Konec války na Ukrajině? Optimismus není na místě. Rusko z požadavků nesleví, míní analytik Smetana. Americký prezident Donald Trump a ruská hlava státu Vladimir Putin spolu v úterý telefonicky hovořili. „Ze strany Ruska nezaznívá ani náznakem, že by chtělo ustoupit ze svých maximalistických požadavků. V podmínkách možného příměří i nadále trvají na požadavcích, které nejsou pro Ukrajinu přijatelné, protože znamenají její kompletní kapitulaci,“ říká v pořadu Jak to vidí… na Dvojce bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Varianty, které Rusko předkládá, by pro Ukrajinu znamenaly vznik teritoriálně okleštěného státu, který nebude mít vlastní armádu, říká analytik (archivní fotoú) | Foto: Vyacheslav Prokofyev/Sputnik | Zdroj: Reuters

Donald Trump v pondělí 19. května po telefonátu s ruským prezidentem oznámil, že Rusko a Ukrajina zahájí okamžitá jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Rusko je údajně připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Duch konverzace mezi hlavami státu byl podle Trumpa vynikající.

 „Dovolil bych si být skeptičtější ohledně toho, o jak velký průlom se jedná,“ upozorňuje analytik Smetana. „Že byl tón konverzace příjemný, velkým překvapením není. Bavíme se o dvou státnících, kteří jsou si politickými preferencemi a osobnostním nastavením dost blízcí.“

„V tuto chvíli ale není namístě být příliš optimističtí. Ze strany Ruska nezaznívá ani náznakem, že by chtělo ustoupit ze svých maximalistických požadavků. V podmínkách možného příměří i nadále trvají na požadavcích, které nejsou pro Ukrajinu přijatelné, protože znamenají její kompletní kapitulaci.“

Jaká je pozice USA?

„V této fázi se Spojené státy snaží svoji pozici lehce upravit, aby v případě, že jednání o míru selžou, mohly říct, že pro mír udělaly maximum a už se v tom nadále nechtějí angažovat,“ říká analytik Smetana.

Podle něj Rusko nabízí dva možné scénáře, které se oba Vladimiru Putinovi líbí. „V tom prvním by se pomocí diplomatických nástrojů podařilo dotlačit Ukrajinu k akceptování ruských požadavků.“

„Druhou variantou je, že Rusko Trumpovi dá svým přístupem najevo, že skutečně chce dosáhnout míru, i když ten mír pro Ukrajinu znamená přijmout všechny ruské požadavky, Spojené státy se z celého procesu stáhnou a začnou uvolňovat vzájemné vztahy,“ dodává analytik.

Donald Trump by navíc podle Smetany stál o ukončení konfliktu formou dohody. Pak by to totiž jeho administrativa mohla prezentovat jako svůj obrovský zahraničně-politický úspěch. „To je i něco, s čím předstupoval před voliče během amerických voleb.“

X A jakou pozici má EU?

„Jsem dlouhodobě skeptický k tomu, jakým způsobem k válce na Ukrajině EU přistupuje,“ říká analytik Smetana.

„Ukrajina je velmi vděčná za to, co pro ni evropské státy udělaly, ale projevuje se nejednotnost EU a nedostatek rozhodnosti. To Unii omezuje ve schopnosti vystupovat jako geopolitický hráč,“ dodává. Podle něj má EU vůči Rusku ostrou rétoriku, které ale neodpovídá praxe.

„Jenom za loňský rok od evropských států obdrželo Rusko více finančních prostředků za svá fosilní paliva, než kolik dostala Ukrajina vojenské pomoci,“ upozorňuje.

X Přijetí ruských podmínek?

„Ukrajinci samotní si přejí konec války. Ale varianty ukončení, které Rusko předkládá, by pro Ukrajinu znamenaly vznik teritoriálně okleštěného státu, který nebude mít vlastní armádu a možnost bránit se další ruské invazi.“

„To je logika té demilitarizace Ukrajiny, kterou často Putin zmiňuje,“ vysvětluje analytik. „Ukrajina by neměla bezpečnostní záruky, permanentně by nad ní visela hrozba další ruské invaze,“ dodává.

„To znamená, že investoři nebudou chtít do země přicházet, mladí lidé budou odcházet a Ukrajina se stane neživotaschopným státem,“ ukončuje myšlenku Smetana.

 X X X

 VŠUDE  CHTĚJÍ  ZLATO?

 Zbyněk Fiala: Zlato, které není

 Co když zlato, kterým ručíte za půjčku, klesne v ceně a musíte rozdíl okamžitě doplatit? Co když ani není k nalezení? Je třeba ve Fort Knox všechno, co tam má být uloženo? Zlatou jistotou se lze snadno spálit.

Nemáte zlato? Buďte rádi. Většinu času sice nabízí jistotu, ale většina není všechno. Existují situace, a prožíváme dobu, která je náchylná na něco takového, kdy obchody se zlatem jsou obrovským rizikem. Nemusí jít jen o samotné výkyvy ceny.

Některé spekulativní obchody lze zachránit tím, že přestanu uvažovat v dolarech nebo jiné dohodnuté měně a vyrovnám se skutečným žlutým kovem, o který se v kontraktu jednalo. Měl být někde v bezpečném uložení. Ale je tam doopravdy?

Tato otázka může zaznít i v hodně velkém. Lze ve Fort Knox spatřit skutečně všechno zlato amerických měnových rezerv, které je tam účetně uloženo? Tato v současné době hodně populární otázka zůstává bez odpovědi.

Zatímco mincovna Spojených států a ministerstvo financí potvrzují, že všechno zlato ve Fort Knoxu opravdu je a je zaúčtováno, neexistuje žádné veřejné, nezávislé potvrzení o tom, že by to zlato někdo viděl. Oficiální audity jsou sice pravidelné, ale nejsou veřejné a od roku 1974 nebyl nikomu umožněn přístup, aby si ověřil skutečné množství nebo stav uloženého zlata. Prezident Donald Trump slíbil, že se tam pojede osobně podívat, ale dosud se k tomu nedostal. Takže opravdu nevíme.

Drtivá většina obchodů se zlatem je fakticky pouhým obchodováním s právy na zlato. Je to virtuální výměna elektronických dat, kdy reálné jsou jen emoce, že jsme vydělali, nebo byli naopak odřeni až na kost. Ale kdyby na skutečné zlato opravdu došlo, kde ho brát?

Byl jsem v jednom takovém úložišti pod Federal Bank of New York, kde jsou zlaté cihly naskládány na paletách jako pytle s cementem. Jsou tam, a máte třeba v ruce papír, že jste je tam dali. Ale můžete si je vyzvednout? Kolikrát a komu už byly mezitím prodány, to na nich vidět není. Za co všechno ručí?

Když se hroutil trh s americkými hypotékami, bylo to v důsledku sekuritizace závazků do takové směsky podmínek, lhůt, práv, cenových a platebních ustanovení, že se v tom nikdo nevyznal. Vyložený hnůj (junk) pak vypadal jako zlato (AAA).

Co když to faktické zlato je teď natolik rozežráno spekulativními deriváty, že je z něj naopak hnůj? Bylo to zlato vaše? Fajn, je pořád vaše. Ale nedostanete nic. A teď si představte, že jste tím zlatem za něco ručili, přece nebude ležet nečinně. Pak to musíte zaplatit jinak. Pomáhej pámbu.

Ale nestrašme, řekněme, že uložené zlato je účetně i vlastnicky v pořádku, ale vzdálený vlastník zpanikařil a je mu ho třeba přepravit na jiný konec světa? Jak to bezpečně udělat? Křehkým letadlem? Nebo raději velkou lodí? Která přitom musí proplout Hormúzským průlivem s deštěm hútijskýkch raket?

Rizikem zlata, či přesněji trhem se zlatem, teď všechny vyděsila Evropská centrální banka, která zjišťuje, že mohou být velice nebezpečné pro finanční stabilitu eurozóny, protože jsou zranitelné v případě geopolitického napětí.

