Britský premiér na G20: Putin mal prísť, má moc všetko zmeniť. Britský premiér Rishi Sunak povedal predstaviteľom skupiny G20, že ruský prezident Vladimir Putin mal byť pripravený postaviť sa na summite pred svetových lídrov. Odchod ruských jednotiek z Ukrajiny by znamenal podľa neho „najväčšiu zmenu“ vo svetových záležitostiach. Informoval o tom denník The Guardian.
Britský premiér Rishi Sunak počúva počas summitu G20 na indonézskom ostrove Bali v utorok 15. novembra 2022.
Britský premiér Rishi Sunak povedal predstaviteľom skupiny G20, že ruský prezident Vladimir Putin mal byť pripravený sa na summite postaviť pred svetových lídrov. Odchod ruských jednotiek z Ukrajiny by znamenal podľa neho „najväčšiu zmenu“ vo svetových záležitostiach. Informoval o tom denník The Guardian. Sunak ako barbarskú odsúdil vojnu na Ukrajine na úvodnom zasadnutí summitu, ktorého sa namiesto Putina zúčastňuje za Rusko minister zahraničia Sergej Lavrov.
„Jeden človek má moc to všetko zmeniť,“ povedal Sunak na summite, na ktorom vystúpil prostredníctvom videoprejavu tiež ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Je pozoruhodné, že Putin sa necítil na to pripojiť sa k nám. Možno keby to urobil, mohli by sme sa pustiť do riešenia vecí,“ dodal. Sunak sa podľa denníka týmito slovami obrátil na Lavrova, čo bolo prvýkrát od začiatku vojny vo februári, keď sa britský premiér stretol tvárou v tvár s vysokopostaveným ruským predstaviteľom. „Pretože najväčšia zmena, ktorú by ktokoľvek mohol urobiť, je, že by Rusko odišlo z Ukrajiny a ukončilo túto barbarskú vojnu,“ dodal.
V poznámke namierenej krajinám, ktoré zostali v konflikte neutrálne, vrátane Číny a Indie, Sunak povedal, že všetky štáty sú vo väčšom nebezpečenstve kvôli teraz vzniknutému precedensu.
„Nezákonná invázia Ruska na Ukrajinu má hlboké dôsledky pre nás všetkých, pretože podkopala základné princípy suverenity a územnej celistvosti,“ povedal britský premiér.
„Od týchto princípov sme všetci závislí. Sú to základy medzinárodného poriadku. Musia sa dodržiavať. Je to veľmi jednoduché – krajiny by nemali napádať svojich susedov, nemali by útočiť na civilnú infraštruktúru a civilné obyvateľstvo a nemali by vyhrážať sa jadrovou eskaláciou. To sú určite veci, na ktorých sa všetci zhodneme,“ odal.
Sunak svoje vystúpenie využil tiež na výzvu na ukončenie obilnej krízy. Za neprijateľnú označil skutočnosť, že Rusko z potravín a energií robí zbraň, hoci dve tretiny ukrajinského obilia smerujú do rozvojových krajín.
Prítomnosť Ruska vrhla na summit tieň a vzbudila obavy ohľadom podoby záverečného komuniké. Podľa zdrojov agentúry DPA sa ale západným štátom podarilo do vyhlásenia presadiť pasáž, ktorá ruskú inváziu na Ukrajinu odsudzuje.
Stretnutie svetových lídrov na Bali je najväčšie od začiatku pandémie COVIDU-19. Vojna na Ukrajine nie je na oficiálnom programe rokovania vrcholnej schôdzky, napriek tomu však zasadnutiu dominuje./agentury/
X X X
ODVÁŽNÝ RISHI SUNAK MŮŽE LETĚT NA JEDNÁNÍ DO MOSKY
KDYBY SE MU TO PODAŘILO, BYL BY TO ÚSPĚCH PRO CELÝ SVĚT
Rishi Sunak, narozen dne12. května 1980v Southamptonu ( Hampshire ) je britský politik . Člen Konzervativní strany, on byl kancléřem státní pokladny, protože13. února 2020. Od té doby sedím ve sněmovně Spojeného království pro Richmond (Yorks)7. května 2015, je hlavním tajemníkem státní pokladny v 24. července 2019 až do svého jmenování kancléře státní pokladny v druhé vlády ze Boris Johnson, který nahrazuje Sajid Džávida .
Počátky a mládí
Rishi Sunak se narodil v Southamptonu, Hampshire, otci lékaře a matce lékárníka NHS . Jeho rodina, původem z Paňdžábu v severozápadní Indii, emigrovala v 60. letech z britské východní Afriky do Velké Británie.
Rishi sunak vystudoval Winchester College a Lincoln College of Oxford University . Tam studoval filozofii, politiku a ekonomii (PPE) a také získal titul MBA na Stanford University v Kalifornii . Oženil se s Akshatou Murthyovou, dcerou indického podnikatele Narayana Murthyho, spoluzakladatele počítačové společnosti Infosys a pátého indického jmění. Mají dvě dcery.
Soukromá kariéra
Sunak pracoval jako analytik ve společnosti Goldman Sachs, poté pro zajišťovací fondy v londýnské City .
Sunak byl ve všeobecných volbách 2015 zvolen poslancem za Richmond v Yorkshire . Podporuje Brexit během debat pro referenda o členství Spojeného království v Evropské unii ze dne23. června 2016. Ve všeobecných volbách 2017 byl znovu zvolen.
V letech 2018 až 2019 působil jako státní podtajemník na ministerstvu bydlení, komunit a místní správy ve vládě druhé května . The24. července 2019Byl jmenován generálním sekretářem Státní pokladny
X X X
ČR 170 MILIARD OD EVROPSKÉ BANKY NA OPRAVU ŽELEZNICE
Ve zprávách ČT ministr dopravy Kupka s velkou pompou vyhlásil, že si České dráhy berou od Evropské investiční banky (EIB) dlouhodobý úvěr ve výši 170 miliard korun na opravy zastaralé železniční infrastruktury.
Pokud jsem dobře rozuměl vyjádření páně ministra, pak český stát bude za tento úvěr ručit. Jinak řečeno, tato částka – 170 mld. Kč – by pak stejně byla součástí závazků českého státu a promítla by se do jeho bilance aktiv a pasiv. A de facto by zvyšovala jeho zadlužení…
Udivilo mě, že při kusém informování ministra Kupky a zástupkyně EIB na páteční tiskové konferenci nebyly vůbec zveřejněny parametry (délka splatnosti, doba odkladu splátek, úroková míra apod.) tohoto úvěru. Prostě české veřejnosti se dostalo informace, že si půjčíme nějaké peníze na opravu železničních stanic, kolejí, celé železniční infrastruktury a přitom nevíme, jak budou ty peníze drahé. To je prostě úplně skandální. K utajování se na tiskové konferenci propůjčila dokonce i přítomná reprezentantka EIB, Pavlová. Na přímý dotaz jednoho z novinářů, zda úvěr bude s úrokem 5%, byl novinář odkázán na tajnost takové informace. Nevím, jestli je to rozumné, utajovat takové informace, na které mají občané ze zákona o informacích plné právo. Vždyť jednou budou oni i jejich děti splácet tento obří úvěr.
