Velkolepá Zemanova party. Dorazili Fico, Orbán, Pellegrini, čínský velvyslanec, Babiš a další vzácní hosté.Bývalý prezident Miloš Zeman slaví v sobotu 80. narozeniny. Mezi gratulanty nejsou jen čeští politici a přátelé, ale také evropští státníci. Do Hluboké nad Vltavou dorazil slovenský premiér Robert Fico, kterého doprovodil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Na oslavě je také slovenský prezident Peter Pellegrini, maďarský premiér Viktor Orbán a další vrcholní zástupci evropských zemí.

Na slavnostní večeři byl také expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, bývalá ministryně financí Alena Schillerová, místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, europoslanec Filip Turek, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, guvernér České národní banky Aleš Michl či Zemanův syn z prvního manželství David. V projevu některým přítomným Zeman jmenovitě poděkoval, Babišovi popřál k vítězství ve volbách. Projev přednesl v angličtině.

Dorazil také polský prezident Andrzej Duda či bývalý prezident Václav Klaus s manželkou Livií.

Luxusní hotel Štekl v Hluboké nad Vltavou, ve kterém se oslava koná, je pro veřejnost od rána uzavřen. Brána do areálu objektu je sice otevřená, dovnitř ale není vidět. V průchodu je provizorní plot s neprůhlednou plachtou. Na bezpečnost dohlíží jen před bránou více než deset členů ochranky, přítomna je i policie se psy.

Krátce po poledni Zeman přivítal v salónku hotelu slovenského premiéra Roberta Fica, kterého doprovodil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. „Roberte, rád tě vidím,“ vítal se s nimi Zeman. Oběma politikům předal svou novou knihu Prezidentský úděl.

Ze Zemanových přátel je na Hluboké třeba Vratislav Mynář, kterého doprovází jeho manželka Alexandra. Do hotelu dorazil také expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Na oslavu přišel i Jaroslav Faltýnek. „Panu prezidentovi jsem namaloval obraz Tři kamarádi,“ svěřil se iDNES.CZ Faltýnek. Jakou má obraz cenu? „Přátelství,“ vtipkoval.

Dalším VIP hostem na narozeninách je moderátor Luboš Xaver Veselý. Oslavenci přinesl netradiční dárek: dva kanárky v kleci označené logem své televize. Do hotelu Štekl dorazila také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která se oslav Miloše Zemana účastní pravidelně.

Pogratulovat Miloši Zemanovi přišel i kontroverzní exšéf prezidentských lesů Miloš Balák, šéf Slavie Jaroslav Tvrdík, zbrojaři Jaroslav a Michal Strnadovi či Michal Hašek.

„Co jsem přinesl panu exprezidentovi, vám neřeknu, je to překvapení. Těším se ale, že se s ním uvidím, že si promluvíme, je ve výborné kondici,“ uvedl místopředseda SPD Radim Fiala. Na oslavu dorazil i Zemanův ošetřující lékař Boris Štastný. „Nesu mu knihu detektivek a pro štěstí svícen chanuku,“ svěřil se iDNES.CZ.

Dorazili i členové někdejšího Zemanova kabinetu ministři Jan Fencl a Miroslav Grégr. „Sebe jsem mu přinesl,“ smál se Fencl.

V hotelu je i jeho „pán“, pražský podnikatel Tomáš Hrdlička. Ten má podle svých slov pro Zemana přichystané překvapení. Několik dárkových tašek přivezl Zemanovi i čínský velvyslanec.

Ani oslava narozenin ale nemůže ovlivnit zažité zvyky. Tomáš Hrdlička odpoledne vyrazil vyvenčit svého čtyřnohého kamaráda. „To je policejní pes,“ hlásil, když opouštěl hotel Štekl. Na dotaz, zda jdou tedy hledat bomby, odpověděl se smíchem: „To je hlídací pes. Musí se furt hlídat.“

Nálada v hotelu je spíše uvolněná. Samotná oslava začala v 17 hodin uvítací číší vína, v 18 hodin došlo k usazení hostů a na úvodní slovo, následoval slavnostní raut a hudební program na nádvoří hotelu.

„Celkem pozvánku obdrželo na 200 lidí,“ řekl iDNES.cz člověk blízký bývalému prezidentovi. Nedostal ji premiér Fiala. „Já si myslím, že abychom se na sebe oba dva dívali s kyselými úsměvy, to by bylo pokrytecké. A narozeniny jsou v podstatě nejen oslava věku, ale také oslava přátelství. A za osmdesát let přeci jenom člověk nějaké množství skutečných přátel získá,“ řekl k nepozvání současného ministerského předsedy Zeman.

