Video zachytáva začiatok pekla v Crans-Montane, v preplnenom bare zohrala rolu pyrotechnika. Podľa prvého vyšetrovania spôsobili požiar baru v Crans-montane horiace pyrotechnické sviečky, ktoré boli príliš blízko pri strope, uviedla prokurátorka kantónu Valais Beatrice Pilloudová. Policajný šéf kantónu v piatok na tlačovej konferencii podľa agentúr uviedol, že zo 113 doteraz identifikovaných zosnulých a zranených pri požiari baru Le Constellation je 71 Švajčiarov, 14 Francúzov, 11 Talianov, štyria Srbi a niekoľko jednotlivcov.

Podľa generálnej prokurátorky kantónu Valais Beatrice Pilloudovej požiar s najväčšou pravdepodobnosťou spôsobili svetlice vo fľašiach od šampanského, od ktorých sa zapálil strop. Pilloudová vysvetlila, že po vznietení stropu sa požiar veľmi rýchlo rozšíril ďalej. Orgány činné v trestnom konaní už vypočuli preživších aj dvoch francúzskych prevádzkarov podniku. Podľa nej budú zvažovať trestné stíhanie pre spôsobenie požiaru z nedbanlivosti a zabitie z nedbanlivosti.

Päťdesiat vážne zranených ľudí po požiari v noci na Nový rok bude transportovaných do európskych nemocníc, uviedol šéf regionálnej vlády Mathias Reynard. Predstavitelia znovu zopakovali, že v súvislosti s požiarom zomrelo 40 osôb a naďalej sa pracuje na ich identifikácii.

Celkový počet zranených je podľa úradov 119.

Po požiari, ktorý v noci na Nový rok vypukol v bare v švajčiarskom lyžiarskom stredisku Crans-Montana, sa približne 80 ľudí nachádza v kritickom stave, uviedla v piatok 2. januára agentúra DPA. Šéf bezpečnostného odboru kantónu Valais Stéphane Ganzer pre francúzsku rozhlasovú stanicu RTL povedal, že v kritickom stave je 80 až 100 zranených. Väčšina ťažko zranených je vo veku od 16 do 26 rokov. Švajčiarske zdroje zároveň informujú o „približne 40 mŕtvych“, ktorých identifikácia potrvá dlho.

Talianske ministerstvo zahraničných vecí podľa Sky News v piatok uviedlo, že podľa švajčiarskych úradov je celkový počet obetí až 47, pričom päť z nich dosiaľ neidentifikovali.

Mnoho ľudí v piatok 2. januára hľadalo svojich blízkych po požiari, ktorý počas novoročných osláv zachvátil bar Le Constellation. Pri nešťastí utrpelo zranenia 115 ľudí a predseda regionálnej vlády kantónu Valais Mathias Reynard dnes v rozhovore pre švajčiarsku rozhlasovú stanicu RTS uviedol, že situácia v nemocniciach zostáva veľmi napätá.

Podľa vyhlásenia úradov kantónu Valais došlo v bare k tzv. celkovému náhlemu vznieteniu, čo je jav, pri ktorom sa takmer súčasne prudko vznietia všetky horľavé látky v uzavretom priestore.

Množstvo mŕtvych a zranených si vyžiadal explózia a požiar, ktoré zasiahli bar Le Constellation v luxusnom švajčiarskom lyžiarskom stredisku Crans Montana ležiacom v kantóne Valais. Polícia hovorí, že mŕtvych je niekoľko desiatok a sto ľudí je ranených, väčšina ťažko. / Zdroj: Reuters

Francúzska spravodajská stanica BFM TV vo štvrtok večer zverejnila snímku, ktorá zrejme zachytáva začiatok požiaru. Na fotografii sú viditeľné fľaše zdvihnuté spolu s pyrotechnickými sviečkami a zdá sa, že odlietajúce iskry zapálili akustickú penu na strope.

Švajčiarsky portál Blick zverejnil video, ktoré bolo pravdepodobne natočené niekoľko sekúnd po vzniku požiaru. Ukazuje, ako rýchlo sa oheň šíril. Televízia BFM má tiež snímku čašníčky, ktorá sedí niekomu z personálu na ramenách a nesie fľaše s horiacimi pyrotechnickými fontánami. O týchto zdrojoch iskier a svetelných efektov hovorili aj očití svedkovia. Devätnásťročný Nathan, ktorý podľa vlastných slov stihol z baru utiecť, opísal pre denník Blick, že „jedna žena sedela na ramenách druhej a držala dve fľaše s prskavkami tak vysoko, že sa dotýkali stropu“.

Polícia bude vyhodnocovať záznamy z mobilných telefónov, ktoré boli zaistené na mieste nešťastia, uviedla generálna prokurátorka kantónu Valais Beatrice Pilloudová.

Zatiaľ nie je jasné, koľko ľudí bolo v čase požiaru v bare a či nebola prekročená jeho maximálna kapacita. Podľa svedkov citovaných stanicou CNN vedú do priestoru veľmi úzke schody, na ktoré sa vedľa seba zmestia nanajvýš dvaja ľudia.

O obetiach je zatiaľ známych len málo podrobností. Rodičia, ktorí zúfalo hľadajú svoje deti, zriadili účet na sociálnej sieti Instagram. Na fotografiách nezvestných sú takmer výlučne mladí ľudia. Medzi obeťami je podľa tlačových agentúr viacero francúzskych a talianskych občanov. Podľa niektorých médií sa v bare konala silvestrovská a novoročná párty pre mládež do 17 rokov.

X X X

 Ve Švýcarsku propukl smrtící „flashover“. Bar vzplál naráz, nedalo se uniknout, popsali experti.

Za rychlým rozšířením ohně při středečním požáru švýcarského baru v lyžařském středisku Crans-Montana a vysokým počtem obětí může stát podle tamních úřadů fenomén zvaný „flashover“, tedy celkové vzplanutí. Při něm dochází k téměř současnému vzplanutí všech hořlavých látek v uzavřené místnosti a teplota během několika vteřin prudce vzrůstá. Při neštěstí zemřelo podle listu Blick nejméně 47 lidí.

„Existuje mnoho okolností k vyjasnění, ale několik hypotéz bylo dáno do popředí. Jako hlavní teorii upřednostňujeme, že celkové vzplanutí vyvolalo rapidní explozi. Bylo vyslechnuto několik svědků a zajistili jsme několik mobilních telefonů, které budou analyzovány,“ řekla o tragickém požáru s desítkami obětí na tiskové konferenci podle CNN Béatrice Pilloud, generální prokurátorka kantonu Valais.

V okamžiku, kdy kouř nemá kudy unikat, hromadí se pod stropem, čímž v místnosti vzniká stále vyšší teplota. Při zápalných teplotách ale téměř současně všechny dosud pouze zahřívané objekty vzplanou, aniž by je zažehl oheň. Tento okamžik se nazývá celkovým vzplanutím. Požár se následně vymyká kontrole a během několika vteřin plameny pohltí celou místnost – nehledě na to, kde vzniklo ohnisko, vysvětluje švýcarský portál Bluewin.

„Strop šíří oheň velice rychle, veškerá energie od něj míří dolů na všechny hořlavé objekty v celé budově,“ popsal pro CNN Steve Kerber, viceprezident a výkonný ředitel Institutu pro výzkum bezpečnosti při požárech (FSRI). „Všechny objekty velice rychle vzplanou a celá místnost je pohlcena plameny, což se nedá přežít,“ doplnil. „Při celkovém vzplanutí už v místnosti nemáte hořící předměty. Hoří totiž celá místnost,“ uzavřel.

Strop začal hořet od pyrotechniky

Okamžiky předcházející vypuknutí požáru popsali dva devatenáctiletí mladíci Nathan a Axel, kteří v baru slavili příchod nového roku. „Žena seděla na ramenou druhé. Držela dvě lahve s prskavkami,“ popsal Nathan pro švýcarský deník Blick. Právě pyrotechnické svíčky stály podle prokurátorky Pilloudové za neštěstím.

Žena podle něj lahvemi mávala tak vysoko, že se pyrotechnika dotýkala stropu, který začal hořet. Byl totiž izolován hořlavou akustickou pěnou. „Všichni se chtěli dostat pryč, ale schody byly ucpané,“ popsal Axel. Oběma švýcarským mladíkům se podařilo uniknout díky tomu, že stolem rozbili okno, jímž vylezli ven. Hořící lahve se šampaňským byly ovšem v baru zřejmě zavedenou praxí: v rukou personálu se objevují i na jednom z marketingových videí.