Nic proti záměru rekonstruovat celou železniční infrastrukturu, která se od časů císaře Františka Josefa I. změnila jen parametricky.
Ale co bychom potřebovali ze všeho nejvíce, to je, aby stát vykoupil minoritní akcionáře ČEZ, kterých je 30% a cenu akcií oněch 30% bych odhadl někde mezi 150 až 200 mld. Kč. Když by stát vykoupil minoritní akcionáře, může bez problémů donutit ČEZ, aby při stanovení cen pro spotřebitele – domácnosti i podnikatele, stanovil na úrovni výrobních nákladů plus velmi přiměřený – nízký zisk. A takový postup by ochránil české obyvatelstvo a české podniky před drahotou. Naopak by vedl k postupnému poklesu cen dalších komodit, zboží i služeb. Prostě vláda neumí jít metodou hlavního článku. A z epizodního jednání s Českými drahami, které si nicméně vynutí přijetí závazku státu v obří výši 170 mld. Kč, to prakticky vyloučí výkup malých akcionářů ČEZ.
Od projevu premiéra Fialy, kdy dramaticky před pár měsíci líčil tuto možnost jako východisko ze zuřivě narůstajících cen plynu a z přicházející recese, uplynulo sice jen pár měsíců, ale vláda už o tom neví… a jde jinou cestou, vasevec.cz
X X X
RUSKO: NA POLSKO JSME NEÚTOČILI
Na Polsko jsme neútočili, je to provokace, tvrdí Rusové. Varšavu viní z eskalace konfliktu
Celý svět s napětím sleduje situaci ve východním Polsku. Objevily se zprávy o dopadu ruských raket na polské území, které měly způsobit smrt dvou lidí. Ruské ministerstvo obrany to kategoricky odmítlo a obvinilo Poláky z údajné provokace za účelem eskalace konfliktu. Polský premiér Mateusz Morawiecki zatím svolal mimořádné zasedání vlády.
„Rusko neprovedlo žádné údery proti cílům poblíž polsko-ukrajinských hranic,“ uvedlo v úterý ministerstvo obrany v Moskvě. „Úlomky raket, jejichž fotografie zveřejnila polská média na místě činu, nemají nic společného s ruskými zbraněmi,“ doplnil resort.
Moskva tak reagovala na podezření, že při dopadu ruských raket ve vsi Przewodów, která leží jen několik kilometrů od ukrajinské hranice, přišli o život dva lidé. Polský premiér Mateusz Morawiecki svolal mimořádné zasedání vlády. Americký Bílý dům zatím zprávu nepotvrdil. Nyní spolupracuje s polskou vládou, aby získal více informací, píše agentura Reuters.
Rusko během úterý masivně bombardovalo ukrajinská města a energetickou infrastrukturu po celé zemi. Podle Kyjeva se jednalo o nejrozsáhlejší útoky vůči energetické síti od 24. února, kdy Moskva invazi zahájila. Ruský útok na Polsko, které je členem NATO, by podle analytiků mohl znamenat fatální eskalaci konfliktu.
„Opravdu nevíme, kam ta ruská raketa měla mířit. Pokud se ale potvrdí, že dopadla na území Polska – členské země NATO – tak to je úplně nová situace. Rusko si hraje s ohněm a neuvěřitelně posouvá nepřekročitelnou červenou linii. Rusové dobře vědí, kde jsou hranice a co znamená provokovat státy NATO. Budeme na to muset nějak reagovat,“ řekl redakci CNN Prima NEWS předseda poslaneckého bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS).
V případě, že se potvrdí, že ruské rakety opravdu zasáhly polské území, bude to podle premiéra Petra Fialy (ODS) další důkaz eskalace celé situace ze strany Moskvy. K incidentu se vyjádřila také ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Nyní vyhodnocujeme prokázaný dopad ruských raket na polské území. Ať by šlo o omyl, nebo provokaci, je to další eskalace konfliktu ze strany Ruska a nesmí zůstat bez odezvy,“ uvedla.
Generál Petr Pavel pak vybízel k zachování chladné hlavy. „Je třeba počkat na potvrzení informace z více zdrojů. I kdyby se zpráva potvrdila, tak to nutně neznamená zahájení aktivit podle článku 5 NATO ani rozhoření konfliktu mezi Aliancí a Ruskem,“ zmínil.
X X X
Je to záměrná provokace, říká Kreml o pádu ruských raket do Polska
Reakce Ruska na zprávy, že ruské rakety zasáhly polské území a zabily dva lidi, na sebe nenechala dlouho čekat. Státní agentura TASS napsala, že resort obrany vyjádření v polských médiích považuje za „záměrnou provokaci“. Přední ruská propagandistka Margarita Simonjanová zase hovoří o „polském Belgorodu“ a posmívá se Severoatlantické alianci, že je špatně chráněná.
„Vyjádření polských médií a činitelů o údajném dopadu ‚ruských raket‘ v oblasti obce Przewodów jsou záměrná provokace určená k eskalaci situace. Žádné zásahy ruských ničivých sil nebyly provedeny proti cílům u ukrajinsko-polské státní hranice,“ uvedl ruský resort obrany podle agentury TASS.
K incidentu došlo v úterý před čtvrtou odpoledne sedm kilometrů od hranic s Ukrajinou. Výbuch nastal u sušírny obilí v obci Przewodów v Lubelském vojvodství. Úřady dosud nepotvrdily, zda rakety dopadly na stát NATO v důsledku ruského hromadného bombardování ukrajinských měst.
Ani Pentagon zatím útok oficiálně nepotvrdil, což TASS nezapomněla vypíchnout v separátní zprávě, agentura AP se nicméně s informací o dopadu raket odvolává na nejmenovaného vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb
Podle webu Onet.pl se prověřují dvě varianty incidentu. Je možné, že ukrajinská obrana střelu sestřelila a ta změnila trajektorii letu, nebo že Rusové zadali špatné cílové údaje, což způsobilo, že střela zasáhla polské území.
