Expert: Putin pozval Trumpa do klubu vládců železné ruky. Říká to, co chce americký prezident slyšet. Prezident Vladimir Putin v podstatě přizval Donalda Trumpa do klubu vládců železné ruky. Jeho strategie a cíle se začínají rýsovat. Strategie ruského prezidenta spočívá v tom, že svému americkému protějšku nabídne to, co si nejvíce přeje, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti pro britský deník The Times.
Putin minulý týden řekl, že Trumpovo přání získat Grónsko má hluboké historické kořeny, i když to s Ruskem nemá nic společného. Podpořil tak jeho výstřední ambice a zároveň naznačil, že bude-li šéf Bílého domu o Grónsko usilovat, Moskva zůstane stranou.
Putin také podporuje Trumpovu představu, že je šéfem podniku s názvem USA Inc. a geopolitiku považuje za prostředek k národnímu obohacení, píší The Times.
Bílý dům zesílil požadavek, aby Ukrajina poskytla Americe práva na podíl z výnosů z jejích přírodních zdrojů a související infrastruktury. Podmínky jsou naprosto koloniální. Kyjev to pobouřilo, ale Moskva Američany potichu povzbuzuje.
Mluví se i o tom, že by se do Ruska mohly vrátit americké ropné a plynárenské společnosti. Ředitel Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev dokonce nabídl americkým firmám možnost partnerství při těžbě v Arktidě.
Tři pilíře Putinovy strategie
Putinova vyjednávací strategie stojí na třech pilířích, které nahrávají Trumpovým osobním sklonům. Zaprvé Moskva naznačuje ochotu pokračovat v mírovém procesu, ale za každý krok požaduje ústupky. Než například přistoupí na příměří v Černém moři, žádá zrušení sankcí proti ruským zemědělským vývozcům.
Zadruhé Putin využívá Trumpových nesympatií vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému i jejich společného přesvědčení, že s Ukrajinou se má jednat jako s poddaným, jehož majetek si mají rozdělit.
Putin vlastně Trumpovi nabízí ukrajinské přírodní zdroje za to, že Rusko získá část území Ukrajiny a právo mluvit jí do vlády.
Nesouhlas Kyjeva lze prezentovat jako sobectví vazala, který si neváží toho, co pro něj Amerika udělala. Putin doufá, že se Trump rozzlobí a přiměje Kyjev k poslušnosti, aby nevypadal jako slaboch.
Zatřetí Putin využívá Trumpovy nedůvěry vůči Evropské unii, o které prohlásil, že „vznikla proto, aby šidila Spojené státy“. Řadu požadavků Ruska, například aby jeho zemědělská banka směla opět používat systém převodů Swift, však nemůže splnit pouze Washington, a tak se stávají zdrojem dalšího transatlantického napětí.
Putinovo zdůrazňování nejužitečnějších aspektů Trumpovy agendy a povahy naznačuje, že do určité míry v ukončení války nevěří. To mu vyhovuje, protože je spíše taktik a oportunista než stratég. Jeho cílem je mít Ukrajinu nadále pod palcem, jen není jasné, jak daleko by zašel kvůli kompromisu – ale možná to neví ani on sám, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti pro britský deník The Times.
Nobelova cena
Ruský lídr se snaží dosáhnout co nejlepší dohody a ponechat si okupovaná území s tím, že Ukrajina bude nadále vydána napospas ruským hrozbám a vměšování. Nechává si otevřené všechny možnosti.
Jestli jednání selže, což je podle Galeottiho pravděpodobné, bude se snažit zajistit, aby vina padla na Zelenského nebo na Evropany. Trump, který se rozzlobí na toho, kdo jeho iniciativu zmařil a připravil ho o Nobelovu cenu míru, by byl pro Putina skoro stejně užitečný jako úspěšná dohoda.
To možná vysvětluje nedávný výrok Zelenského, že „Putin brzy zemře a bude po všem“. Je nepravděpodobné, že by měl Zelenskyj nějaké důvěrné informace, a nejspíš narážel na jejich věk – jemu je 47 let, Putinovi 72.
Slovo „brzy“ však vyvolalo spekulace, že ruský prezident je na smrtelné posteli. Není to ale nic nového. Podobné úvahy se objevují už od první invaze v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.
Naděje, že Putin své manipulace s Trumpem nějak přežene, je momentálně vzdálená, i když se to může stát. Kyjevu tak nezbývá než doufat, že Putin brzy zemře a jeho skon ukončí konflikt za podmínek, které budou moci Ukrajinci přijmout. Zatím se však nic takového nezdá pravděpodobné, uzavírá Mark Galeotti analýzu pro britské noviny.
