Klaus: Mění se prezident, ne režim. Pavel by měl ubrat a projevit pokoru. Nově zvolený prezident Petr Pavel by měl k úřadu hlavy státu přistupovat se vším respektem a pokorou. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl exprezident Václav Klaus. Ten je podle svých slov udiven z toho, že armádní generál ve výslužbě ještě nehovořil s dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem. Z nekomunikace se Hrad s týmem Pavla viní nepřímo navzájem.
„Vítěz voleb by měl přistoupit k prezidentskému úřadu se vším respektem a pokorou. Došlo ,jen‘ ke změně prezidenta, nikoli ke změně režimu či systému. Jsem velmi zneklidněn tím chaosem, k němuž teď dochází,“ řekl Klaus ve vysílání CNN Prima NEWS.
Bývalý prezident zmínil své znepokojení nad tím, že mezi nově zvolenou a dosluhující hlavou státu ještě neproběhla nějaká větší komunikace o předání úřadu.
„Považuji za velmi překvapivé a podivné, že dnes máme už několikátý den po volbách a přitom spolu dosud nemluvil dosavadní prezident republiky a nový. Je tragické, že spolu nemluvili. To, že si náš vítěz voleb dříve telefonoval s ukrajinským prezidentem či tchajwanskou prezidentkou než s naším prezidentem, považuji za naprosto mimořádné a nedovedu se s tím vyrovnat,“ sdělil Klaus.
A proč zatím k větší komunikaci mezi Pavlem a Zemanem nedošlo? Zeman v neděli novinářům při návštěvě Srbska řekl, že pokud Pavel o schůzku požádá, rád se s ním setká. Pavel se setkáním počítá. Podle něj by měl ale s vhodným termínem přijít Hrad.
„S Kanceláří prezidenta republiky ani s hradním protokolem zatím moc nespolupracujeme. Zaznamenal jsem gratulaci od Miloše Zemana. Čekal bych ale, že stávající kancelář bude iniciovat celý proces předávání administrativy. Jsme samozřejmě připraveni okamžitě reagovat. Odezva zatím není příliš vstřícná,“ přiznal Pavel v rozhovoru pro rádio Frekvence 1.
Pavel: Očekával bych profesionalitu
Podle někdejšího šéfa vojenského výboru NATO zatím kontakt s vedoucím Kanceláře prezidenta republiky Vratislavem Mynářem neproběhl. „Očekával bych, že ať už máme mezi sebou osobní sympatie, či antipatie, tak se přesto budeme chovat profesionálně a předání Hradu proběhne na úrovni,“ postěžoval si.
Klaus ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž prohlásil, že Petr Pavel by měl ubrat ve svých současných aktivitách. „Do 7. nebo 8. března máme pořád jiného prezidenta, takže partyzánské akce tohoto typu se prostě nesmí dělat,“ dodal. Tím Klaus přímo reagoval na Pavlův pondělní telefonický hovor s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wenovou.
Pavel nevyloučil, že do zmíněné asijské země vyrazí na oficiální návštěvu. V tom má zjevně podporu i předsedů obou komor Parlamentu. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) by měla Tchaj-wan navštívit už na konci března. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na Tchaj-wan odcestoval již v roce 2020.
Nově zvolený prezident v případě svého telefonátu s tchajwanskou prezidentkou Číně připomněl, že Česko je suverénní země. Věc prý předběžně konzultoval s českým ministerstvem zahraničí. „Nechtěl jsem tím hovorem někoho naštvat. Tchaj-wan je zemí, se kterou máme čilou obchodní výměnu,“ vysvětloval v rozhovoru pro Frekvenci 1.
X X X
POTÍŽE S PŘEDÁNÍM HRADU?
KLAUS SE STĚHOVAL DO NEOBYDLENÝCH KANCELÁŘÍ PO HAVLOVI
Problémové předání Hradu? Nic nového. Klaus se stěhoval do vybydlených kanceláří, líčil Weigl
Jisté napětí mezi nově zvoleným prezidentem a administrativou dosluhující hlavy státu není ničím novým. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to naznačil Jiří Weigl, někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause. Během vysílání sdělil, v jak neutěšeném stavu „prezidentskou štafetu“ předávala administrativa Václava Havla. Reagoval tím i na zprávy, dle kterých tým Petra Pavla zatím se současnou hradní kanceláří moc nespolupracuje.
„Tolik bych toto téma nedramatizoval. Když Václav Klaus nastupoval do funkce, tak to (také) hladké nebylo. V tom měsíci – tedy mezi zvolením Václava Klause prezidentem a jeho inaugurací – byly kanceláře po prezidentovi Václavu Havlovi nepoužitelné. Byl v nich vytrhaný nábytek. Vypadalo to skoro jako nepřátelské převzetí,“ řekl Weigl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Nově zvolený prezident Petr Pavel až do své inaugurace, která proběhne 9. března, bude úřadovat v Hrzánském paláci, který mu zapůjčil premiér Petr Fiala (ODS). Jde totiž o majetek Úřadu vlády.
Hrad terčem kritiky
„Bývá zvykem, že nově zvolený prezident před inaugurací dostane k dispozici prostory na Pražském hradě. Nás v této otázce nikdo z Hradu zatím nekontaktoval, proto jsme využili možnosti dočasně sídlit v Hrzánském paláci,“ sdělila CNN Prima NEWS Pavlova mluvčí Markéta Řeháková.
Petr Pavel také v rozhovoru pro rádio Frekvence 1 uvedl, že on ani jeho tým zatím s Kanceláří prezidenta republiky moc nespolupracují. „Zaznamenal jsem gratulaci od Miloše Zemana. Čekal bych ale, že stávající kancelář bude iniciovat celý proces předávání administrativy. Jsme samozřejmě připraveni okamžitě reagovat. Odezva zatím není příliš vstřícná,“ přiznal.
I podle někdejšího mluvčího Václava Klause Tomáše Klvani ale není třeba současnému napětí přikládat nějaký větší význam. „Že to teď drhne, je možná dáno tím, že současný prezidentský úřad nefunguje tak, jak by měl. Spolupracovníci Miloše Zemana jsou také pod terčem kritiky od svých nástupců. Sledujeme kočkování z obou stran. Občas bývají podobné problémy i v USA. Tolik bych to nehrotil. Nemyslím si, že by to mělo mít nějakou zásadní dohru,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS.
X X X
PAVEL POHRDÁ POLITIKY A LIDMI ČR, CHUDÁKŮM A FIRMÁM NEPOMŮŹE
PAVEL NA KOMUNISTCKOU VÝCHOVU OTCEM PLK PAVLA V TÁBOŘE ZAPOMNĚL
Pavel stihl mluvit s jinými prezidenty dřív než s vlastním, udivuje Klause
Budoucí prezident Petr Pavel očekává, že mu končící prezident Miloš Zeman nabídne termín pro vzájemné jednání. Nevidí důvod k tomu, aby o setkání zvlášť žádal. Uvedl to ve středu po setkání s premiérem a předsedy parlamentních komor.
Zatím je mezi končícím a začínajícím prezidentem pořádná mezera. | foto: MAFRA
Zeman přitom v neděli novinářům při návštěvě Srbska řekl, že pokud Pavel o schůzku požádá, rád se s ním setká, na což ve středu odkázal Zemanův kancléř Vratislav Mynář.
„Pokud by pan prezident Pavel chtěl pro svůj tým využívat některých prostor, které bychom určitě na Pražském hradě našli, věřím, že pan Zeman mu vyjde vstříc. Zatím však tento požadavek vznesen nebyl,“ řekl Mynář. Vyjádření následuje jen den poté, co Pavel zahájil činnost v prostorách Hrzánského paláce, kde mu kanceláře dočasně poskytl Úřad vlády.
Zprostředkovat by to mohl někdo třetí, třeba jiný ústavní činitel
„Myslím si, že tu rukavici poprvé zvedl pan Zeman, který řekl, že rád přivítá pana Pavla. Teď je míček, jak se říká ve sportovní hantýrce, na jejich straně,“ podotkl Mynář.
Pavel ve středu uvedl, že je stejně jako Zeman k vzájemnému jednání připraven. „Ale očekával bych, že stávající prezident mi navrhne termín. Nevidím žádný důvod k tomu, abych o něj nějak zvlášť žádal, protože je zřejmé, že se sejít musíme. Takže ten návrh termínu bych rád ponechal na stávajícím prezidentovi,“ řekl budoucí prezident.
Pavel chce mimo jiné Zemana požádat o to, aby už nečinil žádná zásadní rozhodnutí do konce svého mandátu. Například aby nejmenoval s předstihem nového předsedu Ústavního soudu, což Zeman nevyloučil.
Bývalý prezident Václav Klaus považuje za velmi překvapivé, podivné a tragické, že spolu dosud dosavadní a nově zvolený prezident České republiky nemluvili.
„Považuji za velmi překvapivé a podivné, že spolu dosud nemluvili dosavadní a nově zvolený prezident České republiky,“ uvedl v 360° bývalý prezident Václav Klaus. Dodal, že věří, že spolu najdou nějakou schůdnou cestu. https://t.co/ltWuHh6VMg | (2:20)
„Považuji za velmi překvapivé a podivné, že spolu dosud nemluvili dosavadní a nově zvolený prezident České republiky,“ uvedl v 360° bývalý prezident Václav Klaus. Dodal, že věří, že spolu najdou nějakou schůdnou cestu.
„To, že si náš vítěz voleb telefonoval s ukrajinským prezidentem a s tchajwanskou prezidentkou dříve, než s prezidentem své vlastní země, to považuji za něco velice mimořádného,“ řekl Klaus na CNN Prima News. Dodal, že věří, že spolu Pavel a Zeman najdou nějakou schůdnou cestu.
X X X
PAVEL CHCE NOVÉ STÁTY V NATO
Pavel by rád viděl v čele NATO čerstvou krev. Je ochotný setkat se s dalajlamou
Nově zvolený prezident Petr Pavel ve středu v rozhovoru pro server Blesk.cz uvedl, že je pro to, aby ve vedení NATO nastala změna. Podle jeho vyjádření by tak vyměnil generálního tajemníka Jense Stoltenberga, kterému letos mandát po devíti letech končí. Spekuluje se však, že by mohl ve funkci zůstat i nadále.
Jeden z dotazů se týkal také vedení NATO. Letos totiž bude končit mandát Jense Stoltenberga, který je ve funkci od roku 2014. Podle Pavla by bylo však dobré, kdyby do funkce znovu nenastupoval. Řekl to ve středu v rozhovoru pro Blesk.cz.
„Jens Stoltenberg už byl ve funkci prodloužen několikrát a ukázal, že je člověkem na správném místě, protože Alianci prováděl složitým obdobím a velice úspěšně. Na druhou stranu je důležité, aby v takto významných funkcích docházelo k rotaci a po tak dlouhé době by si i on zasloužil odpočinek a NATO někoho jiného s novou perspektivou,“ uvedl Pavel.
Nově zvolený prezident Pavel na úvod sdělil, že momentálně pracuje na složení týmu a na jeho vnitřním fungování. „Dnes (ve středu, pozn. red.) proběhne schůzka mezi designovanou šéfkou kanceláře a stávajícím šéfem kanceláře prezidenta, kde jak doufám, se domluví na základních parametrech předávání,“ uvedl na začátek Pavel. Dotaz padl také na exdiplomata Petra Koláře a jeho místo ve funkci. I sám Kolář ovšem avizoval, že nebude součástí hradního týmu.
Na otázku ohledně inaugurace a pozvaných hostů je podle Pavla ještě příliš brzo. Odpověděl to v souvislosti s dotazem, zda na ni pozve slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. „Inaugurace bude sice za pět týdnů, seznam hostů je do určité míry dán. Bavíme se tady o sestavě lidí, která je vždycky zvána na inauguraci. Ať už to jsou představitelé naší vlády i parlamentu,“ shrnul Pavel.
Setkání s dalajlámou
Pavel by byl také ochotný setkat se s tibetským dalajlamou i představiteli hongkongské opozice. „Neviděl bych v tom problém, a to ze stejných důvodů jako u telefonátu s tchajwanskou prezidentkou,“ sdělil Pavel.
S tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen Pavel telefonicky hovořil 30. ledna, hovor trval asi čtvrt hodiny. S tímto krokem však nesouhlasila Čína. Čínské ministerstvo zahraničí podle Reuters posléze uvedlo, že Pavel během volební kampaně řekl, že princip jedné Číny je třeba respektovat. „Čínská strana se to momentálně s českou stranou snaží ověřit, doufáme, že česká strana se striktně drží principu jedné Číny,“ dodal dříve Peking.
Prvním cílem Pavla bude tradičně návštěva Slovenska. „Společná cesta s prezidentkou by měla být nejen navázáním na to, že jsme měli společnou historii s Ukrajinou, ale že máme společnou historii i dnes. Je zájem Slovenska a stejně i České republiky, aby zvítězila Ukrajina,“ řekl Pavel a zdůraznil, že nesmíme dopustit, aby byla poražena.
