Kyjev mrzne, státisíce domácností sú bez elektriny. Rusko v noci na utorok vyslalo na územie Ukrajiny takmer 300 dronov, 18 balistických rakiet a sedem riadených striel. Hlavným cieľom bol ukrajinský energetický sektor, uviedol v utorok na sociálnych sieťach ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pri útokoch podľa neho došlo k rozsiahlym škodám obytnej a civilnej infraštruktúry.

ZBYNĚK  FIALA:  CO  BUDE  PO  TOM?

JAK  ROZHODNOU  USA,  TRUMP,  RUSKO,  SVĚT?

Svět se postavil na hlavu, kde ho správně vidí jen americký prezident Donald Trump. Evropské kličky tomu dodávají pouze uměleckou hodnotu.

Vytřeštěné oči a svraštělé čelo jsou v tuto chvíli nejvhodnějšími modely, jak přistupovat k předpovědím budoucnosti. Panika a vytřeštěné oči nad představou, co ještě dalšího je Trump schopen světu nabídnout, jsou vhodným analytickým nástrojem pro alternativy, které si zaslouží odpověď. Zodpovědně svraštělé čelo pak předstírá, že pro každou z alternativ máme na výběr, jak to nejvýhodněji schytat a zaplatit.

Po Venezuele jsou tu tři další živá témata – Írán, Grónsko a Ukrajina. Přesněji, jsou to nejživější témata z nepřeberné zásobárny. Klasická je odpověď amerického prezidenta Donalda Trumpa na otázku novináře, zda by se podobně jako s Venezuelou nedalo naložit i s Kolumbií. Označil to za dobrý nápad.

Pokud jde o Írán, kde už stovky lidí zaplatily životy za protesty proti teokratickému režimu, Bílý dům debatoval o svém postupu v pondělí s obvyklým výsledkem, že to může být tak, nebo tak. Trump neopustil hrozbu, že udeří, pokud budou v Íránu umírat lidé, ale připustil i možnost jednání. Jen ještě zvažuje, zda není lepší napřed udeřit, a potom jednat.

Za nejpravděpodobnější se považoval kybernetický útok, ochromující zemi, ale v tom Trumpa Teherán předběhl blackoutem internetu a telefonu. Druhou možností je úder na bezpečnostní složky. To by sice taky umírali lidé, nejspíš v podstatně větších počtech, ale měli bychom to pod kontrolou.

Mezitím lze sledovat přímo olympijské výkony amerického reklamního umění, když za klíčové heslo davů, nastavujících životy, se podařilo propašovat návrat šáha Páhlavího, tedy synka toho, koho se stejným nasazením lidé svrhli před skoro půlstoletím.

Podrobnosti má Trump sdělit v úterý (u nás ve středu ráno). Už teď pohrozil uvalením trestního cla na země, které chtějí pokračovat v obchodu s Íránem. 

S Grónskem je to mnohem pestřejší. Evropské elity se probouzejí ze sna, že Trump přes vánoce na Grónsko zapomene.

Grónsko, podobně jako Venezuela a Írán, úzce souvisí s Ukrajinou. Jde o to, že hlavní pozornost se přesune jinam než na válku s Ruskem, a na ráně tak zůstane jen Evropa. S kým se dohodnout? S Putinem, se kterým se nemluví? Nebo s Trumpem, který je najednou větší hrozba než Rusko?

Takhle to vidí ukrajinský internetový deník Strana.ua:

Vztahy mezi levicově liberálními elitami vládnoucími ve většině hlavních evropských zemí a americkým prezidentem jsou extrémně napjaté. Trump a jeho spolupracovníci otevřeně volají po změně směřování Evropy prostřednictvím nástupu pravicových sil k moci. Trump představuje existenční hrozbu pro současnou evropskou vládnoucí třídu. Možná dokonce větší než Vladimir Putin, protože ne všichni věří, že by Moskva mohla z vlastní iniciativy zaútočit na Evropu. Spojené státy mají na situaci v EU větší vliv než Rusko.

Úvahám o Grónsku vévodí čísi nápad, že nejlíp by bylo, kdyby se Trumpův mladší synek ucházel o dánskou princeznu, a ta dostala Grónsko věnem. To by se ostatně nejlíp prodávalo i mediálně, protože svatby a pohřby, podobně jako velká neštěstí, nabízejí nejoblíbenější zpravodajské seriály. Proto po nás v dávné Mladé frontě vedoucí vydání obvykle požadoval, abychom mu v agenturách našli taky nějaký „autobus do propasti“. Potřeboval titulní stránku něčím oživit. 

Tady se ovšem do propasti řítí strategické spojenctví, a to by bylo opravdu moc. Pokud by došlo k americkému obsazení Grónska, znamenalo by to podle dánské premiérky Mette Frederiksenové konec NATO.

Trump to tak hrozné nevidí. Vždyť celá obrana největšího ostrova světa sestává v podstatě ze „dvou psích spřežení“. Zato ruské a čínské lodě a ponorky jsou v arktických vodách „všude“. Pokud Washington nezasáhne a Grónsko nekoupí, dříve či později je obsadí Moskva nebo Peking.

„Nedovolíme, aby se to stalo,“ zdůraznil Trump s tím, že jde o národní bezpečnost. Přes to nejede vlak. „Rád bych to vyřešil v rukavičkách, ale když to nepůjde, budeme jednat tvrdě,“ shrnul.

Evropské nápady, co s tím, vypočítávají New York Times:

V úterý vydalo prohlášení na podporu Dánska šest dalších evropských zemí, ale stále nikoli všech 27 členských států Evropské unie. V soukromí se úředníci neshodli na tom, jak agresivně Trumpa kritizovat, protože jeho pomoc je klíčová pro ukončení války na Ukrajině, kterou mnoho evropských lídrů považuje za zásadní hrozbu.

Přímá výzva prezidentu Trumpovi pravděpodobně vyvolá rozzlobenou reakci, řekl jeden evropský ministr zahraničí, ale škodlivý by byl i příliš slabý postoj. Dánské ministerstvo obrany už vydalo prohlášení, že v případě invaze do Grónska budou jeho vojáci moci střílet, aniž by čekali na pokyny nadřízených.

Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro francouzský veřejnoprávní rozhlas uvedl, že nevěří, že by Trump Grónsko napadl. Pokud však jde o zastrašování, Evropa se musí připravit na odvetu, „a to ne sama“.

Tady mne zaujalo, že výraz „ne sama“ nebyl dále rozveden. Pokud jde o samotnou Francii, jsou dobře známy její dobré vztahy s řadou tichomořských ostrovů. Spoléhat už nemůže na podporu západní Afriky, tam by si naopak rádi přisolili.

Podle NYT se diskutuje, zda by Dánsko mohlo nabídnout změnu právního statutu Grónska, aniž by se změnilo jeho vlastnictví. V podstatě, jak řekl jeden úředník, Spojené státy by mohly v Grónsku jednat, jako by mu patřilo, ale aniž by tomu tak bylo.

Grónští obyvatelé by například mohli hlasovat pro nezávislost, a poté se spojit se Spojenými státy kvůli bezpečnosti a ekonomickým výhodám, aniž by se stali součástí Spojených států.

Do problému Trumpa se lze zanořit ještě hlouběji:

Někteří evropští představitelé nadnesli možnost, že by Spojené státy mohly rozšířit svou vojenskou přítomnost v Grónsku, aniž by musely ostrov odkoupit. Jiní uvedli, že Dánsko by mohlo uzavřít dohodu o dodávkách vzácných minerálů z Grónska, které jsou potřebné pro výrobu high-tech a vojenského materiálu.

Zmiňována je také možnost stálé evropské vojenské základny v Grónsku, ale ta by pravděpodobně nezískala významnou podporu na kontinentu. Přednost má ponechání bezpečnostní otázky na NATO, tedy včetně Američanů.

„Pokud má Grónsko bezpečnostní problém, řešením není, aby USA převzaly kontrolu nad Grónskem, ale aby spolupracovaly s 31 spojenci,“ tvrdí Ivo H. Daalder, velvyslanec USA při NATO za prezidenta Baracka Obamy.

Ten nám ale nepomůže, je z opozice.

Nejdál ve státnických úvahách, jak to má Evropa nejvýhodněji schytat a zaplatit, představují diskuse o tom, jak Spojeným státům ukázat, že evropské země zvyšují své finanční závazky vůči Grónsku a bezpečnosti Arktidy, uvedli podle NYT dva diplomaté a další evropský představitel.

Spíše než grónský problém by Trump rád Evropě předal ten ukrajinský. Podle listu Politico v úterní ranní svodce Playbook, vážně už to berou i v Evropské komisi:

Blok čelí volbě mezi otevřením vlastních diplomatických kanálů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a rizikem, že si nechá od USA diktovat podmínky případné mírové dohody na Ukrajině.

Podle diplomatů a úředníků, nedávný tlak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a italské premiérky Giorgie Meloni na zahájení jednání s Kremlem zesílil jak v Bruselu, tak v evropských metropolích. Hlavním cílem tohoto tlaku je zajistit, aby nebyly překročeny červené linie EU, a signalizovat Washingtonu, že kontinent má vlastní vliv.

Macron v posledních dnech prosazuje, aby Evropa vzhledem k bilaterálním diskusím mezi Američany a Rusy hrála alespoň nějakou roli, informoval nejmenovaný francouzský úředník. Meloniová velmi podpořila názor, že při zvážení všech pro a proti dochází v některých hlavních městech k rostoucímu uznání potřeby aktivního přístupu.

Mluvčí Evropské komise Paula Pinhová trvá na tom, že tam ještě nejsme:

„Je zřejmé, že v určitém okamžiku bude nutné s Putinem jednat… Bohužel nevidíme žádné známky toho, že by se prezident Putin chtěl angažovat, ale doufáme, že v určitém okamžiku k takovým jednáním skutečně dojde.“

„Brzy se můžeme ocitnout v situaci, kdy budeme muset s Putinem hovořit,“ řekl nejmenovaný evropský diplomat ze severoevropské země. „Je důležité, aby v té místnosti byli Evropané a dali Rusku jasně najevo: Nenecháme vás vyhrát tuto válku.“

Další úředník EU uvedl, že Američané mohou prosazovat svá řešení jak se jim zlíbí, ale „jejich plány budou záviset na Evropanech“, kteří budou muset tak či onak sedět u jednacího stolu.

I když neexistuje dohoda o tom, jak jednat s Moskvou, diskuse se již přesunula k tomu, kdo by se ujal vedení. Italský senátor a náměstek ministra Giovanbattista Fazzolari, vlivný spojenec Meloniové, jehož ukrajinská manželka vybudovala podporu Kyjeva v pravicové koalici italské premiérky, o víkendu nadhodil, že funkce zvláštního vyslance EU pro Ukrajinu by se mohl ujmout bývalý italský premiér Mario Draghi.

Zájemců může být víc. Finský prezident Alexander Stubb už loni navrhl myšlenku zvláštního vyslance a sám se ucházel o tuto pozici. Vysoce postavený úředník sdělil serveru Playbook, že vytvoření této role již získalo širokou podporu Evropské rady a vysokých představitelů EU.

Avšak nejvyšší představitelka bloku Kaja Kallasová se důsledně staví proti tomuto kroku. Zamířila do Berlína jednat o obnově úsilí o vyjednání míru na Ukrajině a o tom, jak může Evropa dále posílit svou obranu, řekl serveru POLITICO diplomat EU.

Tak vidíte, stačí ukrajinskou válku vyhrát, a jsme z nejhoršího v tom a můžeme se pustit do dalších z bohaté zásobárny světových krizí. Zjevně nás nečeká nic snadného, ani levného.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 ING  BABIŠ  O  BUDOUCNOSTI   ČR,  EU,   SVĚTA

VLÁDA  PRO  VŠECHNY  OBČANY,   PODNIKY

 Čumím do těch kolejí a miliardy tam nevidím: Babiš hájil vládu, nechyběly bizarní obraty

 Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý požádal poslance, aby vyslovili důvěru jeho vládě. V projevu, který trval asi hodinu a dvacet minut, jmenoval desítky témat, kterými se jeho kabinet chce zabývat. Nešetřil ani kritikou předchozí vlády Petra Fialy (ODS). Místy Babišův projev ztrácel smysl, třeba když mluvil o miliardách na kolejích.

Svůj projev začal premiér Andrej Babiš (ANO) ekonomickými ukazateli o stavu České republiky a kritikou Fialovy vlády mimo jiné za její rozpočty. „Budeme šetřit a rozhodli jsme o zmrazení platů politiků na pět let. Máme pět let na vyřešení,“ zaznělo od něj. „Mluvíme s úředníky a připravujeme rozpočet (na rok 2026),“ řekl také Babiš. Zopakoval, že vláda nechce zvyšovat daně a znovu obnoví EET.

Babiš předčítal z programového prohlášení vlády, ale přeskakoval i na další témata. Zmínil povodně, blackout a střelbu na Filozofické fakultě v Praze. „Řekl jsem Metnarovi (ministru vnitra za ANO Lubomíru Metnarovi, pozn. red.), že musí vyšetřit, jak to je v našich barech, aby se nestalo, co se stalo v baru v Crans-Montana,“ řekl Babiš. Zmínil i muniční iniciativu, kterou dopoledne probíral na klubu SPD. „Pořád ji řešíme. Naše zahraniční politika bude vycházet z národní suverenity a prosazování českých ekonomických zájmů, odmítáme další přesun pravomocí na úroveň EU. Nepřipustíme povinné migrační kvóty,“ řekl Babiš.

Předseda vlády také uvedl, že se s ministry obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) snaží udělat vše pro osvobození Čecha Jana Darmovzala, vězněného ve Venezuele. Babiš ve Sněmovně také slíbil nulovou toleranci vůči nelegální migraci. Vláda chce podle něj zajistit rychlé vyhošťování cizinců, kteří páchají trestnou činnost. Vyloučil, že by vláda usilovala o přijetí unijní měny euro.

Jsme vláda pro všechny, hlásí premiér

Ve svém projevu Babiš zmínil také dopravu. Připomněl, že jeho vláda odmítá zákaz spalovacích motorů, zmrazí ceny dálničních známek či zajistí vyšší rychlost na železničních koridorech. V Babišově proslovu nechyběly ani jeho typické bizarní obraty, které občas nedávají smysl. „Mě vždycky fascinuje ten rozdíl mezi dálnicemi a železnicí a čumím do těch kolejí a já tam ty desítky miliard nevidím,“ prohlásil například premiér.