X X X
Ups, už příště nezaútočí, žertoval Trump. Pochlubil se videem likvidace Húsíů
Americký prezident Donald Trump sdílel záběry vzdušného útoku na bojovníky Húsíů, kteří se podle něj shromáždili kvůli plánování útoku. Video zachycuje přesně načasovaný úder a výbuch, po němž na místě exploze zůstává jen dým, kráter a trosky. Incident je dalším z řady amerických zásahů proti této skupině.
Video publikoval americký prezident na své platformě Truth Social. Z ptačí perspektivy je vidět moment, kdy americký dron zasáhl skupinu Húsíů během jejich porady na odlehlém místě v Jemenu. „Tihle Húsíové se shromáždili, aby získali instrukce k útoku. Ups, žádný útok už neprovedou!“ okomentoval video Trump. „Už nikdy naše lodě nepotopí,“ doplnil.
Záběry ukazují desítky mužů postávajících v kruhu poblíž silnice. Vzápětí přichází mohutný výbuch, po němž zůstává ohnivá koule a stoupající dým. Video dále ukazuje následky úderu – poškozená vozidla a hluboký kráter v místě exploze.
Tento úder je součástí širší série amerických operací proti Húsíům, které probíhají od poloviny března. Podle zdrojů napojených na tuto šíitskou organizaci došlo ke stovkám zásahů v několika jemenských oblastech, přičemž skupina tvrdí, že při nich zahynuly desítky jejích členů.
Húsíové od listopadu 2023 podnikli přes sto útoků na obchodní plavidla v oblasti Rudého moře, přičemž tyto akce prezentují jako odpověď na izraelské operace v Pásmu Gazy. Spojené státy je však vnímají jako vážnou hrozbu pro mezinárodní dopravu a bezpečnost.
Trump při oznamování březnové vlny útoků prohlásil, že Spojené státy použijí „drtivou sílu“, dokud nebude hrozba eliminována. Navzdory těmto úderům Húsíové neoznámili žádné ztráty na straně svého velení a nadále podnikají protiútoky, mimo jiné i na letadlovou loď USS Harry S. Truman. Americké námořnictvo tyto incidenty označuje za nejintenzivnější od druhé světové války
X X X
S právem zatýkat. Univerzita v New Yorku má kvůli nepokojům speciální hlídku
Kolumbijská univerzita v New Yorku má na kampusu novou pořádkovou hlídku, která má pravomoc zatýkat a používat sílu. Třicet šest členů hlídky, které na žádost univerzity jmenovalo Newyorské policejní oddělení (NYP), podléhá příkazům policejního komisaře města. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčí univerzity.
Vedení Kolumbijské univerzity se loni obrátilo na městského policejního komisaře s žádostí o přidělení pořádkových policistů poté, co dvakrát přivolalo newyorskou policii, aby zatkla propalestinské studenty. Ti loni na jaře na trávníku kampusu zřídili stanový tábor, který univerzita neschválila, a zabarikádovali se v jedné z univerzitních budov.
Mluvčí Kolumbijské univerzity Samantha Slaterová uvedla, že noví pořádkoví policisté prošli přijímacím procesem u NYPD podle zákona o pořádkových policistech. Ten umožňuje jednotlivcům a společnostem požádat komisaře newyorské policie o jmenování svých zaměstnanců do funkce speciálních hlídek.
V případě jmenování získávají tito pořádkoví policisté stejné pravomoci k zatýkání a používání fyzické síly jako běžní newyorští policisté, jejich zaměstnavatelem je však Kolumbijská univerzita. Ta podle městských zákonů rovněž hradí jejich výcvik a platy.
V případě, že pořádková hlídka někoho zatkne, musí ho přivést na místní stanici NYPD. Státní zákon povoluje policistům použít „fyzickou sílu a smrtící fyzickou sílu při zatýkání nebo k zabránění útěku“, píše Reuters.
Mluvčí newyorské policie podle agentury uvedl, že hlídka bude neozbrojená, ale na další otázky odmítl odpovědět. Podle Kolumbijské univerzity museli noví pořádkoví policisté absolvovat 162 hodin státem certifikovaného výcviku a složit přísahu před policejním komisařem.
To jim dává pravomoc hlídkovat v budovách vlastněných Kolumbijskou univerzitou a na jejích oplocených prostranstvích a trávnících, což běžní policisté NYPD zpravidla dělat nemohou.
Univerzita nebojuje s antisemity, obvinila ji vláda
Kolumbijská univerzita byla loni hlavním místem protestů proti ofenzivě Izraele v Pásmu Gazy. Propalestinští demonstranti požadovali ukončení americké podpory poskytované Izraeli a argumentovali množstvím palestinských civilních obětí a humanitární krizí v Pásmu Gazy způsobené izraelskými údery.
