplatnění pro 90 zaměstnanců Sokolovské uhelné,“ vysvětlil Radovan Zima. S lidmi probíral situaci týkající se postupného útlumu těžby on sám, vedoucí sekce Těžba Miroslav Škrabal i pracovníci personálního oddělení už od podzimu loňského roku. Jako odpovědný zaměstnavatel firma naplnila ustanovení daná kolektivní smlouvou. Zaměstnanci následně podepsali dohody, kterými končí jejich působení ve firmě.
A co bude dál se symbolem těžby, velikánem vysokým více než 50 metrů? „Po odstavení bude velkostroj KU 800/16 ještě nějakou dobu pod proudem. Musí na něm být požární hlídka kvůli zabezpečení. Až nastane příhodná chvíle, zajistíme bezpečnost toho stroje, odpojíme od proudu a příští rok začne jeho demontáž,“ uzavřel Martin Čermák, člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP. Těžba hnědého uhlí a skrývky v lomu Jiří a na Sokolovsku tím ale definitivně nekončí. Výrazně nižší objem těžby zajistí tři menší stroje KU 300, které má skupina Sokolovská uhelná k dispozici.
Tento okamžik symbolizuje obrovské změny, které se týkají celého odvětví těžebního průmyslu. Sokolovská uhelná a SUAS GROUP proto procházejí transformací, připravují nové projekty orientované na moderní energetiku nebo rozvoj lokality v okolí jezera Medard.
Historie technologických celků TC 2 se v lomu Jiří začala psát na počátku 70. let 20. století. Postupně se ukázalo, že tehdy v lomu zavedená technologie TC 1 s velkostroji KU 300 a zakladači
ZP 2500 nebude stačit rostoucím nárokům na odkrývání uhlí. Odbyt hnědého uhlí rychle narůstal, především s nájezdem palivového kombinátu ve Vřesové do plného provozu. Bylo tedy rozhodnuto o nasazení hned dvou technologických celků typu TC 2, které sestávaly z kolesových velkorypadel KU 800, zakladačů ZP 6600 a propojovacích pásových dopravníků šíře 1800 mm. Teoretický výkon této technologie byl 10 – 12,5 mil. m3 za rok.
V červnu 1981 vykráčel do řezu velkostroj KU 800/12 z montážního místa, které se nacházelo na místě dnešního terminálu uhelného meziproduktu (TUM), a za několik dní už posílal svoje první „kubíky“ skrývky po dálkové pásové dopravě k zakladači ZP 6600/12 umístěném na vnější výsypce nad areálem závodu Jiří. Prakticky vzápětí začala výstavba strojů a technologie pro druhý celek TC 2/2 a v září 1983 vyrazil na svoji pouť ze stejného montážního místa velkostroj KU 800/16, když na vnější výsypce byl ve stejnou dobu dokončen zakladač ZP 6600/17 a začal zakládat skrývkové hmoty v etážích nad zakladačem ZP 12.
Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí,
X X X
HEJTMAN FARHAN PLZEŇSKA PROSAZUJE BEZPEČNOST V KRAJI
Chci, aby obyvatelé Tachovska pocítili v oblasti bezpečnosti jasnou změnu, říká hejtman Kamal Farhan
Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan se v úterý 18. března sešel se starosty Tachova, Boru u Tachova, Přimdy a Plané, aby společně hledali a nastavili řešení, která povedou ke zvýšení pocitu bezpečí, posílení kontrol, vymáhání pořádku a důslednější represi vůči těm, kteří porušují pravidla vůči dobrému občanskému soužití na Tachovsku. To vše za účasti zástupců Policie ČR, Krajské hygienické stanice a Hasičského záchranného sboru PK.
Právě výše uvedené obce totiž čelí v posledních letech bezpečnostním výzvám souvisejícím s vysokým počtem zahraničních pracovníků, nelegálními ubytovnami a činností některých agentur práce. Tato situace s sebou přináší také prokazatelně zhoršený pocit bezpečí pro místní obyvatele.
„Bezpečnost obyvatel Plzeňského kraje není jen otázkou statistik, ale především každodenního života lidí v našich městech a obcích. Tachovsko čelí mimořádným výzvám spojeným s vysokým počtem zahraničních pracovníků v průmyslových zónách. Proto jsem inicioval jednání se starosty, policií a dalšími institucemi, abychom našli účinná řešení a situaci začali systematicky měnit,“ prohlásil hejtman Kamal Farhan, který vyzval Policii ČR k intenzivnější činnosti v regionech s nejvyšší koncentrací cizinců a v okolí průmyslových zón už na počátku měsíce března při jednání Bezpečnostní rady PK. „Jsme nyní v první fázi – musíme důsledně vymáhat pravidla, posílit kontroly a koordinovat klíčové aktéry. Kraj nebude jen přihlížet, naopak vyvine maximální tlak na řešení,“ dodal hejtman.