A pokračoval: „Vždycky jsem říkal, že musíme ukázat lidem, že oni něco poznají, jo. Takže zdravím všechny v Havířově a pamatuji si, jak tam vypadalo to nádraží a dneska je to jedno z nejhezčích. Je to skvělé, v podstatě sportovní středisko, a všechny tyhle projekty. V Chebu, Mostu, Teplicích jsme dělali.“

Babiš také hovořil o tom, jak chce napravit vztahy se Slovenskem a Polskem. „Udělali jsme ze Slovenska nepřátelský stát, to je absurdní.“

„Naše vláda nechce vládnout proti někomu. Chce spravovat naši zemi tak, aby se žilo všem lépe. Jsme vláda pro všechny občany České republiky. Proto vás žádám o vyslovení důvěry,“ uzavřel svůj projev Babiš.

X X X

Rusko útočilo takmer 300 dronmi. Kyjev mrzne, státisíce domácností sú bez elektriny

Rusko v noci na utorok vyslalo na územie Ukrajiny takmer 300 dronov, 18 balistických rakiet a sedem riadených striel. Hlavným cieľom bol ukrajinský energetický sektor, uviedol v utorok na sociálnych sieťach ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pri útokoch podľa neho došlo k rozsiahlym škodám obytnej a civilnej infraštruktúry.

 X X X

Neidentifikované drony zasiahli v Čiernom mori dva ropné tankery vo vlastníctve gréckych spoločností, z ktorých jeden smeroval po kazašskú ropu do terminálu na ruskom pobreží, informovali miestne úrady. Ani jeden tanker neutrpel vážne škody, potvrdil predstaviteľ gréckeho ministerstva námornej dopravy pre AFP.

Grécke ani kazašské úrady neuviedli, kto je za útoky zodpovedný. Ukrajina, ktorá dlhodobo útočí na ruský energetický sektor v reakcii na vojnu, ktorú proti nej Moskva vedie, incident bezprostredne nekomentovala.

Americká pobrežná stráž sa v piatok 9. januára skoro ráno vylodila na ropný tanker Olina, ktorý je pod sankciami USA. / Zdroj: Južné velenie ozbrojených síl USA

Podľa kazašskej štátnej energetickej spoločnosti Kazmunajgaz jeden zo zasiahnutých tankerov smeroval do terminálu Kaspického ropovodného konzorcia (CPC) pri ruskom prístave Novorossijsk. „Posádka neutrpela zranenia, loď je podľa predbežného hodnotenia spôsobilá plavby a neprejavujú sa známky vážneho poškodenia,“ uviedla firma.

Ukrajina počas vojny už viackrát zasiahla terminál CPC vrátane útoku námorným dronom minulý november, ktorý poškodil jedno z troch kotvísk. Kyjev tvrdí, že útoky oslabujú ruské energetické príjmy využívané na financovanie vojny a sú legitímnou odpoveďou na ruské raketové a dronové údery.

Útoky však znepokojujú Kazachstan, ktorý je od exportu ropy životne závislý a cez terminál CPC prepravuje približne 80 percent svojej produkcie.

X X X

Lídri Británie, Francúzska, Nemecka, Talianska a Kanady chcú budúci týždeň počas Svetového ekonomického fóra v Davose presvedčiť amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby sa osobne zasadil o bezpečnostné záruky pre Ukrajinu pre prípad ukončenia bojov s Ruskom. Napísal to dnes denník Financial Times s odvolaním sa na troch činiteľov oboznámených s plánom.

Bezpečnostné záruky pre krajinu, ktorá sa už takmer štyri roky so západnou pomocou bráni ruskej agresii, sú jedným zo zásadných sporných bodov vyjednávania o prímerí a neskoršom mierovom usporiadaní pomerov medzi bojujúcimi krajinami. Ukrajina aj jej európski spojenci sa usilujú o čo najväčšie zapojenie Washingtonu.

Britský premiér Keir Starmer, francúzsky prezident Emmanuel Macron a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj podpísali minulý týždeň spoločné vyhlásenie o bezpečnostných zárukách, ktoré počíta s nasadením jednotiek niektorých európskych krajín dohliadajúcich na dodržiavanie mieru. Moskva, s ktorou sú v pravidelnom kontakte americkí vyjednávači, však akúkoľvek prítomnosť zahraničných vojakov na Ukrajine doteraz jednoznačne odmietala.

Starmer, Macron, nemecký kancelár Friedrich Merz, talianska premiérka Giorgia Meloniová a kanadský premiér Mark Carney sa chcú budúcu stredu v Davose stretnúť s Trumpom, ktorý už má v pláne schôdzku so Zelenským, napísal dnes britský denník. Podľa jeho zdrojov sa usilujú šéfovia štátov o čo najpevnejšie Trumpovo angažmán v otázke ukrajinských záruk a majú obavu, aby nenadviazal na rad svojich minuloročných výrokov vyznievajúcich výrazne prorusky.

Politickí lídri sa budú podľa FT usilovať, aby Trump potvrdil výsledky rokovaní z minulého týždňa, na ktorých sa spojenci Kyjeva dohodli, ako v prípade dojednania mieru zabrániť opakovaniu ruského útoku. Zelenskyj po rokovaniach v Paríži minulý štvrtok vyhlásil, že je prakticky hotová bilaterálna dohoda o bezpečnostných zárukách s USA, ktorú treba iba potvrdiť s Trumpom.

Rusko chce, aby sa Ukrajine darilo, vyhlásil Trump po boku Zelenského. Výraz ukrajinského prezidenta hovorí za všetko

Americký prezident Donald Trump novinárom na tlačovej konferencii povedal, že Rusko sa bude podieľať na rekonštrukcii Ukrajiny. „Rusko chce, aby sa Ukrajine darilo,“ povedal Trump. Poznamenal, že Putin bol v tejto otázke veľmi štedrý, keď povedal, že by Rusko dodávalo energiu za veľmi nízke ceny. Výraz ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského hovorí za všetko. / Zdroj: REUTERS

16:45 Nemecký Rheinmetall potvrdil, že začiatkom roka 2026 dodá Ukrajine prvé bojové vozidlá pechoty Lynx KF41. Dodávka otvára dvere pre väčšie objednávky a lokálnu výrobu na Ukrajine.

Podľa dohody z konca roku 2025 je súčasťou počiatočnej objednávky päť pásových vozidiel financovaných nemeckou vládou za približne dva milióny eur. Rheinmetall dodávku označil ako prvý operačný krok po rozsiahlych skúškach so špeciálnou konfiguráciou pre ukrajinské požiadavky.

Lynx KF41 je navrhnutý ako bojová platforma, ktorá umožňuje jednoduchú integráciu nových systémov, nie len ako minimalistický transportér vojakov. Kyjev má bojové skúsenosti v tejto skupine výzbroje okrem modernizovaných variantov BMP so sovietskej éry aj s americkým M2A2 Bradley a nemeckým Marderom a k dispozícii má aj švédsky CV90.

Publikované údaje uvádzajú bojovú hmotnosť do 50 ton s dieselovým motorom s výkonom 850 kW a rýchlosťou na ceste 65 km/h. Lynx KF41 je navrhnutý pre trojčlennú posádku a osem pešiakov a poskytuje najväčší balisticky chránený vnútorný objem vo svojej triede. V štandardnej konfigurácii je vybavený vežou LANCE 2 s 30 mm kanónom, možnosťou voliteľných protitankových riadených striel, pokročilými dennými a nočnými senzormi, stabilizovanou paľbou a digitálnou integráciou pre boj pechoty na dlhé vzdialenosti.

Lynx KF41 by mal vyrábať aj spoločný podnik Rheinmetall Ukrainian Defence Industry na Ukrajine. Nemecký Rheinmetall v ňom má podiel 51 percent, 49 percent ukrajinská štátna spoločnosť UDI.

X X X

Ukrajinskí poslanci na utorkovom hlasovaní odmietli nomináciu Denysa Šmyhaľa do funkcie ministra energetiky a prvého vicepremiéra. Odchádzajúceho ministra obrany a expremiéra do čela nového rezortu začiatkom roka navrhol prezident Volodymyr Zelenskyj.

X XX

 Ruská rozviedka SVR vo svojom vyhlásení označila konštatinopolského patriarchu Bartolomeja I. za „antikrista v sutane“ a za „vtelenie diabla“, a to kvôli údajnej prelátovej snahe odtrhnúť estónsku, litovskú a lotyšskú pravoslávnu cirkev od moskovského patriarchátu ruskej pravoslávnej cirkvi.

Bartolomej tak podľa SVR robí za podpory britských spravodajských služieb aj „miestnych nacionalistov a neonacistov“ tým, že láka duchovných a veriacich „do umelo vytvorených náboženských štruktúr“. Bartolomej sa podľa SVR tiež chystá udeliť autokefáliu (samostatnosť) neuznávanej čiernohorskej pravoslávnej cirkvi, aby zasadil ranu „obzvlášť tvrdohlavej“ srbskej pravoslávnej cirkvi.

Bartolomej sa znepáčil Moskve tým, že v roku 2018 konštatinopolský patriarchát zrušil tristoročnú podriadenosť kyjevských prelátov voči Moskve a odňal cirkevné prekliatie, ktoré moskovský patriarchát na ukrajinskú cirkev a jej predstaviteľov vyhlásil. V roku 2019 potom Bartolomej formálne udelil Pravoslávnej cirkvi Ukrajiny autokefálny, teda samosprávny status.

V krajine v tom čase pôsobila tiež Ukrajinská pravoslávna cirkev podriadená moskovskému patriarchátu, ktorá sa s Moskvou oficiálne rozišla až po invázii ruských vojsk na Ukrajinu v roku 2022.

Ruskú vojnu proti Ukrajine Bartolomej opakovane odsúdil, zatiaľ čo moskovský patriarcha Kirill túto vojnu opakovane podporil.

X X X

Ruské ministerstvo zahraničných vecí si v pondelok predvolalo poľského veľvyslanca Krzysztofa Krajewského, aby mu tlmočilo protest proti decembrovému zadržaniu ruského vedca Alexandra Buťagina vo Varšave. Ukrajina podozrieva Buťagina, že počas archeologických vykopávok na územiach okupovaných Moskvou zničil časť ukrajinského kultúrneho dedičstva.

Ruské ministerstvo v utorkovom vyhlásení uviedlo, že prostredníctvom poľského veľvyslanca vyjadrilo Varšave ostrý protest proti zadržaniu ruského archeológa na žiadosť Ukrajiny. Obvinenia voči nemu považuje Moskva podľa rezortu za absurdné a požaduje jeho okamžité prepustenie. Zároveň požiadala Poľsko, aby Buťagina nevydalo na Ukrajinu.

„Otvorene politizovaný a špekulatívny charakter prenasledovania ruského vedca zo strany Ukrajiny dokazuje skutočnosť, že ukrajinský zatykač nebol vykonaný prostredníctvom Interpolu, keďže Buťagin pred svojím zadržaním vo Varšave voľne navštívil niekoľko európskych štátov,“ píše sa vo vyhlásení.

Buťagina zadržali vo Varšave začiatkom decembra minulého roka, súd následne nariadil jeho väzobné stíhanie do 13. januára a v pondelok mu väzbu predĺžil do 4. marca. Opatrenie voči ruskému archeológovi v Poľsku súvisí s vyšetrovaním, ktoré voči nemu vedú ukrajinské orgány pre podozrenie z poškodenia kultúrneho dedičstva na Kryme, ktorý Rusko nezákonne anektovalo v roku 2014.

Kyjev tvrdí, že Buťagin v rokoch 2014 až 2019 bez povolenia vykonával výskumy v archeologickom komplexe Myrmekion v Kerči, čím spôsobil škodu presahujúcu 201 miliónov ukrajinských hrivien (približne štyri milióny eur).

X X X

Rusko v noci na utorok vyslalo na územie Ukrajiny takmer 300 dronov, 18 balistických rakiet a sedem riadených striel. Hlavným cieľom bol ukrajinský energetický sektor, uviedol v utorok na sociálnych sieťach ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pri útokoch podľa neho došlo k rozsiahlym škodám obytnej a civilnej infraštruktúry.

Väčšina z takmer 300 dronov použitých pri nočných úderoch na Ukrajinu boli podľa Zelenského iránske drony typu Šáhid. K útokom došlo v Dnepropetrovskej, Doneckej, Charkovskej, Kyjevskej, Odeskej, Sumskej, Záporožskej a Žytomyrskej oblasti.

„Bez vojenského cieľa Rusko vystrelilo strely na poštový terminál v Korotychu v Charkovskej oblasti, pričom zabilo štyroch ľudí,“ napísal ukrajinský prezident.

Situácia v Kyjevskej oblasti podľa slov ukrajinského prezidenta nie je jednoduchá – státisíce domácností sú bez dodávok elektrickej energie.

„Každý takýto útok na život je pripomienkou, že podpora pre Ukrajinu sa nesmie zastaviť. Strely pre systémy protivzdušnej obrany sú potrebné každý deň, najmä počas zimy. Svet môže reagovať na tento ruský teror s novými balíkmi pomoci pre Ukrajinu,“ uviedol Zelenskyj s tým, že Ukrajina očakáva urýchlenie dodávok, ktoré už boli dohodnuté s Európou a Spojenými štátmi. „Rusko si musí uvedomiť, že chlad mu nepomôže vyhrať túto vojnu,“ dodal ukrajinský prezident a poďakoval sa tým, ktorí podporujú Ukrajinu.

Stanica Sky News informuje, že tento nočný útok Ruska na Ukrajinu bol v tomto roku dosiaľ „najintenzívnejším leteckým útokom“.

Ukrajinské vzdušné sily zaznamenali 25 rakiet a 293 dronov vypálených Ruskom, pričom 18 rakiet a 48 dronov zasiahlo 24 lokalít po celej krajine. Zvyšných sedem rakiet a 240 dronov sa podarilo zneškodniť predtým, než by zasiahli svoje ciele.

Gubernátor Charkovskej oblasti Oleh Synehubov hlási po ruskom údere štyroch mŕtvych a šesť zranených. Ukrajinská záchranná služba tvrdí, že útok zasiahol poštový terminál, zničil budovy a spôsobil niekoľko požiarov.

V prístavnom meste Odesa utrpelo zranenia päť ľudí. V nevyužívaných nových budovách zaznamenali požiare, rovnako ako aj vo fitness centre a škole.

Z mesta Kryvyj Rih hlásia dvoch zranených, poškodenú civilnú infraštruktúru, domy a plynovody.

Prevádzkovateľ štátnej rozvodnej siete Ukrenerho oznámil, že v Kyjeve po poškodení infraštruktúry zaviedli núdzové odstávky elektriny.

Najväčšia súkromná energetická spoločnosť v krajine DTEK na platforme Telegram informovala, že ruský útok vážne poškodil jej dva energetické objekty. Ide už o ôsmu „masívnu paľbu“ na tepelné spoločnosti od októbra 2025. Z dôvodu ostreľovania je bez elektriny približne 47.000 rodín, dodala.