Americká vláda v březnu zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč) a pohrozila, že jí neposkytne další miliardy dolarů.
V souvislosti s loňskými protesty studentů proti válce v Pásmu Gazy univerzitu obvinila, že nedělá dost pro boj proti antisemitismu a pro zajištění bezpečnosti svých studentů. Univerzita následně přistoupila na významné změny požadované administrativou, aby si zajistila další financování z federálních zdrojů.
X X X
Gabriel: Kanada by se měla stát členem EU
Kanada by měla být přijata do Evropské unie, řekl bývalý německý ministr zahraničí a vůdce sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel. „Pozval bych Kanaďany, aby se stali členy Evropské unie. To by asi dávalo největší smysl,“ řekl. O jeho slovech informuje list Weser-Kurier.
Gabriel toto rozhodnutí předložil v souvislosti s prohlášeními amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti učinit z Kanady 51. stát USA. Bývalý německý ministr zahraničí dodal, že Kanada je ještě evropštější než někteří současní členové Evropské unie.
Americký prezident opakovaně navrhl, aby se Kanada stala „váženým 51. státem“. Kanadský premiér Mark Carney vyloučil, že jeho země bude někdy součástí Spojených států, a prohlásil, že Kanada je připravena stát se světovým lídrem namísto Spojených států.
Trump dříve v březnu prohlásil, že na EU a Kanadu budou uvalena ještě vyšší cla, pokud budou spolupracovat na poškození Spojených států. Tentýž měsíc Trump uvalil 25procentní cla na dovoz z Mexika a Kanady a 2. dubna uvalil cla na zboží z 211 zemí a území, včetně 20procentních pro Evropu. Poté skončila éra starých kanadsko-amerických vztahů, prohlásil Carney., server vasevec.cz
X X X
V NĚMECKU PROTESTY, NÁSILÍ, VRAŽDĚNÍ LIDÍ
POLITICI SI NEVĚDÍ RADY S POTOMKY FAŠISTŮ, CIZINCŮ
Zabil tři lidi v poklidném městečku na západě Německa. Teď je vrah na útěku
Policie v obytném domě ve Weitefeldu ve spolkové zemi Porýní-Falc na západě Německa dnes našla těla tří lidí. Pachatel nebo pachatelé jsou na útěku a obyvatelé oblasti byli vyzváni, aby nebrali stopaře a nestopovali. S odkazem na policejního mluvčího o tom napsala agentura DPA.
K smrti trojice podle předběžných informací došlo dnes brzy ráno. Mluvčí policie nesdělil bližší podrobnosti o případu ani o obětech, přičemž se odvolal na vyšetřování.
Uvedl však, že po pachateli či pachatelích se intenzivně pátrá. Žádné konkrétní nebezpečí veřejnosti podle policie nehrozí, avšak obyvatelé byli vyzváni, aby nebrali stopaře.
Podle deníku Bild policie byla na místo přivolána ve 3:45 středoevropského letního času. Místní média s odkazem na policii uvedla, že se incident odehrál v rodinném domě a že oběťmi jsou dva muži a jedna žena.
„Člověka to hodně poznamená. Znáte lidi tady v obci. Takový čin jsme si nikdy nedokázali představit,“ řekl DPA starosta obce Karl-Heinz Kessler, kterého policie kolem pěti hodin požádala, aby odemkl místní školu.
„Od té doby se pořád něco děje,“ dodal s tím, že mu lidé neustále volají, aby se jej zeptali, co se stalo.
Policie podle DPA Weitefeld, který má téměř 2300 obyvatel, uzavřela a k vjezdům do obce vyslala hlídkové vozy, které kontrolují všechny přijíždějící a vyjíždějící auta. Na místě jsou podle zpravodaje DPA policisté s helmami a samopaly. V oblasti hlídkuje také vrtulník.
„Je těžké tomu uvěřit, je to úplně hrozné,“ řekl DPA 43letý obyvatel Weitefeldu během procházky se psem. Poznamenal, že brzy ráno nad obcí kroužil vrtulník a byl vyhlášen zákaz vycházení.
X X X
VÁLKA NA UKRAJINĚ NESE MILIARDOVÉ ZISKY
Zisky českých zbrojařů letí strmě vzhůru. Mají šanci být evropskou špičkou, říká ekonom
Českým zbrojařům se daří. Podle odhadů Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu několikanásobně zvýšili vývoz i tržby. Podle ekonoma Petra Bartoně má po mnoha letech český zbrojní průmysl šanci dostat se na evropskou špičku.
