Evropská komise podala žalobu na Slovensko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Země podle Bruselu ani po opakovaných výzvách nezajistila plnou ochranu práv osob zadržených policií. V rozporu s unijními pravidly zůstává nejasné, zda si podezřelí mohou přizvat obhájce ještě před prvním výslechem, a to i v případech, kdy jim ještě nebylo formálně sděleno obvinění.
Evropská komise upozornila na problémy ve slovenské právní úpravě už v červnu 2023. Vytkla jí zejména nesprávné vymezení rozsahu směrnice a nepřiměřené výjimky z práva na obhájce. Po obdržení odpovědi následovalo v listopadu téhož roku tzv. odůvodněné stanovisko a v červenci 2024 i jeho dodatek, protože Slovensko mezitím změnilo legislativu. Tyto změny ale nebyly dostatečné.
Komise konstatuje, že na Slovensku stále přetrvávají pochybnosti o právech osob, které jsou podezřelé, ale zatím formálně neobviněné. Není jasné, v jakých fázích řízení mají tito lidé nárok na konzultaci s právníkem a zda jsou jejich práva dostatečně chráněna už v počátečním stádiu trestního řízení.
O jaké standardy jde?
Směrnice 2013/48/EU je jednou ze šesti norem, které tvoří rámec EU pro minimální procesní záruky v trestních řízeních. Mezi tyto standardy patří například:
právo být informován o obvinění, právo na tlumočení a překlad, právo na obhájce, právo mlčet a nevypovídat proti sobě, ochrana nezletilých v trestním řízení, přístup ke spisu.
Pokud Soudní dvůr Evropské unie dá Komisi za pravdu, bude muset Slovensko upravit svou legislativu tak, aby odpovídala nejen liteře směrnice, ale také její účinné ochraně práv jednotlivců v praxi. Formální transpozice unijní legislativy členskými státy nestačí – důležitá je i její faktická účinnost a srozumitelnost pro osoby, kterých se dotýká. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
LIDOVÉ NOVINY O VELKÉ CENĚ MOTOREK V BRNĚ
NA MotoGP SE PRODĚLÁVALO, VĚTŠINA PENĚZ ŠLA DO CIZINY,
ZAHRANIČNÍM POŘADATELŮM
LETOS VLOŽILA NA GP I BANKA CREDITAS Z OLOMOUCE STO MILIONŮ
Lidovky: Velké ceny jsou jak sedmikrásky nad Brnem, vládní koalice platí motorky ve veřejném zájmu
Je to veliká sláva. Do Brna se vracejí závody MotoGP. A to s velkou podporou veřejných rozpočtů, jen letos je to 170 milionů korun. Sto milionů dá stát prostřednictvím Národní sportovní agentury (v příštích dvou letech též po sto milionech) a po 35 milionech věnují Jihomoravský kraj a město Brno. Pořadatelé uvádějí, že rozpočet na jedny závody je 320 milionů korun. Kdo by se neradoval, za ty peníze? Radost musí mít hlavně pořadatelé.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková si pochvalovala, že je mnohem lepší, když Brno není pořadatelem Velké ceny jako v minulosti. Když v roce 2020 Velká cena končila, myslela si paní primátorka, že je to naposledy. A vidíte, něco, co bylo před pěti lety naprosto neúnosně předražené a nevýnosné, je nyní, za vlády brněnských rozpočtových jestřábů, patrně ziskové.
Proč? To se nedovíme, víme jen, že je skvělé, že Brno a kraj už nejsou pořadateli. Skeptik řekne, že veřejné instituce musely veřejně účtovat, tedy nebylo možné lhát o tom, jak jsou závody nerentabilní. Dnes paní Vaňková nemusí ani lhát, nemusí totiž říkat vůbec nic.
Když Grand Prix v Brně končila, mnohé debaty se točily kolem takzvaného zalistovacího poplatku, vlastně licence, kterou udělovala promotérská společnost. Mluvilo se o čtyřech až šesti či dokonce devíti milionech eur za ročník. Kolik je to letos? Nevíme, paní Vaňková to ví, ale prý nám to nesmí prozradit. Proč také, vždyť je to problém soukromých firem a do toho nám, smrdutým občanům, nic není, stát, kraj a město „jen“ platí. Není to krásné?