Tachovsko má nejvyšší počet cizinců na počet obyvatel v ČR. Žije zde 42 000 obyvatel, z toho 10 200 cizinců. Denně se zde pohybuje přes 20 000 zahraničních pracovníků, většinou zaměstnaných v průmyslových zónách. Policie ČR tu dlouhodobě zaznamenává nedostatek policistů. Tabulkově chybí v rámci Tachovského okresu policii 23 policistů. Nejpalčivějšími problémy, které zazněly na jednání ze strany obcí, jsou chybějící monitoring počtu cizinců, chybějící možnost evidence cizinců na obecních úřadech, rostoucí doprava, tlak na zdravotní péči, školství, bydlení pro rostoucí počet obyvatel a zejména kontrola nelegálních ubytoven.
„Já samozřejmě vítám jakoukoli aktivitu, jejímž výstupem budou konkrétní opatření, ať už v podobě zvýšeného počtu policistů působících v problémových lokalitách, nebo v podobě finanční podpory obcí pro konkrétní projekty zaměřené na posílení bezpečnosti. My jsme vždy usilovali o koordinaci všech bezpečnostních složek, máme například nadstandardní spolupráci naší MP a územního odboru PČR. Vítám také snahu o vyšší zapojení státu do řešení tohoto problému, protože bez systémových a legislativních opatření nebude možné situaci uspokojivě řešit,“ uvedl k setkání starosta Tachova Petr Vrána s tím, že snížený pocit bezpečí řeší na úrovni správy města každodenně. Hejtmanovi Kamalovi Farhanovi za svolání jednání osobně poděkoval.
„Jsme určitě velmi rádi, že se problematika bezpečnosti a pracovních agentur otevírá a řeší. Průmyslové zóny se u nás stále rozšiřují a zčásti je to už neúnosné. Nejvíce nás trápí doprava a stále narůstající počty osob, které je potřeba někde ubytovat,“ poznamenal starosta Boru u Tachova Rudolf Kudalík.
Účastníci jednání se jednoznačně shodli na tom, že je akutně třeba řešit problém nelegálních ubytoven, v nichž se nacházejí cizinci přeplněné byty, špatné hygienické podmínky, černé pronájmy. Některé agentury práce navíc obcházejí pravidla, neplatí daně, nevyplácí mzdy a vykořisťují pracovníky. Část z nich je vlastněna zahraničními subjekty, což ztěžuje kontrolu a postihy.
„Je ale důležité rozlišovat. Máme firmy, které se chovají odpovědně, pečují o své zaměstnance a spolupracují s obcemi. Pak jsou tu ale i takové, které přivádějí do regionu velké množství pracovníků, ale dál už situaci neřeší, nebo spolupracují s nespolehlivými agenturami. Místní samosprávy pak čelí rostoucím problémům a náklady nesou obce i kraj. To nemůžeme nechat bez povšimnutí,“ řekl k problému hejtman K. Farhan. I v této věci musí být podle jeho slov přístup nekompromisní.
„Co se týče soukromých ubytování, v takových případech je není hygiena na základě současně platné legislativy schopna kontrolovat,“ konstatoval ředitel Krajské hygienické stanice pro Plzeňský kraj Michal Bartoš. Stejně reagoval i ředitel HZS PK gen. Ing. František Pavlas, který zároveň upozornil na to, že je třeba ze strany stavebních úřadů vyžadovat, aby byly objekty užívány jen k účelu, k němuž byly povoleny.
„Snažíme se Tachovu pomoci i krajskými silami a v tom budeme pokračovat i nadále. V roce 2024 byla provedena kontrola řady ubytovacích zařízení. Na mnoha z nich se byl podívat i pan starosta Tachova, aby viděl, jak probíhá. Dále jsme dělali kontroly čtyř velkých zaměstnavatelů. V rámci Tachovska jsou posíleny mobilní týmy pro kontrolu nejen ubytoven, ale i nočních klubů. Na měsíc březen je nastavena pomoc policistů mobilní jednotky cizinecké policie ve prospěch okresu Tachov,“ řekl ředitel Krajského policejního ředitelství PČR brig. gen. Mgr. Petr Macháček a přislíbil starostům, že se bude snažit vymyslet i další aktivity v koordinaci s krajskou hygienou a dalšími orgány státní správy, které povedou ke zvýšení pocitu bezpečí obyvatel na Tachovsku.
Úlohou Plzeňského kraje je podle hejtmana K. Farhana především zajistit, aby se všechny složky státní správy, policie i místní samosprávy spojily a táhly za jeden provaz. Toto jednání tak bylo prvním krokem, ale rozhodně ne posledním. Další se v dohledné době obdobné setkání se starosty uskuteční na Stříbrsku a v případě potřeby i v dalších částech regionu. Ing. Helena Frintová
X X X
KARLOVARSKO SI DRŽÍ LÉKAŘE ODMĚNAMI, LETOS 3,5 MILIONU
Lékaři, kteří zůstávají ve službě, získají finanční odměnu. Kraj na tyto účely vyčlenil dalších 3,5 milionu korun
Karlovarský kraj dlouhodobě podporuje lékaře a zdravotnický personál, aby pomohl zajistit dostupnost zdravotní péče v regionu. Jedním z opatření je i motivační program pro lékaře primární péče nad 65 let, kteří navzdory dosaženému věku zůstávají v praxi. Příjem žádostí není vázán daty a běží celoročně až do vyčerpání vyčleněných financí. Krajští radní na jednom ze svých posledních zasedání schválili podporu dalším 18 žadatelům.