X X X
PAVEL BY UŽ RÁD SEDĚL NA HRADĚ
Nevím, o jaké šedivé zóně Pavel hovořil. Místo na Hradě by bylo, řekl Mynář
Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář nechápe, o jaké šedivé zóně na Hradě hovořil zvolený prezident Petr Pavel. „Je to pro mě docela zarážející,“ řekl pro CNN Prima News. Dodal také, že pokud by měl Pavel zájem o některé prostory Hradu již nyní, prezident Miloš Zeman mu rád vyjde vstříc a poskytne je.
Z týmu Petra Pavla před několika dny také zaznělo, že prezidentova kancelář ztratila jakoukoliv sebereflexi, pokud jde o transparentnost výkonu vysokého státního úřadu, v rozsáhlé míře prováděli vlastní aktivity často v šedé zóně ne-li za hranou. Nově zvolený prezident to uvedl v rozhovoru pro časopis Reflex.
„Je to pro mě docela zarážející, protože nevím, o jaké šedé zóně pan prezident mluvil. Podle mě je důležité vycházet z jisté faktografie a důkazů. To znamená, že pokud by se něco takového tady skutečně dělo, věřím, že minimálně já, plus další lidé, kteří jsou kompetentní, by už dávno byli orgány činnými v trestním řízení popotahováni, obžalováni a předvolání k výslechu,“ řekl Mynář.
„Vzhledem k tomu, že k ničemu takovému za 10 let nedošlo, tak předpokládám, že informace, které má pan Pavel, se zakládají spíše na informacích z médií než na nějaké reálii,“ dodal.
Možnost komentovat optimistický přístup současného kancléře si však nenechala ujít poslankyně a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), dle které by si od Mynáře nikdo neměl nechávat radit. „Vždy porušil všechna protokolární pravidla a z vrcholných událostí udělal Matějskou pouť,“ nešetřila kritikou Němcová.
Čeká se, kdo se ozve dřív?
„Pokud by pan prezident Pavel chtěl pro svůj tým využívat některých prostor, které bychom určitě na Pražském hradě našli, věřím, že pan Zeman mu vyjde vstříc. Zatím však tento požadavek vznesen nebyl,“ řekl Mynář. Vyjádření následuje jen den poté, co Pavel zahájil činnost v prostorách Hrzánského paláce, kde mu kanceláře dočasně poskytl Úřad vlády.
K tomu se vyjádřila také Markéta Řeháková manažerka komunikace týmu Petra Pavla a budoucí mluvčí nového prezidenta. „Nás v této otázce nikdo z Hradu zatím nekontaktoval, proto jsme využili možnosti dočasně sídlit v Hrzánském paláci, který je dostatečně reprezentativní pro účely schůzek s nejvyššími ústavními představiteli i zahraničními médii,“ uvedla.
Mynář komentoval také středeční schůzku s příští kancléřkou prezidenta Janou Vohralíkovou. Ta ho požádala o informace o organizační struktuře Kanceláře prezidenta republiky. Dále si řekla o seznam personálií, organizační řád nebo seznam kontrol. Mynář souhlasil, že dokumenty připraví. Současný kancléř bude navíc také kontaktní osobou pro inauguraci Petra Pavla.
„Shodli jsme se úplně na všem a řekl bych, že nejen s paní Vohralíkovou. Spolu s ní přišel na schůzku také vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny pan Plíšek. Shodli jsme se na tom, jakým způsobem postupovat, co připraví naše kancelář, čím budeme součinní a co naopak udělá Poslanecká sněmovna a jak v tom bude zainteresován nový tým pana Pavla,“ vysvětlil Mynář.
Co se týče pracovního nasazení, prý se pro něj až do inaugurace nového prezidenta nic nemění. „Budeme pracovat tak, jako doposud. Pro nás se každodenní pracovní režim vůbec nemění a měnit nebude. Budeme jen aktivnější v tom, co společně dohodneme s paní Vohralíkovou. Budeme se snažit jí vyjít maximálně vstříc. Ať už to budou věci spojené s inaugurací, nebo předáváním úřadu,“ sdělil stávají kancléř s tím, že další jednání se uskuteční v pondělí 13. února.
Zeman rád přivítá Pavla, míní Mynář
Mynář v rozhovoru komentoval také možnou schůzku, která by měla proběhnout mezi stávajícím prezidentem Milošem Zemanem a jeho nástupcem. Zeman i Pavel přitom již dříve avizovali, že první krok očekávají od toho druhého. „Myslím si, že tu rukavici poprvé zvedl pan Zeman, který řekl, že rád přivítá pana Pavla. Teď je míček, jak se říká ve sportovní hantýrce, na jejich straně,“ uvedl Mynář.
Pavel již dříve sdělil novinářům, že chce Zemana na schůzce mimo jiné požádat, aby do konce svého funkčního období nečinil žádná zásadní rozhodnutí. Narážel přitom na Zemanovy úvahy jmenovat s předstihem nového předsedu Ústavního soudu.
X X X
PAVEL SE CHCE ZALÍBIT USA, BIDENOVI, PENTAGONU
ARMÁDA ČR DO SVĚTA?
Je generál mluvčím State departmentu USA?
Na to, že generál Pavel šlape v mezinárodních vztazích jak slon v porcelánu, přímo se zelenou zarputilostí, jsem už upozornil ve svém včerejším komentáři. Okomentoval jsem tak jeho výkon, kdy se několik desítek hodin po zvolení do funkce prezidenta neváhal spojit s prezidentkou Tchaj-wanu. A ještě přitom radit Číně, jak by měla organizovat politiku jediné Číny a dvou systémů. To, že to Čína považuje za zasahování do svých vnitřních záležitostí je pochopitelné. Ale to generála nezastaví.
V předvolební kampani hovořil o politice jediné Číny. Měl by se tohoto vyjádření, podle kterého byl také posuzován částí voličů, držet.
Možná, že část jeho amerických přátel si přeje vyhrotit vztahy s Čínou. Osobně bych to nepovažoval vůbec za moudré v situaci, kdy NATO není schopno zlomit odpor poměrně omezeného vojenského kontingentu (250 tisíc vojáků) Rusů na Ukrajině. A čínská vojenská moc je mnohem větší nežli vojenská moc Ruska. Sní snad pan generál a jeho američtí přátelé o světové jaderné válce? V každém případě je třeba být na pozoru.
Dnes ve svých výronech do zahraniční politiky nově zvolený prezident pokračoval. Prý by se měla Ukrajina stát členskou zemí NATO. Souhlasím s ním v jednom bodě. Že Ukrajina má bojeschopnější armádu nežli jsou ty současné profesionální armády zemí NATO, včetně armády americké. Ostatně viděli jsme před časem trapný ústup vojsk NATO z Afghánistánu, který připomínal spíše úprk. Milionová ukrajinská armáda skutečně zadržuje v současnosti čtvrtmilionový intervenční kontingent Rusů. Činí tak s velkým vypětím a s obrovskou finanční, materiální, logistickou a zpravodajskou podporou zemí NATO.
Pan generál došel k názoru, že se tedy Ukrajina má stát členskou zemí NATO. Ale ve vysoké politice platí, že po písmenu A vždy následuje také písmeno B. A pak ještě písmena C a D.
Konflikt na Ukrajině v podstatě vznikl z toho, že Rusové nechtějí připustit členství sousední země v NATO. A budou bojovat do té doby, dokud se této bezpečnostní hrozby nezbaví. Pokud si někdo myslí, že Ukrajina s podporou NATO je schopna porazit Rusko tak, aby bezpodmínečně kapitulovalo a přijalo v rámci kapitulačních podmínek také podmínku, že se Ukrajina stane členským státem NATO, pak mu gratuluji k takovému způsobu uvažování. A to vše de facto plyne z neodpovědných vyjádření nově zvoleného prezidenta.
To, že si prezident Ukrajiny Zelenský namrskává gatě před summitem s evropskými lídry a říká, že Ukrajina bude do dvou let členskou zemí EU, chápu. Potřebuje podpořit morálku svého strádajícího národa, který je možná v kritické situaci celé války. Na východní Ukrajině Rusové pomalu, ale jistě postupují a obávám se, že i když se během pár měsíců objeví na frontě zhruba čtyři sta modernějších typů západních tanků (Leopard, Abrams, Challenger), na situaci to příliš nezmění. Rusové srovnatelných tanků mají několik tisíc a z výrobních linek každý měsíc sjíždí desítky nejmodernějších ruských tanků T-90.
A podívejme se ještě na jednu stránku konfliktu, která je velmi důležitá. Podle zprávy ČTK, kterou těžko považovat za dezinformační, ruský vicepremiér Novak uvedl, že příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28%, respektive o 2,5 bilionů rublů., což je téměř 800 mld. korun. A těžba ropy podle Novaka se v Rusku loni zvýšila o 2% na 535 milionů tun, zatímco její export se zvýšil o 7%.
Zřejmě ještě úspěšnější bylo Rusko ve vývozu desítek milionů tun pšenice a jiných komodit. Jinak řečeno, dopad sankcí uvalených Západem na Rusko, dopadá na tuto zemi a její obyvatelstvo v míře spíše malé a naopak se, bohužel, promítá negativně na životní úrovni zejména středo- a východoevropských národů, respektive států, které patří do EU. A na jednom z prvních míst se to týká životní úrovně Čechů. Jejich průměrná reálná mzda se za léta 2022 a 2023 sníží proti výchozí základně roku 2021 zhruba o pětinu. To jsou konsekvence, které má konflikt na východě Ukrajiny na životní úroveň českých lidí.
Generál Pavel by se spíše než na českého prezidenta (podle svých vyjádření, která nejsou právě mírotvorná), hodil na mluvčího State departmentu (ministerstvo zahraničí) či ministerstva obrany USA.
Měl by si uvědomit pozici republiky, dopady války na Ukrajině na životní úroveň českého národa a na rizika plynoucí z eskalace konfliktu.
Prezident Zeman či bývalý prezident Klaus se musí trpně usmívat, když se dívají na brundibárské vstupy nově zvoleného prezidenta do mezinárodních vztahů, ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR
X X X
Hovory s Kyjevem a Tchajpejí? Petr Pavel je zkušený diplomat, signály nevysílá nechtěně, tvrdí Žantovský
Petr Pavel pro BBC řekl, že Ukrajina by si zasloužila, aby byla po skončení války přijata do NATO. Věří, že bude připravena jak morálně, tak prakticky. V rozhovoru pro The Financial Times mluvil o Číně, podle něj to není přátelská země a není kompatibilní se západními demokraciemi. Země Evropské unie by se podle něj měly zbavit veškerých iluzí o ní. Jeho výroky rozebírá Michael Žantovský, bývalý mluvčí Václava Havla.
x Petr Pavel se ujme prezidentského úřadu za více než měsíc, 9. března. Je obvyklé, aby v takové situaci zvolený prezident poskytoval rozhovory zahraničním médiím a pronášel tak silná vyjádření?
Je to velmi aktivní přístup k přípravě na prezidentský úřad. Nic v Ústavě nebo v zákonech tomu nebrání.
Profesionála napadne, že některé formulace, které může dnes generál Pavel formulovat velmi jednoznačně, by pro něj bylo těžké formulovat stejně jednoznačně, až se stane prezidentem. Možná i to je určitá výhoda.
x To znamená, že za měsíc a 10 dní už by rozhovory vypadaly jinak?
Já neříkám, že Petr Pavel změní svá stanoviska, to nepředpokládám. Ale formulace stanovisek samozřejmě bude jistě i nějakým způsobem konzultovat s vládou. A ve funkci nejvyššího ústavního činitele, hlavy státu, bude používat možná diplomatičtější formulace.
x Už teď ale jeho slova vyvolala pozornost. Jenom ve vysílání BBC jsme je mohli vidět opakovaně, protože v průběhu dne se tam jeho vyjádření objevilo několikrát. Neměl by být nově zvolený prezident až do své inaugurace zdrženlivější?
Já si myslím, že Petr Pavel chtěl vyslat určitý signál, který jednoznačně hovoří o jeho příklonu k havlovské zahraniční politice.
Koneckonců některá ta vyjádření připomínají vyjádření Václava Havla před 33 lety v novoročním projevu a v dalších dnech – o připravenosti setkat se s dalajlámou, o akcentaci lidských práv v naší zahraniční politice včetně výhrad, které máme v tomto ohledu vůči Číně.
To je signál, který je nepominutelný. Petr Pavel je natolik zkušený diplomat, že ho určitě nevyslal nechtěně nebo náhodou.
x Setkání s dalajlámou?
Do jaké míry podle vás ta slova stihl – a vůbec mohl – konzultovat nově zvolený prezident s vládou a ministrem zahraničí? Když uvážíme, že prezidentské volby byly v sobotu?
Všechna setkání Petra Pavla, která v těchto dnech probíhají, musí mít neoficiální neformální charakter, protože on ještě není v ústavní funkci. Ale předpokládám, že se i tato témata objevila při jeho setkání s poradcem premiéra pro otázky národní bezpečnosti, ke kterému došlo včera, nebo při jeho osobních, byť krátkých setkáních se samotným premiérem a s ministrem zahraničí.
Michael Žantovský je bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla, bývalý český velvyslanec ve Velké Británii a současný ředitel knihovny Václava Havla.
x Vnímáte slova Petra Pavla pro zahraniční média jako zásadní posun v zahraniční politice Česka?