Po požáru stále zůstává zhruba 80 lidí v kritickém stavu, uvedla v pátek dopoledne agentura

X X X

 Česká politika je věcí českých občanů.‘ Podle Macinky není velvyslancova kritika Okamury vhodná

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nepovažuje za vhodné, aby velvyslanec cizího státu veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů v Česku. Uvedl to v pátečním vyjádření. Ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč ve čtvrtek kritizoval výroky předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) proti Ukrajině a jejímu vedení. Opoziční strany chtějí vyvolat hlasování Sněmovny o Okamurově odvolání.

Zvaryč ve čtvrtek večer na facebooku uvedl, že Okamurova slova proti Ukrajině a vedení ukrajinského státu v novoročním projevu byla nedůstojná a naprosto nepřijatelná.

 Okamura se na sítích ve čtvrtek opět vymezil proti poskytování zbraní Ukrajině. Nelze je posílat k „udržování naprosto nesmyslné války“, uvedl mimo jiné v desetiminutovém projevu.

„Nepovažuji za vhodné, aby velvyslanec cizího státu veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů v České republice. Pokud má kterákoli diplomatická mise výhrady nebo otázky, existují k tomu standardní diplomatické kanály. Česká politika je však věcí českých občanů a jejich demokraticky zvolených zástupců,“ uvedl Macinka.

‚Obvinění není neutrální‘

Předseda poslanců SPD Radim Fiala na síti X uvedl, že diplomatická praxe má být založená na zdrženlivosti a diplomat nemá veřejně hodnotit vnitřní politiku země, kde působí.

„Výroky českého ústavního činitele, ať se s nimi někdo ztotožňuje nebo ne, patří do prostoru domácí demokratické politické diskuse,“ napsal Fiala. Když diplomat do této diskuse vstupuje, posouvá se z role pozorovatele do role účastníka, konstatoval.

„Zvláště citlivé to je ve chvíli, kdy diplomat veřejně obviní představitele hostitelské země z šíření cizí (ruské) propagandy. Takové obvinění není neutrální, je to politický soud,“ uvedl.

Ostrá slova Okamury

Okamura ve čtvrtek mimo jiné uvedl, že v souvislosti s financováním výroby a prodeje zbraní „penězovody tečou všemi směry a každý na tom byznysu něco trhne“. „Západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata,“ vyjádřil se ostře k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a jeho okolí.

 „Ať si kradou, ale už ne z našeho, a ať taková země není v Evropské unii,“ dodal Okamura.

Zvaryč poté reagoval tak, že urážlivá a nenávistná vyjádření považuje Ukrajina za Okamurův osobní postoj, zjevně formovaný pod vlivem ruské propagandy.

„Slova, která si dovolil použít vůči mým krajanům a Ukrajině, včetně demokraticky zvoleného vedení ukrajinského státu, jsou nedůstojná a naprosto nepřijatelná. Jsou v rozporu se zásadami demokratické společnosti i s hodnotami, na nichž je Česká republika jako nedílná součást evropského společenství založena,“ uvedl velvyslanec.

Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi a součástí bojů jsou i vzdušné údery obou stran. Ty shodně popírají, že by drony na území nepřítele posílaly proti civilním cílům, nicméně hlavně na Ukrajině bezpilotní letouny prakticky každou noc způsobují škody na civilní infrastruktuře i zranění a smrt civilistů.

X X X

: Centrum Charkova se ocitlo pod palbou ruských raket. Úřady hlásí nejméně 15 zraněných

Nejméně 15 raněných si v pátek vyžádaly ruské údery balistickými střelami na vícepodlažní budovu v druhém největším ukrajinském městě Charkově. Na platformě Telegram to oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

„Ruská armáda podle předběžných údajů provedla dva údery balistickými zbraněmi,“ uvedl Syněhubov. „Máme informace, že lidé jsou stále uvězněni pod sutinami. Probíhají pátrací operace,“ dodal šéf Charkovské oblasti

 Starosta města Ihor Těrechov na telegramu napsal, že úder byl veden na centrum Charkova. Nálet podle něj zasáhl vícepatrovou obytnou budovu v Kyjevské čtvrti.

Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím na telegramu informoval, že na Charkov byly vyslány dvě rakety a jeden dům v obytné zóně byl značně poškozen, což doložil fotografiemi zničené budovy.

„Bohužel přesně takto se Rusové chovají k životu a lidem – nadále zabíjejí, a to i přes veškeré úsilí světa a především Spojených států v diplomatickém procesu,“ napsal ukrajinský prezident.

 Noční ruské útoky se vyžádaly nejméně dva zraněné také v Záporožské a další dva zraněné v Dněpropetrovské oblasti. V Chersonské oblasti ruský dron zranil řidiče sanitky jedoucí pro dva zraněné po předchozím útoku.

Ruské úřady naopak tvrdí, že počet obětí údajného ukrajinského útoku na ves Chorly v okupované části Chersonské oblasti si vyžádal 27 mrtvých. Kyjev popírá, že by zaútočil na civilní cíl, a ruská tvrzení odmítá jako dezinformaci.

Ukrajinská zahraniční zpravodajská služba v pátek varovala, že Rusko s velkou pravděpodobností připravuje „rozsáhlou provokaci s lidskými oběťmi“ ve snaze o narušení mírových rozhovorů zprostředkovaných USA.

Tato provokace by se podle rozvědky mohla odehrát kolem pravoslavných Vánoc příští úterý nebo středu v Rusku nebo na okupovaných územích Ukrajiny.

X X X

 Turek by měl dostat šanci, a když udělá ostudu, ve vládě nebude, řekl Babiš

Poslanec a čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek by měl podle premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše dostat šanci. „Avšak v momentě, když bude ministrem a udělá nějakou pitomost nebo bude dělat ostudu, tak tam nebude,“ řekl Babiš v rozhovoru pro Deník. Příští týden šéfa vlády čeká jednání s prezidentem Petrem Pavlem, který ho do vlády jmenovat odmítá.

 „Za mě je pan Turek tváří Motoristů. Vyhrál jim evropské a de facto i naše volby. Ty hlouposti a nepřijatelné věci, které měl dělat v minulosti, většinou popírá nebo nějak obhajuje. Kdyby je udělal, je to samozřejmě nepřijatelné, ale asi by si zasloužil dostat šanci,“ uvedl v rozhovoru Babiš.

Turek podle něj musí přesvědčit nejenom prezidenta, ale i kolegy ve vládě, aby s ním spolupracovali. „Voliči mu zkrátka dali hlasy a tyto věci byly známy už u evropských voleb, byť ne s takovou intenzitou. Samozřejmě se nemohou opakovat, protože to by skutečně vládu zatěžovalo, a to my nechceme,“ dodal Babiš pro Deník.

Možnost kompetenční žaloby kvůli tomu, že prezident Pavel Turka jmenovat odmítá, Babiš vyloučil. „Ne, určitě do žaloby nepůjdeme,“ podotkl.

Pavel na Hradě přijal Turka 22. prosince a poslanec ho nepřesvědčil, že by se měl stát ministrem životního prostředí, jak navrhují Motoristé.

 „Filip Turek svým veřejným vystupováním, výroky a chováním vytváří u významné části veřejnosti přesvědčení, že tak bagatelizuje jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, které mělo na svědomí genocidu milionů nevinných lidí. Tím zpochybňuje respekt k ústavou definovaným neměnným hodnotám rovnosti a lidské důstojnosti stejně jako k demokratickému řádu jako takovému. Dalším svým chováním vyjadřuje neúctu k hodnotám právního státu,“ uvedl prezident Pavel podle tiskové zprávy Kanceláře prezidenta republiky.

Prezident je podle vyjádření Hradu hluboce přesvědčen, že člověk s tímto chováním a vystupováním nemůže být ministrem.

Muniční iniciativa? Možná je to dobrá věc

Babiš se v rozhovoru vyjádřil také k české muniční iniciativě na pomoc Ukrajině, která čelí agresi vojsk ruského diktátora Vladimira Putina.

„O muniční iniciativě jsem se podrobnosti poprvé dozvěděl na jednání s panem Vytečkou (ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci – pozn. redakce ) 22. prosince a bude to předmětem jednání Bezpečnostní rady státu 7. ledna. Informace jsem mohl mít už dříve, ale první pokus sejít se s panem Vytečkou na základě doporučení pana prezidenta nedopadl, protože to zakázala exministryně Černochová. Možná je to dobrá věc, ale chci se přesvědčit, že to probíhá transparentně a není tam korupce. A hlavně že nikdo nezneužívá války na úkor Ukrajiny a spojeneckých rozpočtů,“ prohlásil Babiš.

