Média ČR den ze dne informují o miliardách, o které Fiala už připravil občany a firmy v ČR. Udělal z nich po dr. Husákovi chudáky. Zabývat by se tím měl i Pavel na Hradě, o němž se v neděli hovořilo i v TV, ale často i jinde mezi lidmi a odborníky, politiky. Exkomunista na Hradě ale pro lidi nic nedělá a nemá odvahu přes urgence odvolat Fialu za škody, které ničí spokojený život občanům a podnikům v ČR, protože jsou bez peněz.
Mezi nespokojenými lidmi v ČR jsou už i soudci, státní zástupci, policisté, zřejmě i vojáci, pracovníci podniků, zemědělci, studenti, lékaři, sestry, akademici, dopraváci, letci, důchodci, Takřka celý národ. Přesto Pavel na Hradě se bojí s Fialou skoncovat a ustavit novou vládu odborníků, který v ČR už byla.
X X X
USVĚDČENÝ FIALA
Čísla, která usvědčují. Fiala překonal Babišovo prudké zadlužování za covidu
Vláda premiéra Petra Fialy loni hospodařila s vyšším schodkem než kabinet bývalého ministerského předsedy Andreje Babiše v kritickém covidovém roce 2020, soudí ekonom Lukáš Kovanda. Vláda to podle něj sama potvrzuje tím, že v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění skupiny ČEZ. A i tak je zřejmě zle. Nejenže návrh rozpočtu na příští rok bude opoziční hnutí ANO chtít vrátit vládě k přepracování, ale za příliš optimistický ho označila i Národní rozpočtová rada.
„Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020,“ píše Kovanda.
Eurostat ve spolupráci s Českým statistickým úřadem podle něj v průběhu roku postupně reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. „Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou,“ uvádí.
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si
Národní rozpočtová rada o statistice tvrdí, že je zkreslená. „A to prý proto, že od roku 2021 se změnilo rozpočtové určení daní ve prospěch krajů a obcí a v neprospěch samotné vlády. Jinými slovy, zjednodušeně, Fiala má vyšší schodek než Babiš, protože se musí o daňový příjem velkoryseji dělit právě s kraji a obcemi,“ popsal Kovanda.
Vládní hospodaření kritizoval nedávno i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Žádná krize, žádný propad ekonomiky, žádná pandemie. Jen naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu. Vládní deficit je dokonce vyšší než v prvním roce pandemie, kdy svět ochromil covid a HDP v Česku kleslo o 5,3 %,“ napsal Babiš.
„Podřezává větev pod budoucností země,“ říká Schillerová
Opoziční hnutí ANO bude chtít příští týden vrátit návrh rozpočtu na příští rok vládě k přepracování. Podle předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové návrh mimo jiné nerespektuje principy reálnosti a úplnosti.
Návrh podle ní také snižuje objem prorůstových investic a vytýká mu i nižší výdaje na dopravní infrastrukturu v poměru k hrubému domácímu produktu. Sněmovna má návrh rozpočtu projednávat v prvním čtení ve středu. Vláda má však i po odchodu Pirátů dostatek hlasů na to, aby rozpočet prosadila.
Navrhovaný schodek 241 miliard korun podle Schillerové znamená, že vláda navzdory zvyšování daní snížila schodek v průměru o méně než 30 miliard korun ročně. „Rozpočet podřezává větev pod budoucností země, protože i ve srovnání s covidovými lety 2020 a 2021 snižuje objem prorůstových investic, tedy investic očištěných od výdajů na obranu a zbrojení,“ uvedla předsedkyně klubu. Poukazuje na to, že objem těchto investic klesá z 2,7 procenta HDP v proce 2020 na 2,3 procenta v příštím roce.
Rovněž výdaje na dopravní infrastrukturu jsou podle ní nižší než v roce 2020. „Navzdory tomu, že máme zvláštního ministra pro vědu a výzkum, klesá podíl výdajů na tuto oblast z 2,5 procenta v roce 2020 a 2,4 procenta v roce 2021 na 2,2 procenta,“ míní bývalá ministryně financí.
Poukazuje i na některé pochybnosti, které o příjmové a výdajové straně rozpočtu již dříve vyslovila Národní rozpočtová rada. Ta jej označila za příliš optimistický a upozornila například na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu.