X X X

 Na najmenej štyri stúpol počet obetí ruského nočného útoku na ukrajinské mesto Charkov. Ďalších šesť osôb utrpelo zranenia, uviedol v utorok gubernátor Charkovskej oblasti Oleh Synehubov. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

„Počet obetí nepriateľského útoku na okraji Charkova stúpol na štyri,“ napísal Synehubov na platforme Telegram.

Primátor Charkova Ihor Terechov doplnil, že ruský diaľkovo riadený dron zasiahol detské zdravotnícke zariadenie, pričom vznikol požiar.

Rusi zaútočili na Charkov iránskymi šáhidmi. Drony zasiahli čerpaciu stanicu, od ktorej sa vznietili domy. Zomrelo najmenej sedem ľudí. Medzi obeťami sú aj tri deti vo veku od šesť mesiacov do sedem rokov. Zdroj: Ukrajinské ministerstvo obrany / Zdroj: Ukrajinské ministerstvo obrany

X X X

 Spojené štáty v utorok pred Bezpečnostnou radou OSN odsúdili ruské použitie rakety Orešnik proti Ukrajine ako nebezpečnú a nevysvetliteľnú eskaláciu konfliktu. Ruský veľvyslanec pri OSN Vasilij Nebenzja všetku kritiku odmietol, uviedla agentúra AFP.

„Vďaka vedeniu (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa sme k (mierovej) dohode bližšie ako kedykoľvek predtým od začiatku vojny. Napriek tomu Rusko podniklo ďalšie útoky proti Ukrajine, vrátane odpálenia svojej balistickej rakety Orešnik schopnej niesť jadrové zbrane, ktorá zasiahla na Ukrajine oblasť pri hraniciach s Poľskom a Severoatlantickou alianciou,““ uviedla zástupkyňa veľvyslanca USA pri OSN Tammy Bruceová.

„To predstavuje ďalšiu nebezpečnú a nevysvetliteľnú eskaláciu, pretože Spojené štáty spolupracujú s Kyjevom, ďalšími partnermi a Moskvou na ukončení vojny prostredníctvom dojednanej dohody,“ povedala.

„Obe strany by mali hľadať spôsoby, ako konflikt zmierniť, ale ruské akcie hrozia rozšírením a zosilnením vojny,“ dodala a obvinila Moskvu zo „zosmiešňovania mierovej veci“.

Ruský útok blízko poľských hraníc je „nebezpečný, ohrozuje regionálnu a medzinárodnú bezpečnosť a predstavuje vážne riziko eskalácie a chybného odhadu,“ vyhlásil britský zástupca James Kariuki. „Ukrajina tento posledný útok prežije, rovnako ako mnoho ďalších pred ním. A ak si prezident Putin myslí, že toto násilie odradí spojencov Ukrajiny, mýli sa,“ zdôraznil.

Ruské ministerstvo obrany uviedlo, že raketa Orešnik najnovšej generácie, použitá minulý piatok druhýkrát proti Ukrajine, zasiahla letecké opravovne v Ľvove na západe Ukrajiny, kde sa opravujú stíhačky dodané západnými štátmi a tiež vyrábajú drony dlhého a stredného doletu.

Aj ďalší členovia BR OSN podľa AFP odsudzovali masívne útoky Ruska z konca minulého týždňa, ktoré v ukrajinskom hlavnom meste zanechali tisícky ľudí bez kúrenia. Lotyšská veľvyslankyňa Sanita Pavlutová-Deslandesová kritizovala tieto útoky uprostred krutej zimy ako barbarské.

„Je dôležité si všimnúť znepokojivý trend: Čím viac sa blížime mieru a spravodlivosti, tým nestúdnejšími sa ruské útoky a klamstvá stávajú,“ vyhlásila. Obvinila Moskvu, že chce „otestovať hranice medzinárodného odhodlania“.

Masívny ruský útok na Kyjev z minulého piatka spôsobil výpadky kúrenia v takmer 6000 budovách v Kyjeve, uviedol starosta, ktorý vyzval obyvateľov, ktorí tak môžu urobiť, aby dočasne odišli z mesta, v ktorom panujú mrazy klesajúce až 15 stupňov pod nulu.

„To, čo dnes vidíme, pripomína najhoršie precedensy v dejinách ľudstva, keď sa zlovoľné ríše pokúšali zlomiť odpor civilistov za pomoci chladu, hladu a tmy ako zbraní,“ vyhlásil ukrajinský veľvyslanec pri OSN Andrij Melnyk a ruské metódy označil za hodné stredoveku.

Ruský veľvyslanec Vasilij Nebenzja všetku kritiku odmietol a vyhlásil, že ruská armáda neútočí na civilistov.

6:00 Najmenej dvaja ľudia prišli o život pri ruskom útoku na predmestí Charkova, oznámil šéf oblastnej správy Oleh Synehubov. Predtým informoval o jednom mŕtvom a o piatich ranených v druhom najväčšom ukrajinskom meste, ležiacom na východe krajiny.

Ruský dron zasiahol tiež detské sanatórium v Charkove, na mieste vypukol požiar, uviedol starosta mesta Ihor Terechov. Podľa Synehubova si útok na túto charkovskú štvrť nevyžiadal obete či ranených.

Terčom útoku sa stal tiež Kyjev. Na hlavné mesto Rusi vystrelili balistické rakety, uviedol šéf kyjevskej vojenskej správy Tymur Tkačenko. O prípadných škodách sa zatiaľ nezmienil. Starosta Vitalij Kličko vyzval obyvateľov metropoly, aby zotrvali v krytoch.

Ešte v pondelok večer výbuchy podľa ukrajinských médií zahrievali tiež v Odese na juhu krajiny a v Pavlohrade v Dnepropetrovskej oblasti. Letecký poplach bol vyhlásený aj v ďalších regiónoch.

X XX

 Jak chutná Madurova dieta. Venezuelská ekonomika je na hraně kolapsu

Představitelé Trumpovy administrativy tvrdí, že pokud venezuelská vláda nebude spolupracovat, zbývá jen několik týdnů, než země zkrachuje. Po zadržení prezidenta Nicoláse Madura USA zvyšují tlak na novou prezidentku země Delcy Rodríguezovou. Velmoc požaduje, aby Venezuela přerušila veškeré vztahy s nepřáteli USA, než zruší blokádu její ropy. V mnoha částech hlavního města Caracasu zavládlo nervózní ticho.

 Ekonomický tlak se stal středobodem slibu prezidenta Trumpa, že Spojené státy budou řídit Venezuelu. Tamní vláda už souhlasila s dohodou, na jejímž základě Venezuela předá Spojeným státům miliony barelů ropy.

Venezuelané se nyní potýkají s následky útoku i vládními zásahy proti disentu. Obyvatelé Caracasu sice zatím nehlásí žádný nedostatek zboží na trzích, ale inflace nezadržitelně roste. Obvykle rušné ulice jsou prázdné a podniky, které mají otevřeno, fungují pouze po omezenou dobu.

 „Za peníze, které jsem právě dostal, koupím jídlo. Musím zázračně hospodařit s tím, co jsem ušetřil a co vydělám,“ říká Rojas, 47letý majitel malé čokoládovny v Caracasu. Své výdělky nyní musí rozložil tak, aby uživil svou matku a otce i sebe. „Nejhorší věc, která se člověku může stát, je nejistota.“

Venezuelská vláda má nyní podle dvou amerických úředníků, kteří byli o této záležitosti informováni a kteří hovořili pod podmínkou anonymity, jen několik týdnů, než zkrachuje, pokud nebude spolupracovat.

Analytici a ekonomové shodně uvádějí, že tento časový rámec pravděpodobně označuje, jak dlouho podle odhadů USA vydrží vládě v Caracasu její hotovostní rezervy, než nebude schopna hradit kritické výdaje, jako jsou například platy bezpečnostních složek, píše web The Washington Post.

Jak stabilizovat Venezuelu

„Prezident Trump hovoří o tom, že je třeba vyvinout maximální tlak na prozatímní orgány ve Venezuele a zajistit, aby spolupracovaly se Spojenými státy,“ uvedl vysoký představitel americké administrativy, který si nepřál být jmenován.

Embargo na sankcionovanou venezuelskou ropu zůstává v plné platnosti. Trump prohlásil, že požaduje, aby USA získaly úplný přístup k venezuelským ropným rezervám. Jeho další požadavek zní, aby Venezuela přerušila okamžitě vztahy s Čínou, Íránem, Ruskem a Kubou a souhlasila s výhradním partnerstvím s USA v oblasti těžby ropy.

V rámci dohody by Venezuela měla předat USA 30 až 50 milionů barelů ropy k prodeji. „Výnosy mohou být použity podle uvážení vlády USA a prostředky budou vyplaceny ve prospěch amerického a venezuelského lidu,“ uvedlo americké ministerstvo energetiky ve svém prohlášení. Venezuela tento plán nijak nezpochybnila.

„Budeme pouze kontrolovat tok těchto finančních prostředků, abychom měli vliv na lidi u moci,“ řekl americký ministr energetiky Chris Wright. V krátkodobém horizontu je podle něj prioritou stabilizovat ekonomiku Venezuely, zastavit propad bolívaru a zabránit tomu, aby se Venezuela stala nefunkčním státem.

Než začne kolaps

Venezuela, kdysi jedna z nejbohatších zemí světa, zažila během několika let ohromující hospodářský kolaps. Korupce a špatné hospodaření vlády totálně vyprázdnily ekonomiku, během krize země opakovaně čerpala ze svých rezerv. Nyní jí zbývá jen minimum dostupných hotovostních prostředků.

„Problémy země s cash flow se objevily již během několika dní po uvalení blokády,“ uvedl Andrés Martínez-Fernández, analytik pro Latinskou Ameriku z Heritage Foundation, pravicového think-tanku ve Washingtonu. Dodal, že Venezuela má zpoždění se splácením dluhů Číně a Rusku.

 Venezuelská vláda také nyní čelí možnosti, že nebude schopna vyplácet mzdy svým vlastním zaměstnancům, armádě a policii. Ekonomové odhadují, že k tomu by mohlo dojít již koncem ledna nebo začátkem února, hned poté by mohl začít kolabovat vládní aparát a prudce vzrůst nedostatek potravin.

„Myslím si, že hladomor je nyní ve Venezuele reálnou možností. Ale je to velká země s propustnými hranicemi. A obvykle se lidé předtím, než začnou hladovět, pokusí odejít,“ podotkl ekonom Francisco Rodríguez, odborník na venezuelskou ekonomiku na univerzitě v Denveru.

Hospodářský kolaps již vyvolal masivní vlny migrace ze země. Podle údajů Organizace spojených národů od roku 2014 opustilo Venezuelu téměř osm milionů lidí. Ti, kteří zůstali, již roky čelí rozsáhlému nedostatku potravin, který způsobuje prudký nárůst kojenecké úmrtnosti a úbytek hmotnosti u většiny dospělých, což je jev ve Venezuele označovaný jako „Madurova dieta“, uzavírá americký portál.

X X X

Donald Trump vyzýva Iráncov do boja proti režimu. Sľubuje im pomoc a tvrdí, že vrahovia budú potrestaní

Americký prezident Donald Trump vyzval Iráncov, aby neprestávali protestovať a prevzali moc nad inštitúciami. Prísľubil im pomoc, no ďalšie podrobnosti zatiaľ neprezradil.

Americký prezident Donald Trump v utorok vyzval Iráncov, aby pokračovali v rozsiahlych celonárodných protestoch a prevzali kontrolu nad inštitúciami. Ubezpečil ich, že „pomoc je na ceste“, no žiadne ďalšie podrobnosti neposkytol. TASR o tom informuje podľa agentúr AFP a AP.

„Iránski vlastenci, NEPRESTAŇTE PROTESTOVAŤ – PREVEZMITE MOC NAD VAŠIMI INŠTITÚCIAMI!!! Zapamätajte si mená vrahov a tyranov. Zaplatia za to vysokú cenu,“ uviedol Trump v príspevku na svojej sociálnej sieti Truth Social.

Trumpova výzva Iráncom

„Zrušil som všetky stretnutia s iránskymi predstaviteľmi, kým NESKONČÍ bezdôvodné zabíjanie demonštrantov. POMOC JE NA CESTE,“ dodal prezident.

Podľa AP Trump zdanlivo zmenil svoj postoj k ochote rokovať s iránskou vládou. V súvislosti so zásahmi na protestoch jej už niekoľkokrát pohrozil útokmi, čo Teherán podľa neho podnietilo k záujmu o rokovania s Washingtonom.

Zablokovaný internet a obete

Hovorkyňa Bieleho domu Karoline Leavittová len v pondelok potvrdila, že komunikačný kanál s Teheránom zostáva otvorený, a dodala, že Irán zaujal „úplne odlišný tón“ v súkromných rozhovoroch s Trumpovým osobitným vyslancom Stevom Witkoffom.

Najväčšie demonštrácie v Iráne od prelomu rokov 2022 a 2023 odštartoval 28. decembra protest obchodníkov v Teheráne proti rastúcim cenám a prudkému oslabeniu iránskej meny rial. Odvtedy prerástli do rozsiahlych protivládnych demonštrácií v celej krajine a podľa aktivistov si vyžiadali už najmenej 2 000 obetí. Vláda 8. januára zablokovala v krajine internet a telefonické hovory do zahraničia, čo skomplikovalo šírenie informácií o situácii.

 X X X

   Šetřit na spravedlnosti nelze. Starostka Jeseníka odmítá konec okresního soudu.

Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová odmítá rušení okresního soudu. Varuje před zhoršením dostupnosti spravedlnosti v regionu Foto: Město Jeseník

  Vedení jesenické radnice odmítá úvahy o zrušení Okresního soudu v Jeseníku a považuje je za nepřijatelné. Možnost zrušení některých okresních soudů v souvislosti s úsporami státního rozpočtu otevřel ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

„Státní rozpočet není nafukovací. S ohledem na zadlužení České republiky bych byl rád, aby případné změny nabyly účinnosti ideálně od 1. ledna 2027,“ řekl Tejc České justici.

Na Okresním soudu v Jeseníku působí sedm soudců. Zabývají se trestní, občanskoprávní, opatrovnickou, dědickou i exekuční agendou, funguje zde také trestní oddělení a soud pro mládež.

