V případě zvolení prezidentem Slovenska chce Peter Pellegrini (Hlas-SD) zklidnit napětí v zemi, na zahraničním poli by pak usiloval o ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Prozradil to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Předseda slovenské Národní rady také vysvětlil, proč podle něj současná hlava státu Zuzana Čaputová nenaplnila očekávání.

„Svou kandidaturou reaguji na rozpolcenost slovenské společnosti a obrovské napětí, které v ní vládne. Chci nabídnout upokojení této situace a pokusit se opět nadchnout náš národ pro nějakou společnou vizi,“ sdělil Pellegrini.

To, že se Slovákům změní po volbách život jak mávnutím „kouzelného proutku“, prý slíbit nemůže, ale chtěl by dokázat, že z pozice prezidenta zvládne udělat více než představitelé této funkce v posledních deseti letech.

 K Zuzaně Čaputové sice chová respekt, nicméně podle jeho slov „nenaplnila očekávání Evropy“. „Evropští lídři od ní možná čekali větší aktivitu na mezinárodním poli. Paní prezidentka se většinou omezila na nějaké vystoupení předčítané a víc nechodila do diskusních panelů, kdy se diskutuje o budoucnosti Evropy. Netvrdím, že selhala, ale nevyužila svou šanci,“ poznamenal s tím, že podobně tomu bylo i v domácí politice. „V těžkých momentech, kdy národ očekával, že se za ně postaví, byla zticha. Naopak v momentech, kdy mohla mlčet, hovořila,“ dodal.

Připomněl, že má více politických zkušeností než Čaputová v době nástupu do funkce. „Mě Slováci znají, nejsem pro ně žádný nováček. Prošel jsem všemi významnými politickými funkcemi ve státě, takže vidí, jaké výkony podávám. Nikdy jsem neudělal žádnou hanbu a reprezentoval jsem Slovensko, jak se patří. To, že bych se mohl stát potenciálně prezidentem republiky, vychází z mé práce, díky které mi lidé vyjadřují stále velkou důvěru,“ upřesnil.

 Po parlamentních volbách na Slovensku prý Pellegrini vnímá napětí mezi politickými špičkami Česka a Slovenska. „Jsem ale přesvědčený, že když budeme navzájem více komunikovat, vysvětlovat naše postoje, tak můžeme i ty politické vztahy normalizovat,“ nastínil s tím, že rozdíly se v tuto chvíli týkají zejména postoje k válce na Ukrajině.

„Vnímám, že Česká republika má ve vztahu k Ukrajině vyhraněnější pohled než Slovensko, které se po dvou letech od invaze začalo na tu situaci dívat realisticky. Dva roky tu všichni hovoříme o podpoře, o protiofenzivě, ale nikdo tu nehovoří o tom, že přichází čas na vyjednávání o míru,“ sdělil s tím, že by si dokázal představit Slovensko jako místo k mírovému jednání: „Budeme se snažit vyslat signál, že by u nás mohla začít diskuze o ukončení válečného konfliktu. Ta vyjednávání však musí být tvrdá a ve prospěch Ukrajiny,“ dodal.

X X X

MACROM  ROZPOUTÁ  VÁLKU  EVROPY  PROTI  RUSKU?

STAČÍ  POSLAT  VOJÁKY  FRANCIE  A  ČR  NA  UKRAJINU…

RUSKO:  POKUD  EVROPA  POŠLE  VOJÁKY  NA  UKRAJINU,  KONFLIKT  BUDE  NEVYHNUTELNÝ

Pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu, konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, uvedl v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na zprávy z posledních dnů, podle nichž některé západní země zvažují nasazení svých vojáků na Ukrajině. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg takovou možnost odmítl.

„V případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, je třeba hovořit nikoli o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti konfliktu mezi Moskvou a NATO,“ řekl Peskov.

„Spojenci z NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Činíme tak již od roku 2014 a zintenzivnili jsme ji po plnohodnotné invazi. Vyslání bojových jednotek NATO na Ukrajinu však neplánujeme,“ prohlásil v úterý Stoltenberg.

O možnosti uzavřít dvoustranné dohody o vyslání vojáků na Ukrajinu ze strany několika zemí NATO a Evropské unie mluvil v pondělí, před cestou na schůzku státníků do Paříže na jednání o podpoře Ukrajiny, slovenský premiér Robert Fico. Podrobnosti o tom, které země by mohly takové dohody zvažovat, ani o tom, co by vojáci na Ukrajině dělali, neposkytl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron potom prohlásil, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu by se nemělo do budoucna „vyloučit“. Upozornil ale, že v této fázi neexistuje ohledně této záležitosti shoda. Mimo jiné český premiér Petr Fiala v pondělí uvedl, že Česko nasazení svých vojáků na Ukrajině nechystá, v úterý se podobně vyjádřila i Budapešť.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že summit se shodl, že evropské státy a ani NATO do bojů na Ukrajině žádné vojáky nepošlou.

NATO má podle Stoltenberga právo podpořit Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu proti „agresivní válce“, kterou na jejím území vede Rusko.

Agentura AP dodává, že Severoatlantická aliance jako celek poskytuje Ukrajině pouze pomoc a vybavení, které nezahrnují smrtící prostředky jako jsou uniformy nebo zdravotnický materiál. Některé členské země NATO Kyjevu poskytují i zbraně a munici, a to jak bilaterálně, tak v rámci skupin.

 X X X

 JUDR  KŘEČEK: DĚTSKÝ  OMBUDSMAN  JEN  PAPÍROVÁ  FUNKCE…

Hrozí, že dětský ombudsman bude jen papírová funkce, varuje Křeček

Vláda by se měla v následujících týdnech věnovat novele zákona o veřejném ochránci práv. Kromě jiného bude projednávat také vznik samostatné funkce dětského ombudsmana. Ten v Česku, jako jedné z posledních zemí Evropské unie, pořád chybí. Variant na jeho financování je několik, včetně té, která nepočítá téměř s žádnými financemi.

 Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, v jehož kanceláři se na nového „dozorce“ nad právy dětí připravují, je nová nezávislá instituce potřeba. Dosud se totiž právy dětí nikdo systematicky nezabývá. Česko za to dlouhodobě kritizují OSN, Rada Evropy i orgány Evropské unie.

„Je ale také možné, že dětský ombudsman nebude. Přestože vláda připravuje novelu o veřejném ochránci práv a v rámci ní chce zřídit dvě nezávislé instituce, nehodlá na to dát žádné finanční prostředky. Bude to papírová funkce,“ varoval Křeček před jednou z navrhovaných variant financování.

Dětský ombudsman bude od dětí přijímat dopisy, odpovídat na ně, dozorovat a monitotovat dodržování jejich práv. Podle Křečka „má povinnosti v zákoně na tři stránky“. Jen v loňském roce přijala jeho kancelář na 80 podnětů přímo od dětí.

„Ministerstvo financí argumentuje, že my už to stejně děláme. Bude to velké zklamání pro nás, ale především pro veřejnost, která očekává, že se právy dětí bude někdo nezávislý systematicky zabývat. Velmi před tím varujeme. Je-li napjatý rozpočet, nezřizujme raději nic, odložme to a nedělejme z lidí a dokonce i Evropské unie kašpary. Situace je velmi vážná,“ řekl k nejskromnější variantě financování Křeček.

Na potřebu dostatečně financovat novou funkci dětského ochránce práv upozorňuje i zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Jsem toho názoru, že nemá smysl zakládat institut dětského ombudsmana, aniž by mohl reálně plnit svou roli. Nemá smysl vytvářet funkci na papíře,“ uvedla pro MF DNES v reakci na apel veřejného ochránce práv.

Ochrana práv dětí i dospělých se prolíná

Odborníci upozorňují, že ochrana práv dospělých a dětí nestojí proti sobě. Naopak se agendy často prolínají. Veřejný ochránce práv se ale nemůže zabývat právy dítěte obsaženými v Úmluvě o právech dítěte ve všech oblastech života. Nespadají do jeho kompetence, která je vymezená zákonem. Jedná se například o naplňování práva dítěte vyjádřit svůj názor v soudních řízeních nebo právo dítěte na obhajobu v trestním řízení. To by mohl nově zastávat právě dětský ochránce práv.

Vedoucí právního úseku z Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová řekla, že bez dostatku lidí a peněz nebude moci plnohodnotně vyřizovat agendu jak „dospělých“, tak „dětských“ problémů. „Vláda by se měla zamyslet nad tím, jestli opravdu dětského ombudsmana, který se bude skutečně soustředit na práva dětí, chceme. Nebo jestli chce pouze vyhovět požadavkům mezinárodních institucí na papíře,“ řekla Gregorová.

Návrh z pera ministra pro legislativu Michala Šalamouna (Piráti) počítá se zřízením zcela samostatné a nezávislé funkce dětského ombudsmana, který by s ochráncem sdílel odborné zaměstnance a zázemí jeho kanceláře.

Varianty pro jeho financování jsou čtyři a poměrně hodně se liší. V té první, která počítá s největším rozpočtem, se očekávají v roce zahájení nové působnosti dětského ombudsmana výdaje ve výši 73,5 milionu korun. V dalších letech by výdaje každoročně dosahovaly necelých 37 milionů korun. Varianta počítá i se zřízením 12 míst pro nové právníky a další odborníky.

Naopak nejúspornější varianta, před kterou Křeček a jeho tým varují, navrhuje výdaje na první rok ve výši pouhých osmi milionů korun, v následujících letech pak částku něco přes šest milionů. Peníze by stačily pouze na dětského ombudsmana a dva další pracovníky.

Legislativní rada vlády se novelou bude zabývat ve čtvrtek, poté půjde v nejbližší době na vládu. Podle Laurenčíkové by o návrhu mohl vládní kabinet hlasovat na přelomu března a dubna. A předpokládá, že bude mít dětský ochránce práv širokou podporu. Poté se návrh přesune do sněmovny. Vznik funkce se dá očekávat nejdříve v polovině příštího roku.

X X X

PODVODY  NA  SVAZU  TENISTŮ  ČR?   POLICIE  HLEDÁ  DŮKAZY

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahují v sídle Českého tenisového svazu, zahájili trestní stíhání pro zločin dotačního podvodu. Prověřují hospodaření svazu, zejména využívání státních dotací na pořádání tenisových turnajů. Policisté zasahují i v dalších městech, kde sídlí tenisové kluby, s informací přišel jako první Radiožurnál.

Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej iDNES.cz potvrdil, že útvar v úterý začal provádět úkony trestního řízení. Podle tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v Praze policie zahájila trestní stíhání čtyř fyzických a čtyř právnických osob.

Podle žalobce mělo jít o zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Dále také policisté vyšetřují poskytnuté dotace Českému tenisovému svazu v oblasti státní podpory sportu.

„Právní kvalifikace použitá policejním orgánem v usnesení o zahájení trestního stíhání není u všech obviněných osob identická. V rámci vyšetřování provádí policejní orgán domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor na řadě míst v Praze i v dalších městech. S ohledem na probíhající úkony trestního řízení nebudou v současné době poskytovány bližší informace,“ uvedl státní zástupce Ondřej Trčka.

Jde o loterijní peníze

Radiožurnál už dříve popsal podezřelé transakce z roku 2021. Tehdy dostal tenisový svaz od Národní sportovní agentury z veřejných peněz přes 141 milionů na podporu celého tenisu v Česku. Podle vyúčtování však téměř třetina těchto finančních prostředků mířila ke spolku Orel Jednota Praha – Balkán.

MF DNES v květnu loňského roku informovala, že o hospodaření tenisového svazu se zajímá Národní sportovní agentura. „V současné době probíhá kontrola vyúčtování, které nám Český tenisový svaz zaslal za dotaci v rámci výzvy na podporu sportovních svazů. Po jejím skončení zahájíme kontrolu přímo v tenisovém svazu,“ řekl tehdy MF DNES mluvčí agentury Jakub Večerka.

„Případně oznámíme, pokud při kontrole zjistíme podezření z porušení zákona tak, jak je tomu u jakékoliv jiné kontroly,“ dodal.

Důvodem kontroly je mimo jiné způsob, jakým svaz rozděloval takzvané loterijní peníze. Jde o peníze z daní loterijních firem, které mohou část financí věnovat olympijskému výboru. Ten pak peníze přerozděluje dál – například na sportování dětí tenisovému svazu.

X X X

MACRON  CHCE  HNÁT  FRANCOUZE DO   VÁLKY  NA  UKRAJINĚ?

Z  AFRIKY  MACRONA  VYHODILI

Macron nevyloučil vyslání vojáků na Ukrajinu. Debata na summitu byla „vášnivá“

Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil možnost poslat do války na Ukrajině vojenské jednotky. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že jim pošleme jen helmy a spacáky,“ poznamenal po skončení summitu o pomoci Kyjevu v Paříži s tím, že „vyloučit nelze nic“. Na setkání se probírala mimo jiné česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Kromě Francie se k ní připojí mimo jiné i Nizozemsko.

 Francouzský prezident ve svém projevu po skončení summitu 21 zemí apeloval na nutnost evropské jednoty vůči Rusku, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak budování vlastní obrany a bezpečnosti, která je s tou ukrajinskou provázaná.

Na novinářský dotaz Macron rovněž reagoval na pondělní prohlášení slovenského prezidenta Roberta Fica, podle kterého některé země EU a NATO zvažují vyslání svých vojáku na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod. Na vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu podle Macrona shoda není, „vyloučit však nelze nic“. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky,“ poznamenal francouzský prezident.

Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že ohledně vyslání vojáků západních armád na Ukrajinu se na summitu vedla nejbouřlivější diskuse. K žádnému rozhodnutí tato debata podle něj nevedla a sama otázka nevyvolala žádné nadšení.

„Nejvášnivější debata se vedla ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu,“ řekl Duda. „Tady také vůbec nenastalo porozumění v této věci. Názory se liší. Musím zdůraznit, že k žádnému rozhodnutí nedošlo,“ prohlásil. „Nadšení nebylo,“ dodal na dotazy novinářů s tím, že nemůže zabíhat do podrobností. Účastníci podle něj byli otevřenější ohledně vyslání sil, které by Ukrajině pomohly při odminování či při střežení hranic.

„Svět se dostal do okamžiku, kdy je potřeba jednat rychle, v sázce je bezpečnost celého světa. Víme také, že Rusko připravuje nové útoky, zejména s cílem ochromit ukrajinské veřejné mínění,“ řekl Macron a oznámil vznik koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu Ukrajině.