Neživotaschopná akce úžasnou atrakcí
Vlastně jen škarohlíd a nenapravitelný dezolát či russák se může tázat, co se stalo, že z naprosto nerentabilní a neživotaschopné akce se stala tak úžasná a výhodná atrakce. Které parametry se změnily? Do Velké ceny se zapojilo i město, motorky budou i na náměstí v centru. Že by v tom byla ta epochální změna? Kdo by měl ještě pochyby, toho přesvědčí šéf Autoklubu ČR Jan Šťovíček: „Ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou chystáme obsáhlou ekonomickou studii. Chceme představit tvrdá data, která vyčíslí přínosy naprosto přesně. Závody ještě ani nezačaly a už teď jsme na daních odvedli desítky milionů do státního rozpočtu.“
Podobné studie lze vypracovat k libovolnému sportovnímu podniku, jen realita je poněkud méně růžová, než nám ji vykreslí studie s parametry na objednávku, ostatně optika pořadatele musí být nutně jiná než pohled veřejných rozpočtů. Žádná studie nevyčíslí náklady pro obyvatelstvo, které je obětí podobných akcí, ať už jen proto, že bydlí v místě vystaveném hluku podobných „radostí“, nebo proto, že akce ucpe většinu komunikací. Ostatně obyvatelé Hamburku odmítli v referendu pořádání olympiády asi z čiré hlouposti, ignorance a zpátečnictví. Ti němečtí hlupáčci si nechtěli vydělat a užít si podobně velkolepě jako s Velkou cenou Brňané.
V případě Grand Prix České republiky v Brně si též povšimněme ochabnutí boje proti dotačním baronům, motorky v tomto případě vlastně představují kulturu jemně smíšenou s motosportem. Taková akce zkrátka zušlechťuje populaci. Věcnou diskusi nečekejme, zvláště ne letos, když se motorky dají využít v rámci předvolební kampaně.
Krátké shrnutí problému pro potřeby koalice Spolu by mohlo znít asi takto: Zlý populista Babiš, když ještě vládl, odmítl přispět na demokratickou motoristickou akci. Hodný, spravedlivý a rozpočtově odpovědný kabinet Petra Fialy ale podnik, výdělečný jen pro vybrané, zachránil. Ať žije Velkobrno sobě!
X X X
Rossi spadl a fotograf měl vyděláno na rok. Paulíček vystavuje 60+1 snímek
Zpestřením programu motocyklové Grand Prix pro fanoušky může být výstava fotografií brněnského autora Marka Paulíčka, dlouholetého fotografa mistrovství světa, v Technickém muzeu v Brně. Ke svým šedesátým narozeninám vybral Paulíček šedesát snímků z prostředí MotoGP a superbiků plus jeden záběr Valentina Rossiho a jeho pádu na trati v Brazílii navrch. Obrázky naleznete v galerii.
Motocykly Paulíček fotografuje přesně třicet let, po roce 2000 se stal držitelem stálé akreditace pro celý šampionát MotoGP. Díky tomu byl i v roce 2004 u trati v brazilském Riu, kde mu i náhoda „přihrála“ jeho nejúspěšnější snímek.
„Valentino Rossi tam po třech letech spadl v závodě a nikdo jiný než já u toho nebyl. Tehdy fotka obletěla světová média, byla všude, Valentino ji použil v jedné ze svých knih. A já jsem také vydělal slušné peníze,“ ohlíží se brněnský šedesátník. S kolegou, s nímž tehdy pracoval, inkasovali na 300 tisíc korun. „Kamarád mi poradil, abych fotku neprodal agenturám, ale každému z médií zvlášť. To se osvědčilo. Vydělal jsem na celý rok focení mistrovství světa,“ vypráví Paulíček.
Přiznává, že velkou roli sehrála jeho pověstná bohorovnost, která ho v životě provází. „Šel jsem fotit na místo nejblíž boxům. Byl tam stín, bylo to blízko vodě, to mi vyhovovalo, tak jsem to ‚zapíchl‘ tam. Pak ‚Vale‘ přímo přede mnou lehnul,“ usmívá se fotograf.
Snímků, k nimž má osobní vztah, má ale na výstavě daleko víc. Rossiho fotil často, tedy i při jeho vítězstvích v Brně. Svět MotoGP dokumentoval jak při dění na trati, tak mimo ni. Vyfotil samozřejmě i Jakuba Kornfeila při jeho oslavě 3. místa na Masarykově okruhu v roce 2018.