Srovnáme-li je s postoji, která v posledních deseti letech vyjadřoval Miloš Zeman, a často bez konzultace s vládou, tak je to posun viditelný. Zásadní.
x Pro deník Blesk Petr Pavel ve středu řekl také to, že by byl ochotný se setkat s tibetským dalajlámou i s představiteli hongkongské opozice. V neděli v rozhovoru pro Český rozhlas přitom mluvil v souvislosti se vztahy s Čínou o tom, že nechce být slonem v porcelánu a že si uvědomuje, že s tím jsou spojeny i další ohledy. Jde to dohromady?
Je to vyjádření, které čínské představitele nepotěší.
Ale pokud jde o tibetského dalajlámu, ten i podle vlastních vyjádření není politickou figurou, ale duchovním představitelem tibetského buddhismu. Takže není nic, v čem by mu mohlo a mělo čínské vedení bránit.
Koneckonců dalajláma se pravidelně setkává s řadou čelních představitelů a v tomto ohledu musíme připomenout, že velkou zásluhu na tom měl Václav Havel, který byl první hlavou státu, která se s ním po svém zvolení setkala.
Pokud jde o setkání s představiteli hongkongské opozice, tady si myslím, že v pozici toho, kdo by měl něco vysvětlovat, je spíš Čína.
Čínská lidová republika se zavázala po připojení Hongkongu po období koloniální správy Velkou Británií, že bude po dalších 50 let dodržovat systém jedné země, ale dvou politických systémů. To se od loňského roku viditelně neděje a je to z našeho hlediska porušení čínských závazků.
X X X
Ukrajina bojuje s korupcí. ‚Berou to vážně, nemá se to vrátit do starých dobrých časů,‘ popisuje zpravodaj
Ukrajinská tajná služba SBU zahájila sérii domovních prohlídek v domech a bytech vysoce postavených politiků a státních úředníků. Podle listu Ukrajinska pravda jde o další etapu boje proti korupci. „Chmatáků je i tady celá řada. Ale právě to je jednou z nových linií boje proti korupci prezidenta Volodymyra Zelenského. Řekl, že personální změny a boj proti korupci bude pokračovat,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
x Kteří ukrajinští politici anebo státní zaměstnanci se dočkali nepříjemné „návštěvy“ tajné policie?
Je to celý seznam. Já ho tedy nebudu citovat celý, ale jde dohromady o desítky lidí na různých úřadech a stupních řízení ukrajinského státu.
Připomenu bývalého ministra vnitra Arsena Avakova. Tam se zdá, že je potřeba vysvětlit jakýsi podezřelý nákup vrtulníků, ale to bylo ještě vlastně před válkou, takže se to týká staršího období. Sám Avakov, významná figura tehdejší vlády, k tomu řekl, že to bylo kolektivní rozhodnutí vlády a on konkrétně za celý kontrakt odpovědnost nenese.
Jiný asi bude případ známého oligarchy Ihora Kolomojského. Tam policie přišla do jedné z jeho rezidencí. Vypadá to jako příměstská chata, takový pěkný srub.
Kolomojský, který dlouhodobě pobývá v Izraeli, je podezřelý z mnoha miliardových podvodů ve společnostech, jejichž je spolumajitelem. Tam jde v přepočtu o miliardy korun daňových úniků, různých machinací. Zatím jsou to ale jen podezření.
Tím výčet nekončí, protože tajná služba zasahovala také v případech náměstků na ministerstvech obrany, na ministerstvech infrastruktury a spoustě dalších úřadů.
x Ukrajinskou vysokou korupci, kterou jsi teď popisoval, nemá většina z nás šanci znát. Ale někteří se možná setkali s jedním z letitých problémů, a to s korupcí mezi celníky na ukrajinských hranicích. Jak se daří ukrajinské vládě bojovat právě s touto formou nepěkného chování?
Já jsem na Ukrajině zažil spoustu výměn celní služby a vždycky to dopadlo tak, že i další vedení se do něčeho namočilo.
Je to velmi lákavé být celníkem a mít kontrolu nad vším, co proudí přes hranici. Ukrajina s tím měla obrovský problém hlavně na karpatské celnici a na všech západních hranicích.
Teď přišla pozitivní zpráva, že bylo vyměněno celé vedení ukrajinské celní služby, včetně jejího šéfa Vjačeslava Demčenka a jeho náměstků. Razie byly také v bytech vysokých úředníků daňové policie, například daňové služby. Tam byla pro podezření z korupce vyhozená Taťána Kirienková, šéfová státní daňové služby.
A zřejmě také půjde o výměnu celého vedení daňového úřadu v hlavním městě Kyjevě, jak píše Ukrajinska pravda.
Kontroloři z USA
x Korupce může přinést pokles důvěryhodnosti a to zase může přinést pokles ochoty dodávat Ukrajině zbraně nebo jinou pomoc. Víme, že na Ukrajinu proudí obrovské množství humanitární pomoci a západních zbraňových systému. Dá se uhlídat, aby se všechno dostalo do správných rukou?
V tak obrovském objemu to asi nikdy nepůjde úplně stoprocentně. Ostatně už se objevilo několik skandálů s tím, že se pomoc opravdu nedostávala ke správným lidem. Ale nebyl to zásadní objem, nebyla to její většina, byla to vždycky menší část, která se potom objevila v menších obchodech, kde to nebylo tak vidět.
Samozřejmě že chmatáků je i tady celá řada. Lidí, kteří si chtějí na neštěstí sami přilepšit. Ale právě to je jednou z nových linií boje proti korupci prezidenta Volodymyra Zelenského, který řekl, že personální změny a boj proti korupci bude pokračovat.
Ve středu o tom mluvil také generální prokurátor Andrij Kostin, který upozornil, že pokud někteří úředníci očekávají, že se všechno vrátí do „starých dobrých časů“, kdy kradli prakticky všichni, tak se velmi pletou.
Teď to opravdu vypadá, že právě kvůli tomu, aby se vyvrátily různé pochybnosti a obnovila důvěra ve schopnost ukrajinského státu kontrolovat všechny toky, tak to začali brát velmi vážně.
Ostatně třeba Spojené státy už tady mají od léta vlastní tým kontrolorů a auditorů, kteří opravdu velmi přísně dohlíží na to, co se děje s americkými zbraněmi a jak jsou využívány.
X X X
Rusko na výročí války spustí gigantickou ofenzivu, bojí se Kyjev. Roli hraje symbolika
Nejtěžší boje války má Kyjev teprve před sebou, varuje tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov. Podle něj se schyluje k gigantické ofenzivě Ruska, kterou může Putin spustit na výročí války. Danilov se rovněž domnívá, že nepřítel ofenzivu povede jak z východu, tak i ze severu a jihu.
V poslední době se po dřívějším relativním klidu mění dynamika války na Ukrajině. Obránci hlásí, že nepřítel má téměř každý den vyšší a vyšší ztráty. Z této informace, kterou pravidelně zveřejňuje Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny, mimo jiné vyplývá, že boje na východě země jsou stále intenzivnější.
Moskevská propaganda podle televize Deutsche Welle tvrdí, že se Rusům již podařilo obklíčit Bachmut – město, o které se bojuje více než půl roku. Kyjev ale takovou informaci odmítá, podle něj útok v oblasti sice zesílil, fronta ale zůstává pevná. Koncem ledna o tom informoval také web The Kyiv Independent.
Všechny tyto projevy mohou znamenat potvrzení domněnek o chystané ruské ofenzivě. Před tou v rozhovoru pro Sky News varoval i tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov.
„Rusko chce situaci maximálně vyostřit. Shromažďuje všechny možné prostředky, podniká cvičení a manévry,“ sdělil Danilov s tím, že generální ofenziva by mohla začít 24. února – tedy v den výročí války. A stejně jako před rokem prý Rusové budou chtít prorazit z východu, jihu i severu.
„Na stole jsou všechny možnosti. V příštích dvou až třech týdnech nevylučujeme žádné scénáře,“ prohlásil politik. Ten dále prozradil, že ukrajinská armáda se na ofenzivu pečlivě připravuje. Danilov rovněž poděkoval za západní pomoc, která je letos mimořádně vysoká. Ukrajina dostane tanky a další těžkou techniku. Podle americké CNN přinese opravdový průlom například rozhodnutí Německa, které dalo po několika dnech váhání zelenou dodávkám strojů Leopard 2 obráncům.
Symbolika 24. února
Nejmenovaný zástupce západních úřadů pro Sky News sdělil, že zpravodajské služby na Západě se nedomnívají, že by Rusko chystalo něco, o čem Danilov mluví. Přesto podle něj hraje datum 24. února významnou roli.
„Už z tradice si Rusové spojují určitá data s milníky. Ukrajinci jsou v tomto ohledu také z podobné kultury. Ale ani z jedné strany jsem neviděl nic, co by naznačovalo, že mají něco v plánu,“ sdělil zdroj.
O chystané ruské ofenzivě promluvil i prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého už určitá prvotní fáze nepřátelských manévrů započala. „Myslím, že Rusko touží po opravdu velké odplatě. A také myslím, že už to začalo,“ prohlásila ukrajinská hlava státu. „Naší armádě věřím. Kousek po kousku je zastavíme, zničíme je a sami připravíme velkou protiofenzivu,“ dodal Zelenskyj.
X X X
FBI prohledává Bidenův prázdninový dům. Souvisí to s tajnými dokumenty v prezidentově bývalé kanceláři
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) provádí prohlídku v prázdninovém domě prezidenta Joea Bidena. Médiím to ve středu řekl jeho advokát Bob Bauer. Prohlídka podle listu The New York Times souvisí s dřívějším nálezem utajovaných dokumentů v Bidenově bývalé kanceláři a jeho domě. Bauer uvedl, že prezident s úřady plně spolupracuje a více informací oznámí, až vyšetřovatelé dokončí prohlídku.
Joe Biden ostře kritizoval republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, když vyšetřovatelé nalezli tajné dokumenty v jeho floridském sídle | Zdroj: Reuters
„Ve středu, za prezidentovy plné spolupráce a podpory, provádí ministerstvo spravedlnosti prohlídku v jeho domě v Rehobothu v Delawaru. V souladu se svými standardními postupy jde o předem veřejně neoznámenou prohlídku a my jsme souhlasili se spoluprací,“ uvedl Bauer. Ministerstvo spravedlnosti se k věci prozatím odmítlo vyjádřit.
Akce FBI představuje nejnovější vývoj v kauze utajovaných dokumentů nalezených u Bidena, které pocházejí z doby, kdy byl viceprezidentem v administrativě Baracka Obamy.
Biden ostře kritizoval republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, když vyšetřovatelé nalezli utajované dokumenty v jeho floridském sídle.
V úterý americká média informovala, že FBI podobnou prohlídku provedla už v listopadu v Bidenově washingtonské kanceláři výzkumné organizace Penn-Biden Center poté, co tam prezidentovi spolupracovníci našli malé množství utajovaných dokumentů.
Američtí prezidenti i viceprezidenti mají po skončení mandátu povinnost odevzdat svoji korespondenci i další takzvané prezidentské záznamy a rovněž utajované dokumenty Národnímu archivu USA.
X X X
Zeman je připraven se s Pavlem setkat, tvrdí Mynář. Vohralíková chce informace o prezidentské kanceláři
Dosluhující prezident Miloš Zeman je připraven se s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem setkat. Je to ale nyní spíše otázka na Pavla, řekl ve středu České televizi vedoucí Zemanovy kanceláře Vratislav Mynář.
Zeman při nedělní návštěvě Srbska novinářům řekl, že pokud Pavel o schůzku požádá, rád se s ním setká. Pavel se setkáním počítá, v rozhovoru pro televizi Nova v neděli ale řekl, že by měl podle Zemanova programu s vhodným termínem přijít Hrad.
„Nejsem ten, kdo by měl říkat moudra, kdo určuje, kdo má být první, nebo druhý. Vím, že pan prezident Zeman řekl, že je připraven se s novým prezidentem Pavlem setkat. Ale myslím si, že je to otázka na pana prezidenta Pavla,“ uvedl Mynář.
Zeman v sobotu blahopřál Pavlovi k vítězství v demokratických volbách a popřál mu, aby byl dobrým prezidentem České republiky. Blahopřání zveřejnil na twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Před volbou Zeman podpořil Pavlova protikandidáta, bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Pavel chce mimo jiné Zemana požádat o to, aby už nečinil žádná zásadní rozhodnutí do konce svého mandátu. Například aby nejmenoval s předstihem nového předsedu Ústavního soudu, což Zeman nevyloučil.
Budoucí kancléřka žádá o informace
Budoucí kancléřka nově zvoleného prezidenta Jana Vohralíková zároveň požádala Mynáře o informace o organizační struktuře hradní kanceláře a příspěvkových organizací, o seznam personálií, organizační řád či seznam kontrol fungování kanceláře a jejich výsledky. Řekla to ve středu po jednání s Mynářem, kterého se zúčastnil také sněmovní kancléř Martin Plíšek.
Mynář řekl, že jeho kancelář veškeré materiály připraví, další schůzka kancléřů se uskuteční v pondělí 13. února. Všechny odbory Hradu budou podle Mynáře k dispozici novému vedení kanceláře a prezidentovi také pro přípravu inaugurace, která se bude konat 9. března.
Vohralíková předala Mynářovi první návrh požadavků potřebných pro orientaci ve struktuře prezidentské kanceláře či o personálních smlouvách. Příští týden materiály podle ní dosluhující kancléř připraví.