 Za Česko se schůzky v Elysejském paláci v Paříži zúčastnil premiér Petr Fiala. V průběhu jednání se řada států k (české) iniciativě přihlásila nebo mně v kuloárech kolegové říkali, že o ní rychle budou jednat. Myslím, že nakonec tato akce bude mít velkou podporu, odhaduji to tak na 15 států,“ uvedl český premiér. Nákup a dodání munice by podle něj měly proběhnut v následujících „týdnech až měsících“.

Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že jeho země přispěje 100 miliony eur (asi 2,5 miliardy korun).

Macron munici označil za „prioritu všech priorit“ v podpoře Kyjeva, partnerské země však podle něj budou rovněž s napadenou zemí spolupracovat na kyberbezpečnosti a vojenské produkci přímo na Ukrajině.

Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu bránící se ruské invazi poprvé veřejně oznámil český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů ráže 122 milimetrů.

Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). České úřady částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí má ČR dotyčnou munici možnost nakoupit.

Zelenskyj: Dostali jsem 30 procent munice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci do Paříže osobně nepřijel, zaslal předem nahrané video. Viděli ho hosté v sále. „Spolu musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit agresi na další země,“ řekl Zelenskyj ve videovzkazu.

Zelenskyj se zároveň vyjádřil, že Ukrajina zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které ji loni slíbila Evropská unie. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne a agentury AFP to řekl na společné tiskové konferenci s bulharským premiérem Nikolajem Denkovem, který dnes společně s několika svými ministry navštívil Kyjev.

Zelenskyj reagoval na novinářský dotaz, v němž žurnalista poznamenal, že podle médií dorazila na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi, polovina přislíbené munice.

„Není to úplně tak. Z milionu granátů, které nám EU slíbila, nedorazilo ani 50 procent, ale dokonce jen 30 procent, bohužel,“ reagoval Zelenskyj. Množství dodané munice se podle něj od listopadu nezměnilo, píše Suspilne.

„Zazněl velice konkrétní návrh. Nemohu říci podrobnosti, ale skutečně je to něco, co Ukrajina ohromně potřebuje,“ řekl. „Počítám s tím, že v nejbližší době se to povede uskutečnit,“ dodal Duda.

 Za deštivého počasí v pondělí do Elysejského paláce podle záběrů deníku Le Monde dorazili například německý kancléř Olaf Scholz, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, britský ministr zahraničí David Cameron nebo bulharský ministr obrany Todor Tagarev.

X X X

KDO  CHCE  Z  DEMONSTRANTŮ  V  PRAZE  NA  UKRAJINĚ  BOJOVAT,  GEN  PAVEL  JIM  DÁT  MOŽNOST,  JAKO  DŘÍVE  HITLER

VÍCE  UKRAJINCŮ  ASPOŃ  SE  VÁLCE  VYHNE,  MOHOU  BÝT  V  CIZINĚ

UŽ  PŘES  10  MILIONŮ  UKRAJINCŮ  UTEKLO  DO  SVĚTA

Fica a Orbána vítal na Kampě pískot a heslo, že jsou Putinovy podržtašky

Pískáním a transparenty jako „Fico, jdi domů do Ruska“ nebo „Fico + Orbán, zbabělé putinovské podržtašky“ přivítali v Praze na Kampě demonstranti slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského premiéra Viktora Orbána. Předseda vlády Petr Fiala je pozval na jednání zemí V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Ještě před tím se se sešel zvlášť s premiérem Polska Donaldem Tuskem.

Výroky slovenského premiéra Fica k Ukrajině se podle Fialy projeví na jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny (V4) v Praze. Fico totiž převzal rétoriku Kremlu, když v projevu ke druhému výročí Putinovy války na Ukrajině tvrdil, že konflikt začali ukrajinští neonacisté. I polského premiéra Donalda Tuska Ficův projev šokoval.

Zkusme to, nepohřbívá ještě Fiala uskupení V4

Fiala ale ještě uskupení V4 nepohřbívá. Řekl to po setkání s Tuskem. „Jsou tu středoevropská témata, o kterých můžeme jednat. Zemědělství, energetika, migrace. Zkusme to,“ řekl Fiala těsně před schůzkou s Ficem a Orbánem.

Ještě v pondělí mluvil na adresu slovenského premiéra více bez servítek. „Když se slovenský předseda vlády rozhodl položit květiny na hrob Gustáva Husáka, nijak jsem to nekomentoval. Nicméně nyní jeho slova komentář vyžadují. Všichni si přejeme mír, ale k tomu je jediná cesta. A to taková, že nebudeme ustupovat agresorovi a zlu,“ uvedl premiér a předseda ODS před odletem do Paříže.

„K míru nikdy nevedlo, že složíme zbraně a schováme se. Nemohu přijmout ani to, že konflikt snad rozpoutali Ukrajinci nebo západní země. Viník je naprosto jasný. Je to ruská agresivní politika a Rusko zabíjející civilisty. Stačí mít otevřené oči, abychom viděli, kdo je oběť a kdo je agresor,“ dodal šéf české vlády.

Na jednání s Tuskem, Ficem a Orbánem se vyjádření slovenského premiéra k válce proti Ukrajině na jejím území projeví. „Se slovenským ani maďarským předsedou vlády v mnoha věcech nesouhlasím, diskutovat ale musíme, abychom nezablokovali mnoho důležitých věcí,“ řekl také Fiala.

Tuska šokoval Ficův projev k Ukrajině

Premiér Petr Fiala ještě před schůzkou V4 přijal polského premiéra Donalda Tuska. „Shodujeme se v pohledu na ruskou agresi na Ukrajině,“ řekl po setkání Fiala. Polsko se bude účastnit na české iniciativě při nákupu munice Ukrajině ze třetích zemí.

 „Mluvíme jedním hlasem od počátku konfliktu,“ řekl Tusk po jednání s Fialou.

Polsko stejně jako Česko patří mezi země, které se Ukrajině snaží pomáhat proti ruské agresi. Summit V4 podle Tuska ukáže, zda má V4 ještě smysl, prohlásil v souvislosti s postoji slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského premiéra Viktora Orbána k válce, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině na jejím území.

Tuska podle polské tiskové agentury PAP šokoval projev Fica k druhému výročí války na Ukrajině. „Až se vrátím z Prahy z tohoto setkání, řeknu otevřeně, zda má Visegrádská skupina ještě smysl, anebo ne. Tento summit mnoho objasní,“ prohlásil Tusk.

„Je paradoxní, že z Budapešti a Bratislavy přicházejí tak dvojznačné signály, pokud jde o Putina a Rusko,“ řekl Tusk. V4 toho podle něj hodně dokázala v době, kdy všichni její představitelé byli demokraty a rozhodnými stoupenci posilování Západu.

Poláci, Češi, Maďaři a Slováci mají podle polského premiéra objektivně vzato téměř výlučně shodné zájmy, a to i ve sféře bezpečnosti. „Neexistuje žádný důvod, proč by nyní státy regionu nemohly stejně jako dříve být velmi solidární v podpoře a pomoci bojujícím proti režimu, který nesdílí žádné z našich společných hodnot,“ zdůraznil.

Fico v projevu k ruské agresi proti Ukrajině mluvil o ukrajinských neonacistech

Fico v projevu v den druhého výročí ruské agrese relativizoval nutnost pomoci Ukrajině. Opakoval odmítavý postoj k dodávkám vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob. Hovořil také o neúspěšné strategii Západu ohledně Ukrajiny, o jeho snaze dále podporovat Kyjev a přistoupit na totální eskalaci napětí.

Rusko podle slovenského premiéra není na kolenou, ani politicky ani ekonomicky, ve válce dosáhlo větších územních zisků než Ukrajina a také přizpůsobilo vojenskou výrobu novým podmínkám. Válka podle něj začala již v roce 2014 řáděním ukrajinských neonacistů.

To tvrdí i ruský prezident Putin, o jehož stíhání za válečné zločiny na Ukrajině usiluje mezinárodní soud v Haagu. Putin tvrdí, že Rusko vede speciální vojenskou operaci a že mu jde o denacifikaci Ukrajiny.

K příčinám války na Ukrajině zařadil také nenaplnění údajných slibů, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ. Na řečnickou otázku, co bude za rok, si sám odpověděl, že se ještě více zaplní ukrajinské a ruské hřbitovy a zase zazní tupé projevy, jak Ukrajina bojuje za svobodu a nezávislost Slovenska.

X X X

BRANKÁŘ  HAŠEK  KARIÉRU  ZA  KOMUNISTŮ

PAK  ZKRACHOVAL  V  PRAZE  V  KOTVĚ  V  PODNIKÁNÍ,  TEĎ  ZRUŠIT  KOMUNISTY…

ZA  DR.  HUSÁKA  LEVNÝ  PLYN,  ELEKTRIKA,  PHM  ZA  2.50  KČ,  LEVNÉ  BYTY  BYTOVÝCH  DRUŽSTEV,  PODNIKŮ…

MÍSTO  KOMUNISTŮ  ZRUŠIT  NESCHOPNÉ  POLITIKY  FIALU, JUREČKU, VÁLKA  A  SPOL

Zrušme komunisty, žádá politiky výzva, kterou podepsali i Hašek či Koller

Zařadit propagaci komunistické ideologie mezi trestné činy navrhují bývalí senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina. Poslance a senátory o totéž žádá otevřená výzva „Zrušme komunisty! aneb Kdy skončí Listopad“, pod níž se podepsali třeba vítěz olympiády v Naganu, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, rocker a frontman skupiny Lucie David Koller či herci Jan Hrušínský a Jan Potměšil.

 „Komunistická diktatura zdevastovala naši zemi právně, ekonomicky, ekologicky. A hlavně – lidsky, když nemravnost postavila nad morálku a lež nad pravdu. Studentská revoluce, která začala 17. listopadu 1989, počítala s tím, že po pádu komunismu bude komunistická strana a její ideologie jako zločinná zakázána. Nestalo se tak a již rok poté, 17. listopadu 1990, hovořili tehdejší studentští lídři o „ukradené revoluci“. Václav Havel věřil, že komunisté vymřou a tím se jich definitivně zbavíme. Ne všichni s ním souhlasili – soupis pokusů o postavení komunistů mimo zákon vyjde na několik strojopisných stran,“ upozorňují signatáři petice.

Na seznamu jsou i třeba filmová dokumentaristka Olga Sommerová, hudebník Jaroslav Hutka, scénárista, režisér a producent Václav Marhoul či herečka a zpěvačka Barbora Hrzánová.

„Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunismu a o odporu proti němu sice exaktně popisuje zločiny komunismu, ale je pouze deklaratorní, jeho plnění nelze vymáhat a tudíž se jím nikdo neřídí,“ uvádějí.

Bývalí senátoři Mejstřík a Štětina s podobnou snahou v letech 2006 a 2008 neuspěli. Se svým apelem bývalí senátoři přišli v neděli, kdy uplynulo 76 let od komunistického převratu v bývalém Československu.

„Komunistický režim byl sice zákonem uznán jako zločinný v období let 1948 až 1989, ale zločinnou je ve skutečnosti celá komunistická ideologie, kterou nejde účelově omezovat nějakým obdobím,“ uvedli Mejstřík a Štětina.

iDNES.cz se obrátil na poslance a senátory, zda někdo z nich výzvu bývalých senátorů či signatářů otevřené výzvy podpoří. „Já osobně ne,“ odepsal šéf senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

„Výzva je to zajímavá. V této chvíli za větší nebezpečí považuji neomarxismus a stojím si zatím,“ odvětil šéf poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek.

„Slyším to poprvé, což může být tím, že iniciativ a všeho je příliš,“ reagoval místopředseda senátního klubu Starostové a nezávislí Zbyněk Linhart s tím, že v zásadě je ale výzva OK. „Zatím o té aktivitě nic nevím,“ uvedl šéf senátního klubu SEN21 a Piráti Václav Láska.

„Soustředím se na jiné, pro mne akutnější priority,“ uvedla senátorka zvolená za opoziční hnutí ANO Věra Procházková.

X X X

NĚMCI  NEMAJÍ  KDE  BYDLET,  ODMÍTAJÍ  VÁLKU,  UKRAJINCE,  FAŠISTY  ZELENSKÉHO  NA  UKRAJINĚ

„Katastrophe“! Němci nemají kde bydlet, chybějí jim statisíce bytů. A bude hůř

Jeden z největších dnešních problémů Německa je vymezen čtyřmi stěnami. Němci nemají kde bydlet. Nových bytů se staví málo a ceny nájemného strmě rostou. Podle odhadů bude v roce 2027 chybět v zemi našich sousedů 830 tisíc nových bytů.

Problém dusí celou zemi a deník Frankfurter Allgemeine Zeitung varuje, že na půdorysu této krize rostou i preference protisystémové strany Alternativa pro Německo (AfD).

Politologové Tarik Abou-Chadi, Denis Cohen a Thomas Kurer dokonce spočítali, že pokud nájmy stoupnou o jedno euro za metr čtvereční, zvýší to o čtyři procentní body pravděpodobnost, že nájemník s velmi nízkým příjmem bude volit AfD.

Bytů chybí řádově statisíce, stejně tolik do Německa každoročně dorazí imigrantů, které většinou láká štědrý sociální systém.

Na problému vydělávají ti, kteří mají byty ve vlastnictví či dlouhodobém pronájmu. Perspektivní talentované mládí, které by se jinak přesouvalo za ekonomickými příležitostmi, najednou postrádá to základní k úspěchu: mít kde bydlet.

X X X

FICO  PRO  SR  HLEDÁ   LEVNÝ  PLYN,  PHM,  ENERGETIKU  Z  RUSKA

ZÁPAD  NIC  TAKOVÉHO  SLOVENSKU  NEDODÁ

PROTO  JE  FICO  ŠPATNÝ  PODLE  UKRAJINCŮ?

UKRAJINCI  MĚLI  S  RUSKEM  HNED  JEDNAT,  NEPOSLOUCHAT  ZÁPAD

Postavil se na Putinovu stranu, kritizují Fica na Ukrajině po výročním projevu

Slovenský premiér Robert Fico se postavil na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina, píší na Ukrajině poté, co Fico při druhém výročí začátku ruské invaze prohlásil, že přišla kvůli „ukrajinským neonacistům“. Západ prý vládce Kremlu „falešně démonizuje“. V neděli se pak premiér dušoval, že zabrání poslání slovenských vojáků na Ukrajinu. To přitom nikdo nechce.