K českým jezdcům Paulíček měl a má srdečné vztahy. „Nejvíc asi ke Kubovi Smržovi, kterého znám od jeho začátků. Velcí přátelé jsme byli s nebožtíkem Jardou Hulešem, s nímž jsme se navyváděli hodně vylomenin. Vážím si toho, že na moji vernisáž přijel na otočku z Prahy Lukáš Pešek, v Kornfeilově životopisné knize jsou jenom moje fotky. Akorát kdo si knížku koupí, ten v ní žádné neuvidí, protože Kuba je všechny umístil za QR kódy. Už to dělal moderně,“ líčí držitel akreditace i na právě probíhající Grand Prix.
Jeho výstava je prodejní, výtěžek poputuje na konto dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno.
Základní cenou každé fotografie je 1 500 korun a například Rossiho pád už svého majitele za blíže neupřesněnou cenu má. Stejně tak obrázek, na němž se zdraví český jezdec Karel Hanika s legendárním pilotem Nikim Laudou, se již prodal, a to za 15 tisíc korun.
Výstava je otevřena do konce září. Tou dobou bude Paulíček ještě stále brázdit evropské okruhy. Letos už se zúčastnil závodů v Nizozemsku a v Německu, po Brnu se vydá do Rakouska, Maďarska, Misana a Valencie.
Na každém z okruhů má svoje oblíbené místo. „Rád fotím na Red Bull Ringu v Rakousku, taky v portugalském Portimau, miluju italské okruhy nebo australský Phillip Island. Úžasné je to ve španělském Jerezu, kde je ráno naprosto čistý vzduch a dají se tam pořídit úžasné fotky. Naopak v Itálii na Monze se vzduch odpoledne třepe tak, že jsou fotky často mázlé,“ říká.
Poslední dobou si Paulíček oblíbil i focení fotbalu v Ořechově u Brna, kde žije. Stal se i fanouškem tamního týmu, hrajícího jihomoravskou 1.A třídu. „Kluci z mančaftu jsou super kolíci, ožil jsem mezi nimi. Trénuje je bezvadný chlap Bohdan Ryšavý. Z fotbalu je u nás v Ořechově pěkný boom a fotit ho je zase něco jiného než dělat motorky,“ líčí veterán řemesla.
I po třiceti letech ho focení stále baví. „Pokaždé se hrozně těším na to, jak se vrátím domů, stáhnu si fotky do počítače a podívám se, co jsem vyfotil. To mě naplňuje. I když fotím na menších závodech, jsem napnutý, co z toho vyleze,“ přiznává.
X x x
PLÁN MOTORISTŮ DO VOLEB
Škrty neziskovkám, úspory, vyrovnaný rozpočet, Motoristé ukázali program
Pozvednout své preference se na sněmu v Olomouci, který nazvala jako krizový, pokusili Motoristé sobě. „Voliči chtějí sílu, nechtějí výmluvy,“ řekl šéf strany Petr Macinka. „Naše strana nevzkvétá,“ přiznal. Parafrázoval tak slova exprezidenta Václava Havla, který po pádu komunismu mluvil o tom, že naše země nevzkvétá.
„Přál bych si, aby skončila defenziva, ve které jsme,“ řekl Macinka.
Motoristé sobě ve volebmím programu , který zveřejnili na sněmu, slibují třeba do čtyř let vyrovnaný rozpočet.
Škrty neziskovkám, úspory a vyrovnaný rozpočet
K němu se chce strana dostat třeba omezením provozních výdajů či seškrtáním dotací na obnovitelné zdroje a pro politické neziskové organizace.
Motoristé sobě také odmítají emisní povolenky a další zelená, z jejich pohledu ideologická opatření.
„Emisní povolenky ETS 2 znamenají, že se Evropská unie rozhodla chovat jako Sovětský svaz,“ tvrdil europoslance Filip Turek.
Celostátní volební lídr Motoristů sobš bude o co nejlepší volební výsledek strany zápolit ve Středočeském kraji, kde se utká s ministrem vnitra a šéfem STAN Vítem Rakušanem, ministrem dopravy Martinem Kupkou reprezentujícím ODS a koalici SPOLU, šéfem SPD Tomiem Okamurou, exministrem školství Robertem Plagou, který tu bude jedničkou hnutí ANO a Janou Bobošíkovou za hnutí Stačilo!
„Není to sbírka líbivých hesel. Náš program je ambiciozní, ale je naplnitelný,“ prohlásil v Olonouci Macinka.
