Lukáš Pollert, mladý, úspěšný sportovec a lékař, za nimž stojí přes milion lidí z protestů v Praze, jako dříve za Havlem a Dubčekem, by měl rychle jednat s kolegy s Fialou o jeho potřebné demisi pro ČR. Majitelka TV Nova Kellnerová by ho měla ještě několikrát pustit na obrazovku, aby odčinila nesolidní jednání Novy, když kandidoval na prezidenta, a Pollert by svým vystoupením na obrazovce přitáhl na protesty v Praze i jinde ještě další miliony ukřivděných lidí z ČR.

X X X

KDYŽ  FIALA  NEODEJDE,  VELKÁ  STÁVKA  PEDAGOGŮ ,  STUDENTŮ  A  SPOL

Pokud vláda do 28. března nezareaguje, budeme stávkovat, hrozí akademici

Nespokojení vysokoškolští učitelé z filozofických fakult (FF) vyhlásí stávku, pokud vláda do 28. března adekvátně nezareaguje na jejich požadavky. V úterý 28. března budou tito pedagogové pořádat protest s názvem Hodina pravdy. Konat se bude v Praze a Olomouci. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová řekla, že se připravuje materiál s návrhy řešení, kterým se bude úřad a vláda zabývat.

Akademici požadují pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách.

Představitelé Vysokoškolského odborového svazu (VOS) Petr Baierl a František Kratochvíl už dříve ČTK řekli, že na Den učitelů 28. března chtějí prostřednictvím přednášek a diskuzí informovat, jak jsou podle nich sociálněvědní a humanitní obory na univerzitách podfinancované. Výuka se tomu přizpůsobí např. na FF Univerzity Karlovy v Praze a FF Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).

V prostorách FF UPOL se rovněž 28. března ve 13:00 sejde protestní shromáždění. „Nebudeme-li mít včas patřičnou odezvu z vlády ČR, bude vyhlášena stávka,“ píše se na Facebooku k akci Hodina pravdy. Stávka by se podle organizátorů akce projevila mj. omezením výuky.

Organizátoři protestu, kteří jsou podepsáni i pod peticí na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, požadují zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách a navýšení rozpočtu univerzit.

Odchody z VŠ

Akademici v poslední době upozorňují na zvětšující se rozdíly ve financování mateřských, základních a středních škol v porovnání s univerzitami. Odměny učitelů v regionálním školství v posledních letech rostly, naopak mnozí akademici z humanitních a sociálněvědních oborů odcházejí kvůli nedostatečným výdělkům pracovat mimo vysoké školství.

Kupříkladu podle předsedy Asociace děkanů filozofických fakult a děkana FF UPOL Jana Stejskala hrozí to, že tyto obory budou mít v budoucnu málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) dříve slíbil, že se situací na univerzitách bude zabývat. Mzdovou politikou na VŠ se nyní podle ředitelky sekce vysokého školství na MŠMT Radky Wildové zabývá pracovní skupina, jejíž vznik Balaš inicioval.

„V současné době se pracuje na materiálu, kterým se bude zabývat jak MŠMT, tak vláda. Obsahem materiálu bude analýza mzdové situace na VŠ a návrhy řešení, a to jak okamžité, tak dlouhodobé, směrem ke státu i VŠ,“ uvedla ve čtvrtek Lednová. Doplnila, že mzdová politika a určování počtu zaměstnanců jsou ale výhradně v kompetencích univerzit.

 Věda a školy

Na podfinancování vysokého školství upozorňují rovněž Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ). Podle RVŠ by měl být pro univerzity jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta. Podobně se vyslovily i ČKR a VOS.

Mluvčí MŠMT Lednová řekla, že na vzdělávání na veřejných VŠ je pro letošek určeno 30,9 miliardy Kč, tedy více než loni. Resort chce pro rok 2024 pro univerzity o deset miliard více než v tomto roce.

X X X

KTEŘÍ   POSLANCI  BUDOU  ŠETŘIT  PROVOKACE  PŘI  ZÁSAH  POLICIE  PŘI  DEMONSTRACI  V   PRAZE?

Jiří Paroubek: Kdo se ujme zřízení sněmovní vyšetřovací komise?

Mám na mysli vytvoření sněmovní vyšetřovací komise, která by objektivně zjistila, jak to bylo s incidentem po skončení sobotní demonstrace na Václavském náměstí u budovy Národního muzea.

Podle videí, která jsem shlédl i podle vyjádření očitých svědků, je zřejmé, že se část zasahujících policistů chovala při tomto incidentu velmi neurvale až brutálně. Nemohu se zbavit dojmu, že se tak chovala na objednávku a že zde byl určitý zájem jistých politických kruhů (abych přímo nejmenoval ministra vnitra a předsedu hnutí STAN Rakušana) vyvolat incident, o němž se bude psát a mluvit v médiích více nežli o tříhodinové protivládní demonstraci za účasti desetitisíců lidí.

Konec konců nebylo by to nic divného, neboť už po lednové demonstraci, kterou organizoval L. Vrabel, byl tento muž ihned po ukončení demonstrace přímo na Václavském náměstí zajištěn Policií ČR a odveden k podání vysvětlení za čin, kterého se údajně měl dopustit dva měsíce předtím. Jinak řečeno, policie čekala na demonstraci a pak provedla spektakulární „zhaftnutí“ pana Vrabela. A ještě umožnila proukrajinským aktivistům, aby pana Vrabela polili barvami ukrajinské vlajky.

Myslím, že parlamentní opoziční strany by na základě sobotní události měly konat, neboť z dostupných videí a svědectví postižených anebo jen přítomných občanů lze dedukovat velmi snadno závěry. Přece není možné, aby policie účelově zasahovala proti protivládním demonstracím, respektive jejich organizátorům. Anebo jejich účastníkům.

Ministru vnitra a šéfovi policejního zákroku u Národního muzea by celá věc neměla projít jen tak snadno.

Stejně tak ředitel Národního muzea by měl být povolán k zodpovědnosti ministrem kultury za nevyvěšení české státní vlajky na budově muzea. Vyvěšení pouze ukrajinské vlajky na této budově představuje vysokou neúctu vůči jednomu ze symbolů českého státu, české vlajce. Zkrátka, když se vyvěšuje vlajka nějakého státu na veřejnou budovu, měla by být vyvěšena také česká státní vlajka, a to na čestnějším místě nežli vlajka druhého nebo dalších států. A to se v tomto případě nestalo. I tento postup vypadá jako záměrnà provokace…, server vasevec.cz expremiér ing., Jiří Paroubek.

 x x x

Si Ťin-pching podle analytiků Putinovi navrhne schémata obcházení sankcí

X X X

VYŠETŘOVATEL:  NENÍ  MOŽNÉ  VYŠETŘOVAT  PUTINA

Dostat Putina před tribunál v Haagu je nemožné, říká bývalý vyšetřovatel Dzuro

Podle bývalého vyšetřovatele u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimíra Dzura je šance dostat Vladimira Putina i Marii Lvovou-Bělovovou před soud v Haagu nulová. „Zatčení prezidenta, který je u moci, je neproveditelné, pokud by nebyla vůle uvnitř Ruska,“ míní. Stejného názoru je i Anna Richterová, bývalá prokurátorka v Haagu.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Obvinil jej z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, zejména z únosu ukrajinských dětí do Ruska. Zatykač vydal i na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou. Rusko ovšem jurisdikci ICC neuznává a podle Dzura je šance předvést Putina před soud prakticky nulová.

Vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková zmínila, že zatykač není veřejný. „Nevíme přesně, co v něm je, s odvoláním na ochranu práv svědků soud rozhodl, že text nezveřejní,“ řekla.

Nelze tak podle ní odhadovat, jak propracovanými důkazy trestní soud nyní disponuje. „Soud poprvé vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu bezprecedentní,“ uvedla. Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale nemůže vést v nepřítomnosti Putina, doplnila.

Podle českého premiéra Petra Fialy vydání zatykače ukazuje, jak „brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko postupuje“. Jeho slova doplnil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. „Putin je bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese a má stát před soudem. Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době,“ uvedl.

„Respektujeme-li mezinárodní právo, musíme odmítnout jeho porušování, ať jde o kohokoliv. Zločiny proti lidskosti, útoky na civilní cíle, únosy dětí ani další válečné hrůzy nelze tolerovat. Putin stojí v čele země, která se těchto zločinů dopouští, proto je vydání zatykače správné,“ napsal český prezident Petr Pavel.