 „V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivního přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného,“ prohlásil Fico na úvod svého sobotního projevu. Západ si prý nedokáže přiznat, že jeho strategie „využít konflikt na Ukrajině ke zničení Ruské federace nefunguje“.

Fico tvrdil, že krátce po začátku války bylo Ukrajincům „znemožněno“ dosáhnout mírové dohody s Rusy. Zmínil masovou vojenskou a finanční podporu napadené země i sankce uvalené na Rusko. A prohlásil, že Západ „falešně démonizuje prezidenta Ruské federace Putina“, ale nic z vyjmenované strategie nefunguje.

Rusko podle Fica není na kolenou, ani politicky ani ekonomicky, ve válce dosáhlo větších územních zisků než Ukrajina a také přizpůsobilo vojenskou výrobu novým podmínkám. Jediné, co prý „funguje“, jsou tisíce zabitých a zmrzačených Ukrajinců a Rusů. Válka představuje porušení mezinárodního práva, avšak podle něj začala už v roce 2014 „řáděním ukrajinských neonacistů“.

Bárdy tvrdí, že v protiukrajinské rétorice Fico překonal i maďarského premiéra Viktora Orbána. „Dnes už je minimálně užitečným idiotem Vladimira Putina. Předběhl v nadbíhání tomu režimu kohokoliv. Co je ještě horší, tak zastrašuje, děsí slovenské děti a matky, že jednou půjdou do války. Otevřeně blouzní o tom, že je přede dveřmi třetí světová válka, a že on dělá všechno pro to, aby tomu zabránil. Je to hrozné, je to cynické, je to odporné,“ říká Bárdy. Minulý týden uplynulo šest let od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. „Věřil jsem, že Slovensko má šanci po té vraždě na víc, restartovat se, posunout se. Do jisté míry to k tomu směřovalo, jenže to nevyšlo. Populisté, kteří vyhráli volby v roce 2020, jsou do jisté míry zodpovědní za tento stav. Je to i ta slabost celé slovenské společnosti, že nejsme schopní se bránit dezinformacím,“ dodává.

To vše přitom nepodloženě hlásá ruský režim a do světa šíří ruská propaganda. Právě potřebou „denacifikovat“ sousední zemi odůvodňoval Putin svůj rozkaz ke vpádu vojsk na Ukrajinu, přestože krajní pravice na Ukrajině podle výsledků voleb sehrává jen okrajovou roli.

Ruská invaze rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Fico také kritizoval Evropskou unii, že nevyužívá svou váhu k prosazení okamžitého příměří a uzavření míru. K příčinám ruského vpádu na Ukrajinu zařadil také údajné nenaplnění slibů, že se Severoatlantická aliance nebude dále rozšiřovat na východ, a prohlásil, že případný vstup Ukrajiny do NATO představuje dobrý základ pro třetí světovou válku.

Ukrajina i Rusko prý potřebují bezpečnostní záruky od nejsilnějších mocností. Právě takové záruky přitom kdysi dali Rusové Ukrajincům. Předseda slovenské vlády taktéž „odmítl argumenty“, že válka musí pokračovat, aby si Ukrajina vybojovala spravedlivý mír. Takto přitom o dosažení spravedlivého míru „podle našich podmínek“ hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil to i v projevu adresovaném účastníkům sobotního shromáždění za Ukrajinu na pražském Staroměstském náměstí.

Na řečnickou otázku, co bude za rok, si pak Fico sám odpověděl, že se ještě více zaplní ukrajinské a ruské hřbitovy a zase zazní „tupé projevy“ o tom, jak Ukrajina bojuje za svobodu a nezávislost Slovenska.

Jeho projev vyvolal pobouření na sociálních sítích na Slovensku i v Česku a všimla si ho také ukrajinská média. „Fico se postavil na obranu Putina,“ napsala agentura Unian. „Slovenský premiér neuvedl vůbec nic konkrétního o tom, za jakých podmínek může být uzavřen mír mezi Ukrajinou a Ruskem,“ dodala k pasáži Ficova projevu, ve kterém kritizoval Evropskou unii, že jen podporuje „vzájemné zabíjení Slovanů“, ale nevyužívá svou váhu pro okamžité příměří.

„Bojová porada“? Běžný summit

V neděli pak Fico Slovákům zanechal další vzkaz. V tom oznámil, že v pondělí před svým odjezdem do Paříže na summit o pomoci Ukrajině svolá bezpečnostní radu státu a vládu a že musí mluvit se svými koaličními partnery. „Potom pojedu na bojovou poradu do Paříže, kterou narychlo v průběhu posledních hodin svolal francouzský prezident,“ pokračoval.

Emmanuel Macron tuto „bojovou poradu“ ovšem nesvolal narychlo. O summitu k situaci na Ukrajině informovala média už ve čtvrtek. Summitu se zúčastní německý kancléř Olaf Scholz, britský ministr zahraničí David Cameron, polský prezident Andrzej Duda či nizozemský premiér Mark Rutte. Českou delegaci povede premiér Petr Fiala.

„Důvod porady je jasný. Včera (v sobotu) jsem při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině řekl, že strategie Západu ve válce na Ukrajině selhala,“ sdělil Fico. Vyjádřil také své obavy z toho, že Západ bude svou další podporou Ukrajiny přispívat k eskalaci konfliktu, namísto aby představil „smysluplný mírový plán“.

„I kdyby mě měl můj postoj stát funkci předsedy vlády, udělám všechno, abych zabránil přímé účasti slovenských vojáků ve válce na Ukrajině,“ dodal Fico. Ani o odchodu vojsk členských zemí NATO na Ukrajinu nikdo kromě něj nehovoří.

Fico nicméně v tématu pokračuje i v pondělí. Podle něj několik členských zemí NATO a EU zvažuje, že na základě dvoustranné dohody vyšle své vojáky na Ukrajinu. Slovensko se nepřipojí, podotkl. V podobném duchu se o pařížské schůzce vyjádřil i předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini, který řekl, že by některé země mohly vyslat na Ukrajinu své vojáky spolu s vojenskou technikou. Zmiňoval se o nich jako o obsluze techniky.

 Obávam sa, že Západ ide na Ukrajine do najhoršieho riešenia. Preto pred narýchlo zvolanou bojovou poradou v Paríži, na ktorej zajtra budem, zvolávam bezpečnostné, vládne a politické zložky štátu.

„Neumím si přestavit, že na území Ukrajiny budou vojáci členských zemí NATO. Budou jen další mrtví. Všichni chtějí jen pokračování zabíjení,“ řekl Fico. Dodal, že by to znamenalo eskalaci konfliktu. S Pellegrinim shodně kritizovali, že jim mezi tématy nadcházejících jednání v Paříži jim chybí zmínka o mírovém plánu.

Fico také zopakoval svůj odmítavý postoj k dodávkám vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob Slovenska. Řekl, že Slovensko je připraveno pomáhat Ukrajině například v podobě odminovávacích zařízení nebo opravami techniky.

Jsme pátou kolonou Ruska, píší Slováci

Fica za jeho víkendové výroky zkritizovala také slovenská média. Portál Sme napsal, že je Slovensko pátou kolonou Ruska. „Dnes se Rusko může plně spolehnout, že slovanští bratři z Bratislavy ho podrží, vždyť na věčné časy a nikdy jinak. Proruské obsahy nehlásá nějaký moula s internetovou televizí a několika tisíci fanoušky, ale celá vládní koalice a předseda vlády. Tak vás zde máme, bratři, jsme vzorová pátá kolona,“ píše list.

Podle bývalého šéfa slovenské diplomacie Miroslava Wlachovského pak Fico dává přednost zájmům Ruska a ničí důvěryhodnost Bratislavy u spojenců. „Převzal kompletně ruské narativy a je jejich největším šiřitelem. Ničí naši důvěryhodnost u spojenců a izoluje Slovensko,“ napsal o Ficovi Wlachovský, jenž vedl resort zahraničí v úřednické vládě, která loni dovedla zemi k předčasným parlamentním volbám.

Fica kritizoval rovněž lídr slovenské opozice Michal Šimečka. „To, co předvádí Robert Fico, je stále větší ostuda. Jen straší, lže, útočí na všechny, a sám si přitom hraje na oběť… místo toho, aby vládl a choval se jako lídr sebevědomé země,“ uvedl Šimečka, který je předsedou hnutí Progresivní Slovensko. Dodal, že nikdo jiný neměl v zemi tolik politického kapitálu, takovou sílu či čas, aby zanechal po sobě skutečné dědictví, ale Fico všechno promrhal.

Nynější vláda už čtyřnásobného premiéra Fica po svém nástupu do úřadu loni v říjnu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico v uplynulých měsících opakovaně nešetřil kritikou vůči Ukrajině, kterou například označil za jednu z nejzkorumpovanějších zemí a za stát, který je pod vlivem Spojených států. Před svou cestou do ukrajinského Užhorodu zase tvrdil, že v Kyjevě žádná válka není.

X X X

NÁVRHY  LIDOVCE  JUREČKY  POSTIŽENÝM  NEPOMOHOU

Nedostatečné a “otřesné“, takových označení se dočkala slova ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, že od července částečně vzroste příspěvek na péči. Růst se má pohybovat od 11 do 40 procent.

 Pan Jan v současné době bere příspěvek 4 400 korun. „Jsem prakticky nevidomý. Navýšení o 500 korun považuji za nedostatečné, protože se zvyšovaly ceny služeb. Mlčel bych, kdyby to zvýšili o 1 500 korun,“ zdůraznil.

Z příspěvku na péči nemocní či nemohoucí platí pomoc, kterou jim třeba poskytuje člen rodiny, asistent sociální péče či poskytovatel sociálních služeb. Také z něj mohou hradit speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Ministr před asi dvěma týdny uvedl, že zvýšení bude odstupňované. Nejvíce přidáno dostanou lidé ve čtvrtém stupni, tedy ti v domácí péči závislí na pomoci jiných. Jejich příspěvek se zvýší o 7 800 korun více než doposud.

Sotva pokryje zdražování

K novele však měly výhrady některé organizace. Návrh ministra kritizuje například předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása. Nesouhlasí s tím, že by se první stupeň dávky neměl valorizovat vůbec a druhý stupeň by se měl zvýšit jen o stokoruny.

„Nesouhlasíme s tím, aby první stupeň příspěvku nebyl vůbec valorizován a druhý se upravil jen o 500 korun. Rozdíl mezi druhým a třetím stupněm příspěvku pak činí skoro 10 tisíc korun, v péči ale zas tak obrovský není,“ uvedl nedávno Krása.

Navýšení příspěvku na péči u dětí dle jednotlivých stupňů. (9. února 2024) | foto: MPSV

Na změny si však stěžují i dotčení. „Jsem zděšena, co všechno jsou u nás lidé schopni tolerovat,“ reagovala paní Zuzana. Ta současně uvedla, že neví, zda se jedná o schválnosti nebo nedbalost. Paní Zuzana totiž pečuje o postiženého syna a kvůli tomu nemůže chodit do práce na plný úvazek.

„Synovi je 16 let. Ano, dostanu něco navíc, ale podívejte se, co všechno zdražilo. Léky, energie a celkově potraviny. To nemluvím o cenách ovoce a zeleniny. Vždyť to navýšení sotva pokryje zdražování. To nemluvím o tom, že bych si dala něco bokem a ušetřila,“ uvedla paní Zuzana.

„Tohle je diskriminace“

Pan Tomáš změny označil za naprosto “otřesné“. „Je vidět, že my, co máme první stupeň, a obzvláště my dospělí v prvním stupni, se už asi nikdy nezbavíme nálepky lidí druhé či třetí kategorie. Těch, na kterých záleží mnohem méně než na všech ostatních. Tohle trvá už od doby, co se během škrtů za Nečasovy vlády u dospělých v prvním stupni příspěvek snížil ze 2 tisíc na 800 korun,“ připomněl pan Tomáš.

Navýšení příspěvku na péči u dospělých dle jednotlivých stupňů. (9. února 2024) | foto: MPSV

„Tohle je prostě diskriminace. Jinak se to nazvat nedá. A není to hrubá diskriminace jen nás příjemců příspěvku, ale i samotných pečujících. V 1. stupni u dospělých je jediná kategorie, kde se očekává, že se o vás příbuzní budou starat zcela zdarma, bez nároku na jakoukoliv odměnu,“ pokračoval.

Pan Tomáš bude i nadále dostávat stejný příspěvek jako doposud, tedy 880 korun. Podle něj je to však malá částka. „I když mám rodiče a známé, kteří mi pomáhají zcela zadarmo, tak to na pokrytí jejich nákladů nestačí,“ zdůraznil.

„Opravdu to není sranda“

Kdyby částka měla podle něj rodině nahrazovat mzdu, když by si museli vzít kvůli němu volno v práci, tak by potřeboval aspoň tři tisíce měsíčně.

„Tohle je příklad toho, jak ponechání příspěvku na péči v prvním stupni u dospělých dál na 880 korunách může některé příjemce přímo ohrozit i na životě. Tohle už opravdu není sranda,“ varoval.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása pro iDNES.cz doplnil, že příspěvek na péči je určen na nákup sociálních služeb. „Pokud však pečují rodinní příslušníci, tak samozřejmě, že si za příspěvek na péči kupují to, co potřebují k tomu, aby pokryli svoje náklady,“ vysvětlil.

„V takovém případě samozřejmě má zvyšování cen energií i obecná inflace vliv na životní úroveň těchto rodin. NRZP ČR považuje za nepřijatelné, že ministerstvo nenavrhuje zvýšení příspěvku v I. stupni. Jeho dosavadní výše 880 korun nezajišťuje ani dovoz oběda po 20 dní,“ varoval Krása.

Za oběd 150 až 180 korun

Rada podle jeho slov zjišťovala ceny dovozu oběda, které jsou velmi rozdílné. Například v Jičíně stojí dovoz 50 korun. „To znamená, že člověk, který není schopen si sám uvařit, musí zaplatit za oběd 150 až 180 korun,“ spočetl dále.

Například v Praze Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci nabízí obědy i s dovozem za 98 korun. Jinde se v Praze cena za oběd a jeho donášku pohybuje od 150 korun. Terénní pečovatelská služba Žabovřesky nabízí základní obědy od 62 korun, k tomu je donáška 20 korun.