Hvězda ruské propagandy Simonjanová ještě před oficiální reakcí Kremlu napsala na Twitteru, že „Polsko získalo vlastní Belgorod“. „To jste chtěli?“ dodává a odkazuje tak na ruské město u ukrajinsko-ruské hranice, které se v průběhu ruské války s Ukrajinou několikrát stalo terčem ostřelování.
Moskva z něj vždy viní Ukrajinu. Naposledy v úterý si údery na Belgorodskou oblast vyžádalo dva mrtvé a tři zraněné, uvedl bez dalších podrobností tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.
Simonjanová později dodala, že „pokud se nejedná o záměrnou provokaci, je tu jedna dobrá zpráva“. „Země NATO je tak špatně chráněná, že ji může omylem kdokoliv čímkoliv zbít, a celé NATO nebude vědět, kdo ji zbil, čím ani proč,“ prohlásila. „V očekávání všeho, co leží před námi, budu doufat, že to tak mají po celém perimetru,“ dodala v dalším tweetu.
Propagandistka Simonjanová mluví o „polském Belgorodu“:
X X X
Po úterních útocích je na Ukrajině sedm milionů domácností bez proudu, zasáhly celé území
Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle ukrajinských vzdušných sil překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. 7 milionů domácností je bez elektřiny, údery poškodily 15 energetických zařízení.
V úterý Rusko na sousední zemi vyslalo okolo 100 raket, uvedl podle agentury Ukrinform mluvčí ukrajinských vzdušných sil. Je to nejvíc od začátku ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury 10. října, kdy Ukrajinci zaznamenali 84 raketových útoků.
Většinu úderů zaznamenaly oblasti v centrální a severní části Ukrajiny, uvedl na telegramu Tymošenko. Ukrajinskou společnost Ukrenerho podle něj útoky donutily nouzově odpojit část země od sítě. „Situace v hlavním městě je velmi složitá, zavedeny jsou zvláštní harmonogramy nouzových odstávek,“ dodal.
V Kyjevě byly zasaženy dva obytné domy, sdělil starosta města Kličko na telegramu. Později uvedl, že v jednom z domů bylo nalezeno tělo. Na místě pokračují záchranné práce. Několik raket nad městem sestřelila protivzdušná obrana.
Města bez elektřiny
Úterní ostřelování je nejrozsáhlejším útokem na ukrajinskou energetickou infrastrukturu od začátku invaze, uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko.
Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka je bez proudu sedm milionů ukrajinských domácností. Údery poškodily 15 zařízení, výpadky proudu se týkají téměř 20 oblastí včetně metropole Kyjeva.
Ve Lvově na západě Ukrajiny se v důsledku zásahu energetického objektu při útoku ruských raket ocitlo 80 procent města bez elektřiny. Kvůli tomu také neteče teplá voda a výpadek postihl dodávky tepla, uvedl starosta Andrij Sadovyj podle agentury Interfax-Ukrajina.
Škody hlásí představitelé Charkova, Lvova, Rivne, Žytomyru, Poltavy nebo Sumské a Chmelnycké oblasti, shrnuje zpravodajský portál Meduza. V Charkově se kvůli výpadkům elektřiny zastavilo metro a v Kyjevě začaly havarijní odstávky proudu.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak útok označil za ruskou odpověď na silný projev prezidenta Volodymyra Zelenského k účastníkům summitu G20 na Bali. „Někdo si doopravdy myslí, že Kreml chce mír? Kreml chce poslušnost. Ale teroristé nakonec vždy prohrají,“ napsal Jermak na twitteru.
X X X
V Polsku vybuchla sušička obilí, dva lidé zemřeli. Podle USA na místo dopadly ruské rakety
Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli v úterý o život dva lidé. Podle nejmenovaného vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb na místo dopadly ruské rakety, informuje agentura AP. Polsko je členem Severoatlantické aliance, premiér Mateusz Morawiecki a prezident Andrzej Duda svolali krizové zasedání bezpečnostní rady. V úterý ve 21.00 mimořádně zasedne polská vláda.
Portál gazeta.pl píše, že výbuch nastal v sušírně obilí v obci Przewodów v Lubelském vojvodství. Polská policie zatím neuvedla nic k tomu, co bylo jeho příčinou. Jako první přineslo informaci polské Rádio Zet. Na místě pracují policisté a vojáci, přijel tam lublinský vojvoda.
O ruských raketách píše i lotyšský ministr obrany Artis Pabriks. Ve svém tweetu vyjádřil Polsku podporu a „odsoudil tento zločin“. V tweetu otevřeně za viníka označil ruský režim.
Na podporu Polska se vyjádřilo i estonské ministerstvo zahraničí. Zprávy z Polska označilo za znepokojující a uvedlo, že „Estonsko je připraveno bránit každý cíp území NATO.“
Krizový štáb
Polský premiér Morawiecki na úterní večer svolal krizové zasedání národní bezpečnostní rady, kterou tvoří nejdůležitější bezpečnostní činitelé v zemi.
„V souvislostí s krizovou situací, která nastala, premiér Morawiecki po dohodě s prezidentem Andrzejem Dudou svolali schůzku… se členy výboru pro národní bezpečnost a obranu,“ uvedl mluvčí vlády Piotr Müller.
Na schůzce jsou kromě premiéra ministři obrany, vnitra, spravedlnosti, šéf resortu zahraničí a ministr, který má na starosti tajné služby.
Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder v televizi CNN řekl, že Spojené státy „vědí o zprávách o tom, že ruské rakety zasáhly jisté místo v Polsku nedaleko ukrajinské hranice“, ale v současnosti nemají informace, aby je mohly potvrdit, a dále je prověřují.
Ruská armáda v úterý odpoledne na ukrajinské území vypálila desítky raket, zasáhly i cíle na západě země. Dopadly také na město Kovel v severozápadním cípu Ukrajiny nedaleko hranice s Polskem a Běloruskem, píše onet.pl.
X X X
Dodávky ropovodem Družba, který zásobuje i Česko, dočasně stojí. Ruská raketa zasáhla transformátor
Dodávky ropovodem Družba, kterým ropa proudí do Maďarska, Česka a na Slovensko, byly v úterý dočasně pozastaveny poté, co ruská raketa zasáhla transformátor na severu Ukrajiny u běloruských hranic. Uvádí to maďarská média a petrochemická společnost MOL. Transformátor podle společnosti MOL napájel čerpací stanici ropovodu, která se tak ocitla bez proudu. Samotný ropovod poškozený není, uvedla maďarská veřejnoprávní televize M1.
Společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba, uvedla, že situaci zatím prověřuje, ze Slovenska do Česka ale podle ní zatím ropa proudí.