Většinovým majitelem hotelu Štekl je dnes podnikatel a někdejší zákulisní hráč pražské ODS Tomáš Hrdlička, který v minulosti rovněž podporovatel prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Organizátorem akce je spolek Přátelé Miloše Zemana, jehož předsedou je někdejší hradní kancléř Vratislav Mynář.

Kromě něj a Hrdličky se však na organizaci narozeninové oslavy podílejí také někdejší prezidentův poradce Martin Nejedlý či bývalý klíčový hradní úředník Jan Novák. Ten je na pozvánce uveden jako „kontakt pro bezpečnost“.

X X X

S  FICEM  I  KALIŇÁK  A   PREZIDENT  PELLEGRINI

Zeman slaví osmdesátiny. Mezi prvními gratulanty dorazili slovenský premiér Fico a ministr Kaliňák

Byl dvakrát prezidentem, skoro dekádu šéfoval ČSSD, která se pod jeho vedením vypracovala v jednu z nejsilnějších českých stran, řídil Sněmovnu i vládu. Miloš Zeman v sobotu slaví osmdesáté narozeniny. Na oslavu už se sjíždějí první hosté. Mezi nimi například slovenský premiér Robert Fico či ministr obrany Robert Kaliňák.

Oslava se koná přesně v den Zemanových narozenin v luxusním hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou. Většina hostů přijede až odpoledne – uvítací přípitek je naplánovaný na sedmnáctou hodinu, slavnostní večeře začne v 18 hodin. Zeman v rozhovoru pro televizi Prima CNN řekl, že oslavu organizují jeho přátelé.

Oficiální seznam hostů na zámku na Hluboké nad Vltavou Zeman ani jeho spolupracovníci nezveřejnili, mělo by jít ale hlavně o politiky se kterými má bývalý prezident přátelské vztahy. Už teď je jasné, že se oslavy zúčastní třeba šéf hnutí ANO Andrej Babiš nebo další dvě známé tváře hnutí – místopředsedové Karel Havlíček a Alena Schillerová.

Dorazit měl i předseda SPD Tomio Okamura. Ten ale z rodinných důvodů nakonec nemohl.

Server Seznam Zprávy píše o tom, že pozvánku dostalo skoro 200 lidí, mezi nimi třeba předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, šéf hnutí PRO Jindřich Rajchl nebo Filip Turek z Motoristů sobě.

Pozvaní jsou ale i zahraniční hosté, podle Jiřího Ovčáčka se má jednat o politické špičky. Na oslavu už například dorazil slovenský premiér Robert Fico (SMER) a slovenský ministr obrany Robert Kaliňák (SMER), jejichž příjezd se očekával, protože Miloš Zeman navštívil v létě Fica na Slovensku. Oslavy začaly právě jejich společným obědem.

Mluví se ale i o návštěvě srbského prezidenta Aleksanda Vučiće a dorazit by měl i maďarský premiér Viktor Orbán. Zeman nicméně jména politiků v rozhovoru pro televizi Prima nespecifikoval.

Matador politiky

Bývalý prezident Zeman vystudoval národohospodářské plánování na Vysoké škole ekonomické. Na škole poté i sám učil. v letech 1968 až 1970 byl členem KSČ a v 80. letech působil jako prognostik.

Svou politickou kariéru spojil se stranou ČSSD. Když s touto stranou v roce 1998 vyhrál volby, uzavřel s hlavním odpůrcem, pravicovou ODS opoziční smlouvu, která umožnila existenci menšinové vlády sociální demokracie. S jeho vládou je spojená řada kontroverzí, jako například „kauza Zemanova kufříku“, ve které politik operoval s podvrženými dokumenty, které měly zdiskreditovat ministerstvo vnitra a BIS. V roce 2002 pak odešel do důchodu.

Dlouho v něm ale nevydržel. Ucházel se totiž o post prezidenta, poprvé už v roce 2003. Úspěšný byl ale až o 10 let později, kdy zvítězil ve druhém kole první přímé volby hlavy státu se ziskem skoro 55 procent hlasů. Zvítězil nad tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Post hlavy státu obhájil v roce 2018 proti bývalému předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi.