Rada podle něj také za nepřijatelné požaduje, aby příspěvek na péči ve II. stupni míry závislosti byl zvýšen pouze o 500 korun. Rozdíl mezi II. a III. stupněm míry závislosti může podle něj být pouze v jedné životní potřebě, kterou klient nedokáže, ale finanční rozdíl bude činit 10 tisíc korun.

„To je nesmysl a vytvoří to tlak všech, kteří mají přiznaný II. stupeň příspěvku na péči, aby požádali o III. stupeň. Vytvoří to obrovský administrativní tlak na posudkovou službu a úřady práce. Ke stupni III. a IV. nemáme připomínky,“ doplnil.

Zatím však podle Krásy nemá rada žádný signál, že by s nimi chtělo ministerstvo jednat. Další problém je, že zvýšení příspěvku na péči od 1. července 2024 je podle něj “strašně pozdě“.

„Proč nedošlo k navýšení příspěvků na péči hned, je dobré se zeptat na MPSV a ministerstvu financí. Pořád slyšíme, že musíme šetřit, že nesmíme zadlužit naši budoucnost a podobné řeči. Zaplatit zálohu 15 miliard korun za letadla, která nevíme, kdy dostaneme, je určitě nejlepší investice do budoucnosti našich dětí,“ čílil se Krása v narážce na platbu první zálohy za objednané stíhačky F-35.

Současně dodal, že zvýšení příspěvku na péči v I. a II. stupni, které rada prosazuje, by stálo asi 2 miliardy ročně.

X X X

ODBORÁŘ  STŘEDULA:  VRACÍME  SE  DO  DOBY  ROBOTY

STŘEDULA  NENÍ  SCHOEN  ZORGANIZOVAT  GEN:  STÁVKU  NA  ODSTRANĚNÍ  FIALY

V podstatě se vracíme do doby roboty, odmítl Středula výpovědi bez důvodu

Za zcela nepřijatelné opatření označil šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula úvahy o možnosti výpovědi bez udání důvodu. „Považujeme to za velmi nebezpečnou věc, která je ohrožující zaměstnance. V podstatě se vracíme do doby roboty způsobem naprosto nevídaným,“ řekl Středula po jednání s vládou a zaměstnavateli.

„Už jenom to, že to někdo vymyslel, považujeme za naprosto fatální záležitost, Ocenili jsme, že pan vicepremiér se k tomu jednoznačně vyjádřil, že řekl, že takový nástroj nepotřebujeme. My si myslíme totéž a věříme, že takové opatření ani nikdy přijato nebude,“ prohlásil šéf odborové centrály ČMKOS.

Možnost vyhazovat zaměstnance na hodinu bez udání důvodu je podle bývalého premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly ze SOCDEM popřením myšlenky, že člověk na pracovišti má vůbec nějaké právo. Je to podle něj důvod se vzepřít této myšlence všemi prostředky, které jsou k dispozici. „Odbory by měly uvažovat v takovém případě o generální stávce,“ vybídl nedávno odbory bývalý premiér Špidla.

 

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů měli jednat o prorůstových opatřeních. Soubor 37 bodů na podporu ekonomického růstu doporučila kabinetu Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Návrhy poradního orgánu vlády se týkají právě třeba možnosti výpovědi bez udání důvodu, ale i snadnějšího přijímání pracovníků ze zahraničí, zajištění dostatku školek, snížení odvodů u nízkých výdělků, změn systému dávek, zrychlení výstavby či reformy samospráv.

„Dohodli jsme se, že návrhy NERV projednáme na mimořádném jednání předsednictva tripartity v příštích týdnech,“ uvedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.

Odborům vadí „nekonečný“ věk odchodu do penze, zaměstnavatelé ocenili odvahu vlády

Jedním z hlavních bodů jednání tripartity byla důchodová reforma včetně dřívějších penzí pro náročné profese. „Nesouhlasíme s nekonečným věkem odchodu do důchodu,“ řekl Středula.

Označil za nepřijatelné, že pravidla, která připravila vláda, by znamenala, že ten, kdo se narodil v roce 2005, by mohl jít do důchodu až ve věku 70 let.

Zcela jinak to vidí zaměstnavatelé. „Oceňujeme odvahu této vlády podívat se pravdě do očí,“ řekl naopak po jednání prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Systém je podle něj beze změny neufinancovatelný. Považuje za správné postupné posouvání věku odchodu do důchodu podle délky dožití.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL minulý týden řekl, že jeho úřad spolu s resortem zdravotnictví dokončuje výčet profesí, jichž se má týkat dřívější důchod pro bez krácení pobírané částky.

V neděli v televizi Prima uvedl, že tento týden okruh náročných profesí představí a návrh důchodové reformy zároveň předloží vládě. Výčet náročných profesí má vycházet z nynějších čtyř kategorií prací.

Kvůli překračování limitů hluku, prachu a dalších rizikových faktorů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví.

Jurečka uvedl, že možnost dřívější penze by mohlo mít všech asi 18 tisíc pracovníků čtvrté kategorie a část ze 450 tisíc lidí z kategorie třetí. Zaměstnavatelé by na ně platili vyšší odvody. Odboráři prosazují, aby se dřívější penze týkala i všech lidí ze třetí kategorie.

Majitel Liberty nemá vůli komunikovat s vládou o řešení situace ve firmě

Ministr Marian Jurečka už při příchodu na jednání tripartity řekl, že majitel hutní společnosti Liberty Ostrava nemá vůli komunikovat s vládou o řešení situace ve firmě, která se potýká s problémy s placením závazků.

„Jednoznačně je to vina pana majitele Gupty,“ kritizoval majitele Liberty Ostrava předseda ČMKOS Josef Středula.

„Je zvláštní, lidé chtějí pracovat, pan majitel ne. Ať se klidně té firmy vzdá, ať může přijít někdo, kdo ji chce provozovat,“ prohlásil odborový předák o situaci v hutní společnosti Liberty Ostrava.

Po jednání tripartity řekl, že si vláda uvědomuje vážnost situace a připraví kroky k tomu, aby se případné dopady co nejméně dotkly zaměstnanců a jejich rodin. V regionu jde podle něj až o 45 tisíc lidí v různém stupni závislosti na firmě.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj poznamenal, že očekává jasné informace pro zaměstnance o tom, jak mají postupovat v případě, že by se právní situace Liberty změnila. Finanční úřady mohou být podle něj citlivé vůči dalším věřitelům Liberty z regionu, například jim lze odložit povinnost odvodů daně z přidané hodnoty.

Pokud by se postoj majitele změnil, vláda podle Jurečky nabízí spolupráci, protože chce udržet výrobu a zaměstnanost v huti.

Podle předsedy Odborového svazu Kovo Romana Ďurča by stát měl v případném insolvenčním řízení s Liberty Ostrava aktivně hledat nového majitele.

„Tím, že majitel nemá vůbec žádnou vůli komunikovat s vládou, nemá vůli představit nějaký smysluplný, reálný plán obnovení výroby, tak ta situace je extrémně složitá. Protože my nemůžeme soukromého vlastníka nutit k něčemu, na čem nechce spolupracovat,“ řekl Jurečka.

X X X

Liberty Ostrava chce převzít společnost Tameh. ‚Zastírací manévr,‘ reaguje dodavatel energií

Hutní společnost Liberty Ostrava podala nabídku na převzetí dodavatele energie Tameh Czech. Snaží se tak vyřešit krizi obou podniků, které jsou ekonomicky i technologicky provázané. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na představitele společnosti Liberty Ostrava. Liberty Ostrava má už delší dobu problém platit závazky. Tameh Czech uvádí, že právě kvůli tomu, že mu huť neplatila, skončil v prosinci v úpadku.

 Liberty Ostrava zaměstnává zhruba 6000 lidí, Tameh okolo 300. Většina zaměstnanců obou firem od loňského 22. prosince nechodí do práce. Liberty Ostrava v pondělí už podeváté o týden odložila návrat zaměstnanců do práce. Většina provozů v huti stojí, protože se Liberty stále nedohodla s firmou Tameh na dodávkách energií.

Mluvčí Tameh Czech Patrik Schober v neděli večer označil aktuální aktivity hutního podniku za zastírací manévr před soudním jednáním. Ve středu soud projedná možnost zrušení moratoria a restrukturalizačním plánu hutní společnosti.

Krizový manažer společnosti Liberty Ostrava Theuns Victor v pátečním rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že firma se snaží s Tamehem dohodnout na nižších cenách a objemech dodávek, ale je rovněž ochotna podnik koupit, protože plánuje opětovné spuštění jedné vysoké pece.

Mluvčí společnosti Liberty Ostrava v pondělí podle Reuters uvedl, že firma nabídku na převzetí zaslala akcionářům Tamehu. Tameh je někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty. Tameh huti dodává elektřinu, plyny a páry. Liberty zase dodává Tamehu palivo.

Victor uvedl, že pokud by snahy o uzavření nových obchodních podmínek či převzetí Tamehu ztroskotaly, má Liberty Ostrava v plánu instalovat elektrické kompresory, které by do vysoké pece dodávaly vzduch.

To by podle něj zabralo zhruba rok a vyžádalo by si to dodatečné náklady. Firmu Liberty Ostrava chrání před věřiteli moratorium vyhlášené soudem, ale restrukturalizační správce podle serveru Seznam Zprávy navrhl, aby moratorium soud zrušil. Firma je podle něj v platební neschopnosti. Soud o tom bude jednat ve středu v Ostravě. Podle Victora je však firma solventní a předpokládá, že dokáže soud přesvědčit, že moratorium by prozatím mělo zůstat v platnosti.

X X X

SANKCE  NIC  NEZMĚNÍ

Nečekejte od sankcí, že něco úspěšně změní

Dlouho jsem čekal na článek tohoto typu, který popíše nesmyslnost představ, že sankce natrvalo změní chování sankcionovaného. Konečně vidíme to momentálně na případě Ruska, které ač mohutně sankciované zažívá až provokativně úspěšný rozvoj, zatímco západní státy, které je vydávají, zažívají naopak dva trpké roky ekonomického propadu. Připojuji proto velmi zajímavý text Nečekejte od sankcí, že něco úspěšně změní od Ivana Elanda publikovaný na stránkách The American Conservative.

Ačkoliv po útocích Íránem podporovaných skupin na Blízkém východě jeden z poradců Bílého domu tvrdil, že „extrémní sankce“ přiškrtily íránský energetický sektor, vyšetřování New York Times uvedlo, že země stále vyváží ropu za miliardy dolarů. Vyšetřovací zpráva – doplněná o podstatné fotografické důkazy o obcházení sankcí ropnými tankery připlouvajícími z íránských přístavů nebo překládajícími ropu do jiných tankerů na moři – dělá velkou díru do příběhu Bílého domu o efektivním stupňování tlaku na Írán kvůli útokům jeho zástupců na americké vojenské aktivity v regionu.

Deník The Times uvedl, že ke konci sankcí dochází u tankerů, pojištěných pro případ odpovědnosti u americké společnosti, které falšují svou GPS polohu vysíláním falešných poloh při vyzvedávání ropy v íránských přístavech nebo převáděním íránské ropy do tankerů jiných zemí na moři. Majitelé lodí, kteří jsou ochotni porušit sankce, dostanou prémii ke svým běžným provizím a dovážející země, které se rozhodnou je ignorovat – v tomto případě Čína – získají ropu za nižší cenu než obvykle.

K podobnému vyhýbání se došlo při pokusu omezit ruský vývoz ropy po invazi na Ukrajinu v roce 2022. V tomto případě, protože Rusko je tak velkým producentem ropy, nebylo cílem zadusit veškerý jeho vývoz ropy – což by mohlo vyústit v trvalý růst světové ceny ropy, a tím ohrozit volební vyhlídky některých západních politiků – ale vytvořit cenový strop, pod kterým by se mohla prodávat pouze ruská ropa. Prosazování tohoto režimu cenového stropu je rovněž obtížné. Falšování polohy tankerů a přepravy ropy na moři může také pomoci skrýt původ ruské ropy, aby se vyhnula cenovému stropu. Deník The Times také odhalil falšování nákladů sankcionovaného vývozu venezuelské ropy.

A ekonomické sankce na vývoz ropy nejsou jediné, kterými lze opovrhovat. Sankce mohou být jednostranně uvaleny nebo multilaterálně vyhlášeny kartelem zemí. Pokud jedna země uvalující sankce nemá monopol (je jediným prodejcem) nebo monopsonií (je jediným kupujícím – v takovém případě by jednostranné sankce mohly podstatně zvýšit nebo snížit cenu produktu, respektive poškodit cílovou zemi) – jednostranné sankce jsou obvykle pouze symbolické, aby naznačily nespokojenost s cílem sankcionujícího národa. Přimět ostatní země, aby se připojily k sankcím a vytvořily sankční kartel – jak se o to obvykle pokoušejí Spojené státy – může zvýšit cenové efekty, ale jen zřídka může cíl zcela odříznout od dovozu nebo vývozu cílových produktů kvůli technikám vyhýbání se, včetně těch výše uvedených.

Koordinace a provádění multilaterálních sankcí trvá déle než jednostranné sankce a mohou se na chvíli zakousnout, ale pak se většina cílových zemí časem naučí způsoby, jak se jim v podstatě vyhnout. Sankce proti Rusku za jeho invazi (a pravděpodobně i ty, které budou uvaleny za smrt disidenta Alexeje Navalného) a na Írán a Venezuelu za chování, které se Spojeným státům nelíbí, měly určitý ekonomický dopad, ale jejich úspěch nelze hodnotit pouze na základě krátkodobé nebo dlouhodobé způsobené ekonomické bolesti. Ve skutečnosti radikálně nezměnily jednání těchto zemí.

Ekonomické sankce jsou ekonomické tresty používané k dosažení politických cílů. I když jsou sankce komplexní (na veškerý vývoz a dovoz cílové země), velmi multilaterální, účastní se jich mnoho zemí, a způsobují tak na čas nesnesitelnou ekonomickou bolest, často politicky selhávají. Sankce jsou obvykle úspěšnější s omezenými cíli – například přimět cílovou zemi, aby zastavila drobné specifické chování. Obvykle se jim nedaří dosáhnout zásadních změn v cílové politice nebo správě věcí veřejných.