Nadšení ovšem mírní bývalý vyšetřovatel Dzuro. „Zatčení prezidenta Vladimira Putina, tedy prezidenta, který je v Rusku stále u moci, je prakticky neproveditelné. Předpokládám, že stejně tak tomu bude i u Bělovové. Není cesty, jak jej před tribunál předvést, pokud by se nezměnila situace v Rusku a nebyl by Putin fakticky svržen,“ říká Dzuro.

Bude se někdy Vladimir Putin osobně zpovídat před Mezinárodním trestním soudem v Haagu?

Situaci v Rusku a obvinění Putina přirovnává k zatčení bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. „Miloševič v době vydání úřady v Srbsku již nebyl prezidentem Jugoslávie. Kdyby byl činným prezidentem, tedy prezidentem u moci, bylo by to nemožné. Bez ochoty a spolupráce Srbska by se ho před soud v Haagu nikdy předvést nepodařilo,“ dodává Dzuro.

Podobně to vidí i Anna Richterová, bývalá prokurátorka někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. „Nedá se dělat nic jiného než čekat. Pokud bychom to srovnali s tribunálem pro bývalou Jugoslávii, například Slobodan Miloševič se před soud dostal až v roce 2001, přestože válka skončila už v roce 1995. Nikdo nevěřil tomu, že se to stane,“ říká Richterová.

„Ovšem pak nastaly změny v politickém přístupu Srbska k tomuto tribunálu a jeho představitelé rozhodli o zatčení a následném předání Miloševiče do Haagu. Na Radovana Karadžiče byla žaloba podána v roce 1995 a zatčen byl v roce 2008. Na Ratka Mladiče ve stejném roce, ale zatčen byl až v roce 2011,“ vysvětluje tehdejší události a předvedení viníků před soud v Haagu Richterová.

 Tehdejší předseda Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Claude Jord očekával, že soud s Miloševičem bude trvat nejméně dvanáct až patnáct měsíců po vznesení obžaloby. Proces s Miloševičem začal 12. února 2002. Miloševič se jako bývalý právník hájil sám. Odsouzen však nikdy nebyl.

Miloševič od začátku svého uvěznění, kde byl od roku 2001, prodělal srdeční příhodu a trpěl vysokým krevním tlakem. To byly také důvody k častému odkládání soudu, před kterým se zodpovídal z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. 11. března 2006 byl Miloševič nalezen mrtvý ve své cele. Podle vyšetřovatelů a pitevní zprávy zemřel na infarkt.

X X X

V úterý mě zatknou, řekl Trump. Naznačily mu to úniky informací od prokurátora

Bývalý americký prezident Donald Trump uvedl, že ho v úterý zatknou. Podle jeho slov to naznačily úniky informací z úřadu newyorského prokurátora Alvina Bragga. Exprezident to napsal na sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval své příznivce k protestům.

„Nezákonné úniky informací ze zkorumpované manhattanské okresní prokuratury naznačují, že aniž by se podařilo prokázat jakýkoli zločin, bude v úterý příštího týdne zatčen republikánský kandidát a bývalý prezident Spojených států amerických,“ napsal Trump.

Neuvedl však, jaká obvinění proti němu mají být vznesena. Mluvčí úřadu odmítl případ komentovat.

„Protestujte, vezměte si náš národ zpět,“ uvedl dál Trump na síti.

Úřad manhattanského okresního prokurátora Alvina Bragga na začátku tohoto roku předložil porotě důkazy v případu platby 130 tisíc dolarů, kterou Trumpův bývalý osobní právník Michael Cohen zaplatil pornoherečce Stormy Daniels na sklonku prezidentské kampaně v roce 2016.

Stormy Daniels, skutečným jménem Stephanie Cliffordová, tvrdí, že měla s Trumpem aféru. Platbou se jí měl exprezident snažit umlčet, ten však její slova popírá.

Trump čelí dalšímu trestnímu řízení na úrovni státu Georgia kvůli snaze zvrátit tamní výsledky prezidentských voleb 2020. Speciálnímu prošetřování podléhá taktéž ve věci nakládání s tajnými vládními dokumenty po odchodu z prezidentské funkce.

Úřad amerického prezidenta Trump zastával v letech 2017-2021. V listopadu loňského roku oznámil, že o návrat do Bílého domu bude usilovat i v prezidentských volbách v roce 2024. Podle únorového průzkumu agentury Reuters/Ipsos má podporu 43 procent republikánů. Jeho možný republikánský soupeř Ron DeSantis, který kandidaturu zatím neohlásil, se ve straně těší podpoře 31 procent.

X X X

Ve Francii zuří protesty proti důchodové reformě. Policie zatkla už sto lidí

Při protestech proti francouzské důchodové reformě zatkla policie v centru Paříže v pátek pozdě večer a v noci na sobotu 61 lidí, v Lyonu dalších 36. Další demonstrace proti reformě, která má mimo jiné zvýšit věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let, se očekávají i o víkendu.

 Na pařížském náměstí Svornosti, které se nachází nedaleko sídla dolní komory parlamentu, se sešly tisíce lidí, z nichž někteří stavěli barikády a na náměstí během protestu vypukl požár. Část protestujících se také střetla s policií, která použila i slzný plyn, napsal portál listu Le Monde.

Střety s policií se odehrály také v Lyonu, kde někteří demonstranti pronikli do radnice čtvrtého obvodu, kterou poškodili. Navíc se v budově podle policie pokusili založit požár, což se jim ale kvůli zásahu pořádkových sil nepovedlo.

Zapalování ohňů, ničení květináčů či vysypávání odpadkových košů na zem i další rozbroje jsou hlášeny také ze Štrasburku, kde se k protestu sešlo na 1600 lidí.

Pokojněji se demonstrovalo v dalších městech jako Lille či Bordeaux.

Nespokojenost s důchodovou reformou dalo najevo 37 procent zaměstnanců rafinerií a skladů TotalEnergies, kteří stávkují od dnešního rána. Agentuře Reuters to sdělil mluvčí společnosti. Další protesty jsou na sobotní odpoledne naplánované mimo jiné v Bordeaux, Nantes, Brestu či Marseille.

Velké části Francouzů vadí nejen reforma, ale i způsob, jakým se jí snaží prosadit prezident Emmanuel Macron a vláda, která při schvalování změn důchodového systému obešla poslance, protože u nich neměla pro svůj zákon jistou podporu.

Umožnil to článek 49.3 ústavy, díky němuž může vláda přijmout zákon, aniž by o něm Národní shromáždění hlasovalo. Vystavuje se ale možnosti, že poslanci do 24 hodin vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. Návrh na něj už část opozice předložila.

X X X

V  AMERICE  STOUPAJÍ  ÚTOKY  NA  SVOBODU  SLOVA

Zákazy knih, mapování urážek, registrace. V USA přibývá útoků na svobodu projevu

V Idahu zakázali umělkyni vystavovat některá díla. Ve Washingtonu státní zákonodárce navrhl zřízení telefonní linky, díky níž by vláda mohla mapovat urážlivá vyjádření. Na Floridě bojují blogeři proti návrhu zákona, který by od nich vyžadoval úřední registraci, pakliže by kritizovali veřejné činitele. A mezitím se množí zákazy knih či vystoupení mužů v ženských kostýmech.

Experti varují před sílícími útoky na svobodu projevu napříč Spojenými státy, píše agentura AP.

„V celé zemi jsme svědky rozsáhlých útoků na svobody garantované prvním dodatkem (americké ústavy), na všech úrovních státu. Šíří se cenzura a je to velmi znepokojivé,“ řekl vedoucí legislativního a politického oddělení neziskové organizace Foundation for Individual Rights and Expression (FIRE) Joe Cohn.

Poukázal mimo jiné na nové zákony mířící proti vystoupením označovaným jako drag nebo restrikce ohledně nabídky ve veřejných a školních knihovnách. „Na vysokých školách sledujeme údaje o pokusech nechat potrestat nebo dokonce vyhodit akademiky za výroky či jiné projevy. Ta čísla jsou zarážející, jsou na nejvyšší úrovni, co jsme viděli za dvacet let naší existence,“ pokračoval.

Stav práv plynoucích z prvního dodatku ústavy byl v USA v posledních desetiletích stabilní, míní Ken Paulson, který vede „centrum svobody slova“ při veřejné vysoké škole Middle Tennessee State University. V posledních letech se však podle něj mnohé státy vracejí k metodám, které v 50. letech používali lidé, jako byl senátor Joe McCarthy.

Nový mccarthismus?