 Vypočítává přitom tři hlavní zdroje rizika. Prvním je požadavek na fyzické vypořádání spekulativní obchodů, tedy náhlou povinnost dát zlato na dřevo, ber, kde ber. Druhým je dominance obřích obchodníků, jejichž otřes nevyvolá vlny, ale tsunami. A třetím je neprůhlednost trhu, který se většinou odehrává mimo burzy, napřímo jako obchody OTC čili takříkajíc „přes přepážku“. Když se tohle sečte, otřese se všechno.

Připomeňme si, že na začátku tisíciletí stálo zlato 250 euro za unci, letos nakouklo nad 3000 euro za unci, dvanáctkrát výše. Jsou známy i propady, například mezi lety 2012 – 13 nejprve cena vyšplhala ke 1400 euro, a pak systematicky klesala až pod 900 euro, kde skoro rok vydržela.

To by se samo o sobě dalo ustát, ale nezapomínejme, že derivátové obchody provází obrovská páka, takže často sázíme dvacetkrát víc než reálně vkládáme. Je radost takhle vyhrát, ale prohra je pak taky dvacetkrát tíživější. A když vám kurz spadne o 500 euro a sázeli jste s touhle pákou na vzestup, je na jedné unci ztraceno 10 tisíc euro.

Většina obchodů se zakládá na právu koupit nebo prodat zlato za určitou cenu někdy v budoucnosti. Obyčejně se obchoduje jen s oněmi právy, opcemi nebo futures, která stojí asi 4 procenta cílové ceny dané komodity. Prodáte třeba opci spočívající v právu koupit za určitou cenu za čtvrt roku, protože předpokládáte, že trh půjde mnohem níže, takže o tu vaši cenu už nebude zájem, a když váš odhad vyjde, pak ten, kdo tu opci koupil, ji může leda zahodit.

Ale co když to dopadne opačně? Cena roste, kupec opci využije. Ale nikoliv finančně, že zkasíruje cenový rozdíl. Místo toho bude chtít zlato fyzicky dodat. Běžné to není, kdo by se s tím skladoval, ale v době otřesů je to jinak, pouhé papírky snadno ztratí hodnotu.

Evropská centrální banka varuje, že když vznikne geopolitická nejistota a trhy se otřesou, pak musíte vynásobit výkyvy ceny, obrovské páky a k tomu ještě obrovské objemy těchto obchodů. To samo může otřást největšími finančními ústavy. A když se k tomu přiřadí ještě povinnost dodat, opět velká množství, a nebude kde brát nebo jak to bezpečně včas dopravit, bude opravdu hodně zle.

Bude zle i těm, kdo zlato nemají, proto má smysl to sledovat. Aspoň pro ty, kdo se rádi bojí.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

  Finále o Dukovany nemůže pískat Francouz, říká šéf ČEZ Daniel Beneš

 Tendr století na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech, který vyhrála korejská firma KHNP, se zasekl. Poražený uchazeč francouzská společnost EDF se snaží zvrátit jeho výsledky soudní cestou i intervencemi u Evropské komise. „ČEZ ale práce na projektu nezastavil a ohlíží se i po dalších zdrojích energie,“ říká v rozhovoru generální ředitel společnosti Daniel Beneš.

Krajský soud v Brně v květnu vydáním předběžného opatření zablokoval podpis smlouvy o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. Podali jste proti rozhodnutí stížnost?
Jsme si jisti, že jsme vybrali správně a trvám na tom, že nabídka jihokorejské KHNP byla nejlepší. Díky transparentnímu a férovému tendru jsme se dostali s výslednou cenou za jednu megawatthodinu na méně než 90 euro. To je ve srovnání s jinými současnými jadernými projekty skvělý výsledek a nejnižší cena. Třeba v případě britské Hinkley Point je EDF na téměř 150 eurech za megawatthodinu. I to dokazuje, že vybraná nabídka byla velmi dobrá a že cesta tendru byla správná. Rozhodnutí soudu respektujeme. Musím ale apelovat na to, jak obrovský a strategický význam stavba nových bloků v Dukovanech má. Nedokážu si představit jinou zakázku s vyšším veřejným zájmem.

Daniel Beneš (55) · Vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Brno Business School Nottingham Trent University. ·Do ČEZ nastoupil v roce 2004 na pozici ředitele úseku Nákup společnosti. Od roku 2006 zastával pozici ředitele Divize Správa. Od května 2006 byl místopředsedou představenstva. V září roku 2011 se stal předsedou představenstva a také generálním ředitelem společnosti ČEZ.

X Proč tedy druhý uchazeč v pořadí výsledek tendru nechce uznat?

To je otázka na společnost EDF. Mám za to, že chce za každou cenu docílit, aby v Evropě nevznikla žádná jiná elektrárna než francouzská, což by nebylo šťastné z mnoha důvodů. I proto, že nikdy není dobře, když na trhu vládne jediný dodavatel. Obvykle to vede k vyšším cenám, o dalších negativních dopadech nemluvě. Ale mohu potvrdit, že jsme v pondělí 19. května podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Věřím, že se stížností bude zabývat bezodkladně, abychom mohli pokračovat v projektu.

X Co předběžné opatření, které soud v Brně vydal, pro projekt znamená? Opozdí ho to a prodraží?

Má negativní dopad na harmonogram i na celkovou cenu. Cíleným zdržováním projektu vznikají nemalé škody a my je budeme po viníkovi vymáhat. Bude záležet na řadě okolností. I na tom, jak rychle Nejvyšší správní soud o naší stížnosti proti předběžnému opatření rozhodne. V tuto chvíli jsou škody ve výši 500 milionů korun měsíčně. Bohužel, čím více se bude oddalovat podpis smluv s korejským dodavatelem, tím víc se oddaluje termín dokončení. Nové zdroje ale stavět musíme. Je to zásadní pro zachování energetické bezpečnosti a soběstačnosti Česka. A teď reálně hrozí, že na konci roku 2036 nebudou mít české domácnosti a průmysl k dispozici nový významný bezemisní zdroj energie. Měl by přitom pokrýt přibližně 15 procent české spotřeby. To je vysoké číslo, což podtrhuje význam projektu.

X Co se teď s výstavbou nových bloků děje, úplně se zastavila?

Pracujeme dále, na nic nečekáme. Věříme, že soud naší stížnosti vyhoví. Jsme přesvědčeni, že není důvod výběr dodavatele jakkoliv zpochybňovat. Pokud by prodleva byla delší, pak experti, kteří by se na projektu měli podílet, nebudou mít u nás profesní uplatnění a mohou začít odcházet pracovat jinam. Ale zatím vše běží. Důkazem jsou již uzavřené kontrakty s prvními českými firmami. Byly slavnostně podepsány 7. května, kdy jsme původně chtěli podepisovat i hlavní smlouvu s KHNP. To, že korejská strana i po vydání předběžného opatření, které nám nedovolilo podepsat hlavní smlouvu, byla ochotna podepsat s českými protějšky subdodavatelské smlouvy, dokazuje, že jak my, tak korejská společnost počítáme s tím, že novou jadernou elektrárnu postavíme.

X EDF tvrdí, že když se vše detailně posoudí, pak mezi její a nabídkou KHNP není výrazný rozdíl.

Proto jsme EDF vyzvali, ať svou nabídku neprodleně zveřejní. My to kvůli mlčenlivosti udělat nemůžeme, Francouzi ano. Ať ukážou karty a každý sám posoudí, jestli je jejich nabídka lepší než ta, kterou jsme po řadě let složité práce zvolili my. Zatím se chovají opačně a utrácejí peníze za lobbing, PR a advokáty.

X Můžete popsat, co plánovanému podpisu smlouvy předcházelo?