Některé z nejpřísnějších sankcí, jaké kdy byly uplatněny, nepřinutily Saddáma Husajna odvolat invazi do Kuvajtu v roce 1990, dosud nemotivovaly Vladimira Putina ke stažení invazních sil z Ukrajiny a nepřiměly Írán ani Severní Koreu, aby ukončily svůj jaderný program a chovaly se na mezinárodní scéně podle představ USA. Sankce ze zahraničí možná sehrály určitou roli v tom, že přiměly Jihoafrickou republiku upustit od apartheidu, ale hnací silou za tím byly síly uvnitř země.

Pokud tedy ekonomické sankce mohou mít vysoké náklady jak pro sankcionující, tak pro cílové země a nemají vysokou úspěšnost při dosahování hlavních politických cílů, proč je země – zejména Spojené státy, hlavní uživatel takové taktiky – stále používají? Odpovědí je, že sankce mají symbolickou hodnotu. V zemi, na niž se vztahují sankce, je uvalení sankcí s cílem ukázat přihlížejícímu mezinárodnímu společenství – a především důležitému vnitropolitickému publiku – znepokojení nad politikou cílového národa často střední cestou mezi zdánlivě chabým diplomatickým protestem a přehnaným vojenským nebo tajným útokem na cíl.

Politici, kteří se rozhodnou pro zlatou variantu sankcí, často ani nevěří, že opatření pravděpodobně dosáhnou svého politického cíle, nebo dokonce, vzhledem k pravděpodobnému bezuzdnému vyhýbání se daňovým povinnostem, způsobí cíli velké ekonomické potíže; Jsou si však relativně jisti, že údajný ekonomický trest poslouží symbolickému cíli ukázat, že „něco dělají“ s pobuřujícím chováním oběti. Sankce za Navalného smrt tedy ve skutečnosti nejsou namířeny proti Rusku; Jsou namířeny na vás.

J.V. Tu poslední větu jsem si nemohl odpustit nevytučnit. Je vtipná a zároveň výstižná .JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

FIALA,  PAVEL  ROZHAZUJÍ  MILIONY  ČR  PORADCI

Bývaly doby, kdy se poradci vedoucích politiků pohybovali spíš v přítmí politických salonů, protože panovala snaha představovat politiky jako osoby neomylné, které žádné poradce nepotřebují. Bylo tomu tak i u nás, fungovalo to, nu a protože politici mívali těch poradců třeba i víc než jen jednoho – a sbírali rozumy od všech – budovali si pověst osob mimořádně informovaných a schopných, které si zaslouží, aby ve svých funkcích pokračovaly i v dalších funkčních obdobích, resp. aby postoupily do funkcí vyšších.

Poradci však zůstávali v postavení bytostí víceméně utajených a bylo tomu tak až do doby jejich vzpoury, ke které došlo v čase poslední české prezidentské volby v loňském roce, kdy v poradenském přítmí odmítl i nadále „trpět“ ješita a někdejší diplomat Petr Kolář, a na plná ústa republice vyzvonil, že to on, i když – pravda – první nápad na to vyšel z amerického velvyslanectví v Praze, stvořil z vojenského důchodce Petra Pavla nového prezidenta republiky. Což nový prezident de facto potvrdil (nevíme zda nadšen či nenadšen), a Petra Koláře ustavil svým hlavním poradcem a nazval ho „klíčovým člověkem“ a „přítelem po boku“.

Čímž se lavina s poradci utrhla, poradci začali být zváni do televizních studií a už se neupejpali, přišli a mluvili, čímž se veřejnost postupně dovídala, že poradce má nejen prezident, ale i ministři důležitých ministerstev. Že třeba ministru zahraničí Lipavskému radí od roku 2023 všeobecně zkušenější ministr pro evropské záležitosti a v letech 2021 až 2023 náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák, a že premiéru Fialovi a z povahy věci též ministryni obrany Černochové radí bezpečnostní analytik a expert na národní bezpečnost Tomáš Pojar. A že tedy vcelku zde máme nejméně tři či čtyři úřady (Hrad, ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany a úřad premiéra), které jsou vedeny nikoli už jen prezidentem, jednotlivými ministry a ministryní či premiérem, ale jakýmisi ministerskými dvojčaty, u nichž nerozeznáte, která jejich polovina tvrdí muziku a která víceméně jen klepe podpatkem do koberce a do taktu.

Což ale není tak důležité, protože otázka kardinální zní jinak: prospělo vytvoření ministerských dvojčat české politice? Obohatili či zduchovnili ji čímsi lidským k vládním funkcím nově přisátí Petr Kolář, Martin Dvořák a Tomáš Pojar?

Odpověď se nabízí bez rozmýšlení: Ne! Naopak! Např. Petr Kolář je nejdivočejším proamerickým jestřábem u nás, což prokázal,, když společně se svým synem Ondřejem a tehdy starostou Prahy 6, inspiroval v roce 2020 odstranění sochy osvoboditele Prahy maršála Koněva z pražského náměstí Interbrigády. A že jsou mu NATO a EU málo nenávistné a málo protiruské, prozradil v lednu tohoto roku, kdy řekl redakci webu CZECHCRUNCH, že by „z Prahy nejraději udělal hlavní město světových demokracií, protože NATO a EU nestačí a OSN nepracuje dobře“.

Martin Dvořák je na tom politicky podobně s tím rozdílem, že často střílí rychleji než táhne. Za což občas platí, jak vyplývá z této historky: V emirátu Kuvajt, neuznávajícího existenci Izraele, zveřejnil Martin Dvořák selfie s vlajkou Izraele a popiskem „stojím za Izraelem“ Stalo se tak v reakci na izraelsko-palestinské střety v květnu 2021. Kuvajtská diplomacie si následně Dvořáka předvolala a ten později v otevřeném dopise vyjádřil své „extrémní výčitky“ a omluvil se „všem Kuvajťanům a Palestincům“ za nedostatek respektu vůči „nevinným palestinským obětem“. Nu a na stejně choulostivou půdu – zatím bez následku – vstoupil Martin Dvořák v rozhovoru pro

SeznamZprávy, když kritizoval „špínu“, kterou provádí „Orbánův režim“ v Maďarsku.

Ideologicky stejně pevné postoje zaujímá k dnešním domácím i světovým problémům i Tomáš Pojar. V těchto dnech např. tím, jak usilovně a při každé vhodnější příležitosti připomíná Čechům, aby na podpoře Ukrajiny nešetřili. Protože čím dříve Ukrajina Rusko porazí, tím lacinější to pro Čechy bude. Takže když dnes dáme na zbrojení nejen dvě procenta HDP, jak od nás coby povinnost NATO žádá, ale hned třeba procenta čtyři, budou nám za to naše kapsy v budoucnu vděčny.Lubomír Man, server vasevec.cz

X X X

 ŘSD odhalilo podvody při údržbě silnic. Firmy ale soutěží dál, přestože mohly být podle zákona z dalších tendrů vyloučeny

 Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl před půl rokem oznámil, že docházelo k rozsáhlým machinacím s pracemi na údržbu silnic ve Středočeském kraji. Některé zakázky kvůli tomu prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu a kontrakt ve Středočeském kraji byl vypovězen. Obě firmy, kterých se podezření týkalo – Silverton a Značky Morava, ale dál soutěží v jiných tendrech ŘSD. Ekonomický deník kvůli tomu oslovil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a několik dalších právních kapacit. ŘSD umožňuje zmíněným firmám dále soutěžit přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje vyloučení takových společností z dalších tendrů.

K podvodům při údržbě silnic mělo docházet u rámcové smlouvy na údržbu silnic v části Středočeského kraje v jarních měsících loňského roku.

ŘSD mělo smlouvy se dvěma dodavateli: Silverton a Značky Morava. Mimo jiné se mělo jednat o čištění kanálů, opravy svodidel, sekání trávy nebo čištění žlabů. Podle vyjádření generálního ředitele ŘSD mělo k pochybení dojít v rámci pražské správy ŘSD, kde mělo již koncem loňského srpna dojít k obměně vedení. Zakázky navíc prověřuje podle Radka Mátla i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Z celorepublikového auditu KPMG, který si ŘSD kvůli problému zadalo, pak vyplývá, že největší podíl na duplicitě použitých fotografií o údajné údržbě silnic má moravská společnost Silverton, která vykázala 418 vad s duplicitní fotografií. A to ve výši 35, 70 procent. Z pohledu útvarů ŘSD pak bylo nejvíce duplicit identifikováno na Správě Praha, a to 40, 65 procent.

„Jednoznačně nejvyšší podíl využívání duplicitních fotografií u vad v IS CEV (informační systém Centrální evidence vad – pozn. red.) – celkem 473: tj. 40,39 % – vykazují společnost Silverton s.r.o. ve spojení se společností Značky Morava – tyto společnosti jsou personálně propojeny,“ uvádí dále audit KPMG.

Na pomyslném druhém místě duplicitně vykázaných fotografií se umístila Správa a údržba silnic Ústeckého kraje (SÚS ÚK – pozn. red.), která vykázala 190 vad s duplicitní fotografií, tedy podíl vad s duplicitní fotografií při nálezu činil 16, 23 procent. Třetí příčku obsadila společnost ESA se 151 detekovanými vadami a podíl vad s duplicitní fotografií při nálezu činil 12,89 procent.

Dle zjištění auditu KPMG duplicity ve výkazech společnosti Silverton ve spojení se společností Značky Morava o téměř dvě desítky procent vyšší, než u dalšího provinilce SÚS ÚK, kterému audit KPMG přidělil pomyslné druhé místo na tabuli hanby.

„Stejné fotografie byly použity jako podklad pro doložení provedených prací v různých časech a v různých lokalitách/komunikacích,“ stojí v závěru auditu.

„Vzhledem ke skutečnosti, že kontrola provedených prací z velké míry probíhá pouze na základě doložené fotodokumentace v informačním systému Centrální evidence vad a s velkým časovým odstupem od provedení údržbových prací, nemůže být kontrola plnění provedených prací v některých případech provedena řádně,“ lze se dále dočíst v auditu.

Výrazná pochybení, šlendriánství

„My jsme nechali po tom září, po těch indiciích udělat podrobný audit. Prošli jsme si celou republiku v rámci běžné údržby a výkaznictví. Zjistili jsme, že ten problém ve výkaznictví není jenom problém středních Čech, ale je to celorepublikový problém, kde úplně ty naše systémy a způsoby výkaznictví nefungují. Na druhou stranu díky tomu, že to bylo prověřování prací provedených na jaře loňského roku, tak i v rámci toho auditu jsme nedosáhli průkazné hodnoty takové, abychom vyloženě dokázali, že zde šlo o podvod, nebo že někdo ty práce vyloženě neprovedl, ale vykazoval, a že by byly neoprávněně zaplacené,“ vysvětluje dnes šéf ŘSD Radek Mátl.

„Našli jsme výrazná pochybení, výrazné šlendriánství z hlediska prokazování prací. To znamená duplicitní fotky třeba ze sběru odpadků, různé duplicitní fotky z hlediska čištění žlabu, kde třeba nebylo úplně prokázáno, že délka odpovídala skutečnosti. Třeba měli odvozit materiál, na fotkách bylo ukázáno, že to bylo odvozeno na kraj příkopu, to znamená, že podle fotek to odvozeno nebylo, ale oni nám pak zase ukazovali dovozní deníky, ten zhotovitel, že to odvezli, bohužel naši lidi tady dali chybně fotky, kdy to bylo jen odhozeno na kraj z toho příkopu a postupně jsme to odváželi. Určitě tam byla spousta chyb a vad. Bylo to velmi složité a díky tomu, že to bylo zpětně a de facto v září jsme kontrolovali práce prováděné v dubnu, květnu, červnu, tak bylo velmi obtížné prokázat nějaké úmyslné chování a úmyslný podvod,“ připouští dále Mátl.

Podle Mátla se podobné problémy týkaly prakticky všech krajů, ale v rozdílné míře. Obě firmy, kterých se podezření týkalo nejsilněji – Silverton a Značky Morava, ale dál soutěží v jiných tendrech ŘSD.

Vylučovat lze

Ekonomický deník kvůli tomuto problému oslovil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, soudce, kteří se specializují na veřejné zakázky a podobně orientované právní kanceláře. Na základě analýzy jejich vyjádření k obecně formulovaným otázkám vyplývá, že ŘSD nevyužila všechny možnosti zákona o zadávání veřejných zakázek, který v podobných případech umožňuje vyloučení z dalších soutěží.

„Zákon o zadávání veřejných zakázek dává zadavateli možnost vyloučit dodavatele z důvodu dřívějších závažných nebo dlouhodobých pochybení… …Na uvedenou situaci pamatuje § 48 odst. 5 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle jeho znění může zadavatel vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Martin Švanda z Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

„Trochu jiný, ale v principu obdobný důvod pro vyloučení, též pro takzvanou nezpůsobilost, pak může být založen na prokázání toho, že se dodavatel dopustil v posledních třech letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo nějaké kárné opatření… …V obou případech to může být důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení,“ doplňuje předseda senátu Krajského soudu v Brně David Raus.

Při odůvodňování vyloučení by pak zadavatel podle Rause neměl zapomenout na podrobnější rozbor důsledků, ke kterým taková pochybení vedla, to jest, zda a jaká škoda tím vznikla, zda byly proti takovému dodavateli uplatněny smluvní či zákonné sankce a jaké konkrétně.

„K vyloučení účastníka dojde oznámením zadavatele, které musí obsahovat odůvodnění vyloučení. V odůvodnění musí být popsáno v jakých konkrétních důvodech zadavatel spatřuje naplnění zákonných podmínek pro vyloučení. Dodavatel pak může proti vyloučení podat zadavateli do 15 dnů námitky,“ navazuje soudce Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš.

Podle právníka Martina Janouška z advokátní kanceláře Rowan Legal existuje i možnost, že „uvedených pochybení se dodavatel dokonce nemusel dopustit vůči zadavateli zadávané veřejné zakázky, ale pro jeho vyloučení postačí, že se jich dopustil při plnění pro jiné veřejné zadavatele“.

„Za určitých skutkových okolností bylo možné aplikovat i ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, jež váže možnost vyloučení účastníka obecně na jeho závažné profesní pochybení (nikoli nutně s vazbou na plnění veřejné zakázky pro veřejného zadavatele), jež ´zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů´,“ podotýká Lukáš Šimeček z advokátní kanceláře Mazel a partneři.