„Většina z nich dělá více agend tak, aby pokryli celou potřebu rozhodovací činnosti,“ uvedl mluvčí Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl. Zároveň upozornil na geografická specifika regionu: „Hlavním problémem je zde především dostupnost vedlejšího Okresního soudu Šumperk zejména v zimních měsících.“

Starostka: Postup státu je cynický

Starostka Jeseníku a poslankyně koalice Spolu Zdeňka Blišťanová kritiku formulovala ostře. „Prohlášení ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce o zvažovaném rušení okresních soudů, mezi nimiž byl jmenován i Okresní soud v Jeseníku, považuji za naprosto nepřijatelné a vůči regionům, jako je Jesenicko, až cynické,“ uvedla. Tejc však žádný soud výslovně nejmenoval a zdůraznil, že možnému rušení soudů bude předcházet důkladná analýza.

Podle starostky jde o další důkaz nerovného přístupu státu k periferním oblastem. „Znovu se potvrzuje, že stát při hledání úspor sahá po těch nejslabších a nejodlehlejších regionech,“ dodala.

Dostupnost justice nelze měřit rozpočtem

Vedení města odmítá i samotnou argumentaci ministerstva. „Okresní soud v Jeseníku není nadbytečnou institucí, ale základním prvkem dostupnosti spravedlnosti v území, které je dlouhodobě znevýhodněno svou polohou, dopravní dostupností i omezenou nabídkou veřejných služeb,“ uvedla starostka.

Spojování justice se zadlužením státu považuje za nepřijatelné. „Spojovat otázku dostupnosti justice s řešením zadlužení České republiky je argumentačně neobhajitelné. Šetřit na spravedlnosti znamená šetřit na samotných základech právního státu,“ řekla.

Horší spravedlnost pro periferii?

Podle Blišťanové by rušení okresních soudů vedlo k nerovnému přístupu občanů. „Pokud má ministr za to, že současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji, pak tím fakticky říká, že lidé v menších a periferních regionech mají mít horší přístup ke spravedlnosti než obyvatelé velkých měst,“ upozornila. Zároveň zdůraznila, že „Jesenicko není okraj, na kterém lze testovat úsporná opatření“.

Kritické hlasy zaznívají také z dalších okresních soudů, které se v debatě objevují. Předseda Okresního soudu v Rakovníku varuje před systémovými dopady. „V současné době je možno vyslovit obavu, že v případě faktického zániku nejmenších soudů by mohlo hrozit nebezpečí pro občany ohledně ztížení dostupnosti spravedlnosti,“ uvedl.

Podle něj by lidé museli hledat spravedlnost u vzdálenějších soudů. „To by pro ně znamenalo vyšší náklady a v konečném důsledku i nárůst mandatorních výdajů u těch soudů, které by v soudní soustavě zůstaly zachovány, potažmo tedy i nákladů státu,“ dodal.

Tejc: Současná síť soudů už neodpovídá

Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji. Některé soudy mají nízký nápad v části agend a jen omezený počet soudců, což podle resortu komplikuje specializaci i efektivní organizaci práce. Změnám má předcházet podrobná analýza a debata s představiteli justice, profesními komorami i samosprávami.

V polovině ledna chce ministerstvo představit předsedům krajských a vrchních soudů plán a harmonogram dalšího postupu.

V České republice nyní funguje 86 okresních soudů, které spadají pod osm krajských soudů. Právě nejmenší okresní soudy, včetně Jeseníku, Rakovníku či Rokycan, se v debatě o změnách soudní mapy objevují nejčastěji. Podle samospráv i části justice ale jde o zásah, který by mohl zásadně zhoršit dostupnost spravedlnosti mimo velká města.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

 Senátor, kterého chce Hegseth degradovat, vrací úder. Žaluje Pentagon

Americký demokratický senátor Mark Kelly zažaloval ministerstvo obrany kvůli tomu, že se ho vláda republikánského prezidenta Donalda Trumpa snaží potrestat za jeho varování před nezákonnými rozkazy. Ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že chce Kellyho degradovat z hodnosti kapitána námořnictva ve výslužbě kvůli tomu, že nabádal americké vojáky, aby odmítli uposlechnout nelegální rozkazy.

Hegseth minulý týden sestavil formální vytýkací dopis v rámci Kellyho vojenské dokumentace. Dopis, ve kterém ministr kritizuje bývalého pilota amerického námořnictva za účast ve videu, jež vyzvalo vojáky k neplněné nezákonných rozkazů, má sice podle AP jen malé okamžité dopady, ale stalo se nezbytným procesním krokem k možné budoucí degradaci. Kelly by tak přišel nejen o hodnost, ale také o značnou část výsluh.

Kelly požádal federální soud ve Washingtonu, aby za nezákonné a protiústavní označil vytýkací dopis, možné degradační řízení či jiné tresty proti jeho osobě. Odvolává se při tom na ústavou zaručené právo svobody projevu, obzvláště pak pro zákonodárce hovořící ve prospěch veřejného zájmu.

Spolu s Kellym na videu zveřejněném loni v listopadu vystoupili i další demokratičtí zákonodárci. Všichni zúčastnění tvrdí, že pouze zopakovali znění zákona. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer označil na síti X Hegsethovy kroky proti Kellymu za odporný čin politické odplaty.

Demokratičtí zákonodárci už dříve opakovaně upozorňovali na to, že Trumpova vláda podle nich porušuje právo, když nařizuje zabíjet v jihoamerických vodách osoby pokládané za pašeráky drog. Pentagon uvedl, že podobné údery proti lodím považuje za legální a oprávněné.

Trump dříve v reakci na video obvinil Kellyho a další zákonodárce z pokusu o podněcování ke vzpouře a doplnil, že podobný čin se trestá smrtí.

 X X X

 Jaký Felvidék? Mezi Slováky a Maďary se rozhořel spor o Benešovy dekrety

„Historicky nejlepší“ slovensko-maďarské vztahy v posledních týdnech dostávají trhliny. A to poté, co slovenská opozice na podzim otevřela téma Benešových dekretů a vláda Roberta Fica kvůli tomu začala zpochybňování těchto dekretů postihovat vězením. Do vnitrostátní debaty se vmísila maďarská opozice v čele s Péterem Magyarem, který se zastal „Maďarů z Felvidéku“ – a naštval slovenské politiky.

 Benešovy dekrety po druhé světové válce omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny v Československu. Na základě těchto dekretů proběhly i odsuny sudetských Němců a Maďarů. Součástí právního řádu jsou dodnes nejen v Česku, ale i na Slovensku. A právě tam parlament v prosinci schválil novelu, podle níž má hrozit půlroční vězení každému, kdo je zpochybní.

Zavedl se k tomu nový trestný čin s názvem Popírání mírového uspořádání po druhé světové válce, což opozice včetně neparlamentní strany Maďarská aliance označila za útok na maďarskou menšinu. Byla to však opozice, kdo celý rozruch kolem tématu vyvolal. A to když se nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko (PS) na podzim najednou začala zajímat o potenciální nové voliče z řad slovenských Maďarů na jihu země.

V rámci své iniciativy zlepšit těmto občanům život tehdy vyzvala vládu, aby změnila současný systém „kolektivní viny“. „Jsme proti tomu, aby se i dnes na základě Benešových dekretů někomu vyvlastňoval majetek,“ vysvětlil šéf PS Michal Šimečka a tvrdil, že lidé v souvislosti s dekrety ještě i nyní mohou přijít o pozemek. Ačkoliv PS odmítlo, že by chtělo Benešovy dekrety zrušit, rádo by, aby se už na základě starých zákonů nepřijímala nová rozhodnutí a aby se Benešovy dekrety považovaly za „vyhaslé“.

 Progresivní Slovensko si za to vysloužilo kritiku a obviňování ze strany vládních politiků. Ti poté přijali usnesení, že otázku považují za uzavřenou a odmítají její otevírání či politizaci. Právní a majetkové vztahy, které vznikly na základě poválečných rozhodnutí, jsou podle Ficovy vlády nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Vláda se při tom odvolala i na podobné usnesení parlamentu z roku 2007.

Premiér Fico nápady PS označil za útok na právní řád Slovenska a například šéf Národní rady Richard Raši prohlásil, že by otevření dekretů mohlo vyústit ve změnu vlastnictví pozemků a staveb a zhoršit vztahy Slovenska s Maďarskem. To se ovšem do jisté míry stalo i tak. Kauza z podzimu pokračuje i v novém roce a dostala se až do Bruselu.

Na Evropskou unii se totiž obrátila hlavní poradkyně maďarského premiéra Viktora Orbána Katalin Sziliová s tím, že slovenský zákon „útočí na základy evropského právního systému“ a omezuje právo na svobodu projevu. Kriminalizace kritiky je podle ní nepřiměřená a nedemokratická a Brusel vyzvala, aby zakročil.

 Podotkla, že svoboda projevu požívá zvláštní ochrany, pokud jde o vyrovnávání se s minulostí a odpovědnost státu. Štrasburský soud pro lidská práva už několikrát jasně uvedl, že stát nemůže vynucovat „historickou pravdu“ prostřednictvím trestního práva, připomněla poradkyně a dodala, že má mimo jiné obavy i z vágního znění zákona. Sám Orbán v prosinci ujistil, že je jeho vláda s tou slovenskou v kontaktu a že se teprve uvidí, zda bude muset učinit nějaké kroky na ochranu slovenských Maďarů.

Úřad slovenské vlády ke stížnosti Orbánovy poradkyně uvedl, že ji plně respektuje. Do nepřehledné situace se však vmísila i maďarská opozice, konkrétně Orbánův aktuálně nejsilnější vyzyvatel Péter Magyar. Ten chce i se svou stranou Tisza v dubnových parlamentních volbách porazit dlouholetého premiéra a odstavit Orbánův Fidesz od moci.

 Zkritizoval tak Orbána, že ačkoliv si „hraje na patriota“, v kritickou chvíli slovenské Maďary nechal napospas osudu. Předseda Tiszy pak v otevřeném dopise vyzval slovenského premiéra, aby novelu o Benešových dekretech stáhl. Podle něj totiž porušuje lidská práva, zasévá strach, rozděluje občany a dále rozleptává maďarsko-slovenské vztahy. Sám si ovšem naběhl, když upozornil, že „Maďaři z Felvidéku zákon vnímají jako otevřenou výhrůžku“.

Historický název Felvidék, který se za Rakouska-Uherska používal pro dnešní území jižního Slovenska, je pro mnohé Slováky urážkou jejich státnosti a vnímají jej coby hrozbu ze strany těch Maďarů, kteří se dodnes nevyrovnali s trianonskou ztrátou území. Jak ovšem připomíná maďarský portál Telex, mezi lidmi se název běžně a bez nějakého citového zabarvení používá pro označení menšiny žijící na Slovensku.

Není jasné, jak jej myslel právě Magyar, slovenské politiky tím však pobouřil. Ohradil se třeba prezident Peter Pellegrini. „Nejdřív jsem si myslel, že jde o neobratné otevření tématu. Ale nakonec se to jeví, jako by to bylo téma hozené do maďarských voleb. Jako prezident Slovenské republiky to řeknu velmi jasně: Uráží mě, když nám potenciální budoucí maďarský premiér píše dopis a nazývá Slovensko Felvidékem. Nemyslím si, že to přispívá k tomu, abychom uklidnili tyto vášně. My jsme ještě stále Slovensko, Slovenská republika, žádný Felvidék. Už v tom dopise ukazují, jakou k nám mají úctu nebo respekt,“ kritizuje ve videu prezident.

 Na to mu ovšem odpověděl šéf Maďarské aliance László Gubík, který upozornil, že pojem Felvidék mnozí lidé nevnímají a nepoužívají jako hanlivý, ale prostý geografický termín. „Paranoia vyvolaná tímto regionálním konceptem je absolutně neoprávněná. Bylo by dobré mít o tom klidnou diskusi před tím, než se nějaký chytrák rozhodne, že je to základ pro šestiměsíční vězení,“ odkázal zpět na Ficovu novelu.

Magyar ovšem ještě ke všemu pohrozil, že pokud se jeho partaj dostane k moci, v případech jako tento bude slovenský velvyslanec vykázán z Maďarska. A téma žije i v úterý. „Slovensko není Felvidék, vzkazuji Šimečkovu kamarádovi Péterovi Magyarovi,“ napsal totiž na sítích slovenský ministr vnitra a šéf vládní strany Hlas-SD Matúš Šutaj Eštok.

 X X  X

 Marine Le Penová si nie je vedomá porušenia zákona. Dostala zákaz kandidovať aj trest odňatia slobody 

Marine Le Penová trvá na svojej nevine v kauze sprenevery eurofondov a tvrdí, že žiadny zákon neporušila. Súd jej však v marci udelil prísny trest vrátane zákazu kandidovať a pokuty 100 000 eur.

Predsedníčka poslaneckého klubu francúzskej strany Národné združenie (RN) Marine Le Penová počas odvolacieho súdneho procesu vo štvrtok vyhlásila, že si nie je vedomá porušenia zákona v kauze sprenevery finančných prostriedkov Európskej únie. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Neuvedomovala som si, „že by som čo i len v malej miere porušila zákon, keď sme v rokoch 2004, 2009 a 2014 najímali našich asistentov,“ uviedla počas pojednávania. „Pokiaľ však došlo k nejakému previneniu, Európsky parlament nás na to neupozornil, ako je jeho povinnosťou,“ zdôraznila. Europarlament „bol informovaný o všetkých prvkoch zmlúv. Nič sme neskrývali,“ dodala.

Rozsudok z marca 2025

Le Penová a niekoľko ďalších bývalých aj súčasných členov vedenia RN boli 31. marca 2025 súdom v Paríži uznaní za vinných zo sprenevery financií Európskeho parlamentu. Podľa rozsudku sa ako europoslankyňa zapojila do nezákonného systému na vyplácanie zamestnancov RN z peňazí europarlamentu vo výške štyri milióny eur.

Okrem zákazu kandidovať političke súd vymeral pokutu 100 000 eur a trest odňatia slobody na štyri roky, dva roky podmienečne a ďalšie dva roky má nosiť elektronický náramok. Le Penová svoju vinu odmieta a marcový rozsudok po jeho vynesení označila za politické rozhodnutie.

X X X

 Rusi zmasakrovali 14 ľudí. Litva si pripomenula „Krvavú nedeľu“ vo Vilniuse z roku 1991

Litva si v utorok spomienkovými podujatiami pripomenula obete „Krvavej nedele“ vo Vilniuse spred 35 rokov.

Oslavy výročia litovskej nezávislosti vo Vilniuse. Litva vyhlásila nezávislosť v roku 1990. ZSSR uznal až po dramatických udalostiach v septembri 1991.

Na pamiatku krvavých udalostí počas snahy o nezávislosť od ZSSR (v Litve označovaných ako „Sausio 13“) mimoriadne zasadal aj litovský parlament. Prezident Gitanas Nauslada zdôraznil, že slobodu treba brániť opakovane a varoval pred presvedčením, že boje za slobodu sú minulosťou a boli vyhrané.

