Přitom, kdyby měli sílu Putina, mohli by slavit. Zvládnout tak bravurně pokus o puče během jediného dne, zatímco Paříž, Marseilles kvůli jedinému mrtvému je v plamenech a ani nasazení desetitisíců policistů nepomohá vyžaduje zvláštní druh drzosti a tuposti. A se Scholzem je to stejné.

Bláznivá ekologická a energetická politika Scholzova kabinetu, trvalá recese a fatální pád důvěry celé vlády, ale i dosud nejsilnější opoziční strany CDU/CSU a rychle rostoucí podpora pro radikální opoziční stranu AFD, která chce obnovení čerpání plynu z Ruska a ukončení války s ním ukazuje  všechno jiné než to, že Scholz může Putina označovat za slabého.

A Američané? Biden rovněž označuje Putina za  slabého. Kde bere tu drzost. Válka v Afghanistánu trvala 20 let a každý si jistě vzpomene na poslední pokusy těch, kteří se snažili odletět a padali z provazů letadla na zem. A Irák 16 let trvalá válka. Přes 800 000 obětí, mučírna Abú Ghrajb a rozhodně nemohou být Američané spokojeni. A když si vzpomeneme na půl roku trvajících krvavých demonstrací Black Lives Matter

Naši pětikoaliční poslanci   plesali nad smlouvou s USA o možné pobytů Američanů v Česku a jak nás to upevní.

V čem nás to může upevnit, když Američané posledních 30 let prohrávají a ztrácí půdu pod nohami?

Západní politici a posluhující média jenom dovedou propagandisticky lhát. Ale reálně nic nezmohou. Dohodnout se s Ruskem bude nakonec jedinou jejich možností. Jejich slova neznamenají nic.

A to je dobře. JUDr. Jiří Vyvadil, server vase věc.cz

X X X

VZPOURA  V  RUSKU  VYVOLALA  VELKOU  POZORNOST

 František Škvrnda: Reakcie Západu na Prigožinovu vzburu

Podivná vzbura Jevgenija Prigožina, vodcu ruskej paramilitárnej organizácie „Wagnerova skupina“ (ďalej len „vagnerovci“), ktorá trvala len o niečo viac ako 20 hodín, predstavuje bezpečnostno-politický fenomén, ktorý možno analyzovať z rôznych uhlov pohľadu. Vzhľadom na informačnú vojnu spojenú s ukrajinskou krízou a s bojmi v nej, na ktorých sa zúčastnili aj „vagnerovci“, akcia vyvolala mimoriadny politicko-mediálny záujem. V duchu zásad neoliberálnej žurnalistiky, že treba prichádzať so správami, ktoré

, o čo vlastne ide a ako sa to všetko skončí. Niektoré médiá udalosti dramaticky označovali za vojenský puč, štátny prevrat, povstanie či vyvolajú zvýšený záujem o dané médium, sa to informáciami, neraz pochybnými, len tak hemžilo.

V zahraničí, ešte viac ako v Rusku, nebolo jasné dokonca začiatok občianskej vojny. O ničom takom sa však na základe vyjadrení J. Prigožina nedalo hovoriť. Solídnejšie médiá i žurnalisti sa preto zdržiavali unáhlených záverov a na systematické analytické zhodnotenie vzbury, jej príčin a následkov sa ešte len čaká. Stále sa objavujú iba čiastkové závery.

Znovu sa ukázalo politicko-mediálne rozdelenie sveta v pohľade na Rusko, ktoré súčasnej bezpečnostnej situácii v podmienkach polykrízy alebo superkrízy veľmi škodí. Západní politici sú dnes zrejme pod väčším tlakom ako médiá, lebo ich schopnosť riešiť krízy je nesmierne spochybňovaná. A tak rýchlo, neraz aj bez prílišného premýšľania, využijú každú príležitosť, len aby presviedčali v záujme budúceho volebného víťazstva zmanipulovaných obyvateľov, ktorí „zhltnú“ už takmer všetko. Denne sa mnohokrát objaví, že už prichádza moment, keď sa preukáže správnosť ich línie a názorov, len nech ich masy poslúchajú.

Na globálnom Severe sa blíži čas letných dovoleniek, ale tzv. uhorková sezóna pre jeho politicko-mediálne kruhy už neplatí. Nijaký výpadok v masírovaní mozgov nemožno dopustiť. Aktuálne to je aj ukrajinská kríza. V zmätku, ktorý sprevádza informačnú vojnu okolo nej, je pre tieto kruhy „existenčne“ dôležité vyjadriť sa aj k najmenšiemu závanu politického vetríka v Rusku. No a „Prigožinova vzbura“ bola témou, aká tu ešte nebola.

Nedivme sa, že západní politici i médiá po téme „skočili“. Nečakaný vznik, ale aj skorý koniec akcie im síce urobil škrt cez rozpočet, ale stihlo sa toho nahovoriť i napísať veľa. Mnohé z toho, čo v rýchlosti vzniklo, bolo treba zmeniť. Aj tak to bola voda na mlyn na medializáciu v línii „raz sa tomu Rusku a Putinovi stane aj tak niečo veľmi zlé“.

Vybrané výroky

Zostaneme pri poukázaní na vybrané výroky politikov, popr. médií, pričom sa zameriame na západné štáty. Začneme tým, že prvé vyjadrenia spravidla zdôrazňovali, že ide o vnútornú záležitosť Ruska, ktorá sa dôsledne monitoruje. K sledovaniu udalostí sa samozrejme pridalo NATO. V niektorých štátoch zasadli krízové štáby.

„Obavy“ vyvolávalo, čo sa môže stať s jadrovými zbraňami RF. Problém za niekoľko hodín po nastolení v tejto podobe zanikol. Iná vec je, že jadrová otázka patrí dnes k tým, ktorú západné médiá i politici v súvislosti s ukrajinskou krízou omieľajú v rôznych variantoch.

Došlo k zvýšeniu komunikácie medzi západnými spojencami, či už po línii hláv štátov a vlád, alebo ministrov zahraničia či obrany. O spravodajských službách sa nehovorilo.

Na politickú schizofréniu Západu poukazuje, že v súvislosti s „Prigožinovou vzburou“ sa konštatovalo, že stabilita v Rusku nie je taká, ako to tvrdí Kremeľ, a preto sa treba mať na pozore. To je možno pravda, ale veď celá „protiruská koalícia podpory Ukrajiny vedená USA“ už skoro pol druha roka nechce nič iné, ako destabilizáciu Ruska a jeho oslabenie.

Jeden z popredných rusofóbov, holandský premiér Mark Rutte 27. júna usporiadal večeru pred samitom NATO vo Vilniuse za účasti albánskeho predsedu vlády Ediho Ramu, belgického predsedu vlády Alexandra De Croo, prezidenta Litvy Gitanasa Nausėdu z Litvy, nórskeho predsedu vlády Jonasa Støreho, poľského prezidenta Andrzeja Dudu a rumunského prezidenta Klausa Iohannisa, na ktorej bol aj generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg. Holandský premiér sa pokrytecky snažil vyvrátiť Putinove tvrdenia z prejavu 26. júna večer, že Západ chce, aby Rusko upadlo do domáceho chaosu. Podľa neho nestabilita v Rusku vytvára nestabilitu v Európe. Nepovedal však, prečo EÚ, ktorá sa prezentovala v minulosti ako mierový projekt, nerobí nič pre mierové ukončenie ukrajinskej krízy a stabilitu v Európe , ale radšej rinčí zbraňami. J. Stoltenberg pri tejto príležitosti varoval, že ani po vzbure „vagnerovcov“ by sa nemala podceňovať sila ruskej armády. Pripomenul aj „význam“ posilnenia východného krídla NATO.

Vzniká nepríjemná otázka, ktorú nikto z vládnucich síl na Západe nechce počuť. Ak je Rusko také nebezpečné, že je stále schopné zaútočiť aj na ďalšie štáty v Európe, čo sa bude robiť, ak by k tomu došlo? Vo viacerých štátoch vrátane Nemecka možno počuť varovné hlasy, že stav, sily a prostriedky ozbrojených síl na ich obranu nepostačujú, lebo príliš mnoho išlo na Ukrajinu. Naporúdzi sú tri odpovede. Prvú odpoveď predstavuje zbožné prianie, že „protiruská koalícia podpory Ukrajiny vedená USA“ dostane Moskvu na kolená. Druhá odpoveď je, že ruská hrozba nie je taká, ako sa oficiálne uvádza a kroky NATO voči Rusku nie sú potrebné, ale slúžia len na to, aby sa dokazovala „nenahraditeľnosť“ paktu. A tretia odpoveď je najhoršia. Štáty NATO pod nátlakom USA hrajú „vabank“, pričom počítajú s tým, že Rusko nič proti nim nepodnikne, hoci tým veľmi radi strašia.

Žiaľ, takýchto „zradných“ problémov možno nájsť aj viac, resp. môžu sa formulovať iným spôsobom. Ide napr. o to, že Nemecko, ktorého vláda sa sťažuje na stav obranyschopnosti štátu, „solidárne“ pripravuje vyslanie brigády v počte okolo 4 000 vojakov na Litvu. Doma budú chýbať ďalší vojaci i zbrane a vzniknú aj problémy s financovaním tohto kroku.