Máme za sebou deset let intenzivní práce. Zmíním alespoň důležité milníky. Už v roce 2015 jsme v návaznosti na Státní energetickou koncepci a Národní akční plán založili společnost EDU I a začali pracovat na všem, co je pro přípravu tak rozsáhlého projektu nutné – třeba na podkladech pro získání kladného stanoviska k hodnocení vlivu na životní prostředí, což se stalo v roce 2019. Připravovali jsme i zjišťovací řízení pro EU, poptávkovou dokumentaci a pracovali na podkladech k povolení umístění a autorizaci výroby. V červenci 2020 jsme podepsali smlouvy se státem. To umožnilo zahájení spolupráce společností BEZ a EDU I na první fázi projektu. Soutěž jsme zahájili v březnu 2022, kdy jsme nejprve získali úvodní nabídky od tří a následně na základě Průběžné hodnoticí zprávy i finální nabídky od dvou uchazečů. Ty podaly společnosti EDF a KHNP. Loni v červenci stát rozhodl, že preferovaným uchazečem je KHNP. Letos v dubnu se rozhodlo o finálním způsobu financování dvou bloků. Nyní jsme stáli před podpisem smlouvy se společností KHNP, která v rámci výběrového řízení podala nejlepší nabídku.

 X Do stavby dukovanských bloků se nyní vložila i Evropská komise. Její místopředseda Stéphane Séjourné zaslal české vládě i vám dopis, ve kterém žádá o odklad podpisu smlouvy. Jak je tato žádost závazná a co říkáte na to, že spor Česka s francouzskou EDF řeší Francouz?

Mluvčí Evropské komise potvrdil, že dopis místopředsedy Evropské komise není právně závazný. Nechci vstupovat na politickou rovinu. Ale pokud je nesoulad mezi dvěma členskými státy, a tento problém na evropské úrovni zvedne komisař z jedné z těchto zemí, pak to pro vnímání vyváženosti, rovných podmínek a zacházení není dobré. Umíte si představit, že by finále mezi Českem a Francií pískal Francouz nebo Čech? Určitě ne. Toto je srovnatelné.

X EDF si stěžovala i na to, že s ní ČEZ prý o tendru nejednal, že nebyla dostatečně informována.

To musím odmítnout. Proběhlo několik jednání na nejvyšší úrovni z obou stran. EDF jsme jasně sdělili, kde vidíme prostor pro zlepšení jejich nabídky a v čem konkrétně zaostává. Z jednání odcházeli s jasným sdělením, že rozumí, že nejsou „front runner“. Bohužel, ani po dvou až třech kolech diskusí na své finální nabídce EDF téměř nic nezměnila. Jasně jsme říkali, že po podání finální nabídky již následuje pouze vyhodnocení. O výsledku výběrového řízení byla EDF řádně informována přesně tak, jak bylo předem stanoveno v pravidlech.

X Může zpoždění ovlivnit podíl českého průmyslu na dostavbě? Měl by prý dosáhnout zhruba 60 procent.

Nemyslím si, že případné zpoždění by mělo mít vliv na tento poměr. Zapojení českých firem do výstavby je pro nás jedním z důležitých bodů a bylo součástí vyjednávání s uchazeči o stavbu. První smlouvy s českými firmami už byly podepsané. Jde o 12 kontraktů, na jejichž základě již nyní dosahuje český podíl na zakázce skoro 30 procent. Mohu zmínit tradiční plzeňskou Doosan Škoda Power, která dodá do Dukovan turbínu i turbínovou halu, tedy celých 20 procent ze zakázky. Závazek 60procentního podílu českého průmyslu je reálný a korejská strana má vůli jej naplnit.

X Co když se přece jen nová velká jaderná elektrárna stavět nebude? Mohou ji nahradit malé modulární reaktory, které taky chcete stavět?

Tuto variantu nevidím jako pravděpodobnou, ba dokonce ani jako možnou. Nové jaderné zdroje opravdu potřebujeme. Podle predikcí odborníků spotřeba elektřiny poroste ruku v ruce s dekarbonizací. Navíc nové dukovanské bloky nepředstavují do budoucna nárůst výkonu českých elektráren, jen nahradí zdroje, které budou muset tou dobou skončit – i současné dukovanské bloky. Takže musíme nejen postavit Dukovany 5 a 6, ale urychleně připravovat a nejlépe začít stavět i další zdroje. Tam počítáme s malými modulárními reaktory (SMR), které nejsou náhradou velkých elektráren, ale jejich doplněním.

X Máte už pro ně vybranou konkrétní lokalitu či potenciální dodavatele?

Jako vhodné se nám pro SMR jeví třeba lokality současných uhelných elektráren. Mezi nejnadějnější patří Tušimice na Chomutovsku, kde by mohly být využity modulární reaktory od našeho strategického partnera, kterým je britská společnost Rolls-Royce SMR. V britském vývojáři malých modulárních reaktorů jsme letos získali akciový podíl, který postupně dosáhne přibližně 20 procent. A spolupracovat s ním chceme na rozvoji SMR nejen v Česku, ale i v Evropě a ve světě. V nových lokalitách se modulární reaktory stanou nejen spolehlivým a bezpečným zdrojem elektřiny, ale také tepla. Nadále tak budeme moci dodávat teplo pro systémy centrálního zásobování teplem do měst, což je důležité. Takže, modulární reaktory ano, ale ne místo velkých jaderných bloků. Musíme rozvíjet obojí, doplněné o množství obnovitelných zdrojů.

X Co když Česko nebude mít dostatek vlastních zdrojů na pokrytí spotřeby elektřiny? Nemůžeme se spolehnout na dovoz z okolních států?

Dostatek vlastních spolehlivých zdrojů energie je základním pilířem energetické bezpečnosti. Nemůžeme se spoléhat na dovozy ze zahraničí. Nemáme jistotu, jak na tom naši sousedé budou v budoucnu a zda vůbec budou mít elektřiny tolik, aby ji mohli ještě vyvážet. Stavět vlastní zdroje musíme. V následujících desetiletích skončí většina zdrojů, které používáme nyní. V roce 2050 nám zůstává už jen Temelín a vodní elektrárny. Všechny ostatní musíme nahradit. Spolehnout se na dovoz by mohlo mít i negativní dopad na ceny pro koncové zákazníky, přeshraniční kapacity na dovoz elektřiny jsou navíc velmi omezené.

X Jaká je budoucnost ostatních zdrojů energie ve výrobním mixu ČEZ?

Už nyní usilovně pracujeme na náhradě uhelných elektráren, které do roku 2033 ukončí provoz. Nejde jen o elektřinu, ale i o teplo. Proto ČEZ buduje nové plynové a paroplynové teplárny, obnovitelné zdroje a připravuje projekty paroplynových elektráren. Probíhá příprava projektů více než 1,5 GW plynových elektráren. Mohou být zprovozněny na počátku 30. let. Čekáme především na dokončení potřebné legislativy, aby byly připraveny pro účast v kapacitních aukcích.

X Jak velké investice do nových zdrojů vás čekají a kde na to vezmete?

Investice do dekarbonizace české energetiky a budování nových zdrojů jsou obrovské. Abychom vše zvládli, je nutné zapojení státu. V případě nových bloků v Dukovanech jsme dosáhli s českým státem důležité dohody. ČEZ prodal státu 80% podíl ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která projekt realizuje. Přímé zapojení státu je nejen logické, ale i nezbytné s ohledem na budoucí udržení finanční stability jak projektu, tak společnosti ČEZ. Skupina ČEZ realizuje i významné investice v energetice ČR spojené s odchodem od uhlí. Plánované investice v letech 2025–2030 přesahují hodnotu 400 miliard korun.

 X X X

 ČEZ podal kasační stížnost kvůli Dukovanům. Druhou po blokaci dohody soudem plánují i Korejci

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má na starosti jaderný tendr, v pondělí podala kasační stížnost proti opatření, kterým Krajský soud v Brně zablokoval podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Informovala o tom v pondělí firma EDU II. Stížností se bude zabývat Nejvyšší správní soud. Vlastní stížnost proti opatření chce podat také korejská KHNP.

Podpis finální dohody s KHNP byl původně plánovaný na 7. května, Krajský soud v Brně ovšem den předtím předběžným opatřením tento podpis zablokoval. Rozhodl tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něj byl tendr v pořádku. O žalobě EDF zatím soud nerozhodl.

„Krajský soud podle společnosti EDU II především nesprávně posoudil otázku, zda veřejný zájem na podpisu smlouvy po několik let trvající transparentní soutěži převažuje nad teoretickou možností žalobce (EDF) ucházet se o zakázku,“ uvedla v pondělí společnost EDU II.

