Decroix kvůli kauze bitcoinů zaplatí z ČR právníkům přes 6 tisíc na hodinu. Opozice, národ protesty to nesmí dovolit. Pračku miliard šetřit policie, NKÚ, NSZ Bradáčová. Ministerstvo spravedlnosti si najalo další advokátní kancelář, která mu má radit v bitcoinové kauze. Právníkům z Clifford Chance Prague Association zaplatí přes šest tisíc korun na hodinu. Tedy více než dvakrát tolik, co si za právní služby účtuje další najatá advokátní kancelář. Zasáhnout i gen. Pavel, žádat demisi viníků, Fialy, Stanjury. 

 „Ministerstvo požaduje zpracování právního stanoviska k možnosti a způsobu právně správného a bezpečného postupu v souvislosti s nakládáním s BTC,“ stojí ve zveřejněné smlouvě. Odpovědi má advokátní kancelář odevzdat do úterý 24. června, tedy do stejného termínu jako advokátní kancelář Chrenek, Toman a Kotrba.

X X X

 Oběšení Starostové a prodaná ledvina. Autor se musí udat policii

 Jak se učí snad už na obecné škole, demokracie není příliš efektivní forma vlády. Má však jednu klíčovou výhodu: relativně snadnou výměnu těch nahoře. Nemusíte čekat, až zemře nebo je otráven pan král, nemusíte doufat, že jednoho plukovníka svrhne jiný kaprál ani chovat bláhovou naději, že revoluce smete celou dynastii i s okolními rody. Součástí hry na demokracii je i permanentní kontrola mocných. Občas se však tato kontrola vymkne z kloubů a pak se z médií i části veřejnosti stávají ještě větší šílenci než z těch, které bychom měli hlídat a kontrolovat.

Vezměme si případ paní Evy Decroix. Nevýrazná, nepodstatná, nekonfliktní, skandály nezatížená politička, jež se řízením osudu dostala do křesla ministryně spravedlnosti, teď dostává čočku, že neoprávněně používala titul magistry, zkratkou Mgr. Ó ty hrůzo!

Vystudovala práva na univerzitě ve Francii, konkrétně na Université Lille 2: Droit et Santé. České ministerstvo školství milostivě – i na základě doporučení Právnické fakulty UK – uznalo toto studium za rovnocenné s českým vysokoškolským právnickým vzděláním, jen to paní Decroix dle našich striktních pravidel neopravňuje užívat zkratku Mgr. Prostě není magistra práv z české školy. Skutečný skandál! Zvláště ve chvíli, kdy si paní Decroix na pražských právech udělala Ph.D., což je ještě o stupeň vyšší šarže.

Takže budeme kárat někoho, že drze vystudoval v zahraničí, místo aby si koupil titul na plzeňských právech nebo kdesi v Sládkovičovu? Budeme někomu vyčítat, že má na některých papírech obrazně řečeno titul „první důstojník“, i když je už dávno „kapitán“?

Lidičky, nekape tady někomu na karbid?

Dávky, nebo ledvina?

Podobný hon zažila nedávno senátorka Adéla Šípová. Pětadvacátého února, když hrozilo, že politici budou nějakou chvíli bez výplaty, dala na síť X text následujícího znění: „Prezident vetoval zvýšení platů ústavních činitelů. Aspoň tak někteří z nás zjistíme, jaké to je, když rodinám přijdou dávky o měsíce později. Tak snad nebudu muset prodat ledvinu.“

Chlívek je autorský podčárník, vycházející v Lidových novinách od roku 2010, který najdete každý týden i na těchto stránkách. Jeho autor Petr Kamberský v hybridním mixu er-formy a ich-formy popisuje své myšlenky slovy, které se nehodí pro korektní redakční komentář.

Každý, kdo má alespoň jedno oko a alespoň jednu mozkovou synapsi, chápe, co je sdělení a co je nadsázka. Sdělení zní „Aspoň tak někteří z nás zjistíme, jaké to je, když rodinám přijdou dávky o měsíce později“, což je v podstatě velmi solidární a sociální vyjádření; „snad nebudu muset prodat ledvinu“ je očividná nadsázka. Pokus o vtip, který se jaksi nezdařil – ale v žádném případě nic arogantního či asociálního.

Jenže málokdo četl tento její původní tweet. Ve veřejném prostoru se jako virus začala šířit jen ta poslední věta o prodané ledvině. Jako by senátorka byla nenažraná persona, co se rve za svůj stotisícový plat a nechápe, jak žijí „normální lidi“.

Chlívek paní Šípovou nelituje, kdo chce dělat politiku, měl by vědět, jakými výroky si může nechtěně naběhnout. Ale zvedá se mu kufr z těch, kteří vědomě vzali jen poslední kousek tweetu, ze zjevně nepovedeného humoru udělali hlavní a jediné sdělení a na něm si pak brousili intelektuální a morální drápky.