Přiznal, že je nervózní. Ale dodal, že spíš proto, že v nejbližších hodinách čeká, že se podruhé stane otcem.
Dlouholetý spolupracovník bývalého prezidenta Václava Klause povede Motoristy sobě na jižní Moravě, kde se utká i s premiérem a předsedou ODS Petrem Fialou či šéfkou poslanců ANO Alenou Schillerovou.
Po loňských eurovolbách, ve kterých společně s hnutím Přísaha Roberta Šlachty Motoristé sobě zazářili, získali 10,26 procenta hlasů a měli ambice převzít pravicové voliče ODS.
Nyní ale zatím průzkumy veřejného mínění další úspěch strany při volbách do Sněmovny moc nenaznačují.
„Motoristé sobě nepodpoří žádné zvyšování daní,“ řekl na sněmu volební lídr Motoristé sobě v Praze, bývalý občanský demokrat Boris Šťastný.
Strana podle něj podpoří posun hranice pro vstup do režimu DPH ze dvou na pět milionů korun. Navrhuje také, aby podnikatelé a firmy do ročního obratu 12 až 50 milionů ročně odváděli DPH pouze ze zaplacených faktur.
„To, co nabízím, jsou škrty,“ doplnil ho ekonom Vladimír Pikora. „Chceme politické neziskovky, aby chodily do škol? Ode mě tito lidé neuvidí ani korunu,“ řekl Pikora při představování programu. Motoristé sobě chtějí zrušit i post ministra pro evropské záležitosti. „Škrty, škrty, škrty,“ zakončil své vystoupením volební lídr strany v Ústeckém kraji.
V NATO chtějí Motoristé sobě zůstat, investice do obrany ve výši 5 procent HDP mají za nereálné
To, jestli se do Sněmovny dostanou Motoristé sobě, může být docela podstatné pro hnutí ANO Andreje Babiše, jemuž dávají průzkumy šanci volby vyhrát.
Z potenciálních partnerů mezi opozičními stranami právě jen Motoristé sobě nezpochybňují členství v NATO, zatímco SPD i Stačilo! chtějí referendum o členství v Severoatlantické alianci i v Evropské unii.
V NATO chtějí Motoristé sobě zůstat, zároveň ale říkají, že investice do zbrojení ve výši 5 procent HDP jsou pro Českou republiku nereálné.
Prosazují i zavedení plošného, dobrovolného, vojenského výcviku.
Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která je lídrem Motoristů sobě v Královéhradeckém kraji, řekla, že cílem strany je malý a bezpečný stát, která nebude šikanovat zákonnými úpravami. Odmítla migrační pakt Evropské unie i kvóty pro přijímání nelegálních migrantů.
Macinka plánuje schůzku s Šlachtou
Macinka na sněmu novinářů řekl, že se chce setkat s předsedou Přísahy a senátorem Róbertem Šlachtou.
Po roztržce mezi nimi oba avizovali, že do voleb půjdou jimi vedená uskupení zvlášť. Nyní se spekuluje o možné změně krátce před termínem uzavření kandidátek.
„Spoustu lidí o tom mluví, spoustu lidí si o tom povídá, z médií vychází různé věty nebo domněnky. Takže já jsem se v této věci bavil s Róbertem Šlachtou, telefonovali jsme si. A aby tady tyto spekulace neběhaly okolo nás bez nás, tak jsme se domluvili, že se příští týden hned zkraje někde setkáme a promluvíme si,“ řekl Macinka.
„Republiková rada Přísahy rozhodla, že budeme v podzimních volbách kandidovat samostatně, s čistým štítem a s vlastním programem,“ uvedl pro iDNES.cz Šlachta.
O podpoře Motoristů sobě naopak nformovala Strana soukromníků.
Necelé tři měsíce před volbami se v průzkumech Motoristé sobě pohybují pod pětiprocentní hranicí, jejíž překročení je nutné pro vstup do Sněmovny.
X X X
Během ohňostroje v Düsseldorfu vybuchly dvě střely příliš nízko, jedna zasáhla dav. Zraněných je 19 lidí
Po brzkém odpálení raket ohňostroje na veletrhu v německém Düsseldorfu bylo zraněno 19 lidí, z toho čtyři vážně, informovala v sobotu německá média. Pořadatelé poté letošní ročník akce ukončili dříve a nyní zvažují, zda ji pořádat i příští rok.