Čistý zisk společnosti Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada je letos o 202 procent vyšší než minulý rok a dosáhl více než 13 miliard korun. „Hlavně v sektoru obranného průmyslu. Kdybych to měl rozdělit, tak jak na úrovni velkokalibrové munice, tak na úrovni pozemní techniky,“ popsal pro média detaily finanční ředitel společnosti Czechoslovak Group Zdeněk Jurák.
Více než 40 procent příjmů pochází z Ukrajiny a zhruba 50 procent ze zemí NATO. „V současné době u pozemní techniky postupně roste podíl produktů, které my sami vyvíjíme a vyrábíme. Jedním z nich je samohybná houfnice Dita,“ uvedl pro CNN Prima NEWS mluvčí společnosti Czechoslovak Group Andrej Čírtek.
Daří se například také holdingu Colt CZ. Minulý rok společnost vykázala rekordní výnosy přes 22 miliard korun, meziročně o 50 procent více. „Těší mě, že celoroční finanční výsledky Colt CZ za rok 2024 jasně ukazují, že akvizice Sellier & Bellot přinesla skupině očekávanou hodnotu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS generální ředitel společnosti Colt CZ Radek Musil.
Podle hlavního ekonoma společnosti Datarun Petra Bartoně mají české zbrojovky potenciál být špičkou v Evropě, protože zbrojní průmysl v řadě jiných evropských zemích za posledních 30 let oslabil. „Tím pádem je to dobrá věc, že v Česku se ten původní zbrojní průmysl má šanci znovu rozvinout do svého potenciálu,“ popsal pro CNN Prima NEWS Bartoň.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu odhaluje loňský export českých zbrojovek na 90 miliard korun. V roce 2023 to bylo podle Asociace 60 miliard korun a před ruskou agresí, tedy v roce 2021, šlo o pouhých 15 miliard korun.
X X X
Americká cla mohou vymazat většinu růstu české ekonomiky. Ekonomové upravují prognózy
Česká ekonomika si loni vedla lépe, než se původně čekalo. Vzrostla o 1,8 procenta. Hlavní zásluhu na tom měly domácnosti, které více utrácely pod vlivem optimismu z rostoucích mezd a poklesu inflace. Naopak investiční aktivita firem zatím vlnu optimismu nezachytila. Nyní však do hry vstoupil těžký kalibr: enormní cla uvalená na americké dovozy. Ekonomové proto začínají přehodnocovat své prognózy růstu HDP. Hovoří o možném snížení o jeden i více procentních bodů. I přesto by ale česká ekonomika měla zůstat na růstové dráze.
V nejbližších dnech by svou jarní prognózu mělo zveřejnit ostře sledované ministerstvo financí, Česká národní banka pak na začátku května.
„Z nedávného propočtu ministerstva financí lze odvozovat, že včera Trumpem oznámená cla – přičemž EU odpoví obdobně – sníží výkon české ekonomiky celkově o více než procentní bod. I kdyby se tento dopad celý projevil ještě letos, což je nepravděpodobné, pořád by to znamenalo meziroční růst. Pro letošek jsme doposud čekali růst české ekonomiky lehce přes dvě procenta,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše, pokud cla skutečně začnou platit, přímý dopad celních opatření na českou ekonomiku bude sice nižší než u některých sousedních a západoevropských ekonomik, přesto však významný. „Naše odhady hovoří o přímém kumulativním dopadu propadu zahraniční poptávky v rozsahu 0,6–0,8 procenta HDP,“ říká. Výraznější však podle něj mohou být druhotné efekty – zhoršení důvěry a oslabení už tak křehkého investičního sentimentu. Skrze tento kanál může být česká ekonomika mnohem zranitelnější. „Pokud tedy Donald Trump něco v dohledné době zásadně nezmění a cla nezměkčí, předpokládáme v tuto chvíli možný celkový negativní dopad do HDP až o 1–1,5 procenta v letech 2025 a 2026,“ dodává Bureš s tím, že stávající odhad Patria Finance počítá s růstem o 2,1 procenta v roce 2025 a 2,3 procenta v roce 2026. Od druhé poloviny roku 2026 by však mohl začít negativní dopad obchodních válek tlumit očekávaný fiskální stimul v sousedním Německu.
ČSOB je zatím s odhady opatrnější. „Negativní dopad do růstu HDP je v tuto chvíli těžké kvantifikovat. Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo dvou procent budeme muset významně přepsat směrem dolů,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
EU dostala 20, Čína 54 procent. Bude to natrvalo?