Pohoršení a oběšení

Poslední glosa se píše obzvláště těžko – zastávat se Zuzany Majerové, předsedkyně projektu Trikolora kandidující za Okamurovu SPD, je i pro Chlívek trochu příliš kyselá káva.

Ale pokud ji podle policejní mluvčí vyšetřuje policie za to, že chování koaličního STAN na síti X komentovala slovy „Spolu chyceni, spolu oběšeni“, pak se musí Chlívek pilné české policii nahlásit také. Napsal stejná slova o několik dní dřív než paní Majerová a skoro by se vsadil, že podobně moudrých a vtipných nás bylo po českých hospodách, kavárnách i internetech mnohem víc.

 X X X

 TRUMP:  EVROPA  ÍRÁN  NEVYŘEŠÍ

 ‚Evropa nebude schopna pomoci,‘ reagoval Trump na setkání státníků s íránským ministrem zahraničí

Evropa nebude schopná pomoci s jednáním mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu islámské republiky. V pátek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump. Opětovně také řekl, že šéfka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová se mýlila, když tvrdila, že nejsou důkazy o íránském vývoji atomových zbraní.

 „Myslím, že Írán byl týdny či měsíce od toho, aby zbraň měl,“ řekl Trump. Teherán v minulosti opakovaně tvrdil, že jeho jaderný program je mírový. Izrael nicméně podniká vzdušné údery na Írán se zdůvodněním, že chce zabránit tamnímu režimu získat nukleární zbraně.

Nesouhlas s tvrzením Gabbardové, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně, vyslovil Trump veřejně již v úterý. V pátek se k tématu vrátil, když prohlásil, že se ve svém hodnocení mýlila.

Washington a Teherán vedly jednání o jaderném programu. Další schůzka se ale po izraelských úderech již nekonala.

Ministři zahraničí Německa, Francie, Británie a šéfka unijní diplomacie Johann Wadephul, Jean-Noël Barrot, David Lammy a Kaja Kallasová se v pátek v Ženevě setkali s íránským protějškem Abbásem Arakčím.

Řekli mu, že Evropa chce s Íránem o jeho jaderném programu nadále jednat, a rovněž Arakčího vyzvali, aby Teherán pokračoval v rozhovorech i se Spojenými státy.

„Evropa v tomhle nebude schopná pomoci,“ řekl Trump v reakci na jednání evropských lídrů v Ženevě.

Útoky na Írán

Trump se nyní rozhoduje, zda se USA připojí ke vzdušným útokům na Írán. Podle Bílého domu bude jasno do přibližně dvou týdnů.

List The Wall Street Journal ve středu napsal, že Trump svým poradcům v úterý sdělil, že schválil plány útoku na Írán, ale že nadále vyčkává, zda Teherán opustí svůj jaderný program.

Podle agentury Bloomberg se vysocí představitelé Spojených států připravují na možný americký úder proti Íránu v nadcházejících dnech.

K možnému americkému zapojení Trump řekl, že poslední věc, kterou by chtěl, je pozemní invaze. Řekl také, že Izrael si ve vzdušné kampani vede dobře, zatímco Íránu se příliš nedaří.

Izrael od minulého pátku podniká v Íránu rozsáhlé útoky zejména na cíle spojené s íránským jaderným programem. Íránci na izraelské údery odpovídají protiútoky dronů a balistických raket.

X X X

ANGLIE,  STARMER,  ANI  EU,  LEYENOVÁ  NEPOMOHLI

 NECHTĚLI   DÁT  MILIARDY  NA  HLAS  AMERIKY,  SVOBONOU  EVROPU

Trumpova administrativa začala likvidovat Hlas Ameriky. Stanici musí opustit 85 procent personálu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trump začala likvidovat rozhlasovou a televizní stanici Hlas Ameriky. Poradkyně Bílého domu a ředitelka Agentury pro globální média Kari Lakeová rozeslala přes 600 výpovědí a oznámení o ukončení pracovní smlouvy. Stanici zaměřenou na vysílání do zemí s autokratickými režimy musí opustit 85 procent personálu.

 Lakeová oznámila, že tak naplnila dekret prezidenta Trumpa z poloviny března o snížení federální byrokracie.

 Hromadné propouštění se dotklo i tak hodně zredukovaného vysílání rozhlasu a televize namířeného do Íránu, který Spojené státy považují za rizikovou zemi kvůli jejímu jadernému programu.

Vysílání televize Hlasu Ameriky v perštině se přitom podle bývalého zaměstnance stanice, který nechtěl uvést své jméno, obnovilo teprve před týdnem současně s izraelskými útoky na Írán. Desítky pracovníků íránské sekce teď dostali výpovědi.

Některé zaměstnance Hlasu Ameriky, kteří v pátek opustili budovu stanice a šli si pro jídlo nebo si zakouřit, už ostraha nepustila zpátky a vzala jim vstupní karty. Do emailu pak dostali oznámení o propuštění.

X X X

‚Recesi bychom neměli dovolit.‘ Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.

 Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku.

„Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident. 

 Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov ve čtvrtek prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset však podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.