„Kvůli zásahu byly dočasně zastaveny dodávky ropy Družbou do Maďarska, České republiky a na Slovensko,“ sdělil MOL zpravodajskému webu index.hu.
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.
„Situaci zatím prověřujeme,“ řekla mluvčí společnosti Mero Barbora Putzová. Ze Slovenska do Česka podle ní zatím ropa proudí tak, jak má. Družba ropou zásobuje jedinou maďarskou rafinerii ve městě Százhalombatta u Dunaje blízko Budapešti. Společnost MOL uvedla, že má dostatečné zásoby ropy na to
X X X
SCHOLZOVO NĚMECKO CHCE STÁLE
NA UKRAJINĚ BOJOVAT JAKO HITLER?
Druhý život pro válečné stroje. Německo bude na Slovensku opravovat zbraně použité na Ukrajině
Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. Oznámila to v úterý v Bruselu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce mohou začít okamžitě.
Půjde podle ní například o samohybnou houfnici PzH 2000 nebo salvové raketomety, které Berlín dodává Kyjevu.
„Dosáhli jsme dohody, takže můžeme ihned začít pracovat na tom, abychom mohli opravovat zbraně poté, co byly využity v bitvě,“ řekla Lambrechtová novinářům.
Německo kvůli ruské invazi na Ukrajinu po počátečním váhání začalo dodávat Kyjevu těžké zbraně a patří v tomto ohledu k nejaktivnějším zemím EU. Ukrajině již poskytlo řadu tanků, protiletadlových střel a nejnověji také protivzdušný systém Iris-T. Kompenzuje také několika armádám včetně české jejich dodávky zbraní na Ukrajinu.
X X X
JEDNÁNÍ MELONIOVÉ S BIDENEM
Italská premiérka Giorgia Meloniová jednala s americkým prezidentem Joe Bidenem o podpoře Ukrajiny, stabilitě ve Středomoří nebo vztazích s Čínou. Meloniová se setkala i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Námětem jednání na okraj summitu skupiny G20 na Bali byl především boj s nelegální migrací, uvedl Řím v prohlášení citovaném agenturou Reuters.
„Meloniová a Biden znovu potvrdili hluboké a trvalé vazby mezi našimi dvěma národy a silný zájem na dalším posilování partnerství v četných oblastech společného zájmu,“ uvedla kancelář italské premiérky. Jednali rovněž o dění v Indo-Pacifiku, transatlantické spolupráci, ekonomickém růstu a bezpečnosti, cituje prohlášení agentura. Meloniová, která stojí v čele vlády necelý měsíc, se s Bidenem setkala poprvé.
X X X
LAVROV NA SUMMITU G20.
Práce na společném prohlášení ze summitu G20 je podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova téměř hotová a text by měl být schválen ve středu. „Naši západní kolegové se snažili všemi možnými způsoby toto prohlášení zpolitizovat a dostat do něj slova, která by naznačovala odsouzení akcí Ruska jménem celé G20, včetně nás,“ prohlásil. Nyní podle něj předloha obsahuje jak západní, tak ruský pohled na válku na Ukrajině.
„Řekněme jasně, že v této věci se neshodujeme. Na Ukrajině probíhá hybridní válka, již rozpoutal Západ, který se na ni léta připravoval,“ podotkl ke konfliktu Lavrov.
POUŽITÍ ZABAVENÝCH REZERV
Rusko hodlá bojovat proti možnému převedení zabavených ruských zahraničních rezerv Ukrajině, uvedl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kremelský mluvčí tak reagoval na pondělní schválení rezoluce Valného shromáždění OSN, podle níž má Rusko zaplatit Ukrajině válečné reparace.
Západ už po ruském vpádu na Ukrajinu zmrazil okolo poloviny ruských mezinárodních rezerv, tedy zhruba 300 miliard dolarů (téměř 7 bilionů korun), připomíná agentura Reuters.
Rusko podle úterního prohlášení Peskova udělá vše pro to, aby nedopustilo použití těchto rezerv. Jejich možné využití k zaplacení válečných reparací Ukrajině Peskov označil za „krádež“.
X X X
PRAŽSKÝ HRAD TRVÁ NA ZMĚNÁCH
Bez kontrol do Královské zahrady a Jeleního příkopu. Hrad trvá na změnách v bezpečnostních opatřeních
Prezidentská kancelář a Správa Pražského hradu chtějí dál jednat o mírnějších bezpečnostních kontrolách v areálu. Údajně proto v úterý vedoucí kancléř Vratislav Mynář odeslal dopis policejnímu prezidentovi a vyzývá ho k debatě i se zástupci městských částí a odborníky.
Pražský hrad si stojí za tím, že chce změnit bezpečnostní kontroly v celém svém areálu.Podle vyjádření prezidentské kanceláře není policie konzistentní ve svých názorech na zavedená opatření, proto není ani důvěryhodná.
,Nedoporučujeme změnu.‘ Zeman vyzval k ukončení kontrol na Hradě, policie ale zrušení neplánuje Kritika prezidentské kanceláře směřuje hlavně na kontroly u Prašného mostu, tedy přístupové cesty, která vede od tramvají ve směru od Dejvic.
Tam jsou postavené dva přístřešky, uvnitř jsou bezpečnostní rámy a auta musí objíždět žlutočervené zátarasy, které připomínají protitankové ježky.
Hrad chce, aby se lidé dostali bez kontrol do Královské zahrady a Jeleního příkopu.
Mluvčí Hradu Vít Novák uvedl, že kancléř Vratislav Mynář v úterý odeslal dopis policejnímu prezidentovi, kde ho vyzývá k co nejdřívějšímu jednání.
„Při jednání přivítáme také účast představitelů přilehlých městských částí, tedy mám na mysli Prahu 6 a Prahu 1, a nezávislých odborníků,“ řekl mluvčí Hradu Novák.
Jako výměnu navrhuje Hrad zřídit nové stanoviště policie v prostorách Slévárenského dvora a chce i na vlastní náklady vybudovat nové zábrany, například výsuvné kolíky, které jsou v centru Prahy. Výsuvné kolíky se budou nacházet u Prašné brány a ve spodní části areálu Na Opyši.
Hrad na současných opatřeních také kritizuje to, že ve vytížených dnech a hodinách turisté čekají v dlouhých frontách až hodiny, nebo třeba stav Plečnikova IV. nádvoří, kde současnou zátěž odnáší oblázková dlažba, která bude potřebovat opravit.
Změna postoje
Bezpečnostní kontroly se na Pražském hradě zavedly v roce 2016 oficiálně kvůli tehdejším teroristickým útokům v Evropě, tehdy ale správa Hradu i prezidentská kancelář s jejich zavedením souhlasily.