Zostaneme ešte chvíľu pri výrokoch J. Stoltenberga. Už viackrát sme ho označili za unaveného „vyhoreného“ politika vo funkcii, ktorého výroky sa točia už len okolo troch-štyroch ošúchaných tém. Možno je „právo na prerieknutie“, ktoré je však o to horšie, o čo na vyššej politickej funkcii daný človek je. A tak varovné bolo aj napriek stresu, ktorému je J. Stoltenberg už pridlho vystavený, jeho popletenie Ruska s Nemeckom. Dňa 26. júna na tlačovej konferencii s nemeckým ministrom obrany Borisom Pistoriusom a prezidentom Litvy G. Nausėdom na cvičení Griffin Storm 2023 označil režim v Nemecku za krehký. Až na upozornenie B. Pistoriusa sa opravil, že myslel režim v Rusku. Skončilo sa to ospravedlňujúcimi úsmevmi. Mimochodom, dôvodom na smútok v sekte vyznávačov kultu Zuzany Čaputovej je, že sa počíta s tým, že mandát J. Stoltenberga sa predĺži o ďalší rok. Meno našej prezidentky sa síce v diskusiách o budúcom generálnom tajomníkovi NATO objavilo len marginálne v niektorých médiách, ale aj tak to jej uctievačov nepoteší.

Českí politici sa zaskveli

Zastavíme sa pri tom, ako sa zaskveli českí politici. Ministerka obrany Jana Černochová, ktorá už niekoľkokrát povedala veci, ktoré neboli overené, sa aj v tomto prípade poponáhľala a na Twitteri už videla vojnu Ruska s Ruskom a vedela aj to, že neúspešné vojny v Rusku sa končia popravou cára, chaosom a občianskou vojnou pod dohľadom fízlov. Minister zahraničných vecí Jan Lipavský na Twitteri varoval občanov ČR pred cestou do RF, ale doplnil to „hrdinskou“ poznámkou, že čas jeho dovolenky na Kryme sa blíži. Na margo týchto a podobných výrokov 25. júna New York Times konštatovali, že vzbura neovplyvnila negatívne situáciu ruských vojsk na Ukrajine a neobjavili sa nijaké nové možnosti pre postup ukrajinských síl.

Na rokovaní ministrov zahraničných vecí EÚ 26. júna sa rozhodlo o zvýšení tlaku na Kremeľ a zvýšení vojenskej pomoci Ukrajine v záujme čo najskoršieho oslobodenia Ruskom okupovaných území. Európsky mierový fond sa má zvýšiť o 3,5 miliardy eur. Fond napriek svojmu menu začal slúžiť na financovanie vojenskej podpory Ukrajiny, kam doteraz z neho išlo 4,6 miliardy eur. Nepatrí totiž pod rozpočet EÚ, z ktorého nie je možné financovať vojenské operácie. Pôvodne vznikol s cieľom pomáhať rozvojovým krajinám nakupovať vojenské vybavenie.

Už po skončení vzbury vyvolalo hysterickú reakciu oznámenie, že nielen J. Prigožin, ale aj „vagnerovci“, ktorí o to prejavia záujem, môžu ísť do Bieloruska. Najmä v Poľsku a v Pobaltí na to reagovali agresívne. A samozrejme, na Ukrajine v tom vidia už otvorenie druhého frontu proti nej. Ďalšie ukrajinské reakcie vynecháme, lebo sa pohybujú mimo reality. Západ však Kyjev ubezpečil o pokračovaní v pomoci i hľadaní ciest jej zintenzívnenia.

Nemožno nespomenúť USA. Minister zahraničia Antony Blinken ešte v sobotu hovoril o spochybnení autority V. Putina a odhalení trhlín vo vedení Ruska. Prezident Joe Biden sa ozval až v pondelok. Ako obyčajne nepovedal nič nové, a teda ani nič nepoplietol. Udalosti označil za súčasť boja vnútri ruského systému. Hovoril vraj aj s kľúčovými spojencami najmä o tom, ako zabrániť Moskve v úsilí zvaliť vinu za akciu na Západ či NATO. Celú vzburu a jej dôsledky pre Rusko i Ukrajinu prisľúbil ďalej analyzovať.

Blysol sa aj predseda vlády Veľkej Británie Riši Sunak. Povedal, že Londýn sa pripravuje na rôzne scenáre vývoja v Rusku, hoci následky vzbury ťažko predvídať.

Zmätok v informovaní o vzbure zvyšovali vyhlásenia spravodajských služieb. Viackrát sa objavili zmienky o tom, že niektoré služby vedeli o pripravovanej akcii. Podľa nemenovaného zdroja zo spravodajských kruhov tajné služby USA monitorovali rastúce napätie medzi J Prigožinom a ministrom obrany Sergejom Šojguom už niekoľko mesiacov. O tom, že sa niečo chystá, informovali Biely dom a vládne orgány, ale čo a kedy to bude, nevedeli. Držalo sa to však v tajnosti, aby sa neumožnilo Vladimirovi Putinovi zvaliť vinu za akciu na USA. Rýchlosť, ale aj krátkosť akcie nakoniec prekvapili aj spravodajské služby. Ticho boli v tomto prípade britské spravodajské služby.

Na odľahčenie možno uviesť, že bývalý riaditeľ CIA David Petraeus, ktorý na funkcii vydržal kvôli afére len krátko (od septembra 2011 do novembra 2012), varoval J. Prigožina, aby bol veľmi opatrný pri otvorených oknách. Ide o narážku na prominentných Rusov, ktorí v poslednom čase zomreli za nejasných okolností, a to aj pri pádoch z okien.

Na záver tri zhrnutia:

Význam „Prigožinovej vzbury“ nemožno na základe toho, čo sa o nej vie, preceňovať. Ide však o fenomén, ktorý je vo viacerých ohľadoch úplne nový a jeho následky je potrebné posudzovať v širších súvislostiach a dlhší čas. Okrem toho ide o súčasť informačnej vojny v ukrajinskej kríze, čo jeho analýzu sťažuje a vyžaduje opatrnosť.

Vzhľadom na prekvapujúce vypuknutie vzbury a jej krátke trvanie boli informácie o nej na Západe nesúrodé. Z toho možno azda aj trochu zjednodušene usúdiť, že Západ nevedel, čo má narýchlo robiť, ale reagoval horúčkovitými komunikačnými a informačnými aktivitami. Vyústili do záveru, že Ukrajinu treba v podmienkach nestability moci v Rusku, ktorá sa vzburou odhalila, ešte viac podporovať.

Je objektívne, že V. Putin je už za zenitom svojej moci, ale má ešte svoju silu. Vzbura k stabilite v Rusku v ťažkých sociálno-ekonomických i bezpečnostných podmienkach neprispela. Západ však ani v tomto prípade nevie, ako postupovať. Do protiruského (protiputinovského) ťaženia v záujme oslabenia Moskvy sa totiž nezápadný svet nepodarilo efektívne zapojiť, čo svedčí o upadajúcej sile Západu. Žiaľ, v týchto podmienkach sa postoj voči Rusku stáva zmesou strachu a nenávisti, ktorá prináša svetu len nestabilitu. Bez zmeny postoja Západu k riešeniu problémov sveta sa nič k lepšiemu nezmení. A to USA majú ešte aj nočnú moru s ČĽR, v ktorej sa im opäť, aj na vlastnú škodu, snaží pomáhať aj časť EÚ.

PS.: J. Biden už zakrátko nezostal dlžný nič svojej povesti dopleteného starca a už 28. júna to dokázal pri odpovedi na otázku novinára o tom, ako sa udalosti v Rusku 24. júna môžu prejaviť v mocenskej vertikále. Povedal, že na to je ťažké odpovedať, ale Putin prehráva vojnu v Iraku a prehrá ju aj doma. Nezabudol ho však označiť „vyvrheľa“ na celom svete (podľa neho ho však zrejme tvoria asi už len štáty NATO, aj to nie všetky, EÚ a Japonsko).František Škvrnda, Nové slovo, server vasevec.cz

X X X

FIALA  SE  DRŽÍ  U  KORYTA   HÁDKAMI,  NECHCE  SE  MU  ODEJÍT  Z  VLÁDY

LIDI  A  ČR  ZNIČIL,  BOJÍ  SE  I  GENERÁLNÍ  STÁVKY

Ostrá slova na účet Fialy. Babiš drsným projevem o migraci odstartoval hádku ve Sněmovně

Ve Sněmovně se v pátek dopoledne znovu ostře střetla koalice s opozicí. Tentokrát jednání zablokovaly spory o evropskou migrační dohodu, o níž souběžně jednali v Bruselu lídři sedmadvacítky. Vyhrocenou atmosféru v dolní komoře odstartoval projev šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který chtěl o migraci jednat. Ostře zkritizoval premiéra Petra Fialu (ODS), že prý nehájí české zájmy. Koalice si to ale nenechala líbit a strhla se drsná hádka.

Bouchání do stolu a překřikování. Tak vypadal začátek schůze poté, co se slova ujal expremiér Andrej Babiš. „Petr Fiala mlčí a nemá koule, aby to zablokoval,“ tvrdil šéf největší opoziční strany ve Sněmovně, čímž narážel na unijní jednání o migraci.

Avizované změny v migračních pravidlech, na nichž se začátkem června předběžně dohodli ministři vnitra států Evropské unie, vyvolávají v české společnosti značné vášně. Zatímco vláda dohodu považuje za výhru a konec hrozby povinných kvót, opozice upozorňuje na skutečnost, že stát, který bude migranty odmítat, za to zřejmě bude muset platit.