„Například v oblasti chybějících 21,5 miliardy korun na podporu OZE, které jsou povinným výdajem státu, očekávám opětovnou snahu o vyvedení části výdajů mimo státní rozpočet formou mimorozpočtové půjčky,“ uvedla Schillerová.
„Vzhledem k tomu, že návrh rozpočtu zcela objektivně nejen podle nás, ale i podle nezávislé Národní rozpočtové rady, dosud nevídaným způsobem nerespektuje principy reálnosti a úplnosti, budu usilovat to, aby ho i koaliční poslanci vrátili Zbyňku Stanjurovi k přepracování,“ dodala předsedkyně klubu ANO.
Návrh rozpočtu nelze zamítnout, lze ho pouze vrátit vládě k přepracování se stanoveným zadáním. Zatím se tak stalo pouze v roce 2012, a to přímo na žádost tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (tehdy TOP 09). Návrh počítal se schválením daňového balíčku zvyšujícího daň z přidané hodnoty, jehož schválení ale bylo v tu dobu kvůli rebelii tří poslanců ODS nejisté.
X X X
MÍSTO MÍRU, DOHODY, ŠKODY, MRTVÍ
Ruský útok na Kryvyj Rih zranil 13 lidí. Moskva hlásí zničení desítek dronů
Při ruském útoku na ukrajinský Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti v noci na neděli utrpělo zranění 17 lidí, uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinské letectvo zároveň oznámilo sestřelení 31 ruských dronů. Rusko naopak hlásí likvidaci 110 ukrajinských dronů na řadě míst země včetně Moskvy. V ruském Dzeržinsku se v noci ozvaly výbuchy v podniku, kde se vyrábějí výbušniny.
„Bezpilotní letouny ukrajinské armády se pokusily zaútočit na město Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti. Místní obyvatelé hlásí silné exploze a kouř v oblasti Sverdlovova závodu,“ napsal portál Shot. Kanál Astra zveřejnil záběry, které podle něj zachycují útoky, a poznamenal, že v podniku se vyrábějí výbušniny.
Závod v Dzeržinsku je jedním z největších ruských podniků na výrobu výbušnin, které používají ruské invazní síly ve svém vojenském tažení na Ukrajině, a podléhá sankcím Evropské unie i Spojených států. Na západní sankce uvalené loni na Sverdlovův závod upozorňuje také stanice BBC.
Gubernátor regionu Gleb Nikitin na sociální síti telegram napsal, že protivzdušná obrana odrazila dronový útok na průmyslovou zónu v Dzeržinsku. Při pádu trosek dronů podle něj utrpěli lehká zranění čtyři hasiči. Cíl úderu neupřesnil.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo o sestřelení 110 dronů nad ruským územím. Osm bezpilotních prostředků podle něj zničila protivzdušná obrana právě nad Nižegorodskou oblastí, která se nachází asi 400 kilometrů východně od Moskvy. Nejvíce – 43 – jich zlikvidovala nad Kurskou oblastí, kde pokračuje ukrajinská přeshraniční vojenská operace.
Další drony podle resortu armáda zničila nad Lipeckou, Orelskou, Belgorodskou, Brjanskou a Moskevskou oblastí.
„Síly protivzdušné obrany ministerstva obrany odrazily útok dronu letícího směrem na Moskvu. Podle předběžných údajů na místě pádu trosek nedošlo k žádným škodám ani obětem,“ uvedl starosta metropole Sergej Sobjanin.
Ruský resort obrany pravidelně informuje o sestřelených dronech, obvykle ale neuvádí, kolik celkem bezpilotních letounů Ukrajina na Rusko vyslala.
Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou ruských úderů v různých ukrajinských regionech a ráno ve své bilanci oznámilo sestřelení 31 nepřátelských dronů nad 12 ukrajinskými oblastmi. Celkem podle něj Rusové vyslali 49 bezpilotních letounů a dvě balistické střely Iskander-M.
Třináct ruských dronů podle Kyjeva zmizelo z radarů, co se s nimi stalo, se upřesňuje. Dva drony letěly směrem na Bělorusko, dodaly ukrajinské vzdušné síly, které se nezmiňují o osudu raket a zbylých dronů.