 Firma zároveň upozornila, že bude respektovat rozhodnutí soudu, výsledek celého tendru to však podle ní nezmění.

„Ať už soudní přezkum dopadne jakkoli, nikdy nemůže být jeho výsledkem, že by se horší nabídka stala rozhodnutím soudu nabídkou lepší. I kdyby soud shledal nějaké vady v proceduře, pořadí nabídek to změnit nemůže,“ uvedla firma v pondělním prohlášení.

O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF. Dalšího uchazeče – Westinghouse – vyřadila ze soutěže už dříve. EDF i Westinghouse tendr napadly u antimonopolního úřadu, který se jím zabýval několik měsíců. Nakonec námitky zamítl, předseda Petr Mlsna pak 24. dubna zamítl i rozklad firem.

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou vůbec. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.

 X X X

 Beneš: Nabídka Korejců na Dukovany je platná do června, věřím, že ji prodlouží. EDF chce tendr zbořit

EDF má zadání, aby se tendr na Dukovany zbořil a nové bloky v Česku vůbec nevznikly. „Snaha Francouzů bude hnát to tak dlouho, až se to celé rozsype, začne to celé znovu a pak budou říkat, vyberte si nás bez soutěže. My jsme přece jediní vaši opravdoví kamarádi,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

 V posledních dnech pronesl generální ředitel a předseda představenstva skupiny ČEZ Daniel Beneš dva silné výroky: Kontrakt s francouzskou EDF bych v životě nepodepsal. Firmě nejde o to zakázku na nové Dukovany vyhrát, ale o to, aby tahle elektrárna vůbec nevznikla.

 Poslechněte si celý exkluzivní rozhovor s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové

Zazněly v ten samý den, kdy měla dceřiná polostátní společnost ČEZu, Elektrárna Dukovany II podepisovat smlouvu na stavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany za 407 miliard korun s vítězem tři roky trvajícího tendru, korejskou firmou KHNP. Podpis kontraktu ale předtím na základě stížnosti neúspěšného zájemce o zakázku, francouzské EDF, zablokoval předběžným opatřením brněnský krajský soud.

Teď musí verdikt prozkoumat ještě Nejvyšší správní soud, který rozhodne, zda se kontrakt může i přes žalobu EDF na vyhodnocení tendru podepsat. Pokud ne, stomiliardová zakázka může nabrat měsíce až roky zpoždění.

Bylo moudré na takto velký projekt vypisovat tendr? Jak je reálné, že se nové dukovanské bloky vůbec postaví? A jak je to s dalšími jadernými reaktory v severočeských Tušimicích? Odpovědi nejen na tyto otázky přinášíme v první části rozhovoru, který Daniel Beneš poskytl exkluzivně pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Celý rozhovor už teď najdete níže v audiu.

Jak velké je podle vás riziko, že se smlouva s Korejci nakonec vůbec nepodepíše a celý tendr spadne pod stůl?
Když máte takto složitý projekt, tak vždycky řešíte nějaké krizové situace a rizika. Musíme udělat všechno pro to, aby se to riziko nezhmotnilo. A to z jednoho prostého důvodu, že mluvíme o energetické nezávislosti a soběstačnosti České republiky a o tom, že tyto bloky by měly vyrábět levnou elektřinu nebo elektřinu za přijatelné ceny. 

 X Jak je to s levnou elektřinou z jaderných zdrojů, určitě ještě probereme, teď ale  zůstaneme u toho, co mohou Korejci dělat. Podle některých analytiků může KHNP od zakázky odstoupit, pokud se zkoumání soudu a vůbec celý podpis kontraktu potáhne. Druhá věc je, jak dlouho bude platná jejich nabídka. Máte od korejské strany nějaké informace, jak dlouho jsou ochotní čekat?

Nabídka je v tuto chvíli platná do konce června letošního roku. Ve výběrovém řízení vždy dáváte nabídky s platností na nějakou dobu, což nejsou léta, ale spíš měsíce. Nemáme žádné indikace od korejské strany, že by svoji nabídku nechtěli prodloužit, a my určitě o prodloužení požádáme. V tuto chvíli vidíme jejich odhodlání to nevzdat. Nicméně to nebude trvat do nekonečna. Riziko roste s délkou problému, který dnes máme, což je to předběžné opatření soudu. A upřímně řečeno, na to hraje EDF. Na to, že bude zdržovat, různě obstruovat, šikanovat všemi možnými prostředky a způsoby, až to Korejce přestane bavit, tu nabídku neprodlouží a celý tendr se sesype.

X A proč by to EDF dělala?

Protože nevyhráli v tendru. Mají jasné zadání svého akcionáře (francouzský stát – pozn. red.), že tu elektrárnu v Čechách mají stavět oni. Jenže posledních dvacet let žádný tendr nevyhráli, takže to není disciplína, v které by byli dobří. Jak v Evropě, tak kdekoliv na světě. 

X EDF ale staví všude v Evropě. Respektive tam, kde se staví jádro.
Všude ne, ale můžeme si říct, jaké staví projekty. 

X Jistě, je tam dlouhé zdržení, překročení ceny atd. Narážíte ale i na to, že Francouzi ty projekty získali na základě mezivládních dohod?

EDF například staví v tuto chvíli v Anglii, kde nebylo výběrové řízení, tam si tu lokalitu koupili a udělali dohodu s britskou vládou. Ve Francii chtějí stavět celou flotilu jaderných elektráren. Tam se nesoutěží, protože je tam dáno, že pro francouzský stát staví EDF sama sobě, takže to je úplně jiný způsob výběru.

Ale abych neutekl z otázky, co vlastně EDF chce. V momentě, kdy nevyhráli, když jsme je nevybrali v polovině loňského roku, tak je pro ně výhodnější, aby tendr prostě nedopadl vítězstvím vůbec nikoho. Aby se to vrátilo na začátek, protože oni věří, že budou vybráni jiným způsobem než na základě ekonomických kritérií jako nejlepší nabídka v soutěži. To je jejich metoda, jak se dostávají k zakázkám.

Teď budu dělat advokáta EDF, protože se nemohou bránit. Jejich argumenty jsou – chceme, aby hodnocení kritérií a celý tendr byly transparentní, protože tady se nejedná jenom o nás jako o Francouze, ale o celý evropský jaderný průmysl. Protože v Evropě jsou daná nějaká pravidla pro jaderný průmysl a jaderné zakázky. A teď sem přišla firma z Jižní Koreji, která vůbec neví, jak ta pravidla fungují, a třeba má i skryté subvence od své vlády. Na tom podle vás nic není?
Tak když říkáte, že chtějí férový tendr, tak ten probíhal tři roky. Na ČEZ na tom dělalo 300 lidí. Jsem o tom samozřejmě velmi detailně obeznámen. S plnou vážností a odpovědností můžu říct, že když jsme k tendru přistupovali, tak jsme si opravdu velmi seriózně vybírali nejlepší nabídku a nejlepšího partnera. Je to partnerství skoro na 100 let, protože mnoho let děláte přípravu, pak váš partner elektrárnu postaví a pak ji dalších minimálně 60 let provozujete a pak ukončujete provoz.

X Proto vybíráte velmi seriózně a díváte se na partnera, jak se k vám chová. Máte nějakou představu, zadávací dokumentaci, kde si řeknete, co od něj očekáváte, co vám bude garantovat. Z tohoto výběru, který je transparentní ke všem uchazečům, jsme si vybrali Korejce, protože jejich nabídka byla nejserióznější, nejférovější a nejlepší. My jsme kladli důraz především na to, jakou máme jistotu, že to udržíme v nějakých cenách, v nějakém rozpočtu, že nám to bezbřeze nevyteče a nebude to několikrát dražší. Chtěli jsme mít jistotu, že harmonogram nebude úplně na vodě a může trvat o několik let víc a že nám partner je schopen tyto dvě věci garantovat.