Bezpečnostní kontroly na Pražském hradě? ‚Zbytečné, a dokonce kontraproduktivní,‘ tvrdí analytik
„To, co změnilo náš postoj, je právě názorová změna, která přišla pouze na základě příchodu nového ministra vnitra, a poté opět naprosto nečekaně, údajně na základě konfliktu na Ukrajině, a my jsme na základě toho ztratili důvěru v to, že se jejich opatření opírají o nějaký reálný základ,“ okomentoval posun v názoru Novák.
Zároveň ale dodává, že kontroly nejsou úplně zbytečné a netvrdí, že by být vůbec neměly. Naopak, Hrad podle něj stojí o maximální ochranu. Ale chce, aby o nutnosti opatření policie přesvědčila jak právě Hrad, tak i veřejnost.
Bezpečnostní opatření tak znovu posuzuje Útvar pro ochranu prezidenta České republiky a další specialisté. To v úterý dopoledne policie napsala na svůj oficiální twitterový účet.
„S výsledkem seznámíme v následujících týdnech ministra vnitra, následně Kancelář prezidenta republiky a také veřejnost,“ dodal mluvčí policejního prezidenta Jozef Bocán.
X X X
Vrabel si chce vynutit vystoupení v ČT. Policie chystá „adekvátní opatření“
Lidé, kteří pořádají protesty „Česko na 1. místě“, mění taktiku.17. listopadu si chtějí vynutit demonstrací před Českou televizí, aby v ní mohli v přímém přenosu vystoupit s požadavky, aby prezident Miloš Zeman odvolal vládu, byly vypsány předčasné volby a aby Česko zajistilo dodávky plynu přímo s Ruskem, které rozpoutalo válku a okupuje část Ukrajiny.
„Poslal jsem dopis do ČT a požádal jsem, aby několik z nás nechali vystoupit ve svátek 17. listopadu v přímém přenosu,“ řekl Ladislav Vrabel, který organizuje protesty.
Demonstranti tak tentokrát neobsadí Václavské náměstí, ale chtějí se vydat na společný pochod od Hlavního nádraží po magistrále až před Českou televizi.
Popelka vyzýval k obsazení České televize
Už na poslední demonstraci 28. října zazněla i výzva k obsazení televize, podobně jako když stoupenci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vtrhli loni násilím do Kapitolu, protože neuznali výsledek voleb, v nichž Trump prohrál se současným prezidentem Joe Bidenem.
„Naše vláda, která plní zadání cizích mocností, nás chce vehnat do války s Ruskou federací. Tomu je třeba zabránit za každou cenu. Třeba i tím, že obsadíme vládní budovy a budovu České televize,“ řekl Jaroslav Popelka, který na sebe již dříve upozornil Holešovskou výzvou požadující změnu poměrů v zemi.
„Připomínám, že činnost politických stran zakázal v Německu nacistický vůdce Adolf Hitler a v Itálii fašista Benito Mussolini,“ kritizoval jeden z jeho nápadů Miloš Zeman, ještě než se stal prezidentem.
ČT spolupracuje úzce s policií
Vzhledem k takovým vyjádřením, jaké bylo to Popelkovo, nemusí být před Českou televizí 17. listopadu bezpečno. A televize s tím počítá.
„Česká televize úzce spolupracuje s Policií ČR. V minulých dnech jsme absolvovali schůzky s velením akce i obhlídky objektu. Bezpečnost jsme posílili jak navýšením televizní ochranky, tak opatřeními v oblasti pasivní bezpečnosti. ČT navíc, až na nezbytnou zpravodajskou výrobu a zajištění vysílání programů, utlumí ve čtvrtek 17.11. veškerou výrobní činnost v odpoledních a večerních časech, aby zaměstnanci nemuseli řešit obtíže při vstupu nebo odchodu z objektů,“ sdělila iDNES.cz mluvčí ČT Karolína Blinková. Od minulého týdne podle ní probíhá interní informační kampaň, aby bylo ochráněno bezpečí zaměstnanců a majetek České televize.
„Připravuje se adekvátní bezpečnostní opatření a to v rámci veškerých informací, které jsou shromážděny, a které postupně policie získává. Na základě všech těch podkladů bude připraveno bezpečnostní opatření, abychom zajistili hladký průběh 17. listopadu,“ uvedla pro iDNES.cz Eva Kropáčová, mluvčí policie hlavního města Prahy.
Na dotaz, jak bude policie postupovat, když Vrabelovi přívrženci zablokují magistrálu, odvětila: „Policie se vždy bude snažit, ať by nastala jakákoli situace kdekoli v Praze, dopravu co nejvíce zprůjezdnit tak, aby co nejméně omezovala veškeré obyvatelstvo a řidiče. To uděláme i v tomto případě.“
S českými vlajkami za jinou politiku ke Kremlu
Demonstrace Česko na 1. místě sice probíhají se záplavou českých vlajek, ale jasně na nich zaznívají požadavky za vstřícnou politiky vůči Rusku, které rozpoutalo válečný konflikt na Ukrajině a okupuje část sousední země.
„Stojíme na pokraji 3. světové války a stojíme jako maličká, absolutně odzbrojená země proti největší zemi na světě s největším jaderným arzenálem,“ řekl Vrabel na zatím poslední demonstraci na Václavském náměstí 28. října.
Mezi požadavky protestujících za „Česko na 1. místě“ patří zajistit přímé smlouvy na dodávky plynu s Ruskou federací a vojenská neutralita České republiky, která je v NATO. „Pokud vypukne válka mezi Západem a Východem, Česká republika se nesmí stát místem bojiště,“ tvrdí třeba Vrabel a jeho spojenci na svých internetových stránkách.
Požadují také, aby se Česká republika „osvobodila“ od přímé politické poddanosti vůči Evropské unii, Světové zdravotnické organizaci WHO a OSN.
X X X
ČR musí bouchnout do stolu. Charanzová se obává obří podpory německých firem
Německo stále chce v boji s energetickou krizí podpořit své obyvatele a podniky pomocí ve výši 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). To znevýhodní na trhu obyvatele a firmy z ostatních členských zemí. Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) taková pomoc poškodí fungování jednotného evropského trhu. Česká republika, coby předsedající stát Evropské unie, má podle ní povinnost bouchnout do stolu a Německo od jeho plánu odradit. Mluvila o tom v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.
„Česká republika je teď předsednickou zemí Evropské unie a já bych čekala, že premiér prostě bouchne do stolu a řekne, že tady musí fungovat určitá pravidla,“ kritizovala Charanzová ministerského předsedu Petra Fialu a jeho kabinet. Česká vláda má mít podle europoslankyně jasný plán.