Předseda rady obrany Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul uvedl, že Rusko provedlo na město dva útoky balistickými střelami. Při úderu bylo podle něj zraněno 17 lidí. Dříve informoval o 13 poraněných.“Podle současných informací bylo poškozeno 15 budov, tři vzdělávací instituce, tři administrativní budovy, sedm podnikatelských objektů, hotel, tři hasičská auta a dvacet osobních aut… Tedy civilní objekty,“ napsal na telegramu.
Ruské vzdušné útoky v noci na dnešek oznámil také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Uvedl, že v metropoli pracovala protivzdušná obrana. Náčelník kyjevské vojenské správy metropole Serhij Popko napsal, že sestřeleno bylo přibližně deset bojových dronů směřujících na hlavní město. Útok podle předběžných zprávě nezpůsobil žádné škody ani oběti. Cílem útoku byla také Lvovská oblast, žádná škoda tam není hlášena.
X X X
V MOLDAVSKU VOLBY
Moldavané hlasují v referendu o EU, vybírají také příští hlavu státu
V Moldavsku se v neděli koná první kolo prezidentských voleb a zároveň referendum, v němž občané rozhodují o tom, zda v ústavě má být bod označující vstup do Evropské unie za cíl země. Předvolební průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má náskok před svými deseti soupeři. Většina Moldavanů podle sondáží podporuje vstup do EU.
Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou. Volební místnosti se dnes uzavřou ve 20:00 SELČ a očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.
V referendu je voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl země.
„O našem osudu se rozhodne v neděli. Na hlasu každého záleží, ať už jsme kdekoliv,“ uvedla v pátek Sanduová, která je pro vstup země do unie. Jiných pět prezidentských kandidátů vyzvalo své příznivce, aby hlasovali proti nebo aby plebiscit bojkotovali.
Moldavskou politiku ovlivňuje rozpolcenost společnosti ohledně směřování země. Proevropské směřování a integraci Moldavska do EU prosazuje Sanduová, která ve volbách v roce 2020 porazila tehdejšího proruského prezidenta Igora Dodona. Pod jejím vedením Moldavsko letos v červnu formálně zahájilo přístupová jednání s EU.
Referendum o zakotvení vstupu do EU jako cíle země má podle prezidentky zabránit možné změně proevropského směřování státu v případě střídání u kormidla moci.
Aby byly výsledky referenda platné, je zapotřebí účast nejméně třetiny lidí uvedených na volebních seznamech. Agentura Reuters přitom upozornila, že úřady soupisky už řadu let neaktualizovaly, ačkoliv řada lidí emigrovala.
V případě prezidentských voleb druhé kolo odpadne, pokud v neděli některý z prezidentských kandidátů získá přes 50 procent hlasů. V opačném případě půjdou Moldavané k volebním urnám znovu 3. listopadu.
Podle průzkumů by se v něm nejspíše utkala Sanduová a bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo, jehož podporují proruští socialisté. Z nedávného průzkumu společnosti CBS-AXA vyplynulo, že Sanduová se těšila podpoře zhruba 35 procent dotázaných a Stoianoglo kolem devíti procent. Pro vstup do EU se vyjádřilo přibližně 55 procent účastníků sondáže.
Moldavsko, které sousedí s Rumunskem a Ukrajinou, se od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 střídavě orientuje prozápadně a prorusky.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu ze zosnování pokusu o svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu.
Rusko se naží vstupu země do EU zabránit
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do EU.
Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Policie obvinila prokremelského podnikatele Ilana Šora, jenž žije v Rusku, ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šor pochybení odmítl, platby jsou podle něj legální.
Loni moldavský soud Šora v jeho nepřítomnosti uznal vinným z podílu na bankovní krádeži v hodnotě jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) a vyměřil mu 15 let vězení.
Moldavské úřady tento týden uvedly, že odhalily program, v jehož rámci zamířily stovky lidí do Ruska, aby se podrobily výcviku ve vyvolávání občanských nepokojů.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky.
Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko od té doby v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
X X X
HAVÁRIE SANITKY
Nedali sanitce přednost, srážka zranila pět lidí. Letěl pro ně vrtulník
Vážná dopravní nehoda sanity a osobního auta se stala v sobotu pozdě večer v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku. Na pomoc ihned vyjely tři posádky ze základny ve Frýdku-Místku a vzlétl také záchranářský vrtulník.