„To nie je pravda a krviprelievanie na Ukrajine nám pripomína cenu slobody, ktorú musíme byť vždy pripravení zaplatiť,“ povedal Nauslada.

Na Aljašku pred samitom Trumpa s Putinom dorazil aj šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov. Pri príchode do hotela mal na sebe pod čiernou prešívanou vestou šedivú mikinu s nápisom ZSSR, teda Zväz sovietskych socialistických republík. / Zdroj: x.com/OlgaBazova

Okolo televíznej veže a rozhlasu 13. januára 1991 civilisti vytvorili živé reťaze, aby nenásilným spôsobom zabránili obsadeniu týchto strategických objektov sovietskou armádou.

Vojaci a špeciálne sily KGB (Alfa) proti neozbrojeným ľuďom zaútočili a televíznu vežu a vysielacie pracoviská obsadili. Zahynulo 14 ľudí a asi 600 bolo zranených. Na ich pamiatku sa každoročne konajú spomienkové podujatia a pripomína sa Deň obrancov slobody.

 Litva už 11. marca 1990 ako prvá pobaltská krajina obnovila štátnu nezávislosť, čo Moskva odmietala uznať. Masaker a obsadenie televíznej veže sa považuje za zlomový bod v snahe troch pobaltských štátov (Litva, Lotyšsko a Estónsko) o nezávislosť od Sovietskeho zväzu, ktorý ich po druhej svetovej vojne násilne anektoval.

X X X

V ostrovské nemocnici otevřeli novou psychiatrii

 Nemocnice Ostrov dnes slavnostně otevřela nové psychiatrické oddělení, které výrazně posiluje dostupnost a kvalitu akutní psychiatrické péče v Karlovarském kraji. Moderní pavilon vznikl díky investici přesahující čtvrt miliardy korun a byla podpořena také dotačními prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši přibližně 70 milionů korun. První pacienty bude přijímat od druhé poloviny ledna.

 „Nové psychiatrické oddělení je odpovědí na dlouhodobě rostoucí potřebu akutní psychiatrické péče
v Karlovarském kraji. Dosavadní prostory už neumožňovaly další rozvoj ani navýšení kapacit. Duševní zdraví je však zcela zásadní součástí kvality života a jsme rádi, že můžeme nabídnout prostředí, které odpovídá současným nárokům pacientů i zdravotníků,“ uvedla Barbora Vaculíková, generální ředitelka skupiny Penta Hospitals.

 Psychiatrické oddělení Nemocnice Ostrov je jedinou lůžkovou kapacitou svého druhu v regionu. Díky nové budově se jeho kapacita zvýšila z dosavadních 73 na 96 lůžek, což významně zlepší dostupnost péče pro pacienty z celého Karlovarského kraje.

 „Je skvělou zprávou, že se podařilo tento projekt úspěšně realizovat, protože právě výstavba a zejména rozšíření lůžkového oddělení psychiatrické péče byly pro náš kraj velmi potřebné. Naše populace stárne a podle dostupných dat se tento trend v nadcházejících letech nezmění. O to důležitější je nejen dostupnost kvalitní odborné péče, ale také důraz na prevenci a včasnou péči o duševní zdraví. Jsem velni rád za to, že lidé, kteří budou odbornou pomoc potřebovat, ji naleznou přímo v našem kraji,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

 Samotná realizace a výstavba kompletní nové budovy byla na poměry a rozsah prací   enormně rychlá. Stavba byla zahájena v únoru loňského roku a již v prosinci prošla dokončením stavebních částí a úspěšnou kolaudací. Toto umožnila důkladná příprava celého projektu a zvolený inovativní způsob moderního modulárního systému výstavby, Jednotlivé díly byly následně transportovány už v rozpracované části budovy a ty následně v místě stavby instalovány a kompletovány jako „dětská stavebnice“. Tento způsob a nadčasový sytém tak dovolil investorovi realizaci v rekordním čase 11 měsíců dokončit výstavbu moderního objektu s minimálním omezením a za plného provozu Nemocnice Ostrov.  

 Nový pavilon reflektuje požadavky a splňuje veškerá moderní kritéria z hlediska bezpečnosti, komfortu i organizace péče. Součástí investice byly nejen stavební práce, ale také vybavení umožňující využití moderních terapeutických postupů a vytvoření odpovídajících zázemí pro personál. Na financování projektu se podílely také prostředky z evropských fondů v rámci 56. výzvy IROP – Podpora rozvoje a dostupnosti akutní a specializované lůžkové psychiatrické péče.

 „Otevření nového pavilonu je důležitým milníkem nejen pro naši nemocnici, ale i pro celý region. Zároveň nám umožnilo uvolnit prostor pro další rozvoj navazujících oborů, například následná rehabilitační péče a následná ošetřovatelská péče,“ uvedla Ivana Hlinková, ředitelka Nemocnice Ostrov. Navýšení kapacity psychiatrického oddělení je spojeno také se vznikem nových pracovních míst pro zdravotnický personál a další odborníky.

 V Nemocnici Ostrov je každoročně hospitalizováno více než tři tisíce pacientů a ambulantně je zde ošetřeno přes 40 tisíc osob. Přibližně 40 % hospitalizací připadá na pacienty s psychiatrickým onemocněním, další jsou ošetřováni v ambulanci nebo denním stacionáři.

 „Pacienti k nám často přicházejí v akutní fázi onemocnění a jejich počet v posledních letech roste. Nové oddělení nám dává možnost poskytovat péči v prostředí, které odpovídá současným odborným
i lidským potřebám,“ doplnil Tomáš Turek, primář psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov.

 Stavba nového pavilonu získala dotační podporou z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši přibližně 70 milionů korun. „Jsme rádi, že jsme jako partner projektu mohli přispět k takto významnému rozšíření zdravotnické infrastruktury v našem kraji. Pro úspěšné čerpání z evropských fondů je vždy rozhodující kvalitní příprava a jasný záměr, což se v případě nového pavilonu ostrovské nemocnice podařilo naplnit,” uvedla Lenka Kyrianová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Karlovy Vary.

 Nemocnice Ostrov byla vybudována v roce 1961 a je unikátní především svým propojením s velkoryse pojatým parkem. Dlouhodobě patří mezi nejlépe hodnocená zdravotnická zařízení v kraji jak z pohledu pacientů tak i personálu. Nemocnice je významným zdravotnickým zařízením v regionu a ročně ošetří až 80 000 pacientů v a provede až 3 000 operačních výkonů. Jedná se o nemocnici především plánované péče s téměř 300 lůžky a jedno z největších oddělení následné intenzivní péče v ČR. Od roku 2017 je nemocnice součástí skupiny Penta Hospitals CZ. Ta je součástí největšího středoevropského zdravotnického holdingu Penta Hospitals International. V České republice Penta Hospitals CZ provozuje celkem 11 nemocnic akutní i následné péče a pod značkou ALZHEIMER HOME síť 36 specializovaných center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou. Dále zahrnuje také desítky ambulancí praktických a specializovaných lékařů po celém Česku nebo domácí zdravotní péči. Skupina má přes pět tisíc zaměstnanců. Vlastníkem holdingu je investiční skupina Penta. Vladislav Podracký

X X X

  Přes 100 milionů a elektronický spis nikde. Hasíme havárii, říká Tejc

Takzvaný elektronický spis, který stát chystá už osmnáct let, totiž není podle nového ministra spravedlnosti připravený Foto: Úřad vlády

 Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) varuje před kolapsem klíčového digitalizačního projektu justice – elektronického soudního spisu. Po jednání se zástupci justice uvedl, že projekt má výrazné zpoždění, není jisté, zda bude po dokončení v praxi použitelný, a hrozí ztráta až 100 milionů korun z evropských peněz. Teď se podle něj hraje o to, zda se podaří zabránit projektové havárii.

Na přípravě elektronického spisu pracovali už Tejcovi předchůdci a e-spis byl dlouhodobě označován za jeden z pilířů digitalizace justice. Zejména za působení Pavla Blažka ministerstvo projekt rozvíjelo jako strategický cíl, zároveň ale opakovaně připouštělo jeho technickou a organizační složitost a posouvalo termíny jeho spuštění. K plošnému zavedení elektronického spisu však nikdy nedošlo a projekt zůstal ve fázi vývoje.

„Ráno jsem jednal se zástupci justice o elektronickém spisu. Jde o klíčový projekt, který má nahradit papírové spisy, umožnit práci se spisem online i účastníkům řízení a výrazně zrychlit soudní řízení,“ napsal Tejc v pondělí na síti X.

Elektronický spis má nahradit klasické papírové soudní spisy a umožnit kompletní práci se soudní dokumentací v digitální podobě. Soudci, soudní úředníci, advokáti i účastníci řízení by ke spisu měli mít přístup online, bez nutnosti fyzického nahlížení na soudech.

Projekt má dvouleté zpoždění a hrozí ztráta dotace

Podle ministra je projekt ve vážných problémech. „Projektu dnes hrozí kolaps. Má už zhruba dvouleté zpoždění a není jisté, zda bude po případném dokončení v justici skutečně použitelný,“ uvedl Tejc.

Stát už na elektronický spis vynaložil 116,5 milionu korun. Celkové předpokládané výdaje dosahují 148 milionů. Pokud se projekt nepodaří dokončit v předepsaném termínu, hrozí ztráta až 100 milionů korun z evropských prostředků.

 Bez funkčního elektronického spisu přitom nelze zásadně zrychlit soudní řízení ani snížit administrativní zátěž soudů. Právě e-spis je považován za jeden z klíčových pilířů digitalizace justice.

Ministr: Na viníky bude čas

Tejc zdůraznil, že v tuto chvíli nepovažuje za hlavní hledání odpovědných osob. Prioritou je podle něj zabránit zhroucení projektu. „Na hledání viníků bude čas. Teď je mou prioritou odvrátit havárii a projekt se pokusit dotáhnout do konce, bude-li to technicky možné,“ napsal ministr.

Řešení vidí ve změně řízení projektu. „Řešením je vytvoření silného projektového týmu, pravidelná kontrola plnění úkolů, tvrdé jednání s dodavatelem a jasné určení odpovědnosti za výsledek,“ dodal.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

 Schvaloval válku proti Ukrajině. Trest ale slovenský politik nedostan 

Slovenský nejvyšší soud potvrdil loňské rozhodnutí nižšího soudu, že exministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně ruské agrese na Ukrajině. Žalobce v případu neuspěl s odvoláním proti osvobozujícímu verdiktu Specializovaného trestního soudu. Informoval o tom portál Aktuality.sk. Rozhodnutí nejvyššího soudu je pravomocné.

Někdejší dlouholetý trestní soudce Harabin krátce po začátku ruské vojenské invaze do sousední země v únoru 2022 kromě jiného napsal, že by „udělal přesně to samé“, co ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Tvrdil rovněž, že „je povinností Rusů pacifikovat nacisty, kteří genocidně od roku 2014 zavraždili 15 000 vlastních civilistů.“

Za to ho prokurátor obžaloval ze schvalování trestného činu a z hanobení národa, rasy a přesvědčení.

Zločin ruské agrese proti Ukrajině

Podle soudu první instance se ovšem neprokázalo, že by vyjádření Harabina mířilo proti celému ukrajinskému národu. Ze zdůvodnění rozhodnutí také vyplynulo, že z právního hlediska nelze považovat za prokázaný zločin ruské agrese vůči Ukrajině. To je podle soudu podmínkou k odsouzení obžalovaného za schvalování takového trestného činu.

Harabin se dlouhodobě netají svými proruskými názory a tvrdí, že Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem. Moskva při zahájení invaze na Ukrajinu mimo jiné tvrdila, že Kyjev páchá na východě svého území genocidu vůči rusky mluvícímu obyvatelstvu.

 Ministrem ve Ficově vládě

Harabin byl ministrem spravedlnosti v letech 2006 až 2009 v první vládě nynějšího již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica. Následně se Harabin opět stal šéfem nejvyššího soudu, v této funkci skončil v roce 2014. Slovenská média ho dříve označovala za symbol špatného stavu soudnictví.

Harabin se v letech 2019 a také předloni neúspěšně ucházel o zvolení prezidentem Slovenska.

 X X X

 Szijjártó: Právní stát v Polsku je vážně ohrožen

Maďarské úřady udělily azyl několika osobám, které by v Polsku čelily politické perzekuci, potvrdil dnes v Budapešti na novinářský dotaz ministr zahraničí Péter Szijjártó. Uvedl, že demokracie a právní stát jsou v Polsku v krizi a ohroženy, což podle něj dokazuje i to, co popsal jako faktické převzetí polské veřejnoprávní televize.

„Mnoho lidí je vystaveno politické perzekuci a tady v Maďarsku, když někdo požádá o azyl z důvodu politické perzekuce, takové žádosti pečlivě zvažujeme a posuzujeme je v souladu s maďarskými a evropskými předpisy,“ uvedl ministr. Maďarsko podle jeho vyjádření   obdrželo takové žádosti od polských občanů a několik z nich bylo schváleno.

„Udělili jsme azyl nebo status uprchlíka několika osobám, které v Polsku trpí politickou perzekucí,“ uvedl Szijjártó a poznamenal, že v zájmu ochrany dotčených osob nebude zveřejňovat jména.

Mezi těmi, kteří ochranu od Maďarska získali, je bývalý ministr spravedlnosti a generální prokurátor, předseda strany Suverénní Polsko a dnešní poslanec polského parlamentu Zbigniew Ziobro. Sám to oznámil prostřednictvím svého právního zástupce, server vasevec.cz

X X X

Nemecký Rheinmetall pošle Ukrajine bojové vozidlá. Očakáva sa prelom v obrannom priemysle krajiny

 Nemecký Rheinmetall začne v roku 2026 s dodávkou prvých bojových vozidiel Lynx KF41 pre Ukrajinu, ktorých výroba má následne pokračovať v spoločnom podniku priamo na Ukrajine. Prvých päť vozidiel zaplatí nemecká vláda.

Nemecký Rheinmetall potvrdil, že začiatkom roka 2026 dodá Ukrajine prvé bojové vozidlá pechoty Lynx KF41. Dodávka otvára dvere pre väčšie objednávky a lokálnu výrobu na Ukrajine, TASR o tom píše podľa webu armyrecognition.com.

Podľa dohody z konca roku 2025 je súčasťou počiatočnej objednávky päť pásových vozidiel financovaných nemeckou vládou za približne dva milióny eur. Rheinmetall dodávku označil ako prvý operačný krok po rozsiahlych skúškach so špeciálnou konfiguráciou pre ukrajinské požiadavky.