 „Je jasné, že když válka skončí, Rusko jako agresor musí platit reparace. Ale to se dělá, až když je po válce. Na druhý svátek vánoční, 26. prosince jsem o tom mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ uvedl také předseda vlády.

Na podobu budoucí mírové dohody ohledně ukončení ruské války proti Ukrajině na jejím území nebude mít podle premiéra Česko vliv.

„Možná jen, kdyby fungovala V4, může něco domluvit Viktor Orbán, který má nadstandardně dobré vztahy s Trumpem, který o něm řekl, že je great leader. My takové ambice nemáme. I když po mém telefonátu s Donaldem Trumpem se můžeme snažit víc promlouvat do geopolitických záležitostí. Mluvit ale do zdi a vyzývat někoho k čemusi, jako to dělala opozice, je o ničem,“ řekl v rozhovoru Babiš a zmínil tak, že na Trumpa by mohl mít vliv maďarský premiér Orbán. S europoslanci jeho národně konzervativní strany Fidesz je ANO ve stejné frakci Patrioti pro Evropu.

X X X

Nový rok zahájený demonštráciami solidarity na Galatskom moste.

Turecký prezident Erdoğan avizuje telefonický rozhovor s Donaldom Trumpom k otázkam Ukrajiny a Pásma Gazy. Následne bude jeho minister zahraničia rokovať v Paríži.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v piatok vyhlásil, že začiatkom budúceho týždňa bude telefonicky hovoriť s americkým prezidentom Donaldom Trumpom o vojne na Ukrajine a situácii v Pásme Gazy. TASR o tom informuje podľa správ agentúr Reuters a Anadolu.

• Turecký prezident Erdogan telefonuje s prezidentom Trumpom o Ukrajine.

Turecký prezident uviedol, že so svojím americkým náprotivkom bude telefonovať v pondelok poobede o najnovšom vývoji v regióne. Menovito spomenul vojnu Ruska s Ukrajinou a situáciu v Pásme Gazy.

Summit v Paríži

Erdogan počas pondelkovej tlačovej besedy v Istanbule novinárom povedal, že turecký minister zahraničných vecí Hakan Fidan sa v najbližších dňoch zúčastní na summite tzv. koalície ochotných v Paríži.

Spomenul aj veľký novoročný propalestínsky protest v Istanbule. „Ako sme vstúpili do nového roka, všetci sme boli svedkami historického okamihu na Galatskom moste. Jasne to ukázalo, že Palestína nie je sama,“ povedal s tým, že Turecko bude aj naďalej pokračovať v podpore Palestínčanov.

Podpora Palestíne pokračuje

„Utrpenie detí žijúcich v provizórnych stanoch počas vetra, dažďa a blata nezostane bez odozvy a (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu sa nevyhne zodpovednosti,“ dodal turecký prezident.

X X X

Bude v něm jednou i ona? Kimova dcera poprvé navštívila mauzoleum předků

Dcera severokorejského vůdce Kim Čong-una poprvé veřejně navštívila mauzoleum, kde jsou pohřbeni její předci a bývalí vládci KLDR. Ukazují to fotografie zveřejněné severokorejskými médii. Kim Ču-e by se podle analytiků mohla stát nástupkyní po svém otci v severokorejské vládnoucí dynastii.

Kim Ču-e je na fotografii z návštěvy mauzolea se svým otcem a matkou. Stalo se tak při oficiálním aktu, kterého se zúčastnili i další severokorejští funkcionáři.

 Státní agentura KCNA sice ve své zprávě dívku nezmínila, její přítomnost je však patrná na snímcích z akce. V mauzoleu v Pchjongjangu jsou pohřbeni bývalí vládci KLDR Kim Ir-sen a Kim Čong-il, tudíž praděda a děda dívky.

Podle analytiků jihokorejských tajných služeb je Kim Ču-e v nástupnické linii po svém otci. Účast na oficiální akci podle agentur toto postavení dívky ještě posiluje.

 Představitel jihokorejské vlády ale řekl, že je příliš brzo spekulovat o tom, že by Kim Ču-e mohla nahradit svého otce vzhledem k jejímu věku i k tomu, že nemá zatím žádnou oficiální funkci.

Dívka se poprvé objevila na oficiální akci v roce 2022, když doprovázela otce při testu balistické rakety. Severokorejské úřady neuvádějí její věk. Podle agentury Reuters se Kim Ču-e narodila na začátku minulého desetiletí.

X XX

Stabilita v Ázii a vzťahy s Čínou: Pohľad na juhokórejský zahraničnopolitický postoj. 

Politika jednej Číny zostáva kameňom úrazu vo vzťahoch Soul–Peking. Prezident I Če-mjong pred nedeľnou cestou do Číny zdôrazňuje jej dôležitosť pre mier v regióne.

Juhokórejský prezident I Če-mjong v rozhovore pre čínsku televíziu CCTV vyhlásil, že jeho vláda bude aj naďalej rešpektovať politiku jednej Číny. Rozhovor bol zverejnený v piatok krátko pred jeho návštevou Pekingu. TASR o tom informuje na základe správy agentúry Jonhap.

• Prezident Južnej Kórey potvrdil podporu politiky jednej Číny.
• V rozhovore zdôraznil dôležitosť stability v regióne.
• Udržiavanie zásad z roku 1992 považuje za základ spolupráce.

I uviedol, že zásady zahraničnej politiky, na ktorých sa Južná Kórea a Čína dohodli pri nadväzovaní diplomatických vzťahov v roku 1992, zostávajú v platnosti a naďalej slúžia ako „základné usmernenia“ pre bilaterálne vzťahy.

Zdôraznenie dôležitosti Taiwanu

„Jasne potvrdzujem, že dodržiavanie zásady jednej Číny a zachovanie mieru a stability v severovýchodnej Ázii vrátane Taiwanského prielivu sú veľmi dôležité,“ deklaroval juhokórejský prezident.

Soul až do roku 1992 udržiaval diplomatické vzťahy s vládou Čínskej republiky sídliacej na Taiwane a považoval ju za zástupcu celej Číny. Podobne ako väčšina medzinárodného spoločenstva svoj postoj zmenil a nadviazal diplomatické vzťahy s Pekingom.

Štátna návšteva Číny

Juhokórejský prezident v nedeľu odcestuje do Číny na štvordňovú štátnu návštevu, kde sa stretne s prezidentom Si Ťin-pchingom. Pôjde už o ich druhé stretnutie v priebehu dvoch mesiacov. Návšteva sa uskutoční v čase zvýšeného napätia v súvislosti s Taiwanom, v ktorého okolí Peking nedávno spustil vojenské cvičenia.

X XX

Šok pre rakúske lyžovanie. Majsterka sveta si zlomila nohu i potrhala krížne väzy a príde o olympiádu

Rakúska lyžiarka Katharina Liensbergerová si pri páde počas tréningu vážne zranila pravé koleno a sezóna sa pre ňu skončila.

 Majsterka sveta v slalome z roku 2021 tak príde aj o zimnú olympiádu v Miláne a Cortine d‘ Ampezzo.

Liensbegerová sa v stredisku St. Michael im Lungau pripravovala na obrovský slalom Svetového pohára v Krajnskej Gore.

Pri páde utrpela fraktúru holennej kosti, zranenie menisku a pretrhla si krížne väzy v kolene. Ešte v piatok sa mala na klinike v Innsbrucku podrobiť operácii, informovala o tom agentúra APA.

X X X

 Spoznávate osobu na fotografii? Polícia rieši úverový podvod s obrovskou škodou. Žiada verejnosť o pomoc

Bratislavskí policajti vyšetrujú trestný čin úverového podvodu v súbehu s trestným činom falšovania a pozmeňovania verejnej listiny, pri ktorom vznikla škoda prevyšujúca sumu 30-tisíc eur. Na verejnosť sa obracajú so žiadosťou o pomoc. Polícia o tom informovala na sociálnej sieti.

Policajti zverejnili aj fotografiu osoby, ktorá by mohla pomôcť skutok objasniť. Občania, ktorí majú informácie k totožnosti ženy či k jej pohybu alebo pobytu, ich môžu polícii oznámiť na telefónnom čísle 158, osobne na policajnom oddelení či formou súkromnej správy na sociálnej sieti.