Ten se společně s dalšími snažil umlčet politické oponenty tím, že je vykresloval jako komunisty nebo socialisty, a za pomoci strachu a veřejných obvinění potlačoval základní práva. Pojem „mccarthismus“ se následně stal synonymem nepodložených útoků na svobodu slova. „Pozorujeme koordinovanou vlnu, jakou jsme neviděli desítky let,“ řekl Paulson.

Vypíchl přitom Floridu, kde republikánský guvernér Ron DeSantis prosazuje kriminalizaci vystoupení lidí známých jako drag queens či omezení na to, jakými zájmeny mohou učitelé hovořit o svých studentech. „Je vskutku neuvěřitelné, že se tolik politiků ohání svobodou, zatímco dělají všechno pro to, aby narušili právo Američanů na svobodu projevu,“ dodal Paulson.

Podle Cohna nicméně cenzura není výsadní doménou jednoho politického proudu. Krizovou linku zvažovanou ve státě Washington, která nakonec ztroskotala v parlamentním výboru, navrhl státní senátor Demokratické strany. Cílem plánu bylo pomoci státu sbírat informace o projevech nenávisti a poskytovat podporu obětem v době, kdy jsou počty nahlášených zločinů motivovaných nenávistí na vzestupu.

Nenávistné výroky, jakkoli mohou být odpudivé, však stále spadají do projevů chráněných prvním dodatkem a kritici zmíněného plánu včetně FIRE vyjadřovali názor, že by šel proti duchu ústavy. „Lidé u moci vždy cílí na své politické oponenty, takže to, kdo je umlčován, ve skutečnosti záleží na tom, kde se nacházíte a jaký je individuální kontext,“ míní Cohn.

Omezení výstavy kvůli potratům

Na vlastní kůži to minulý týden pocítila umělkyně Katrina Majkutová, když její díla, která v uplynulých letech předvedla ve více než dvaceti státech, zakázali vystavovat na státní škole v Lewistownu v Idahu.

ADVERTISING

Majkutová využívá vyšívání, aby poukázala na historicky úzké pojetí role matek a manželek a vysoká škola Lewis-Clark State College (LCSC) ji najala jako kurátorku výstavy na téma chronických nemocí, těhotenství a násilí páchaného střelnými zbraněmi. Den před zahájením bylo Majkutové a dalším dvěma umělcům řečeno, že některá z jejich děl budou odstraněna.

Důvodem byly obavy z porušení zákona, který zakazuje státem financovaným institucím šířit informace, které by mohly být chápány jako nabádání k umělým potratům. V případě Majkutové se cenzura dotkla výšivky ukazující prášky, které se používají k přerušení těhotenství a plakety popisující zákony o potratech v Idahu.

„Bylo šokující a bizarní být takhle cenzurovaná,“ řekla Majkutová. Mluvčí LCSC uvedl, že škola se pro intervenci rozhodla po poradě s právníky, zda by příslušná díla mohla porušovat zmíněný zákon. Republikánský zákonodárce a strůjce opatření Bruce Skaug uvedl, že cílem normy není „bránit otevřené diskusi o potratech“, nýbrž zamezit jejich propagaci za peníze daňových poplatníků.

Incident s výstavou přišel dva měsíce po jiném kontroverzním Skaugově rozhodnutí. V lednu jakožto předseda právního výboru státní sněmovny oznámil, že na slyšeních výboru nebudou moci promlouvat lidé mladší osmnácti let.

Zákonodárci mohou zavádět podobná omezení a často je využívají k urychlení legislativní práce, nicméně restrikce založená na věku se zdála být bezprecedentním krokem. V západoamerickém státě spustila mládežnickou informační kampaň a protesty a sněmovna nakonec povolila vystoupení neplnoletých s písemným souhlasem rodičů.

Podle Cohna dění v Idahu i jinde ilustruje nebezpečí spojené se snahami omezit vyjadřování lidí, kteří mají jiné názory. „Musíme se mít neustále na pozoru, chceme-li, aby přežila naše kultura osobních svobod,“ řekl. „Se špatnými nápady je lepší se vypořádat debatou a dialogem než vládní cenzurou,“ dodal Cohn.

X X X

GENERÁL  ŠÁNDOR:  ILUZORNÍ  ZATYKAČ  NA  PUTINA

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina (70) a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze, bezpečnostního experta a politického glosátora Andora Šándora (65) s dotazem, jak reálné je, že by nejmocnější muž Ruska byl předveden před »soudní tribunál«. Z jeho slov vyplynulo, že pravděpodobnost je mizivá.

ICC oznámil vydání zatykače v pátek ve zveřejněném prohlášení. Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo sdělením, že »rozhodnutí nemá žádný význam« a že »vůči ICC nemá žádné závazky«.

„Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost,“ stojí v prohlášení soudu.

„Podívejte, nejsem žádný příznivec Vladimira Putina a celou dobu povídání, že je třeba kremelské politiky přivést k nějakému »trestnímu tribunálu«, jsou hezké. Musíme si ale říct, že k tomu by musela předcházet jedna jediná věc, a to jako za Hitlerova vedení, tedy dobýt v jeho případě Berlín, v tomto případě Moskvu. Je to politicky zajímavé, je to zcela jistě k zamyšlení. Ale představa, že Vladimir Putin stane před Mezinárodním trestním soudem, to mně přijde iluzorní. Respektuji to, ale domnívám se, že to je věc nereálná,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz svůj pohled Andor Šándor na vydaný zatykač.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že »existují opodstatněné důvody se domnívat«, že činy »páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob«.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení z Haagu reagovala prohlášením, že „Rusko není součástí Římského statutu (na základě kterého ICC vznikl, pozn. red.)“ a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky.“ „Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam,“ řekla Zacharovová podle agentury Reuters.

Postup soudu uvítali ukrajinští představitelé. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle Reuters prohlásil, že zatykač na Putina »je jen začátek«, a ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin rozhodnutí označil za »historické«.

ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN

X X X

PAVEL  ZKLAMAL  NÁROD,  UŽ  NENÍ,  JAKO  ZA  DR  HUSÁKA

Generál Šándor zhodnotil rozhodnutí prezidenta Petra Pavla podepsat spornou novelu o snížení valorizace penzí

Poslanci opozičního hnutí ANO podají ústavní stížnost na snížení valorizace penzí, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání. Podnět už připravují. Již dříve to uvedla pro ŽivotvČesku.cz předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová (58). Vládní novelu s nižším červnovým mimořádným přidáním se rozhodl prezident Petr Pavel (61) podepsat. Průměrná starobní penze by se měla podle novely kvůli inflaci zvýšit o 760 korun. Podle dosavadních pravidel by rostla o 1770 korun. Situaci na dotaz redakce okomentoval bezpečnostní expert a politický glosátor Andor Šándor (65).

„Já bych to četl tak, že to je »Chytrá Horákyně« v barvách vládní koalice. Prezident vnímá problematiku prohlubování schodku rozpočtu, zároveň kritizuje rozmrazení platů ústavních činitelů. Předesílal, že jeho rozhodnutí někoho naštve, na začátek kariéry si vybral, že nepůjde do sporu s vládou, neboť jich může být za jeho funkční období celá řada. A uvidíme, jak to celé dopadne u Ústavního soudu,“ uvedl v krátkosti pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor.

ANO se obrátí na Ústavní soud. Důvodů je několik. „Vedle způsobu přijetí je to retroaktivita. Počkáme, až zákon bude ve Sbírce zákonů. Práce na ústavní stížnosti zahájíme neprodleně. ANO má dostatek poslanců, aby podalo ústavní stížnost samo,“ uvedla Schillerová. Řekla, že je Pavlovým rozhodnutím zklamaná. „Měl šanci ukázat, že je prezidentem všech, že je pojistkou ústavnosti,“ řekla šéfka poslanců ANO.

Podle ní budou stěžovatelé nejspíš žádat o přednostní projednání. Zvažují také, že by chtěli podnět projednávat i ústně, aby mohl jejich zástupce přednést argumenty. „K tomu inklinujeme,“ řekla Schillerová.

Podle zákonodárců ANO lidem nárok na navýšení penzí podle původních pravidel vznikl se skončením měsíce ledna. Vláda rozhodla o změně o pár týdnů později. Hnutí vadí i projednávání normy v legislativní nouzi. Podle něj tento způsob slouží pro mimořádné situace, tedy třeba při povodních.

X X X

Generál Šándor okomentoval vydaný zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Použil slovo „iluzorní“

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina (70) a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze, bezpečnostního experta a politického glosátora Andora Šándora (65) s dotazem, jak reálné je, že by nejmocnější muž Ruska byl předveden před »soudní tribunál«. Z jeho slov vyplynulo, že pravděpodobnost je mizivá.