Zeman jako jeden ze svých největších neúspěchů označil to, že se zmýlil v ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na Pražském hradě se obklopil lidi, kteří měli velmi blízko ke Kremlu. Ruskou anexi Krymu označil jako hotovou věc. Po ruské invazi na Ukrajinu ale řekl, že Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru a že „šílence je zapotřebí izolovat“.

X X X

KDO  SE  BOJÍ  MÍRU?

ZBROJAŘI  SVĚTA,  POLITICI  K  MILIARDÁM?

Szijjártó: Slovo „mír“ se stalo nadávkou

Ti, kteří volají po diplomatických řešeních, jsou stigmatizováni, napadáni a kritizováni, řekl Péter Szijjártó. Je špatné, že se tak stalo, říká maďarský ministr zahraničí.

Bojům mezi Ruskem a Ukrajinou a konfliktu na Blízkém východě hrozí eskalace a mohly by „každý okamžik podkopat globální bezpečnost,“ řekl Szijjártó ve svém projevu během summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku v pondělí.

Lidstvo by mohlo čelit dvěma „smutným“ scénářům, pokud bude napětí narůstat: vypuknutí třetí světové války nebo opětovnému rozdělení světa na bloky, varoval.

Otázkou nyní je, zda by se takovým následkům dalo předejít a „zda globální pro-mírová většina dokáže zajistit, aby slovo ‚mír‘ nebylo používáno jako nadávka v mezinárodní politice,“ zdůraznil maďarský ministr zahraničí.

„Evropští politici obvykle argumentují ve prospěch diplomacie a mírového řešení některých válek, pokud jsou daleko od Evropy, ale v současné době bohužel probíhá válka v Evropě a ti, kteří argumentují ve prospěch míru, jsou okamžitě stigmatizováni, napadáni a ostrakizováni,“ řekl.

Podle Szijjárta jsou ti, kdo volají po diplomatickém řešení ukrajinské krize, „označováni za loutky ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské špiony, i když Evropa sama přilévá olej do konfliktu“.

Mezinárodní politický systém musí projít zásadní změnou, aby mohly být vyřešeny současné problémy, a OSN v tom má hrát „hlavní roli“, říká více zemí – např Indie.

„Diplomacie by měla poskytnout nástroje pro tvorbu mezinárodní politiky, která by měla být založena na dialogu… Musíme zastavit pokusy o diskreditaci těch, kdo bojují za mír,“ zdůraznil Szijjártó.

Na rozdíl od většiny členských států EU Maďarsko během konfliktu s Ruskem odmítlo dodat Ukrajině zbraně, kritizovalo sankce EU proti Moskvě a soustavně vyzývalo k diplomatickému řešení krize.

V červenci, poté, co se Budapešť ujala půlročního rotujícího předsednictví Evropské rady, se maďarský premiér Viktor Orbán vydal na „mírovou misi“ ve snaze vyřešit konflikt mezi Moskvou a Kyjevem. Navštívil Ukrajinu, Rusko a Čínu a také se v USA setkal s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.

Jeho plán údajně zahrnuje ústupky Rusku ohledně rozšiřování NATO v Evropě, které Moskva uvedla jako jeden z klíčových důvodů pro zahájení své vojenské operace v únoru 2022.

Orbánova iniciativa však čelila tvrdé kritice v Bruselu, šéf zahraniční politiky bloku Josep Borrell trval na tom, že maďarský premiér „nereprezentuje EU v žádné formě“ a předseda Evropské rady Charles Michel označil mírovou misi za „problém“ a řekl, že je to „nepřijatelné“.

EU bude raději trvat na nerealistické „mírové formuli“ ukrajinského stáleprezidenta Volodymyra Zelenského  a trvat na stažení ruských vojsk v okamžiku, kdy se drolí fronta na Donbase a stále více ukrajinských jednotek se dostává do neřešitelné situace. Nové složení Evropské komise a koneckonců i stávající poměry v Europarlamentu neumožní ani náznak realismu. Až do hořkého konce?