Transparentnost a dotace

To je ale právě podstata stížnosti Francouzů. Oni tvrdí, že takto velkorysá garance, aby až do konce projektu, příštích nejméně 12 let, garantovali jak dodržení ceny, tak časového harmonogramu, není standardní. Že se to v evropských podmínkách běžně neděje a že zřejmě musí Korejci vědět, že když bude nejhůř, tak jim jejich akcionář, což je stoprocentně stát, nějak pomůže. A tím pádem narušují soutěž na vnitřním trhu EU.
Spojili jsme dvě věci. Jestli tendr byl transparentní, anebo jestli Korejci nemají nějakou skrytou dotaci. 

 X Ano. Říkáte, že transparentní byl. Ptám se na tu druhou věc…

Říkám vám, že tendr byl transparentní. A jestli je normální chtít pevnou cenu a pevný harmonogram? Jsem přesvědčený, že je seriózní to po uchazeči chtít. A je seriózní to nabídnout. Pokud vám nějaký uchazeč dá úplně gumový harmonogram, pokud vám dá ceny, které nemají žádné limity, tak po vás vlastně chce, abyste podepsala bianko šek. To nepovažuji za seriózní, protože vlastně nemáte vůbec žádnou jistotu, kolik bude stát elektřina, kterou by vyráběl takový zdroj.

Jestliže Francouzi říkají, to je divné, že někdo jiný umí dodržet cenu a harmonogram, tak tvrdím, že oni neumí stavět elektrárnu včas a za slíbené peníze. Je také zajímavé, že ve Francii je něco jako obdoba českého NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad – pozn. red.), francouzský účetní dvůr, a ten sám vydal prohlášení, že EDF neumí stavět takovéto jaderné projekty v zahraničí včas a v budgetu, a že by se o to neměli pokoušet. Takže nejen my si myslíme, že to dělají blbě. Oni to ale otáčejí, že je nenormální, že to po nich někdo chce.

X Na druhou stranu ale EDF má nevýhodu oproti KHNP, že jejich projekty v Evropě jsme mohli vidět, protože v Evropě stavěli, na rozdíl od Korejců. Ve Finsku, teď staví ve Velké Británii. A také říkají, že tam se zkomplikoval třeba projekt reaktoru, že to byly prototypy atd. Kde máte jistotu, že KHNP se to nestane také a dodrží to, co navrhlo?

Stoprocentní jistotu nemáte nikdy a v ničem. Jenom, že jednou umřete. Ale je dobré se dívat na předchozí zkušenosti uchazečů. Nejde jenom tak mávnout rukou, že mají nějaké blbé projekty a že to nevadí. To přece nejsou malé rozdíly proti očekávání. Ve Finsku s Olkiluoto měli 14 let zpoždění a zdražili to trojnásobně. Když stavěli projekt ve Francii ve Flamanville – 13 let zpoždění. Jaderná elektrárna měla být uvedená do provozu v roce 2012 a uvedli to do provozu letos. A zdražili to čtyřikrát. Když se podíváme na Hinckley Point, který ještě není ani v polovině rozestavěnosti, už mají pět let zpoždění. Francouzský nejvyšší účetní dvůr má pravdu.

Proti tomu se podívám na Korejce, kteří vyhráli tendr ve Spojených arabských emirátech a byli tam stejní uchazeči jako u nás. Vybrali si Korejce. Ti to postavili na čas, jenom s úplně mírným zdražením proti plánovanému číslu. A dnes nám říkají, my to umíme, my stavíme v Koreji celou řadu projektů, víme, za jaké peníze stavíme elektrárny, my se vám umíme k tomu upsat. Tak co jiného bych jako investor měl chtít než někoho, kdo se mi je ochoten podepsat pod smlouvu, že mi postaví elektrárnu včas a za dané peníze.

X Francouzi ale nejsou jediní, kdo má podezření ohledně subvencí Korejců, protože například Evropská komise, komisař pro vnitřní trh a průmysl Stéfane Séjourné, poslal dopis do České republiky ministru průmyslu a obchodu i Elektrárně Dukovany 2, to znamená do ČEZu, že prověřují podezření o nedovolených subvencích. Takže kdyby to považovali za úplný nesmysl, asi by tam prověřování neprobíhalo. Vnímáte to jako vážný krok?

Je třeba to nebrat na lehkou váhu. Není to drobnost. Týká se to něčeho, čemu se říká Foreign Subsidy Regulation neboli to, že Evropská unie chce mít jistotu, že má rovný trh mezi jednotlivými účastníky a že někdo nemá výhodu, kterou by mít neměl.

Což jsou například dotace cizího státu, které zlevní nabídku. Je legitimní se tím zabývat. My máme od KHNP jasně deklarováno, že žádnou takovou subvenci v našem projektu nemají, takže pokud to bude Evropská komise prověřovat, tak věřím, že dojdou k tomu, co nám KHNP deklarovalo.

‚Obstruovat a zbořit‘

X Jak je podle vás vážný argument, že řízení o skrytých subvencích států, které by mohly narušit vnitřní trh EU, vůbec nemá běžet, protože bylo přijato Evropskou unii po vyhlášení tendru na Dukovany?

U veřejných zakázek to platí od data, kdy byla přijata evropská legislativa, nicméně obecně se můžou dívat až pět let zpátky. Rozhodně by mi přišlo krátkozraké to celé odmítat jenom proto, že tendr byl u nás spuštěný před tím datem. Jsem ale přesvědčený, že Korejci žádnou subvenci nemají, což nám deklarovali. A že motivace EDF, která to říká, je věc obstruovat a zbořit, dostat to někam do budoucna, kde se začne výběr znova podle jiných než ekonomických kritérií.

Neslyšel jsem žádný důkaz o tom, že by Korejce přichytili při činu, jak si poslali nějakou subvenci nebo neomezenou garanci. A nic takového jsem neviděl v podáních EDF.

ČEZ dokončil přípravu smlouvy na Dukovany s KHNP. K podpisu bude v řádu týdnů, říká Závodský

X Evropská komise vám poslala dopis, kde vás žádá o vyjádření ke stížnosti EDF. Bylo to už letos v únoru. Vy jste nedávno řekli, že jste dotyčný e-mail našli až teď. Jak je to možné?

Do ČEZu takový e-mail nikdy nepřišel. Investor je společnost Elektrárna Dukovany II, která má svůj management. A navzdory tomu, že oni (Komise – pozn. red.) komunikují s tímto managementem e-mailem, protože v tomto případě datové schránky ani čistě písemné zásilky nefungují, tak to poslali na nějaký sběrný e-mail, který ta společnost už dlouho nepoužívala. Takže kolegové pochybili a nenašli to ve svých e-mailech a nikde to nehledali. Nicméně tam bylo napsáno, že mají potvrdit převzetí toho dotazu a v EU nikomu nevadilo, že jim to nikdo nepotvrdil.

X A teď Elektrárna Dukovany II odpoví?

Určitě odpoví.

x A co může říct?

Mimochodem ten dotaz vůbec nebyl na Foreign Subsidy Regulation. Ten dotaz byl jenom o tom, jestli je pravda, že chceme stavět až čtyři bloky místo jednoho. To je jeden jediný dotaz, který v tom dopise je.

Říkal jste, že máte od KHNP potvrzeno, že nemají žádné státní subvence, že vám všechno garantují a že v minulosti dodrželi skoro všechno na projektu ve Spojených arabských emirátech. Ale nepůsobí přece jenom trochu zvláštně, že KHNP vás zjevně i písemně v jejich nabídce v tendru přesvědčovalo, že technologie k reaktoru je jejich, aby ale další konkurent, který byl původně v tendru na Dukovany, to znamená americká společnost Westinghouse, začala tvrdit, že s KHNP vede spor o duševní vlastnictví. Což se ukázalo jako pravda. A letos v lednu, když už byla KHNP vyhodnocena jako nejlepší nabídka, tak Westinghouse a Korejci uzavřeli smlouvu o smíru a také o spolupráci ve světě. A teď v minulých dnech dokonce poprvé oficiálně Westinghouse potvrdil, že bude na projektu Dukovany Korejce podporovat. Není to pro vás změna hry, pravidel? Měli jste tři uchazeče v tendru a najednou se vám dva protivníci spojili do tandemu.
Otázka je delší, než bude moje odpověď. Je to tak, že Korejci nám od začátku deklarovali, že mají svoji vlastní technologii, ke které mají veškeré duševní vlastnictví. A můžeme se bavit až filozoficky dlouho do historie, jak vznikl korejský jaderný program. Je zřejmé, že korejské bloky kdysi dávno, před několika desítkami let, vznikly na základě předchozí technologie amerického Westinghouse, který to předal Korejcům. A oni tuto technologii dál vyvíjeli, rozvíjeli, dostali se do další generace a můžou se vést filozofické debaty, jak moc to je už předělané řešení.