Konkrétně požádala o aktuální organizační strukturu prezidentské kanceláře a dvou příspěvkových organizací, seznam lidí, kteří mají smlouvy na dobu určitou končící s mandátem prezidenta Miloše Zemana i smlouvy s přesahem za jeho funkční období, o organizační řád či o seznam kontrol a jejich časový harmonogram a výsledky.
Pavel chce hloubkový úklid
Pavel v neděli řekl, že bude chtít v kanceláři uskutečnit audit. Avizoval, že o tom chce jednat s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavem Kalou. Sejde se s ním ve čtvrtek.
V rozhovoru, který v úterý zveřejnil Reflex.cz, Pavel uvedl, že v prezidentské kanceláři bude potřeba nejen audit NKÚ, ale i hloubkový úklid ve všech oblastech. Odůvodnil to tím, že realita, se kterou se zatím v náznacích setkává, je výrazně horší, než si představoval.
Vohralíková ve středu uvedla, že nejdříve potřebuje informace o provedených kontrolách, pak je možné řešit, na co by se případný audit zaměřil.
Podle Plíška se středeční schůzka týkala zejména přípravy inaugurace. Mynář podle něj bude kontaktní osobou pro tyto účely. „Všechny otázky, které s inaugurací a slavnostním složením slibu nového prezidenta souvisí, budeme přímo řešit s ním,“ uvedl.
„Kancléř se nadále bude účastnit jednání, které vedu ve Sněmovně i za účasti Senátu k přípravě inaugurace,“ dodal Plíšek.
„Ještě chvilku jsem vedoucím, tak veškerou zodpovědnost za to musím nést já. Budu to přenášet na své jednotlivé kolegy, ať už je to protokol, bezpečnost a další, kteří všichni k tomu budou patřičně účastni,“ poznamenal Mynář.
X X X
Střídání na Pražském hradě? Zeman předá Pavlovi i soudní spory, přibližuje exkancléř Weigl
Hradní tým prezidenta Miloše Zemana odchází a měl by předat agendu nástupcům od Petra Pavla. Jak takové střídání na Pražském hradě vypadá? Žádný ověřený postup není, záleží na ochotě obou týmů spolupracovat, přibližuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, který pracoval deset let jako prezidentův kancléř. Kromě soupisu majetku si budou muset předat třeba i soudní spory.
x Jste s Vratislavem Mynářem asi jediní dva kancléři, kteří si v historii České republiky předávali hradní agendu. Václav Havel totiž skončil dříve, než nastupoval Václav Klaus.
Tam k předání také došlo, s Ivem Mathé (kancléř v závěrečném prezidentském období Václava Havla, pozn. red.) jsme si předávali a podepisovali protokoly o převzetí. Byl tam také audit Nejvyššího kontrolního úřadu, který trochu přesáhl nástup Václava Klause. Zažil jsem tedy jak přebírání, tak předávání.
X Zmínil jste audit Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ), je to tedy něco standardního, co se dělá při konci éry jednoho prezidenta a nástupu nového?
Prezidentů jsme v naší moderní demokratické historii neměli tolik, takže tradice není dlouhá. Ale myslím, že je to rozumné pravidlo, které se zavedlo. Poslední rok funkčního období končícího prezidenta provádí NKÚ hloubkový audit jak vlastní Kanceláře, tak Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány, aby si nastupující administrativa mohla být jistá, co přebírá a v jakém stavu Kancelář najde.
X Mohl byste připomenout, jak audity po Václavu Havlovi a Václavu Klausovi dopadly?
Audit je poměrně rozsáhlá zpráva, která se týká všech možných stránek – smluv, sporů, procesů a tak dále. Byly tam určité nejasnosti, něco se muselo dovysvětlovat, ale v zásadě nebyly shledány takové nedostatky, které by zadávaly nezbytnost nějakého postihu. Nakonec to proběhlo v přijatelné podobě.
Žaloby od Zemana k Pavlovi
X Zpět k předávání hradní agendy. Je na to zavedený postup, nějaký plán, co by se kdy mělo předat?
Nic, žádný předpis, žádný standard, který by se mohl aplikovat, neexistuje. Záleží to na ochotě a schopnosti těch dvou týmů spolupracovat. Jedna věc jsou protokolární záležitosti – předávací protokoly, soupisy majetku, inventarizace, stavy na účtech, soudní spory a podobné věci. A druhá věc je předání konkrétních agend, kde organizace funguje, trvá a pokračuje bez ohledu na to, kdy jeden prezident odejde a přijde druhý. Je důležité, aby noví lidé, kteří na Hrad přicházejí, byli seznámeni s praktickým chodem Kanceláře, s agendami a postupy, které jsou zaběhlé a fungují.
Právě ten počátek funkčního období nového prezidenta je vždycky velmi hektický. Inaugurace je velká protokolární akce, která je formálně společnou schůzí obou komor Parlamentu, ale je to společný úkol všech tří nejvyšších ústavních institucí.
A nepochybně každý prezident na začátku svého působení má velké aktivity v oblasti zahraniční politiky. Bude navštěvovat sousední země, bude se seznamovat se svými partnery v Evropě, bude zván na návštěvy. Na samém počátku je to velmi náročné období. Je potřeba, aby lidé, kteří to budou mít na starosti, měli jasnou představu, co to všechno obnáší, co je třeba dělat, jak navázat na to, jak fungovali jejich předchůdci nebo se seznámit s lidmi, kteří to dělají doposud, a vytvořit s nimi nějaký funkční tým.
X Zmínil jste soudní spory, které se také předávají. Pokud tedy někdo vede soudní spor s Kanceláří prezidenta republiky, tak ten přejde od týmu Miloše Zemana na tým Petra Pavla?
V čem je žalován Pražský hrad nebo prezident jakožto hlavu státu, tak to samozřejmě přechází dále. Pokud mohu zmínit svou zkušenost, tak my jsme po Václavu Havlovi převzali soudní spor s katolickou církví o katedrálu svatého Víta. Táhl se několik dalších let, což byla právně komplikovaná a politicky i společensky velmi sledovaná kauza. Nakonec se ale podařilo vztahy mezi státem a církví upravit tak, že bez ohledu na to, komu katedrála formálně patří, tak funguje ve prospěch nejen věřících, ale i ve prospěch všech občanů Česka. To se nám, myslím, podařilo.
X Jak dlouho takové předávání agendy trvá? Je na to v tuto chvíli do 9. března dostatek času?
Záleží, jakou mají prezidenti představu o tom, jak by jejich Kancelář měla vypadat. Nemusí platit, že se administrativy kompletně vymění, že přijdou úplně noví lidé. Třeba ve Spojených státech to tak obvykle je, v našem případě to doteď bohudíky nebylo.
Když Miloš Zeman přicházel na Pražský hrad, tak přicházel s velmi omezeným okruhem svých nejbližších spolupracovníků a Kancelář přebral tak, jak byla. Ke změnám, které tam za deset let nepochybně byly asi také značné, docházelo postupně. Tomu asi odpovídá i předávání agend. Tam, kde je kontinuita, není potřeba nic předávat. Pokud bude výměna aparátu rozsáhlá, bude rozsáhlejší i celý proces předávání.
X Co bylo na předávání agendy nejtěžší?
Když přišel Václav Klaus na Pražský hrad, tak došlo k tomu, že Václav Havel skončil o měsíc dříve, než byl zvolen Václav Klaus. A za to mezidobí se Kancelář téměř rozpadla. Byly tam ohromné odchody zaměstnanců, řada lidí byla ve výpovědi, nebyly podmínky pro to, aby prezident mohl plynule fungovat po bývalém prezidentovi, protože neměl Kancelář, neměl kde bydlet. Bylo to všechno velmi hektické a velmi nestandardní.
Příchod Miloše Zemana na Pražský hrad už byl standardním postupem. Vzpomínám si, že jsem asi dva dny po jeho zvolení navštívil nově zvoleného prezidenta s ředitelem Správy Pražského hradu v jeho prozatímních prostorách. Seznámili jsme se a ujasnili si, jaké má představy o převzetí, co všechno bude potřeba udělat a jak nastavit součinnost mezi dvěma týmy. To se povedlo. Myslím, že po inauguraci jsem tam ještě asi týden přesluhoval, abych předávání dokončil.
Pavel na Hradě?
X Pavel a jeho tým zatím úřadují v Hrzánském paláci. Je standardní, že by nový prezidentský tým už fungoval v části Pražského hradu, nebo se toto nenabízí?
Standardní v tomhle není nic. Touto formou přebíral Pražský hrad jenom Miloš Zeman. A pokud si dobře vzpomínám, tak jeho tým si po zvolení a před inaugurací pronajal prozatímní prostory někde kolem Loretánského náměstí, kousek nad dnešním Hrzánským palácem v privátně vlastněném objektu. Sami si tedy našli toto prozatímní působiště. Ale myslím, že není problém, pokud má nový prezident zájem, mu nabídnout vhodné prostory na Pražském hradě. Určitě tam je místa dost.
X Pokud by tedy Pavel chtěl a byla by vůle ze Zemanovy strany, tak by nově zvolený prezident mohl sídlit na Pražském hradě. Nic tomu nebrání?
Určitě mohl.
X Jako bývalý kancléř, myslíte si, že předání mezi Zemanovým týmem a Pavlovým proběhne hladce?
Těžko to mohu hodnotit. Nevím. Nového pana prezidenta znám pouze společensky. Ale vyjadřoval se velmi kriticky k tomu, jak dnes Kancelář funguje. Nejsem schopen to odhadnout, ale určitě to bude komplikovanější proces, než jsem zažil já s našimi nástupci. Alespoň to tak mediálně vypadá.
X Máte nějakou radu pro Janu Vohralíkovou, která se chystá ujmout funkce kancléřky?
Poradil bych jí věc, se kterou by mohla mít úspěch i u nového prezidenta a dalších kolegů, kteří přijdou nově na Pražský hrad. Poradil bych jí, aby si každý týden domluvili prohlídku s průvodci na Pražském hradě a každý týden absolvovali prohlídku nějaké jeho části. Je to úžasný prostor a málokdo ho zná, málokdo ví o všech úžasných detailech, které jsou s prostory spojené.
Je velmi důležité pro každého, komu je tento národní klenot svěřen do péče, aby ho dobře znal, aby to pochopil, aby procítil atmosféru všech středověkých a staletých zdí, místností, sálů a předmětů.
My jsme se o to na samém počátku pokusili, ale člověka pak pohltí nával práce. Lituji, že jsme to nedotáhli do konce a nepoznali úplně všechno. Svým nástupcům bych proto doporučoval, aby tomuhle určitě věnovali velkou pozornost. A nepochybně věřím, že by to bylo velmi zajímavé i pro pana prezidenta Pavla.
X V posledních dnech se hodně mluví o tom, kdo by měl iniciovat schůzku mezi Zemanem a Pavlem. Jak je na to váš názor?
Tohle je těžké posoudit, nechci být soudcem. Normální lidé by v normálních vztazích na tomhle neměli bazírovat. Měli by překonat hrdost a domluvit se. Já bych bez ohledu na to, jestli bych byl ten, který zve nebo nezve, tak bych se snažil projevit iniciativu, když druhá strana otálí. A tím myslím prezidenta i zvoleného prezidenta.
X X X
Brusel má plán pro firmy na zelené technologie. ‚Dohání Spojené státy a zbytek světa,‘ hodnotí expert
Firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, chce Evropská komise zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování projektů. Oznámila to předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Brusel chce podle ní podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Komise podle ní navrhne nové normy, které podporují produkci ekologických technologií a omezují závislost na dovozu z Číny.
Unijní exekutiva chce také uvolnit pravidla pro státní podporu a vytvořit zvláštní „fond suverenity“. To ale až po debatě s členskými státy, které nejsou v podpoře těchto plánů jednotné.
Evropská komise představila návrh podporující zelené firmy
Evropské země se obávají, že budou kvůli bezprecedentnímu americkému plánu ekologických investic evropské firmy znevýhodněny a vyslyší pobídky z USA, kam začnou orientovat část své produkce. Unie přitom dlouhodobě tvrdí, že chce být světovým lídrem v zavádění obnovitelných technologií.
„Chceme, aby zde toto odvětví zůstalo a prosperovalo. Lepší přístup k financím umožní našim výrobcům čistých technologií rychleji růst,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Komise se proto chystá umožnit státní podporu například pro výrobu baterií, solárních panelů, tepelných čerpadel nebo větrných turbín. Týkat se má také investic do přechodu současných průmyslových podniků na ekologicky čistší provoz.
Mimořádný rámec má fungovat do konce roku 2025 a být omezený výší podpory, aby vyhověl námitkám řady členských zemí. Měl by navázat na dosavadní pravidla platící do konce letošního roku, jimiž Unie umožnila státům podpořit firmy v reakci na covidovou pandemii a růst cen energií.
„Než rozhodneme o dalším postupu, budeme chtít znát názory členských zemí,“ prohlásila ve středu místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. Zatímco například jihoevropské státy volají po společném financování podpory ekonomik a povolení subvencí, státy jako Německo či Nizozemsko jsou tomu méně nakloněny.