Ruská centrální banka začátkem června překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent. Kreml však toto snížení považuje za nedostatečné, napsala agentura Reuters.

Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika ale prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje.

Některé významné mezinárodní organizace v letošním roce očekávají výrazné zpomalení růstu ruské ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například začátkem června předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší pouze o procento po loňském nárůstu o 4.3 procenta.

X X X

 SVĚT  PODPORUJE  PALESTINU

Reuteres: Desetitisíce lidí demonstrovaly v Londýně a Berlíně na podporu Palestinců. Protestní pochod prošel i Prahou

Desetitisíce lidí demonstrovaly v sobotu v Londýně a Berlíně na podporu Palestinců a proti izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy, informuje agentura AFP. Tři stovky demonstrantů se sešly i v Praze.

 V Berlíně se shromáždilo před budovou Říšského sněmu asi 15 000 lidí, řekla berlínskému webu rbb24 policejní mluvčí. Demonstranti kritizovali německé dodávky zbraní Izraeli a požadovali ukončení útoků na Pásmo Gazy. 

Podle policie zůstal protest až do pozdního odpoledne klidný, uvedla televizní stanice ARD. Manifestace se postupně přesunula přes vládní čtvrť na Postupimské náměstí.

V centru Londýna ve 30stupňovém horku protestovaly rovněž desetitisíce lidí na podporu Palestinců a vyjadřovaly obavy z eskalace na Blízkém východě v důsledku války mezi Íránem a Izraelem. Protestující mávali palestinskými vlajkami a nesli nápisy jako „stop vyzbrojování Izraele“ a „žádnou válku s Íránem“.

„Je důležité si uvědomit, že lidé v Gaze trpí. Obávám se, že veškerá pozornost se teď zaměří na Írán,“ řekl agentuře AFP 34letý Harry Baker, který se zúčastnil svého třetího propalestinského protestu. Londýnskou demonstraci organizovala skupina Palestine Solidarity Campaign. Policie při protestech zadržela osm lidí kvůli násilnostem, uvedl mluvčí metropolitní policie.

Od začátku 20 měsíců trvající války mezi Izraelem a Hamásem se v britském hlavním městě konají protesty každý měsíc. Za tu dobu bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito téměř 55 700 Palestinců. Informace válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Protest v Praze

Na pochod na podporu Palestinců v sobotu vyrazily také zhruba tři stovky lidí v centru Prahy. Protestovali proti Izraeli i proti české vládě. S sebou měli palestinské vlajky, skandovali různá hesla a bubnovali.

Akci pořádalo sdružení Přátelé Palestiny. Průvod vyrazil z náměstí Míru kolem 15.00 a došel přes Národní třídu a Smetanovo nábřeží až na Karlův most. Doprovázeli ho policisté, kteří usměrňovali dopravu.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristů z Hamásu a jejich spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

X X X

 ‚Na žádost prezidenta Trumpa.‘ Minsk propustil opozičního lídra Cichanouskiho a dalších 13 vězňů

Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla v sobotu na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí.

 „Jen těžko lze popsat radost v mém srdci,“ napsala na síti X Cichanouská v příspěvku s videem ze shledání, v němž zároveň poděkovala mimo jiné prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, Keithu Kellogovi, ministerstvu zahraničních věcí USA a evropským partnerům za vynaložené úsilí.

„Ještě jsme neskončili. Za mřížemi zůstává 1150 politických vězňů. Všichni musí být propuštěni,“ dodala Cichanouská.

Bělorusko propustilo včetně Cichanouského 14 politických vězňů. Všichni jsou v bezpečí v Litvě, uvedl v sobotu litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys na síti X. Z běloruského vězení se na svobodu dostalo pět běloruských, tři polští, dva lotyšští, dva japonští, jeden estonský a jeden švédský občan, uvedl mluvčí litevského ministerstva zahraničí. Propuštění zprostředkoval Kellogg, dodal mluvčí.

Podle Lukašenkova mluvčího propustil běloruský vůdce vězně na žádost Donalda Trumpa. „Prezident se rozhodl omilostnit 14 odsouzených. Bylo to na žádost prezidenta Spojených států,“ uvedla Natalija Ejsmontová v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS.

Mezi propuštěnými je i běloruský novinář Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Ihar Karněj, uvedla v sobotu stanice. Vyjádřila vděk Trumpovi, americkému ministrovi zahraničí Marku Rubiovi i litevské vládě.

Karněj byl zadržen v červenci 2023 v Minsku a v březnu 2024 odsouzen ke třem letům vězení za účast v extremistické skupině kvůli svému spojení s Běloruským svazem novinářů. V prosinci 2024 mu byl trest prodloužen o osm měsíců.

Zprávu o propuštění Cichanouského v sobotu přivítal český ministr zahraničí Jan Lipavský. „S velkou radostí jsem přijal zprávu o propuštění manžela Svjatlany Cichanouské. Jejich statečné rodině přeji vše dobré a běloruskému lidu propuštění všech politických vězňů. Česko věří v budoucnost svobodného Běloruska, kde nejsou porušována základní lidská a občanská práva,“ napsal Lipavský na síti X.