Incident se v západoněmeckém městě odehrál v pátek před 23.00 na akci Rheinkirmes na břehu Rýna. Svědci podle deníku BR24 uvedli, že vybuchly nejméně dvě střely příliš nízko nad zemi a alespoň jedna z nich zasáhla dav lidí. Po explozích a dvou silných tlakových vlnách se lidé z VIP zóny dali na útěk, dodal web Euronews.
V pražském bytě se zranili čtyři lidé. Zřejmě vybuchla zábavní pyrotechnika, uvedli hasiči
Na místo podle BR24 přijelo asi 80 hasičů a záchranářů, kteří zraněné, mezi nimi i jedno dítě, ošetřili. Příčinou neštěstí mohla být převrácená krabice s ohňostroji, to nyní bude vyšetřovat policie.
„Myslíme na zasažené lidi a jejich rodiny. Všem raněným přejeme brzké zotavení. Nehody hluboce litujeme,“ citovala agentura AP mluvčího hasičů Petera Dietlmaiera.
Desetidenní düsseldorfský veletrh nabízí atrakce v zábavních parcích, show s tisíci bezpilotními letouny a právě ohňostroje. Odehrává se na levém břehu Rýna naproti historické části města a měl končit tuto neděli.
X x x
V NĚMECKU PROTI ZBRANÍM U LIDÍ
Zákaz nožů a zbraní v hromadné dopravě. Berlín nasazuje i namátkové kontroly
Berlínská policie nyní může provádět kontroly, aniž by měla konkrétní podezření, že někdo u sebe má zbraň.
V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích platí ode dneška zákaz nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím.
Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, loni jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví útoků meziročně přibylo o více než deset procent. Nový berlínský zákaz se vztahuje na všechny druhy nožů, včetně kuchyňských či kapesních, a na plynové a signální pistole. Zvláštní pozornost se soustředí na vystřelovací a zavírací nože, které jsou podle německých médií obzvlášť oblíbené u některých skupin mladých mužů.
Kromě prostředků hromadné dopravy platí zákaz také na vlakových nádražích a nástupištích, nikoli ale na autobusových a tramvajových zastávkách. Výjimku ze zákazu dostali policisté, záchranáři a hasiči, ale například i zaměstnanci restaurací na nádražích. Povolen je také převoz nově koupených a ještě zabalených nožů.
Reakce na smrtelný útok
Cílem nové vyhlášky je především usnadnit práci policii. Ta nyní může provádět kontroly, aniž by měla konkrétní podezření, že někdo u sebe má zbraň. Namátkové kontroly dříve možné nebyly. Pokud zbraň policisté odhalí, mohou ji zabavit a ve správním řízení pak může její majitel dostat pokutu až do 10 000 eur (zhruba 250 000 Kč).
Berlín, který je hlavním městem a zároveň spolkovou zemí, se rozhodl k zákazu přistoupit v reakci na smrtelný útok nožem z 12. dubna. Ve stanici metra Charlottenburg na západě města tehdy hádka dvou mužů skončila smrtí jednoho z nich. Útočník použil právě nůž. Policie jej postřelila. Nejednalo se ovšem o ojedinělý případ. Například v únoru utrpěl bodné zranění při napadení na nádraží příměstské dráhy ve čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf 28letý Čech, který se vložil do sporu jiných dvou lidí a chtěl jej zřejmě urovnat.
Sama berlínská správa zdůvodnila nutnost opatření nárůstem počtu útoků nožem. Loni jich bylo podle statistiky policie hlavního města 3412, tedy druhý největší počet v dlouholetém srovnání. Útoků nožem ale podle statistik přibývá v celém Německu. V loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii nebezpečného a vážného ublížení na zdraví jich bylo meziročně o deset procent více. Už mezi lety 2023 a 2024 byl nárůst rovněž zhruba desetiprocentní.
Bude zákaz platit v celém Německu?
Dosud v Berlíně platil zákaz nožů na některých místech spojených s vyšší kriminalitou, konkrétně v parku Görlitzer Park a na křižovatce Kottbusser Tor ve čtvrti Kreuzberg a na náměstí Leopoldplatz ve Weddingu. Podobné plošné zákazy jako nyní Berlín už dříve vydaly některé jiné spolkové země, například Hesensko či Hamburk, další to plánují.