ICC oznámil vydání zatykače v pátek ve zveřejněném prohlášení. Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo sdělením, že »rozhodnutí nemá žádný význam« a že »vůči ICC nemá žádné závazky«.

„Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost,“ stojí v prohlášení soudu.

„Podívejte, nejsem žádný příznivec Vladimira Putina a celou dobu povídání, že je třeba kremelské politiky přivést k nějakému »trestnímu tribunálu«, jsou hezké. Musíme si ale říct, že k tomu by musela předcházet jedna jediná věc, a to jako za Hitlerova vedení, tedy dobýt v jeho případě Berlín, v tomto případě Moskvu. Je to politicky zajímavé, je to zcela jistě k zamyšlení. Ale představa, že Vladimir Putin stane před Mezinárodním trestním soudem, to mně přijde iluzorní. Respektuji to, ale domnívám se, že to je věc nereálná,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz svůj pohled Andor Šándor na vydaný zatykač.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že »existují opodstatněné důvody se domnívat«, že činy »páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob«.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení z Haagu reagovala prohlášením, že „Rusko není součástí Římského statutu (na základě kterého ICC vznikl, pozn. red.)“ a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky.“ „Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam,“ řekla Zacharovová podle agentury Reuters.

Postup soudu uvítali ukrajinští představitelé. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle Reuters prohlásil, že zatykač na Putina »je jen začátek«, a ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin rozhodnutí označil za »historické«.

ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

X X X

ÚS  ZMĚNIL  MNOHO  ZÁKONŮ

Ústavní soud z podnětu zákonodárců zrušil či změnil řadu zákonů, mnoho návrhů zamítl

 Ústavní soud se v minulosti již mnohokrát zabýval návrhem skupiny poslanců či senátorů na zrušení zákona nebo jeho části. Prezident Petr Pavel se tento týden rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Podle něj je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal ÚS. Buď se na něj obrátí poslanci či sám prezident.

-ÚS eviduje v databázi svých rozhodnutí 191 případů, kdy se zabýval schválenými zákony na návrh skupiny poslanců či senátorů. Zatím naposledy ÚS letos 28. února rozhodl, že banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty. ÚS zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů.

Dvakrát se ÚS zabýval tzv. pandemickým zákonem. V březnu 2021 podala skupina tehdy opozičních senátorů za STAN, Piráty a ODS k ÚS návrh na zrušení částí zákona, které omezovaly rozsah kompenzací za uzavřené provozovny. Pandemický zákon jako celek u ÚS obstál, soudci pouze zrušili část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených protiepidemickými opatřeními. Podruhé se loni v březnu na ÚS obrátila opoziční hnutí ANO a SPD s návrhem na zrušení části pandemického zákona, jehož vládní novelu Sněmovna schválila v únoru zrychleně ve stavu legislativní nouze. Opozice kritizovala například právě projednání novely ve stavu legislativní nouze. ÚS loni v září návrh ANO a SPD na zrušení několika částí pandemického zákona zamítl.

Vrbětice, exekutoři i zdravotní péče

Dalším zákon, který loni řešil ÚS, se týkal odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. ÚS jeho část zrušil. Nárok na odškodnění tak získali i lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podala skupina senátorů z klubu STAN.

Loni a předloni ÚS zamítl několik návrhů skupin poslanců či senátorů týkajících se platných zákonů. Loni v květnu například zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku. Podnětem senátorů, podle kterých je mechanismus smluv a úhrad nastavený tak špatně, že zdravotnictví uvádí do permanentní krize, se soudci zabývali od roku 2018. Loni ÚS například zamítl i návrh z roku 2018 týkající se tzv. liniového zákona, v roce 2021 například návrhy týkající se výše rodičovského příspěvku, principu teritoriality soudních exekutorů či role školských poradenských zařízení.

Volební zákon i daně

Velkou pozornost vyvolalo v únoru 2021 rozhodnutí, kterým ÚS zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia. Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňovala menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů. Po zveřejnění rozhodnutí ÚS tehdejší prezident Miloš Zeman oznámil, že neudělí předsedovi ÚS Pavlu Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Zemana Rychetský poškodil ČR zrušením volebního zákona v době volební kampaně. O udělení řádu Rychetskému přitom Zeman informoval 28. října 2020, předávání státních vyznamenání ale znemožnila pandemie koronaviru.

Ústavní soudci také často posuzují volby Foto: Luděk/Wikimedia

V červnu 2021 ÚS rozhodl o daňovém balíčku rušícím tzv. superhrubou mzdu, který Zeman nepodepsal. ÚS zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.

-V srpnu 2021 ÚS zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení.

Střet zájmů a prodejní doba

V únoru 2020 ÚS oznámil, že zamítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců hnutí ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. V odůvodnění soudce Jan Filip uvedl, že námitky jsou nedůvodné. Zeman zákon přezdívaný lex Babiš napadl v únoru 2017. Norma omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám. Podle Zemana porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Zeman také chtěl, aby ÚS zrušil ustanovení, které zakazuje členům vlády vlastnit média. Zákon dopadl především na předsedu ANO Andreje Babiše.

V minulých letech ÚS také několikrát rozhodoval o vládních opatřeních týkajících se pandemie nemoci covid-19. V únoru 2021 například vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část omezení pro maloobchod zavedených kvůli šíření koronaviru. V prosinci 2020 ÚS odmítl například návrh skupiny senátorů za ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN na zrušení dvou zákonů, které v prvním nouzovém stavu kvůli pandemii odkládaly placení nájmů z bytů a nebytových prostor.

Soudci řešili také omezení prodejní doby v obchodech Foto: Pxhere

V březnu 2019 ÚS zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Velké obchody tak musí být o některých svátcích zavřené. V říjnu téhož roku se ÚS postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda Andreje Babiše (ANO) s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. O rok dříve ÚS například vyhověl senátorům a škrtal v zákonech o azylu a pobytu cizinců (Sněmovna schválila novelu cizineckého a azylového zákona přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv v létě 2017 v rámci širšího úsilí zpřísnit podmínky pobytu cizinců a omezit migraci) či z podnětu senátorů provedl dílčí změny v tzv. protikuřáckém zákoně.

Předčasné volby

Významné dopady měla řada rozhodnutí ÚS i v minulých desetiletích. Například v lednu 2001 ÚS na návrh prezidenta Václava Havla a skupiny senátorů významně zasáhl do novely volebního zákona, kterou na základě opoziční smlouvy předtím prosadily ODS a ČSSD. ÚS zrušil část této novely týkající se mimo jiné zvýšení počtu volebních krajů pro sněmovní volby a způsobu přepočtu hlasů na mandáty. Novela podle soudu vnášela do poměrného volebního systému zakotveného v ústavě příliš většinových prvků.

Ve stejném roce ÚS dal za pravdu Havlovi i ve sporu o jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem a Oldřicha Neidermeyera viceguvernérem České národní banky (ČNB). Tehdejší premiér Miloš Zeman a jeho kabinet Havlovo rozhodnutí napadl s tím, že ke jmenování guvernéra a viceguvernéra je nutný spolupodpis (kontrasignace) premiéra nebo jím pověřené osoby. ÚS návrh na zrušení Havlova rozhodnutí zamítl.

V září 2009 ÚS zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny, který parlament přijal po pádu vlády Mirka Topolánka (ODS) v březnu 2009. ÚS odmítl způsob, kterým sněmovna chtěla dospět k předčasným volbám vyhlášeným na říjen 2009. ÚS vyhověl stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka. Sněmovní volby se poté konaly v řádném termínu na jaře 2010.

V březnu 2011 ÚS kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil balíček sociálních škrtů, který vláda Petra Nečase (ODS) v listopadu 2010 prosadila v parlamentu. ÚS dal zároveň vládě šanci k jeho novému prosazení procedurálně správným způsobem. Návrh na zrušení balíčku podali sociální demokraté, ceskajustice, cz

X X X

Ministerstvo žádá soudy, aby justiční stráž neprováděla prohlídky koncipientů

 Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo dopis předsedkyním a předsedům soudů ve věci osobních prohlídek a prohlídek věcí advokátních koncipientů a dalších osob připravujících se na výkon právnických profesí při vstupu do soudních budov. Nyní bez prohlídek mohou kromě zaměstnanců soudů a soudců do budov vstupovat advokáti i státní zástupci.