Kellog v Minsku

V sobotu se v Minsku s běloruským vůdcem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Kellogg, uvedla dříve běloruská státní agentura Belta. Běloruský opoziční list Naša Niva bez dalších podrobností uvedl, že propuštění vězňů bylo možné právě po návštěvě zvláštního vyslance USA Kellogga v Bělorusku.

Nyní šestačtyřicetiletý Sjarhej Cichanouski byl v roce 2021 odsouzen na 18 let do vězení za přípravu a organizaci masových nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Bezpečnostní složky ho zatkly v květnu 2020, když se chystal kandidovat v prezidentských volbách proti Lukašenkovi.

Cichanouská, která kandidovala místo svého manžela, skončila ve volbách podle oficiálních údajů na druhém místě. Hlasování podle opozice i západních zemí doprovázely podvody, Cichanouská následující den uprchla do Litvy. Režim od té doby tvrdě potírá opozici a státy EU reagují sankcemi proti režimu v Minsku.

 X X  X

 MINISTR  ITÁLIE:  NATO  ZRUŠIT  JAKO  VARŠAVSKOU  SMLOUVU

Italský ministr obrany Crosetto: „Časy se změnily, NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci“

„NATO, tak jak je nyní, už nemá důvod existovat. Kdysi byl středem světa Atlantský oceán, nyní je to celý svět,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto jen několik dní před summitem NATO. Foto: Ministero Difesa1

 NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci. „Časy se změnily, NATO se musí také změnit,“ prohlásil podle italských médií na Univerzitě v Padově na konferenci pořádané sdružením PadovaLegge italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj aliance musí dostát hlubokých změn a brát v otázku rovněž globální Jih, aby zajistila svou bezpečnost. Poukázal na to, že už se nebojuje jen o kus země, ale o technologickou nadvládu. „Kdokoli dosáhne umělé inteligence s výpočetní kapacitou kvantového počítače, vyhrává výzvu a bude vládnout,“ řekl.

„NATO, tak jak je nyní, už nemá důvod existovat. Kdysi byl středem světa Atlantský oceán, nyní je to celý svět,“ uvedl Crosetto jen několik dní před summitem NATO. „Kdysi byly USA a Evropa středem, nyní je tu všechno ostatní, s čím je třeba vybudovat vztah. Pokud NATO vzniklo, aby zaručovalo mír a vzájemnou obranu, buď se stane organizací, která tento úkol převezme a bude komunikovat s globálním Jihem, čímž se stane něčím zásadně jiným, nebo nedosáhneme cíle zajistit bezpečnost v rámci pravidel, která platí pro všechny,“ sdělil italský ministr obrany. Později upřesnil, že „středem světa už nejsou USA a EU, NATO se musí přizpůsobit změněným tématům.“ Časy se změnily, NATO se musí podle Crosetta také změnit.

Poukázal rovněž na úpadek Evropy. „Často mluvíme, jako bychom stále žili před 30 lety, ale všechno se změnilo. Hovoří se o Evropě, jako by Evropa něco znamenala; možná kdysi mohla něco znamenat,“ prohlásil. „Ale její čas skončil, a říkám to se smutkem. Svět se změnil,“ pokračoval a dodal, že také „OSN má ve světě stejnou váhu jako Evropa, tedy žádnou, méně než národní stát, méně než Čína, méně než Indie nebo méně než Izrael.“

 Ministr poukázal také na to, že se změnil i terén mezinárodní konfrontace. „Boj už není jen o kus země, ale o technologickou nadvládu. Kdokoli dosáhne umělé inteligence s výpočetní kapacitou kvantového počítače, vyhrává výzvu a bude vládnout,“ řekl.

„Dnes vítězíte s umělou inteligencí, s energetickou silou potřebnou k napájení výpočetního výkonu, se surovinami,“ pokračoval s tím, že „USA jsou na Číně závislé z 80 %, pokud jde o vzácné zeminy, Evropa je závislá na Číně ze 100 %. A vzácné zeminy jsou základem pro budování jakékoli technologické budoucnosti. To je základ pro reorganizaci světového řádu.“

Crosetto ujistil, že Itálie se nebude účastnit války na Ukrajině nebo na Blízkém východě. „Nemyslím si, že je Itálie povolána k tomu, aby vstupovala do jakéhokoli konfliktu,“ řekl. K možné žádosti o využití italských základen pro případné americké útoky na Írán dodal, že „existuje úmluva, která upravuje používání základen, které musí být využity z jiných než běžných důvodů, ale v tuto chvíli žádná žádost neexistuje, je zbytečné mluvit o něčem, co neexistuje, ale pokaždé, když parlament požádá o podání zprávy, tak to uděláme. Není to praxe, je to povinnost,“ uzavřel italský minstr obrany.