Americký prezident Donald Trump v noci ze středy na čtvrtek středoevropského času oznámil zavedení 25procentních cel na dovoz všech automobilů vyrobených mimo USA. Od soboty začnou platit 10procentní plošná cla na všechny výrobky a pro všechny země. K tomu se přidává zavedení nových nebo zvýšení stávajících cel pro vybrané státy. Na Čínu byla uvalena dodatečná cla ve výši 34 procent, která se přičítají ke stávajícím, takže celkově činí 54 procent. Evropská unie je zatížena 20 procenty, Japonsko 24 procenty, Korea 25 procenty, Švýcarsko 31 procenty a Vietnam 46 procenty.
Ekonomové z České spořitelny a ČSOB se shodují, že výše cel vychází zhruba jako polovina procentuálního podílu obchodního deficitu USA s danou zemí. „Například deficit USA v obchodu s EU činil loni necelých 40 procent vývozů EU do USA, a proto včera vyhlášené dodatečné clo na dovozy z EU činí 20 procent,“ vysvětluje Michal Skořepa z České spořitelny.
Ekonom zároveň nadhazuje otázku, zda vyhlášené sazby budou trvalé. „Jednak může jít o podklad pro vyjednávání, který se tudíž může změnit, pokud Trump dosáhne u zasažených zemí nějakých ústupků. Vedle toho ale nelze vyloučit ani zásah soudu,“ upozorňuje Skořepa.
Ohlášená cla jsou podle něj právně založena na zákonu International Emergency Economic Powers Act, který je určen pro řešení dopadů nenadálých šoků. Jeho použití tak mohlo dávat smysl například v případě cel na Kanadu a Mexiko kvůli nelegálnímu přílivu fentanylu a pracovní síly do USA, ale v případě plošných cel na většinu světa znamená použití tohoto zákona velmi extenzivní interpretaci, hodnotí Skořepa.
Hospodářský růst podporovaly domácnosti, firmy se držely zpátky
Podle třetího zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu se loni hrubý domácí produkt (HDP) oproti předchozímu roku zvýšil o 1,8 procenta, zatímco první odhad zněl na 1,6 procenta. Rychlejší tempo růstu se promítlo i do vývoje ve čtvrtém loňském kvartále, kdy HDP oproti předchozímu čtvrtletí vzrostl o 0,7 procenta. To posunulo první odhad ČSÚ o 0,2 procentního bodu směrem nahoru.
Zásluhu na tom má zejména spotřeba domácností, která – jak včera v Poslanecké sněmovně potvrdil viceguvernér České národní banky Jan Frait – rostla rychleji, než se očekávalo. Meziročně se podle ČSÚ zvýšila o 3,4 procenta. Za vyššími nákupy stál optimismus, který do domácností dorazil na vlně rostoucích mezd a poklesu inflace. Naproti tomu míra investic firem se meziročně snížila o 1,1 procenta.
Česká národní banka ve své stále platné prognóze odhaduje růst HDP pro letošní rok na dvě procenta, pro příští rok pak na 2,4 procenta. Novou prognózu by měla představit na začátku května.
Ivana Pečinková, ceskajustice, cz
X X X
V Číně začala masová výroba jaderných baterií
Deklarovaná životnost v Číně nově vyráběných baterií je 50 let bez dobíjení. Baterie nevyzařuje záření a na konci životního cyklu se promění v obyčejnou měď.
Jaderná baterie BV100 je založena na radioaktivním izotopu nikl-63. Je zcela bezpečný, protože během procesu degradace nevydává teplo (není výbušný) a mění se na stabilní měď. Deklarovaná životnost bez nutnosti údržby a dobíjení je 50+ let. Současná verze baterie pro sériovou výrobu má napětí 3 V s celkovým výkonem 100 mikrowattů. BV100 má hustotu energie 10krát vyšší než jeho lithium-iontové protějšky. Smartphony tedy brzy nebude nutné nabíjet.
Zpráva přímo nutí ke konstatovaní, že jistě jde o větší přínos zelené politice, než vymýšlejí eurokrati např. s víčky u PET lahví., server vasevec.cz
X X X
Bradáčová plánuje kontrolu kyberzločinů, kde mohlo dojít k chybám ve vyšetřování
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová plánuje kontrolu u závažných kybernetických trestných činů, ve kterých mohlo dojít ke zmaření trestního řízení špatným postupem policie nebo státního zastupitelství. Případy podle ní vzejdou z analýzy, kterou si ohledně krajů spadajících pod pražské vrchní státní zastupitelství nechala zpracovat a kterou nyní plánuje doplnit i o zbývající dva moravské kraje. Bradáčová to dnes řekla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Výsledkem by podle ní mohly být změny vnitřních předpisů nebo také legislativy.