Zákon vymezuje okruh osob, které obecně zbavuje povinnosti podrobit se prohlídce a vyjadřuje jim důvěru, že jako příslušníci právnických profesí spolupodílejících se na výkonu justice budou zákaz vnášet do soudních budov nebezpečné předměty spontánně dodržovat. V návaznosti na podnět představenstva České advokátní komory (ČAK) byli nyní ministerstvem předsedkyně a předsedové soudů požádáni, aby stejnou míru důvěry měly i osoby soustavně se připravující na výkon těchto právnických profesí. „Jsem si vědom skutečnosti, že zákonná úprava tuto otázku explicitně neřeší, jsem ale přesvědčen, že stejná míra důvěry může být vkládána i v osoby, které se na výkon zmíněných profesí soustavně připravují, tedy právní čekatele, advokátní koncipienty a notářské a exekutorské koncipienty a kandidáty, pochopitelně za předpokladu, že své postavení řádně prokáží,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Už dříve byl přístup soudů rozdílný u advokátů. ČAK dlouhodobě bojovala za to, aby byli advokáti postaveni na úroveň žalobců, kteří prohlídky od Justiční stráže při vstupu do budovy podstupovat nemuseli. Jedním z důvodů byly i incidenty, kdy si advokáti museli u vstupu sundávat opasky, boty a další části oblečení. Komoře se plošnou změnu podařilo prosadit již více než před rokem. Rovné postavení by si podle resortu zasloužili i koncipienti. „Z toho důvodu jsem si dovolil požádat předsedkyně a předsedy soudů o zvážení přijetí opatření, které by rozšířilo okruh osob, na něž se a priori nevztahuje povinnost podrobit se prohlídce při vstupu do soudních budov. Ve výsledku se ovšem jedná o rozhodnut každého z nich,“ uvedl náměstek Karel Dvořák, ceskajustice.cz

X X X

PRANICE  KOLEM  HLÍDÁNÍ  GENERÁLA  PAVLA

KDO  BY  HO  MOHL  UNÉST?

První týden nového prezidenta ve funkci se točil kolem zahraničních cest nebo podpisu novely o omezení valorizace penzí. A první týden s Petrem Pavlem mají za sebou také jeho noví osobní strážci. Jsou z Útvaru pro ochranu prezidenta, kterému Pavel po zvolení nevěřil. Jejich dosavadní šéf Martin Baláž zřejmě i proto oznámil, že ve funkci skončí. Na co všechno si musí bodyguardi dát pozor, se rozpovídali bezpečnostní experti.

Krátce po zvolení Pavla prezidentem se stalo něco nečekaného. Místo prezidentské ochranky se o jeho bezpečnost starali osobní strážci, kteří jinak hlídají premiéra, některé ministry nebo zahraniční delegace. „K Útvaru pro ochranu prezidenta nemám důvěru nebo alespoň v jeho část,“ řekl tehdy zvolený prezident Pavel.

Policisté z Útvaru pro ochranu ústavních činitelů (obvykle hlídající členy vlády, pozn. red.) nového prezidenta naposledy střežili v den jeho inaugurace 9. března. Jeden z nejtěžších momentů zažili tehdy na Hradčanském náměstí, kde se prezident pozdravil se svými příznivci. Právě takové momenty jsou totiž pro osobní strážce noční můrou.

„V davu může být kdokoliv od sympatizantů až po případného atentátníka a strážce musí být v takových případech chráněné osobě co nejblíže. Lze přepokládat, že v podobném případě jsou členové ochranné služby i nenápadně rozptýleni v davu,“ uvedl bezpečnostní expert Stanislav Kazbunda.

Podle osobního strážce z komerční sféry je zejména důležité se na podobné situace dostatečně připravit. „Všemu předchází analýza před akcí, která může znamenat i desítky hodin, někdy dny práce. Musíte si projet cesty, vymýšlet scénáře, předvídat nepředvídatelné,“ řekl majitel bezpečnostní firmy a osobní strážce Tomáš Karel.

Kdo bude novým šéfem Pavlových ochránců?

Na zahraničních cestách se kolem prezidenta pohybovali místní i čeští policisté, což je obvyklé. Na povel vše měli muži zákona ze zahraniční. „Místní ochranka má daleko větší znalosti a komplexnější zkušenosti s potenciálním nebezpečím v té dané zemi,“ dodal Kazbunda.

 I když už prezidentská ochranka Pavla hlídá 24 hodin denně, tak bodyguardy čeká jedna velká změna. Jejich dosavadní šéf Martin Baláž totiž na konci dubna ve funkci skončí a od policie odejde. „Myslím, že si vedl velmi dobře. Bylo to jeho rozhodnutí, já jsem s ním na toto téma mluvil několikrát, nabízel jsem mu uplatnění u policie na stejné úrovni, ve vedení jiného útvaru,“ řekl policejní prezident Martin Vondrášek.

O tom, kdo bude novým šéfem policistů, kteří hlídají Pražský hrad a starají se o bezpečnost prezidenta, se začne rozhodovat v dubnu.

X X X

Lístek zdarma a jeďte na sever. New York se přetlačuje s Kanadou o uprchlíky

Počty běženců z Latinské Ameriky přicházejících do New Yorku stoupají do desetitisíců. Dosud vstřícné město přiznává, že tyto počty lidí bez přístřeší již nezvládá, a nabízí jim zdarma jízdenky do pohraničí. Mohou se pak sami vydat dál a požádat o azyl v Kanadě. New York tak přistoupil k praxi, kterou jeho zástupci dosud v případě mexicko-americké hranice sami kritizovali. Ani kanadská vláda s tím není srozuměna a žádá rychlou změnu.

Od chvíle, kdy 26letá Rosiel Ramirézová z Venezuely přijela do New Yorku, uběhlo pět měsíců. Doprovázela ji celá rodina: manžel, tři děti, rodiče a bratr s vlastní manželkou a dětmi. Podobně jako další migranti stále přicházející do Spojených států z Latinské Ameriky, také Ramirézovi nejdřív nějakou dobu pobývali na jihu v Texasu.

Vzhledem k počtům lidí přecházejících mexicko-americkou hranici začaly texaské a další blízké samosprávy vypravovat autobusy, které běžence převážejí dál na sever USA. Tak se Ramirézovi, kteří v Texasu nedokázali najít práci, dostali až do New Yorku.

Tady ovšem situace nebyla o moc lepší. A New York, který dlouhou dobu jižní části USA kritizoval za to, že běžence autobusy posílají dál, nyní přistoupil ke stejné praxi. S tím rozdílem, že tentokrát poskytuje autobusové jízdenky zdarma nejen v rámci Spojených států, ale také k hranici se sousední Kanadou. Vidina rychlejšího udělení azylu a pracovního povolení Ramirézovy přiměla k další cestě. Tentokrát nočním autobusem do amerického pohraniční města Plattsburghu.

Newyorský nárok na azyl

New York je pod tlakem i vzhledem k tomu, že město je ze zákona povinno poskytnout přístřeší každému, kdo o něj požádá. New York vždy přijímal přistěhovalce, na nichž byl zároveň ekonomicky závislý. Nová vlna lidí, kteří překračují hranice USA, však město zatěžuje již příliš.

Příchod nových migrantů většinou z Latinské Ameriky již zvýšil počet obyvatel městského systému bezdomoveckých ubytoven na rekordní úroveň a přetížil sociální služby nad jejich kapacitu. Úřady se část lidí, zejména samostatně přicházející mladé muže, snaží přemístit do vhodnějších, byť improvizovaných prostor, což tito často odmítají. Město také vytvořilo nový záchytný bod, který bude podporovat výhradně žadatel o azyl. Nakolik ale skutečně pomůže v praxi, zůstává otevřené.

Newyorský starosta Eric Adams původně příchod migrantů vítal, ale v poslední době mluví podobně jako starostové u mexických hranic. Město je podle Adamse pod nadměrným náporem a všechny lidi v nouzi nemůže přijmout. Aktuálně poskytuje přístřeší a zabezpečení více než čtyřiceti tisícům.

Kanada má výhrady

Žadatelé o azyl v Kanadě doufají, že tam pracovní povolení a zdravotní pojištění získají snáze než v USA. Bezplatné jízdenky, které hradí New York, nebo také Washington a humanitární organizace, proto přijímají s vděkem. A počty žadatelů o azyl vstupujících do Kanady přes neoficiální kanadsko-americké hraniční přechody prudce narůstá.

S tím roste tlak na kanadského premiéra Justina Trudeaua, aby ohledně těchto migračních proudů z USA dosáhl dohody s americkou vládou a prezidentem Joem Bidenem. Kanadský ministr pro imigraci Sean Fraser již o problému nelegální migrace mezi oběma zeměmi mluvil ve Washingtonu s americkým ministrem pro vnitřní bezpečnost Alejandrem Mayorkasem. Trudeau pak chce tuto otázku otevřít také při Bidenově návštěvě Ottawy 23. a 24. března.