‚Závody v subvencích‘
Vlády sedmi zemí včetně České republiky poslaly Komisi dopis, v němž varují před „závody v subvencích“ s USA. Washington hodlá v rámci zmíněné strategie investovat 369 miliard dolarů (8,1 bilionu korun).
„To, že má Evropská komise potřebu reagovat na již existující iniciativy Spojených států, ukazuje na to, že bude spíše než vyrovnávat, dohánět Ameriku a zbytek světa,“ komentuje pro Český rozhlas Plus situaci pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Daniel Šitera.
Podle Šitery není pravděpodobné, že by došlo k ohrožení vztahů mezi EU a USA. „Například EU se rozhodla regulovat digitální ekonomiku, kde mají dominanci americké podniky, a toto se nějakým způsobem vyřešilo,“ vysvětluje.
Brusel chce, aby unijní země využily na podporu obnovitelných projektů až 250 miliard eur (5,9 bilionu korun) z mimořádného fondu obnovy, z něhož zatím vyčerpaly jen malou část. Většina těchto peněz je pro členské země dostupná ve formě úvěrů, o jejichž využití ale zatím neměly všechny státy zájem.
Lídři unijních zemí budou o středečním plánu debatovat příští týden na mimořádném summitu. Teprve pak se v březnu Komise chystá navrhnout zmíněné normy.
Smíšené reakce
Součástí plánu Komise je také pomoc se zajišťováním pracovníků do nových odvětví zelené ekonomiky. Brusel má v plánu monitorovat případný nedostatek sil a usnadňovat jejich rekvalifikace nebo zefektivnit uznávání kvalifikací mezi jednotlivými státy a také z mimounijních zemí.
V zájmu omezení závislosti na Číně chce Komise podpořit uzavírání obchodních dohod EU s dalšími státy a také získávat zahraniční partnery pro dovoz kritických surovin.
Plán se dočkal smíšených prvních reakcí. Zatímco německý ministr hospodářství Robert Habeck jej označil za „velmi dobrý“, největší politické skupiny v Evropském parlamentu jej považují za málo ambiciózní a kritizují to, že se podle nich vyhýbá sociálním otázkám spojeným s ekologickou transformací.
Překvapivě pozitivně na něj podle Šitery reaguje i Francie, ta byla podle něj dříve prezentována spíše jako odpůrce politik přejímaných ze Spojených států.
X X
‚Neřekneme ano jejich žádosti.‘ Turecko blokuje vstup Švédska do NATO, vadí mu protestní pálení koránu
Turecko nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance mimo jiné kvůli tomu, že nezasáhlo proti protestnímu zapálení koránu. Ve středu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že vůči Finsku, kde se takový incident nestal, výhrady nemá. Turečtí představitelé dávají najevo, že by Ankara mohla finskou žádost schválit nezávisle na té švédské, připomíná agentura Reuters. Finsko stojí o společný vstup do NATO se Švédskem.
„Švédsko by se o to nemělo v tuto chvíli pokoušet. Neřekneme ano jejich žádosti o vstup do NATO, dokud budou povolovat pálení koránu,“ cituje agentura Erdogana.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ve středu uvedl, že pokud se severské země a NATO rozhodnou žádosti rozdělit, bude je Turecko hodnotit samostatně – a tu finskou příznivěji.
Nedávné demonstrativní spálení koránu před tureckým velvyslanectvím švédští vládní činitelé odsoudili jako neuctivé. I na tyto činy se podle nich však vztahuje ústavní ochrana svobody projevu. Policie proto při demonstraci proti aktivistům nezasáhla.
Finští představitelé ve středu uvedli, že chtějí pokračovat v přístupových rozhovorech společně se Švédskem. „Nejrychlejší možné schválení členství obou zemí je v nejlepším zájmu Finska, Švédska i celého NATO,“ uvedla finská vládní rada pro bezpečnost a zahraniční politiku.
Dánsko-švédský aktivista Rasmus Paludan, který pálení uspořádal, švédskému tisku řekl, že v podobných protestech chce pokračovat až do doby, kdy Turecko odsouhlasí vstup Švédska do Severoatlantické aliance.
Některá média už ale poukázala na Paludanovy kontakty s osobami s vazbami na Rusko. Švédsko a Finsko rozhodly o členství požádat po ruské agresi vůči Ukrajině.
Turečtí představitelé v uplynulých dnech naznačují, že by se finskou žádostí o vstup do NATO mohli zabývat odděleně od té švédské. Finsko a Švédsko opakovaně deklarovaly, že chtějí do aliance vstoupit společně. Helsinky však v lednu uvedly, že by se mohly stát členem NATO i bez Švédska.
Turecko vyjadřuje výhrady k rozšíření NATO o dvě severské země od loňského jara. Vyčítá jim, že nedostatečně bojují s teroristickými organizacemi, za které Ankara považuje Stranu kurdských pracujících, milice YPG a jejich sympatizanty či příznivce klerika Fethullaha Gülena. Aby proces rozšíření vůbec začal, podepsala trojice zemí v červnu memorandum.
Vstup Finska a Švédska do NATO musí schválit všechny členské země. S výjimkou Turecka a Maďarska to už všechny udělaly.
X X X
Polsko chce nezávislé Čečensko. Proč jste ho kdysi neuznali? čílí se Kadyrov
Čečensko si zaslouží nezávislost na Rusku, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ve čtyřminutovém videu se do něj obul čečenský vládce Ramzan Kadyrov. „Kde jste byli, když jsme o ni bojovali?“ řekl na „schizofrenní“ výrok. Čečensko si podle Kadyrova svobodu nemůže dovolit.
„Doufáte, že se některé regiony Ruské federace osamostatní?“ ptal se minulý týden moderátor francouzské televize LCI polského premiéra. „Jsou tu jisté části Ruska, ze kterých se stalo vězení pro další národy. Ty by se mohly osvobodit,“ odpovídá Morawiecki.
Například takové Čečensko. „Tento národ si zaslouží nezávislost,“ říká premiér. „Bojovali za ni celou věčnost a v posledních dekádách byli hodně motivovaní,“ pokračuje s tím, že velké kusy čečenského území byly během válek zničeny a že se tam staly mnohé válečné zločiny.
Dodá ještě, že by Poláci upřímně přáli Rusům, aby se v jejich zemi odehrály „normální procesy a vývoj“. Nemyslí si však, že by se to „na základě zkušeností z nedávných desetiletí a staletí“ dalo očekávat.
Na Morawieckého slova brzy zareagoval muž, který má současné autonomní Čečensko na povel – Ramzan Kadyrov. „Tak on říká, že by lidé měli podporovat Ičkerii. Kde jste byli, když jsme za ni bojovali? Když jsme se postavili za svou nezávislost?“ vzkázal na videu.
„Proč nás tehdy evropské země včetně Ukrajiny nepodpořily? Teď najednou podporují neexistující stát!“ vysmívá se. Odkazuje třeba i na to, že ukrajinský parlament loni v říjnu přijal deklaraci, v níž Čečensko označil za „území dočasně okupované Ruskem“ a odsoudil genocidu čečenského národa.
Podle listu The Moscow Times Kadyrov dodal, že si Čečenci nyní nezávislost nepřejí, a zdůraznil, že si sami vybrali, že budou součástí Ruské federace. Míní tím referendum z roku 2003, které však proběhlo pod taktovkou Moskvy.
Nedal si ovšem zcela pozor na ústa. „Nehledě na to, jak moc bychom chtěli mít vlastní stát, dnes nemůžeme existovat. Musíme krmit, šatit a vzdělávat populaci s 1,5 milionem lidí,“ vysvětluje a zmiňuje i další sociální projekty, na které by svobodné Čečensko nemělo peníze.
„Já, já jsem byl za Ičkerii a vy jste na nás nenechali vybudovat si svůj vlastní stát!“ dodává ve čtyřminutovém videu, v němž Morawieckého slova rovněž označil za „schizofrenní“. Dál také opakuje ruskou propagandu o „nacistech, fašistech a satanistech“, proti kterým prý teď Kreml bojuje, a loučí se arabským pozdravem „Alláhu akbar“ neboli „Bůh je veliký“.
Nezávislá republika Ičkerie vznikla v v říjnu 1991 v době, kdy se rozpadal Sovětský svaz. Zatímco Ukrajina, Bělorusko nebo státy Pobaltí si začaly vládnout samy, nezávislost Čečenska svět neuznal. Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin se volání po svobodě pokusil potlačit silou, první čečenskou válku však Rusové prohráli.
V dalších šesti letech se Čečensko propadlo do bezvládí a spirály násilí. Nový prezident Vladimir Putin nakonec v únoru 2000 poslal do Grozného armádu a druhou čečenskou válku už vyhrál. Do vedení kavkazské autonomní republiky dosadil někdejšího klerika Achmata Kadyrova, otce dnešního vládce.
Myšlenka samostatného státu je nicméně živá i mezi dnešními Čečenci. Pouhý den před Morawieckého výrokem promluvili zástupci čečenské diaspory v Evropě k delegátům Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE).
Předseda hnutí Sjednocená síla Džambulat Sulejmanov jim řekl, že diaspora „usiluje o nezávislost republiky“. „Toto je první krok na cestě k mezinárodnímu uznání čečenské nezávislosti,“ řekl podle Rádia Svobodná Evropa. Vystoupení se uskutečnilo díky podpoře ukrajinské delegace v PACE a objevil se tam i syn někdejšího prezidenta Ičkerie Aslana Maschadova Anzor.
Rádio Svobodná Evropa dodává, že i samotní Čečenci přiznávají, že se o vedení diaspory nyní přetahují dva muži. Kromě Sulejmana podobné konference pořádá i exilový premiér Ičkerie Ahmed Zakajev.
X X X
Hraniční ploty proti migrantům z peněz EU? Europoslanci se neshodnou
Tématem středeční debaty poslanců Evropského parlamentu bylo financování hraničních bariér z peněz Evropské unie. Europoslanci mluvili o tom, jak si poradit s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy. Zatímco zejména pravicoví politici nabádali k důslednější ochraně hranic a efektivnějšímu vracení migrantů do zemí původu, levice vyzývala k zavedení povinné solidarity s přetíženými jihoevropskými státy.
Europoslanci svou debatu namířili k mimořádnému summitu unijních lídrů, kteří se v Bruselu sejdou příští čtvrtek. Právě migrace bude jejich zásadním tématem v době, kdy evropské země po několika klidnějších letech loni opět zaznamenaly výrazný nárůst počtu lidí mířících z Afriky či Asie přes Středozemní moře či Balkán do EU.
„Současné počty migrantů jsou neudržitelné a lidé se ptají, proč státy nezaručí dodržování zákonů,“ prohlásil předseda nejsilnější lidovecké frakce v EP Manfred Weber.
Narážel tím na fakt, že loni požádalo v EU o azyl téměř milion lidí, což je skoro dvojnásobek předloňského počtu. Většinu z nich přitom tvoří později odmítnutí žadatelé mířící do unie z ekonomických důvodů. „Myslíme si, že by ve výjimečných případech měla (Evropská) komise finančně podporovat stavbu plotů. Někdy jsou bohužel nutné,“ prohlásil Weber.
Řada států zvláště ze střední a východní části unie volá po fondech na stavbu hraničních bariér. Komise však jejich přímé financování odmítá, neboť podle ní popírá ideu otevřené Evropy. Kriticky se k němu dnes vyjadřovali i poslanci z levicových skupin.
„Ti, kteří chtějí z Evropy udělat pevnost, a my, kteří věříme v solidaritu, bychom se měli umět dohodnout,“ řekla šéfka socialistické frakce Iratxe Garcíaová.
Stejně jako další zákonodárci vyzývala k tomu, aby lídři na summitu pokročili v jednání o nových migračních a azylových pravidlech. Ta vedle urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl počítají i s větší odpovědností všech států za péči o přijaté uprchlíky či odmítnuté migranty. Diplomaté jsou však v možnosti zásadního posunu kvůli stále nesmiřitelným pozicím členských zemí skeptičtí.
X X X
Čeká nás boxovaná Babiš-Okamura, na šéfa SPD nikdo jiný nemá, míní politolog
Čeká nás intenzivní souboj o to, kdo je lídrem opozice, řekl v pořadu v 360° na CNN Prima News politolog Jan Kubáček. Dále uvedl, že pokud by Andrej Babiš opustil Sněmovnu, ponechal by kolbiště Tomiu Okamurovi. „Na Okamuru, co se týče titulkování, rychlých soudů, kromě Babiše z ANO, nemá nikdo,“ konstatoval.
„Je to střet jižana s jižanem. Oba (Andrej Babiš a Tomio Okamura pozn. red.) mají tendenci mluvit emočně, rychle a výrazně,“ uvedl Jan Kubáček. „Proto si myslím, že tady nyní bude souboj, jestli se hnutí ANO podaří vyluxovat velkou část voličů SPD,“ dodal.
Podle něj se politikům nabízí strategie osvědčená z ciziny. „Pokud se chtěly takovéto subjekty zastabilizovat, tak si vybraly témata životních nákladů. Na to slyší de facto všichni nehledě na dílčí specifickou orientaci, bydliště, statut nebo vzdělání,“ vysvětlil.
Podle Kubáčka se tedy bude jednat o souboj, ve kterém bude hrát zásadní roli, kdo osloví větší část opozičního voličského světa, kdo v tom bude autentičtější a bude schopen se toho tématu držet a průběžně jej prezentovat.