Opozice rovněž vyčítá vládě, že se nestaví na stranu Polska a Maďarska, jejichž představitelé dohodu blokují. Jelikož Fiala o migračním paktu v pátek jednal s ostatními evropskými lídry v Bruselu, ve Sněmovně se ho zastal vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

 „Polsko a Maďarsko jednají proti českým národním zájmům. Kdo vyzývá, abychom se spojili s Polskem a Maďarskem, buď neví, co říká, nebo hájí cizí zájmy,“ pustil se do opozice. Olej do ohně pak přilili ještě zástupci hnutí SPD.

  „Vaše jméno si budou říkat vaše děti i vnuci – že vy jste ten viník, který sem pozval možná stovky tisíc muslimů a Arabů,“ vzkázal Rakušanovi na půdě Sněmovny místopředseda SPD Radim Fiala. Jeho a Babišovo vystoupení pak ostře odsoudil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Co tady ráno předvedl pan Andrej Babiš a poté pan kolega Radim Fiala, je pro mě za hranou,“ uvedl.

Bartoš: Opozice chtěla asi brzy domů

Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD se pak pokusili jednací den ukončit, a to žádostmi o vyhlášení dvouhodinových přestávek. „Fakt mám tohoto chování plné zuby,“ konstatoval Benda. Vypjatou atmosféru neuklidnila ani porada vedení Sněmovny, a schůze proto předčasně skončila.

„Je to chyba. Poslanci ANO a SPD asi chtěli jít brzy domů,“ řekl pro CNN Prima NEWS ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové však v takto emocionální atmosféře nemělo smysl nic projednávat. „Sněmovna by se zablokovala tak či tak,“ konstatovala.

Mezitím v Bruselu vrcholila debata lídrů právě o migrační dohodě. Právě kvůli postoji Maďarska a Polska lídři společnou řeč nenašli. „Co říká Andrej Babiš, nelze brát vážně. Bohužel tím potvrzuje, že hájí zájmy Viktora Orbána a Maďarska,“ řekl později Petr Fiala pro CNN Prima NEWS.

x x x

VE  VE  FRANCII  O  PĚT  TISIC  POLICISTŮ  VÍC,  DEMONSTRACE  PROTI  MACRONOVI,  NECHCE  ODSTOUPIT  JAKO  FIALA

Francie nasadí o pět tisíc policistů víc než minulou noc, oznámil ministr

Ve Francii již čtvrtým dnem pokračují násilné nepokoje, které vyvolala smrt 17letého mladíka při zásahu policie. V zemi hoří požáry, rabuje se a odpaluje pyrotechnika nejen v centru Paříže, ale i na většině předměstí, kde pyrotechnikou střílej lidé na policisty a zapalují vše od popelnic přes auta až po autobusy.

 Po celé Francii bude proto v noci kvůli nepokojům nasazeno 45 000 policistů a četníků, o 5 000 více než předchozí noc. V rozhovoru se stanicí TF1 to uvedl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Bezpečnostní složky také využívají 29 vrtulníků.

Policie rozháněla protest na pařížském náměstí Svornosti, z Grenoblu i Marseille je hlášeno rabování obchodů, informuje zpravodajský web Le Figaro. V Lyonu se střetla policie s demonstranty, kde použila slzný plyn. Policie rozháněla na největším pařížském náměstí demonstraci, která volala po „spravedlnosti pro Nahela“, uvedl Le Figaro. Záběry akce kolují na sociálních sítích. Mladí lidé na nich strkají do štítů těžkooděnců, zatímco události zaznamenávají fotoreportéři.

Rabování obchodů bylo mezitím hlášeno v centru Grenoblu, kde se shromáždily desítky mladých lidí v kapucích a začali ničit výlohy a zapalovat odpadkové koše. Krátce nato francouzská média informovala také o rabování v Marseille, kde se terčem útoku stal obchod s kosmetikou Sephora. Zatčeno v Marseille podle dostupných informací dnes večer bylo zatím 49 lidí.

V Lyonu bylo v pátek večer zatčeno osm lidí, píše Le Figaro s odkazem na ministerstvo vnitra, vzhledem k aktuálním záběrům z místa, lze však očekávat, že bude jejich počet v průběhu noci narůstat. V Marseille bylo podle dostupných informací večer zatčeno 49 lidí.

Po nočním pádu ze střechy supermarketu ve francouzském Petit-Quevilly odpoledne zahynul mladý muž, píše agentura AFP. Web stanice RTL uvedl, že 19letý mladík spadl ze střechy obchodu, na který zaútočili výtržníci, načež byl ve stavu mozkové smrti převezen do univerzitní nemocnice v Rouenu a později prohlášen za mrtvého.

Nepokoje mladých

Výtržnosti mají podle ministra vnitra na svědomí delikventi, kteří neprezentují tvrdě pracující většinu obyvatel francouzských předměstí. Ministr zároveň zopakoval dřívější výzvu prezidenta Emmanuela Macrona, aby rodiče převzali větší odpovědnost za své děti. Průměrný věk více než 900 lidí, kteří byli v noci na dnešek zatčeni, je 17 let, uvedl ministr a dodal, že některým bylo pouhých 13 let.

Darmanin také poznamenal, že očekává, že společnosti provozující sociální sítě, jako je Snapchat a TikTok, úřadům sdělí jména lidí, kteří sítě využili k organizování násilí, aby byli postaveni před spravedlnost.

Darmanin odpoledne požádal prefekty v celé zemi, aby od 21:00 zastavili veřejnou autobusovou a tramvajovou dopravu, zrušeny budou také velké veřejné akce a nasazena obrněná vozidla v ulicích měst. V reakci na nepokoje úřady v některých městech přistoupily k restrikcím již dříve samy.

V úterý ráno přišel o život sedmnáctiletý Nahel M. se severoafrickými kořeny poté, co ho policie zastavila při řízení vozu. Když odmítl uposlechnout její výzvu a znovu se rozjel, jeden z policistů na něj z bezprostřední blízkosti vystřelil. Video střelby se rychle rozšířilo na sociálních sítích a podnítilo nepokoje, které se rozšířily do desítek měst.

X X X

Přízrak se vrací. Francie se snaží vyhnout výjimečnému stavu, zastaví dopravu

Sotva ve Francii odezněly protesty proti důchodové reformě, valí se na prezidenta Emmanuela Macrona další vážný problém. Smrt mladíka alžírského původu v Nanterre vyvolala extrémní násilí a střety s policií na předměstích po celé zemi. Vláda se snaží zabránit rozšíření nepokojů, do ulic vyslala desítky tisíc policistů a města večer zastavují hromadnou dopravu. Francouzi čekají, zda nedojde až na výjimečný stav jako před osmnácti lety.

 Spálená auta, útoky na policejní stanice, vyrabované obchody, roztavený asfalt a ohněm zčernalé fasády. Smrt sedmnáctiletého mladíka, kterého zastřelil policista na předměstí Nanterre západně od centra Paříže, vyvolala dny trvající násilí. V ulicích po celé zemi je čtyřicet tisíc policistů, ministr vnitra Gérald Darmanin požádal prefekty v celé zemi, aby od dnešních 21 hodin zastavili veřejnou autobusovou a tramvajovou dopravu.

Všichni se obávají opakování událostí z roku 2005, kdy smrt dvou mladíků, ukrývajících se před policií v elektrické rozvodně v Clichy-sous-Bois na předměstí Paříže, vyvolala týdny rozsáhlých nepokojů. Shořelo při nich přes devět tisíc aut, zapáleny byly desítky veřejných budov a obchodů a tehdejší vládě za prezidenta Nicolase Sarkozyho nezbylo, než v zemi vyhlásit výjimečný stav.

Pro současného prezidenta Emmanuela Macrona načasování tragické smrti mladíka, označovaného jako Nahel M., nemohlo být horší. Země se teprve vzpamatovává z protestů proti důchodové reformě, jež blokovaly chod země předchozí měsíce. Francouzi si stěžují na vysokou inflaci, v parlamentu Macron nemá jasnou většinu a opozice nevynechá jedinou příležitost prezidenta a vládu premiérky Élisabeth Borneové napadnout.

Nouzový stav jako za Sarkozyho?

Macron dobře ví, jak rychle mohou protesty ve Francii eskalovat, sám za svého prvního období zažil násilné protesty sociálního hnutí žlutých vest. Na čtvrteční ráno svolal mimořádné zasedání vlády, jež následně rozhodla o zrušení všech „neprioritních“ cest ministrů.

Na rozdíl od Sarkozyho, který v roce 2005 prohlašoval, že problémová předměstí je nutné „vyčistit“, volí nyní Macron smířlivý tón. Ani to mu ale nemusí zaručit úspěch.

„Obávám se, že si projdeme tím, čemu jsem čelil před 18 lety. Rozjíždí se to velmi rychle. A já doufám, že nebudeme čelit stejné situaci a všichni se vzpamatují,“ řekl k současnému dění Francois Molins, bývalý prokurátor severní Paříže, kde nepokoje v roce 2005 začaly.

Ve čtvrtek Macron znovu poté, co bylo přes noc zatčeno 180 lidí, vyzval ke klidu. Jeho slova ale jen rozdmýchala již tak napjatou situaci. Smrt teenagera označil za „nevysvětlitelnou“ a „neomluvitelnou“, což vyvolalo rozzlobenou reakci pravicových politiků a policejních odborů. „Je nepředstavitelné, aby prezident republiky, stejně jako někteří politici, umělci a další, pohrdal dělbou moci a nezávislostí soudnictví tím, že odsuzuje naše kolegy ještě předtím, než soud vynese svůj verdikt,“ kritizovaly Macrona největší policejní odbory.