Radnice New Yorku nesděluje, kolik jízdenek tímto způsobem ve spolupráci s charitativními organizacemi již rozdala. Zdůrazňuje ovšem, že nikoho neposílá programově do Kanady a že svou destinaci si lidé v nouzi vybírají sami.

Není to tu takové, pojedeme zpět do NYC

Jak ale brzy zjišťují mnozí tisíců z těch, kdo tuto cestu podniknou, ani v Kanadě zdaleka není na růžích ustláno. „Myslí si, že na severu je spousta pracovních míst. Myslí si, že tam budou moci snadno získat azyl, a to prostě není pravda,“ říká newyorská sociální pracovnice Ilze Thielmannová. Se svou charitativní organizací pak pomáhá těm, kteří chtějí z Kanady jízdenku zpět do New Yorku.

Její slova potvrzují také charitativní organizace v Kanadě. Migranty zde spíše než nabídky práce čekají přetížená sociální centra a sociální pracovníci, kteří neustávající nápor sotva zvládají.

X X X

Britský soud uložil Čechovi téměř 13 let vězení za pokus o dovoz zbraní

Soud v Manchesteru odsoudil k téměř 13letému vězení 42letého Čecha za pokus dovézt do Británie poloautomatickou zbraň a munici. Usvědčila ho DNA.

Pohraniční stráž v Doveru v dubnu 2018 objevila v dodávce samonabíjecí pušku slovenské výroby a 465 nábojů. Řidič uvedl, že o nákladu nevěděl. Vyšetřovatelé na zbrani našli stopy DNA 42letého Čecha, který se v tu dobu nacházel v domovské zemi, kde si odpykával jiný trest za krádež a další trestné činy. Loni v březnu přiletěl do Manchesteru, kde ho policie zatkla. Svou vinu u soudu přiznal a dostal trest odnětí svobody v délce 12 let a devět měsíců.

V souvislosti s tímto případem už Británie odsoudila jiného Čecha, kterému soud v Cantenbury v roce 2018 uložil 22letý trest odnětí svobody za nelegální dovoz střelných zbraní.

„(Zbraně a munice) měly potenciál způsobit vážná zranění a smrt a skupina dovezla dostatek munice, aby v případě použití v ulicích napáchala nevýslovné škody,“ uvedl oblastní velitel Národního kriminálního úřadu Mark Howes.

X X X

KLDR: 800 tisíc mladých chce vstoupit do armády a vyhladit válečné maniaky

Severní Korea tvrdí, že na 800 tisíc jejích občanů – studentů a dělníků – se dobrovolně přihlásilo nebo přihlásí do armády, aby bojovali proti Spojeným státům.

 Podle agentury Reuters to v pátek uvedl severokorejský list Rodong Sinmun.

„Rostoucí nadšení mladých lidí vstoupit do armády je ukázkou neotřesitelné vůle mladé generace vyhladit válečné maniaky, kteří se snaží zlikvidovat naši socialistickou zemi. Je to jasná manifestace jejich horlivého vlastenectví,“ dodává list.

Tato slova přicházejí jen krátce poté, co Severní Korea odpálila ve čtvrtek mezikontinentální balistickou raketu. Ta po asi tisíci kilometrech a 70 minutách letu dopadla do Japonského moře. Stalo se tak v době, kdy se do Japonska na návštěvu chystal jihokorejský prezident.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un uvedl, že odpálením rakety chtěla země vystrašit své nepřátele.

Odpálení rakety vzbudilo nesouhlas jak Tokia, tak Soulu a Washingtonu. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v reakci na test prohlásil, že KLDR za bezohledné provokace zaplatí. Raketové testy jsou v rozporu s rezolucemi OSN, uvedl také, a vyzval k bližší obranné spolupráci s USA a Japonskem.

X X X

Ve Chvaleticích už testují těžbu manganu. Do regionu může přinést až 400 pracovních míst

Radní Pardubického kraje pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil se společně s vedením obcí Chvaletice, Trnávka a velvyslankyní Kanady v ČR Ayeshou Patricii Rekhi setkal se zástupci kanadské firmy Euro Manganese. Jejich dceřiná společnost Mangan Chvaletice se chystá zahájit těžbu manganu z chvaletických odkališť, která zde zůstala po těžbě pyritu. Jde o největší zdroj manganu na území Evropské unie a má potenciál nahradit až třetinu spotřeby manganu pro výrobu baterií na evropském trhu.

 „Společnost Mangan Chvaletice zde plánuje vytěžit miliony tun manganu. Celý projekt má samozřejmě ekonomický potenciál. Z pohledu Pardubického kraje ovšem vnímám především možný významný přínos v oblasti zlepšení životního prostředí a pozitivní dopad do ekologie území regionu. Odtěžením bývalých odkališť ve Chvaleticích a Trnávce dojde totiž k zamezení úniku nebezpečných látek do Labe, ke kterému nyní dochází. Při těžbě ložisek bude docházet i k průběžné rekultivaci celého území. Druhým důležitým aspektem je podle mého názoru i dopad na pracovní trh. Projekt počítá podle informací investora se vznikem až 400 nových pracovních míst,“ uvedl radní Miroslav Krčil.

Největším producentem manganu je Jihoafrická republika, kde se vyskytuje asi 80 procent světových zásob. Kromě JAR se mangan hojně těží také v Austrálii, Číně nebo Ghaně. Ložisko ve Chvaleticích by mělo velký význam především pro evropský trh. „Kanadský podnik už má předběžně sjednané kontrakty s výrobci baterií, po kterých v současnosti roste poptávka. S výzkumy v rámci projektu na těžbu manganu začala společnost v roce 2015. Její zástupci nám představili, jak od této doby v projektu postoupili a předvedli nám technologie pro pilotní výrobu,“ dodal Miroslav Krčil. Bc. Denisa Píšová, kancelář hejtmana

 X X X

Východočeskej svět uspěl na veletrhu cestovního ruchu v Praze

V rámci tradičního veletrhu cestovního ruchu Holiday World v pražských Letňanech se se svým prezentačním stánkem představil také Pardubický kraj a jeho Destinační společnost Východní Čechy. Ta si z veletrhu odnesla jedno významné ocenění, a to za prezentační kampaň Východočeskej svět, která v rámci celorepublikové konkurence získala třetí místo v kategorii Inovativní marketingová komunikace. Veletrh je pro návštěvníky otevřen až do neděle.

„I přesto, že v rámci každoročních statistik vychází náš kraj jako nejméně navštěvovaný, což je však dáno způsobem, jak je tato statistika koncipována, tak děláme společně s naší Destinační společností Východní Čechy maximum, abychom náš kraj návštěvníkům zatraktivnili. Nemáme Karlštejn, Pražský hrad nebo Lednicko-valtický areál, ale chceme prezentovat to nejlepší z našeho kraje, a to jak pro domácí, tak zahraniční návštěvníky. Proto například i v letošním roce budeme pokračovat v oblíbených letních jízdách parních vlaků, rozvíjíme tvrz Bouda na Králicku, ale investujeme také do Zámku Pardubice či Winternitzových automatických mlýnů, které se z mého pohledu stanou klenotem krajského města. Kromě investiční činnosti jsme však aktivní také na poli prezentace a snažíme se vymýšlet neotřelé kampaně, které zaujmou,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Takovou kampaní je projekt Východočeskej svět, se kterým Destinační společnost Východní Čechy uspěla také v celorepublikovém srovnání a na veletrhu si odnesla třetí místo v kategorii Inovativní marketingová komunikace. „V rámci kampaně se snažíme turisty z celé republiky zaujmout jedním z hovorových jazykových specifik části našeho kraje. Proto náš Východočeskej svět zahrnuje Veselej kopec, Králickej Sněžník, Pardubickej zámek, Visutej most nebo Kladrubskej hřebčín. Původně nápad vznikl téměř jako vtip, který se ale rozvinul do kampaně, kterou ocenila i odborná porota, což nás samozřejmě těší. Důležitější však je, že na ni velmi kladně reagují také návštěvníci z jiných částí republiky, protože právě ona koncovka je velmi dobře zapamatovatelná,“ uvedla ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy Alena Horáková.