X X X

Európska komisia (ne)dodržiavala v roku 2025 právo EÚ

Európska komisia každoročne vypracúva správu o stave práva v EÚ s dodatkami o právnom štáte v členských štátoch EÚ. Správa o právnom štáte 2025, kapitola o situácii právneho štátu na Slovensku obsahovala viaceré kritické hodnotenia a odporúčania.

K problematike médií a informovanosti uviedla, že prostredie sa pre novinárov stáva čoraz nepriateľskejším, pribúdajú voči nim slovné útoky a zo strany politikov dochádza k „vyčleňovaniu médií“.

O občianskej spoločnosti v SR sa správa vyjadrila, že prostredie občianskej spoločnosti čelí tlaku, politici svojimi vyjadreniami útočia na mimovládky. Okrem toho kritizovala zmeny v zákone o neziskových organizáciách (MVO). Čo sa týka procesu tvorby právnych predpisov komisia odporučila zabezpečiť účinné verejné konzultácie a zapojenie zainteresovaných strán do procesu tvorby právnych predpisov.

Komisia si predkladaním správy o stave práva v EÚ plní svoju povinnosť. Napokon v prípade zákona o MVO oprávnenosť jej kritiky potvrdilo rozhodnutie Ústavného súdu SR, podľa ktorého novela zákona o MVO je v rozpore s Ústavou SR.

Otázkou je, ako dodržiava právo EÚ samotná komisia? Jej predsedníčka Ursula von der Leyenová už dvakrát v tomto roku čelila odvolávaniu – po prvýkrát pre nedodržanie pravidiel transparentnosti v kauze Pfizergate. Druhé odvolávanie prežila, aby sa, ako presviedčala, udržala stabilita v nestabilnom čase. To ju však nezbavuje zodpovednosti za nedodržiavanie pravidiel, aspoň tých, na ktoré EK upozornila (a právom) nás.

Ako komisia cenzuruje médiá

EÚ sa hlási k ochrane slobody a plurality médií. Dňa 7. mája 2024 nadobudol účinnosť Európsky akt o slobode médií. Okrem iného chráni redakčnú nezávislosť pred neprimeranými zásahmi zvonka. Neplatí to v Bruseli.

Euractiv je európska webová stránka zameraná na reportovanie o politikách EÚ s redakčným personálom v 13 štátoch vrátane Slovenska. Prednedávnom EK zakázala Euractivu zúčastňovať sa na brífingoch pre novinárov, na ktorých sa poskytujú dôverné informácie. Šéfredaktor Matthew Karnitschnig tvrdí, že toto rozhodnutie je odplatou za kritiku chabého vedenia komisie Ursulou von der Leyenovou: za vyvrátenie tvrdení o lete do Bulharska, počas ktorého pri pristávaní na bulharskom letisku v Plovdive údajne jej lietadlo stratilo prístup k signálom GPS a hodinu nemohlo pristáť; za kritiku ňou navrhovanej centralizovanej spravodajskej služby a pod.

Vždy boli dvere otvorenejšie biznisu ako mimovládkam, no po voľbách do europarlamentu v máji 2024 zostali pre biznis otvorené dokorán.

Euractiv kritizoval EK i za prezentovanie podpory Ukrajine prostredníctvom reparačnej pôžičky ako jediného riešenia a uchýlil sa i k satirickým vyjadreniam, keď Ursulu von der Leyenovú nazval komandantkou a vojnovou líderkou. Karnitschnig v úvodníku napísal, že nezávislá žurnalistika v Bruseli je na zozname nepriateľov a stala sa „ohrozeným druhom.“

Ako sa v EK tvoria legislatívne predpisy

Pred predložením návrhu novej legislatívy Európskej rade a Európskemu parlamentu má komisia analyzovať jej potenciálny dosah a konzultovať ju s občianskou spoločnosťou a biznisom. Pravda je však taká, že nie každý z nich má rovnaké slovo a nie každý z nich má ku komisii rovnaký prístup. Vždy boli dvere otvorenejšie biznisu ako mimovládkam, no po voľbách do europarlamentu v máji 2024 zostali pre biznis otvorené dokorán.

Napravo sa posunula nielen politická scéna v EÚ, ale posunulo sa i kyvadlo od regulácie k pravému extrému – k deregulácii. Pod hlavičkou „zjednodušenia európskej legislatívy“ na objednávku biznisovej loby a jeho protektorov z radov niektorých štátov EÚ, počnúc februárom 2025 EK navrhuje tzv. omnibusy (súbory legislatívnych aktov): na ceste je už ôsmy z nich. Komisia hovorí eufemisticky o „lepšej regulácii“ (Better Regulation), ale nedodržiava jej kľúčové pravidlá: napríklad pravidlo konzultácií so zainteresovanými stranami, v ktorých by mali mať rovnocenné zastúpenie kľúčoví „stakeholderi“: biznis i MVO.

V EÚ neexistuje jednotný zákon o MVO. EÚ sa riadi odporúčaniami a rezolúciami Rady Európy o potrebe chrániť a podporovať občiansku spoločnosť v Európe. Corporate Europe Observatory (CEO), nezisková organizácia so sídlom v Bruseli, zameriavajúca sa na odkrývanie „privilegovanej účasti lobingu biznisu pri tvorbe politík EÚ“, upozorňuje, že ako v autokratických krajinách, akými sú Rusko a USA, krajná pravica a konzervatívci organizujú v EÚ agresívne politické útoky proti občianskej spoločnosti.

CEO pokračuje, že program deregulácie von der Leyenovej bol do veľkej miery inšpirovaný kampaňami biznisu a poskytuje mu „bezprecedentné príležitosti určiť tvar budúcich právnych predpisov EÚ“. Najnovšie podnikateľská loby presadzuje „sociálny omnibus,“ ktorý by mal obmedziť práva zamestnancov, v rétorike lobistov zjednodušiť prekomplikované alebo zbytočné sociálne zákony.

A EK ignoruje (ako aj u nás) vyjadrenia európskej ombudsmanky, ktorá odsúdila unáhlené rozhodnutia komisie o „zjednodušovaní“ európskych pravidiel v omnibusoch. Podobne však komisia kritizovala pričasté skrátené legislatívne konania v NR SR.

Zdá sa, že Európska komisia nemusí dodržiavať právo EÚ, ktoré by mali dodržiavať členské štáty. Alebo pre každého neplatí rovnaký meter.

X X X

 Búrka v SND neutícha, herec mal po výpovedi prekročiť hranice. Údajne vysypal smeti pred dvere riaditeľky

Hoci piati herci dostali šancu pokračovať externe, jeden z nich údajne reagoval na výpoveď mimoriadne emotívne.

Herci Ondrej Kovaľ, Roman Poláčik a Martin Šalacha.

Pred koncom minulého roka sa Slovenské národné divadlo ocitlo v centre pozornosti médií a verejnosti. Správa o výpovediach pre piatich hercov Činohry vyvolala vlnu diskusií a otázok, ktoré presiahli bežné divadelné správy. Oficiálne zdôvodnenie „konsolidačnými opatreniami“ sa stalo spúšťačom hádok o skutočných motívoch za týmto rozhodnutím.

Herečka Táňa Pauhofová v relácii Ide o nás

V relácii Ide o nás prišla na pretras aj kariéra herečky, nový rozmer v živote Táni Pauhofovej, ktorým je materstvo a v neposlednom rade aj spoločenská situácia. Herečka hovorila o útokoch na novinárov, ale aj na seba samu či o možnosti, že umelci vytvoria protiodpoveď politikom, ktorý chcú umenie ovládať. 

Tento krok vedenia divadla okamžite rozprúdil vášnivú debatu. Zatiaľ čo niektorí hovoria o nevyhnutných úsporných opatreniach, iní vidia za udalosťami snahu o zmenu kurzu súboru a potrestanie kritických hlasov. Celá situácia tak prerástla do širšej diskusie o kultúrnej politike a postavení umelcov na Slovensku.

Divadelná scéna v chaose

V čase, keď sa Slováci pripravovali na sviatočné obdobie, objavila sa prekvapivá informácia zo Slovenského národného divadla. Dňa 29. decembra sa verejnosť dozvedela o doručení výpovedí pre päť výrazných tvárí Činohry SND, čo vyvolalo okamžité znepokojenie.

Vedenie divadla zdôvodnilo tento krok potrebou konsolidácie, teda zefektívnenia a úspory nákladov. No táto argumentácia rýchlo narazila na odpor. Umelci a ich podporovatelia tvrdia, že nejde len o peniaze.