Parametre a využitie Lynx KF41

Lynx KF41 je navrhnutý ako bojová platforma, ktorá umožňuje jednoduchú integráciu nových systémov, nie len ako minimalistický transportér vojakov. Kyjev má bojové skúsenosti v tejto skupine výzbroje okrem modernizovaných variantov BMP so sovietskej éry aj s americkým M2A2 Bradley a nemeckým Marderom a k dispozícii má aj švédsky CV90.

Publikované údaje uvádzajú bojovú hmotnosť do 50 ton s dieselovým motorom s výkonom 850 kW a rýchlosťou na ceste 65 km/h. Lynx KF41 je navrhnutý pre trojčlennú posádku a osem pešiakov a poskytuje najväčší balisticky chránený vnútorný objem vo svojej triede. V štandardnej konfigurácii je vybavený vežou LANCE 2 s 30 mm kanónom, možnosťou voliteľných protitankových riadených striel, pokročilými dennými a nočnými senzormi, stabilizovanou paľbou a digitálnou integráciou pre boj pechoty na dlhé vzdialenosti.

Lokálna výroba na Ukrajine

Lynx KF41 by mal vyrábať aj spoločný podnik Rheinmetall Ukrainian Defence Industry na Ukrajine. Nemecký Rheinmetall v ňom má podiel 51 percent, 49 percent ukrajinská štátna spoločnosť UDI.

X X X

 Voľby do maďarského parlamentu budú v apríli. Vyzýva občanov, aby využili svoje volebné právo 

Prezident Tamás Sulyok oficiálne stanovil termín parlamentných volieb v Maďarsku na 12. apríla 2026. Vyzval občanov, aby využili svoje demokratické právo.

Krátkymi príspevkami na Facebooku reagovali v utorok predseda maďarskej vlády Viktor Orbán aj predseda mimoparlamentnej opozičnej strany TISZA Péter Magyar na to, že prezident Tamás Sulyok vypísal termín parlamentných volieb, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

„12. apríla. Isté voľby!“ napísal Orbán.

„Je to oficiálne: Maďarsko bude voliť o 89 dní, 12. apríla.“ uviedol Magyar, ktorý dodal: „Zdvihnite vlajky! Hor sa, k víťazstvu!“

Voľby v roku 2026

Voľby do maďarského Národného zhromaždenia sa uskutočnia v nedeľu 12. apríla 2026, oznámil Sulyok v utorok takisto na Facebooku.

„V súlade s ustanoveniami Ústavy a Zákona o volebnom konaní som uznesením k tejto veci stanovil všeobecné voľby poslancov na rok 2026. Voľby sa uskutočnia v nedeľu 12. apríla 2026,“ napísal. Zdôraznil, že jedným zo základných pilierov demokracie je právo na slobodnú voľbu a súčasne povzbudil každého, aby ho využil.

V Maďarsku upravuje voľbu poslancov zákon z roku 2011. Voľby sú jednokolové.

X X X

 Clintonovci odmietli vypovedať v kauze Jeffreyho Epsteina. Hrozí im trestné stíhanie pre pohŕdanie Kongresom

 Bill a Hillary Clintonovci odmietli vypovedať pred kongresovým výborom ohľadom kontaktov s Jeffreyom Epsteinom. Ich konanie výbor označil za pohŕdanie Kongresom, čo môže viesť k trestnému stíhaniu.

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka Hillary v utorok odmietli vypovedať pred výborom amerického Kongresu v súvislosti s kauzou zosnulého sexuálneho delikventa Jeffreyho Epsteina. Tvrdia, že ich predvolanie je účelové a republikáni sa ich snažia dostať do väzenia. Republikánske vedenie výboru preto začne voči exprezidentovi konanie pre pohŕdanie Kongresom. Upozornili na to agentúry AFP a AP, informuje TASR.

V skratke:

• Clintonovci odmietli vypovedať pred kongresovým výborom o Epsteinovi
• Republikáni ich obviňujú z pohŕdania Kongresom a začínajú konanie
• Na Clintonovcov neexistujú obvinenia z protiprávneho konania

Clintonovci v liste kritizovali republikánskeho predsedu Výboru pre dohľad Snemovne reprezentantov Jamesa Comera. Ten podľa nich dohliada na politicky motivovaný proces.

Pohŕdanie Kongresom

Comer uviedol, že budúci týždeň začne voči exprezidentovi konanie vo veci pohŕdania Kongresom, pretože Bill Clinton sa v utorok nedostavil na neverejné vypočutie. Podľa AP sa tak spustí komplikovaný proces, ku ktorému Kongres siaha iba zriedka. „Nikto neobviňuje Clintonovcov zo žiadneho previnenia. Máme len otázky,“ povedal predseda výboru novinárom.

Uznesenie o pohŕdaní musí schváliť Snemovňa a následne postúpiť ministerstvu spravodlivosti, ktoré rozhodne o prípadnom trestnom stíhaní. Za pohŕdanie Kongresom hrozí až jeden rok väzenia a pokuta až 100 000 dolárov.

Epstein a vplyvné osoby

AFP pripomína, že Výbor pre dohľad vyšetruje Epsteinove väzby na vplyvné osobnosti a ako americké orgány nakladali s informáciami o jeho zločinoch. Clinton nebol nikdy obvinený z protiprávneho konania v súvislosti s Epsteinom. V 90. rokoch sa so zosnulým finančníkom priatelil, o čom svedčí aj mnoho fotografií.

Usvedčený sexuálny predátor a pedofil Epstein bol známy kontaktmi na vysokopostavených ľudí v USA a vo svete, vrátane Donalda Trumpa, ktorý sa dlho snažil o to, aby spisy zostali utajené, konštatuje agentúra AFP. Comer uviedol, že výbor sa Trumpa nepokúsi predvolať k výpovedi s argumentom, že nemôže nútiť úradujúceho prezidenta, aby vypovedal.

Sieť a kontroverzie

Podľa vyšetrovania Epstein vybudoval nelegálnu sieť, v rámci ktorej zabezpečoval majetným ľuďom neplnoleté dievčatá. V roku 2019 sa obesil v cele v newyorskej väznici. Mnoho ľudí je presvedčených, že v skutočnosti bol zavraždený, aby nemohol vypovedať o svojich prominentných klientoch.

Počas predvolebnej kampane Trump sľúbil zverejnenie všetkých vyšetrovacích spisov. Doteraz však ministerstvo spravodlivosti zverejnilo iba jedno percento súvisiacich dokumentov.

X X X

 Clintonovci odmietli vypovedať v kauze Jeffreyho Epsteina. Hrozí im trestné stíhanie pre pohŕdanie Kongresom 

Bill a Hillary Clintonovci odmietli vypovedať pred kongresovým výborom ohľadom kontaktov s Jeffreyom Epsteinom. Ich konanie výbor označil za pohŕdanie Kongresom, čo môže viesť k trestnému stíhaniu.

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka Hillary v utorok odmietli vypovedať pred výborom amerického Kongresu v súvislosti s kauzou zosnulého sexuálneho delikventa Jeffreyho Epsteina. Tvrdia, že ich predvolanie je účelové a republikáni sa ich snažia dostať do väzenia. Republikánske vedenie výboru preto začne voči exprezidentovi konanie pre pohŕdanie Kongresom. Upozornili na to agentúry AFP a AP, informuje TASR.

V skratke:

• Clintonovci odmietli vypovedať pred kongresovým výborom o Epsteinovi
• Republikáni ich obviňujú z pohŕdania Kongresom a začínajú konanie
• Na Clintonovcov neexistujú obvinenia z protiprávneho konania

Clintonovci v liste kritizovali republikánskeho predsedu Výboru pre dohľad Snemovne reprezentantov Jamesa Comera. Ten podľa nich dohliada na politicky motivovaný proces.

Pohŕdanie Kongresom

Comer uviedol, že budúci týždeň začne voči exprezidentovi konanie vo veci pohŕdania Kongresom, pretože Bill Clinton sa v utorok nedostavil na neverejné vypočutie. Podľa AP sa tak spustí komplikovaný proces, ku ktorému Kongres siaha iba zriedka. „Nikto neobviňuje Clintonovcov zo žiadneho previnenia. Máme len otázky,“ povedal predseda výboru novinárom.

Uznesenie o pohŕdaní musí schváliť Snemovňa a následne postúpiť ministerstvu spravodlivosti, ktoré rozhodne o prípadnom trestnom stíhaní. Za pohŕdanie Kongresom hrozí až jeden rok väzenia a pokuta až 100 000 dolárov.

Epstein a vplyvné osoby

AFP pripomína, že Výbor pre dohľad vyšetruje Epsteinove väzby na vplyvné osobnosti a ako americké orgány nakladali s informáciami o jeho zločinoch. Clinton nebol nikdy obvinený z protiprávneho konania v súvislosti s Epsteinom. V 90. rokoch sa so zosnulým finančníkom priatelil, o čom svedčí aj mnoho fotografií.

Usvedčený sexuálny predátor a pedofil Epstein bol známy kontaktmi na vysokopostavených ľudí v USA a vo svete, vrátane Donalda Trumpa, ktorý sa dlho snažil o to, aby spisy zostali utajené, konštatuje agentúra AFP. Comer uviedol, že výbor sa Trumpa nepokúsi predvolať k výpovedi s argumentom, že nemôže nútiť úradujúceho prezidenta, aby vypovedal.

Sieť a kontroverzie

Podľa vyšetrovania Epstein vybudoval nelegálnu sieť, v rámci ktorej zabezpečoval majetným ľuďom neplnoleté dievčatá. V roku 2019 sa obesil v cele v newyorskej väznici. Mnoho ľudí je presvedčených, že v skutočnosti bol zavraždený, aby nemohol vypovedať o svojich prominentných klientoch.

Počas predvolebnej kampane Trump sľúbil zverejnenie všetkých vyšetrovacích spisov. Doteraz však ministerstvo spravodlivosti zverejnilo iba jedno percento súvisiacich dokumentov.

 X X X       

 Soul údajne narušil vzdušný priestor Severnej Kórey. Kim Jo-čong žiada ospravedlnenie 

Sestra severokórejského vodcu Kim Jo-čong odmietla akúkoľvek šancu na zlepšenie vzťahov so Soulom a od Južnej Kórey žiada ospravedlnenie za údajné narušenie vzdušného priestoru dronom. Incident označila za vážnu provokáciu a varovala pred následkami.

Sestra severokórejského vodcu Kim Jo-čong v utorok odmietla šancu na zlepšenie vzťahov so Soulom a od južného suseda požadovala ospravedlnenie za údajné narušenie vzdušného priestoru dronom. TASR správu prebrala z agentúry AFP.

„Pokiaľ ide o rôzne nádejné sny Soulu nazývané ‚napravenie vzťahov medzi KĽDR a Kóreou‘, žiadny z nich sa nikdy nesplní,“ uviedla Kim Jo-čong vo vyhlásení, ktoré zverejnila štátna tlačová agentúra KCNA.

Incident s dronom

Pchjongjang cez víkend oznámil, že začiatkom januára zostrelil v blízkosti severokórejského mesta Käsong dron, ktorý preletel cez hranicu s Južnou Kóreou. Soul na to reagoval vyhlásením, že typ dronu zobrazený na fotografiách KĽDR jeho armáda nepoužíva.

Kim Jo-čong uviedla, že Severná Kórea považuje tento incident za vážnu provokáciu. „Orgány v Soule by sa mali priznať a ospravedlniť za porušenie suverenity KĽDR a prijať opatrenia, aby sa to už nezopakovalo,“ povedala sestra severokórejského vodcu.

Zároveň varovala, že za opakované porušenia „zaplatia cenu, ktorú nebudú môcť uniesť“.

X X X

 Americký kongresman navrhuje anexiu Grónska. Donald Trump argumentuje národnou bezpečnosťou 

Kongresman z Floridy Randy Fine predložil návrh na anexiu Grónska a jeho začlenenie do USA. Trump tvrdí, že ovládnutie ostrova je otázkou národnej bezpečnosti a varuje pred ruským a čínskym vplyvom.

Republikánsky kongresman z Floridy Randy Fine v pondelok predložil návrh zákona na anexiu Grónska a jeho následné začlenenie ako 51. štát USA. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Fine uviedol, že zákon by americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi umožnil „podniknúť všetky kroky potrebné na anexiu alebo získanie Grónska“.

Grónsko a národná bezpečnosť

„Grónsko nie je vzdialená základňa, ktorú si môžeme dovoliť ignorovať, je to dôležitý prvok národnej bezpečnosti,“ uviedol Fine vo svojom vyhlásení.

Grónsko, autonómne dánske územie s 57 000 obyvateľmi, je bohaté na nerastné suroviny a má veľký geostrategický význam. Trump vyhlasuje, že USA potrebujú Grónsko z dôvodu národnej bezpečnosti. V nedeľu na palube prezidentského špeciálu zopakoval, že USA sa ostrova v Arktíde zmocnia „tak či onak“, pretože inak by to podľa neho spravilo Rusko alebo Čína. V reakcii na toto tvrdenie Peking vyhlásil, že USA by nemali využívať iné krajiny ako zámienku na presadzovanie svojich záujmov v Grónsku.

Medzinárodný nesúhlas

Demokrati aj republikáni Trumpovu rétoriku odmietli. Dánska premiérka Mette Frederiksenová varovala, že ozbrojený útok USA na Grónsko by znamenal koniec NATO.

Dánsky minister zahraničných vecí Lars Lokke Rasmussen zároveň v utorok oznámil, že spolu so svojou grónskou rezortnou kolegyňou Vivian Motzfeldtovou sa v stredu stretnú v Bielom dome s americkým viceprezidentom J. D. Vanceom a ministrom zahraničných vecí Marcom Rubiom a budú diskutovať o Grónsku.

X X X

 Zomrela známa spisovateľka Jana Benková. Mala 55 rokov, pracovala až do konca

Vo veku 55 rokov zomrela v utorok známa slovenská spisovateľka Jana Benková. Dlhší čas bojovala so zákernou chorobou „Tieto riadky sa mi píšu veľmi ťažko. Nikdy by mi ani nenapadlo, že ich vôbec niekedy písať budem. Dnes predpoludním odišla známa slovenská spisovateľka Jana Benková. Mala iba päťdesiatpäť rokov. Napísala desiatky ženských románov, mnohé sa dočkali aj českých prekladov a veľmi dobre sa u nás predávali,“ uviedol na sociálnej sieti jej priateľ, český spisovateľ a novinár Miroslav Graclík.