 X X X

 Hackeři zveřejnili skoro 16 miliard údajů a hesel. Patří třeba k účtům na Applu, Facebooku nebo Googlu

Experti na kybernetickou bezpečnost potvrdili největší dosud zaznamenaný únik dat. Hackeři při něm odkryli skoro 16 miliard přihlašovacích údajů z celého světa včetně účtů společností Google, Apple, Facebook, dalších sociálních sítí nebo některých serverů státní správy.

 „Není to jen únik, ale plán na masové zneužívání. Zločinci teď mají přístup k osobním informacím, které mohou použít k převzetí účtů, krádeži indentity nebo přesně cílenému phishingu,“ upozorňují odborníci ze serveru Cybernews, kteří případ zkoumají od začátku roku.

Podle nich je velmi znepokojivé, že se většinou jedná o nové a nepoužité kolekce dat. Zatím jich odhalili celkem 30 v odlišných velikostech. Průměrně obsahují asi 550 milionů údajů s tím, že některé jich mají desítky milionů a jiné až 3,5 miliardy.

 Jednotlivé datasety se od sebe velmi liší. Největší z nich je pravděpodobně z portugalsky mluvících zemí. Jiná skoro půlmilionová kolekce pravděpodobně souvisí s daty z Ruska. Další, s více než 60 miliony, se pak jmenuje podle populární chatovací aplikace Telegram.

Údaje kvůli obrovské velikosti úniku pochází od mnoha různých společností od technologických gigantů přes sociální sítě nebo online prodejce po státní úřady.

Hackeři je získali pomocí takzvaných infostealerů, což jsou škodlivé softwary, které mají za úkol krást citlivé informace z napadených zařízení. Následně data krátce zveřejnili na internetu, kde je kyberexperti odhalili. Nedokázali ale zjistit, kdo je kontroluje.

Server Cybernews v souvislosti s únikem uživatelům internetu doporučuje používání správců hesel nebo zapnutí dvoufázového ověření.

Web Letem světem Applem kromě toho přidává například radu k přechodu na tzv. passkeys, které obyčejná hesla nahrazují biometrickým ověřením. Zároveň varuje před klikáním na podezřelé odkazy v e-mailech nebo zprávách.

X X X

NOVÉ  NĚMECKO?  NA  UKRAJINĚ  STÁLE  FAŠISTÉ  HiTLERA

ZELENSkÝ  STÁLE  PODPORUJE   FAŠISTY  UKRAJINY

ODSTRANIT  i  PREZIDENT  NĚMECKA

 Připomenutí „našim milým Henleinovským spoluobčanům“

 Nadpisem článku chci připomenout slova, která před pár lety údajně pronesl bývalý ministr kultury za KDU – ČSL Herman na jednom sudeťáckém sjezdu v Německu, a vlastně na tato ostudná slova navázal svojí návštěvou na stejné akci tento rok i český ministr školství Bek. Proto vidím na místě, zde připomenout těm, co volí strany, ze kterých tito dva pocházejí, komu tito dva účastníci sudeťáckého sjezdu v Německu vyjádřili podporu.

    Popisem událostí, které se odehrály v noci z 30.10. na 31.10. 1938 v jednom moravském městečku nazývajícím se Moravská Chrastová, chci demonstrovat, co byli zač ti naši tzv. „milí spoluobčané“, a co tito dokázali páchat na Češích opuštěných svými tzv. spojenci z Velké Británie a Francie. 

     Co stojí za pozornost na tomto případu útoku na české občany v Moravské Chrastové, je skutečnost, že šlo o ozbrojenou srážku mezi Sudeťáky a českými vojáky, která se udála měsíc po podpisu Mnichovské smlouvy, tedy řekněme v období, kdy už mělo polevit násilí a napětí mezi českým a sudetským živlem. Němci přece dostali od našich tzv. “spojenců“ v Mnichově, co chtěli, tak proč potřebovali dále provokovat a válčit proti Čechům? Strategicky chápáno, Němci přece měli stále ještě hrát před světem na ty, co nechtějí nic jiného, než mír, takto to tenkrát Hitler prohlašoval, Sudety a pak už nic nechci. 

    V době útoku tzv. ordnerů na Moravskou Chrastovou byly již vlastně vytýčeny hranice mezi Sudety respektive mezi tehdejším Německem a Československem, kdy Moravská Chrastová byla podle počtu obyvatelstva hlásícího se k české národnosti přiřazena k českému území. Podle dobových zdrojů z roku 1930 z celkového počtu 1341 obyvatel, tam žilo 811 Čechů a 501 Němců, a proto přičlenění tohoto městečka k českému území bylo nesporné.

     Přes tuto skutečnost se Sudeťáci s Hitlerem v zádech cítili natolik silní, že na toto městečko zaútočili se zbraněmi v ruce v noci z 30.10. na 31.10.1938 v sile cca 400 bojechtivých osob, dnes bychom řekli teroristů, aby toto převážně české osídlení násilím dobili a připojili je k Německu.