Členka berlínské zemské vlády zodpovědná za vnitro Iris Sprangerová nyní vyzvala, aby se přidaly všechny spolkové země, a zákaz nošení nožů a dalších zbraní v hromadné dopravě tak platil po celém Německu. „Zbraně a nože nemají ve veřejném prostoru a v hromadné dopravě co dělat,“ řekla Sprangerová. Pro dálkovou železniční dopravu platí zákaz nošení zbraní včetně nožů v Německu už dlouho, ceskajustice.cz
X X X
Rusko v noci sestřelilo téměř stovku dronů. Ukrajina čelila jejich náletům na jihovýchodě země
Ukrajina i Rusko v pátek informovaly o dalších nočních nepřátelských dronových náletech. Ruské ministerstvo během noci a ráno hlásilo sestřelení téměř stovky ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajinské letectvo nad ránem oznámilo, že Rusové útočili 35 drony, z nichž 11 protivzdušná obrana sestřelila a dalších šest, které Kyjev označil za imitace úderných dronů, odrazila elektronicky. Nejméně dva lidé na Ukrajině kvůli ruským útokům zemřeli.
„V důsledku ruského útoku zahynul ve Stepnohirské hromadě čtyřiašedesátiletý člověk… V několika vícepodlažních budovách vypukl požár,“ napsal šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na platformě Telegram.
Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice. Rusové podle Federova na Stephnohirskou hromadu útočili řízenými leteckými pumami KAB.
Při útoku ruského dronu v Pavlohradském okrese Dněpropetrovské oblasti zahynul jeden člověk a další dva byli zraněni, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastního šéfa Serhije Lysaka a ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja. Podle nich byl zabit strojvedoucí vlaku.
Rusové v noci na pátek zaútočili i na město Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde utrpěli zranění čtyři lidé, píše server Ukrajinska pravda. Rusové poškodili podle místní správy několik obytných domů, lékařskou ordinaci a vzdělávací centrum.
V Chersonu na jihovýchodě země ruský dron zasáhl auto, ve kterém jel místní rabín Josef Volf s manželkou a malou dcerou. Vyvázli nezraněni, informoval vrchní rabín Ukrajiny Moše Asman.
X x x
Česko i Slovensko řeší platy soudců. Politické zásahy mohou porušovat právo Evropské unie
Politické zásahy do soudcovských platů, které podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho odporují rozhodnutí Ústavního soudu i právu EU, byly jedním z hlavních témat jednání s jeho slovenským protějškem Františkem Moznerem. Oba se sešli tento týden v Brně. Mozner je ve funkci od letošního května.
Dlouholetá spolupráce obou soudů fungovala i za předchozího předsedy slovenského Nejvyššího soudu Jána Šikuty. Česká a slovenská soudní reprezentace se pravidelně setkávají také v rámci pracovních jednání trestních a civilních kolegií. Blízkost právních řádů obou zemí umožňuje detailní debatu o legislativních změnách i vývoji judikatury.
Nezávislost justice, ale také AI
Šéfové obou institucí diskutovali o organizaci soudnictví, nezávislosti justice, spravedlivém procesu i o vnímání soudní moci veřejností. Tématem byla také umělá inteligence a její využití v soudní praxi – včetně rizik, která s sebou přináší.
Jedním z hlavních bodů debaty byla i otázka platů soudců a politických zásahů do této oblasti. „Nejsmutnější okolností na současné debatě k zásahům do platů soudců je skutečnost, že politické zásahy jdou zjevně proti nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu. A dokonce jsou vážné indicie o rozporu s primárním právem Evropské unie,“ uvedl Petr Angyalossy. Podle něj by soudní spory nebyly nutné, kdyby nedocházelo k opakovaným nekoncepčním změnám fungující legislativy.
Mozner: Od boje s organizovaným zločinem až na Nejvyšší soud
František Mozner patří mezi respektované osobnosti slovenské justice s rozsáhlou zkušeností v oblasti trestního práva. Soudcem se stal v roce 2008 po téměř deseti letech působení na prokuratuře, kde se specializoval mimo jiné na boj s organizovaným zločinem. Jeho profesní dráha vedla přes Okresní soud v Košicích a Krajský soud v Prešově až k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, kde se postupně vypracoval na předsedu trestního kolegia.