„Kontrola skončených věcí by neměla být dělána plošně, měla by zacílit na problematické trestní věci. Z obecné analýzy lze vytipovat trestní věci, kde mohlo dojít k zásadnímu zmaření objasnění špatným postupem policejního orgánu nebo nedůsledným postupem státního zastupitelství,“ řekla Bradáčová. Většina těchto nejzávaznějších trestných činů, které útočí například na kritickou infrastrukturu státu, podle Bradáčové zůstává neobjasněná a to i proto, že velká část z nich přichází z ciziny.
S ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) chce žalobkyně jednat o návrhu, podle které by měla Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci převzít působnost u kybernetických trestných činů, které útočí na kritickou infrastrukturu státu. Část návrhu související s kyberkriminalitou by podle ní mohla platit už od poloviny letošního roku.
Na řešení trestních řízení týkajících se kyberkriminality by se podle Bradáčové mohl podílet i její nový náměstek Zdeněk Kasal. Blažek ho jmenoval do funkce ve středu. Kasal dosud působil na Nejvyšším státním zastupitelství jako ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality. Bradáčová dnes řekla, že Kasal je pro ni zárukou kontinuity. Řešit by podle ní mohl i sjednocování trestání, které Bradáčová už dříve označila za jednu ze svých priorit.
Předchozí nejvyšší žalobce Igor Stříž měl dva náměstky, Jiřího Pavlíka a Přemysla Poláka. Funkce prvního náměstka zůstala neobsazená. Pavlík a Polák jsou podle Bradáčové zatím náměstky i nadále. I do budoucna by chtěla mít žalobkyně náměstky tři. Připomněla, že i její předchůdci měli tři náměstky.
Bradáčová dnes také řekla, že není zastáncem toho, aby byl zaveden trestný čin týkající se úniků z trestních spisů na veřejnost. „Já bych preferovala cestu správního trestání, ať už cestou nějakých pořádkových pokut nebo přestupků,“ doplnila.
Nebyla by ani pro návrh předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO), který navrhuje zákaz zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí. Nepřinese podle ní řešení, které politici očekávají.
Bradáčová se funkce nejvyšší státní zástupkyně ujala v úterý, nahradila Igora Stříže, který rezignaci oznámil začátkem ledna. Bradáčovou v čele pražské instituce nahradil její náměstek Zdeněk Štěpánek.
X X x
Jedna stavba, dva průšvihy. Pardubický parkovací dům má opět na stole policie
Policie prošetřuje dva možné trestné činy spojené s výstavbou parkovacího domu v Pardubicích. Zkoumá zadání zakázek na samotnou stavbu i na provedení stavebně technického dozoru. Kvůli druhé záležitosti policie obvinila celé bývalé představenstvo Rozvojového fondu.
Parkovací dům vedle malé hokejové arény v Pardubicích už několik měsíců funguje. A dobře. Ovšem při pohledu na něj musí být hned několika lidem velmi úzko.
Výstavbě parkoviště pro 442 aut za zhruba 300 milionů korun předcházely dva zvláštní kroky někdejšího vedení městské firmy. Oba prošetřují kriminalisté.
Představenstvo dost nepochopitelně zrušilo vypsanou soutěž na stavebně technický dozor těsně před vyhlášením vítěze a dalo z ruky zakázku firmě, která v ní nebyla zdaleka nejlevnější.
X X X
Útočník na pražské Letné pobodal dva lidi. Podezřelého policie zadržela
Při nedělní potyčce čtyř mužů na pražské Letné útočník dva z nich pobodal. Z toho jeden byl podle záchranné služby v ohrožení života, třetí člověk utrpěl zranění hlavy. Všichni tři zranění skončili v nemocnici. Podezřelého policie zadržela a zjišťuje další okolnosti incidentu, řekl mluvčí pražské policie Richard Hrdina.
Policie dostala v neděli odpoledne hlášení o konfliktu několika lidí na ulici Milady Horákové. „Na místě jsme zjistili, že slovní rozepře čtyř lidí tam vyústila ve fyzický konflikt a následně útok nožem. Dva lidé byli pobodáni,“ popsal Hrdina.
„Útočníka jsme zadrželi, nikomu nehrozí žádné nebezpečí. Kriminalisté zjišťují další okolnosti případu,“ doplnil policejní mluvčí.
Později uvedl, že podle předběžných informací byli dva z účastníků konfliktu cizinci a dva Češi.
Hádka začala v provozovně holičství, takzvaném barbershopu, poté se spor zdramatizoval a skončil napadením nožem na přilehlé ulici. Zadržený muž zatím nebyl obviněn. Právní kvalifikace činu ještě nebyla podle Hrdiny stanovena.