„Počítejme, že nás čeká boxovaná nejen mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou, ale také velká boxovaná mezi Tomiem Okamurou a Andrejem Babišem,“ uzavřel Kubáček.
X X X
Cítím se nevinen, odmítl Skála obžalobu za popírání katyňského masakru
Komunista Josef Skála ve středu u soudu odmítl obžalobu, která ho viní z popírání válečného zločinu. Skála a další dva obžalovaní, Vladimír Kapal a Juraj Václavík, v diskusi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali, že katyňský masakr spáchali Sověti. Skála tato fakta v debatě označil za verzi zrežírovanou nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Za trestný čin popírání genocidia mu hrozí až tříleté vězení.
„Cítím se zcela nevinen. Nesouhlasím s popisem skutku, právní kvalifikací ani navrženým trestem,“ řekl Skála u Obvodního soudu pro Prahu 7, kam ho přišly podpořit desítky sympatizantů zejména staršího věku. Zhruba padesátka z nich se vměstnala do jednací síně, řada dalších musela zůstat na chodbě.
Debata, které se týká obžaloba, se uskutečnila v létě roku 2020. Moderoval ji obžalovaný Vladimír Kapal ze Svobodného rádia a vedle Skály v ní diskutoval také třetí obžalovaný Juraj Václavík – amatérský historik a autor knihy, jež podle anotace „odhaluje skutky, život a vládu Josifa Vissarionoviče Stalina, člověka zakydaného hromadou špíny“.
Podle historiků vyvraždila polské válečné zajatce v Katyni v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD. Kapal ale v pořadu podle obžaloby například uvedl, že „všechno je trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit“. Skála zase řekl, že na vytváření nacistické legendy o NKVD od počátku spolupracovala exilová polská vláda.
Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou. Hovořilo se také o tom, že masové popravy v terénu do hromadných hrobů byla čistě německá metoda. Kapal následně podle obžaloby záznam rozhovoru nahrál na YouTube, kde jej do nynější doby shlédlo přes 13 tisíc lidí.
Pouze jsme uváděli fakta, hájí se Kapal
„Odmítám se nechat soudit za to, co patří historikům, my jsme pouze uváděli fakta,“ prohlásil stručně Kapal. Daleko obsáhlejší výpověď poskytl vystudovaný hutní inženýr Václavík, který soudci zeširoka nastínil svou verzi dějin, podle níž jsou viníkem katyňského masakru Němci. „Žalobu žádám zamítnout jako nemístnou. Snad na tom nejsem tak zle, abychom nemohli vyjádřit pochybnosti. Nikomu neškodím, nikoho nenabádám k nepravostem,“ podotkl.
Soudce Tomáš Hübner Václavíka po několika desítkách minut zastavil. „Nebudeme tady dokazovat historii, protože je naprosto jasné, že to udělal Sovětský svaz a jeho složky,“ řekl s tím, že stejné argumenty jako Václavík používali opakovaně skalní stalinisté, než sovětský politik Nikita Chruščov prozradil, jak to s masakrem skutečně bylo. „Jestli mi chcete několik hodin vykládat, že Katyň spáchali Němci, tak to můžete, ale já vám neuvěřím,“ doplnil soudce za nesouhlasného hučení veřejnosti v jednací síni.
Skála, který je označovaný za stalinistu, se chtěl ucházet o post prezidenta republiky. Nesehnal ale dostatek podpisů od občanů. Před druhým kolem prezidentské volby se setkal s kandidátem Andrejem Babišem (ANO), což Babiš následně v médiích bagatelizoval.
X X X
Marek Prchal a Andrej Babiš ukončili spolupráci. Trvala deset let
Marketér Marek Prchal a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) ukončili spolupráci, která trvala deset let. Prchal to potvrdil serveru Info.cz. Důvodem podle něj není výsledek prezidentských voleb, konec v marketingovém týmu hnutí ANO byl naplánován už před nimi. Prchala nedávno ze svých řad vyloučilo sdružení reklamních profesionálů Art Directors Club Czech Republic. Babišovu kampaň před druhým kolem prezidentské volby totiž považovalo za neetickou.
„S Andrejem Babišem jsme se rozloučili a popřáli si hodně štěstí,“ dodává s tím, že po prezidentských volbách se měla jejich spolupráce završit tak jako tak – bez ohledu na výsledek.
Kreativec a marketér Marek Prchal pracoval od roku 2013 pro hnutí ANO. Byl členem volebního online týmu ANO, kterému pomáhal při všech jeho politických kampaní. Marek Prchal je zároveň autorem velké většiny příspěvků na osobních sociálních sítích Andreje Babiše.
Velkým dílem se také podílel na Babišově knize O čem sním, když náhodou spím. Babiš ho po sněmovních volbách v roce 2017 označil za „génia sociálních sítí“.
Prchal stál také u zrodu webu Médiář.cz, který se zaměřuje na marketing a média. V minulosti se mimo jiné podílel na prezidentské kampani Karla Schwarzenberga nebo radil pražské primátorce Adrianě Krnáčové.
Před několika dny se stal prvním členem, kterého za 30 let fungování vyloučilo sdružení Art Directors Club. Podle členů překročila Babišova kampaň nejen profesionální, ale i etické hranice.
Předseda hnutí ANO čelil kritice za billboardy s textem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják. Prezident Babiš.“ Kritici mu vyčítali, že to straší voliče. Babiš přiznal, že se text nepovedl, a slíbil, že ho změní. Na billboardech se pak objevily nové plakáty s nápisem „Generál nevěří v mír“ s dovětkem „Volte mír. Volte Babiše“.
Babiš nakonec ve druhém kole prezidentské volby prohrál o téměř milion hlasů s bývalým vysokým představitelem NATO generálem Petrem Pavlem.
V pondělním rozhovoru pro Mladou frontu DNES pak Babiš uvedl: „Je pravda, že náš marketér kampaň úplně nezvládl. Úplně se nepovedl ten billboard, na kterém neměl být voják, ale generál, a měl mluvit o míru. A ne o válce. Měli jsme se také víc držet hesla, že pomáhám lidem.“ Konkrétní jméno marketéra ale neuvedl.
X X X
Exekutor v 18 případech nezastavil exekuci, za průtahy mu hrozí pokuta
Kárný senát Nejvyššího správního soudu dnes projednal žalobu na píseckého soudního exekutora Stanislava Pazderku, verdikt vyhlásí 22. února. Podle ministerstva spravedlnosti Pazderka v 18 případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození dlužníka od placení pohledávek. Údajné průtahy trvaly od devíti do 63 měsíců. Ministerstvo navrhlo jako kárné opatření pokutu 50.000 korun.
Osvobození od placení pohledávek nastává podle insolvenčního zákona zejména poté, co soud rozhodne o splnění podmínek oddlužení.
Pazderka před kárným senátem odmítl vypovídat, hovořil za něj advokát Jan Frišman. Exekutor měl podle něj jiný právní názor než ministerstvo spravedlnosti, což nelze pokládat za kárné provinění. „Není možné to vnímat jako názorový exces ani projev svévole,“ uvedl Frišman. Poukázal na to, že zákon nehovoří zcela jednoznačně.
Ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) u soudu zastupovala Lucie Čevelová z ministerstva. Podle ní Pazderka nerespektoval judikaturu, která už tehdy byla ustálená, a šlo o úmyslné jednání, přičemž není jasné, na co chtěl vlastně exekutor čekat. „Má postupovat rychle, účelně, dbát ochrany práv účastníků,“ uvedla Čevelová.
Kárné žaloby na soudní exekutory projednává Nejvyšší správní soud veřejně jen zřídka. Častěji se zabývá agendou soudců a státních zástupců.
Loni Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vynesl rozsudek kritický k české právní úpravě a dosavadní praxi kárných řízení. Česko podle rozsudku porušilo právo exekutora Jana Grosama na spravedlivý proces, kárné senáty u Nejvyššího správního soudu prý nemají potřebnou nezávislost a nestrannost a stížnost k Ústavnímu soudu nepředstavuje plnohodnotný opravný prostředek.
V listopadu pak česká vláda uspěla u ESLP s požadavkem, aby stížnost Grosama řešil ještě velký senát v širším složení. Definitivní rozsudek lze podle informací Kanceláře vládního zmocněnce očekávat nejdříve na konci letošního roku.
X X X
Sociolog: Pohraničí potřebuje ekonomickou reformu. Vymlouvat se na odsun Němců 80 let je špatně
Výsledky prezidentských voleb odkryly regionální rozdíly mezi pohraničím a zbytkem republiky. Interpretace, že za volebním vzorcem stojí historická událost, konkrétně odsun Němců, nepovažuje sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research za adekvátní. „Mám pocit, že se tím trochu vymlouváme a s ekonomickou situací pohraničních regionů nic neděláme.“ Dodává, že samy regiony nemají dostatečnou moc situaci změnit.
x V sobotu jsme spolu trávili celé odpoledne ve volebním studiu Českého rozhlasu. Už tam jsme sledovali, jak účast a volba silně souvisely se sociální situací regionu, že?
Ve druhém kole sice Petr Pavel vyhrál i chudší regiony nebo to v nich bylo zhruba 50 na 50, ale pořád míra chudoby, exekucí, sociálního vyloučení, bytové nouze, nízkého vzdělání hodně souvisí s účastí a hodně souvisí také s podporou Andreje Babiše (ANO). Ty linie tam pořád existují.
Někdo to vykládá tak, že jde o Sudety, tedy o ty regiony, kde probíhalo vysídlení Němců a změnila se struktura obyvatel. Ale ono se ukazuje, že i v rámci Sudet hraje roli chudoba. Regiony jsou relativně rozdílné. Někde se účastnilo 70 procent, někde 50 procent, někde měl Andrej Babiš 60 procent, někde 40 procent.
Co se týče pohraničního regionu, který jsme kdysi označovali za Sudety, situace není tak jednoduchá. Není to tak, že by tam byla nějaká hranice a že by se jednalo o homogenní region. Takže bych to navrhl odhodit, protože se tím trochu vymlouváme. Mám pocit, že s ekonomickou situací pohraničních regionů nic neděláme.
x Co byste chtěl odhodit?
Tu interpretaci, která to svádí na 60 nebo 80 let starou událost. Když se kouknete do Polska, tak v bývalých německých regionech se volí nejliberálněji v celém Polsku, protože jsou naopak bohaté. Západní regiony vlastně byly bohaté už za Němců. Teď jsou také bohaté a Poláci tam často volí Občanskou platformu a podobně.
Jde o rozvoj regionů. Dá se pracovat s různými nástroji, ne se 80 let vymlouvat na odsun Němců.
Chudoba v pohraničních regionech
x Když půjdeme do historie, tak už před rokem 1938 bylo evidentní, že ne všechna místa v Sudetech jsou bohatá. Už tenkrát tam byla chudoba, že?
Přesně tak. Hodně tam zasáhla ekonomická krize ve 30. letech a už tenkrát byla v některých regionech 30procentní nezaměstnanost. To také plodilo nespokojenost a volbu henleinovců.
Problémy se vlastně táhnou mnohem déle než před vysídlení Němců. Měli bychom se zabývat tím, jak problémy omezit. Byť se to nedá změnit za 10 let.
x Nedá se říct, že by se tyto problémy neřešily, ale neřeší se určitě dostatečně. Z jakého důvodu to je? Protože je to běh na delší trať než na jedno volební období a jen obtížně se na tomto tématu dají vyhrát volby?
To myslím, že je hlavní důvod. Není moc ochota dělat věci, které budou mít efekt za 12 let, protože když podpoříte vzdělávání, oddlužení a změníte daňový mix, aby tam lidem zůstávaly peníze, tak samozřejmě efekt nebude za dva roky. Takže vy se toho jako politik nedočkáte.
Druhá věc je, že regiony mají relativně slabé politické zastoupení v centrální politice, takže tam nemají takové slovo. Voliči mohou ovlivňovat volby ve smyslu přinášení kandidátů, kteří jsou kritičtí vůči polistopadovému vývoji. Ale nemají dostatek kandidátů nebo hlasů na to, aby ovlivnili centrální politiku ve prospěch regionů.
Zároveň ne všichni politici z regionů mají zájem to zlepšovat. Řada z nich těží ze sociálního napětí svou politickou moc, takže nemají takový zájem na rozvoji regionu.
x Drtivá většina lidí, na které doléhá třeba momentální drahota nebo důsledky krize, je na tom tak, že vlastně nemá politický subjekt, který by je efektivně politicky obsloužil. Mohou se dostat do hledáčku třeba SPD anebo také hnutí ANO. Ale to je tak všechno.
Když vláda bude dělat daňovou reformu, tak ji lze udělat ve prospěch regionů – když málo daníte nízkopříjmové zaměstnance. Nebo se to dá udělat naopak v neprospěch regionů. Doufám, že regionální rozvoj bude optika, kterou budeme posuzovat většinu reforem, protože je to potřeba.
Nové reformy
x Je po volbách, byť tedy prezidentských. Je při všech těch komplikacích dobrý čas na nějaké nezbytné reformy?