Pardubický kraj se v letošním roce na veletrhu prezentoval samostatně. „V letošním roce se jako Pardubický kraj a Destinační společnost Východní Čechy představujeme poprvé samostatně bez Královéhradeckého kraje, který zvolil jinou formu propagace. Pro nás je podstatné, že všechny klíčové značky a projekty zůstávají naší destinační společnosti a můžeme je dále rozvíjet. Snažíme se být velmi aktivní také na poli přeshraničních projektů s Polskem, jelikož polská klientela tvoří významný podíl v rámci zahraničních návštěvníků našeho regionu,“ uvedl radní Pardubického kraje pro oblast cestovního ruchu Alexandr Krejčíř. Dominik Barták

X X X

ZA   PODPORURU  NERUDOVÉ,  KDE  BYLA  KORUPCE  S  DIPLOMY,  POSTIH?

Nerudové dělali kampaň, řekl úřad a potrestal vydavatele Vogue pokutou

„Vogue volí Danuši Nerudovou,“ stálo loni v prosinci na oficiálním instagramovém účtu české verze světoznámého módního časopisu Vogue. Za tuto podporu nyní dohledový úřad potrestal vydavatele magazínu pokutou ve výši 25 tisíc korun. „Jednalo se o příspěvek na Instagramu, nikoliv v časopise. Dělali jí kampaň,“ řekl pro iDNES.cz předseda úřadu František Sivera. Vydavatelství pochybení odmítá.

 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zahájil (ÚDHPSPH) řízení o přestupku s vydavatelem módního časopisu Vogue, společností V24 Media letos v lednu. Důvodem byl publikovaný příspěvek na Instagramu, který obsahoval: „Vogue volí Danuši Nerudovou.“

Z aktuálního seznamu pokutovaných vyplývá, že úřad vydavatelství V24 Media nakonec udělil kvůli příspěvku na síti pokutu, a to 25 tisíc korun. „Účast na volební kampani osobou, která nemůže být registrovanou třetí osobou, neoznačení prostředků volební kampaně informací o zadavateli a zpracovateli,“ stojí doslova v odůvodnění.

„Daný zákon se dá vykládat různě“

Předseda úřadu František Sivera v pátek pro iDNES.cz potvrdil, že vydavatelství na sociální síti dělalo Nerudové kampaň. Vydavatelka časopisu Michaela Seewald pro iDNES.cz v pátek řekla, že s pokutou nesouhlasí.

„Mám za to, že daný zákon se dá vykládat různě. My jsme nepochybili. Podle zákona může být časopis v nějaké pozici, ale nesmí konkrétně vyzývat. My jsme v tom jednom instagramovém příspěvku měli jasně napsané, že je to Vogue volí Danuši Nerudovou, ale nebylo tam volte. Nebyla tam žádná výzva k tomu, aby ji voliči volili,“ zdůraznila pro iDNES.cz Seewald.

Současně uvedla, že se vešli do zákonných parametrů a zákon neporušili. „Na druhou stranu pokud dostaneme pokutu a rozhodnutí úřadu, tak se podle něj budeme řídit. Můj názor je ten, že do zákonných pravidel jsme se vešli. Nevyzývali jsme k volbě, ale zastávali jsme nějakou pozici,“ dodala.

Příspěvek z Instagramu zmizel

Podle vedoucího oddělení kontroly a správního řízení Ivo Kousala bylo problematické, že příspěvky nepředstavují neutrální propagaci časopisu a jeho obsahu. „Ale naplňují znaky volební kampaně podle zákona o volbě prezidenta,“ řekl v minulosti. Příspěvek poté z Instagramu zmizel. Na případ v lednu upozornil web Seznam Zprávy.

Seewald ještě v lednu uvedla, že byli ve Vogue přesvědčeni, že je vše v pořádku a že se vyjádří se až poté, co si přečte rozhodnutí úřadu. Redakce iDNES.cz proto v pátek požádala o vyjádření i vydavatelství, to dosud na dotazy nereagovalo.

Danuše Nerudová se stala hlavní tváří lednového vydání časopisu. „Máme měsíc na to, abychom ke skutečné změně přesvědčili co nejvíce lidí. Proto se Vogue CS rozhodla Danuši Nerudovou podpořit na všech svých platformách,“ zdůvodnila šéfredaktorka časopisu Andrea Běhounková v polovině prosince rozhodnutí věnovat číslo právě kandidátce Nerudové.

Fotografická reportáž, která je obsahem čísla, však na rozdíl od instagramového příspěvku přestupkem není. To pro iDNES.cz v pátek potvrdil i předseda úřadu Sivera.

„Pokud vydavatel časopisu podpořil konkrétní kandidátku na funkci prezidenta a zároveň deklaroval, že tento projekt byl realizován samotnou redakcí bez zásahu kandidátky a jejího týmu, takže nelze hovořit o PR článku, za který se poskytuje úplata, potom se v daném případě jedná o naplnění ústavně zakotveného práva na svobodu projevu, do něhož úřadu nepřísluší zasahovat,“ vysvětlil v lednu Kousal.

Problematické nejsou ani instagramové příspěvky, které ukazují zákulisí focení s Nerudovou. Jde o propagaci lednového čísla časopisu, dodal tehdy úřad.

X X X

V Praze první banka stolice v Česku? Fekální dárci musí splnit náročné podmínky

V pražské Thomayerově nemocnici vznikne letos v létě zcela první banka lidské stolice v Česku. Ponese název Restore-Restart. Darované vzorky bude nemocnice ukládat do speciálních mrazicích boxů a přístup k nim nabídne i dalším zdravotnickým zařízením. Stolice je zatím určena pouze pacientům s vážným onemocněním tlustého střeva.

Vznik banky umožní lékařům hlavně rychlou dostupnost zdravé stolice. V minulosti se při fekální mikrobiální terapii, tedy transplantaci stolice, musel shánět zdravý dárce, ten navíc musel procházet náročným vyšetřením, což celý proces léčby nemocného pacienta velice zdrželo.

Často se také navíc stalo, že ochotný dárce nakonec nebyl vhodný. Kritéria výběru jsou velmi přísná.

Právě tyto faktory banka stolice podchytí a lékařům bude nabízet prověřené vzorky, navíc na míru konkrétním pacientům. Pacienti, kteří zákrok potřebují, jsou většinou senioři, často po opakované léčbě antibiotiky.

 „Fekální transplantace se pak provádí na pracovištích, kam jsou pacienti odesláni. To je velmi nekomfortní,“ vysvětlil vedoucí Centra výživy ve Fakultní Thomayerově nemocnici a přednosta tamní Interní kliniky 3. LF UK a FTN Pavel Kohout.

Sada vzorků uložená v boxu pod teplotou minus 80 stupňů Celsia

Lékaři budou stolici v krčské nemocnici skladovat ve speciálních boxech při teplotě minus 80 stupňů Celsia.

„Po třech měsících dárce znovu vyšetříme, tomu se říká karantenizace, aby bylo zajištěno, že střevní mikrobiota, která se využije k léčbě, bude zdravá,“ vysvětlil internista 3. LF UK a FTN Jiří Vejmelka.

Podání přímo konečníkem

Transplantace bude využívána u lidí, kteří onemocní klostridiovou kolitidou – nepříjemnými průjmy, které vyvolávají bakterie Clostridioides difficile. Ty se vyskytují přirozeně v tlustém střevě člověka, a to asi u 5-10 % populace.

Jakmile u těchto lidí dojde k oslabení střevního mikrobiomu, což se stává nejčastěji po léčbě některými antibiotiky, bakterie se začnou množit a člověk začne trpět průjmem. Odborníci v této souvislosti také hovoří o postantibiotickém průjmu.

Klostridiová kolitida – průběh a diagnóza onemocnění

Navenek se klostridie projevuje v první fázi jako obyčejný průjem, dochází k velké ztrátě tekutin. K dalším příznakům se ovšem přidává porušení sliznice střeva, riziko krvácení, riziko protržení střeva a zánětu pobřišnice. Dále vznikají vředy, může docházet až k paralýze střeva a celkové intoxikaci organismu.

Diagnóza se provádí stanovením toxinů, protože střeva mohou být často osídlena netoxigenními formami klostridií, a tak by test na přítomnost bakterie nebyl dostatečně průkazný. K diagnostice se využívá nejběžněji test ELISA. Testy se provádějí vždy třikrát po sobě, většinou po 48 hodinách. Bakterie má někdy schopnost se tzv. „schovat“ a při jednom negativním testu ještě nemusí být záruka, že nejsou ve střevě přítomny její toxiny.

„Lékař, který bude mít pacienta s tímto onemocněním, se nám ozve, my mu poskytneme tuto bezpečnou stolici. On si ji pak v ambulanci podle instrukcí rozmrazí a aplikuje,“ doplnil Pavel Kohout.