Ale tady se nevedly jenom filozofické debaty. Obě firmy vedly arbitráž a…
… počkejte, dostanu se k tomu. Na začátku nám (Korejci – pozn. red.) deklarovali, že mají vlastní technologii a duševní vlastnictví, máme to i v těch nabídkách. Američani to zpochybňovali. A v mezičase se mezi sebou evidentně dohodli. Nebyl jsem u těch jednání o dohodách. Detail dohod neznám, ale pro nás se z pohledu tendru nic nezměnilo. Od začátku až do konce nám Korejci celou dobu deklarují, že mají duševní vlastnictví. 

X Takže z vašeho pohledu můžete vyloučit, že by vám Korejci lhali, že vlastní technologii? A že je najednou ze dvou konkurentů jedna „firma“?

Nemám to jak poznat. Z našeho pohledu Korejci celou dobu říkají, že mají duševní vlastnictví.

USA + Korea vs. Francie

X  A nemyslíte si, že třeba ten nově vzniklý tandem Westinghouse – KHNP může být také to, čeho se francouzská společnost EDF obává?

To je zajímavější otázka. Velmi dobrý postřeh. Určitě je pro francouzský stát a EDF, protože francouzský stát je jediným vlastníkem EDF, dramaticky nepřátelská a nepříjemná zpráva, že se Westinghouse začal kamarádit s KHNP. To je zřejmé. Tam už několik let probíhá i debata o kapitálovém propojení. A jestli by vznikl takhle silný hráč, který by se snažil nabízet své technologie v Evropě, tak pro Francii a EDF to není nic hezkého a budou dělat všechno pro to, aby se jim to nepovedlo. Protože přece jen Francie má představu, že bude mít v jaderných technologiích v EU monopol. 

Každopádně vliv EDF na evropském trhu je rozhodně větší než KHNP. Není to nevýhoda pro české firmy, které chtějí být dodavateli do projektu Dukovan? KHNP už zrušilo svůj zájem o jaderné projekty v některých evropských zemích. Když si případně Westinghouse a KHNP rozdělí trh v Evropě, nebude to nevýhoda pro český průmysl?

Nevýhoda v čem?

Že se nedostanou do více zakázek v Evropě než jen na Dukovany, protože Francouzi jich zjevně mohou mít více. Jenom ve Francii chtějí stavět 16 reaktorů.
Rozumím, vy se mě ptáte, jestli je pro české firmy lepší se kamarádit s Francouzi, nebo s Korejci. To vám neumím za ty firmy říct, protože to záleží na každé z nich. Jsou firmy, které komunikují se všemi, některé se umí domluvit jen s Korejci, některé s Francouzi. Je to případ od případu jiné. 

X Každopádně české firmy si dlouho stěžovaly, že Korejci s nimi nechtěli podepsat závaznější smlouvy na to, co slibovali. Tedy, že by měly dostat až 60 procent celkové hodnoty zakázky na Dukovany. Dodrží to Korejci? Je tam garance, že český jaderný průmysl na té zakázce nakonec nebude bit?

K podílu českých firem je třeba říct, že prvním cílem není hladová zeď pro pár českých energetických firem. Cílem je levná elektřina. To znamená, nikdo jim subdodávky neslíbí bez soutěže za ceny, které si nadiktují. Protože by to všechno vedlo k dražší ceně elektřiny z takového zdroje. Z hlediska závaznosti je to s elektrárnou jako s výstavbou domu. Když si vyberete architekta, máte pozemek, stavební firmu a nemáte projekt, tak nemůžete tendrovat profese typu elektro, vzduchotechnika a další části. Můžete tendrovat projektanta a postupně to pak nabývá detailnější obsah.

Minulý týden se podepsalo 12 smluv, některé jsou smlouvy o smlouvách budoucích, některé memoranda. Jasně se deklarovalo, že celá hala strojovny bude z českých dodávek, což je 20 procent elektrárny. To je velká porce, že bude dodána turbína a celá turbínová hala z Plzně. V tuto chvíli vidí české firmy na 30 procent zakázky, a to elektrárna není naprojektovaná. Myslíme si, že 60 procent na konci, a to bude opravdu výsledek tvrdé práce všech, je velmi realistické číslo.

Korejská (ne)trpělivost

X Podpis celého kontraktu s Korejci je nyní zablokovaný soudem. Ještě uvidíme, co udělá Nejvyšší správní soud s vaší kasační stížností proti předběžnému opatření Krajského soudu v Brně. Kdyby to předběžné opatření platilo dál a soud to zkoumal, jak dlouho je reálné čekat na výsledek? 

To je taky zajímavá otázka. Dnes se to podepsat nedá. Máme předběžné opatření soudu. Máme platnou nabídku a určitě se nějak bude prodlužovat její platnost. A jak dlouho se to dá takhle držet? Má to nějaký dopad, vznikají škody, které nejsou malé. Narůstají lineárně do momentu, než by se stalo, že Korejci řeknou, že už tu nabídku neprodlouží. Pak by se to celé rozsypalo a vrátili bychom se o pět let zpátky. Takže vám neumím s jistotou říct, kdy je ten deadline, protože nevidím Korejcům do hlavy.

X Ptám se, jestli je to pět měsíců, nebo jde o rok?

Neumím říct. Můžu říct, kolik jsou náklady, jak lineárně rostou po dobu, kdy nám prodlužují nabídku. Ale neumím říct, jak dlouho to bude. A samozřejmě snaha Francouzů bude to hnát tak dlouho, až se to celé rozsype, začne to celé znovu a pak budou říkat, vyberte si nás bez soutěže. My jsme přece jediní vaši opravdoví kamarádi.

 X Říkal jste na začátku, že Francouzi nic nevyhráli v soutěžích. Ale většina zemí jde cestou mezivládních dohod. Třeba i Polsko, které uzavřelo dohodu s americkou vládou a Westinghousem. Ve světle toho, co se děje, se musím zeptat, jestli byl dobrý nápad vypisovat tendr na takto velkou a složitou zakázku? 

Jsou dva možné způsoby, jak si vyberete partnera na dodávku jaderné elektrárny. Buď si ho vyberete soutěží, nebo bez soutěže. Každá varianta má plusy a minusy. Cesta soutěže je složitější, komplikovanější a trnitější. Protože přece jen musíte dělat proceduru se třemi uchazeči, musíte studovat jejich technologie, mluvit s nimi, dávat jim poptávku, pak hodnotit jejich nabídky. Prostě je to minimálně třikrát komplikovanější. Do toho na konci máte dva neúspěšné, kteří fakt udělají pokud možno všechno pro to, aby to nedopadlo. Takže vedete de facto ještě s těmi neúspěšnými velkou přetlačovanou, až bych skoro řekl, válku. Takže z tohohle pohledu byste mohla říct, tak proč tedy děláte tendr, když je jednodušší ukázat prstem třeba na Francouze.

Ano.

X No ale to má to bé. Když se podíváte třeba na EDF, která v Hinkley Point v Anglii dneska říká, že elektřina z toho zdroje bude za 149 eur za megawatthodinu. Dostali to bez soutěže. V Polsku Westinghouse bez soutěže dostal elektrárnu a v žádosti o notifikací je až 135 eur za megawatthodinu.

X A vy říkáte, že máte…

Nechte mě to dopovědět, je to pro mě dost podstatné téma. Ve Francii chtějí stavět celou flotilu Francouzi, samozřejmě na svém území bez soutěže. A přání francouzské vlády a francouzského prezidenta, jako motivaci pro EDF, zní: zkuste to podstavit za 100 eur, ne víc, pokud možno. Oni na to říkají, že to spíš bude přes 100. Rosatom bez soutěže staví Paks v Maďarsku a notifikační studie mluví o ceně 90 až 100 eur/MWh. A nám z tendru vychází cena lehce pod 90. Mimochodem cena, za kterou se obchoduje baseload (stálá a předvídatelná poptávka po elektřině – pozn. red.) elektřiny v Německu v příštím roce, je 88 eur. To znamená, že máme velmi dobrý výsledek, a to jenom proto, že jsme soutěžili. 