Podľa nich je za tým skrytý úmysel narušiť súbor, ktorý je známy svojím kritickým postojom k súčasnému riadeniu divadla, ako aj k ministerke kultúry Martine Šimkovičovej. Ide tak o oveľa viac než len o finančné záležitosti.

Medzi prepustenými hercami sú mená ako Roman Poláčik, Martin Šalacha a Daniel Žulčák, traja mladí otcovia. Spoločnosť im robia dve známe herečky, Anna Magdaléna Hroboňová a Táňa Pauhofová, čo celej udalosti dodalo na vážnosti.

Táňa Pauhofová sa k veci vyjadrila na sociálnej sieti: „Áno, náš súbor muselo pre konsolidáciu opustiť 5 členov. Rôznych 5 mien zo súboru, nielen tie naše, by boli pre súbor stratou. Preto si osobne nemyslím, že hlavný problém je kto konkrétne, ale či je toto vôbec prínosné a správne pre prevádzku divadla. Či to je skutočne konsolidačné opatrenie, ktoré ekonomickú situáciu divadla ozdraví.“

Pauhofová zároveň naznačila obetavosť svojich kolegov: „Veľa kolegov ponúklo svoje miesta, aby sa zabránilo kolapsu hracieho plánu. Aby neboli ohrození tí kolegovia, pre ktorých by – aj keď azda len krátkodobá – absencia v súbore znamenala existenčný problém. Nakoniec došlo ku konsenzu s vedením SND iba pri mojom mene: ja sama som ponúkla svoje miesto, aby nemusela odísť u nás mimoriadne vyťažená mladá kolegyňa.“

No zatiaľ čo väčšina odchádzajúcich to prijala s pochopením, jeden z hercov sa s informáciou o výpovedi vyrovnával podstatne ťažšie.

Kritické hlasy a prekvapivé odhalenia

Do diskusie o dramatickej situácii v SND sa aktívne zapojil aj politický komentátor Eduard Chmelár. Už skôr upozornil na šokujúci návrh, ktorý predtým koloval v divadelných kruhoch.

Na sociálnej sieti prezradil, že „Z Činohry SND prišiel pôvodne návrh na prepustenie starých bardov, ktorí toho pre slovenskú kultúru bezpochyby veľa vykonali – Dušana Jamricha, Dušana Tarageľa a Ivana Vojteka – ktorý ja osobne považujem za škandalózny. Až toto je vrchol neúcty k slovenskej kultúre. Uvážte sami, koho by ste radšej videli na dlažbe.”

Chmelár neskôr poodhalil ešte kontroverznejšie informácie zo zákulisia. „Už som vyjadril pobúrenie z toho, že riaditeľka Činohry SND Miriam Kičiňová navrhovala pôvodne prepustiť ťažko chorého Dušana Jamricha. Hryziem si do pery od hnevu nad toľkou neúctou, akoby nedokázali počkať, kým odíde sám. Prehovárala dokonca aj vynikajúcu Annu Javorkovú, či nechce uvoľniť miesto mladým. A teraz horekujú nad tým, že musí odísť oceňovaný mladý herec Roman Poláčik,“ napísal.

Komentátor sa nevyhol ani kritike herečky Evy Pavlíkovej, ktorá verejne vyjadrila podporu prepusteným. „Stojíme mnohí za vami. Absurdistan toto celé. Bez logiky! Totálne dno už,“ zverejnila Pavlíková nedávno. Chmelár jej postoj spochybnil slovami: „Keď to tak veľmi rozhorčilo nitriansku herečku Evu Pavlíkovú, zaujímalo by ma, prečo neprotestovala proti tomu, keď Poláčika vyhodili z Divadla Andreja Bagara v Nitre pre incident pod vplyvom alkoholu. Či to len v Bratislave je nenahraditeľný?“

Následne Chmelár šokoval verejnosť odhalením, ktoré sa týka Romana Poláčika: „Generálnej riaditeľke SND Zuzane Ťapákovej nepochybne uľahčil rozhodovanie aj tým, že v afekte vysypal pred jej dvere smeti (na čo existuje aj kamerový záznam). Herci jeho konanie obhajujú tým, že „on je taký emotívny“.“ Toto odhalenie len prilialo olej do ohňa.

Na záver svojho komentára Chmelár položil znepokojujúcu otázku: „Dobre, ale vidíte ten rozdiel medzi skutočnými osobnosťami divadla, ktoré boli pre verejnosť vzorom a ktorých sa chceli zbaviť ako nepotrebných a nadbytočných – a medzi takýmito namyslenými výrastkami, ktorí sa nevedia správať?“

Budúcnosť v neistote

Na narastajúcu kritiku a množstvo otázok reagovala aj generálna riaditeľka SND, Zuzana Ťapáková. Svoje stanovisko prezentovala prostredníctvom sociálnej siete v snahe upokojiť vyhrotenú situáciu.

Uistila verejnosť, že „Hercom sa nič hrozné nedeje, všetci dostali odstupné a zároveň budú pôsobiť na externých zmluvách – tak ako množstvo iných – ako sú Kamila Magálová, Zdena Studenková či Ján Koleník.“ Tým naznačila, že spolupráca s hercami úplne nekončí, iba mení svoju formu.

Tieto turbulentné udalosti v SND otvárajú dôležité otázky o stabilite a fungovaní našich kultúrnych inštitúcií. Ukazujú, ako sa finančné tlaky môžu stretnúť s umeleckou integritou a medziľudskými vzťahmi.

Ako sa táto kríza prejaví na umeleckej kvalite Činohry SND a jej budúcich inscenáciách? A aké dlhodobé následky bude mať na morálku súboru a vzájomné vzťahy v divadle?

Je jasné, že celá situácia v Slovenskom národnom divadle je viacvrstvová a má potenciál ovplyvniť nielen samotnú inštitúciu, ale aj širšiu diskusiu o kultúre na Slovensku. Budúcnosť nášho národného divadla zostáva pod drobnohľadom.

X X X

 Vyššie platy pre tisícky zamestnancov v roku 2026. Minimálna mzda prekročí sumu 1 000 eur. Minister práce Erik Tomáš dnes oznámil, kedy sa bude vyplácať v takejto výške

Slovensko od včerajšieho dňa oficiálne vstúpilo do novej éry odmeňovania, ktorá definitívne mení postavenie nízkopríjmových zamestnancov na trhu práce. Druhý deň nového roka 2026 sa niesol vo zvyšovaní minimálnej mzdy a k nej príplatkom za prácu v neštandardných časoch, ktoré dnes predstavil minister práce, sociálnych vecí a rodiny Erik Tomáš.

Podľa jeho slov sa podarilo naplniť jeden z predvolebných sľubov strany Hlas a zaviesť nový automat, ktorý minimálnu mzdu pevne naviazal na úroveň 60 percent priemernej mzdy v národnom hospodárstve. Od 1. januára 2026 tak minimálny zárobok poskočil z vlaňajších 816 eur na aktuálnych 915 eur, čo predstavuje rekordný medziročný nárast o 99 eur.

Historický skok o takmer stovku

Tento mzdový skok sa priamo dotýka životnej úrovne státisícov občanov. Minister zdôraznil, že hoci sa môže zdať nárast o takmer sto eur pre lepšie zarábajúcich ľudí zanedbateľný, pre zamestnancov v prvej platovej triede ide o zásadnú zmenu v ich rodinných rozpočtoch. Aktuálne na Slovensku pracuje za základnú minimálnu mzdu približne 127-tisíc ľudí, no vďaka systému šiestich stupňov minimálnych mzdových nárokov podľa náročnosti práce si na výplatnej páske prilepší celkovo až 180-tisíc zamestnancov.

Ide predovšetkým o pracovníkov v gastrosektore, sociálnych službách, o kuchárky či upratovačky. „Na Slovensku musí skončiť éra lacnej pracovnej sily. Chceme, aby ľudia prácu nielen mali, ale aby za ňu dostali aj dôstojný plat,“ vyhlásil Erik Tomáš s tým, že minimálna mzda je jedným z mála účinných nástrojov, ktorými môže štát priamo tlačiť na celkový rast miezd v krajine.

Cesta k tisícke je spečatená

Rezort práce však neostal len pri aktuálnych číslach a zverejnil aj jasnú prognózu na najbližšie roky, ktorá poteší všetkých pracujúcich v nízkopríjmových profesiách. Vďaka nastavenému automatu, ktorý podľa ministra získal v parlamente širokú politickú legitimitu, už dnes poznáme kvalifikované odhady budúcich zárobkov.