Od roku 2021 stál také v čele Sdružení soudců Slovenska, které se aktivně vyjadřovalo k aktuálním otázkám nezávislosti justice a právního státu. Do funkce předsedy slovenského Nejvyššího soudu byl jmenován v květnu 2025. Jeho nástup do čela instituce přichází v době, kdy se i slovenská justice potýká s tlakem na reformy, digitalizaci a zvýšení důvěry veřejnosti.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Blamáž Trumpa a Rutteho – pokračování
Ve svém příspěvku Teče Trumpovi a Ruttemu do bot? Čeká je blamáž? Jsem vyslovil přesvědčení, že se neobávám, že by brazilský prezident Lula, známý svou jednoznačnou podporou Putinovi a Rusku a jako klíčového politika a země Globálního jihu, jehož síla se koncentruje v uskupení BRICS, které co do počtu obyvatelstva, ale i ekonomického rozsahu již převyšuje západní země sdružené v G7, uhnul agresivním výhružkám Trumpa a Rutteho proneseným v teatrálním představení z jeviště Oválné pracovny, kde bylo vysloveno ultimátum 50 dnů k uzavření příměří tedy do 2. září tohoto ruku s následkem uložení sekundárních 100% sankcí těm zemím, které odebírají produkty, zejména plyn a ropu z Ruska.
Jen pro informaci ctěným sledovatelům této našimi čtenáři, ale i světem sledované kauzy dodávám s přispěním svých spolupracovníků suché, a to příznačně výmluvnější prohlášení brazilského ministr zahraničí Mauro Vieira v rozhovoru pro CNN Brazil, který nepatřičné megalomanské prohlášení generálního tajemníka NATO Rutteho odkázal do patřičních mezí:
Hrozby sekundárních sankcí proti Brazílii za obchod s Ruskem, které dříve vyslovil generální tajemník NATO Mark Rutte, jsou nevhodné, uvedl brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira v rozhovoru pro CNN Brazil.
„Myslím, že tyto komentáře generálního tajemníka NATO (o možných sankcích) jsou naprosto nevhodné,“ řekl Vieira a zdůraznil, že „NATO je vojenská aliance a Brazílie není jejím členem. Brazílie řeší obchodní otázky „buď přímo, nebo prostřednictvím WTO“, takže Rutteho slova jsou „nesmysl“.15. července Rutte varoval, že Brazílie, Čína a Indie by mohly čelit sekundárním sankcím, pokud budou pokračovat v obchodování s Ruskem.
Připomínám, že podle generálního tajemníka NATO by nákup ropy a plynu z Ruska mohl být pro tyto země „velmi škodlivý“. Rutte také navrhl, aby tyto země jednaly s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a naléhaly na něj k mírovým jednáním.
Americký prezident Donald Trump dříve na schůzce s Ruttem prohlásil, že Washington uvalí na Moskvu a její obchodní partnery cla ve výši 100 %, pokud do 50 dnů nebude dosaženo dohody o Ukrajině.
Zůstaňte na příjmu. Kauzu trapné šmíry rozhovoru Trump – Rutte a jejich důsledků budeme až do konce sledovat.
JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Loď s desítkami turistů se potopila v oblíbené vietnamské zátoce. Záchranáři nachází mrtvé
Ve známé vietnamské zátoce Ha Long se v sobotu potopila turistická loď s 53 lidmi na palubě. Vietnamská média informují, že si tragédie vyžádala nejméně 34 lidských životů. Záchranáři potvrdili, že se jim podařilo zachránit 11 osob. Čeští diplomaté ve Vietnamu nemají podle vyjádření ministerstva zahraničí pro ČTK žádné informace, že by se neštěstí dotklo i českých občanů.
Zátoka Ha Long se nachází v Tonkinském zálivu v Jihočínském moři. K nehodě došlo kolem 14:00 místního času (9:00 SELČ) poté, co do Jihočínského moře dorazila bouře Wipha. V oblasti byl zaznamenán silný vítr, intenzivní deště a blesky, píše Reuters.
Na lodi se podle CNN mělo nacházet pět členů posádky a 48 cestujících, z toho více než 20 dětí. Podle místních médií zatím záchranné týmy nalezly 11 přeživších, osm lidí se stále pohřešuje. Web VN Express informoval, že záchranáři z vody vyzvedli 34 těl bez známek života, pátrací akce ale stále pokračují. Podrobnější informace o turistech na lodi, například o jejich národnosti, zatím úřady nezveřejnily.
Zátoka Ha Long, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se nachází východně od vietnamské metropole Hanoj. Každoročně ji navštíví desetitisíce turistů.