Myslím, že teď přijde čas zabývat se těmi, které spěchají. Například aby i v tomto roce neodešlo do předčasných důchodů 80 000 lidí, tolik to bylo minulý rok a bude to stát miliardy. Vláda podle mě musí trošku omezit výhodnost odcházení do předčasných důchodů.
Zároveň důchodový systém bohužel narazil na své limity. Lidé, kteří odcházeli do důchodu v roce 2021 a 2022, stihli valorizace. Narostou jim důchody o 25 až 30 procent. Člověk, který půjde do důchodu v roce 2024, bude mít stejný vstupní důchod jako člověk v roce 2021, ale nestihne valorizace. Takže bude mít třeba o 3 až 4 tisíce menší důchod.
Hodně na to doplatí, jelikož valorizace bude od 2024 relativně nízká. Inflace dolehne i na tyto lidi, budou mít vyšší ceny, ale nebudou mít vyšší důchody. Je tam nastavena velká nespravedlnost.
x Ukázalo se znovu, že je společnost rozdělená, jak nám to vyšlo v projektu Rozděleni svobodou?
Rozdělení je určitě regionální, ekonomické. Postojové rozdělení není tak jednoznačné, jak si občas myslíme. Já bych řekl, že to hezky ilustruje kampaň Petra Pavla.
Na jedné straně stavěla na heslu řád a pořádek a klid a podobně. Na druhé straně Petr Pavel prosazuje relativně liberální hodnoty. To znamená ochrana klimatu, boj proti klimatickým změnám, práva LGBTQ.
Není pravda, že lidé, kteří jsou liberální, neuznávají věci jako řád, pořádek, vymahatelnost práva, předvídatelnost. To sdílí i část liberálních lidí, kteří se zajímají o práva menšin a ochranu klimatu. Mám pocit, že kampaň Petra Pavla to hezky spojila. Ukázala, že v tom není tak velké rozdělení, jak se o to někdy snaží polarizující politické tábory.
X X X
Veletrhy HOLIDAY WORLD & REGION WORLD představí exotické trendy ve světě, unikáty Česka a připomenou rozpad Československa
Mezinárodní veletrhy cestovního ruchu a regionální turistiky HOLIDAY WORLD & REGION WORLD uvedou již po jednatřicáté aktuální trendy cestovatelského oboru. Ve dnech 17. až 19. března se v PVA EXPO PRAHA budou prezentovat atraktivní destinace napříč kontinenty a turistická lákadla v Česku. Letošní ročník připomene také 30. výročí rozpadu Československa a s ním i přetrvávající úzké partnerství obou zemí. Bohatý program přinese zajímavosti pro profesionály i pro laické milovníky cestování. Oficiálními vozy veletrhu jsou automobily značky FORD.
„V duchu třicátého výročí rozdělení Československa na dva samostatné suverénní státy se ponese letošní ročník veletrhu HOLIDAY WORLD. Jeho partnerskou zemí se pro rok 2023 stala naše bratrská země Slovensko, s níž i po třech desetiletích od odloučení udržuje Česko blízký vztah,“ řekla ředitelka veletrhu Janica Ciglianová. V rámci veletrhu budou zastupující národní agentury obou zemí CzechTourism a SLOVAKIA TRAVEL prezentovat na zahajovací tiskové konferenci vzájemnou spolupráci v oblasti cestovního ruchu a představí také nejzajímavější turistické destinace svých regionů.
Ani letos nebudou chybět v Letňanech exotické perly. Po letech se na HOLIDAY WORLD vrací Japonsko a po covidové absenci i Egypt, Jamajka nebo Sasko. Návštěvníci uvidí také expozice z nových resortů Portugalska a Maďarska a nabídku představí několik specialistů z Gruzie nebo tradiční destinace Maroka, Tuniska, Filipín, Indonésie, Thajska či Peru. S nabídkou nejlákavějších amerických turistických lokalit přijede do Letňan Amerika Tours. V rámci doprovodného programu veletrhu si návštěvníci vychutnají kulturní vystoupení indonéských hudebníků nebo exotické Jamajky, prezentovat se budou také hotelbus Pangeo tours, expedice Tatra kolem světa 2 a mnoho dalších.
Veletrh REGION WORLD bude opět událostí s nejkomplexnější přehlídkou turistických trendů a novinek v rámci téměř celé republiky. Letos nabídne ještě větší inspiraci pro všechny typy dovolené, široké portfolio nabídek tuzemských zájezdů i přehledy nejzajímavějších míst v krajích než v loňském roce. Partnerským regionem se pro rok 2023 stal PLZEŇSKÝ KRAJ.
Program pro odborníky i dobrodruhy
I tentokrát bude první den veletrhů vyhrazen odborníkům z cestovního ruchu, pro které organizátoři připravili bohatý program. V pátek 17. března proběhne 12. ročník konference vzdělávací platformy Fórum cestovního ruchu, kterou pořádá agentura CzechTourism. Jeho stěžejním tématem bude udržitelný turismus, a to v ekonomickém, enviromentálním a sociálním ohledu. Akce se zabývá aktuálními i budoucími výzvami turismu, které mají či budou mít zásadní vliv pro zahraniční i tuzemské návštěvníky České republiky. Ve stejný den se uskuteční také čtvrtý ročník MBM Tourism Prague, a to formou osobních obchodních jednání profesionálů. Již podruhé ve své historii se bude na letňanském výstavišti udělovat také prestižní ocenění Velká cena cestovního ruchu 2022/2023 pořádané komunikační agenturou COT Group. O vítězství se bude bojovat v kategoriích Nejlepší turistický produkt, Inovativní marketingová komunikace, Nejlepší e-projekt a Nejlepší udržitelný projekt.
Jaký kraj byl loni pro Čechy nejpopulárnější? To prozradí slavnostní vyhlášení výsledků ankety Kraj mého srdce, jejímž pořadatelem je redakce portálu Kam v česku ve spolupráci s ABF, a.s. a která se koná pod záštitou Asociace krajů ČR. Anketa, v níž je možné hlasovat až do konce února, mapuje míru popularity krajů u široké veřejnosti i u odborníků. Vítězové 11. ročníku si převezmou své ceny během doprovodného programu veletrhů v pátek 17. března.
O víkendu 18. a 19. března proběhne festival KOLEM SVĚTA, který uvede celou řadu cestovatelů a dobrodruhů, fotografů, digitálních nomádů či poutníků. Zájemci si mohou přijít poslechnout dobrodružství z Ugandy, Kanady, Aljašky, Tibetu, Indonésie, Kyrgyzstánu, ale také Norska, Španělska, Madeiry nebo se dozvědět, jak cestovat s dětmi. Vystoupí cestovatelé a fotografové Petr Jan Juračka, Petr Slavík, Miloslav Martan, Viktorka Rys Hlaváčková, Jana Wolfová, Igor Brezovar, Vladimír Váchal, Karel Wolf, Ruda Švaříček, Jan Rendl, Lukáš Zeman, Tereza Tobiášová, Erika Valkovičová a další.
Veletrhy HOLIDAY WORLD & REGION WORLD se také letos konají v souběhu s výstavou obytných automobilů a karavanů FOR CARAVAN a s výstavou lodí a vodních sportů FOR BOAT. Lucie Bártová, vedoucí PR oddělení ABF
X X X
Úřadům práce chybí 232 lidí pro vyřizování dávek. Nabízí plat od 22 tisíc hrubého
Úřady práce se potýkají s nedostatkem pracovníků, kteří by vyřizovali dávky. Aktuálně jich chybí 232. Nejvíce neobsazených míst je v Praze, a to až osm desítek. Žadatelé navíc kritizují úřady, že je vydávání dávek zpožděné. Ministr práce Marian Jurečka tak avizoval odměny i úpravu platových tabulek.
Na společném jednání sociálních výborů Sněmovny a Senátu to ve středu řekl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Jeho instituce čelí náporu žadatelů a stížnostem za zpožďování dávek. Stav kritizoval ve středu i ombudsman Stanislav Křeček. Podle něj jediným řešením k získání chybějícího personálu je zvýšení platů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka řekl, že i pro letošek počítá s mimořádnými odměnami pro úřady práce a ministerstvo chystá také úpravu platových tabulek. Ministr kritizoval šéfa úřadu za neřešení situace.
V úřadu práce je zhruba 11 500 míst. Podle Najmona je neobsazených postů v republice celkem 381. Na vyřizování dávek schází 232 lidí, z toho 80 v Praze. V agendě zaměstnanosti je dalších 87 volných postů. Výběrových řízení nyní úřad pořádá 78, upřesnil generální ředitel. Podle něj úřad konkurzy zrychlil.
V metropoli nabízí příplatek hned při nástupu. V republice se přijalo 47 pracovníků na dohodu. Pracovníci se mezi pobočkami přerozdělují, digitální žádosti zpracovávají pracoviště v Libereckém a Ústeckém kraji. Zaměstnancům má ulevit také call centrum, které místo nich bude odpovídat na dotazy.
Ombudsman členům výborů řekl, že se ochránce práv běžně úřady práce nezabývá. „Vedl nás k tomu extrémní nárůst počtu stížností klientů i samotných úřadů na situaci, do které se dostávají a na kterou se nereaguje. Dochází k prodlevám, které občany přímo ohrožují,“ uvedl Křeček.
Zmínil půlroční i delší zpoždění výplaty podpory od státu. Jako řešení problému s neobsazenými místy vidí nárůst platů. „To je jediná možnost, že zvýšíme příjmy lidí,“ řekl ombudsman.
Mimořádné odměny
Pracovníci úřadů práce dostali mimořádné odměny už loni. Podle ombudsmanovy kanceláře průměrná částka za minulý rok dosáhla 39 100 korun. Generální ředitel řekl, že se tak průměrný výdělek zvedl ze 30 200 na 35 tisíc korun hrubého. Poukázal na to, že s těmito částkami není možné konkurovat mzdám ve firmách, a to zvlášť v Praze.
Nástupní platy zaměstnanců úřadu práceTi, kteří sedí přímo za přepážkami a jednají s klienty, spadají většinou do deváté platové třídy. To znamená, že čerstvý absolvent si podle stávajících tabulek přijde na 21 710 korun hrubého měsíčně. Hranici 30 tisíc korun zaměstnanec překoná až po více než 27 letech praxe. Třeba sociální pracovníci na úřadu práce spadají do desáté platové třídy. Jejich nástupní mzda činí 23 390 korun a nejvyšší 34 370 korun. Tu ale takový zaměstnanec získá jen s praxí nad 32 let. |
Jurečka řekl, že s mimořádnými odměnami počítá i pro letošek. Slíbil na ně „minimálně stejný objem“ peněz. Ministerstvo připravuje také nové nastavení platové tabulky a tarifů, aby se výdělky v úřadu práce zvedly. Od ledna se zvýšil rizikový příplatek, podotkl ministr.
Jurečka kritizoval generálního ředitele za neřešení situace. „Od srpna jsem dal prostor, aby se udělaly změny, pokud úřad práce potřebuje… řekl jsem, že jsem připraven je realizovat. Ale i úřad práce musí říct, že je připraven je realizovat. Není to prostě dobře fungující úřad,“ uvedl Jurečka.
Opoziční poslanci se naopak Najmona zastávali. Kritizovali vedení ministerstva. Zmiňovali stav digitalizace či odměňování. Koaliční zákonodárci se za vedení resortu postavili, podle nich musí personální otázky a chod úřadu řešit generální ředitel. Šéf sněmovního výboru Vít Kaňkovský to označil za slovní přestřelku, vyzýval ke spolupráci.
X X X
Romové demonstrovali na Stodolní ulici. Chceme zákon pro všechny, skandovali
Ve známé Stodolní ulici v centru Ostravy demonstrovala ve středu v podvečer asi stovka Romů. Protestovali proti tomu, že ochranky některých barů v této oblasti údajně bezdůvodně fyzicky napadají romské návštěvníky a policie prý s tímto násilím nic nedělá. Dav došel až k blízké policejní stanici.
Akci svolal známý romský aktivista David Mezei. „Jen v lednu se staly dva takové případy, kdy ochranka úplně bezdůvodně zmlátila jednoho mladého návštěvníka jen proto, že to je Rom. To už tak nejde. Policie jen šetří, ale nikdy nic nevyšetří,“ zlobil se Mezei za souhlasného pokřiku dalších účastníků demonstrace.
Poté se zástup zhruba stovky lidí vydal od křižovatky s Nádražní ulicí po Stodolní ulici až k jednomu z barů a poté k blízké policejní stanici na Masné ulici. Tam chtěli dovnitř služebny, ale to jim nebylo umožněno.Romové skandovali například hesla: „Chceme zákon pro všechny“ nebo „My jsme tady doma“ a „Už toho máme dost.“
K žádnému incidentu však nedošlo, demonstraci policie monitorovala, s pořadateli akce byli v kontaktu i zástupci policejního antikonfliktního týmu a policie dokonce na několik minut musela zastavit dopravu na Poděbradově ulici.
Policie: Oznámením o napadení se zabýváme
„Vzhledem k avizovanému počtu osob byl na místě vyšší počet policistů služby pořádkové policie. Úzce jsme spolupracovali se strážníky městské policie. Byli jsme připraveni a komunikovali jsme průběžně s účastníky akce,“ uvedla policejní mluvčí Soňa Štětínská s tím, že podle policejních odhadů bylo na místě zhruba sto padesát osob.