Dr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz

X X X

ZELENSKÝ  PŘES  MRTVOLY  DO  USA,  NELITUJE  NEBOŽTÍKY

PROTI  MRTVÝM  UŽ  I  BIDEN,  TRUMP,  OBYČEJNÍ  LIDÉ  AMERIKY

PROTI  VÁLCE  NĚMCI,  UKRAJINCI,  UTÍKAJI  SE  UKRÝT  NA  ZÁPAD,  NEHTĚJÍ  PŘIJÍT  O  ŽIVOT

FIALA  ORGANIZUJE  ZBRANĚ  NA  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ,  GEN  PAVEL  JEDNÁ  STEJNĚ

PAVEL  VŠECHNY  KOLEM  FIALY,  LIPAVSKÉHO,  POSLAT  DO  PRVNÍ  LINIE  BOJE

SPOLU  S  BLÁZNIVÝM,  NEZODPOVĚDNÝM,  BEZCHARAKTERNÍM  ZELENSKÝM

 Nad výsledky Zelenského cesty do Ameriky…

Kdo sledoval právě proběhlou anabázi Volodymyra Zelenského do USA a má alespoň špetku racionálního uvažování, pak ví, že tento nepochybně schopný herec sice dovede vytvářet mohutné mediální vln. Západ ho sice miluje, vždyť v jeho zájmu Ukrajinci po desetitisících umírají, ale Globální jih rozhodně nepřesvědčil. A nyní, po skončení jeho amerického výsadku se zdá, že nedostal na svou stranu se svými nerealistickými nesmysly dokonce ani Bidena a spol, což je co říci. Nezávislý ruskojazyčný ukrajinský portál Strana.ua a popsal výsledky americké Zelenského mise příznačně příznačně takto:

 Neexistuje žádné řešení

A dodal :  Jak skončila Zelenského cesta do Spojených států „na dlouhou trať“

Hlavní část návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského ve Spojených státech byla dokončena. Vystoupil v OSN, dvakrát se setkal s prezidentem Joe Bidenem, jednou s Kamalou Harrisovou a dnes se před odletem zastavil v newyorské kanceláři Donalda Trumpa.

Hlavním účelem cesty ukrajinského prezidenta do Spojených států bylo dlouhodobé – zrušení zákazu úderů západního doletu na Ruskou federaci západními raketami.

Jak již Strana analyzovala, právě tento bod byl klíčový v „plánu vítězství“ Kyjeva. Přinejmenším by mohla být realizována pouze během současné Zelenského cesty do Spojených států. Zbytek otázek – vstup do NATO a EU, schválení navýšení pomoci Ukrajině, nové sankce proti Ruské federaci – zjevně nemohl být vyřešen během této návštěvy.

V této věci nebyla přijata žádná oficiální rozhodnutí, uvedl Bílý dům – ani před, ani po setkání se Zelenským. Neexistovaly ani žádné publikace v západním tisku, který často informuje o takových rozhodnutích, pokud byla učiněna v zákulisí.

Ve stejné době New York Times zveřejnily údaje od amerických zpravodajských služeb, které se ve skutečnosti stavěly proti zrušení zákazu. Protože Ukrajina z toho nebude mít mnoho vojenských výhod – zatímco riziko „tvrdé reakce“ ze strany Ruska je příliš velké.

Ukrajinské zdroje nepotvrdily pozitivní rozhodnutí ani o dálkových letech. Britská média také mlčí – i když to byly britské rakety Storm Shadow, které byly považovány za zbraň, která by zasáhla hluboko do Ruska.

To znamená, že v tuto chvíli lze předpokládat, že v této otázce nedošlo k žádným změnám. A nebylo získáno povolení k úderům dlouhého doletu na území Ruské federace. Přinejmenším nijak neovlivnily veřejnou oblast.

Zároveň stojí za to připomenout, že v předvečer Zelenského cesty do Spojených států byl tón západního tisku úplně jiný. Bylo řečeno, že zásadní rozhodnutí již bylo učiněno a je třeba se se spojenci dohodnout pouze na podrobnostech. A západní představitelé, reprezentovaní Blinkenem, dali jasně najevo, že dálkové lety nyní nejsou vyloučeny (a na tomto pozitivním pozadí ukrajinský prezident odletěl do Států).

Ke konci návštěvy se však rétorika začala měnit ve prospěch zdrženlivější. A v důsledku toho nebyla oznámena žádná rozhodnutí – dokonce ani prostřednictvím náznaků v tisku. Americká média po celou dobu kritizovala „plán vítězství“ a tvrdila, že neobsahuje žádné nové a průlomové myšlenky.

Proč se na „dlouhé trati“ nic nestalo

Některé z důvodů jsou uvedeny v již zmíněném článku v NYT. Americká rozvědka se domnívá, že rizika globální eskalace z takového rozhodnutí převažují nad přínosy Ukrajiny na bojišti. Je zřejmé, že Biden je s těmito závěry také obeznámen.