V roku 2027 by sa mala minimálna mzda vyšplhať na úroveň približne 974 eur. Skutočný historický míľnik však príde o rok neskôr. V roku 2028 sa očakáva, že minimálny zárobok na Slovensku definitívne prelomí psychologickú aj ekonomickú hranicu tisíc eur a ustáli sa na hodnote 1023 eur. Minister zdôraznil, že nová vláda bude na jeseň 2027 odovzdávať krajinu s minimálnou mzdou, ktorá bude v čase jej reálneho vyplácania už pevne ukotvená nad tisíceurovou hranicou.

Príplatky ako jablko sváru

Rast minimálnej mzdy sa od januára neprejaví len na základných mesačných výplatách, ale zásadne zasiahne aj do mechanizmu zákonných príplatkov. Tie sú totiž v slovenskom právnom systéme pevne naviazané na minimálnu hodinovú mzdu, ktorá sa od začiatku roka zvyšuje zo súčasných 4,70 eura na 5,26 eura. V praxi to znamená, že každý zamestnanec, ktorý pracuje v neštandardných časoch – teda v noci, počas víkendov či sviatkov – pocíti zvýšenie svojej odmeny za každú jednu odpracovanú hodinu. Podľa ministra práce Erika Tomáša je práve toto oblasť, kde zamestnávatelia v poslednom období pociťujú najväčší tlak na rast mzdových nákladov. Minister v tejto súvislosti upozornil, že zamestnávatelia už dlhšie komunikujú problémy s automatickým zvyšovaním príplatkov, ktoré sa v dôsledku rastu minimálnej mzdy stávajú pre mnohé prevádzky náročnou položkou.

Rezort práce predložil sociálnym partnerom na pôde tripartity presné analýzy, podľa ktorých podnikateľský sektor ročne vynakladá na tieto zákonné doplatky stovky miliónov eur. Konkrétne čísla ukazujú, že súkromná sféra zaplatí na príplatkoch za noc a víkendy v roku 2026 približne 316 miliónov eur. Samotná zmena výpočtu minimálnej mzdy, teda jej posun z 57 na 60 percent priemernej mzdy, pritom pre firmy znamená dodatočné náklady vo výške zhruba 15,5 milióna eur ročne. Minister Tomáš však zdôraznil, že hoci rozumejú argumentom firiem, štát v tomto prípade jednoznačne stojí na strane zamestnancov.

Najciteľnejší mzdový skok zaznamenajú ľudia pracujúci v nedeľu. Keďže nedeľný príplatok predstavuje 100 percent minimálnej hodinovej mzdy, zamestnanci po novom dostanú 5,26 eura za každú hodinu nad rámec svojho bežného platu. Výrazne si však polepšia aj tí, ktorí nastupujú do sobotných zmien. Príplatok za prácu v sobotu je stanovený na 50 percent hodinovej minimálky a od januára tak stúpa z doterajších 2,35 eura na úroveň 2,63 eura za hodinu. Pozitívnu zmenu pocítia aj „noční pracovníci“, kde príplatok vo výške 40 percent minimálnej hodinovej mzdy vzrastie z pôvodných 1,88 eura na sumu 2,10 eura.

Hoci zákon v špecifických prípadoch umožňuje zamestnávateľom uplatniť takzvanú výnimku, ak ide o prevádzky, kde sa práca v noci alebo cez víkend vyžaduje pravidelne, aj tieto znížené sadzby sa odvíjajú od hodinovej minimálnej mzdy. To znamená, že bez ohľadu na typ prevádzky či dohodnuté kolektívne zmluvy, januárový nárast mzdového dna automaticky potiahne nahor odmenu pre každého, kto do práce nastupuje v čase, kedy ostatní odpočívajú.

Rodičovský príspevok prepisuje rekordy

Nový rok však nie je len o mzdách, ale aj o širšej sociálnej podpore, ktorá sa odvíja od zmien v životnom minime a valorizačných mechanizmoch. Jednou z najvýznamnejších zmien je úprava rodičovského príspevku, ktorý po prvýkrát v histórii Slovenska presiahol hranicu päťsto eur. Rodičia, ktorí pred nástupom na rodičovskú dovolenku pracovali a poberali materské, dostanú od januára 500 eur a 10 centov.

Pre rodičov, ktorí pred narodením dieťaťa neboli ekonomicky aktívni, sa suma zvyšuje na 364 eur a 80 centov. Minister v tejto súvislosti pripomenul, že rezort už intenzívne pracuje na úplne novej filozofii životného minima. Inštitút pre výskum práce a rodiny ukončil analýzu, ktorá má zabezpečiť, aby životné minimum v budúcnosti reálnejšie odzrkadľovalo skutočné životné náklady. To by v praxi znamenalo ešte výraznejšie zvyšovanie minimálnych dôchodkov, dávok v hmotnej núdzi a ďalších štátnych sociálnych transferov v nasledujúcich obdobiach.

X X X

Na Nový rok navždy odišla Magda Rúfusová, výrazná osobnosť kultúrneho života a manželka básnika Milana Rúfusa

V prvý deň nového roka zomrela Magda Rúfusová, manželka básnika Milana Rúfusa. Mala 91 rokov.

Štefan Bučko a Magdaléna Rúfusová na krste knihy Poézia v krojoch/Kroje v poézii.

Ako uvádza denník Plus jeden deň, Magda Rúfusová, významná osobnosť slovenskej kultúrnej a mediálnej sféry, zomrela v Špecializovanej geriatrickej nemocnici v Podunajských Biskupiciach.

Podľa dostupných informácií zomrela pokojne, zaopatrená cirkevnými sviatosťami, v prítomnosti katolíckeho aj evanjelických kňazov, píše denník.

Magda Rúfusová bola dlhé roky spätá nielen s kultúrnym, ale aj mediálnym prostredím. S básnikom Milanom Rúfusom († 80) tvorili dlhoročný manželský a harmonický pár.

Ich zoznámenie sa spája s obdobím vysokoškolských štúdií. Dvojica sa zoznámila na konci vysokoškolského štúdia, pričom Milan Rúfus v tom čase pôsobil na fakulte a vydal prvú zbierku Až dozrieme.

X X X

Ostrá slovná prestrelka na politickej scéne medzi Českom a Ukrajinou.

Ruslan Stefančuk, predseda ukrajinského parlamentu, považuje výroky českého poslanca Tomia Okamuru o konflikte v Ukrajine za manipulatívne a zavádzajúce.

Predseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v piatok kritizoval predsedu Poslaneckej snemovne ČR Tomia Okamuru, ktorý sa vo svojom novoročnom príhovore vymedzil proti poskytovaniu zbraní Ukrajine. Podľa Okamuru nie je vhodné ich naďalej posielať na udržiavanie „úplne nezmyselnej vojny“ a ukrajinskú vládu obvinil z korupcie. Podľa Stefančuka sú Okamurove slová názorným príkladom nevzdelanosti, manipulácie a cynizmu. TASR o tom informuje podľa portálu Seznam správy.

• Predseda ukrajinského parlamentu kritizoval výroky Tomia Okamuru.
• Okamura vystúpil proti poskytovaniu zbraní Ukrajine vo svojom prejave.
• Stefančuk nazval Okamurove slová nevzdelanými, manipulatívnymi a cynickými.

Okamura v prejave zverejnenom na sociálnych sieťach vyhlásil, že na vojne zarábajú „západné firmy a vlády, ako aj ukrajinskí zlodeji okolo Zelenského junty, ktorí si stavajú záchody zo zlata“. Vyjadril sa tiež proti vstupu Ukrajiny do EÚ.

Reakcia ukrajinského parlamentu

„Opakovaným urážaním Ukrajiny a Ukrajincov v skutočnosti spôsobuje škodu a prináša hanbu predovšetkým Česku a Čechom, ktorí zostávajú na strane dôstojnosti a spravodlivosti – na strane Ukajiny,“ napísal predseda ukrajinského parlamentu na sociálnej sieti X.

Stefančuk sa zároveň poďakoval Čechom za podporu Ukrajiny počas vojny. Okamurove slová tiež považuje za jeho osobný názor, nie za postoj Parlamentu ČR alebo českého národa.

Odhodlanie podporovať Ukrajinu

„Som presvedčený, že najtvrdšie hodnotenie Okamurových slov vynesú sami Česi a samozrejme aj história, v ktorej sa jeho meno iba ťažko zachová,“ myslí si Stefančuk. „A tiež sa určite dozvieme, či bol užitočným idiotom alebo agentom FSB (ruská tajná služba, pozn. TASR),“ dodal.