Šimeček připomíná i možnost vytvoření takzvaného blacklistu nepřípustných dodavatelů.

„V rámci naší praxe jsme v rámci veřejně dostupných informací zaznamenali, že k vytvoření obdobného nástroje přistoupilo v minulosti například hlavní město Praha,“ uvedl Šimeček.

Pochybnosti v tendrech ŘSD se týkají i počtu požadovaných zaměstnanců, jejich kvalifikace i umístění. Ilustrační snímek. Foto: ŘSD

Mátl: Zákon známe, o možnostech víme, ale právníci to nedoporučili

Ředitel ŘSD Radek Mátl ale tvrdí, že vyloučení některého z uchazečů z dalších tendrů není vůbec jednoduchým právním aktem.

„Ředitelství silnic a dálnic o všech možnostech a povinnostech uložených dle zákona o zadávání veřejných zakázek moc dobře ví a také se tímto zákonem při zadávání veřejných zakázek řídí a plně jeho ustanovení dodržuje. S uvedenými ustanoveními máme velké zkušenosti s jejich využitím, a i s riziky s nimi spojenými,“ zareagoval na argumenty zkušených právníků šéf ŘSD Radek Mátl.

„V každém případě jsou u dodavatelů možná pochybení podrobena úvaze, zda je nutné a možné postupovat v zadávacích řízeních vámi popsaným způsobem. Nicméně je nutno si uvědomit, že každá smlouva stanovuje určité závazky smluvním stranám, a ne vždy se jedná v případě jejich porušení či nedodržení o jednání naplňující dikci Vámi zmiňovaných ustanovení. I v případě společností Značky Morava a Silverton jsme zvažovali popsané postupy zákona a bylo jednoznačně vnitřními i externími právníky vyhodnoceno, že tento postup by byl absolutně neadekvátní a s velkou pravděpodobností v nesouladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ pokračuje Mátl.

Šlendrián nebo organizovaná aktivita?

Porovnání zjištění auditu KPMG už ale nevypadá jako lidský šlendrián, o kterém mluvil ředitel ŘSD výše, ale naznačuje možnost systémovějšího podvodného přístupu k vykazování odvedených prací.

„Já jsem si všechny ty firmy pozval, jednání to byla velmi náročná a složitá. Oni se vymlouvali, že v provozních denících mají vše správně, a že to bylo jenom zjednodušení práce, že těch fotek mají statisíce, nahráli nějaký soubor, a že on to tam pak jenom nahazoval do systému,“ pokračuje Mátl.

„Na druhou stranu, bohužel, jak jsou ty smlouvy na běžnou údržbu dlouhodobé, tak systém Centrální evidence vad, kde se vykazují práce, je nový, a my jsme ani tu povinnost neměli. Ale snaha byla si tu povinnost do smluv, protože jde o rámcovou dohodu, ze které pak jsou dílčí smlouvy, dát, takže v Centrální evidenci vad se to vlastně vykazovalo. Ale máme zde i zprávy a závody, které historicky ty práce v evidenci vůbec nevykazovaly. Ale zjistili jsme, že tu to šlendriánství probíhalo. A od toho je podnět na policii, aby prošetřila, zda to bylo úmyslně, nebo neúmyslně,“ podotýká šéf ŘSD.

„Za mě je v tuto chvíli jasné šlendriánství chování zhotovitele, kdy ne řádně vykazoval své práce a bohužel naši lidé je ne řádně kontrolovali. Ale naši lidé pak posléze, když jsem mluvil, a ten auditor je vyslýchal, prokázali spousty různých upozornění, že na ty společnosti Silverton a Značky Morava upozorňovali na to, že ty práce nevykazují správně. Naši lidé to nějak řešili, ale bohužel ten problém neeskalovali víc a nechali si ho pro sebe. Což byla ta základní chyba, místo toho, aby zasáhli tvrději. Jsme schopni to doložit, ta komunikace existuje. Na základě těchto indicií jsme se ve středních Čechách rozhodli, že těch indicií z hlediska výkaznictví je tolik, že smlouvy, které byly relativně nové, z února 2023, vypovíme. Jak severovýchod, tak severozápad. Takže jsme obě dvě velké smlouvy Silvertonu a Značkám Morava vypověděli,“ konstatuje Mátl.

Proč?

„Protože jsme měli možnost tyto smlouvy vypovědět bez udání důvodu. Jelikož tu ta jednání nedospěla k nějaké dohodě, a byla vyhrocená, tak jsem je ukončil, protože dodavatel házel špínu na všechny okolo, jenom říkal, jak je sám dokonalý a chyby nedělal. V tuto chvíli jsou tedy smlouvy vypovězené, nečerpají se z nich žádné finanční prostředky. Připravujeme nové soutěže, běží schvalovací proces, vypíšeme nové soutěže na obě oblasti středních Čech. Abychom je měli začátkem jarní sezony, věřím, že to jsme ještě schopni stihnout, nejpozději do května, vysoutěžené,“ doufá šéf ŘSD.

Radek Mátl dodal, že po vypovězení kontraktu ŘSD využívá smlouvy, které má k dispozici na zimu.

Komu společnosti patří Silverton a Značky Morava?

Firmy Silverton a Značky Morava vlastní společnost Cidem Invest, spadající pod Cidem Holding. Cidem Invest měla podle deníku E15 v roce 2021 obrat přes 1,6 miliardy korun. Zabývá se mimo jiné produkcí kovových lisovaných dílů, svařovaných a montovaných sestav, velkoobchodem s železářstvím, obnovitelnými zdroji nebo například stavební činností.

V březnu 2021 se pak skupina Cidem Hranice (spadající pod Cidem Invest, resp. mateřský Cidem Holding) rozrostla o tři společnosti v oblasti dopravního stavitelství: značky Morava, Silverton a Grames. Posledně jmenovaná firma podniká na Slovensku.

Skutečnými majiteli Cidem Holding jsou podle Hlídače státu od srpna 2021 Václav Brabec, Barbora
Weissová a Kateřina Weissová. Václav Brabec je všeobecně známý jako majitel fotbalového Baníku
Ostrava a někdejší majitel autobusové dopravy na severní Moravě.

Všichni tři výše jmenovaní jsou tedy dle Hlídače státu i skutečnými majiteli společností Silverton a Značky Morava.

Václav Brabec figuruje také jako sponzor politických stran ANO a TOP 09 v celkové hodnotě 113 000 korun. Barbora Weissová se podílela na sponzoringu ODS částkou 500 000 korun prostřednictvím společnosti SETOS Prostějov a.s.

Zajímavou skutečností je ovšem radikální nárůst veřejných zakázek pro obě společnosti poté, kdy získaly nové majitele, tedy zejména od roku 2021.

Ekonomický deník obě společnosti oslovil, aby se k podvodům s výkaznictvím údajně provedených prací vyjádřily. Obě společnosti ale dosud mlčí. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Státní zástupce navrhl pro soudce Elischera znovu 11 let vězení

 Pražský městský soud dnes zahájil nové hlavní líčení v korupční kauze soudce Ivana Elischera. Státní zástupce musel opět přednést celou rozsáhlou obžalobu. Elischer a jeden ze spoluobžalovaných Vietnamců totiž po změně složení soudního senátu nedali souhlas k tomu, aby se již provedené úkony nemusely provádět znovu. Obžaloba navrhla pro všechny tresty vězení. Pro Elischera chce znovu 11 let za mřížemi, milionový peněžitý trest a zabavení dalšího milionu z účtu.

„S vinou nesouhlasím, žádnou skutečnost v obžalobě nepokládám za nespornou, v žádném bodě obžaloby se neshoduji se státním zástupcem. Není jediné slovo, na kterém bychom se mohli shodnout – snad jen to, že působím jako soudce Vrchního soudu v Praze,“ reagoval Elischer v soudní síni na přednes obžaloby.

Obžaloba viní Elischera z toho, že se nechal nejméně v letech 2013 až 2016 uplácet od lidí, kteří chtěli ovlivnit rozhodování v odvolacích řízeních o drogové kriminalitě. Konkrétně mu klade za vinu zneužití pravomoci, úplatkářství, nadržování a neoprávněný přístup do počítačového systému.

Na tento týden soud nepředvolal žádné svědky, má v plánu znovu vyslechnout obžalované. Těmi jsou vedle Elischera jeho přítel Nguyen Quoc Hung, doktor práv Mac Van Nhat, dále Nguyen Tan Thanh a ženy Cao Thi Kieu Khanh a Nguyen Thi Hoai Thu. Obě obžalované se z procesu omluvily a daly soudu souhlas, aby jednal v jejich nepřítomnosti. Nguyen Tan Thanh sice přišel, ale poté soud rovněž požádal, aby mohl odejít. V jednací síni tak setrvali jen Elischer, Hung a Nhat. Soud chtěl původně jednat už počátkem února, tehdy se mu ale nepodařilo sehnat dva ze šesti obžalovaných.

Státní zástupce Vladimír Pazourek navrhl pro Hunga 11 let vězení a vyhoštění naneurčito, pro Nhata pětileté vězení a peněžitý trest 200.000 korun, pro Thanha také pět let a vyhoštění na deset let a pro obě obžalované tříleté odnětí svobody. Všichni obžalovaní kromě Nhata, který dnes projevil zájem o sjednání dohody o vině a trestu, svou vinu popírají.

Elischer vznesl počátkem měsíce námitku, že Pazourek je v případu podjatý. Soudkyně Veronika Cukerová dnes oznámila, že jeho domovské Městské státní zastupitelství v Praze podjatost neshledalo. Pazourka dnes vyzvala, aby obžalobu doplnil o návrh trestů. Státní zástupce trval na tom, že doplnění pokládá za nadbytečné mimo jiné proto, že soud i účastníci řízení vědí, jaké tresty navrhoval v prvním kole procesu. Musel ale vyhovět žádosti soudu. Jeho návrhy jsou totožné jako při předchozím hlavním líčení.

Elischer i někteří obhájci dnes po přednesení návrhů trestů namítli, že zákonná lhůta na přípravu k hlavnímu líčení by jim měla začít plynout až od tohoto okamžiku. Na to ale soud nepřistoupil – poukázal na to, že novela, která zavedla uvádění návrhů trestů v obžalobě, je mladšího data než podaná obžaloba.

Policie Elischera obvinila před šesti lety, soud obdržel obžalobu v březnu 2019. V roce 2021 muže nepravomocně potrestal devíti lety vězení. Hung, který podle obžaloby Elischera navedl, dostal o rok přísnější trest a vyhoštění na neurčitou dobu. Další z Vietnamců dostal tříleté vězení, ostatní pak podmíněné tresty. Odvolací Vrchní soud v Olomouci však tento verdikt zrušil – předchozí řízení podle něj provázely podstatné vady, rozsudek je neúplný a existují pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Podle dnešního vyjádření Cukerové musí nyní soud oproti prvnímu hlavnímu líčení doplnit zejména listinné důkazy a případně vyslechnout další svědky, ceskajustice.cz

 X X X

Kontroly v zemědělství se sníží o padesát procent. ‚Myslím si, že je to pořád málo,‘ říká ministr Výborný

V Bruselu se v pondělí sešli ministři zemědělství států EU, aby jednali o požadavcích, které zaznívají na protestech zemědělců v jednotlivých zemích EU. I toto jednání provázely protesty přímo v Bruselu a dopravu v belgické metropoli blokovalo na 900 traktorů. „Všichni jsme si uvědomili, že musíme přestat vést jen diskuzi, a musíme farmářům a zemědělcům přinést rychlé řešení,“ řekl pro Radiožurnál ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

X  Dospělo unijní jednání ke konkrétním závěrům? Kdy a kolik kontrol ubyde?

Musím říct, že podnět, který vzešel z České republiky, ode mě osobně, už na lednovém jednání Rady ministrů zemědělství, tak opravdu uspěl. Komisař mi v tichosti dnes oznámil, že Komise de facto ihned sníží počet kontrol u digitálního sledování půdy o padesát procent.

Takže to je určitě pozitivní zpráva z dnešního (pondělního) jednání Rady ministrů. Jsem rád, že Komise pochopila argumenty, se kterými jsem minule vystoupil, že skutečně není možné na straně jedné digitalizovat v rámci zemědělství a na druhé straně aby počty kontrol rostly.

Takže oznámili snížení o padesát procent. Myslím, že to je pořád málo, protože tím se dostaneme na původní stav, a naopak je namístě, aby se ve snižování počtu kontrol nejenom u tohoto systému pokračovalo dál. A i to jsem dnes na Radě ministrů jasně a nahlas řekl.

X A snížení o padesát procent je tedy okamžité od této chvíle?

Bude to od okamžiku, kdy Komise vydá upravenou metodiku. Nevím, jestli to bude v řádu dnů nebo několika málo týdnů, ale v každém případě se to dotkne zemědělců tuto sezonu, to je důležité.

Někdy za měsíc, měsíc a půl, vyjedou zemědělci do polí. A v tom okamžiku už bude toto nařízení upravené, respektive metodiky budou znamenat, že ten počet kontrol se sníží o padesát procent a to nejenom v Česku, ale v celé Unii.

X V pondělí jste chtěl jednat také o lepším využívání úhorů, což bylo jedno z velkých témat českých zemědělských protestů z minulého týdne. Dospěli jste v tomto směru k něčemu konkrétnímu?

Ano, musím říct, že i tady mám pozitivní zprávu pro české farmáře a zemědělce a minimálně pro letošní rok bude platit výjimka z povinnosti nechat ležet až devět procent půdy ladem.

To znamená, že bude možné i v Česku na tuto půdu zaset dusík vázající plodiny, to je třeba vojtěška nebo jetel, které jsou potom využitelné v rámci živočišné výroby a nebudeme tak muset nechávat ležet půdu ladem.

My jsme dneska velmi živě debatovali to, aby toto opatření neplatilo jenom jako výjimka pro jeden rok, protože zemědělství dlouhodobě postrádá nějakou míru předvídatelnosti. Je to velká chyba.

Já jsem na to upozorňoval a pevně doufám, že tak jako Evropská komise akceptovala výhrady Česka třeba k počtu kontrol, takže i zde v průběhu příštích jednání dojdeme k nějakému rozumnému výsledku, aby předvídatelnost byla minimálně do konce tohoto období společné zemědělské politiky, čili do roku 2027.