Předseda středopravých Republikánů Eric Ciotti označil levici a její protipolicejní rétoriku za „ostudnou“ a „skandální“. Události v Nanterre podle něj nejsou vinou policie, ale po sobě jdoucích vlád, jejichž slabost a strach předaly velké části země napospas násilí.

Republikáni: Není to vina policie

Objevilo se také rozhořčení nad množstvím nejrůznějších celebrit vyjadřujících se k zabitému mladíkovi, který se do evidence policie dostal již patnáctkrát.

Nejvýrazněji se projevil kapitán francouzského fotbalového týmu Kylian Mbappé, který napsal na Twitter i s chybným jménem zemřelého: „V myšlenkách jsem s rodinou a přáteli Naëla, tohoto malého anděla, který odešel příliš brzy.“ Jeho kritici poukazovali na to, proč stejnou lítost neprojevil například loni na podzim, kdy v zemi nelegálně pobývající Alžířan znásilnil a zabil dvanáctiletou pařížskou dívku Lolu.

Nahelova smrt odhalila hluboké rozdělení Francie, kde na jedné straně stojí obyvatelé vnitřních měst a na druhé „ztracená území republiky“, jak i vláda označuje francouzská předměstí. A ačkoli zřejmě nikdo neschvaluje mladíkovu smrt, je zřejmé, jakému tlaku policisté běžně čelí. Dlouhodobě jsou terčem útoků islamistů, anarchistů a nejrůznějších ekologických a dalších protestních hnutí. Mnozí z nich byli zabiti nebo těžce zraněni při výkonu služby a rekordní počet policistů kvůli stresu z práce spáchal sebevraždu. Loni jich bylo 46.

V roce 2021 se přes tisíc vysloužilých vojáků včetně dvaceti generálů podepsalo pod otevřený dopis, v němž Macrona varovali, že musí na předměstích nastolit pořádek: „Není čas váhat. V opačném případě narůstající chaos skončí občanskou válkou a za mrtvé, kteří se budou počítat na tisíce, ponesete odpovědnost vy.“

Stovky aut a tisíce budov v plamenech

Macron ve čtvrtek odjel na summit Evropské rady do Bruselu, setkání s prezidenty a premiéry unijních států ale kvůli krizovému jednání francouzské vlády, kterému předsedá, musel předčasně opustit. Nezúčastnil se tak důležitých jednání ohledně evropské migrační politiky nebo vztahů s Čínou.

Premiérka Élisabeth Borneová zvažuje při odpovědi státu na pokračující protesty, které již mají bilanci 875 zatčených, „všechny možnosti“. Pokud jde o nouzový stav, Macron se ho zatím vyhlásit zdráhá.

Mezitím Marseille coby druhé největší francouzské město rozhodlo o zákazu veřejných protestů a hromadná doprava zde přestane jezdit po sedmé večer. Zákazy vycházení a další omezení práv obyvatel vyhlásila až do začátku příštího týdne i další francouzská města včetně pařížských předměstí.

Hromadná doprava v pátek nepojede ani v dalších částech Francie. Kromě Marseille nebude fungovat od osmi hodin večer také v Lyonu a jeho aglomeraci, kde protestující zapálili autobus a poničili čtyři tramvaje, žádný autobus ani tramvaj nevyjede od devíti hodin v celém regionu Ile-de-France a podle Le Figaro ani v Bordeaux.

Po nočním pádu ze střechy supermarketu ve francouzském Petit-Quevilly v pátek odpoledne zahynul mladý muž. Web stanice RTL uvedl, že 19letý mladík spadl ze střechy obchodu, na který zaútočili výtržníci, poté byl ve stavu mozkové smrti převezen do univerzitní nemocnice v Rouenu a později prohlášen za mrtvého.

Úřadům ve Francii se navzdory restriktivním opatřením a desítkám tisíc policistů rozmístěných napříč celou zemí nepodařilo demonstracím a násilnostem, které pokračovaly už třetí noc, zabránit. Protestující v zemi doposud poničili 492 budov, na silnicích hořelo 3 880 ohňů a shořely dva tisíce vozidel.

X X X

V  MOLDAVSKU  ŘÁDIL  CIZINEC

Na letišti v Moldavsku zabíjel cizinec se zákazem vstupu. Barikáda mu nepomohla

Na letišti v moldavské metropoli Kišiněvu se střílelo, zemřeli dva lidé a jeden byl zraněn. Cestující i zaměstnanci byli evakuováni, všechny lety jsou zatím pozastaveny. Útočníka z Tádžikistánu, kterému byl v minulosti zakázán vstup do země, už zadržela policie. Incident vyšetřuje jako teroristický čin spáchaný spolu s vícenásobnou vraždou.

 Incident se stal na hlavním mezinárodním letišti, největším v zemi. „Během incidentu se zmocnil zbraně pohraničníka a vystřelil po něm, zranil jej,“ řekl zdroj ruské agentury TASS. „Oběti agresora jsou dvě. Přišly o život při plnění svých povinností, ve službě,“ uvedlo moldavské ministerstvo vnitra.

Po incidentu na letišti byly státní instituce a bezpečnostní složky uvedeny do stavu pohotovosti, oznámila prezidentka Maia Sanduová. Uvedla, že jednou z obětí byl příslušník pohraniční policie, druhou pracovník ostrahy letiště. „Je to smutný den pro nás pro všechny,“ napsala na Facebooku.

   Moldavský premiér Dorin Recean pak sdělil, že na letišti střílel třiačtyřicetiletý občan Tádžikistánu, kterému moldavské úřady zakázaly vstup do země z bezpečnostních důvodů. Jméno podezřelého neuvedl. Muž přiletěl z Turecka, kam se však po zákazu vstupu do Moldavska odmítl vrátit.

Střílet začal, když ho odváděli do čekárny kvůli vyhoštění. Po vypuknutí střelby byli zaměstnanci letiště a cestující evakuováni z terminálu. Útočník se zabarikádoval v jedné místnosti i s rukojmími. Nakonec ho zajala zásahová jednotka. Při zásahu byl zraněn a následně ošetřen. Zranění utrpěl i další člověk z řad cestujících.

I když se hrozbu podařilo odstranit, provoz na letišti je v tuto chvíli ještě ochromen. Všechny lety jsou odložené, ale podle policie by se provoz měl obnovit. Moldavská prokuratura oznámila, že střelbu na letišti vyšetřuje jako teroristický čin spáchaný spolu s vícenásobnou vraždou.

X X X

V  BĚLORUSKU  SE  BOJÍ  PRIGOŽINA?

Běloruská opozice doufala v pád režimu, nyní se bojí Prigožinova vlivu

Víkendová vzpoura ruského Wagnerova uskupení probudila v běloruské opozici naději, že přichází šance na svržení Alexandra Lukašenka. Rychle začala s přípravami na ochromení jeho režimu. Tuto vyhlídku ale utnula dohoda, v rámci které má šéf wagnerovců pobývat v běloruském exilu. To nyní vede k obavám, že se stane Lukašenkovým rádcem a zaslouží se o militarizaci země.

Připravovali jsme se na útok žoldáků na Kreml a následnou nestabilitu uvnitř Bělouruska,“ popsala vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská začátek víkendového puče. Její exilová vláda navázala kontakt s běloruským plukem, jenž působí v rámci ukrajinské armády, a připravila plán na aktivaci partyzánů uvnitř Běloruska, kteří by provedli sérii akcí zaměřených na ochromení režimu.

„Dostali jsme mnoho signálů zevnitř Běloruska, že lidé jsou připraveni a čekají, až budou moci vyjít do ulic,“ řekl listu The Guardian Pavel Latuško, běloruský exministr kultury a nyní čelní postava opozice.

Jenže v sobotu večer přišla překvapivá zpráva. Prigožin se domluvil s prezidentem Vladimirem Putinem za pomoci nečekaného zprostředkovatele – Alexandra Lukašenka. „Přesvědčil jsem Prigožina, aby zastavil tažení na Moskvu výměnou za bezpečný odchod do běloruského exilu pro sebe a své muže,“ oznámil diktátor.

Lukašenko dojednání smíru pojal jako příležitost k vlastnímu PR. V úterním televizním rozhovoru dokonce naznačil, že Putina přemluvil, aby Prigožina nezabil. „Řekl jsem Putinovi: ‚Ano, mohli bychom ho odstranit, nebyl by to problém, když to nevyjde napoprvé, tak napodruhé ano.‘ Řekl jsem mu: ‚Nedělej to, protože pak už žádné vyjednávání nebude a tihle chlapi budou připraveni udělat cokoli,‘“ prohlásil.

Podle analytiků je za tímto chvástáním snaha dokázat, že není pouhým poskokem. „Chtěl ukázat své nomenklatuře, že je stále schopný a že má stále určitou autonomii a není jen loutkou Kremlu,“ řekl Pavel Slunkin, člen Evropské rady pro mezinárodní vztahy a někdejší běloruský diplomat.

Podle Cichanouské je ale opak pravdou a Lukašenkův osud na Putinovi závisí. „Bez něj by nevydržel u moci ani den,“ konstatovala.