Mluvčí pražské záchranné služby Karel Kirs řekl, že ošetřili tři pacienty. „Dva utrpěli bodná zranění, jeden byl v přímém ohrožení života. Třetí utrpěl poranění v oblasti hlavy,“ upřesnil. Všechny tři převezla záchranná služba do nemocnice.
X X X
Olomoucký tvarůžkový festival přilákal tisíce návštěvníků. Spotřebovalo se šest a půl tuny tvarůžků
Tisíce lidí zaplnily o uplynulém víkendu centrum Olomouce, aby ochutnaly některou z kulinářských specialit z tradičního hanáckého pokrmu a užily si bohatý kulturní program. I přes nedělní prudké ochlazení byla návštěvnost osmého ročníku Olomouckého tvarůžkového festivalu mimořádná. Na Horní a Dolní náměstí zavítalo během soboty a neděle zhruba 23 tisíc návštěvníků, kteří zkonzumovali šest a půl tuny tvarůžků, tedy zhruba stejně jako v loňském roce.
Olomoucký tvarůžkový festival, který organizuje město Olomouc, se za osm let svého konání stal nedílnou součástí olomouckého kulturního kalendáře. Akce každoročně přitahuje stále více milovníků tvarůžků nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. „Festival byl letos skvěle vyvážený s výjimkou počasí, které způsobilo, že v sobotu přišlo mnohem víc návštěvníků než v neděli. Jsem rád, že už v tuto chvíli přichází tolik pozitivních ohlasů, děkuji všem kolegům z organizačního týmu a už teď se těším na devátý ročník,“ komentoval víkendovou akci náměstek primátora Viktor Tichák.
Rekordní počet prodejců
Své speciality nabídlo na festivalu rekordních více než sto prodejců, včetně známých olomouckých restaurací a regionálních producentů, kteří připravili širokou škálu tvarůžkových specialit. „Návštěvníci si mohli vychutnat tvarůžky v teplé i studené kuchyni, jak na slaný, tak i na sladký způsob. Tvarůžky byly k dispozici ve formě burgerů, lívanců, pizzy, různých dipů, pomazánek, ale nechyběly ani tvarůžkové zákusky, které si mnozí z návštěvníků odváželi i s sebou,“ řekla Karin Vykydalová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu olomouckého magistrátu. Poprvé se na festivalu představilo i partnerské město Olomouce, maďarská Pécs, s nabídkou tamního vína.
I přes sobotní fronty u jednotlivých stánků byla atmosféra festivalu velmi přátelská, lidé si vyměňovali tipy na to, co jim chutnalo, a kde co koupili. „Každý si tady našel svoje, hodně oblíbené byly výrobky, které si lidé odváželi s sebou, například tvarůžkové chipsy nebo tyčinky. Co přesně šlo nejvíce na odbyt, budeme vyhodnocovat v následujících dnech, ale už v tuto chvíli víme, že i přes chladnou neděli a nižší návštěvnost se zkonzumovalo zhruba šest a půl tuny tvarůžků, tedy zhruba stejně jako loni, což je mimořádný úspěch,“ vyčíslil Leoš Kalandra, vedoucí obchodu a marketingu společnosti A. W., výrobce tvarůžků pod značkou Olomoucké tvarůžky.
Osmý ročník přinesl řadu novinek
Pódium na Horním náměstí se po oba festivalové dny hemžilo špičkovými kuchaři, kteří v rámci cooking shows ukázali své originální pokrmy z tvarůžků. Mezi nimi nechyběl ani loňský Tvarůžkový Král Michal Duračka z restaurace Asado grill. Festival pokračoval koncerty, které přilákaly davy – sobotní večer patřil Petru Vondráčkovi a jeho kapele Lokomotiva, nedělní finále obstarala Anna K. Kromě hudby návštěvníky potěšily i cimbálové kapely, vystoupení Zbyňka Drdy, finalisty SuperStar, a odborné přednášky o výživě a zdravém stravování od známé lékařky Kateřiny Cajthamlové.