„S Jankou, ako si hovorila, som sa zoznámil pred rokmi a obdivoval som jej vytrvalosť, ťah na bránku a pracovitosť. Aj keď v posledných rokoch bojovala so zákernou chorobou, stále sa snažila písať, pracovať a nikdy sa na chorobu nesťažovala. Naopak, stále bola pozitívne naladená a vždy ma uisťovala, že všetko zvládne a bude zase v pohode. Dokonca mi sama ponúkla, že preloží moje knižky do slovenčiny. Už vážne chorá preložila knihu Karči o Karolovi Duchoňovi a začala prekladať aj knižku Hrdá láska o Marcele Laiferovej. Čas vymeraný na tomto svete už nedovolil, aby tento preklad dokončila,“ uviedol Graclík.

X  X X

Spojené štáty plánujú vystúpiť zo Svetovej zdravotníckej organizácie. Generálny riaditeľ varuje pred katastrofou 

Generálny riaditeľ WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil rozhodnutie USA vystúpiť z organizácie za riziko pre globálnu zdravotnú bezpečnosť. Verí, že Washington by mal svoje rozhodnutie prehodnotiť.

Generálny riaditeľ Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v utorok varoval, že rozhodnutie administratívy amerického prezidenta Donalda Trumpa vystúpiť z WHO je nebezpečné pre Spojené štáty aj pre zvyšok sveta. Upozornila na to agentúra AFP, píše TASR.

„Vystúpenie z WHO je stratou pre Spojené štáty a zároveň aj stratou pre celý svet,“ uviedol Ghebreyesus.

Zdravotná bezpečnosť USA

„Mnohé veci sa robia prostredníctvom WHO, ktoré sú pre Spojené štáty prospešné, predovšetkým otázky zdravotnej bezpečnosti. Preto hovorím, že USA nemôžu byť bez spolupráce s WHO v bezpečí,“ pokračoval.

Generálny riaditeľ vyjadril nádej, že Washington svoje rozhodnutie prehodnotí a znovu sa stane členom organizácie. Trump podpísal dekrét o vystúpení USA z WHO 20. januára 2025 len pár hodín po svojom návrate do Bieleho domu.

Podmienky vystúpenia

Podľa hlavného právneho poradcu organizácie Stevea Solomona zatiaľ nie je celkom jasné, kedy presne bude odchod Washingtonu oficiálny. Novinárom vysvetlil, že v ustanovujúcom dokumente WHO nie je klauzula o vystúpení, no USA si v roku 1948 dohodou vyhradili právo vystúpiť z organizácie za určitých podmienok.

Jednou z nich bola výpoveď s ročným predstihom a druhou „v plnej miere splniť svoje finančné záväzky voči organizácii za aktuálny fiškálny rok“, skonštatoval Solomon.

Spojené štáty podľa neho v súčasnosti „s platbami za roky 2024 a 2025 meškajú“. Členské štáty WHO tak budú musieť zvážiť, či Washington druhú podmienku splnil, dodal poradca.

Význam solidarity

Ghebreyesus v utorok zdôraznil dôležitosť financovania pre správne fungovanie WHO. Doplnil, že s peniazmi nesúvisí jeho želanie, aby USA svoje vystúpenie z WHO prehodnotili.

„Najdôležitejšia je solidarita, spolupráca a pripravenosť sveta na akékoľvek možnosti, na spoločného nepriateľa, akým je napríklad vírus, akým bol Covid. Najlepšou imunitou je solidarita,“ uzavrel generálny riaditeľ.

X X X

 Štefan Harabin je právoplatne oslobodený, Šutaj Eštok narazil na Ústavnom súde, poľadovica ochromila dopravu (denný výber)

Štefan Harabin je právoplatne oslobodený, Šutaj Eštok narazil na Ústavnom súde, poľadovica ochromila dopravu 

 Prinášame vám najdôležitejšie udalosti dňa.

Najvyšší súd potvrdil rozsudok pre Harabina. Bývalý sudca ohlásil prezidentskú kandidatúru

Najvyšší súd zamietol odvolanie prokurátora a potvrdil oslobodzujúci verdikt Špecializovaného trestného súdu v kauze výrokov Štefana Harabina o ruskej agresii na Ukrajine. Senát konštatoval, že sa nepodarilo preukázať spáchanie trestného činu a v rozhodnutí nenašiel vady.

Jadro sporu tvorili Harabinove statusy na Facebooku, v ktorých obhajoval konanie Ruska a používal tvrdenia o „pacifikácii nacistov“. Súd sa stotožnil aj s názorom, že výroky nemožno vyhodnotiť ako hanobenie celého ukrajinského národa.

Harabin počas pojednávania aj po ňom útočil na prokurátora, naznačoval požiadavky na odškodnenie a vyzval ministra spravodlivosti Borisa Suska, aby ho odškodnil aj „proaktívne“. Zároveň pred budovou súdu potvrdil, že sa opätovne chystá kandidovať na prezidenta.

Veľká vzbura proti samoobslužným pokladniam. Odporcovia sa cítia ako otroci, obchody riešia vážny problém

Samoobslužné pokladne sa stali novým spoločenským „rozbuškou“: časť ľudí ich chváli pre rýchlosť, iní ich vnímajú ako prenášanie práce na zákazníka a úpadok ľudského kontaktu. Na sociálnych sieťach sa šíri virálny vizuál s odkazom „Nie som na brigáde, som zákazník. Chcem obsluhu, nie robotu!“.

Reťazce však tvrdia, že v praxi samoobslužné pokladne zákazníci využívajú čoraz viac a negatívnej spätnej väzby je málo. Príkladmi sú Billy (viac ako polovica nákupov cez samoobsluhu), Lidl a Kaufland, pričom IKEA uvádza podiel až 85 % a hovorí aj o raste spokojnosti.

Obchody zároveň zdôrazňujú, že nechcú fungovať „bez ľudí“ a zamestnancov kvôli automatizácii neprepúšťajú; úspory práce majú smerovať do zákazníckeho servisu. Automatizácia im pomáha riešiť aj dlhodobý problém nedostatku pracovnej sily, kým časť zákazníkov (najmä seniori a obyvatelia menších obcí) preferuje osobný kontakt a vníma samoobsluhu ako zdroj stresu

Chyba za 90 000 eur: minister Šutaj Eštok na Ústavnom súde narazil

Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok neuspel na Ústavnom súde so sťažnosťou v spore s čurillovcami. Ústavný súd jeho podanie odmietol, takže sa vecou nebude vecne zaoberať.

Spor vznikol po tom, čo Šutaj Eštok v statuse prirovnal čurillovcov k odsúdenému mafiánskemu bossovi Mikulášovi Černákovi. Šestica policajtov ho zažalovala, no minister podľa článku nepreberal poštu a nereagoval na výzvy súdu, čo viedlo k kontumačnému rozsudku (rozsudku pre zmeškanie).

Verdikt mu ukladá ospravedlnenie a zaplatenie 90-tisíc eur (po 15-tisíc eur pre každého zo šiestich policajtov), pričom k tomu môžu pribudnúť úroky z omeškania a náklady exekúcie. Ministerova právna zástupkyňa naznačila, že ďalším kľúčovým krokom má byť rozhodovanie odvolacieho súdu o podaniach smerujúcich k zrušeniu kontumačného rozsudku.

Komentár opisuje, ako Robert Fico pri príležitosti výročia vzniku SR vyzdvihol Vladimíra Mečiara ako „silnú politickú reprezentáciu“, bez ktorej by Slovensko podľa neho „neprežilo“. Autor to číta ako Ficovu snahu hovoriť cez Mečiara najmä o sebe a ponúkať voličom obraz lídra, ktorý krajinu „prevedie“ krízami.

Text zároveň pripomína, že Mečiarov štátotvorný príbeh je podľa historických citácií a interpretácií sporný: Mečiar dlho nepresadzoval rozdelenie ČSFR a jeho motivácie mali byť skôr mocenské. Autor dokonca uvádza názor, že „otcom“ samostatného Slovenska bol skôr Václav Klaus než Mečiar.

Fico sa podľa autora môže k Mečiarovi hlásiť aj zo súcitu a obavy, že po odchode z politiky skončí podobne – zabudnutý a bez uznania. V tejto optike je Ficovo pripomínanie Mečiara akousi „karmickou prevenciou“, aby aj jemu raz niekto prejavil aspoň minimálnu úctu.

X X X

Ak nemusíte, nejazdite, odkazujú policajti vodičom. Počasie brzdí v práci aj kuriérov, dokedy platia výstrahy?

Počasie výrazne zhoršilo situáciu na cestách naprieč Slovenskom: kombinácia sneženia a mrznúceho dažďa spôsobovala poľadovicu, nehody, neprejazdné úseky a výzvy polície, aby ľudia zvážili, či je cestovanie autom vôbec nevyhnutné. V okrese Čadca bola pre snehovú kalamitu vyhlásená mimoriadna situácia.

Záchranári hlásili desiatky zásahov: od rána do popoludnia vyrazili k stovkám úrazov a desiatkam dopravných nehôd, pričom najväčší nápor úrazov zaznamenali v Bratislavskom kraji a nehôd v Nitrianskom kraji. Problémy mali aj letiská (dočasné prerušenia prevádzky) a železnice, ktoré pristupovali k operatívnym opatreniam, rušeniam či zlučovaniu spojov.

Kalamita zasiahla aj doručovanie: meškania avizovali pošta aj kuriérske firmy (DPD, Packeta) a obmedzenia sa dotkli aj dovozu potravín. SHMÚ upozornil, že riziko poľadovice môže pretrvávať a výstrahy platia až do stredy 14. januára, pričom vývoj závisí od ústupu zrážok a teploty pri zemi

Robert Fico svojim babráctvom možno „dorazil“ Viktora Orbána. A „podpílil konár“ sám sebe

Článok opisuje spor okolo údajného „oživovania“ nedokončených konfiškácií na základe Benešových dekrétov na Slovenskom pozemkovom fonde, na ktorý upozornilo PS. Podľa textu bolo otvorenie témy zo strany opozície nešikovné, no koalícia mala reagovať ešte neobratnejšie.

Vláda Roberta Fica podľa článku rýchlo presadila sankcie za spochybňovanie Benešových dekrétov, čím si mala neúmyselne skomplikovať vzťahy v regióne. Autor tvrdí, že krok výrazne znepríjemnil pozíciu maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi, pretože jeho súper Péter Magyar tému využil v domácej politike a vytlačil Orbána z roly ochrancu Maďarov.

Text naznačuje, že Orbán sa Fica verejne kritizovať nemôže, no politické škody môžu byť veľké, keďže Fidesz podľa prieskumov zaostával za Magyarovou stranou Tisza. Ak by Orbán oslabil alebo prehral, podľa článku by sa tým zhoršila aj Ficova pozícia, keďže by prišiel o dôležitého spojenca.

X X X

Firemní program Škoda: Chytré řešení aut pro podnikatele

Škoda Auto má řešení pro usnadnění podnikání. Její Firemní program je efektivním nástrojem pro správu vaší firemní flotily. Program přináší řadu výhod, od zvýhodněných cen vozů až po benefity pro zaměstnance. Škoda takto necílí jen na velké firmy, ale i na malé podniky a drobné podnikatele.

 Fleetový program Škoda Auto přináší profesionální péči, osobní přístup i výhody široké servisní sítě značky, a usnadňuje tak vaše podnikání. A to i v případě, že patříte mezi odběratele s menší flotilou vozů. I takovým nabídne Firemní program Škoda Auto veškeré výhody a zajistí jednoduchou správu vozového parku.

Veškeré náležitosti ohledně firemní nabídky přitom vyřešíte efektivně jen s minimem investovaného času. Program nabízí stabilní podmínky, cenové zvýhodnění vozů, výhody pro zaměstnance vaší firmy i individuální nabídku financování. Spolehnout se přitom můžete na rozsáhlou prodejní a servisní síť Škoda a také na tradičně velmi dobrou zůstatkovou hodnotu vozů, což je výhoda z hlediska financování i následného prodeje auta.

Už od dvou aut

Při výběru vozů máte zcela volnou ruku, díky čemuž můžete firemní flotilu flexibilně přizpůsobit aktuálním potřebám. Podmínkou je kromě pořízení auta na firmu (IČO) odběr minimálně dvou vozů v průběhu dvanácti měsíců. Další informace o programu získáte na stránkách pro fleetové zákazníky Škoda Auto.

Když se rozhodnete výhod programu využít, stačí kontaktovat libovolného certifikovaného prodejce Škoda Auto. Ten vás v krátkém čase provede vstupem do programu a pomůže s výběrem vozů. U nich můžete vybírat ze dvou základních způsobů financování, které přitom můžete přizpůsobit aktuálním potřebám.

Financování na míru Firemní program nabízí dva způsoby financování: úvěr a operativní leasing. U úvěru můžete detailně volit jeho parametry, automobilka nabízí i variantu s poslední navýšenou splátkou. Ta může tvořit až 60 % ceny vozu. Při splatnosti úvěru můžete s touto splátkou naložit třemi způsoby: jednorázově ji splatit z vlastních prostředků, vůz prodat a výtěžek použít na splacení splátky, nebo ji rozložit do delšího období a pokračovat ve splácení. Operativní leasing pak přináší výhodu pevných měsíčních nákladů na provoz vozu, v ceně je započteno pojištění i další služby. Chrání vás také před rizikem poklesu zůstatkové hodnoty vozů a zbavuje administrativy při prodeji auta.

Při volbě vozu můžete vybírat z celé nabídky Škoda Auto: od modelu Fabia a kompaktních vozů Scala či Kamiq přes bestsellery Octavia a Karoq až po vlajkové lodě vozy Superb nebo Kodiaq. Nabídka samozřejmě platí i pro elektromobily Elroq a Enyaq a pro firemní flotily mohou být zajímavé i plug-in hybridní verze oblíbených modelů. Program přináší také řešení nabíjení vozů, a to jak na cestách pomocí služby Powerpass, tak ve firmách z vlastních AC dobíjecích stanic.

Firemní program také umožňuje vašim zaměstnancům pořídit si vůz za atraktivních podmínek, a to až jednou ročně. Vše opět funguje velmi jednoduše, zaměstnanci stačí potvrzení o zaměstnání ve vaší firmě. Vybraný dealer pak připraví zaměstnanci exkluzivní nabídku včetně atraktivních možností financování (například s úvěrem se sníženou úrokovou sazbou od 3,9 % p.a.

 X X X

 Přeštice slaví 800leté výročí od první písemné zmínky. Chystají celoroční oslavy a zvou velká jména

Přeštice na jižním Plzeňsku letos slaví 800 let od první písemné zmínky o městě. Oslavy tam pojali jako celoroční sérii akcí, které připomenou historii města, ale nabídnou i pobavení a setkávání lidí napříč generacemi. „Město se ukáže s úctou k historii, ale s odvahou hledět vpřed,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň ředitelka Kulturního a komunitního centra Martina Mníšková, která má na starosti dramaturgii oslav.