Prigožin se může stát Lukašenkovým rádcem

Pozornost expertů i běloruské opozice nyní směřuje k tomu, co bude Prigožinovo přesídlení znamenat. Jeho soukromé letadlo v úterý přistálo v Minsku, v dalších dnech se ale Prigožin objevil na snímcích v Moskvě a Petrohradu, kde je zřejmě za účelem dojednání detailů dohody.

„Hlavní obětí této situace je běloruský lid,“ řekl listu The Washington Post (WP) Franak Viačorka, hlavní poradce Cichanouské. „Prigožin přijde se zločinci, přinese kulturu násilí. Vytvoří nestabilitu v zemi i na jejích hranicích,“ míní s odkazem na proslulou krutost wagnerovců.

Jestli se Prigožin do Běloruska odebere sám, s hrstkou nejvěrnějších, nebo s celou Wagnerovou skupinou, zatím není jasné. „Pro mě je hlavní otázkou, zda je to jeden Prigožin, nebo jestli je to 25 tisíc wagnerovců,“ řekl analytik Michal Baranowski z think-tanku German Marshall Fund.

„Pokud se Prigožin odebere do pomyslného důchodu a wagnerovci se stanou součástí ruských sil, bude to dobrý scénář. Pokud se ale Prigožin usadí se svými muži v Bělorusku, bude dělat poradce Lukašenkovi, pomáhat běloruským silám a nedej bože vytvářet své základny, je to velké nebezpečí pro Polsko, Pobaltí i pro Ukrajinu,“ dodal Baranowski.

Lukašenko v úterý prohlásil, že wagnerovcům nabídl opuštěnou vojenskou základnu, a vyjádřil zájem se od nich učit. „Jsou čerstvě po boji. Zažili to na vlastní kůži. Řeknou nám, jaké zbraně jsou dobré a jaké ne. Znají taktiku, jak útočit a jak se bránit. To je k nezaplacení,“ konstatoval.

Podle WP je ale otázkou, jestli Lukašenko dokáže mít někoho, jako je Prigožin, dlouhodobě pod kontrolou. „Tento krok může urychlit militarizaci Běloruska. Pro ty, kteří bojují za demokracii, se to stává obtížnějším,“ uvedl Franak Viacorka, poradce Cichanouské.

Vyhlídka na základnu wagnerovců vyvolává rovněž obavy, že Prigožin by mohl zaútočit na Ukrajinu ze severu. Litevský prezident Gitanas Nauseda prohlásil, že Bělorusko se stává útočištěm „válečných zločinců“ a kontrola hranic NATO a obrana jeho východního křídla je nyní zcela zásadní.

Polsko ve středu uvedlo, že kvůli možnému přesunu wagnerovců do Běloruska posílí ochranu své východní hranice.

„Máme zřejmě novou situaci v Bělorusku, potenciální přítomnost wagnerovců. Na základě údajů, které máme v současné chvíli k dispozici, lze soudit, že to bude okolo osmi tisíc vojáků,“ uvedl předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Podle Kaczyńského půjde „o zvětšení sil, které tam budou trvale přítomné“, a o zvětšení počtu různých překážek a prvků opevnění, které mají chránit polskou hranici v případě útoku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli příjezdu Prigožina do Běloruska v pátek nařídil vrchním armádním velitelům posílit severní vojenský sektor Ukrajiny.

X X X

Rusové opouštějí elektrárnu v Záporoží. Lži, říká Lavrov o možném útoku

Rusko postupně snižuje počet svých zaměstnanců v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka GUR. Neupřesnila, proč část personálu elektrárnu opustila. Ruský Rosatom popřel, že by dala zaměstnancům příkaz elektrárnu opustit.

 Kyjev tento měsíc Moskvu obvinil z plánování „teroristického“ útoku na jadernou elektrárnu s následným únikem radiace. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to podle agentury Reuters označil za „čiré lži“.

„Podle posledních dat zaměstnanci postupně opouštějí území Záporožské jaderné elektrárny,“ uvedla ukrajinská rozvědka. GUR dále informovala, že mezi prvními lidmi, kteří odešli, byli tři zaměstnanci ruské státní energetické korporace Rosatom – šéfka právního oddělení, hlavní inspektor a náměstek pro bezpečnost – a že ukrajinským zaměstnancům, kteří podepsali dohodu s Rosatomem, bylo rovněž doporučeno odejít. Zaměstnanci mají podle GUR elektrárnu opustit do 5. července a nejlépe odejít na Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.

GUR dále píše, že se postupně snižuje také počet vojenských hlídek v rozlehlém areálu elektrárny a v nedalekém městě Enerhodar. Zaměstnancům, kteří zůstávají v elektrárně, bylo údajně řečeno, že v případě jakýchkoli mimořádných událostí mají svalit vinu na Ukrajinu.

„Záporožská jaderná elektrárna funguje normálně. Takové pokyny (opustit elektrárnu) jsme nedali. Nikdo nikam neodjíždí,“ řekli agentuře TASS v tiskovém oddělení Rosatomu.

Cvičení na jadernou katastrofu

Ukrajinské úřady ve čtvrtek v blízkosti největší jaderné elektrárny v Evropě prováděly nácvik reakce pro případ jaderné katastrofy. Kyjev a Moskva se v minulých měsících navzájem obviňují z ostřelování rozsáhlého komplexu.

Šéf ruské diplomacie Lavrov řekl, že Ukrajina si nebezpečně zahrává, pokud jde o Záporožskou jadernou elektrárnu a obvinil Kyjev z „čirých lží“, jimiž jsou podle něj tvrzení, že Moskva chce elektrárnu vyhodit do vzduchu. Podle Lavrova naopak Moskva vyjádřila své vážné znepokojení nad údajným „provokativním jednáním“ Ukrajiny.

Lavrov ve svých vyjádřeních podle Reuters mimo jiné odmítl, že by ruská armáda úmyslně útočila na civilní objekty na Ukrajině. Míří prý jen na vojenskou infrastrukturu a další vojenské cíle. Ukrajinu naopak Lavrov bez důkazů obvinil z toho, že umisťuje vojáky a těžké zbraně do objektů civilní infrastruktury, jako jsou školy a bytové domy. Taková taktika je podle Lavrova válečným zločinem.

X X X

Seznamkový gigant Tinder opouští Rusko, chce chránit lidská práva

Po populárních seznamovacích aplikacích Bumble a Badoo Rusko s koncem června opouští také Tinder. Společnost Match Group, pod kterou platforma spadá, odchod vysvětluje tím, že se zavázala chránit lidská práva.

Krok okamžitě vyvolal vlnu reakcí v Rusku i v zahraničí. Zatímco Rusové nad koncem seznamky se čtvrtinovým podílem na tamním trhu truchlí, uživatelé sociálních sítí se v komentářích kroku vysmívají. „Tak teď potřebují klasickou ‚ruskou diskotéku‘,“ píše ironicky pod zprávou agentury Nexta o ukončení fungování Tinderu v Rusku jeden z uživatelů.

„To nevadí. Střely Storm Shadow a Kerčský most mají stále perfektní match,“ naráží na jednu ze specifik aplikace a loňskou explozi mostu spojujícího ukrajinský poloostrov Krym s Ruskem jiný účet.

„Vypnul to, protože se mu nedostávalo žádné akce,“ komentuje další a přikládá fiktivní snímek profilu ruského prezidenta Vladimira Putina bez trička se slunečními brýlemi. „Tvůj průměrný muž, který hledá novou ‚nejlepší kamarádku‘, které nebude vadit, že o nedělích spím nebo okupuju Východní Evropu,“ stojí v popisku.

Agentura Nexta navíc v pátek odpoledne sdílela kuriózní video z ruského lázeňského města Soči, která ukazuje skupinu truchlících lidí v černé, jak se s odchodem Tinderu loučí. Jedna dívka stojí u mikrofonu a pronáší smuteční projev. Při cestě od něj pak pokládá květinu před displej s obrázkem loga aplikace.

 Jeden z uživatelů pak v komentáři pro porovnání přikládá fotografie z nedávné piety za oběti útoku na pizzerii ve východoukrajinském Kramatorsku, kde po zásahu ruskými střelami zemřelo devět lidí včetně tří dětí.

Tinder tvoří čtvrtinu ruského trhu seznamek

O konci Tinderu v Rusku platforma informovala ve výroční zprávě zveřejněné už na začátku května. Jestli seznamka zůstane dál dostupná například přes VPN, není jasné. „Možná že aplikaci zachovají pro lidi, kteří jsou již zaregistrovaní, ale znepřístupní ji novým klientům,“ uvedl generální ředitel populární ruské seznamky Mamba Andrej Broneckij.

Podle listu The Moscow Times se předpokládá, že Tinder zopakuje taktiku Badoo a přístup zakáže pouze uživatelům, kteří se fyzicky nacházejí v Rusku. Podle Bronetského Tinder nyní zaujímá asi 25 procent ruského trhu. Poznamenal, že v roce 2022 vzrostlo publikum Mamby o 20 procent a očekává další nárůst.

Podle portálu Statista.com si v roce 2022 v Rusku Tinder nainstalovalo až 3,5 milionu lidí. Když začala válka na Ukrajině, používání aplikace pokleslo. V březnu 2023 pak výzkumná společnost Mediascope zjistila, že měsíční dosah Tinderu v Rusku klesl na 1,1 milionu dospělých osob. Podle tohoto ukazatele aplikace uzavírá pětku největších seznamovacích služeb.