A musí to být samozřejmě nějaké vyváženosti, protože jsem říkal, že musíme hledat vyváženost mezi potřebou mít produkci, která se potom projeví směrem i k zajištění potravin pro občany Evropy, České republiky, ale také k tomu, abychom dokázali chránit a pečovat o půdu, o životní prostředí. To je důležité.

Větší motivace, menší regulace

X V pondělí jste řekl, že musí být směrem k zemědělcům větší motivace a menší regulace. Není to jenom líbivé heslo, jak si to představujete v praxi?

Ne, určitě to není líbivé heslo a vlastně to, o čem jsme před chvílí hovořili, tak je toho příkladem. Prostě pojďme osekat různá zbytečná nadbytečná hlášení, kontrolní systémy a všechno, co s tím souvisí.

A pojďme zemědělcům říct „tady máte otevřený prostor pro to, abyste na půdě, o kterou budete pečovat, pěstovali plodiny, které potom dokážete také prodat na trhu“, což je velmi důležité.

X Nepovede to, pokud těch kontrol bude méně, ke zneužívání dotací, k obcházení a porušování pravidel?

Jsem si téměř jist, že nepovede, protože nerušíme kontroly. To chci zdůraznit všude. Kde je podpora, tam je třeba, aby existovala i kontrola, ale musí být smysluplná a efektivní.

Není možné, když to trochu zjednoduším, že přijde šest kontrol a potom ta sedmá, aby zkontrolovala, jestli těch šest před ní to udělalo správně. Prostě to možné není.

Já na to apeluji jak na úrovni evropské, tak na národní úrovni. Upřímně si řekněme, že některé věci samozřejmě nejdou jenom ze strany Evropské komise a úředníků tady v Bruselu, ale některé si děláme ještě bruselštější, než tu jsou. A to musí taky skončit.

X Jednali jste dnes s kolegy ministry zemědělství ze zemí EU také o dovozu produktů ze zemí mimo Evropskou unii?

Velmi částečně jsme se toho dotkli, protože samozřejmě ve střední Evropě rezonuje debata o dovozech z Ukrajiny, v jižní Evropě také debata o dohodě s Mercosurem, tedy státy Latinské Ameriky.

A samozřejmě je to problém, protože v okamžiku, kdy máme dnes výrazný přebytek obilí v Evropě jako celku, tak to má negativní tlak na jeho cenu. My jsme požadovali, a já myslím, že to je důležité, aby ta dohoda, která bude po 5. červnu, předpokládám, pokračovat, pomohla Ukrajině i touto cestou.

Takže bude mít některé podmínky, které jsou důležité pro to, abychom se vyvarovali situaci, která je dnes.

To znamená u některých komodit, jako je třeba kuřecí maso, vejce nebo cukr, v případě, že bude objem dovozu naplněn nad průměr let 2022, 2023, tak bude vlastně automaticky přecházet do celního vztahu. Bude možné také řešit v případě konkrétních jednotlivých zemí některá mimořádná opatření v průběhu roku.

Zemědělci a národní zájmy

X Zažil jste přímo v Bruselu protesty zemědělců. Zemědělské protesty jsou dnes také ve Španělsku. Minulý čtvrtek byly v Česku a v dalších devíti evropských státech. Jak tyto protesty změnily atmosféru jednání ministrů zemědělství EU a přístup Evropské komise?

Myslím, že jsme se všichni uvědomili, že musíme přestat vést jen debatu a diskuzi, a musíme farmářům a zemědělcům přinést rychlé řešení, které se projeví v řádu dnů nebo týdnů, to znamená ještě letošní sezonu.

To myslím, že bylo zřejmé. Pomoc musí být rychlá a efektivní a minimálně v části toho, co jsme dnes projednali a na čem se dohodli, a co také deklaroval pan komisař Wojciechowski, tak si myslím, že jsme toto naplnili.

Já jsem se nakonec po jednání rady setkal krátce i se zástupci nevládních organizací v Česku, které tady v Brusel dnes také byly a účastnily se protestů. Informoval jsem je o tom, co se podařilo dohodnout a co bude také zítra ještě projednáváno na národní úrovni u nás v Praze.

Věřím, že v průběhu tohoto týdne balíček, řekněme s věcmi, které souvisí jak s úpravami některých opatření ze strany Evropské komise, tak i s pomocí, která bude domluvena na národní úrovni, je budu moci seznámit do konce týdne.

X Můžete připomenout, co zítra na národní úrovni chcete projednat?

Na zítřejší jednání předsedů všech pěti koaličních stran jsem nechal zařadit bod, který se týká aktuální situace v zemědělství. A máme tam různou paletu možností, co by bylo možné realizovat.

Chceme zacílit například na investiční dotace a podporu pro středně velké podniky, kde máme největší problém, to znamená někde od 500 do 2,5 tisíc hektarů.

Cílit na některé programy, které se ukazují i z debat s farmáři a zemědělci jako důležité. Například možnost vybudovat sklady hnojiv nebo investovat do rozvoje farem.

Tam, kde vidíme největší problém, jsou střední podniky, tam chceme zacílit investiční podporu. Bavíme se o podpoře zaměstnanosti na venkově.

I tady dnes v Bruselu jsme sháněli informace, jednali s Evropskou komisí o tom, zda bude ze strany Evropské komise možnost využít program, který by byl postaven na úlevě na sociálním pojištění pro zemědělské farmy a podniky, které zaměstnávají na venkově lidi a bylo by možné je tímto způsobem také podpořit.

Bavíme se o některých dalších možnostech. Bude to skutečně záležet všechno na zítřejší dohodě předsedů koaličních stran.

X X X

V Pásmu Gazy hrozí hladomor. Izrael nesplnil nařízení soudu OSN, tvrdí Amnesty International

Izrael nesplnil předběžná opatření Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z 26. ledna a nezajistil dostatečnou humanitární pomoc civilistům v palestinském Pásmu Gazy, kterým přitom hrozí hladomor kvůli izraelskému bombardování a blokádě. Uvedly to v pondělí lidskoprávní organizace Amnesty International a Human Rights Watch (HRW).

 ICJ 26. ledna uložil Izraeli, aby přijal kroky, které v Gaze zlepší humanitární situaci a zabrání genocidě, z níž ho před haagským soudem viní Jihoafrická republika. Izrael měl také do pondělí ICJ informovat o tom, co učinil pro to, aby nařízení soudu splnil.

Podle agentury Reuters předložil Izrael zprávu o naplňování nařízení soudu v pondělí. Izraelský činitel, na něhož se Reuters odvolává, ovšem nesdělil podrobnosti o obsahu této zprávy.

„Izrael nejenže způsobil jednu z nejhorších humanitárních krizí na světě, ale také projevuje bezcitnou lhostejnost k osudu obyvatel Gazy tím, že vytváří podmínky, které je podle ICJ vystavují bezprostřednímu riziku genocidy,“ uvedla Heba Morayefová z Amnesty International. Podle ní Izrael nejenže nezajistil základní potřeby Gazanů, ale také brání distribuci dostatečné pomoci do Pásma Gazy.

Podle Amnesty International se v posledních třech týdnech humanitární situace v Gaze dál zhoršila a i některé další nevládní organizace už minulý týden uvedly, že se distribuce pomoci, zejména na sever Pásma Gazy, téměř zastavila. Zatímco před verdiktem ICJ se do Pásma Gazy dostalo v průměru asi 150 kamionů s pomocí denně, v únoru to byla ani ne stovka denně.

2,3 milionu hladovějících

Přitom před válkou, jež začala útokem hnutí Hamás z Gazy na Izrael, jezdilo do Gazy denně asi 500 nákladních aut s humanitární pomocí denně. „Izraelská vláda nechává hladovět 2,3 milionu Palestinců a vystavuje je ještě většímu nebezpečí než před závazným verdiktem haagského soudu,“ řekl Umar Šákir z HRW.

„Izraelská vláda jednoduše ignorovala rozhodnutí soudu, a v některých ohledech dokonce zintenzivnila represe, včetně dalšího blokování životně důležité pomoci,“ dodal.

„Máme zprávy i o tom, že Palestinci jí krmivo pro zvířata, o lidech umírajících hlady či ženách, které nemohou kvůli nedostatku jídla kojit své děti,“ popsala už minulý týden Sally Chalílová z organizace Oxfam. Řekla také, že snahy humanitárních organizací doručit pomoc potřebným záměrně maří Izrael.

Také HRW v pondělí uvedla, že izraelské úřady brání distribuci pomoci na sever Pásma Gazy a že téměř žádná pomoc se nedostává mimo Rafáh, který leží na jihu u egyptských hranic.

HRW připomněla také, že 20. února organizace Světový potravinový program pozastavila dodávky pomoci na sever Pásma Gazy kvůli napadání kamionů hladovými a zoufalými Palestinci, kteří se na auta s jídlem vrhají, aby získali aspoň trochu jídla pro rodiny.

HRW také zmínila případ, o němž minulý týden informovala televize CNN, podle níž 5. února na konvoj s humanitární pomocí v centrální části Pásma Gazy izraelská armáda střílela, ačkoliv měl izraelské povolení.

Amnesty International v pondělí také připomněla, že válka v Pásmu Gazy začala válečnými zločiny palestinských ozbrojenců, kteří z Gazy napadli Izrael 7. října. Zabili nejméně 1139 lidí a na 250 dalších unesli, včetně tří desítek dětí.

Na 130 rukojmích Hamás stále zadržuje, nejméně tři desítky z nich už nežijí. Izraelská odveta v Pásmu Gazy, spočívající v masivním bombardování a pozemní operaci, stála životy asi 29 780 Palestinců, většinou žen, dětí a mladistvých.

X X X

Člen letectva USA se zapálil u ambasády Izraele, zraněním podlehl

Zřejmě na protest proti válce v Pásmu Gazy se v neděli před ambasádou Izraele ve Washingtonu pokusil upálit muž. Utrpěl vážné popáleniny a později svým zraněním podlehl.

 Muž oblečený ve vojenské uniformě celý incident natáčel a živě přenášel na platformě Twitch. „Už se nebudu podílet na genocidě,“ říká na videu muž, který byl příslušníkem amerického letectva.

„Chystám se k extrémnímu protestu,“ říká na záběrech. Pak se polije čirou tekutinou, zapálí a křičí „svobodná Palestina“, než se zhroutí na zem. Americkým policistům se muže podařilo asi po minutě uhasit. Byl převezen do nemocnice, tam však zemřel.

Izraelská diplomatická zastoupení ve Spojených státech jsou opakovaně terčem protestů. Před izraelským konzulátem v Atlantě se v prosinci zapálila protestující s palestinskou vlajkou.

Válka v Gaze je reakcí na teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin na Izrael z října loňského roku, při kterém přišlo o život na 1 200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. Ofenziva v Gaze, která je z velké části zničena, si od té doby vyžádala téměř 30 000 životů. Velká většina z 2,3 milionu místních obyvatel musela opustit své domovy a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.

X X X

Mauricius nechá zakotvit výletní loď, cholera se u cestujících nepotvrdila

Kvůli podezření, že u části pasažérů propukla cholera, nechtěly úřady na Mauriciu nechat zakotvit výletní loď Norwegian Dawn s více než třemi tisícovkami lidmi na palubě. Už předtím ji odmítl také ostrov Réunion. Výsledky zdravotních testů prokázaly, že 15 cestujících, kteří trpěli žaludečními problémy, choleru nemá. Mauricius tak povolil lodi zakotvit.

 Bhooshun Ori, generální ředitel zdravotnických služeb na ministerstvu zdravotnictví, novinářům řekl, že vzorky 15 cestujících byly analyzovány v místní laboratoři a neobsahovaly choleru.

Mauricijské úřady pro cestovní ruch a přístavní správa pracují na tom, jak vylodit cestující a nalodit na výletní loď nové pasažéry. Osoby, které se vylodí, budou prohlédnuty hygieniky a v případě potřeby jim bude poskytnuta lékařská pomoc.

Úřady malého ostrovního státu u východoafrického pobřeží, omývaného Indickým oceánem, zabránily o víkendu lodi Norwegian Dawn zakotvit v přístavu kvůli „zdravotnímu riziku“.

Uvedly, že nejméně 14 cestujících a jeden člen posádky trpí průjmy a zvracením, které jsou typickými příznaky cholery. Tito lidé byli izolováni na pokojích a čekali na výsledky testů.

Spolu s nimi musela na moři trpělivost projevit zhruba 1 000 členů posádky a 2 200 pasažérů, z nichž se v neděli velká část měla vydat domů. Na palubě lodi je na Mauriciu mělo vystřídat přes 2 200 nových cestujících.

Americká firma Norwegian Cruise Line, která loď provozuje, uvedla, že se u malého počtu pasažérů během dvanáctidenní plavby z Jižní Afriky objevily mírné symptomy žaludečních obtíží. Na palubě se zpřísnila hygienická opatření.

Země v jižní Africe se už několik měsíců potýkají s jednou z nejhorších epidemií cholery za poslední roky. Do poloviny ledna odtud bylo hlášeno přibližně 200 tisíc případů onemocnění a více než tři tisíce úmrtí.

Zárodky cholery se šíří především potravinami a vodními zdroji znečištěnými lidskými výkaly. Po krátké inkubační době se u nakaženého objeví průjem a zvracení, jež mohou vést k dehydrataci a v případě neléčení i ke smrti. Pokud je však zajištěna včasná lékařská péče, je cholera poměrně snadno léčitelná.

X X X

Tvrdá opatření zabrala. Argentina hospodaří s přebytkem, věří jí i investoři

Nově zvolený argentinský prezident a příznivce libertarianismu Javier Milei si postupně buduje důvěru na trzích. Politik se v minulých týdnech rozhodl prosadit mnoho tvrdých úsporných opatření, čímž si v zemi znepřátelil odbory či své kolegy v regionech. Zdá se ale, že jeho tvrdý přístup začíná konečně nést ovoce. Investoři si po několika dlouhých letech začínají Argentiny zase všímat.

 Ačkoliv se Javier Milei chopil prezidentského úřadu teprve v prosinci loňského roku, tak během poměrně krátké doby stihl už mnohá opatření. Snížil počet ministerstev na polovinu, zredukoval státní dotace na elektřinu, pohonné hmoty i jízdné. Rozhodl se rovněž devalvovat argentinské peso oproti dolaru, a to asi na polovinu a zrušil i mnoho zákonů, které v praxi kupříkladu regulovaly ceny potravin, píše agentura Reuters.