Jak jste k dramaturgii celoročních oslav přistupovali, zaměřili jste se spíš na historii, nebo na současnost města?
Již v dubnu roku 2025 byla ustanovená pracovní skupina v čele s panem starostou, která pracovala velmi intenzivně. Zkoordinovala a připravovala ty přípravy. Přeštice jsou městem s velmi bohatou historií, významnou architekturou a rodným městem slavných osobností. Od toho se také oslavy odrážely.

Celoroční oslavy otevřou Přeštice nejenom pro místní obyvatele, ale i pro širokou veřejnost. Budeme rádi, když k nám přijede velké množství návštěvníků. Město se ukáže s úctou k historii, ale s odvahou hledět vpřed. Vrátíme se do minulosti, oslavíme přítomnost a společně se pokusíme tvořit budoucnost.

Program je rozprostřen do celého roku, najdeme v něm větší slavnostní události, ale i menší akce. Popište, prosím, alespoň ty nejdůležitější.
První akce už proběhla, byl to novoroční ohňostroj, kde byla vymalovaná osmistovka na obloze, a tím oslavy odstartovaly. V únoru chystáme velký reprezentační ples města na téma Město budoucnosti. V březnu proběhne obrovský galavečer, ocenění osobností Přeštic, které se velkou měrou podílely na chodu a koloritu města.

V dubnu předvedeme historické císařské manévry, kdy společně s Kavalerií Hradec Králové poutavou formou připomeneme Přeštice, které dříve byly detašovaným posádkovým městem vojenských jednotek. Na své si přijdou ti, kteří chtějí vidět bojové ukázky, promenádní koncert vojenské dechové hudby, ukázky výcviku jezdectva, dělostřelectva a pěchoty.

Uskuteční se i tradiční májové hry, oslavy a street food festival. Upozorním na jednu velmi zajímavou vnitřní akci, bude se natáčet speciální díl podcastu Přepište dějiny, který protagonisté připraví přímo o historii Přeštic.

V červenci je v plánu Dechparáda pod širým nebem, kde návštěvníci a ti, kteří milují dechovku, uvidí opravdu špičku. V České republice vystupuje tato kapela jenom tak z deseti procent, jinak je v zahraničí – jsou to Kumpánovi muzikanti.

V srpnu v Chrámu Nanebevzetí Panny Marie proběhnou Barokní perly Přešticka a chystá se koncert Hradišťanu. A tradiční Přeštické pivní slavnosti s velmi rozšířeným programem, kde finálem bude Olympic, Panoptikum a Yo Yo Band.

Přeštický festival vína, v listopadu bude vánoční koncert Moniky Absolonové, ale i videomapping. Ožijí celé přeštické budovy. A o Vánocích rozsvícení vánočního stromu.

Doufáme, že nám bude přát počasí a že se návštěvníci budou vracet po celý rok. Připravujeme také vydání krásné publikace Přeštice od A do Z, kterou sestavila paní Věra Kokošková a pamětní mince. Budou i vánoční ozdoby, limitovaná edice, od firmy Evpas. Dům historie také připravuje výstavu.

Třídenní oslavy

Chci se zeptat na červen, protože tam v Přešticích plánujete hlavní oslavy, co se bude dít?
V červnu proběhnou třídenní oslavy. Dvanáctého Přeštice sobě, to je prostor pro mladé přeštické kapely, které se představí. V sobotu budou v městském parku Dvě scény, kde bude dopolední historické tržiště. Na své si tam přijdou všichni ti, které zajímá šerm a podobně.

Zároveň se rozjíždí hlavní scéna, kde jsme připravili opravdu skvostný program. Přivítáme Zlatého slavíka Václava Noida Bártu, Kateřinu Marii Tichou a finále bude taková třešnička, Vojta Dyk a orchestr. V neděli bude vše zase v městském parku rodiny na téma cirkus. Takže si myslím, že si všichni přijdou na své.

X X X

 VELVYSLANEC  KMONÍČEK:

 S premiérem chystáme obrat ve vztazích s Čínou, říká v Rozstřelu Kmoníček.

Česko nesmí chybět na čínském trhu, ale návrat musí být „v bezpečné verzi“, řekl v Rozstřelu iDNES.cz poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. V rozhovoru naznačil, že s předsedou vlády připravují obrat v politice vůči Pekingu. Rozebral také Trumpův „únos Madura“, dominový efekt v Íránu i na Kubě a řekl, že klíčovým partnerem Česka zůstává Slovensko.

Před časem jste mi v Rozstřelu řekl, že z čínského pohledu je Evropa vlastně jen západním výběžkem Eurasie. Znamená to, že se dnes o nás rozhoduje spíš v Asii než v Bruselu nebo v New Yorku?

Jednoznačně se to říct nedá. Rozhoduje se tam i tam. Ten největší posun, který dlouhodobě vidíme, je, že světová ekonomika se „odstěhovala“ do Asie. A bylo jasné, že dříve nebo později za ní bude následovat i přechod politické – a zatím ne vojenské – moci. Nicméně Čína se pravděpodobně dostala na vrchol svých vlastních možností. Demografové říkají, že do roku 2050 se z nějakých 1,2–1,3 miliardy obyvatel dostane Čína zpátky na zhruba 750 milionů lidí. Z nich bude asi 320 milionů v penzi. To je ekonomický model, který se nedá financovat. Proto se Čína inovativně snaží změnit asijskou strategií: obrovskými investicemi do umělé inteligence a robotizace. Teď jsem zrovna mluvil s lidmi, kteří viděli čínské ocelárny – ekologicky tak čisté, že mohly stát uprostřed města – a pracovalo v nich sedm lidí.

Greta Thunbergová by měla radost.

No a zbytek byli roboti. Takže pokud se Čína zachrání tímto způsobem, může pořád aspirovat na to, že bude prvním nebo druhým největším světovým kolosem. Z toho se pak odvozuje moc vojenská a z ní následně i politická. My a tedy celá Evropa jsme už v asijském století a musíme si tam připravit nějaké „měkké přistání“, aby s námi letadlo na konci Asie neprásklo o zem.

 Česko ale v posledních čtyřech letech čínský prostor vyklidilo a dalo přednost Tchaj-wanu. Máme očekávat, že se v dalších čtyřech letech do Číny vrátíme?
Myslím si, že je nesmysl, abychom chyběli na čínském trhu. Musíme tam ovšem jít tak, aby to pro nás byla bezpečná verze, která se nám vyplatí. To nebude úplně jednoduché. Já teď nemůžu říkat, co tam chystáme, ale s panem premiérem to naplánováno máme. A pokud se věcné návštěvy dalších státních činitelů – nejen našich – povedou tak, jak čekáme, protože s nimi to v Číně koordinujeme, mohli bychom se během tohoto roku dočkat určitého obratu. Zároveň to vůbec neznamená, že bychom vyklízeli pozice směrem k Tchaj-wanu. Tchaj-wan je dnes ostrovem mikročipů. Všichni se budou snažit tyto čipy přetáhnout do jiných zemí – dělají to Američané, dělají to Evropané – v podstatě to nejde. Je to tak složitá technologie, že ekosystém výroby nejmodernějších mikročipů se nepodařilo nakopírovat nikomu. Tchajwanci se rozhodli, že z toho, že jsou potřeba do každého počítače na světě, udělají největší a nejbezpečnější „val“ před pevninskou Čínou. A z toho důvodu je dneska budou bránit všichni.

Vím, že nechcete prozrazovat podrobnosti, ale máme očekávat, že by se mohl premiér Andrej Babiš do Číny vypravit osobně?

Nevyloučil bych to, ale ani to nepotvrdím. Řeknu vám to tak, že třeba dnes večer (úterý 13. ledna) večeřím s čínskou náměstkyní ministra zahraničí, která sem zjevně z nějakého důvodu přijela podívat se na novou českou vládu.

Vedle Číny vidíme znovu velký nástup Ameriky. Donald Trump rozhodl o únosu prezidenta Venezuely – hlavy svrchovaného státu. V mezinárodních vztazích je to nebývalé. Co tomu říkáte?

Je to nebývalé. A víceméně to odpovídá americké národní bezpečnostní strategii, což je samo o sobě zajímavé téma. Ukazuje to konec černobílého vidění světa. V ideálním světě je to něco, nad čím by si mezinárodní právníci rvali vlasy hrůzou. Člověk má tendenci to hodnotit stylem „osy dobra a osy zla“. Jenže když se podíváte na konsekvence tohoto činu, tak to je – paradoxně – „sen osy dobra“. Výsledek je, že cena ropy klesá, rozhodí to íránskou měnu. Poprvé v Íránu povstanou bazaristé (obchodníci, řemeslníci a finanční aktéři soustředění kolem tradičních íránských bazarů – pozn. red.), tedy ne studenti nebo protestující ženy. Íránský režim musí vypnout internet, zrušit mezinárodní lety, tím se to ještě víc eskaluje. A možná jsme před dalším výrazným posunem, nebo dokonce změnou režimu v Íránu. Podobně Kuba: přeruší se tok levné venezuelské ropy a ten režim je ekonomicky na konci. Může přijít nárůst demonstrací a možná jsme na konci kubánského komunistického režimu. A to všechno jen díky relativně „snadno popsatelnému“ kroku americké administrativy vůči suverénnímu státu.

Byl to akt namířený zprostředkovaně i proti putinovskému Rusku?

Primárně to tak vnímané být nemuselo, jenže konsekvence jsou vždycky širší, než si autor činu myslí. V mezinárodní politice je dnes všechno propletené. Když začne padat cena ropy a snižují se příjmy Vladimira Putina, může to mít v čase dramatický efekt i na Rusko – a to právě ve chvíli, kdy hledáme motivaci, aby měl Putin zájem na uzavření míru. Aby ho měl, potřebujete, abychom byli schopni dát Ukrajině takové bezpečnostní garance, hlavně americké, aby byli Ukrajinci motivováni k bolestnému rozhodnutí ztráty území a nějakému příštímu bezpečnostnímu aranžmá po ruské agresi.

Jakou roli bude mít Ukrajina v bezpečnostní doktríně České republiky v následujících čtyřech letech? Jak to zapadne do politiky „mnoha azimutů“?
Já nemám rád slovo „azimuty“, protože se vám pak točí kompas a nevíte, kam vyběhnout.

Ale víte, kam tím mířím.

Vím. Ukrajina – ať už bude konflikt pokračující, nebo „zamražený“ – bude stále největší bezpečnostní hrozbou. Geopoliticky je nám nejblíž. Je to jediný probíhající konflikt, který nám generuje obrovské množství uprchlíků – a v přepočtu na hlavu jich u nás máme nejvíc. Je to konflikt, který nám generuje velkou zátěž pro zbrojařský průmysl, ale zároveň i velkou příležitost. Máme dokonce spočítáno, že během tohoto roku by se pravděpodobně poprvé v historii stalo, že v „autodílně Evropy“, v České republice, nebude výroba automobilů největším průmyslem. Bude to výroba zbraní…

 Jako kdyby válka na Ukrajině přerozdělila karty mezi největšími oligarchy a průmyslovými korporacemi v Evropě.

Úplně to změnilo ekonomickou mapu Evropy. Má to výhody i nevýhody. Musíme se na to připravit. A je jasné, že tenhle sektor bude pokračovat i po příměří, protože bude potřeba doplňovat sklady. Problém může být v tom, že v automobilovém sektoru se živí zhruba tisícovka subdodavatelských firem, zatímco u specializované zbrojní výroby jsou to jen desítky firem. Nějaké přibudou, ale vznikne strukturálně jiný sektor evropské výroby. Ne že bychom z toho byli šťastní. I já bych byl radši, kdyby se vyrábělo něco užitečnějšího než dělostřelecké náboje, ale bezpečnostní situace je v tomhle jednoznačná.

Naznačil jste, že premiér vás pověřil východním – asijským – prostorem. Že máte vytvářet půdu pro jednání s Čínou. Máte dohodnout i setkání s Donaldem Trumpem?

Žádný takový specifický úkol nemám. Ale vzhledem k tomu, že se po minulé schůzce obou politiků ve Washingtonu – u které jsem byl – podařilo navázat a hlavně udržet jejich osobní vztah…

 … což prokázal Trumpův vánoční telefonát…

Přesně tak. Myslím, že to je v této chvíli jedna z nejcennějších bezpečnostních karet České republiky: osobní vztah mezi naším premiérem a Donaldem Trumpem. A mým úkolem bude udělat všechno pro to, aby se rozvinul a ničím nepoškodil.

A co obnovení kontaktů s Moskvou?

Počítám, že do Moskvy teď dlouhá léta nikdo z Evropské unie a NATO nepojede.

 Hostem pořadu Rozstřel moderátora Vladimíra Vokála byl Hynek Kmoníček, poradce premiéra pro národní bezpečnost.

Robert Fico i Viktor Orbán tam jezdí. V české zahraniční politice se nic takového nechystá? Roli ČR ve zprostředkování příměří nebo míru s Ruskem nevidíte?
To vůbec nemůžeme hrát my – ani Robert Fico. Jednání probíhá tak, že Evropa jedná s Ukrajinou o bezpečnostních zárukách, Ukrajinci jednají s USA, aby Američané přidali své záruky, a USA pak jednají s prezidentem Putinem, aby z toho všeho něco dali dohromady. Vrcholně zajímavé – a bylo to vidět i na schůzce v Paříži u koalice ochotných – je, že Američané se v duchu své bezpečnostní strategie prohlašují nikoli za hlavního protivníka Ruské federace, ale za nestranného vyjednavače mezi Ruskou federací a Evropskou unií.

A co střední Evropa? Dobré sousedské vztahy s Polskem, Slovenskem a Maďarskem? Budete premiérovi radit, aby se nespoléhal jen na osobní vztahy, ale aby rozvíjel vztahy se státy jako takovými? Letos se přece chystají maďarské volby…

Ano. Čtyři roky jsou světelná léta v politice. Nicméně pro nás je jasné, že naši sousedi jsou priorita. Je úplně jedno, kdo vládne na Slovensku – pro Čechy je přirozené, že Slovensko je nejbližší partner. A my se dokážeme domluvit s každým. Tato vláda je pragmatická a je schopná o věcech diskutovat. Nikdy nepojedeme na Slovensko s tím, že jim budeme diktovat, co si mají myslet, nebo že něco „myslí špatně“. V zájmu České republiky je mít co nejbližší vztahy se Slovenskem i se všemi ostatními sousedy. A nemusíme si nic nalhávat: vztahy Maďarska a Polska jsou teď komplikované a neběží kupředu. My bychom měli být ten, kdo pochopí všechny sousedy a bude schopen se bavit se všemi – nejen z emocionálních důvodů, ale protože jsme ekonomicky provázaní tak, že pragmatický byznys musí převážit.