    Nakonec to tak bohužel i dopadlo, ale oficiálnímu začlenění převážně českého městečka do Německa předcházel právě tento ozbrojený střet, který prokázal jednak to, že jako Československo jsme již v té době tahali za kratší konec, a to i pod dohledem mezinárodního výboru v Berlíně, a dále i to, že našim tzv. západním spojencům bylo úplně jedno, jak je nakládáno se zmrzačeným Československem a jeho lidem. Musím dodat, že právě těch spojenců, kteří se zavázali v této Mnichovské smlouvě, že garantují integritu alespoň zbytku tohoto okleštěného Československa.

    Tato událost v Moravské Chrastové byla již předzvěstí dějů budoucích a byla také důkazem, že celá ta ostudná Mnichovská komedie byla jen trapným mezistupněm před záborem celého našeho území, ke kterému pak došlo k 15.3.1939.

    Při útoku přes stanovenou demarkační čáru z konce října 1938 této zdivočelá smečka ozbrojených ordnerů zajala na českém území a odvlekla na německou stranu 78 českých občanů *). Česká armáda však zareagovala rázně a druhý den dopoledne Moravskou Chrastovou dobyla zpět, i když tato česká armáda byla početně podstatně slabší než sudetské freikorpsy z nedalekých měst Svitav a Moravské Třebové. Jak příznačné je, že tentokrát jsme ty Skopčáky hnali zpátky do kopců, odkud kdysi slezli. Při boji však zahynuli 4 čeští vojáci a jeden civilista a bylo zraněno dalších 6 českých vojáků. Ti odvlečení čeští civilisté a vojáci byli propuštění až po diplomatických jednáních mezi Němci a Čechy za tři dny poté.

    Tímto ozbrojeným útokem na Čechy vyslali Němci již koncem října 1938 jasný signál, že nehodlají respektovat ani tu zrádcovskou Mnichovskou smlouvu podepsanou 29.9.1938 v náš neprospěch. Jako akt částečného zadostiučinění je možno brát rozhodnutí Mimořádného lidového soudu krátce po válce, podle kterého byli někteří z tehdejších sudetských útočníků souzeni a někteří z nich pověšeni.

     Připadá mi fantasmagorické, že někdo může vůbec myslet vážně, že jsme tu po válce mohli pokračovat v soužití s Němci, a že by stačilo jen, že si sudetští Němci doma za kůlnou spálili ty svoje esesácké uniformy, sundali ze stěny Hitlera a dali ho na půdu za komín pro strýčka příhodu. A takovýmto způsobem by Sudeťáci provedli svou tzv. denacifikaci a tím by došlo ke vzájemnému vyrovnání se s těmi 6 lety brutální okupace a mohlo se tu prý nadále pokračovat v tom údajně předválečném „harmonickém“ soužití. 

     Jen taková hypotetická otázka co by, kdyby; dokázalo by dnes Německo odolat pokušení, že může přes svou třetinovou menšinu v ČR silně ovlivňovat českou politiku? Myslím, si že by neodolalo. Stačí jen pozorovat, jak tu již pracuje jejich 5. kolona sestavená zatím jen z kolaborujících Čechů.

    Na konto současných Sudeto – českých vztahů jen trošku zauvažuji, proč tady projevuje Bernd Posselt – mluvčí Sudetoněmeckého landsmannschaftu takovou péči o  česko – německé vztahy? Jak jsem si mohl sám na své vlastní kůži zažít při jedné cestě ve vlaku v roce 2021 právě v okolí města Moravská Třebová, kdy jsem se dal do řeči s jednou Sudeťačkou ze Slezska, a během hovoru jsem se převědčil, že u Sudeťáků neexistuje vůbec žádná sebereflexe a jejich náhled na události 1938–1945 je takový, že oni nic špatného vůči nám neprovedli, jen ti Češi se jim pomstili za jejich prohranou válku tím, že je okradli a vyhnali.

    Jsme opravdu tak zaprodaný národ, že si necháme lidmi jako je ministr Bek a bohuželpremiér Fiala šlapat po své národní cti? Řada kolaborantů utekla na konci války do zahraničí, aby se vyhnuli trestu, a ti mají dnes už i možnost, hlasovat v českých volbách  a mstít se našemu národu za prohranou vojnu. Právě tato sorta lidí bude sypat v zahraničí svoje hlasy pro strany, jako je KDU ČSL.   

 Miroslav Kelnar, server vasevec.cz

X X X

 SPARTA,  KŘETINSKÝ,  NEVYHAZOVAT  LÉKAŘE  HRDLIČKU

ZACHRAŇOVAL  V  OLOMOUCI  HRÁČE  PŘED  SMRTÍ

Lékař vyhozený ze Sparty: Facka? Obranná reakce. A taky chyba, kterou si vyčítám

Utekl už víc než měsíc od chvíle, kdy ztratil práci, která pro něj byla vášní. A stále velmi lituje. „Pořád si vyčítám, co se stalo. Mrzí mě to,“ pokýve hlavou Filip Hrdlička. Lékař, který ve fotbalové Spartě fungoval jako vedoucí medicínského týmu, vyfasoval drsný trest za políček olomouckému Janu Královi ve finále domácího poháru. V klubu musel ze dne na den skončit.