„Program se spustil teprve před rokem a už teď vidíme, jak velký smysl má. O podporu si zažádalo přes šedesát lékařů a většina vyčleněných prostředků byla vyplacena. Pravidla programu pro letošní rok zůstávají stejná, stejně jako alokace ve výši 3,5 milionu korun. Zároveň platí, že lékaři mohou o podporu zažádat opakovaně. Chceme jim tak usnadnit rozhodnutí zůstat ve službě a dál pečovat o své pacienty,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast zdravotnictví Petr Kubis.
Finanční odměna ve výši 50 tisíc korun je určena lékařům, kteří ke dni podání žádosti dosáhli věku minimálně 65 let a poskytují zdravotní služby na území Karlovarského kraje v oborech primárné péče, kterými jsou všeobecné praktické lékařství, pediatrie a zubní lékařství. Současně musejí ordinovat alespoň 20 hodin týdně a pečovat o aspoň 800 registrovaných pacientů. O příspěvek mohou lékaři žádat opakovaně každý rok, nejedná se tedy o jednorázovou podporu.
„Lékařům, kteří zůstanou ve službě i ve věku, kdy by si mohli zaslouženě užívat odpočinku, patří naše obrovské poděkování. Jejich ochota nadále pečovat o pacienty pomáhá udržet dostupnost zdravotní péče v našem regionu, stejně tak jsou nenahraditelné jejich zkušenosti a dlouholetá praxe,“ ocenila lékaře hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.
Mgr. Jarmila Ivasková
X X X
NA KARLOVARSKU SKUPINA EXPERTŮ NA ZLEPŠENÍ ZDRAVOTNICTVÍ
Odborná skupina pro rozvoj zdravotnictví v Karlovarském kraji se sešla k prvnímu jednání
Na základě aktuálního stavu a situace ve zdravotnictví v Karlovarském kraji se rozhodlo jeho vedení o zřízení odborné skupiny, která se zaměří právě na rozvoj zdravotnictví v regionu. Skupina se sešla k prvnímu společnému jednání, kde si stanovila základní priority.
„Vznik této skupiny považuji za naprosto nezbytný a potřebný. Je zřejmé, že je třeba nejen dále rozvíjet samotné zdravotnictvím v kraji, ale také apelovat na občany, aby dbali více na své zdraví a pozornost věnovali také prevenci. Skupina se bude snažit najít koncepční řešení, jak pomoci zdravotnictví v Karlovarském kraji i s ohledem na jeho občany a dostupnost péče,“ uvedl náměstek hejtmanky s gescí v oblasti zdravotnictví Petr Kubis.
Cílem odborné skupiny je tvorba návrhu optimalizace sítě poskytovaných zdravotních služeb v regionu podle akutních potřeb a možností krajského zdravotnictví. Mezi klíčové oblasti patří například rozložení akutní lůžkové péče, následná lůžková péče, primární péče, prevence zdraví, vzájemná spolupráce nemocnic na území kraje, spolupráce Karlovarské krajské nemocnice s vyššími pracovišti, a to hlavně v oblasti onkologie, kooperace s lékařskými fakultami, zejména s 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.
Členy pracovní skupiny pro rozvoj zdravotnictví v Karlovarském kraji jsou: ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek, náměstek Fakultní nemocnice Motol Martin Holcát, ředitelka regionální pobočky VZP pro Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj Lenka, Havlasová, ředitelka Karlovarské krajské nemocnice Nela Kvačková, zástupci společnosti Penta Hospitals Jiří Štefan a František Werner, náměstek hejtmanky Petr Kubis, vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje Alena Šalátová a ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Jiří Smetana.
„Všichni členové skupiny mají zájem spolupracovat na vzniku optimální a dostupné péče pro občany Karlovarského kraje. Nadále budeme jednat o zasmluvnění vysoce specializované péče, jako je například péče onkologická, pod patronací fakultních nemocnic tak, aby ji mohli pacienti čerpat bez zbytečných prodlev a na stejné úrovni jako ve fakultních nemocnicích,“ doplnil náměstek Petr Kubis.
Odborná skupina připravuje na 20. 5. 2025 odborný zdravotnický seminář, kde budou diskutována jednotlivá témata, a to také v souvislosti s predikcí vývoje zdraví obyvatel Karlovarského kraje, kterou vytvořil ÚZIS na základě Zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva Karlovarského kraje. Toto téma bude prezentovat právě ředitel ÚZIS a člen odborné skupiny Ladislav Dušek. Bc. Jitka Čmoková