Okamurove slová v piatok odsúdil aj ukrajinský veľvyslanec v Prahe Vasyl Zvaryč, podľa ktorého ide o osobný názor predsedu Poslaneckej snemovne „zjavne formovaný pod vplyvom ruskej propagandy“.

X X X

Zlé správy pre peňaženky Slovákov: V ekonomickom raste nás predbehnú takmer všetci susedia

Zlé správy pre peňaženky Slovákov: V ekonomickom raste nás predbehnú takmer všetci susedi.

Zdrojom ekonomického rastu bude naďalej najmä spotreba domácností, tvrdí analýza Oxford Economics. Tie slovenské budú pod tlakom vyšších cien a konsolidácie.

Od čias pandémie je rast ekonomík v stredoeurópskom regióne poháňaný štedrou rozpočtovou politikou. Aj slovenská vláda zvýšenými výdavkami pomáhala domácnostiam udržať rast spotreby. Výsledkom bolo prudké zvýšenie verejného dlhu. Fiškálna konsolidácia, najmä v podobe zvyšovania daní, tak predstavuje prekážku práve pre domácu spotrebu, na ktorú sa ekonomiky Poľska, Česka, Maďarska, Rumunska a Slovenska v uplynulých rokoch spoliehali.

Vonkajšie faktory ostávajú nepriaznivé: americký protekcionizmus a obchodné clá, ruská agresia voči Ukrajine a zvýšené nároky na obranné výdavky, čínska geopolitická asertivita a snaha zvýšiť svoj podiel v medzinárodnom obchode budú hlavnými rastovými protivetrami.

Ekonóm britskej analytickej spoločnosti Oxford Economics Tomas Dvorak predpovedá v roku 2026 pre región strednej a východnej Európy solídny rast na úrovni 2,7 percenta, čo predstavuje zrýchlenie o 0,3 percentuálneho bodu v porovnaní s rokom 2025.

„Poľsko bude aj naďalej pokračovať vo svojom impozantnom raste. Česká ekonomika obsadí vzdialené druhé miesto. Rast HDP v Maďarsku, Rumunsku a ani Slovensku neprekoná dve percentá,“ prognózuje Dvorak.

Prognóza hospodárskeho vývoja v krajinách strednej a východnej EurópyZdroj: Oxford Economics

Konsolidácia ďalej trápi hospodárstvo

Silný domáci dopyt bude v roku 2026 v stredoeurópskych krajinách pretrvávať, čo je podľa analytika najdôležitejším trendom. Správanie spotrebiteľov bude ovplyvnené troma hlavnými faktormi: pomalším rastom miezd v dôsledku nárastu nezamestnanosti; infláciou, ktorú sa na Slovensku (a v Rumunsku) stále nepodarilo úplne skrotiť; a fiškálnou konsolidáciou.

X X X

Muska předběhli Číňané. Odbyt Tesly se snížil druhým rokem za sebou, potýká se s rostoucí konkurencí

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD

Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska.

Tesla se potýká rovněž s rostoucí konkurencí. Společnost BYD už ve čtvrtek oznámila, že vloni zvýšila prodej elektromobilů na rekordních 2,26 milionu vozů z 1,76 milionu v předchozím roce.

V samotném čtvrtém čtvrtletí se odbyt Tesly snížil na 418 227 vozů ze 495 570 vozů před rokem. Zaostal tak za očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Visible Alpha odhadovali na 434 487 vozů, napsala agentura Reuters.

Trumpův vliv

Na odbyt automobilky Tesla ve čtvrtém čtvrtletí mělo negativní vliv rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit od konce září daňovou úlevu 7500 dolarů (zhruba 155 tisíc korun) při nákupu elektromobilu ve Spojených státech.

Musk podporoval Trumpa ve volební kampani a po jeho vítězství několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vztahy mezi Trumpem a Muskem se však postupem času zhoršily.

X X X

Klimeš: Česko vstupuje do roku 2026 stabilní, ale bez jasných priorit. Na všechny sliby peníze nejsou

Česká ekonomika má za sebou první normální rok po sérii krizí. Inflace je zkrocená a do roku 2026 vstupujeme s mírným růstem. Podle ekonoma a novináře Davida Klimeše nás čeká spíše klidný rok bez velkých otřesů, stát si však musí poradit s kvalitou veřejných služeb a soukromým byznysem. Jaké resty si do nového roku neseme? A dokáže si nový kabinet stanovit skutečné priority? Klimeš to popisuje v pořadu Českého rozhlasu Jak to vidí…

Podle komentátora a ekonoma Davida Klimeše vstupujeme v dobrém či špatném slova smyslu do standardních let. „Krize pominuly, podpory končí. Mírný růst lehce přes dvě procenta sice není žádný hit, ale také to není žádná recese. Otázkou je, co s tím dokáže udělat stát,“ říká v pořadu Jak to vidí…

Návrat k lepšímu průměru

Střízlivost je namístě i při srovnání se světem. V médiích se před koncem roku objevily články o tom, že Česko patří mezi šest nejlepších ekonomik světa. Jak ale Klimeš připomíná, šlo o srovnání pouze v rámci zemí OECD a relativně dobrý růst je zčásti daný tím, že česká ekonomika v předchozích letech stagnovala.

„Zatímco Polsko rostlo, my jsme přešlapovali kolem nuly. Současný výkon tak spíše znamená dohánění ztrát než skutečný skok vpřed,“ tvrdí.

Přesto je podle Klimeše návrat do „lepšího průměru“ po sérii krizí velmi dobrá zpráva. „Po covidu, inflaci, energetické krizi a válce je to, že se zemi daří průměrně, vlastně úspěch.“

S debatou o postavení Česka mezi vyspělými zeměmi souvisí i otázka společné evropské měny. Podle Klimeše se Česko euru pravděpodobně nevyhne, i když je to spíše otázka deseti let.

Ekonomická spása to ale není. „To, jakými bankovkami lidé platí, nerozhoduje o bytí a nebytí ekonomiky. Rozhodující jsou domácí hospodářské úkoly – od veřejných financí po fungující trh s bydlením.“

Test pro novou vládu

Podle Klimeše návrat ke stabilitě automaticky neznamená ani to, že Česko svůj potenciál dokáže využít. „My vlastně víme, co chceme dělat, ať už ve školství, ve zdravotnictví, u firem nebo v důchodovém systému. Problém je, že to chceme dělat všechno najednou,“ upozorňuje.

Právě schopnost stanovit si priority tak bude skutečným testem nastupující vlády.

„Programové prohlášení je plné slibů, které jednotlivě možná dávají ekonomický smysl. Jejich součet ale neodpovídá tomu, co si můžeme se stávajícím rozpočtem dovolit. Vláda by měla část vyškrtnout a přiznat, že na všechno peníze nejsou. Otázkou je, jestli na to bude mít kabinet Andreje Babiše v roce 2026 odvahu,“ uzavírá David Klimeš.

X X X

 Bývalý vojenský lékař obžalovaný ze zdrogování a znásilňování studentek má nárok na rentu. Zatím

Bývalý vojenský lékař Pavel Novotný se zodpovídá za znásilnění osmi mladých žen. Některé předtím zdrogoval, jak uvádí státní zástupce. Navzdory závažnosti obžalovaných skutků podle zjištění iROZHLAS.cz a Radiožurnálu nic nebrání tomu, aby doktor pobíral od armády výsluhu. Krátce po svém obvinění dostal Novotný potvrzení, že je ze zdravotních důvodů neschopný služby.

Vojenská policie tehdy ještě příslušníka Armády České republiky Pavla Novotného 23. července 2024 obvinila ze znásilnění. Lékař přednášel na Lékařské fakultě Hradec Králové, současně měl minimální úvazek ve fakultní nemocnici tamtéž. Domovským pracovištěm coby vojákovi mu byla Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany.

 Jak zjistily iROZHLAS.cz a Radiožurnál, po obvinění nezačalo jen Novotného trestní stíhání. Počal se odvíjet také konec jeho vojenské služby. Ne ale kvůli závažnosti popisované kauzy. Už za necelé dva měsíce odešel z armády ze zdravotních důvodů. Zjištění redakce potvrdilo ministerstvo obrany.

„Dotyčnému zanikl služební poměr 12. září 2024 z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí Přezkumné komise Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice,“ sdělil iROZHLAS.cz ředitel kanceláře ministerstva obrany Roman Hrabačka. Novotný sloužil v armádě přes 15 let.