S tvrzením místopředsedkyně Evropského parlamentu nesouhlasila její kolegyně, europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Předsedající země je pouze moderátorem. Nicméně jsme už opakovaně ukázali, že Česká republika do stolu bouchnout dokáže. Na celoevropské úrovni byla řada opatření, která jsme dokázali prosadit,“ oponovala Vrecionová.
Obě se ale shodují na tom, že to, co Německo chystá, nevěstí nejen pro Česko nic dobrého. „Na nás by to mělo obrovský dopad. Pokud jejich vláda rozhodne o takto obřím opatření a my schválíme pouze pomoc ve výši 30 miliard, tak naše firmy v takové konkurenci neobstojí,“ varovala Charanzová.
Podle zástupkyně hnutí ANO je česká pomoc jednoznačně nedostatečná a ničemu v zásadě podnikatelům nepomůže. „Když se podíváme, co se děje v dalších zemích Evropy, tak uvidíme, že ta česká injekce je opravdu jen kapkou v moři.“
Veronika Vrecionová je naopak toho názoru, že si Česko ve srovnání s dalšími evropskými státy stojí velmi dobře. „Je třeba si uvědomit, že tyto debaty probíhají ve všech členských státech. A řada kolegů říká, že Česká republika dělá více než ostatní,“ uzavřela europoslankyně.
X X X
Zloděj se před policií schoval v sídle německého prezidenta, ihned ho zatkli
Muž podezřelý z vloupání se na útěku před policií ukryl na pozemku druhého oficiálního sídla německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v Bonnu. Vila s velkou zahradou však patří k nejpřísněji střeženým objektům v celém Německu. Policii proto vypátrání muže trvalo sotva pár minut.
Incident se odehrál v noci na pátek. Policie v pondělí agentuře DPA sdělila, že Steinmeier byl v inkriminované době v Hammerschmidtově vile dokonce přítomen kvůli jednáním.
Podle policie vetřelec neměl vůbec tušení, že se po přelezení plotu ocitl v prezidentském sídle. Steinmeierovi podle ní v žádný okamžik nehrozilo nebezpečí.
Policie objevila podezřelého ležícího nehybně na zemi. Při prověřování zjistila, že po 28letém muži bylo ve stejnou dobu vyhlášeno pátrání kvůli vloupání do trojice aut. Nyní čelí obvinění také z vniknutí na cizí pozemek.
Hammerschmidtova vila v Bonnu je od roku 1950 oficiálním sídlem spolkového prezidenta. Poté, co někdejší prezident Richard von Weizsäcker v roce 1994 rozhodl o přesunu sídla hlavy státu do paláce Bellevue v Berlíně, je vila v Bonnu považována za jeho druhé oficiální sídlo
X X X
Válka proti Bohu, korupce na Zemi. Írán dal prvnímu demonstrantovi trest smrti
V Íránu padl první trest smrti pro účastníka protivládních demonstrací, jež trvají už devátým týdnem. Nejmenovaného člověka, který údajně podpálil vládní budovu, obvinili z „války proti Bohu“, „korupce na Zemi“ a ohrožování národní bezpečnosti. Od začátku demonstrací policie zatkla tisíce lidí, další podobné verdikty tak mohou následovat.
Od zářijového začátku protestů, které rozpoutala smrt mladé Mahsá Amíníové v policejní vazbě, íránská policie obvinila na tisíc lidí. Údaje o zatčených se liší, aktivisté z organizace Hrana nicméně jejich počet odhadují na více než 15 tisíc. Kolik souzených ještě může dostat trest smrti, není jasné. Norská organizace Iran Human Rights však mluví o nejméně dvaceti lidech.
Texty obvinění často hovoří právě o nepřátelství vůči Bohu či „korupci na Zemi“, jako v případě prvního známého odsouzeného z neděle. Za tyto zločiny v Íránu hrozí poprava. Jedním z dalších na řadě tak může být třeba rapper Toomaj Salehi, který byl zatčen za účast na protestech a za zveřejnění „závadné“ hudby. „Její zločin je, že jí vlasy vlály ve větru. Něčí zločin byl, že on nebo ona byli stateční a upřímní,“ zpíval ve své písni.
Nejvyšší trest může hrozit také dvěma íránským novinářkám, které mimo jiné psaly o osudu zadržené Amíníové. Teokratický režim Niloofar Hamediovou a Elahe Mohammadiovou nařkl ze spolupráce s americkou CIA, aniž předložil důkazy, píše list The Washington Post. Od konce září jsou ženy zavřené v nechvalně proslulé věznici Evín.
Tam je i aktivista Hossein Ronaghi, jehož rodina vypověděla, že s ním ztratila kontakt poté, co muže převezli do vězeňské nemocnice. Ronaghi držel protestní hladovku, podle rodiny však trpí problémy s ledvinami a ve vězení mu navíc zlomili obě nohy.
Írán popraví v průměru jednoho člověka denně
Další soud zase poslal pět nejmenovaných lidí na deset let do vězení za ohrožování národní bezpečnosti a narušování veřejného pořádku. Odsouzení se sice mohou odvolat, vzhledem k situaci se však nedá očekávat, že se demonstranti či další obvinění dočkají spravedlivého procesu. Lidskoprávní organizace varují, že spíš půjde o nahrané procesy a lidé mohou být k přiznání donuceni násilím na základě falešných důkazů.
Íránští zákonodárci ostatně začátkem měsíce schválili usnesení, v němž justici vyzývají k co nejráznějšímu trestu pro všechny, kteří mají s demonstracemi z posledních týdnů něco společného. Stačí je i jen „vyprovokovat“. „Žádáme soudy, aby se rázně vypořádaly s pachateli těchto trestných činů a se všemi těmi, kteří u trestných činů asistovali a výtržníky podněcovali,“ stojí v prohlášení.
Popravu „nepřátel Boha“ tehdy podpořilo 227 poslanců z 290. Podle CNN také poslanci účastníky demonstrací přirovnali k teroristům z Islámského státu, protože prý „útočí na lidské životy a majetek“.
Ačkoliv ne každý trest smrti pro politické vězně íránští popravčí skutečně vykonají, spoléhat se na to nedá. Írán patří k zemím s nejvyšším počtem poprav ročně. V roce 2020 například byl s více než 246 zabitými podle neziskové organizace Death Penalty Information Center na prvním místě před Egyptem (přes 107), Irákem (45) a Saúdskou Arábií (27). Organizace však v tomto kontextu připomíná, že Čína své údaje o trestech smrti tají.