Nehoda se stala ve 23 hodin. „V okamžiku nehody byla posádka na cestě do nemocnice a na její palubě se nacházel sedmapadesátiletý pacient, který utrpěl poranění hlavy. V ambulantním prostoru došlo také ke zranění zdravotnického záchranáře; musel být ošetřen s vícečetnými poraněními končetin, hlavy a zad. Oba byli následně pozemní cestou transportováni do Fakultní nemocnice Ostrava,“ uvedl mluvčí záchranářů Lukáš Humpl.
Do stejného zdravotnického zařízení přepravili letečtí záchranáři dvaašedesátiletou ženu, která cestovala v osobním vozidle a zůstala v něm zaklíněná. Záchranářské týmy jí podaly tlumící léky a poté mohla být vyproštěna hasiči. Zasahující lékaři u ni zjistili těžké poranění v oblasti hrudníku.
Zranění utrpěla i další žena. „Třiačtyřicetiletá pacientka byla po ošetření na místě události předána se zraněním zad na úrazové ambulanci nemocnice ve Frýdku-Místku,“ dodal Lukáš Humpl.
Mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková řekla, že osobní vůz jel z vedlejší silnice na hlavní komunikaci. Sanitce nedal přednost. „Dechová zkouška u řidiče sanitního vozidla byla s negativním výsledkem. U řidičky byl vzhledem k jejímu zranění nařízen odběr krve v nemocnici,“ řekla.
X X X
Německá policie zatkla sympatizanta IS, hrozil útok na izraelskou ambasádu
Německá policie poblíž Berlína zatkla libyjského sympatizanta Islámského státu (IS). Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčí německého nejvyššího státního zastupitelství v Karlsruhe. Mluvčí izraelské ambasády potvrdila, že orgány překazily plánovaný útok na diplomatickou misi.
Izraelský velvyslanec Ron Prosor poděkoval německým bezpečnostním složkám „za zajištění bezpečnosti našeho velvyslanectví“.
Podle informací Bildu se úřady dostaly na stopu podezřelého na základě konkrétního tipu od zahraničních zpravodajských služeb. Libyjec chtěl údajně zaútočit na izraelské velvyslanectví v Berlíně. Zda se zbraněmi nebo výbušninami, není zatím jasné, píše list.
Detektivové prohledali byt podezřelého v Bernau u Berlína, sdělil DPA jeden z mluvčích spolkového státního zastupitelství. Policie také prohledala v Severním Porýní-Vestfálsku byt osoby, která není podezřelá z trestného činu a v případu figuruje jako svědek.
Podezřelý podle Bildu údajně odcestoval do Německa v listopadu 2022. V lednu 2023, na konci září téhož roku úřady žádost zamítly a měl být deportován do Libye. Přesto i nadále žil v bytě v Bernau.
X X X
S komunisty ano, nebo ne? Babiš zatím nemá jasno, vyloučil spolupráci s ODS
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odmítl komentovat, s kým by v případě vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny jeho hnutí vládlo. „Je pro nás důležité mít co největší podporu od voličů,“ zopakoval několikrát na CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové. Koalici s ODS ale rázně odmítl.
Babiš chce mít do Vánoc jasno, jak postaví kandidátky a kampaň pro nadcházející sněmovní volby v roce 2025. Místopředseda hnutí Karel Havlíček bude podle něj kandidoval jako lídr v Praze. „Karel to zvládne, je nejlepší kandidát na Prahu,“ sdělil Babiš s tím, že kromě toho, že místopředseda mluví šesti jazyky, je nejlepší politik „kterého tady máme“.
Babiš zatím nechtěl komentovat, v jakém kraji bude sám kandidovat, nevyloučil Moravskoslezský kraj. Zda bude v případě výhry premiérem, podle něj rozhodnou volby. „Mám stále energii, tah na branku a asi mám ještě co říct,“ dodal s tím, že by rozhodnutí nechal na voličích.
S komunisty ano, nebo ne?
S kým by šlo ANO případně do vlády podle Babiše závisí na programu stran. „Ideální je mít co nejméně koaličních partnerů,“ sdělil. „Já říkám, dejte nám maximum hlasů. Ideální je, kdybychom vládli s podporou někoho, abychom mohli vládnout rychle,“ nechtěl konkrétně komentovat s kým by šel do vládní koalice.