Konečné právo na výsluhu určí rozsudek

Přesnou povahu zdravotních potížích Novotného nelze vzhledem k lékařskému tajemství zjistit. Jisté je ale to, že s ohledem na obvyklé lhůty ho lékař na vyšetření, jež mělo určit jeho způsobilost ke službě, odeslal krátce po zahájení trestního stíhání. A přezkumná komise rozhodla jasně.

Přezkumná komise a renta

Přezkumná komise Ústřední vojenské nemocnice má čtyři členy. Nemá rozhodující slovo jen pro posouzení zdravotní kondice vojáků při vstupu do armády, takto vyšetří polovinu všech zájemců, ale také pro vyhodnocení způsobilosti pro další službu. Radiožurnál v říjnu popsal, jaké napětí kolem komise panuje.
Vojákům, kteří odsloužil nejméně patnáct let, náleží renta ve výši nejvýše 55 procent jejich platu.

Závěr komise má pro Novotného další zásadní důsledek. Může pobírat výsluhu, což je renta pro bývalé vojáky. Kdyby armádu opustil po pravomocném odsouzení, trestaný voják sloužit nesmí, na výsluhu by nedosáhl. Ale odchod ze služby během stíhání kvůli zdravotní indispozici vliv na právo inkasovat rentu nemá.

Praxi s vyplácením výsluhy v obecné rovině popsal redakci ředitel armádní agentury personalistiky, brigádní generál Vladimír Studený. Současně upozornil na změnu v zákoně platnou od loňského července. Do té doby zůstávala výsluha i pravomocně odsouzeným vojákům, kteří ze zdravotních důvodů opustili službu už právě během stíhání.

„Protože v tom byla disproporce, změnilo se to. Nyní platí, že pokud již ze zdravotních důvodů propuštěný voják bude pravomocně odsouzený za to, co spáchal během služby, tak se mu vyplacený výsluhový benefit zpětně odebere a další se mu vyplácet nebude,“ vysvětlil. Peníze z renty tak k Novotnému nyní proudí, ale jeho výsluhové zajištění závisí na výsledku procesu.

‚Nebyla schopna klást odpor‘

Lékař podle obžaloby v letech 2017 až 2024 ublížil osmi mladým ženám. Vyhlížet si je měl na studentských akcích a setkáních. Jak uvádí státní zastupitelství, zpravidla ve společnosti s dívkami navázal kontakt, v nestřežené chvíli jim do nápoje hodil drogu a pak je omámené odvezl k sobě do bytu, kde je znásilnil.

Obžalovaný Pavel Novotný působil na Lékařské fakultě Univerzity Hradec Králové | Zdroj: ČTK / David Taneček

„Přestože mu neustále opakovala, aby ji nechal odejít domů, hodil ji na postel. Žena nebyla schopna vůbec klást fyzický odpor. Studentku lékařské fakulty svlékl a souložil s ní, dal jí také několik facek přes obličej,“ popsal u soudu státní zástupce Milan Šimek jeden z případů, kterého se měl Novotný dopustit v roce 2021.

Hlavní líčení odstartovalo u Krajského soudu v Hradci Králové loni 20. listopadu. Novotného právní zástupkyně odmítla, že by se její klient dopustil trestného činu. Dívky podle ní měly s lékařem intimní kontakt dobrovolně. Že je údajně omámil, se prý dozvěděly až zpětně od vojenské policie, na kterou se obrátila jedna z obětí.

„Teprve postup policie přispěl k traumatům, která u poškozených vznikla, pokud vůbec vznikla. Způsobem vyšetřování došlo k naprosté a bezprecedentní devalvaci případu. Klientovi nebylo z mnoha důvodů umožněno právo na spravedlivý proces,“ řekla Novotného advokátka Tereza Jelínková.

Ve vazbě už více než rok

Bývalý vojenský lékař je od 10. října 2024 ve vazbě. Tehdy vojenská policie rozšířila jeho trestní stíhání. Soud se obává, že by na svobodě pokračoval v trestné činnosti. Obžalovaný je ze znásilnění a nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Drogu k omámení podle žalobce použil Novotný u sedmi z osmi obětí.

 „Máme podpůrné důkazy, které nasvědčují tomu, že byly ovlivněné nikoli jen alkoholem, ale i nějakou psychotropní látkou. S největší pravděpodobností psychoaktivní látkou GHB,“ podotkl žalobce Šimek. Jde o takzvanou predátorskou drogu užívanou ke snazšímu páchání sexuálního násilí na obětech.

Novotný se vojenské policii během vyšetřování přiznal. U soudu však otočil, odmítl prohlášení viny. V případě odsuzujícího rozsudku mu hrozí až 12 let vězení. Hlavní líčení bude pokračovat 20. ledna. Novotný se k armádě přidal v roce 2004, kdy začal studovat Univerzitu obrany v Brně.

X X X

Podílel se na vývoji látek proti HIV. Virologa Cihláře vybral Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa

To, že jsou české osobnosti světové, dokazuje i Tomáš Cihlář. Virolog a biochemik, který se se svým týmem podílel na vývoji látky chránící před nákazou virem HIV. Ta by mohla být průlomová – slibuje vysokou účinnost, a namísto denního užívání léků by stačila injekce dvakrát ročně. Tomáši Cihlářovi proto patří další díl našeho seriálu Příběh roku.

Příběh Tomáše Cihláře začíná u jiného vědce profesora. Antonína Holého, ten dal světu lék proti AIDS. „Snažíme se prostě nacházet nové účinné látky,“ řekl Holý, jedna z nejznámějších tváří boje proti HIV v roce 2004. Jeho žák Tomáš Cihlář po něm přebral pomyslnou štafetu. Jeho práci na jaře mluvila i světová média.

Tým americké farmaceutické společnosti Gilead Science pod Cihlářovým vedením vyvinul látku lenakapavir. Co je na ni unikátní, popisoval Cihlář pro Radiožurnál v roce 2023.

„To, že se dá podávat injekcí jednou za šest měsíců, takže ti pacienti nemusí myslet na to, aby si každý den připravili tu svoji pilulku a často nám říkají, že když dostanou injekci jednou za šest měsíců, tak je to vlastně osvobodí od toho každodenního připomínání toho, že žijí s tím virem,“ popisoval.

Lék se totiž úplně stejně nejprve podával pacientům, kteří už jsou HIV pozitivní. Tomáše Cihláře a biochemika Wesleyho Sandquista díky jejich objevu zařadil v dubnu časopis Time mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

 „Pokud bude lék schválen, byl by to první dvakrát ročně injekčně podávaný lék k prevenci HIV. První výsledky ukazují velký příslib,“ píše se v článku o jejich práci.

Schválení. Přišlo o několik měsíců později v červnu. Razítko dal novému léku americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv a v srpnu mu udělila registraci i Evropská komise. Používat se tedy bude moct i na evropském trhu.

„Hlavní jaksi tou výhodou není jenom ta otázka toho pohodlí, ale řekněme, ta spolehlivost toho režimu,“ popisoval v srpnu David Jilich, vedoucí HIV centra kliniky infekčních nemocí pražské Fakultní nemocnice Bulovka. Méně často tak podle něj bude hrozit, že si lidé lék zapomenou vzít.

„Tak samozřejmě hrozí neporovnatelně častější nebo větší riziko selhání ze strany toho uživatele, než když musí navštívit své zdravotnické zařízení. Jenom tedy v uvozovkách dvakrát ročně,“ dodal Jilich.

 Jméno Tomáše Cihláře je pomyslně zapsané i u přípravků remdesivir. Vyvinul ho jeho tým původně na boj s ebolou nebo marburgskou horečkou, remdesivir ale lékaři v době pandemie používali pro pacienty s covidem 19.

„Remdesivir. S tím se měli trochu náskok, protože my jsme trochu tušili, že ty koronaviry můžou být problém v budoucnosti. A mnoho látek na ty koronaviry neexistovalo, ale když jsme zjistili, že remdesivir vlastně velice účinný na různé koronaviry, které nakonec byly úzce příbuzné s covidem 19, tak jsme vypracovali vlastně plán a pak jsme provedli plán těch předklinických studií, takže ve chvíli, kdy se objevil ten covid, i když jsme to nečekali, nikdo z nás to samozřejmě nečekal, tak jsme byli v podstatě připraveni,“ uvedl virolog v  roce 2023.

Tomáš Cihlář se narodil v Chomutově, je mu 58 let a žije v Kalifornii, je držitelem řady ocenění, mimo jiné i medaile za zásluhy, kterou mu v roce 2022 předal prezident Miloš Zeman.

X X X