Po odchodu Tinderu z Ruska dojde s největší pravděpodobností k přerozdělení zákazníků mezi jiné v Rusku fungující seznamovací platformy, jako to bylo po odchodu Badoo a Bumble. Přechod uživatelů sice usnadňuje vzájemná podobnost aplikací a uživatelského rozhraní, ruský trh se ale nepochybně opět stane izolovanějším.

O uživatele Tinderu tak bude usilovat například ruský technologický gigant VK. Ten pracuje na vývoji vlastní seznamovací aplikace, která vychází z jeho stávající služby VK Znakomstva. Uživatelská základna služby VK Znakomstva přitom zaznamenala meziroční nárůst o 81 procent na 22,1 milionu uživatelů.

X X X

Stalking je jen svoboda slova. Nejvyšší soud USA děsí oběti pronásledovatelů

Rok po zrušení federálního práva na potrat přišel americký Nejvyšší soud s dalším kontroverzním verdiktem. V úterý se postavil na stranu muže, který přes dva roky obtěžoval ženu tisíci výhružných zpráv. Podle soudu nešlo o stalking a dotyčný jen využíval svého práva na svobodu slova. Právníci i oběti varují, že se teď stalkeři nebudou muset bát vězení.

„Byla jsi to ty v tom bílém džípu? Na vztahy nejsi dobrá. Zemři. Nepotřebuji tě.“ I takové vzkazy více než dva roky posílal Američan Billy Counterman denverské písničkářce Coles Whalenové. Zpěvačka popsala, že jí neustálý příval výhrůžných zpráv změnil a ohrozil život.

Na žádnou nikdy neodepsala a svého stalkera nejméně čtyřikrát zablokovala na Facebooku. Counterman si však vždy jen založil nový účet nebo zvolil jinou síť a psal jí dál. Byly to tisíce zpráv. Ženu nakonec výhrůžky zcela paralyzovaly. Kvůli strachu a úzkostem zrušila svá turné a odmítla různé profesní příležitosti, pořídila si zbraň a v noci spí už jen při rozsvíceném světle.

Přesto se nyní americký Nejvyšší soud postavil na mužovu stranu, když rozhodl, že se stalkingu nedopustil, a případ vrátil nižší instanci. Ta prý musí doložit, že muž své hrozby myslel vážně. Counterman byl v roce 2017 v Coloradu usvědčen ze stalkingu a odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení. Muž má za sebou celou historii vyhrožování ženám a v době útoků na zpěvačku byl podmíněně propuštěn z vězení za podobný trestný čin.

V případu s Whalenovou se však odvolal a odkazoval na první dodatek americké ústavy, který v USA chrání svobodu slova. Tvrdil, že trpí duševní chorobou a bludy a že své vzkazy nemyslel jako výhrůžky. A soudci Nejvyššího soudu v úterý v poměru sedmi ku dvěma soudci Countermanovu obhajobu vyslyšeli. Rozhodli, že jen naplňoval své právo na svobodný projev.

Stalker si podle nich své chování musí uvědomovat, aby mohl být za stalking i odsouzen. „První dodatek vyžaduje důkaz, že obžalovaný měl jisté subjektivní povědomí o výhrůžné povaze svých prohlášení,“ napsala soudkyně Elena Kaganová, nominovaná do funkce za demokraty.

Cílem je podle ní nezavdat nezamýšleným dopadům pro demonstranty v ulicích nebo politické aktivisty, kteří ve vypjatých okamžicích mohou říct něco nevhodného, ale nemyslí to doopravdy. Pouze vážně míněné hrozby totiž první dodatek ústavy nechrání.

Proti při hlasování byli dva republikánští soudci – Clarence Thomas a Amy Coney Barrettová, podle níž verdikt „skutečným hrozbám neoprávněně zajišťuje přednostní zacházení“. Poměr sil v Nejvyšším soudu je aktuálně šest soudců nominovaných republikánským prezidentem versus tři soudci, které nominoval demokrat.

Oběti může čekat život v hrůze

Countermanův obhájce se raduje, že soudci potvrdili, že „první dodatek vyžaduje důkaz o něčím duševním stavu, než ho zavře za zprávy vnímané jako výhružné“. „Svoboda projevu je příliš důležitá na to, abychom lidi zavírali za výroky, které jsou nanejvýš nedbalé,“ dodal.

Stejně tak právník Brian Hauss z Americké unie občanských svobod chválí verdikt s tím, že nelze postihovat neúmyslně výhrůžný projev. Dodává, že „ve světě plném nedorozumění by se lidé spolu báli mluvit, pokud by jim hrozilo vězení jen za to, že neodhadli, jak budou jejich slova přijata“.

Naproti tomu profesorka práva z univerzity George Washingtona Mary Anne Franksová před důsledky verdiktu varuje. „Je hluboce znepokojivé, že se Nejvyšší soud nejenže rozhodl umožnit stalkerům dál beztrestně jednat, ale ještě na základě toho, že stalking je svobodný projev chráněný prvním dodatkem. Odsoudili oběti stalkingu k potenciálnímu doživotí v hrůze a zvýšili riziko, že budou zavražděny svými stalkery,“ uvedla podle agentury Reuters.

Možných dopadů se obávají i další američtí právníci, ochránci lidských práv či přímo oběti stalkingu. Soudcům vzkazují, že nepochopili rozsah čím dál silnější šikany na internetu a zklamali miliony žen, které musejí žít ve strachu ze svých expartnerů a vyšinutých obdivovatelů.

Varují, že mnozí stalkeři jsou duševně narušení a mohou znamenat skutečnou hrozbu i přesto, že sami své chování za nevhodné nepovažují. „Čím pomýlenější stalker, tím bezpečnější stalking,“ kritizuje Franksová.

 Aktivisté také upozorňují, že už nyní je těžké jít na policii s podobnými problémy. Oběti se pak bojí, že i přes usvědčující rozsudky se nyní může stát, že se agresoři, kteří jim vyhrožovali zabitím či znásilněním, odvolají právě s odkazem na verdikt Nejvyššího soudu. A dostanou se ven.

„Neustále mi řinčí telefon. Volají mi oběti a jsou absolutně zhrozené,“ říká pro list The Guardian televizní producentka a aktivistka Lenora Clair, která si sama zažila obtěžování stalkerem a nyní pomáhá dalším ženám. Jeden muž ji pronásledoval čtrnáct let, přičemž dva roky byl za mřížemi.

Vypráví, že v případě odsouzení už má za sebou oběť martyrium přemlouvání policie, aby ji brala vážně, proces policejního vyšetřování a soudního líčení. „A teď mi řeknou, že můj stalker býval mohl říct, že mě nechtěl vyděsit a že celý případ mohl padnout pod stůl,“ dodává.

„Toto rozhodnutí by mohlo ovlivnit tolik životů, naši osobní bezpečnost, naši možnost někde bydlet a tak dále. Budu muset zavřít svůj byznys, přestěhovat se, změnit si jméno? Nevím,“ přemítá i další oběť stalkingu Anna Nassetová, jež se už dřív kvůli neodbytnému muži musela vzdát svého života ve Washingtonu a přestěhovat se jinam.

Její stalker už je ve vězení a není jasné, zda ji verdikt nějak ovlivní. „Byla jsem v takovém šoku, když jsem se o tom dozvěděla, že jsem začala křičet. Právě jsem řídila a když jsem dojela ke svému kamarádovi, pozvracela jsem se. Nevím, co to pro mě znamená, ale šílím. Měla jsem plán na chvíli, kdy se dostane ven, ale nečekala jsem, že to přijde tak brzo.“

Někteří právníci podle médií říkají, dopady nemusejí být tak zásadní, jak se nyní zdá. Ostatně i Countermana ještě čeká další soud. Například státní zástupkyně Rhonda Saundersová nicméně podotýká, že Nejvyšší soud promeškal příležitost ukázat, že chápe nebezpečí stalkingu. „Je to zločin moci a kontroly, mentální terorismus. A toto selhání bude mít zřejmě negativní důsledky samo o sobě,“ míní.

Rok od pádu Roe v. Wade

Kontroverzní verdikt přichází téměř na den přesně rok poté, co Nejvyšší soud zrušil federální právo žen na potrat dané verdiktem Roe v. Wade z roku 1973. Ten zaručoval interrupce do šestého měsíce těhotenství. Pádem precedentu mnohé americké státy zpřísnily své potratové zákony.

Zcela zakázaná je nyní interrupce v patnácti státech, například v Texasu, Idahu, Severní a Jižní Dakotě, Wisconsinu, Alabamě, Oklahomě či Kentucky. Jedinou výjimkou je vesměs ohrožení života matky, v některých případech i znásilnění či postižení plodu. V dalších pěti – třeba v Nebrasce či na Floridě – je povolená jen v prvních dvanácti či patnácti týdnech těhotenství.

Legální je nadále ve šestadvaceti státech a americké metropoli. Portál Guttmacherova institutu na interaktivní mapě ukazuje současný stav a vypočítává například i vzdálenost, kterou musí žena ujet, aby se dostala na nejbližší potratovou kliniku. Například z Louisiany musí žena do šestého měsíce těhotenství ujet 413 kilometrů, později i víc než tisíc kilometrů.

Ve zbývajících amerických státech je potrat legální, ale jejich osud se tam dál vyvíjí. Stále totiž běží soudní spory kolem postupu jednotlivých států a téma přístupu k potratům i dnes hýbe americkou politickou scénou. Zároveň se množí výpovědi žen, které uvádí, že jim lékaři kvůli přijatým restrikcím odmítli provést potrat navzdory vážným komplikacím jejich těhotenství.