Andrej Babiš tak neujasnil, zda by šel do vlády s komunisty. V pondělí to v rozhovoru pro Novinky odsoudil, ten samý týden v pátek na Nově však uvedl, že koalice STAČILO! pro něj nejsou komunisté a spolupráci nevyloučil.
To potvrdil i na CNN Prima News. „Paní Konečná říká jako lídryně kandidátky do Evropského parlamentu stejné věci jako my,“ uvedl. Pod tlakem Babiš podotkl, že by si vládní spolupráci nyní představit nedokázal, protože dostatečně nezná jejich program.
Babiš se vyjádřil i k případné vládní spolupráci s SPD. „Spolupráce v krajích je úplně něco jiného,“ argumentoval Babiš. Koaličního partnera by si tak hnutí ANO chtělo vybrat až později podle volebních programů.
Koalici s ODS ale Babiš rázně odmítl. „Jsem přesvědčen, že rozhodně ne, já jsem založil to hnutí na základě korupcí ODS a ta historie je strašně dlouhá,“ dodal.
X X X
Sen o Bruselu, nebo pragmatická hra? Mezinárodní lavírování Srbsku vynáší
Chce vstoupit do Evropské unie, přesto si udržuje nadstandardní vztahy s Moskvou i Pekingem. I tak by se ve zkratce dalo charakterizovat srbské našlapování mezi spojenci. Srbský prezident Aleksandar Vučić hraje hned na několik stran. A moc dobře ví, jak z této hry na tenkém ledě může profitovat.
Rozpolcenost Srbska jako by se propsala i do života v Bělehradě. Na soutoku Dunaje a Sávy se k nebi tyčí elegantní skleněné i kovové věže. Silniční a železniční uzly tu spojují střední Evropu s Balkánem.
Ale o kousek dál čekají ošuntělé uličky s budovami, jež poznamenal čas. Historické křivdy a trpká pachuť bojů minulých řvou z graffiti na bělehradských zdech. „Fuck NATO,“ odkazuje jeden z nich na bombardování Bělehradu během války v Jugoslávii v roce 1999. Na jiné zdi zase stojí „Heroes of 1995“. Odkaz na srebrenický masakr. Vojska Republiky srbské tehdy zabila přes osm tisíc Bosňáků muslimského vyznání. Srbsko srebrenickou genocidu nikdy oficiálně neuznalo.
A tak stejně jako Bělehrad, i srbská zahraniční politika je rozkročená mezi několika světy, v šedé zóně mezi Pekingem, Moskvou a Západem. Srbsko se přiklání na tu či onu stranu v závislosti na aktuálním dění ve světě.
Poté, co Slobodan Milošević vedl v 90. letech minulého století Srbsko do několika krvavých válek, už měli někteří srbští lídři jasno – chceme na Západ. Na začlenění do evropského bloku však Washington ani Evropa, příliš zaneprázdněné svými konflikty, neodpověděly dostatečně rychle. A tato pachuť v Srbsku zůstává.
Vučičův balkánský guláš
V roce 2017 získal prezidentský úřad dvoumetrový nacionalista Aleksandar Vučić. Z úřadu vlády se moc přesunula do kanceláře prezidenta, a cesta do Bruselu, ačkoliv srbská hlava státu tvrdí opak, už není tak jednoznačná. Mimochodem svoji politickou kariéru začal Vučić jako ministr právě v Miloševičově vládě.
Shrňme to. Srbsko velmi výhodně obchoduje s Čínou. Odmítá se podepsat pod mezinárodní sankce proti Putinovi. Na dotazy novinářů ohledně ruského vlivu ve své zemi odmítá odpovídat. A naopak velmi dobře ví o emocionálním vlivu Ruska na srbské veřejné mínění. Podobnost těchto dvou zemí, zakotvená ve slovanské identitě a východním pravoslaví, z nich dělá tak trochu přirozené spojence.
A do toho srbská vláda přivírá očí nad tím, že srbské zbraně za přibližně 800 milionů eur putovaly na Ukrajinu. Připočtěme ještě nákup z konce srpna tohoto roku. Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal s Vučičem několik dohod, včetně lukrativního obchodu na 12 stíhacích letounů Rafale francouzské výroby. To už máme slušný balkánský guláš. Na němž ale Srbsko skvěle profituje.