„Kdybych měl najít aspoň nějaké pozitivum, mám teď víc času na rodinu. Chci toho využít, protože několik let jsem tu možnost neměl,“ poví devětadvacetiletý Hrdlička. „Ale tu chvíli z hlavy jen tak nevymažu. Je to něco, na co člověk nemůže být hrdý. Není pro mě snadné se s tím vyrovnat.“

X Jak se vlastně všechno seběhlo?

Albion Rrahmani fauloval hráče Olomouce, ale hodně ošklivě u toho spadl na zem. Z velké výšky na záda, nebezpečně. Oba lékařské týmy hned vyběhly z lavičky a já měl v hlavě jedinou věc: Co nejrychleji zjistit, jestli je Albion v pořádku.

X A pak?

Začal jsem ho vyšetřovat a viděl, jak se k nám řítí jeden z olomouckých hráčů. Velmi urážlivě a vulgárně křičel… Složitě se mi vysvětluje, co se stalo potom.

X Facka na tvář. Ovládly vás emoce?

Právě, že ne. Nazval bych to obrannou reakcí. Rukou jsem udělal instinktivní gesto a okamžitě jsem se znovu plně soustředil na ošetřování. Až když jsem práci dokončil, došlo mi, co se vlastně stalo. Hned mě začalo mrzet, co jsem udělal.

X Nepřekvapil jste prudkou reakcí i sám sebe?

Nikdy dřív se mi nic takového nestalo. Opravdu mi šlo jen o to zjistit, jestli je Albion v pořádku. A když se k vám v takovou chvíli někdo řítí a agresivně huláká, máte v hlavě jen to, abyste dokončil svou práci. Tím vůbec neříkám, že jsem to řešil správně. Nic z toho, co teď říkám, mou reakci neomlouvá.

X Došlo vám rychle, co může následovat?

Jakmile jsem dokončil ošetřování, věděl jsem, že je zle. Z vedení mě kontaktovali až druhý den, ale já tušil, že to, co se stalo, bude mít následky. Ukončení spolupráce jsme vyřešili rychle, férově, věcně. Přijal jsem odpovědnost a trest respektuju.

X I tak mě napadá, jestli jste kritické období neodnesl tak trochu za všechny.

Tak bych to určitě neřekl. Reakce byla zkrátka neadekvátní, nechci ji obhajovat. Necítím to jako nespravedlnost. Věděl jsem, že jsem udělal chybu, proto jsem se po zápase hned omlouval.

X Komu?

Rozhodčímu, delegátovi, samozřejmě i vedení Sparty. Byl jsem v kontaktu i s Honzou Králem, probrali jsme to a nic zlého už mezi námi není. Moc děkuji za to, že mě Sigma podpořila u disciplinárky: dokonce odeslali dopis, kde se přimlouvali za to, abych nedostal trest. Krásné gesto, kterého si cením.

X Berete to statečně.

Co mi zbývá? Vím, že jsem udělal chybu. Přišel jsem o práci, která mě naplňovala, byla mou vášní. Investoval jsem do ní hodně energie a času, na rozvoji mého úseku a celého klubu mi hodně záleželo. Sportovní medicína je nejen moje profese, ale i velká láska.

X Bude i dál? Vidíte budoucnost ve fotbale?

Chci si dát chvíli odstup a připravit se na další možné angažmá. Sebevzdělávání se budu věnovat dál a určitě bych se do fotbalu rád vrátil. Až nastane správný čas.

X Dřív jste říkal, že byste rád poznal všechny evropské top ligy. Už jste zkusil stáže ve West Hamu, Bayernu Mnichov a Betisu Sevilla. Takže vás láká Itálie nebo Francie?

Jsem nohama na zemi. V zahraničí je úroveň úžasná, moc rád bych si to znovu zkusil, když bůh dá. Ale uvidíme, kam mě v budoucnu osud zanese.

X  Co třeba zpátky do Sparty? Je to sci-fi?

To není otázka na mě, ale na Spartu. Nikdy neříkám nikdy, Sparta byla osobně i profesně silná etapa mého života. Ale v tomhle momentu se nehodí o tom spekulovat. Chci se věnovat hlavně osobnímu a profesnímu růstu. Kdybych tu šanci ještě někdy dostal, moc bych si jí vážil, ale některé věci potřebují čas.

X X X

 Luxus na úkor zoufalství: Soud řeší děsivé podmínky migrantů při sklizni šampaňského

Případ, který podle BBC otřásá pověstí slavného francouzského šampaňského, řeší soud v Remeši. Tři obžalovaní – žena z Kyrgyzstánu, muž z Gruzie a Francouz – čelí obvinění z obchodování s lidmi a z vykořisťování více než 50 sezonních dělníků při sklizni hroznů v srdci oblasti Champagne. Migranti z Mali, Mauretánie, Pobřeží slonoviny a Senegalu podle obžaloby žili ve zchátralé budově bez přístupu k vodě, jedli zkažené jídlo a pracovali deset hodin denně bez smlouvy a za směšnou odměnu.