„Nikdy nebudeme mít klid, nikdy nepolevíme, dokud nevrátíme svátost života do centra amerického práva ve všech státech naší země,“ uvedl také bývalý americký viceprezident Mike Pence, který chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách.

Tento týden vyzval své soupeře v republikánských primárkách, aby podpořili myšlenku federálního zákazu potratů přinejmenším od 15. týdne těhotenství. Podle průzkumů přitom Američané zachování možnosti podstoupit interrupci spíš podporují.

X X X

Zakladatel nadace si z dotací na pomoc Ukrajincům koupil byt v Praze, tvrdí policie

Policisté stíhají muže za zpronevěření dotace na integraci Ukrajinců, kterou získala pražská nadace Help Ukraine. Informovala o tom Česká televize na svém webu. Podle ní nadace od státu na provoz komunitního centra obdržela 20 milionů korun. Zakladatele organizace Vladimíra Gergela podle informací pořadu Reportéři ČT policie podezírá z toho, že si ze zpronevěřených peněz koupil byt v Braníku.

„V průběhu června obvinili kriminalisté jednoho muže z trestného činu dotační podvod, vyšetřování případu nadále pokračuje,“ cituje ČT policejního mluvčího Jana Rybanského. Protože vyšetřování zatím neskončilo, bližší informace nechtěl mluvčí poskytnout.

Nadace získala dotaci od ministerstva školství na otevření Komunitního centra Roztyly. Vzniklo na pozemcích developerské skupiny Passerinvest, která jej také z modulárních buněk vybudovala. Centrum mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů, kteří do Česka utekli před válečným konfliktem s Ruskem.

Podmínky dotace stanovovaly, že peníze měly být určeny například na výuku češtiny nebo zajištění pitného režimu pro děti, aby mohla být účast dítěte v adaptační skupině pro rodiče zdarma. Nadace ale podle Reportérů ČT od klientů vybírala poplatky za stravu a svým zaměstnancům neplatila za odvedenou práci.

Gergel poté, co nadace obdržela první část dotace, poslal podle ČT na účet své matky zhruba dva miliony. Později údajně z účtu nadace vybral šest milionů v hotovosti a obratem zaplatil osm milionů za koupi bytu v pražském Braníku. „V rámci prověřování byl zajištěn podíl v jednom bytovém družstvu, jelikož by se mohlo jednat o výnos z trestné činnosti,“ uvedl v lednu na dotazy Reportérů ČT policejní mluvčí Daněk.

X X X

Zaostalost státního sektoru mě místy až šokovala, říká šéf Digitální agentury

 Od dubna funguje v Česku Digitální a informační agentura. V jejím čele stojí Martin Mesršmíd, který měl v soukromém IT sektoru dlouhá léta na starosti inovace. V Rozstřelu prozradil své cíle a představil projekty, které by chtěl během působení v nové pozici prosadit.

 Martin Mesršmíd přišel do státních služeb ze soukromého sektoru, pracoval například jako šéf inovací ve společnosti Avast. Rozdíly mezi oběma sférami ho šokovaly. „Je to pro mě nový svět. Ale zároveň je to pro mě také výzva, něco velmi zajímavého. A naplňuje mě to vrchovatou měrou.“

„Setkávám se s úplně jiným způsobem uvažování. Třeba ve státní sféře platí tohle: co není zákonem výslovně dovoleno, tak to je zakázáno. To je úplný opak oproti svobodě, kterou člověk má v soukromé sféře, kde co není zakázáno, je povoleno,“ popisuje šéf DIA.

Musí se změnit filozofie státu

„Prostě abychom mohli na něčem začít pracovat, tak musíme nejdříve změnit legislativu, která nám umožní tuto věc dělat. To je filozofická změna uvažování. A druhou věcí je nemožnost odměnit člověka za dobrý výkon. Teoreticky bych měl mít nějaký rozpočet na odměny. Ale ten je ve skutečnosti směšný,“ pokračuje Mesršmíd.

Právě kvůli nízkému ohodnocení skutečných IT expertů ve vládních službách se stát potýká s obrovským nedostatkem těchto odborníků. „Obrovsky se rozevírají nůžky v platech vůči komerční sféře. Ale stát přece naopak potřebuje ty nejlepší talenty, aby pro něj tito lidé mohli pracovat.“

Zaostalost státního sektoru mě místy až šokovala, říká šéf Digitální agenturyRozstřel

 „Uvedu vám příklad. Státní správa většinu věcí řeší přes externí dodavatele. A teď si představte, že proti sobě na jedné straně stojí státní úředník, zaměstnanec IT oddělení, který má plat třeba 50 tisíc hrubého a ten má proti sobě při jednání s dodavatelskou soukromou firmou tři experty, z nichž každý bere 150 tisíc korun. A teď se mají domluvit. Samozřejmě je jasné, že úředník tahá za kratší konec.“

„No a pořád je pro mě určitým šokem spisová služba, což je jádro každého úřadu. To je systém na oběh dokumentů a pro mě je to ztělesnění byrokracie,“ říká ředitel s tím, že stále existuje papírový oběh všech dokumentů.

Pomalá digitalizace Česka

A jak se i přes tato problémy daří digitalizovat Česko? „Zatím to není dobré,“ myslí si Martin Mesršmíd, jehož Digitální a informační agentura převzala od ministerstva vnitra agendu, jako třeba datové schránky, Czech POINT nebo základní registry.

Česko už se digitalizovalo v devadesátých letech. Tehdy vznikly pomyslné ostrovy digitalizace na jednotlivých ministerstvech, vznikly vnitřní informační systémy a všechny údaje do nich byly vedle klasické papírové formy ukládány i elektronicky.

Stát má tedy všechna klíčová data o svých občanech v digitální formě. „Bohužel však tyto systémy nejsou propojeny mezi sebou,“ řekl v Rozstřelu Mesršmíd. „A právě jednou z rolí Digitální a informační agentury je tyto systémy propojit. Umožnit to, metodicky to podpořit a následně to i vynutit.“

„A to se děje prostřednictvím něčeho, čemu říkáme informační systém, sdílená služba. Jde o unifikované rozhraní. Prostě když se dva úřady chtějí propojit, tak aby se nepropojily jen mezi sebou, ale aby toto propojení bylo využitelné i pro ostatní úřady, aby každý mohl čerpat od každého,“ vysvětluje ředitel.

Cílem je, aby občan nemusel izolovaně žádat o informace na jednotlivých ministerstvech zvlášť, ale aby si ve sdíleném systému mohlo například ministerstvo financí stáhnout informace z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Digitalizace je jen desetiprocentní

To ulehčí například podávání daňového přiznání, které by se tak mohlo zjednodušeně propojit i s ČSSZ a VZP a například osoby samostatně výdělečně činné by nemusely složitě vyplňovat samostatné formuláře.

Martin Mesršmíd pak čelil otázce, jestli se tento systém nějak významně přiblíží modelu „daně na jedno kliknutí“. „Víte, daňové přiznání někdy může být extrémně komplikované, ale kdybychom vzali zhruba osmdesát procent běžných občanů, kteří mají poměrně jednoduché daňové přiznání, třeba souběh dvou prací nebo zaměstnání a vedle toho například dohodu, tak jsem přesvědčen, že něco takového je myslitelné už v roce 2027.“

Ale k tomu je prý ještě dlouhá cesta. Co se dokončení systému digitalizace týče, je na tom totiž Česká republika velmi špatně. V evropském srovnání jsme na tom téměř nejhůře. „Zatím je propojeno jen deset procent všech služeb. Nemáme z toho radost a snažíme se působit tak, aby se vše propojovalo.“

A jaké konkrétní úkoly před sebou DIA má? „Teď je pro nás důležité naplnit zákon o právu na digitální služby, což je poměrně zásadní. Nejpozději v únoru 2025 bude mít každý občan nárok činit veškeré úkony vůči státu digitálně.“

„Druhý projekt v oblasti digitalizace je registr zastoupení, který například umožní rodičům činit digitální úkony za svoje děti. Nebo abych například mohl za někoho jiného činit konkrétní úřední úkon, jako třeba přepsat automobil,“ vysvětluje Mesršmíd, podle kterého to lidem zásadně ulehčí život. Fungovat by mohl od července 2024.

eDokladovka jako předskokan

Dalším rozsáhlým projektem bude digitální peněženka – eDokladovka. Ta má sloužit pro identifikaci lidí prostřednictvím mobilního telefonu místo klasického plastového občanského průkazu. Fungovat by měla od ledna příštího roku.

„Má sloužit jako předskokan evropské digitální peněženky. Ta nás ochrání před tím, aby naše digitální identita byla rozházená mezi různými online službami. Téměř všichni například používáme účty několika velkých firem typu Google, Facebook, Microsoft a podobně. A tyto účty reprezentují naši digitální identitu a pomocí nich se federalizovaně hlásíme do jiných služeb,“ konstatuje ředitel.

„Ale dá se říct, že vlastnictvím tohoto účtu nad námi někdo má nějakou kontrolu, konkrétně tyto velké firmy. No a my chceme tuto kontrolu zpátky, a to právě řeší evropská digitální peněženka. Tím, že budete mít svoji identitu na svém vlastním zařízení a budete mít absolutní kontrolu nad tím, kde a jak tuto identitu prezentujete, budete v daleko lepší situaci, než když máte někde účet, do kterého se přihlašujete heslem. A přitom se ze stejného účtu hlásíte i do nějakého e-shopu,“ uzavírá Mesršmíd.