Autoři dodávají a já to pokládám za časově skvěle načasovaný krok Putina, že uveřejnění informací závěrů  o závěrech rozvědky byla zároveň zveřejněna poté, co Putin zpřísnil ruskou jadernou doktrínu – umožnil jaderné údery na spojence Ukrajiny, pokud jí pomohou ve válce proti Ruské federaci (například naváděním raket dlouhého doletu). A s největší pravděpodobností byl tento posun s touto doktrínou již také vzat v úvahu v amerických zpravodajských kalkulacích. A s tímto závěrem jednoznačně souhlasím.

Druhým faktorem, který by mohl narušit dlouhodobý horizont, je podle Strany  strach demokratů dát v předvečer amerických voleb velkou podporu Trumpovi.

Republikán již ostře kritizuje Bidena a Harrisovou za „vyprovokování třetí světové války“ kvůli Ukrajině. A pokud by Rusko nějak tvrdě odpovědělo na údery na své území západními zbraněmi, nebo alespoň takovou možnost oznámilo, pak by se situace stala skutečně hrozivou v globálním měřítku. Což by mohlo dát obrovskou výhodu Trumpovi s jeho protiválečnou rétorikou. Protože je jen málo Američanů, kteří chtějí začít globální válku (s hrozbou jaderného útoku) kvůli Ukrajině, mírně řečeno.

Samozřejmě nelze vyloučit, že rozhodnutí o dálkových letech může být učiněno v zákulisí a realizováno v okamžiku, který Západ uzná za vhodný. Například, pokud Harrisová vyhraje americké volby. Zatím o tom ale nejsou žádné informace.

Je také možné, že rozhodnutí o dálkových letech se bude ještě projednávat na schůzce v Německu 12. října, kam Biden přijede a kam je pozván Zelenskyj. A pravděpodobně se do té doby budou stále snažit přesvědčit amerického prezidenta, aby dal svolení.

Strana připomíná, že „válečné strany“ na Ukrajině, na Západě  mají zájem na tom í, aby se válka dostala na novou úroveň eskalace a v zárodku zadusily jakékoli mírové iniciativy k jejímu ukončení. Proto bude jejich tlak s největší pravděpodobností pokračovat. Je možné, že budou podniknuty nějaké kroky, které budou tlačit na Bidena, aby se rozhodl povolit dálkové lety.

Zda to však bude fungovat, není známo.

Strana konstatuje, zatím můžeme konstatovat mezivýsledek – Západ, navzdory snahám „válečné strany“, není připraven přistoupit k ostrému vojenskému střetu s Ruskem. Hrozí, že přesáhne Ukrajinu a zatáhne NATO do přímého konfliktu s Ruskou federací.

A tato rizika, soudě podle hodnocení západních zpravodajských služeb, která se objevují v médiích, zatím nepřevažují nad přínosy použití letadel dlouhého doletu.

Ukrajinské argumenty, že Moskva blafuje a neodváží se realizovat své hrozby, jak vidíme, zatím nefungovaly. Americká rozvědka, která předpověděla ruskou invazi v roce 2022, si je zřejmě vědoma toho, zda Moskva skutečně něco dokáže, nebo jen blafuje.

J.V: Ukrajinská redakce Strany je svým složením a svými zasvěcenými komentáři to nejcennější co na mediálním trhu existuje. Tvoří ji Ukrajinci a jistě milují Ukrajinu, ale jsou ruskojazyční Ukrajinci. Nechtějí válku s Ruskem, nechtějí Zelenského, chtějí Ukrajinu, kde i rusky mluvící a rusky cítící Ukrajinci se budou cítit svobodně. A hlavně  jejich komentáře jsou navýsost kvalitní ve světovém měřítku .

Takže si to shrňme: Opět jsme zažili prakticky již pravidelnou neúspěch Zelenského propagandistických  aktivit. A to nehovoříme o situaci na frontě i v ukrajinské společnosti, která pro Zelenského rozhodně není příznivá.

Vladimír Putin přitvrzením možnosti pravidel pro použití jaderných zbraní zchladil rychle horké hlavy…A to je rozumné. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

BABIŠ  ŽÁDÁ  MÍSTOPŘEDSEDKYNI  SENÁTU

Babiš chce po volebním triumfu pro ANO post místopředsedkyně Senátu. Finančně si polepší

Senátní volby poprvé v historii vyhrálo ANO a jeho předseda a bývalý premiér Andrej Babiš předpokládá, že by hnutí mělo mít nárok na post místopředsedy Senátu. Ve funkci by se mu líbila například kolegyně Jana Mračková Vildumetzová, kterou voliči do horní parlamentní komory poslali už v prvním kole. Triumf ve volbách přinese i více peněz do stranické pokladny díky státnímu příspěvku za mandát senátora.