Kdybychom nesoutěžili a ukázal bych prstem na Američany nebo na Francouze, tak máme gumový harmonogram, otevřená čísla, nebyl bych vám schopen říct, co ta elektrárna bude stát, a nakonec by ta elektřina byla za 130 nebo 140 eur anebo jako v Hinkley Point za 150 euro. A je potřeba si říct, že pro spotřebitele je rozdíl mezi cenou z Hinkley Point nebo z korejské elektrárny lehce pod 90 eur, tak delta je 49 eur/MWh. Těch megawatt hodin je 16 milionů, protože každý blok bude vyrábět 8 terrawatthodin, takže rozdíl v ceně elektřiny je 25 miliard korun každý rok. O tom se tady bavíme. Jestli je lepší ukázat prstem na jednoho a říct, je to geopolitické rozhodnutí, prostě moji kamarádi jsou tito, chrání mě před nějakým vojenským problémem, tomu rozumím, ale má to tuhle cenovku. 

 X Otázka ovšem je, jestli bude i na konci celého projektu Dukovan taková cena, jakou teď Korejci nabízejí…

Jistě, ale studuji to, co vidím v nabídkách.

ČEZ a malé reaktory

X Kromě toho, že chcete stavět nové bloky v Dukovanech, možná i v Temelíně, máte velké plány také s malými modulárními reaktory (SMR). Nedávno jste podali žádost o posouzení vlivu na životní prostředí k výstavbě dalších jaderných zdrojů v lokalitě uhelné elektrárny v Tušimicích na severu Čech. Jde právě o možnost stavby SMR?

Je to tak, že jsou to velmi slibné technologie. My si myslíme, že v České republice by se mělo do roku 2050 postavit asi osm tisíc megawattů jaderných zdrojů. A jsme přesvědčení, že by to měla být kombinace velkých bloků a malých modulárních reaktorů. Jednak proto, že je dobré nevsadit pouze na jednu kartu, a také proto, že ty malé modulární reaktory se hodí do lokalit, kde dnes máme třeba uhelné elektrárny. Tyto lokality jsou energeticky využitelné, mají připojení, pozemky, všechnu infrastrukturu. Tušimice je jedna z nich, kam se hodí zrovna menší reaktory.

Dělali jsme několik let analýzu jednotlivých technologií, které se vyvíjejí. Studovali jsme jich celou řadu, pak se to zúžilo na sedm možností, pak na tři a skončilo to tak, že jsme udělali partnerství se společností Rolls-Royce v rámci jejich dceřiné společnosti Rolls-Royce SMR a stali jsme se v březnu jedním z akcionářů. 

X Na malé modulární reaktory asi žádný tendr nebude?

Nebude. My jsme si strategicky vybrali Rolls-Royce SMR, dostali jsme na to bezpečnostní výjimku od české vlády a udělali jsme přímý výběr.

X Jste si jistí, že v zemi, kde se nepostaví pomalu ani obchodní centrum, protože nikdo ho nechce mít za svým domem, postavíte v nových lokalitách jaderné reaktory? Máte přece svou zkušenost třeba s lithiem, museli jste už přesouvat plán na zpracovatelský závod o 70 kilometrů dál kvůli odporu místních lidí. V Tušimicích tedy problém nebude?

Je to lokalita, která je na elektrárnu zvyklá. Souhlasím s vámi, že je potřeba pracovat s lokálním veřejným míněním, administrativou, s lokálními politiky. Je třeba jim to vysvětlovat. Je to práce, která je před námi, ale jsem přesvědčený, že to je potřeba.

Jestli se mě ptáte, zda jsem si jistý, tak akorát smrtí, která jednou přijde. Jinak si člověk v životě není jistý nikdy ničím. My už s lokálními politiky mluvíme. Nakonec v Tušimicích nepůjde o první malý modulární reaktor, ten by měl vzniknout v polovině 30. let v Temelíně vedle chladících věží. Plánujeme tam český modulární reaktor o velikosti 470 megawattů. Což není vůbec malé, je to skoro velikost těch nyní provozovaných dukovanských bloků. V Tušímicích děláme EIA až na 1500 megawattů, takže tam by se takové bloky vešly tři.

X Ekonomicky podle vás budou tyto malé reaktory dávat smysl?

Ekonomicky budou ty první určitě o něco dražší. A čím jich bude víc, budou levnější. Protože u malých modulárů se pracuje s tím, že úspora je z rozsahu počtu bloků. První modulární reaktory, které budou uvedeny na světě do provozu, budou v Ontariu v Kanadě. Podepsali kontrakt na několik bloků a je vidět, že první je dražší než druhý a ten je dražší než třetí. Jejich cena klesá docela významně. A úplně stejný efekt bude, věřím, u těch bloků Rolls Royce SMR. Postupně se chceme dostat do srovnatelných cen. Vedle toho jsou bloky výhodné, protože jsou líp řiditelné v soustavě. 

Proč mají české domácnosti jedny z nejvyšších účtů za elektřinu v EU? Jak by se dala elektřina zlevnit? Jaké výhody a nevýhody by mělo zestátnění ČEZ? Proč se vedení firmy nebrání windfall tax a nehrozí Česku blackout, když se vypnou uhelné elektrárny?

 X X X

 Evropská komise zhoršila letošní výhled růstu české ekonomiky. Inflace má ale podle prognózy zvolnit

Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta.

 Komise očekává, že růst české ekonomiky bude tažen především domácí poptávkou. Obnovení růstu reálných mezd pomohlo k tomu, že spotřeba domácností se stala opět hlavním pohonem ekonomické aktivity, přestože se důvěra spotřebitelů snižuje.

Vnější prostředí zůstává složité kvůli zpomalení tempa růstu u hlavních obchodních partnerů a pokračujícím obchodním sporům, což tlumí přínos exportu. Inflace se postupně snižuje díky utlumení cen energií, zatímco ceny služeb a potravin se zvyšují.

Veřejné finance by měly zůstat stabilní i po odeznění mimořádných vládních opatření, dodala komise.

Míra inflace v letošním roce v České republice zvolní na 2,2 procenta z loňského tempa 2,7 procenta, uvádí prognóza. V příštím roce tempo růstu spotřebitelských cen podle odhadu Evropské komise zpomalí na dvě procenta. I přes zrychlení hospodářského růstu se očekává, že míra nezaměstnanosti zůstane v nadcházejících dvou letech stabilní na úrovni 2,6 procenta, což je jedna z nejnižších hodnot v EU.

Mezinárodní měnový fond v dubnu zhoršil výhled růstu české ekonomiky na 1,6 procenta, zatímco v listopadu počítal s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst HDP o 1,8 procenta.

České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník.

Ministr financí Zbyněk Stanjura dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené 20procentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil.

Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.

 X X X 

 Přijde Česko o miliardy? Zákon o lobbování je neústavní paskvil, tvrdí senátorka Kovářová

Zákon o lobbování, který má podle vlády zamezit korupci a posílit transparentnost legislativního procesu, může narazit v Senátu. Garanční ústavně-právní výbor horní komory dnes doporučil návrh neschválit. Silnou kritiku během projednání vznesla senátorka Daniela Kovářová, podle níž je návrh neústavní, neefektivní a představuje jen drahý alibismus kvůli čerpání evropských peněz.

Podle Kovářové je nejproblematičtější částí zákona povinnost poslanců a senátorů evidovat své kontakty s lobbisty. „Požadovat po zákonodárcích, aby hlásili, s kým jednali, je v rozporu s ústavním právem na mlčenlivost. Mandát je nezávislý a žádný zákon nemůže ukládat takovou povinnost,“ uvedla.