Ačkoli úsporná opatření v Argentině mezi lidmi příliš podporu nemají, jinak je to na finančních trzích. Investoři totiž tyto snahy oceňují, což se projevuje kupříkladu na dluhopisových trzích. Hodnota některých argentinských dluhopisů totiž stoupla na čtyřletá maxima a snížila argentinský rizikový index na nejnižší hodnoty od roku 2022.

Dostavil se rovněž efekt rozpočtových úspor, neboť Argentina v prvních měsících letošního roku vykazuje přebytky hospodaření, a to po více než deseti dlouhých letech.

„Zdá se, že trhy začínají Argentině opět více věřit,“ řekl agentuře Reuters finanční analytik Mariano Sardans ze společnosti FDI Argentina a dodal, že pokud se tento trend podaří Argentině udržet, projeví se to v hodnotě argentinského pesa.

Výzvou je rostoucí chudoba

Ambice argentinského prezidenta při nástupu do funkce byly velkolepé. Slíbil, že zatočí s tříprocentním deficitem státního rozpočtu. První týdny letošního roku naznačují, že Milei by svá slova opravdu mohl splnit a směřuje k cíli stabilizace argentinské ekonomiky. Výzvou ale bude stoupající chudoba, která se v Argentině vyšplhala už na 60 procent.

„Trh začíná být ohledně počínání argentinského prezidenta velmi optimistický,“ potvrdil současné vnímání investorů také Javer Casabal, který je stratégem ve společnosti Adcap Grupo Financioerov v Buenos Aires.

„Je to skutečný posun, který stojí za uznání. Vzhledem k tomu, že většina investorů ještě před několika týdny ani nevěřila, že Argentina může své deficity veřejných rozpočtů snížit,“ doplnil Javer Casabal.

I nadále však před argentinským politikem stojí nespočet výzev. Dluh této jihoamerické ekonomiky je nadále velmi vysoký a problémový. V minulosti měla tato země opakovaně problémy s jeho splácením, naposledy tomu tak byl v roce 2020 před rozsáhlou restrukturalizací. Cílem Argentiny by měla být rovněž práce na zlepšení ratingu, od něhož se následně mimo jiné odvíjí i úrokové náklady.

Snahy argentinského prezidenta také naráží na velké překážky a odpor v ulicích i v Kongresu. Mírné oživení nálady přinesl rostoucí vývoz, Argentina totiž ve dvou posledních měsících zaznamenala přebytky obchodní bilance, a to hlavně díky vyšší produkci obilovin.

I přesto je argentinská veřejnost do velké míry znepokojená tím, jaké mají kroky argentinského prezidenta konkrétní dopady, jež se následně projevují v reálné ekonomice.

X X X

Rodinná centra jsou často nositeli komunitního života v obci

 Kulatý stůl na téma rodinná politika v obcích uspořádala organizace Síť pro rodinu na Krajském úřadu v Pardubicích pod záštitou radního pro sociální péči a neziskový sektor Pavla Šotoly. Mateřská, rodinná a komunitní centra se potýkají s potřebou profesionalizace a nejistotou financování, často ale závisí na tom, jakou podporu dostanou od obce.

 Mateřská, rodinná a komunitní (MRK) centra jsou místem přátelským rodině, které poskytuje bezpečný prostor pro setkávání všech členů rodiny a komunity, rozvíjí spolkový a komunitní život v obcích a díky různým preventivním aktivitám podporuje rozvíjení vztahů v rodině. V České republice jich v rámci Sítě pro rodinu funguje 257 center ve všech 14 krajích.

„V Pardubickém kraji máme více jak 30 center s vlastní právní subjektivitou, mnohá další fungují pod obcí nebo církevní organizací. U jejich vzniku byly aktivní ženy na mateřské dovolené. Při návratu do zaměstnání se ukázalo nutností vytvořit alespoň částečné pracovní úvazky, aby byl provoz dál zachován. Dobrovolnictví je vítané v přímé práci s klienty, pro stabilitu organizace je důležitá stálost ve vedení spolku. V Pardubickém kraji je díky podpoře rodinné politiky vysoký podíl takto profesionalizovaných center. Ta v obci zajišťují kvalitní služby pro rodiny: provázejí a podporují rodiče, preventivně působí proti nepříznivým situacím v rodinách, pomáhají v krizi, podporují zdravý vývoj dětí, poskytují informace. V neposlední řadě tvoří přirozené prostředí pro tvorbu komunitních vazeb a tím ovlivňují prorodinné prostředí v obci,“ sdělila Kateřina Jindrová, krajská koordinátorka Sítě pro rodinu.

Dotace mohou dostávat  MRK centra od ministerstva i od některých krajů včetně Pardubického, ale zásadní je pro ně spolupráce s obcemi. Pokud místní zastupitelé chápou jejich přínos pro obec a jejich preventivní roli, mohou svou činnost dobře rozvíjet podle okamžitých potřeb v obci. O dobře nastavené spolupráci hovořili například starosta Holic Ondřej Výborný, radní Litomyšle Petra Benešová nebo místostarosta Moravské Třebové Václav Dokoupil. Všude tam jsou centra jedním z hybatelů komunitního života.

Pavel Šotola představil účastníkům setkání, jak se vytvářela koncepce rodinné politiky Pardubického kraje. „Myslím, že by některé postupy mohly využít i obce spolu s místními neziskovými organizacemi. Takový dokument nemůže vznikat od stolu, na každé vytipované téma jsme zapojovali odborníky a lidi, kteří s ním pracují, a tvořili jsme to společně.  Tím jsme vtáhli do celého procesu hodně lidí z různých oblastí, kteří se mohou s výsledkem ztotožnit a dál s ním pracovat,“ uvedl Pavel Šotola.

Pardubický kraj schválil koncepci rodinné politiky v roce 2020. Od loňského roku jsou sjednocené dotační programy pod název Pardubický kraj pro rodinu, do kterého je alokováno přibližně 11,5 milionu korun. Čerpají z nich především neziskové organizace, které se zabývají jednak podporou  rodin v krizových situacích, ale pak také organizace pracující v prevenci, jako jsou právě různá rodinná centra, školy a organizátoři volnočasových aktivit.

Zájemce pozval radní Pavel Šotola na konferenci o rodině, která se za účasti řady předních českých odborníků uskuteční 15. května v kongresovém sále OC Palác v Pardubicích. PhDr. Zuzana Nováková, kancelář hejtmana

X X X

Výstava Joseph Hardtmuth – knížecí architekt na zámku Lednice

V pátek 23. února 2024 byla v konírnách zámku Lednice otevřena výstava Joseph Hardtmuth – knížecí architekt, která představuje celou šíři činnosti architekta, vynálezce a podnikatele Josepha Hardtmutha. Výstava vznikla ve spolupráci Národního technického muzea, Národního památkového ústavu a Národního zemědělského muzea.

„Velice mě těší, že výstava, která je výsledkem spolupráce Národního technického muzea, Národního památkového ústavu a Národního zemědělského muzea, po prezentaci v Praze obohatí právě areál zámku v Lednici. Zde budou v následujících letech návštěvníkům v místě, které je u nás nejvíce svázáno s Josefem Hardtmuthem, v nové atraktivní podobě představeny výsledky dlouhodobého výzkumu odborníků z řady vědních oborů. Výstava vznikla na základě letité spolupráce bývalých památkových garantů, a to jak z oblasti péče o stavbu vlastního zámku v Lednici, tak i péče o zámecký park. Díky této letité spolupráci také vznikl vědecký grant na komplexní výzkum nejen osobnosti Josepha Hardtmutha, jeho potomků, ale i historie firmy Hardtmuth –⁠⁠⁠⁠⁠ Koh-i-noor,“ uvedl Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea.

„Asi bychom nenašli příhodnější místo, než je zámek Lednice pro výstavu o tomto výjimečném architektu, vynálezci a podnikateli. Rozhlédneme-li se v Lednicko-valtickém areálu, najdeme stavby jako je minaret, Janohrad, Dianin chrám, Kolonáda na Rajsně, Lovecký zámeček, akvadukt nebo zámeček Belveder – autorem všech architektonických řešení těchto staveb je Joseph Hardtmuth.  A když vyslovíme jeho jméno, většina z nás si vybaví především klasickou tužku nebo právě minaret v parku lednického zámku. Osobnost Josepha Hardtmutha a jeho pokračovatelů si zaslouží detailnější představení, protože on nebyl jen knížecí architekt, ale i vynálezce a úspěšný majitel firmy, která dosáhla světové proslulosti.  A právě otevřená výstava nabízí veřejnosti široký pohled na ‚knížecího architekta‘ a výsledky jeho práce,“ řekl Petr Šubík, ředitel Národního památkového ústavu, Územní památkové správy v Kroměříži.

První část výstavy je věnována osobě architekta Josepha Hardtmutha, který svými projekčními a stavitelskými aktivitami ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů zanechal stopu jak na jižní Moravě, tak v severním Rakousku. Spolupracoval i se zahradními architekty na vytvoření krajinné kompozice, např. v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, ale také na urbanistickém začlenění staveb do krajin různého typu v oblasti rakousko-moravského pomezí. V této části výstavy jsou k vidění dosud nepublikované plány, a to jak dochovaných, tak nedochovaných staveb, dokládající jeho široký architektonický záběr. Známy jsou především jeho stavby, jako je minaret či akvadukt v lednickém parku, zámeček Belveder u Valtic a další, ale málo se ví, že realizoval či vypracoval plány i k řadě dalších objektů, ať se už jednalo o zámečky, kostely, školy, zříceniny a obelisky či další stavby zkrášlující romantickou krajinu. Podílel se i na plánech na řadu hospodářských budov.

V druhé části výstavy je Joseph Hardtmuth představen jako podnikatel, vynálezce, a především zakladatel firmy ve Vídni, kterou jeho syn přenesl do Českých Budějovic, kde je v provozu do dnešních dnů. Joseph Hardtmuth, ačkoliv se mu nedostalo žádného odborného technického vzdělání, přišel s řadou inovací.  Z nich je možné zmínit způsob výroby tuhy z méně kvalitního typu grafitu, nový postup při výrobě nádobí, takzvanou vídeňskou kameninu, a to včetně v té době unikátní bezolovnaté glazury, umělou pemzu či neapolskou žluť.

Poslední část výstavy prezentuje syna Carla, který ač nejmladší ze čtyř bratrů převzal otcem založenou továrnu a aby zajistil její další rozvoj, přenesl ji roku 1848 do Českých Budějovic. Z počátku Carlovi pomáhal jeho starší bratr Ludwig, proto také továrna nesla od roku 1828 název L. & C. Hardtmuth, tedy iniciály křestních jmen obou bratrů. Carl Hardtmuth dosáhl v podnikání značných úspěchů a společenskou prestiž rodiny povznesl tím, že byl za zásluhy císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu. V Carlových stopách pak pokračoval jeho syn Franz, který zavedl řadu inovací majících dopad nejen na samotnou firmu L. & C. Hardtmuth, ale i na konkurenční firmy a tužkárenský průmysl vůbec. V první řadě se jednalo o nový výrobek, tužku Koh-i-noor, uvedenou na trh v roce 1889, která měla naprosto netypickou barvu – žlutou a brzy se stala pro svou kvalitu známou po celém světě. Dále se mu podařilo sestrojit takzvaný „český mlýn grafitový“, který umožňoval využít i dosud opomíjený krystalický grafit namísto dosud používaného amorfního a také podle složení směsi určovat tvrdost výsledných tuh. To vedlo k dalšímu jeho vynálezu, sedmnáctistupňové tvrdostní škále, která využívala k označování kombinaci písmen a číslic. Nová na této škále byla nejen její šíře a písmenné označení, ale i to, že písmena zastupovala anglické termíny, zatímco dosud bylo obvyklé v tužkárenském průmyslu používat spíše francouzštinu.

Výstava instalovaná v zámeckých konírnách v Lednici je koncipována jako dlouhodobá a otevřena bude dle otevírací doby zámku. Bc. Jan Duda

X X X

Český baseball truchlí. Reprezentační trenér Winkler náhle zemřel

Tuzemský baseball zasáhla smutná zpráva. Během uplynulého víkendu zemřel náhle ve věku nedožitých 44 let člen trenérského týmu české reprezentace David Winkler.

Zprávu o úmrtí dlouholetého hráče, manažera mládežnických reprezentací a uznávaného kouče přinesl oficiální web České baseballové asociace.

Winkler, kterému v baseballovém hnutí nikdo neřekl jinak než Špejbo, se podlílel na historickém postupu české reprezentace na prestižní turnaj World Baseball Classic. Na turnaji v Tokiu pak působil jako kouč na třetí metě. Nechyběl ani v realizačním týmu při loňském Eurobaseballu 2023 v Česku.

„Svým celoživotním úsilím pomohl vychovat několik generací talentovaných baseballistů a pomáhal rozvoji pálkovacích sportů v Česku,“ napsal na svazovém webu reprezentační nadhazovač Lukáš Ercoli. „Rodině a blízkým přejeme statečnost v těžkých časech. Bude nám nesmírně chybět. Špejbo, nikdy nezapomeneme!“

X X X

BASKETBALISTÉ  PRAHY  NA  HORKÉ  UTKÁNÍ  DO  DĚČÍNA

5. kolo skupina A1 Kooperativa NBL 2023/24, čas, místo: 28.2.2024 18 hod.

Utkání: BK Armex Děčín – USK Praha

Po více než dvou týdnech se znovu rozjíždí kolotoč Kooperativa NBL. Sovy budou v pátém kole čelit Válečníkům z Děčína, na které naposledy natrefili v rámci Československého poháru. Tam táhli za delší konec mladíci z USK a z turnaje si odnesli bronzové medaile. Vrátí tým trenéra Grepla nabuzeným sovám porážku z Final 8?

Frank Kuhn (trenér USK Praha): Po 10 dnech bez zápasu bude hlavním úkolem vstoupit do utkání soustředěný a s patřičnou intenzitou. Tím, že hrají doma, jsou favoritem Válečníci, i přes poslední duel v Poháru. Každý zápas v této fázi soutěže je důležitý, musíme podat týmový výkon!

Ondřej Švec:  Čeká nás těžký soupeř po několika dnech bez zápasu, to že jsme Děčín porazili v poháru nám budou chtít vrátit a musíme podat koncentrovaný výkon po 40 minut abychom mohli vyhrát u nich doma./fa/