Která ministerstva jsou v digitalizaci premiantem a která se jí naopak brání? Co je největší brzdou digitalizace v Česku? A jak ovlivní chod DIA konsolidační balíček? I na to odpovídal ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd v Rozstřelu.

X X X

Plzeňsko připravuje veletrh ITEP, největší cestovní veletrh na západě Čech bude opět nabitý

 Cestovatelské přednášky, desítky vystavovatelů z Čech i zahraničí, speciální industriální prezentace, produkty regionálních pivovarů i farmářů, dětská zóna, mobilní planetárium, nabídka studijních pobytů a spousta dalších zajímavostí, takový bude letošní cestovní veletrh ITEP v Plzni.

Veletrh, kam každoročně zamíří více než 12 tisíc návštěvníků, proběhne opět ve sportovní hale TJ Lokomotiva v Plzni na Slovanech. ITEP je jedním z největších mezinárodních veletrhů cestovního ruchu v České republice, pořádá ho pravidelně Plzeňský kraj. Letos se koná v termínu od 21. do 23. září.

„ITEP letos představí mimo jiné řadu industriálních cílů, industriální veletržní trasa zavede návštěvníky nejen do Plzeňského kraje, ale například i na Moravu. Moravskoslezský kraj bude mít monumentální expozici s Technotrasou. Virtuální trasa propojuje celkem 36 atraktivit a nabízí nezapomenutelné zážitky připomínající technickou a řemeslnou minulost a vyspělost severní Moravy a Slezska. Široká veřejnost dostane možnost seznámit se interaktivním způsobem s neopakovatelným geniem loci technických památek,“ uvedl radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.

Důl na slídu, mobilní planetárium, ale i prezentace zahraničních studijních pobytů, to vše kraj plánuje na letošní ITEP.  Veletrh nabídne také mnoho cestovatelských přednášek, nebudou chybět nové publikace pro cestovatele, mapy, brožury a také speciální soutěže pro návštěvníky. „Soutěžit se bude o poznávací výlety a další atraktivní ceny. Navíc chystáme na ITEP i edukativní program pro školy, ve kterém žáci a studenti poznají například seismické přístroje, které měří zemětřesení po celém světě,“ dodal Libor Picka.

X X X

Hokejová reprezentace přišla o účty na sociálních sítích. Ztratila 675 tisíc

Hokejová reprezentace přišla o všechny oficiální účty na sociálních sítích. Důvodem je ukončení spolupráce mezi Českým svazem ledního hokeje (ČSLH) a marketingovou společností BPA, která je spravovala. BPA o tom informovala na svém webu. Český hokej tak v případě propagace na sociálních sítích začne od nuly.

„BPA sport marketing po téměř 15 letech končí v pozici výhradního marketingového partnera hokejové reprezentace. Od 1. července 2023 již nebude pokračovat ve spolupráci se současným vedením českého hokeje,“ uvedla společnost. Svaz loni v prosinci po rozsáhlém auditu oznámil, že v červnu spolupráce skončí. Mimo jiné tak přišel i o správu účtů na sociálních sítích.

 Oficiální účet hokejové reprezentace měl na Facebooku 158 tisíc sledujících, na Instagramu dokonce 258 tisíc, na Twitteru 103 tisíc a na TikToku 156 tisíc sledujících. V součtu tak svaz přijde necelý rok před domácím šampionátem v Praze a Ostravě zhruba o 675 tisíc sledujících.

Společnost BPA sice se svazem jednala o možných variantách provozování účtů, jenže neúspěšně. „Vedení českého hokeje se rozhodlo neakceptovat ani jednu z nabídek a pokračovat svou vlastní cestou,“ uvedla.

Podle generálního sekretáře ČSLH Jana Černého byla důvodem vysoká cena. „BPA nám účty nabídla za naprosto astronomickou částku. Nereálnou na český trh i na jejich sledovanost. I kdyby částka byla šestinásobně menší, než nám nabídli, tak jsme schopni vybudovat skvělé sociální sítě s daleko větší sledovaností a větším dosahem,“ sdělil.

Prezident ČSLH Alois Hadamczik agenturu, která měla například vysílací práva k reprezentaci a obstarávala sponzory ledního hokeje, kritizoval už loni. Nejvíce vedení svazu vadí fakt, že chyběla kontrola činnosti nad BPA. Z interního auditu vyplynuly podle informací webu Lidovky.cz problematické finanční operace v řádu stovek milionů korun. Web Lidovky.cz rovněž ve čtvrtek uvedl, že se partnerstvím svazu a BPA zřejmě zabývá policie.

X X X

Viktoria Plzeň mění majitele. Bude jím společnost se zkušeností s evropským fotbalem

Fotbalová Viktoria Plzeň má nového většinového majitele, jímž se stala rakousko-švýcarská podnikatelská skupina FCVP GmbH. Dosavadní šéf západočeského prvoligového klubu Adolf Šádek zůstává ve vedení coby předseda představenstva, v němž bude spolupracovat s novými zahraničními kolegy. Plzeňští o příchodu vlastníka z ciziny informovali na svém webu.

Západočeši začali hledat nového majitele nedlouho poté, co Šádek předloni v březnu převzal Viktorii po Tomáši Paclíkovi. Plzeňský šéf podle informací médií jednal s více zájemci a nakonec se dohodl se společností, za níž stojí funkcionáři se zkušenostmi z evropských klubů jako Rapid Vídeň či Basilej. Šádek zůstane generálním ředitelem a ve Viktorii si ponechal menšinový podíl.

 „Novým většinovým vlastníkem klubu se stává společnost FCVP GmbH se sídlem v Rakousku. Stojí za ní velmi ambiciózní lidé s bohatými zkušenostmi z evropského fotbalu. Jsem rád, že se celý proces podařilo uzavřít před startem nové sezony,“ řekl generální ředitel Adolf Šádek podle klubového webu.

Příchod nových majitelů by měl Viktorii přinést finanční stabilitu a ještě větší konkurenceschopnost v boji s pražskými kluby Spartou a Slavií, které dosud disponovaly několikanásobně vyššími rozpočty. V uplynulém ligovém ročníku obsadili Plzeňští coby obhájce titulu třetí místo.

„Mým dlouhodobým cílem bylo najít takové partnery, kteří klubu zajistí finanční stabilitu, budou mít vysoké ambice, motivaci a chuť pracovat koncepčně a posouvat náš klub dopředu. Navíc jde o partnery ze západní Evropy, kteří přicházejí s dlouhodobou vizí. Jsem tedy rád, že se vše nyní podařilo dotáhnout,“ řekl Šádek. „Nová majitelská struktura klubu pro nás znamená stabilitu a ideální podmínky pro další růst klubu ve všech jeho oblastech. Těšíme se na spolupráci,“ doplnil obchodně-marketingový ředitel Viktorie Jaromír Hamouz.

Spolu s Šádkem budou v představenstvu další dva členové. Osmačtyřicetiletý rakouský podnikatel Raphael Landthaler v minulosti například zastával pozici ředitele pro finance a rozvoj v Rapidu Vídeň a byl také v představenstvu rakouské ligy. O devět let starší Martin Dellenbach od 90. let působil v automobilovém průmyslu, v roce 2020 se stal ředitelem mládeže FC Basilej. O dva roky později vstoupil jako investor do rakouského prvoligového Hartbergu, kde buduje velkou akademii.

I dozorčí rada Viktorie bude tříčlenná. Vedle Hamouze v ní budou zastoupeni Christian Fuchs a jako předseda Martin Bruckner. Osmapadesátiletý funkcionář byl v letech 2019 až 2022 prezidentem Rapidu Vídeň.

O devět let starší Martin Dellenbach od 90. let působil v automobilovém průmyslu, v roce 2020 se stal ředitelem mládeže FC Basilej. Vloni vstoupil jako investor do rakouského prvoligového Hartbergu, kde buduje velkou akademii. Od května je rovněž ředitelem druholigového Lafnitzu.

 I dozorčí rada Viktorie bude tříčlenná. Vedle Hamouze v ní budou zastoupeni Christian Fuchs a jako předseda Martin Bruckner. Osmapadesátiletý funkcionář byl v letech 2019 až 2022 prezidentem Rapidu Vídeň.

Zaměří se na mládež

Noví majitelé chtějí klást velký důraz na mládež. „Těší nás, že jsme se stali součástí klubu s bohatou historií a velkými úspěchy na domácí i evropské scéně. Společně se současným týmem kolem Adolfa Šádka je naším cílem další rozvoj klubu. Naše strategie je založená na stabilním ekonomickém základu a rozvoji mladých talentovaných hráčů,“ uvedl Landthaler.

„Společně s akademií v Lafnitzu, která disponuje dvěma týmy, Hartbergem a Viktorií Plzeň zapadá vše naprosto ideálně do našeho výchovného konceptu. Mladí talentovaní hráči dostávají skvělou příležitost, aby se přes akademie a spolupráci profesionálních týmů dokázali prosadit a udělat mezinárodní kariéru. Přesně to je naše filozofie,“ podotkl Dellenbach.

Šádek v uplynulých dvou letech financoval klub i ze svého a připustil, že je to velmi složité. Vloni na konci léta mu výrazně pomohl postup do skupiny Ligy mistrů, což držiteli celkem šesti českých titulů vyneslo přes 400 milionů korun. I tak ale chtěl šéf Západočechů najít nového investora, což se mu nyní povedlo.