Ocelárny, investice, přátelství
Čína se za posledních pár let stala největším individuálním investorem v Srbsku. Podle serveru CHOICE dosáhly investice do roku 2022 úrovně souhrnných investic všech 27 členských států Evropské unie. Počáteční fáze spolupráce se točila především kolem úvěrových smluv, které čínské banky poskytly na rozvoj infrastruktury v zemi.
Pak už se pozornost přesunula k většímu objemu přímých zahraničních investic. Přelomovou se stala akvizice ocelárny Smederevo za 42 milionů eur. Koupila ji čínská skupina HeSteel, která přislíbila další investice a se Srbskem začala budovat dobře známé „ocelové přátelství“.
V roce 2018 čínská společnost Linglon postavila ve Zrenjaninu továrnu na výrobu pneumatik. Čínská skupina Zijin Mining má také obří podíl v hornicko-hutnickém kombinátu Bor. Díky tomu a dalším dohodám se společnost Zijin Mining stala klíčovým hráčem v těžebním průmyslu východního Srbska a fakticky si vytvořila monopol. Pozoruhodnou expanzi čínských investic zaznamenal také srbský automobilový průmysl. Přátelství s Čínou zkrátka vynáší.
Kam kráčíš, Srbsko?
Poněkud problematičtější otázku nastolil pro Srbsko vnik ruských vojsk na Ukrajinu. Usilovat o vstup do EU a zároveň udržovat dobré vztahy s Ruskem se zdá prakticky nemožné.
Zřejmě nejvýraznější stopa Ruska v Srbsku momentálně souvisí s dodávkami energie. Po podpisu rámcové dohody o spolupráci v oblasti energetiky mezi Bělehradem a Moskvou v roce 2008 získala společnost Gazprom Neft kontrolní podíl 51 procent v upadajícím srbském energetickém gigantu Naftna Industrija Srbije (NIS).
Vzhledem k tomu, že ropné produkty a plyn tvoří téměř polovinu celkové spotřeby energie Srbska a že čtvrtina ropy a téměř všechen plyn pochází z Ruska, stal se Bělehrad na Moskvě v podstatě energeticky závislým. Hospodářské vztahy navíc Vučić v průběhu let posílil podepsáním několika dohod. A i když Srbsko na oko odsoudilo Putina, nepřipojilo se k hospodářským sankcím. Z výše uvedeného je jasné proč.
Podle Rádia Svobodná Evropa sice 70 procent srbského obchodu probíhá s Evropskou unií, mnozí v EU si ale kladou otázku, zda je Vučić skutečně oddán zásadám Bruselu, nebo zda je srbská ambice vstoupit do EU motivována pouze ekonomickou potřebou.
Vučić zkrátka provádí univerzální politiku. Riziko, jemuž se vystavuje, spočívá v tom, že ačkoli se jeho politika může zdát pragmatická, nakonec by ho mezinárodní partneři Srbska mohli vnímat jako nedůvěryhodného.
„Určitým způsobem se stáváte příliš zranitelným. Pro někoho v jeho postavení je to jako jízda na kole. Musíte v tom pokračovat donekonečna, žonglovat se všemi míčky a pak pokračovat dál. A to je výzva sama o sobě,“ vyjádřil trefně bulharský politolog Ivan Krastev.
X X X
Jelen v říji ve Španělsku napadl tři lidi, devadesátiletý senior zemřel
V provincii Granada na jihu Španělska vnikl na pozemek soukromé farmy jelen, který napadl tři lidi – jeden zranění podlehl a zbývající dva záchranáři převezli do nemocnice. Přesné okolnosti se vyšetřují.
Miguel Pérez, starosta obce Castril, kde se incident odehrál, uvedl, že jeleni se v blízkém přírodním parku Sierra de Castril v posledních letech přemnožili a že útok se stal v období říje, kdy se divoká zvěř hodně pohybuje a je agresivnější.
Jelen zaútočil na 91letého muže, jeho 84letou manželku a 61letého syna, který rodičům přišel na pomoc. Tomu se sice povedlo zvíře zastřelit, otci však už nedokázal pomoci.