Dělníci přebývali v rozpadlé budově v obci Nesle-le-Repons nedaleko Remeše. Místo připomínalo spíš provizorní tábor než ubytování pro pracovníky. Obytné i jídelní prostory byly venku, vystavené dešti a větru. Sprchy fungovaly jen občas, toalety byly špinavé a elektroinstalace ohrožovala bezpečnost. Spali na matracích rozložených na podlaze, bez teplé vody a jakýchkoli hygienických podmínek.

„Křičeli na nás rusky a nacpali nás do rozbitého domu,“ popsal Kanouitié Djakariayou pro francouzský deník La Croix. Další z dělníků uvedl, že v takových podmínkách by nežila ani zvířata. Zdůraznil také, že se jim nedostalo žádné psychologické podpory, protože „bez dokladů člověk nemá ani práva“.

Práce za sliby, ne za peníze

Sezonní dělníky naverbovala zpráva na WhatsApp, která cílila na soninskou komunitu v Paříži. Slibovala dobře placenou práci v Champagne. Skutečnost byla jiná: desetihodinové směny, pouze třicet minut na oběd, přeprava v zadní části nákladních vozů a žádná smlouva. Podle obžaloby byla vyplácená odměna naprosto neodpovídající vykonané práci.

Hlavní postavou je 44letá Svetlana G., která provozovala pracovní agenturu Anavim. Specializovala se na zajišťování dělníků pro vinařský průmysl. Spolu s dvěma komplici čelí obvinění z obchodování s lidmi, nelegálního zaměstnávání, nevyplácení mzdy a poskytování nevyhovujícího ubytování zranitelným osobám. Všem třem hrozí až sedm let vězení a vysoké pokuty.

Tragické následky a tlak na reformu

Případ znovu otevřel otázku pracovních podmínek ve vinařství. Šampaňské je miliardovým byznysem – jen Champagne vynáší ročně přes šest miliard eur. Sklizeň přitom závisí na zhruba 120 tisících sezonních pracovníků, které producenti často najímají přes zprostředkovatelské agentury.

V roce 2023 zemřelo během sklizně šest dělníků, zřejmě na úpal. Odborové svazy požadují, aby vinař, který byť jen nepřímo využije nelegální práci, přišel o právo používat označení „champagne“. „Hrozny pro šampaňské by se neměly sklízet za cenu lidského utrpení,“ řekl José Blanco z odborového svazu CGT.

Comité Champagne, hlavní organizace sdružující výrobce šampaňského, se k procesu připojila jako civilní žalobce. Uvedla, že tyto praktiky jsou naprosto nepřijatelné a okamžitě zastavovány, jakmile se na ně přijde. Zároveň připustila, že celá kauza poškodila reputaci této prestižní značky.

Redakce České justice, ceskajustice.cz

 X XX

Kvůli požáru u Splitu byly evakuovány desítky českých turistů. Hasiči dostali oheň pod kontrolu

Na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu vypukl v sobotu ráno požár, který si vyžádal evakuaci několika stovek turistů a místních obyvatel, informují agentury AFP a DPA. Podle úřadů nebyl nikdo vážně zraněn, zdravotníci ošetřili jen několik lehce zraněných. Policie má podezření na žhářství.

 Cestovní kanceláře evidují v Chorvatsku desítky českých turistů, kteří museli být kvůli požáru evakuováni, sdělil místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež.

Postiženo je několik oblíbených turistických letovisek u Jaderského moře. Podle serveru index.hr se již podařilo největší ohnisko požáru mezi městy Omiš a Makarska uhasit. Uhašen byl také požár na okraji Splitu.

 Úsek dálnice podél pobřeží, který byl kvůli požáru uzavřen, byl večer znovu otevřen. Hasiči se ale obávají vzplanutí dalších ohnisek požárů kvůli silnému větru v noci. Podle Papeže českým turistům na místě nyní bezprostřední nebezpečí nehrozí, kanceláře jim většinou zařizují přesun do jiných ubytování v nezasažených lokalitách.

Požár, který vypukl u obcí Pisak a Marušići asi 40 kilometrů od Splitu, se rychle rozšířil a dostal se na chvíli mimo kontrolu, uvedli dobrovolní hasiči. Situace byla podle velitele hasičů Slavka Tucakoviče velmi vážná. „Mobilizovali jsme státní složky a policii. Na pomoc byla vyslána dvě letadla,“ řekl národní tiskové agentuře HINA Tucaković.

Podle zástupce Splitskodalmatské župy lehla popelem desítka domů. Zástupce náčelníka regionální policie na tiskové konferenci uvedl, že policie požár vyšetřuje jako trestný čin žhářství. S evakuací pomáhaly i lodě námořnictva.