Zpochybnila také smysl rozšiřovat zákon na profesní komory, jako je například Česká advokátní komora, a přirovnala ho k „velmi nákladnému způsobu, jak dosáhnout na peníze, které ani nepotřebujeme“. Přijetí regulace lobbování do poloviny letošního roku je totiž jedním z předpokladů pro vyplacení zhruba 15 miliard korun z Národního plánu obnovy. „Velmi jsem zvažovala možnost pozměňovacího návrhu, ale v téhle pokrytecké situaci, kdy bude schválen tento naprosto neúčinný zákon, který považuji za paskvil, to nemá smysl,“ dodala.

Kovářová dále varovala před tím, že výklad některých klíčových pojmů zákona, jako je „soustavnost“, bude zcela záviset na metodickém pokynu ministerstva, což označila za legislativní nesmysl. „Zákon neví, co chce regulovat, a čeká, že mu to ministerstvo dopoví. To je právní paradox,“ řekla.

Lobbistická stopa

Zákon vymezuje lobbování jako činnost směřující k přímému ovlivnění postupu veřejných činitelů – tzv. lobbovaných – při přípravě, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, koncepčních dokumentů či centrálních opatření obecné povahy. Lobbovanými mají být například prezident, poslanci, senátoři, členové vlády, jejich náměstci, vedoucí kanceláří ústavních činitelů a členové bankovní rady ČNB.

Senátní ústavně-právní výbor nedoporučil schválení nového zákona o regulaci lobbování Foto: Eva Paseková

Hlavním nástrojem regulace má být veřejný registr vedený ministerstvem spravedlnosti. Do něj budou muset lobbisté před zahájením své činnosti oznámit, v čím zájmu jednají. Pravidelně – každého půl roku – budou také povinni vkládat veřejná prohlášení o své činnosti. Návrh rovněž počítá se sankcemi za porušení zákonných povinností až do výše jednoho milionu korun nebo tří procent aktiv firmy. Součástí předlohy je i zavedení tzv. lobbistické stopy. Zákonodárci budou muset uvést, zda jejich návrhy vznikly na základě lobbistického kontaktu.

Goláň: Lobbisté mě kvůli zákonu kontaktovali

Předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) připomněl, že návrh zákona je výsledkem dlouhého vyjednávání a řady úprav. Upozornil, že lobbistické aktivity jsou běžnou součástí demokratických systémů a že nový zákon má přinést větší transparentnost. Zmínil rovněž, že se při projednávání návrhu setkal s pokusy lobbistických skupin ovlivnit jeho podobu. „Něčím jsme začali, regulaci potřebujeme. Cílem zákona není tuto činnost stigmatizovat, ale nastavit jí pravidla,“ uvedl.

Podporu návrhu naopak vyjádřila senátorka Adéla Šípová (Piráti), která předložila dva pozměňovací návrhy. Prvním chtěla rozšířit zákon na asistenty zákonodárců, kteří podle ní hrají klíčovou roli při přípravě legislativy. O tuto variantu se bojovalo už v Poslanecké sněmovně. „Mnozí asistenti jsou experti a důležitou součástí rozhodovacího procesu. Pokud je zákon nebude evidovat, vytváří se prostor pro obcházení pravidel,“ uvedla.

Druhý návrh počítal s evidencí pouze tzv. úspěšného lobbingu. Tedy takového, který měl přímý dopad na podobu legislativy. Cílem mělo být snížení administrativní zátěže a soustředění pouze na podstatné vlivy. Ani jeden z návrhů ale ve výboru neprošel.

Kritika z více stran, zákon míří na plénum

Pro zákon hlasovali pouze tři senátoři. Většina členů výboru se zdržela nebo byla proti. Kritické hlasy zazněly i od senátorky Jany Zwyrtek Hamplové (nezávislá), která poukázala na výkladovou neurčitost zákona a na riziko zahlcení právního řádu dalším formálním předpisem bez reálného dopadu.

Senátor Zdeněk Hraba (ODS) vyjádřil pochybnosti o samotné efektivitě návrhu. Podle něj zákon nezajistí větší ochranu před korupcí, a navíc jeho přijetí neprovází skutečné odborné či společenské přesvědčení. „Nikdo nepředložil jediný důvod, proč by měl být tento zákon přijat, kromě toho, že na něj jsou navázány dotace z Evropské unie. To není argument pro kvalitní legislativu,“ uvedl s tím, že se hlasování zdrží.

Zodpovědnost nesou zákonodárci

Pochybnosti má i Miroslava Němcová (ODS). Ta připomněla, že odpovědnost za kvalitu zákonodárného procesu nesou přímo zákonodárci. Vzpomněla na období, kdy lobbistické zásahy do legislativy probíhaly bez jakékoliv kontroly, a proto považuje snahu o zavedení pravidel za důležitou.

Současně však varovala, že každá zákonná úprava musí být promyšlená a smysluplná: „Zodpovědnost máme nést my, ne přenášet ji na další formality. Veřejnost zajímá, kdo skutečně rozhoduje. K tomu nám žádná evidence sama o sobě nepomůže.“

Zákon nyní míří na plénum Senátu. Jeho další osud zůstává nejistý. Řada senátorů dává najevo, že ačkoliv podporují vyšší transparentnost, současnou podobu normy považují za nevyhovující. I kritici zákona ve výboru ale připouštěli, že Senát jako celek s ohledem na rozložení sil ve středu normu schválí. 

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Nedbalost! Kárný senát odvolal pražského žalobce Solara, šlo o 26 milionů

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) dnes kvůli nedbalosti odvolal z funkce pražského státního zástupce Marka Solara. Ten podle kárné žaloby v roce 2019 nereagoval na opakované výzvy švýcarské prokuratury k prodloužení blokace jednoho milionu švýcarských franků. Výsledkem byla ztráta těchto peněz, které mohly pocházet z trestné činnosti. V přepočtu šlo o zhruba 26,5 milionu korun.

„Státní zástupce musí mít základní přehled o spisu a věci, kterou vede,“ řekl předseda kárného senátu Petr Mikeš. Kdyby si Solar prošel spis a našel aspoň některou ze švýcarských urgencí, mohl škodě zabránit. Solar dosud působil u Vrchního státního zastupitelství v Praze. Proti dnešnímu rozhodnutí se nelze odvolat, v úvahu připadá jen ústavní stížnost.

Řízení soud přerušil v září 2023 kvůli podezření, že se Solar mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci. Tím se začali zabývat detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu, dozor vykonávalo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Jeho náměstek Radek Bartoš ale potvrdil, že prověřování skončilo bez obvinění – podle policie Solarovo jednání nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu, ale může jít o kárné pochybení.

„Státní zástupce opatření posoudil jako zákonné a důvodné, prověřování bylo provedeno v potřebném rozsahu. Neshledal důvody pro jeho zrušení,“ uvedlo VSZ Olomouc ve veřejném prohlášení. Případ se tak vrátil zpět ke kárnému senátu NSS.

Kárná žaloba kvůli alkoholu

Celá záležitost se týká jara 2019, kdy švýcarská prokuratura oslovila pražské vrchní státní zastupitelství s dotazem, zda má být nadále blokován milion švýcarských franků, které byly dříve zabaveny na žádost Česka v rámci vyšetřování údajné manipulace s IT zakázkami státního podniku Lesy ČR. Žalobce Solar měl věc na starosti, ale podle kárné žaloby na výzvy nereagoval. Švýcarsko pak zajištění zrušilo.

Marek Solar čelil v posledních dvou letech před kárným senátem i jiným prohřeškům. Letos NSS potvrdil, že se v práci odmítl podrobit dechové zkoušce i odběru krve v nemocnici, což odůvodňoval tlakem a šikanou ze strany nadřízených. Kárný senát mu za to opět snížil plat o 15 procent na jeden rok.

Stejný postih mu NSS uložil už loni v březnu kvůli jinému incidentu. Solar tehdy překročil povolenou půlhodinovou pauzu na oběd o 40 minut a při následné dechové kontrole mu dvakrát naměřili více než 1,5 promile alkoholu. Odmítl také krevní test. Sankce byla výsledkem dohody se státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, jeho nadřízenou. Eva Paseková , ceskajustice.cz