Matku se synem záchranáři odvezli do nemocnice ve městě Baza jižně od Castrilu. Podle zdrojů
ze zdravotnického zařízení je žena na pozorování a čeká ji převoz do Granady, hlavního města provincie 100 kilometrů jihozápadně od Bazy. Syna, který vyvázl bez zranění, nemocnice propustila.
X X X
Konec zmatků na účtenkách z hospody. Británie zavádí nový „dýškový“ zákon
Už řadu let se hosté téměř všech gastronomických zařízeních ve Spojeném království setkávají s nejrůznějšími poplatky. Ty se mnohde automaticky připočítávají ke konečné útratě a jejich existence návštěvu restaurací lidem značně prodražuje. Dlouhou dobu ale nikdo přesně nevěděl, co se s takto vybranými prostředky v praxi děje. To má nyní změnit nový britský zákon.
Podle současné britské vlády panuje kolem poplatků v hospodách řada nezodpovězených otázek. V praxi se zákazníci nejčastěji setkávají s poplatkem za obsluhu, jehož výše se nejčastěji pohybuje mezi 10 až 15 procenty z konečné ceny. Řada britských podniků ale účtuje třeba i fixní poplatek za osobu. Nejasným praktikám ale učiní přítrž nová zákonná změna, píše agentura Bloomberg.
Britští zákazníci si dlouhodobě stěžují, že poplatková politika mnoha tamních provozovatelů restauračních zařízeních jim nepřijde dostatečně transparentní. Nový zákon ve Spojeném království ale má gastronomickým podnikatelům jasně nařídit, co mají s takto vybranými prostředky dělat.
Obsluha v britských podnicích si polepší
Zákon přináší do britské praxe hned několik změn. Vláda odhaduje, že zaměstnanci v britské gastronomii by si díky němu měli na svých výplatách odnést až o 200 milionů liber ročně (asi 5,8 miliardy korun) navíc. Firmy podle nové legislativní úpravy nebudou mít nárok ani na poměrnou část z takzvaného poplatku za obsluhu, a to i přesto, že v případě úhrady kreditní či debetní kartou musí provozovatelé britských restaurací hradit poplatky z proběhlé transakce.
Podle představených legislativních změn by prostředky z poplatku za obsluhu měly být mezi všechny členy personálu rozděleny spravedlivým způsobem. Zákon posiluje i práva agenturních pracovníků, kteří mají nárok na stejnou část těchto peněz jako zaměstnanci, kteří u daného hostinského pracují na plný úvazek.
„Ačkoliv většina podniků v Británii deklarovala, že takové poplatky vyplácí zaměstnancům, pravda byla většinou jiná,“ uvedl pro Bloomberg analytik Thomas Ben. Důvody pro tyto legislativní změny jsou tak podle něj značné. Zároveň uvedl, že nová legislativní změna je v souladu s názorem většiny britské populace. Podle nedávného výzkumu společnostmi RSM se totiž čtyři z pěti Britů domnívají, že takto získané příjmy restaurace by měly náležet personálu ze 100 procent.
Musí spokojit jen s poplatkem na osobu
Nárok na dodatečné peníze ale nemá obsluha v britských podnicích v případě takzvaného poplatku za osobu, který slouží k financování provozu podniku. Tyto poplatky mají pomoci kupříkladu s pokrytím nákladů na praní ubrusů a podle nové zákonné úpravy plně náleží provozovateli gastronomického podniku.
Někteří odborníci ale varují, že nový zákon by mohl vést k dalšímu zdražování. Většina britských podniků totiž už nyní pracuje s velmi malou marží a jakékoliv zvýšení nákladů tak většina z nich nebude jednoduše snášet.
Pro personál (nejen) v britské v gastronomii je totiž spropitné velmi důležitou složkou mzdy. „Pokud jde o obsluhu ve špičkové michelinské restauraci, může spropitné stát za zhruba 30 až 40 procenty celkového příjmu,“ potvrzuje pro Bloomberg expert Allen Simpson.
Průzkum platební společnosti Dojo ale naopak dochází k tomu, že povinné poplatky by se podle názoru většiny Britů měly v tamních hospodách a restauracích zrušit. Vztah k tomuto břemenu se navíc v Británii časem zhoršuje, a to mimo jiné proto, že u většiny restaurací tyto poplatky v čase rostou, uzavírá Bloomberg.