Odmítla, že by se policie oznámením o napadení nezabývala. „První případ se stal v polovině ledna. Hlídka policistů si na veřejném prostranství všimla několika osob, které policistům sdělily, že mělo dojít k napadení 18letého muže v jistém podniku na ulici Stodolní v Ostravě. Policisté okamžitě zareagovali a začali informace od osob již na samotném místě prověřovat,“ popsala s tím, že vyšetřování pokračuje.
„Ve druhém případě mělo dojít k napadení dvou mužů, ročník 1999 a 2002, před zhruba deseti dny, policisté věc prověřují pro podezření z přečinu výtržnictví,“ řekla Štětínská. Zdůraznila, že se případy zabývají jako kterýmkoliv jiným. „U obou případů policisté dosud činili potřebné úkony, některé další jsou však závislé rovněž na součinnosti zainteresovaných osob,“ upozornila.
X X X
Znásilnění ve 12 letech i setkání s Putinem. Andersonová napsala paměti
Pamela Andersonová (55) v dětství opakovaně čelila sexuálnímu násilí. Dokonce ji znásilnili, když jí bylo pouhých 12 let. Modelka a herečka, která se proslavila seriálem Pobřežní hlídka, to uvádí ve svých pamětech nazvaných Love, Pamela. Kniha se začíná prodávat v úterý.
Pamela Andersonová se narodila v malém městečku Ladysmith na západě Kanady do mladé rodiny, v níž otec alkoholik opakovaně napadal její matku. I mladá Pamela se v těžkém prostředí několikrát stala terčem násilí. Poprvé, když jí bylo mezi šesti a deseti lety, ji zneužívala chůva. „V té době jsem nic z toho nechápala. Vyhrožovala mi a říkala, abych to nikomu neříkala. Jinak se něco stane,“ vzpomíná Andersonová.
Když jí bylo 12 let, znásilnil ji pětadvacetiletý známý. O dva roky později ji sexuálně napadl její středoškolský přítel spolu se skupinou kamarádů. „Nikomu jsem o tom neřekla. Prostě jsem to vyblokovala,“ píše herečka. „Jak jsem dospívala, uvědomila jsem si, že většina mých kluků byla špatná – a postupně se to zhoršovalo.“
Pamela Andersonová a Tommy Lee (1995)
Herečka má za to, že v něčem její kluci připomínali jejího otce. Násilím skončilo i první z jejích celkem šesti manželství. Bubeník skupiny Mötley Crüe Tommy Lee ji napadl, když v rukou držela jejich sedmitýdenního syna Dylana, za což skončil na šest měsíců za mřížemi.
Andersonová ale v pamětech vzpomíná i na šťastnější okamžiky svého života, například jak ji ve 22 letech na sportovním stadionu náhodou objevili pro reklamu a později modeling pro Playboy, na jehož titulní stranu se dostala čtrnáctkrát, což nikdo jiný nedokázal.
Popisuje také setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu, kde byla jako představitelka organizace na ochranu zvířat PETA, nebo „platonický“ vztah se zakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem, kterého několikrát navštívila na ekvádorské ambasádě v Londýně, která mu několik let poskytovala azyl.
X X X
LIDÉ MOHOU ZVOLIT NEJ TURISTICKÉ ATRAKTIVITY OSTRAVSKA
Moravskoslezský kraj chce i v tomto roce vyzdvihnout to nejlepší z turistické nabídky. Čtvrtý ročník cen cestovního ruchu představí výjimečná místa a ocení práci těch, kteří turismus rozvíjí. Ocenění mohou získat například opravená nádraží na Osoblažsku, cyklostezka Poodřím nebo oblíbené hotely v kraji. O vítězích budou rozhodovat odborníci i veřejnost.
„Když se lidí ze zbytku republiky zeptáte, co by je v Moravskoslezském kraji zajímalo, jedním dechem vyjmenují ostravskou ZOO, Dolní Vítkovice, Hukvaldy a třeba Lysou Horu nebo Praděd. Jistě, tato místa stojí za návštěvu a pro náš cestovní ruch jsou nesmírně důležitá. Můžeme ale nabídnout i další perly, které si zaslouží pozornost a rozhodně stojí za návštěvu. Naše soutěž Ceny cestovního ruchu právě na taková místa upozorňuje, letos mají šanci na výhru například cyklostezka Poodřím, geopark Krajina břidlice nebo nedávno otevřené Muzeum trojmezí v Jablunkově,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška s tím, že součástí soutěže je i ocenění osobností, které cestovních ruch u nás nějakým způsobem významně podporují.
Ve čtvrtém ročníku ankety se bude rozhodovat v pěti kategoriích: Osobnost cestovního ruchu, Nejlepší počin cestovního ruchu, Nejoblíbenější ubytovací zařízení, Designový či architektonický skvost a Nejoblíbenější cyklotrasa, cyklotraily nebo běžecká trasa. „Soutěží Ceny Cestovního ruchu Severní Moravy 2022 chceme zviditelnit kvalitní projekty a turisticky zajímavá místa. Chceme tak nejen podpořit zájem turistů o náš kraj, ale i motivovat ty, kteří v cestovním ruchu pracují, aby své služby neustále zlepšovali,“ uvedl Petr Koudela, jednatel krajské centrály cestovního ruchu, která soutěž ve spolupráci s Moravskoslezským krajem pořádá.
Lidé mohou hlasovat ode dneška na stránkách Cen cestovního ruchu Severní Moravy 2022. „O vítězích tří kategorií bude rozhodovat veřejnost. Lidé mohou vybrat nejoblíbenější ubytovací zařízení, designový či architektonický skvost a nejoblíbenější cyklotrasu, cyklotraily nebo běžeckou trasu. Svého favorita mohou určit z pěti nominovaných v každé kategorii,“ řekl Petr Koudela s tím, že v kategoriích osobnost a nejlepší počin cestovního ruchu hlasuje pouze odborná veřejnost, tedy lidé pracující v turismu, kteří se orientují v místních poměrech. Na průběh soutěže dohlíží odborná komise složena ze zástupců krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Moravian-Silesian Tourism.
V minulém roce získalo ocenění v soutěži například Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice, Prales Mionší nebo Štramberk. Hlasování končí 28. února a výsledky ankety letošního ročníku budou zveřejněny v sobotu 4. března. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí
X X X
Prezident světového hokeje opět vzbudil vášně. O návratu Ruska na MS nerozhoduje morálka, řekl
Rusové vedle mnoha dalších mezinárodních akcí mají utrum i na hokejovém mistrovství světa. Ne však z morálních důvodů, kvůli tomu, že by tím „sborná“ dělala reklamu režimu Vladimira Putina. Prezident IIHF Luc Tardif opakovaně razí rétoriku, že znemožněním účasti ruské reprezentaci chrání všechny hráče před potenciálním nebezpečím. Pro někoho skandální slova zopakoval i při cestě do Finska.
Není žádným tajemstvím, že bývalý prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) René Fasel je s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem zadobře. Fungující vztah mezi mocným hokejovým orgánem a největším státem světa nechce zruinovat Faselův nástupce Luc Tardif.
Když Putin rozpoutal válku na Ukrajině, IIHF spíše vyčkávala, jak zareagují ostatní sportovní instituce. V momentně, kdy už čelila velkému tlaku, oznámila to, co se od ní očekávalo. Postupně vyloučila Rusko z mistrovství světa, připravila ho o pořadatelství juniorského i seniorského šampionátu.
Z úst Tardifa ale nikdy nezaznělo, že by byla ruská agrese nepřijatelná, a dokud kvůli ní budou umírat lidé, není možné, aby „sborná“ poměřovala síly s elitou. Mizerné časy ruského reprezentačního hokeje prezentuje tak, že je to pro jeho dobro. Opakovaně tvrdí, že všechny zákazy a nemožnost organizace turnajů jsou otázkou bezpečnosti.
„Vždy děláme rozhodnutí s ohledem na bezpečnost hráčů včetně těch z Ruska a Běloruska. Chceme zajistit bezpečnost hráčů, realizačních týmů i veřejnosti. V tom budeme pokračovat i v budoucnu. A rovněž se chci ujistit, že nepřijímáme rozhodnutí pod politickým nátlakem,“ uvedl Tardif pro finský Ilta Sanomat. Do Finska dorazil 100 dní před začátkem mistrovství světa, o které se podělí Tampere a lotyšská Riga. Původně se mělo hrát v Petrohradu.
Nemáme řešit světové problémy
Kvůli zmíněné bezpečnosti se Rusové – a také Bělorusové – podle 69letého funkcionáře budou moct vrátit do kolotoče, až skončí válka. „Teď je to složité, Rusové ani Bělorusové nemůžou cestovat. Třeba by to nebylo nemožné, ale rozhodně náročné. Jakmile bude po válce, všechno se změní,“ pokračoval v Kanadě narozený Francouz.
V rozhovoru si povzdechl, že největší akce bez účasti standardně úspěšného ruského mančaftu nejsou to pravé ořechové. A dále se v interview snažil být maximálně apolitický.
„Nenecháme žádné politické tlaky, aby ovlivnily naše přemýšlení. Musíme se rozhodovat bez ohledu na otázku morálky,“ zmínila hlava IIHF poměrně kontroverzní věc. Jinými slovy pro něj není kruciální, kdo je v konfliktu trvajícím prakticky rok „ten špatný“ a „ten dobrý“. „Pořádáme hokejové akce, nemáme za úkol řešit světové problémy,“ doplnil.
Světové problémy už nechce řešit ani Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který po začátku války federacím doporučoval, aby Rusko mělo znemožněno účastnit se velkých akcí. Ale teď přišel názorový obrat. Cílem MOV a jejího prezidenta Thomase Bacha je umožnit Rusům i Bělorusům příští rok startovat na olympiádě v Paříži.
X X X
Miliardář Hamilton by rád zatočil s chudobou: Dejme boháčům hranici, kolik mohou mít peněz
My, úspěšní lidé, máme až moc peněz a není to fér. Takto se dají parafrázovat slova Lewise Hamiltona, jedné z největších sportovních person v historii. Sedminásobný mistr světa formule 1 disponuje odhadovaným čistým jměním v hodnotě 300 milionů liber (8,1 miliardy korun) a v nedávném rozhovoru zaměřeném i na sociální témata fakticky naznačil, že by bylo správné, aby na podobnou částku nikdy nedosáhl.
Žádný jiný pilot ve formuli 1 neukořistil 103 nebo více vítězství. Nikdo neskončil tolikrát na pódiu. Nikdo v kvalifikaci nevybojoval tolik pole position, tedy právo startovat z prvního místa. Jen Michael Schumacher může vedle Lewise Hamiltona říct, že sedmkrát celý šampionát ovládl.
Status celosvětově uznávané ikony si britský závodník vybojoval na trati, ale přiživuje ho i ve chvíli, kdy nesedí v kokpitu. Dlouhodobě upozorňuje na téma rasové nenávisti, různými prostředky se snaží dosáhnout toho, aby pohlaví nebo barva pleti nebyly překážkou při hledání příležitostí. Využívá svého výsostného postavení, aby pomohl ostatním.
Peněz je dost pro všechny
A i když to z jeho pozice miliardáře může znít zvláštně, postěžoval si teď na to, jak jsou ekonomické nůžky ve společnosti dramaticky rozevřené. „Jedna z věcí, se kterou se každý den potýkám, je to – a platí to tisíce let – že existuje takový rozdíl mezi bohatými a chudými,“ konstatoval v podcastu On Purpose.
Odpovídal tak na otázku, co by rád na zeměkouli změnil. „Když se procházíte v Los Angeles, stále vidíte tolik lidí žijících na ulici. (…) Lidé by neměli mít možnost vlastnit miliardy. Měla by existovat hranice, kolik můžete mít. Peněz je dost na to, aby se dostalo na všechny. Chtělo by to tedy vytvořit zákon, který by zajistil více rovnosti pro všechny. Nevím ale, jak by mělo být takové pravidlo zrealizováno,“ zafilozofoval si nejbohatší aktivní britský sportovec Hamilton.
Mluvil také o tom, jak v L. A. potkal hladovějící děti, kterých mu bylo líto, a uvědomil si, jaké má štěstí. Hamiltonova aktivita nespočívá jen v pronášení líbivých vět, které by mu měly vylepšovat image a zvyšovat popularitu.
Dlouholetá tvář týmu Mercedes předloni založila vlastní charitativní nadaci Mission 44, jejíž název odkazuje na číslo, které vozí 38letý Hamilton na svém monopostu. A nejde pouze o tento projekt. Deník The Sunday Times zařadil megastar ze světa motorsportu do jakéhosi žebříčku štědrosti ve Velké Británii na páté místo. Podle něj daroval Hamilton v nedávné době 20 milionů dolarů (540 milionů dolarů) na pomoc mladým, posílení vzdělávání a zaměstnanosti.
Mix počinů na okruzích a dobročinnosti mu v prosinci 2021 vynesl nesmírnou poctu. Tehdejším princem Charlesem, nyní Karlem III., byl na zámku Windsor pasován na rytíře.
Sir Lewis Hamilton pomalu vyhlíží svoji 17. sezonu ve formuli 1. Spolu s 19 dalšími piloty začíná 5. března, titul světového šampiona obhajuje Max Verstappen z Red Bullu.