Novinkou letošního ročníku byla family zóna na Dolním náměstí, která nabídla dětem spoustu zábavy, oblíbené dílničky, pískování obrázků či malování na obličej. Obrovský úspěch měla také velká malovací stěna, na které během festivalu vznikala společná malba, což přispělo k příjemné atmosféře celého víkendu. V „Tvarglšopu“, stánku s tvarůžkovými suvenýry, si návštěvníci mohli zakoupit nejen vtipná trička a dětská body, ale i originální tvarůžkovou pralinku. Kromě toho se v nabídce objevily i praktické kuchyňské doplňky jako zástěry, rukavice nebo kuchařky v barvách festivalu. Pro sběratele byly připraveny nové turistické vizitky. Festival také podpořil ekologické chování. V rámci spolupráce s A.W. Olomoucké tvarůžky byla připravena soutěž pro ty, kdo na festival přijeli vlakem. Po předložení jízdenky v „Tvarglšopu“ nebo v informačním centru mohli návštěvníci soutěžit například o celoroční zásobu tvarůžků. Lenka Jedličková
X X X
Gól číslo 895. Ovečkin překonal Gretzkého rekord, stal se nejlepším střelcem v NHL
V sobotu proti Chicagu dorovnal Waynea Gretzkého, hned v dalším utkání se na čele osamostatnil. Po tvrdé ráně proti New York Islanders (1:4) se mohl Alexandr Ovečkin radovat z 895. branky v NHL. Zdánlivě nedostižný rekord hokejového velikána už neplatí, ruský útočník je novým nejlepším střelcem zámořské soutěže.
Jak jinak než v přesilové hře. Po nahrávce napříč útočným pásmem. Jen tentokrát nevolil typickou střelu z nápřahu, puk si nejprve musel srovnat na čepeli, načež propálil všechny hráče i brankáře před sebou.
UBS Arena začala ihned burácet. A bylo úplně jedno, že Ovečkin překonal rekord na venkovním ledě. Do hlediště se dostalo mnoho příznivců Capitals, ale tleskali i fanoušci soupeře.
Podívejte se na 895. gól Ovečkina v NHL:
Ruský střelec se po gólu otočil, divoce vyskočil, spadl na břicho a doklouzal do středního pásma. Sotva se zvedl, už se na něj valili všichni spoluhráči.
Pak televizní kamery postupně obrátily na již bývalého držitele milníku Gretzkého, také na šéfa zámořské soutěže Garyho Bettmana a následně i rodinné příslušníky.
„Říká se, že rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. Ale netuším, kdo by měl dát ještě více gólů,“ pronesl Gretzky záhy po trefě.
„Patřil ti rekord, o kterém si všichni mysleli, že ho nikdo nepřekoná,“ začal Bettman ke Gretzkému. „Ale tys to dokázal, Alexi. Jsi úžasný,“ završil.
Ovečkin skóroval ve druhé třetině duelu, krátce před jeho polovinou. Sice jen snižoval na 1:2, nicméně oslavy si i tak se spoluhráči, kterým porážka později zřejmě nevadila tolik jako za běžných okolností, očividně užil.
Zápas byl následně na několik minut přerušen. Hráči se shromáždili na led, z hlediště sešli již zmíněný Gretzky, Bettman i Ovečkinovi nejbližší. Sám hráč si pak vzal mikrofon a děkoval rodině a spoluhráčům. „Bez vaší podpory bych tu nikdy nestál. Vždycky jsem říkal, že je to týmový sport,“ hlásil.
Mimo jiné ještě například zvolal ke krajanovi v brance soupeře Iljovi Sorokinovi: „Díky, že jsi mě nechal skórovat. Miluju tě!“
Sociální sítě zaplavily četné gratulace bývalých spoluhráčů i soupeřů. Mezi nimi se objevil třeba dlouholetý rival Sidney Crosby nebo David Pastrňák.
„Vzpomínám si, když jsem proti tobě nastoupil poprvé a koukal na tebe při nástupu vzhůru. Nemyslím si, že tě někdo překoná. A jsem hrdý, že jsem s tebou mohl získat Maurice Richard Trophy,“ říkal český hokejista ve videu.
Ovečkin získal trofej pro nejlepšího střelce soutěže hned devětkrát. Nejvíc branek nasázel v sezoně 2007/08, kdy se prosadil 65krát. Hranici padesáti gólů pokořil v devíti případech.
Nicméně po lehčím trápení v předchozí sezoně se zdálo, že hon za rekordem nebude muset zvládnout úspěšně. Ovšem v posledních dnech se už neřešilo, jestli Gretzkého překoná, nýbrž kdy. V aktuální sezoně totiž nabral skvělou formu.
Až na pauzu kvůli zlomené noze, která ho vyřadila ze hry na konci listopadu a v prosinci, pravidelně zásoboval Washington góly.
Na ledě Islanders přidal v tomto ročníku 42. branku v 61. zápase. Díky 27 asistencím se opět vrátil nad hranici bodu na zápas, pod kterou za dvacet sezon padl jen v šesti z nich.
Na rekordní cifru potřeboval 1487 zápasů. Mimochodem stejně jich odehrál i Gretzky. Jedná se o výjimečný počin, který jen tak někdo netrumfne. Ovečkin nyní může cílit na překonání kulaté devítistovky.
Především v Evropě si ale jeho jméno mnozí více než s rekordy spojují s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož válčení na Ukrajině nikdy neodsoudil.