Tempo, s jakým íránský režim odsuzuje k smrti, navíc nezpomaluje. Organizace Amnesty International (AI) například varovala, že jen za prvních šest měsíců letošního roku Íránci popravili v průměru jednoho člověka denně. Pokud to tak půjde dál, přesáhne celkový počet loňské „skóre“ 314 popravených, dodala AI. Skutečné číslo navíc může být mnohem vyšší.
Protesty, v jejichž čele letos výrazně víc než dřív stojí ženy, pokračují už devátým týdnem. Podle odhadů při střetech s bezpečnostními složkami dosud zemřelo přes 320 lidí včetně čtyř desítek nezletilých a pětadvaceti žen. Ranění už se navíc naučili raději nechodit do nemocnice. S ranami „typickými“ pro účast na demonstraci totiž mohou skončit ve vězení – a nakonec třeba dostat i trest smrti.
X X X
Po policistech a hasičích dostanou přidáno i vojáci. Plat se zvýší o 10 procent
Platy vojáků z povolání na tarifech by měly od ledna vzrůst o deset procent. Počítá s tím nařízení, které poslalo do připomínkového řízení ministerstvo obrany. Už dříve oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že vzrostou o deset procent také platy hasičů a policistů na tarifech.
Vojákům zařazeným do nejnižší vojenské hodnosti, kterou je vojín, se tarif zvýší stejně jako minimální mzda. Ta by podle říjnového vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měla od ledna odpovídat 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Podle dosavadních údajů a propočtu ČTK by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16 200 korun.
Svobodník by měl nově měsíčně 30 310, rotný 38 810, kapitán 57 280 a major 64 490 korun. Armádní generál, což je nejvyšší vojenská hodnost, dostane v tarifu 143 850 korun. Generálmajorové by měli mít 129 430 korun měsíčně, brigádní generálové 100 580 korun.
Ministerstvo obrany počítá v souvislosti se zvýšením platů s rozpočtovým dopadem pro příští rok ve výši 1,4 miliardy korun, se souvisejícím příslušenstvím pak 1,9 miliardy. Prostředky budou vynaloženy z kapitoly resortu.
Vojákům, stejně jako policistům nebo hasičům, vzrostly naposledy platy letos v lednu, a to o 700 korun oproti loňsku. Na začátku roku měla Česká republika k dispozici 26 928 vojáků z povolání.
X X X
Netflix uvedl novou řadu seriálu o britské královské rodině. ‚Kvalita scénáře kolísá,‘ míní kritička
Fanoušci populárního britského seriálu The Crown (v českém překladu Koruna) se minulý týden dočkali streamovací premiéry páté řady. Ta mimo jiné popisuje nepodařené manželství princezny Diany a Charlese, nynějšího krále Karla III., a divoká 90. léta v britské královské rodině. Seriál, který uvádí platforma Netflix, hodnotila ve vysílání Českého rozhlasu Vltava publicistka Jana Podskalská.
Osm týdnů po smrti královny Alžběty II. přichází streamovací platforma Netflix s novou sérií populárního seriálu The Crown. Nejen načasování, ale také skandály, kterými se pátá řada seriálu zabývá, zasáhly spoustu britských diváků.
Podle filmové kritičky Podskalské kvalita scénářů tentokrát hodně kolísá a než se seriál rozběhne, první tři až čtyři díly skutečně působí „dietním“ dojmem.
„Zvykli jsme si, že to byl velmi dramatický seriál, který se ohlížel i za historií Velké Británie. Řešil různé ostrovní konflikty a přinášel velmi silné momenty, které kolikrát člověk ani neznal tak dokonale jako třeba britští historici,“ míní publicistka.
Děj se nyní přesunul do 90. let, kde už je dramatických událostí méně. „Navíc to jsou kauzy, které jdou spíše po povrchu a řada lidí je už zná z médií, takže v řadě míst to ani není nijak překvapivé,“ doplňuje Podskalská.
Podle ní je na nové sérii patrné, že ji tentokrát psal scenárista Peter Morgan sám, protože když se na problém dívá více lidí, každý ho vnímá svýma očima a dochází k zajímavějšímu výsledku.
Kritička vnímá také obsazení jako slabší. „Alžbětu II. nyní hraje Imelda Stauntonová, která je výborná herečka. Neměla zde ale moc ‚spoluhráčů‘, kteří by jí dělali zajímavou oponenturu, jako například v předchozí řadě Gillian Andersonová,“ popisuje.
Zajímavý je podle ní představitel prince Charlese Dominic West, protože zatímco prince známe spíše jako „suchara“, West zde působí jako silná dominantní osobnost s vlastní vizí, což nepůsobí zcela věrohodně. Předchozí řady ho spíše představovaly tak, jak ho známe.
X X X
Zemřel slavný skladatel Gotta, Vondráčkové, Bartošové či Zagorové. Bylo mu 73 let
Ve věku 73 let zemřel v pondělí hudební skladatel, dramaturg a producent Pavel Vaculík. Stál mimo jiné za hudebními začátky Ivety Bartošové a Petra Sepešiho, složil pro ně hit Knoflíky lásky. Skládal i písně pro Karla Gotta, Waldemara Matušku, Helenu Vondráčkovou, Hanu Zagorovou, Lucii Bílou nebo Báru Basikovou. O umělcově smrti informovala jeho manželka Jiřina Vaculíková.
Mezi nejznámější hity Vaculíka patří skladby z 80. let 20. století, pro Bartošovou a Sepešiho kromě Knoflíků lásky složil píseň Červenám, pro Janu Kratochvílovou pak skladbu Milování za svítání (Jdi hned ráno). Určitým odbočením ze zmíněné tvorby pro něj byla alba Gregoriana a Nová Gregoriana v podání Basikové, stylizovaná do gregoriánského chorálu.
Vaculík studoval skladbu a hru na klavír na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění. Pracoval v Československém rozhlase, skládal téměř vše, od znělek až po soundtracky rozhlasových inscenací, po revoluci se zaměřil i na koncertování.
X X X
Hokejovou Spartu přebírá trenér Hořava, předposlední celek extraligy povede do konce příští sezony
Novým trenérem hokejové Sparty se stal Miloslav Hořava, který působil na střídačce pražského klubu s přestávkami v minulých třech sezonách. Jednašedesátiletý kouč, který nahradil Pavla Pateru, podepsal smlouvu do konce příští sezony.
„Máme za sebou hodně náročné vyjednávací období. Ač si to Miloš možná nemyslí, pro nás byl od začátku volbou číslo jedna. Do Sparty patří, k týmu se připojí ve čtvrtek. Dohodu s jeho kolegou právě finalizujeme. Jeho jméno oznámíme hned, jak se domluvíme,“ uvedl sportovní ředitel Petr Ton na klubovém webu.