Hnutí ANO si připsalo premiérové vítězství v senátních volbách, když v nich letos získalo osm mandátů z 27 možných. Dva senátory si zajistilo už v prvním kole, ve finále dalších šest. Kandidáti stran vládní koalice zvítězili dohromady v 15 obvodech. Ve zbývajících se prosadili zástupci SOCDEM, SEN 21, Přísahy a Stanislav Balík jako nezávislý kandidát.

 „Doufám, že naši senátoři budou více slyšet a budou opozicí proti asociálním návrhům Fialovy vlády. Doposud byl Senát jednoznačně provládní,“ prohlásil Andrej Babiš ve vysílání CNN Prima NEWS.

Už odpoledne se vyjádřil, jak by se mohlo proměnit vedení horní komory parlamentu. „Podle zvyklostí, které Senát má, bychom mohli mít nárok na jednoho místopředsedu,“ řekl předseda hnutí ANO novinářům v Hluboké nad Vltavou, kde se účastní oslavy 80. narozenin bývalého prezidenta Miloše Zemana.

Kdo z kandidátů ANO by post ve vedení horní komory parlamentu mohl obsadit? „Podle energie, tahu na branku a vůle si myslím, že by to mohla být Jana Mračková Vildumetzová,“ odpověděl Babiš a také doplnil, že je důležité, aby v Senátu byl konečně slyšet objektivní hlas.

„Senát by se měl chovat nějak objektivně vůči zákonům. Když jsme byli v menšinové vládě, Senát často vracel zákony, kdežto ten stávající nebyl vůbec nějakým způsobem kritický vůči zákonům, které vždycky protlačila 108,“ uvedl s narážkou na 108 koaličních poslanců ve Sněmovně.

Je mu líto, že v obvodu Benešov neuspěla poslankyně a někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková nebo v Břeclavi lékař a poslanec Miloslav Janulík.

Společný klub ANO a SOCDEM může být poprvé v historii s nejméně 13 členy třetí nejsilnější frakcí v Senátu, přičemž ANO může mít poprvé místo v jeho vedení. Tato frakce si bude muset najít nového předsedu, neboť její dosavadní šéf Miroslav Adámek (za ANO) senátorský mandát letos neobhájil.

Vítězné ANO si díky svému volebnímu výsledku polepší na státním příspěvku za mandát senátora. Místo pěti bude mít nově sedm mandátů, což znamená, že od státu dostane o 6,3 milionu korun navíc.

Pohorší si naopak ODS, která přišla o pět mandátů. Její příspěvek od státu tak klesne o 4,5 milionu korun. Příspěvek ze státního rozpočtu na mandát poslance a senátora činí ročně 900 tisíc korun.

Mezi ekonomicky poražené patří i Piráti. Vzhledem k tomu, že jejich senátor Lukáš Wagenknecht neobhájil svůj mandát v Praze 8, přijdou ročně právě o 900 tisíc korun. Shodně o jeden mandát si polepšily STAN a TOP 09, takže jejich příspěvek jim naopak o stejnou částku vzroste. Příspěvek pro koaliční KDU-ČSL zůstane stejný, protože bude mít nadále 12 mandátů.

X X X

Filip Novotný ztrácel na vítěze prvního závodu v Aragonu pouhých 8 vteřin

Po několikatýdenní pauze se český tým Accolade Smrz Racing BGR opět vrátil na závodní trať, tentokrát ve španělském Aragonu a v novém jezdeckém složení – nováček Red Bull MotoGP Rookies

Cupu, Sullivan Mounsey, si odskočil zastoupit zraněného Chrise Clarka. Britský jezdec měl možnost poprvé okusit produkční motocykl této prestižní kategorie, a podělit se o své dojmy s týmem. Svůj první závod v mistrovství světa World Supersport 300 dokončil po penalizaci na 25. pozici.

První závod byl nesmírně vyrovnaný, téměř celé startovní pole zajíždělo konkurenceschopné časy, včetně českého jezdce Filipa Novotného. Ten se po startu z 26. místa posunul na 22. místo v cíli. Na vítězezávodu ztrácel pouhých 8 vteřin. Druhý závod startuje zítra ve 12:45.