X X X
BASKETBAL V PRAZE
USK Praha – BK KVIS Pardubice 94:82
Matyáš Ježek (USK): Tak s klukama jsme teda sdíleli hodně míč. Bojovali jsme na doskocích, podle mě všichni odvedli svoji práci, dávali jsme do toho maximum. Plus v obraně jsme teda byli kompaktní, takže podle mě jsme hráli tvrději to rozhodlo tento zápas. Byl jsi dneska poprvé v základní sestavě, co to pro tebe znamená? Eh, další příležitost, další příležitost se zlepšovat a je to určitě pocta, že mi takhle trenér věří a já se chci dál jenom posouvat dál a dál to vyších levelů.
David Gale (trenér USK): Jsem hrdý na kluky, že se po posledním zápase s Ústí vrátili zpátky, myslel jsem, že první čtvrtinu začali velmi agresivně a my jsme to tak nějak zvládli, v první čtvrtině jsme to hodně otočili, ale ve druhé jsme se vrátili zpátky a opravdu jsme hráli stylem, který jsme chtěli hrát, hráli jsme stylem, který jsme hráli před zápasem s Ustí, a chci říct, že jsme se podělili. 24 asistencí a opravdu jsme byli agresivní v obraně po té první čtvrtině 19 ztrát, takže jsem hrdý na kluky. Postaral se o práci doma a to je to, co všechno můžete chtít, takže dobrý zápas dnes večer děkuji.
J. Dvořáček (asistent PCE): Tak pro nás další nepříjemná porážka e samozřejmě proti souupeři USK na domácí palubovce, věděli jsme, že nás nebude čekat nic jednoduchýho, nicméně tak, jak jsme na toho soupeře byli připravení, tak jsme hráli v podstatě přesně opačně, my jsme věděli, který hráče máme kontestovat střelbu z dlouhý vzdálenosti, tito hráči nám v prvním poločase dali šest sedm trojek, věděli jsme, kým se nesmíme nechat jednoduše porazit jedna na jedna, tito hráči nás poráčeli, takže nemyslím si, že by to… bylo nějak eh nějaká taktická porážka nebo tím, že by ten soupeř byl výrazně lepší, myslím si, že to bylo významně hlavně naší hloupostí, našema skutečnejma chybama, především na obranní polovině a pak z toho vycházelo to, že jsme v útoku byli bezzubí, nedokázali jsme si vytvořit dobrou příležitost do zakončení.
Joseph Alan Brunk (PCE): Kredit USK, přišli připraveni bojovat od začátku, my jsme nebyli připraveni ve druhé čtvrtině a snažili jsme se bojovat celý zápas. Oni byli agresivní, hráli tvrdě, a oni nás porazili, takže musíme najít způsob, jak se přeskupit, spojit se jako tým. Vyřešit to na naší straně. /ku/
X X X
OSLAVTE VZNIK NAŠEHO STÁTU, ČR, 28.10.2024 21 hod.
Zvoněním ve všech obcích, městech ČR, SR
Rád bych Vás všechny informoval o našem slavnostním zvonění 28.10.2024 v 21:00h
V případě zájmu mohu zaslat i texty o historii zvonění a Zvonu míru.
S pozdravem Jan Kostrhoun, SDH Pyšely u Prahy
ZVON NA VĚŽI KOSTELA V PYŠELÍCH U PRAHY
28.10.2024 ve 21h rozezníme dva zvony na věži pyšelského kostela
již dvaadvacátým rokem se připojíme k akci
- ZVON MÍRU V ROVERETU
OŽIVTE S NÁMI I VAŠE ZVONY
V MINULÉM ROCE ZVONILI V BENEŠOVĚ, ŘÍČANECH, POLICE NAD METUJÍ, KOBYLÍ , TŘEBONI, VELKÝCH POPOVICÍCH, NOVÉM MĚSTĚ NAD METUJÍ, MACHOVĚ, REJVIZU V JESENÍKÁCH, MĚLNÍKU, KROMĚŘÍŽI A NA MNOHA DALŠÍCH MÍSTECH. Jan Kostrhoun, Pyšely u Prahy.