Hořava působil na Spartě již v částech sezon 2009/10 a 2010/11, poté se vrátil v únoru 2020, kdy tým převzal společně s Josefem Jandačem. Na začátku minulého ročníku opět skončil, ale loni v listopadu se na střídačku k Jandačovi vrátil. Teď by měl bývalý vynikající obránce v klubu působit déle.
„Právě dlouhodobější spolupráce pro nás byla v případě pana Hořavy absolutní priorita. Angažovali jsme trenéra, který zná velice dobře prostředí klubu i kádr, který se oproti loňské sezoně příliš nezměnil. Věříme, že je tou nejlepší volbou,“ řekla generální manažerka Barbora Snopková Haberová.
Vedení Sparty jednalo i s Václavem Varaďou a podle některých médií se na spolupráci dohodli. Kouč, který dovedl Třinec ke třem mistrovským titulům za sebou, ale nakonec smlouvu nepodepsal. „Ano, jednali jsme i o této možnosti. Nedohodli jsme se ale na podmínkách,“ uvedla Snopková Haberová.
Obnovenou premiéru na střídačce Sparty zažije Hořava v pátek v Karlových Varech. Ve středu v Třinci povedou Spartu manažeři Ton, Jaroslav Hlinka a trenér dorostu František Ptáček.
Pražané prohráli v extralize pět zápasů za sebou, tři body za výhru v základní hrací době získali naposledy 14. října na ledě Kladna. V tabulce jsou předposlední, na šestý Hradec Králové ale ztrácejí jen pět bodů.
X X X
1934: Vyhrajte, nebo zemřete, vzkázal Mussolini. Sudí ve finále přehlížel brutální hru proti Československu
Rok 1934 byl rokem, kdy fotbalové mistrovství světa ovládl fašismus. Dirigentem byl italský diktátor Benito Mussolini, jehož země šampionát hostila. Neponechal nic náhodě, tlačil a vyhrožoval vlastním hráčům, na večeři si pozval rozhodčí. To vše s jasným cílem: Itálie a fašismus musí porazit celý svět. Poslední překážkou byl fotbalový tým Československa, který v boji o zlato čelil brutální hře domácích Italů.
SKANDÁLY SVĚTOVÝCH ŠAMPIONÁTŮ
Bez kontroverze není fotbalového mistrovství. Server iROZHLAS.cz připomene v seriálu všechny proběhlé světové fotbalové šampionáty přes události, které mnohdy zastínily klíčové branky i celková vítězství.
Den před finálovým zápasem na druhém mistrovství světa ve fotbale zamířili představitelé Mezinárodní fotbalové konfederace FIFA a rozhodčí na večeři. Hostitelem byl Benito Mussolini a potřeboval si bafuňáře a arbitry naklonit.
Světový šampionát ve fotbale poprvé hostila evropská země a pořadatelství získala Itálie, která měla ve 30. letech minulého století jedno z nejlepších světových družstev. Diktátor Mussolini se rozhodl, že mistrovství využije pro propagaci fašismu. A neponechal nic náhodě.
Už ve čtvrtfinále Italům hodně pomohl švýcarský arbitr, když neuznal dva góly Španělům, po semifinále si na nepotrestanou brutální hru stěžovali Rakušané. Vadil jim výkon hlavního sudího Ivana Eklinda.
Stejný rozhodčí byl určen i pro finále Itálie – Československo. Bylo celkem zřejmé, k jaké straně chová osmadvacetiletý (dodnes jde o nejmladšího arbitra, který kdy řídil finále MS) Švéd sympatie. Nejenže se účastnil večeře s Mussolinim, ale diktátora během slavnostního nástupu pozdravil vztyčenou pravicí.
„Vyhrajte, nebo zemřete,“ vzkázal výhrůžně domácím hráčům Mussolini. A trenér Victor Pozzo po rozhovoru s diktátorem přetlumočil do kabiny další jasný vzkaz. „Je mi jedno jak, ale dneska musíme vyhrát a zničit protivníka. Jestli prohrajeme, budeme se mít velmi špatně.“
Československý tým před finále fotbalového MS 1934. Zcela vlevo kapitán František Plánička, zcela vpravo jediný československý střelec ve finále Antonín Puč, vedle něj stojí nejlepší kanonýr šampionátu Oldřich Nejedlý.
Dění na hřišti připraveným kulisám odpovídalo. První třetina utkání patřila Čechoslovákům, ale Nejedlého, nejlepšího střelce šampionátu, zastavil rozhodčí Eklind pro ofsajd, Krčila brutálně faulovali Italové, ale protože se tehdy nemohlo střídat, musel utkání přes bolest dohrát. Těsně před poločasem skočil nohama napřed na Svobodu Monti, ale nedostal ani žlutou kartu.
Sedm minut od zlata
Ve druhé půli italská obrana brutálně vyřadila Antonína Puče, který dokonce ztratil na chvíli vědomí a sedm minut nehrál. V 71. minutě ovšem právě Puč vstřelil první branku. Co by se v Římě dělo, kdyby Svobodův pokus neskončil poté na tyči, těžko říct.
Italové totiž dokázali vyrovnat, Orsi místo levačkou vypálil pravou nohou a míč zapadl do brány. Do konce chybělo sedm minut. „To ale nikdo z nás netušil, protože hodiny na stadionu nebyly a nikdo z vedení nás třeba dvacet minut před koncem na zbývající čas neupozornil,“ uvedl později legendární brankář František Plánička.
Rozhodující gól nakonec k radosti domácích fanoušků a zejména Mussoliniho dal Schiavio v prodloužení. Itálie vyhrála 2:1 a diktátor předal domácímu kapitánovi hned dva poháry: jeden pro mistry světa a jeden „pohár od vůdce“.
„Triumfovala brutalita,“ hlásal následně německý magazín Kicker. „Co se dělo na trávníku, nemělo nic společného s fotbalem.“
ZAJÍMAVOSTI MS V ITÁLII
Turnaje se účastnilo 16 týmů, chyběli Uruguayci, kteří měli obhajovat zlato. Nejlepším střelcem mistrovství se stal Oldřich Nejedlý, který dal pět gólů. Systém turnaje byl neúprosný, hrálo se rovnou vyřazovacím způsobem.
Brazílie a Argentina prohrály hned na úvod a šampionát tak pro ně okamžitě skončil. Vyrovnávací gól ve finále, který dal Československu Ital Orsi, byl tak neuvěřitelný, že reportéři den po finále žádali Orsiho, aby střelu předvedl znovu. Ital to zkusil na prázdnou bránu dvacetkrát, ani jednou už se mu to nepodařilo. /agentury/