Samotná aplikace zdravé stolice není podle lékařů problematická. „Může se podávat malým klysmatem do konečníku nebo zavedenou sondičkou do tenkého střeva,“ vysvětlil přednosta interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice.

 Efekt je vidět do několika dnů. Účinnost metody je podle lékařů víc než 80 procent. Služba bude pro pacienty zpoplatněna, výše částky je zatím v jednání.

Služba by měla nemocnicím i pacientům ušetřit čas i peníze. „Pacient nebude muset být v nemocnici ani o den déle, než bude nutné,“ doplnil vedoucí Centra výživy ve Fakultní Thomayerově nemocnici.

Množství pacientů narůstá

Jednou za rok probíhá tzv. klostridiový den, na kterém se schází všichni odborníci na tuto problematiku z pražských nemocnic a řeší nejen rozšíření bakterie mezi pacienty, ale i zkušenosti s léčbou i diagnostikou.

„Každopádně tato bakterie je neskutečný predátor, jehož množství narůstá,“ zmínil Pavel Kohout. „Jeho bakterie dokážou být i dva roky někde v prachu. Poté, když se dostane do těla člověka, probudí se, a pokud má pacient oslabenou střevní mikrobiotu, způsobí komplikace, které mohou vést až ke smrti,“ dodal.

Podle Pavla Kohouta tento problém narůstá celosvětově, a i proto je banka jedním z řešení.

Onemocnění se může navíc vrátit opakovaně. Pokud pacient jednu klostridiovou kolitidu prodělá, ve druhé fázi má pravděpodobnost 20 až 30 procent, že se nakazí. Pokud se bakterie vrátí opět, riziko třetí ataky je již 50 procent.

V ČR banka stolice novinkou, ve světě již funguje běžně.

Transplantace stolice riziko návratu bakterie výrazně snižuje.

Podle lékařů je při léčbě důležitá také změna životosprávy, udržení optimální tělesné hmotnosti, psychohygiena, vyloučení nezdravých potravin a vyvarování se návykových látek včetně kouření. Zásadní je rovněž správné a bezpečné užívání antibiotik, která mohou k rozvratu mikrobioty přispět.

V současnosti lékaři v Česku ročně provedou zhruba 600 transplantací stolice. Povolena je jen u klostridiové střevní infekce. U dalších nemocí je to zatím ve fázi testování.

Přísný výběr dárců

Dárce stolice momentálně Thomayerova nemocnice shání. „Na dárce stolice jsou pokládány vyšší nároky než třeba na dárce krve,“ popsal přednosta Interní kliniky 3. LF UK a FTN.

Ideální dárce by dle lékařů měl být zdravý, měl by se zdravě stravovat a alespoň půl roku by neměl užívat antibiotika.

„Takových lidí je málo. Dokonce jsem slyšel hlášku, že je snazší se dostat na Oxford než být dárcem stolice. Pro potenciální dárce to tedy může být i obrovská výzva,“ dodal s úsměvem přednosta interní kliniky Pavel Kohout.

Dobrovolníci se mohou hlásit na webových stránkách dárcovství stolice. Po vyplnění formuláře se nemocnice každému ozve. Dobrovolníky následně čeká vyšetření, kde proběhne stěr stolice. Samotný vzorek si každý donese z domova. Každý podstoupí také odběr krve a rozhovor s lékařem, který by měl podchytit možná rizika.

X X X

Tchajwanci obžalovali exposlance a bývalého admirála ze špionáže pro Čínu

Tchajwanská prokuratura obžalovala bývalého poslance a admirála ve výslužbě ze špionáže pro Čínu, podle ní organizovali schůzky mezi bývalými vysokými představiteli tchajwanské armády a čínskou rozvědkou. Muži mezi lety 2013 a 2018 podle obžaloby zajistili 13 cest do pevninské Číny pro 48 bývalých tchajwanských důstojníků

Admirálovi ve výslužbě Sia Fu-siangovi a bývalému poslanci Luo Č’-mingovi za opoziční stranu Kuomintang hrozí v případě odsouzení až pět let vězení. Podle obžaloby spolupracovali s čínskými organizacemi, které usilují o sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou.

Peking Tchaj-wan považuje za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchajwanští důstojníci, kteří se cest do Číny zúčastnili, jsou ve vyšetřování vedeni pouze jako svědci. Prokuratura uvedla, že nemá dostatek důkazů o tom, že pro Čínu sbírali informace.

Z dodávání informací čínské rozvědce Tchaj-wan v minulosti obvinil několik dalších vysoce postavených členů své armády. „Vyzýváme vojenské důstojníky ve výslužbě, aby byli obezřetní ohledně nepřiměřených odměn, když se účastní akcí v Číně, aby se vyhnuli tomu, že padnou do pastí Pekingu,“ uvedla tchajwanská prokuratura.

Peking a Tchaj-pej se podle stanice BBC vzájemně špionážně sledují od konce občanské války v roce 1949, kdy začal Tchaj-wan fungovat de facto nezávisle. Ostrov má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Peking ostatní země upozorňuje, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

X X  X

Pozor na léčbu obezity v Turecku, může způsobit botulismus, varuje ústav Čechy

Státní zdravotní ústav varuje před možným rizikem onemocnění botulismem po léčbě obezity injekcemi botulotoxinu do žaludku. Případy se v nedávné době objevily v Turecku, ale také sousedním Německu či Rakousku. Botulismus se u těchto pacientů projevuje potížemi s dýcháním.

Do 10. března zaznamenaly evropské úřady 12 případů v Německu a po jednom v Rakousku a Švýcarsku. Dalších více než 50 lidí onemocnělo přímo v Turecku, podle šetření epidemiologů většina navštívila soukromou nemocnici v Istanbulu a tři v Izmiru. Podle úřadů není jasné, zda problémy souvisí s postupy v konkrétních nemocnicích nebo podávaným přípravkem, který není pro tento typ léčby schválený.

„Závažnost příznaků se u pacientů různila od mírných až po těžké. Několik případů muselo být vzhledem k svému klinickému stavu hospitalizováno, řada z nich na jednotkách intenzivní péče, a podstoupilo léčbu botulinovým antitoxinem,“ uvedli odborníci ze Státního zdravotního ústavu.

 Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí občany EU vyzývá, aby tento druh léčby obezity v Turecku nepodstupovali. Pokud ho někdo z Česka mezi letošním 22. únorem a 1. březnem podstoupil, měl by svůj zdravotní stav konzultovat s lékařem. „Zejména pokud pociťuje příznaky, jako je slabost, potíže s dýcháním nebo polykáním,“ doplnili.

Podle odborníků navíc není prokázáno, že injekce botulotoxinu do žaludku jako léčba obezity fungují. „Literární rešerše dostupných publikovaných článků z roku 2017 uzavírá, že v současné době neexistuje přesvědčivá evidence trvalého úbytku hmotnosti po použití endoskopické injekce,“ uvedli.

Botulismus, kterým více než 60 osob po terapii v Turecku onemocnělo, je vážná neuroparalytická choroba způsobená botulotoxinem, látkou produkovanou bakterií Clostridium botulinum. Může se vyskytovat v různých formách podle způsobu nákazy. Po konzumaci nakaženého jídla mohou spory vyklíčit ve střevě, kde produkují toxin. Léčí se podáním antitoxinu, uzdravení může trvat měsíce a někdy je potřeba i umělá plicní ventilace.

V Česku je tento typ nákazy vzácný, od roku 2008 do roku 2022 se objevilo 11 případů. Dva loňské z nakažené paštiky.

Zdravotní problémy mohou podle odborníků nastat i po úmyslné inhalaci nebo injekčním podání. „Intoxikace se může objevit u jedinců, kteří dostávají injekce botulotoxinu pro kosmetické účely, například pro vrásky na obličeji, nebo z terapeutických důvodů,“ uvedl ústav. Toxicita po kosmetickém ošetření se může projevit rozmazaným viděním, poklesem očních víček, potížemi s polykáním nebo suchem v ústech, terapeutická podání zejména vyšší dávky mohou způsobit potíže s dýcháním.

Podezření na botulismus po injekcích botulotoxinu do žaludku, které měly způsobit hubnutí, se objevily už v roce 2019 v Egyptě. Zdravotní potíže měli také pacienti v dalších zemích po nelicencovaném nebo padělaném přípravku.

X X X

TECHNOTRASA ZABODOVALA V PRESTIŽNÍ CELOREPUBLIKOVÉ SOUTĚŽI

TECHNOTRASA je v rámci republiky nejlepším počinem v kategorii Turistický produkt. Rozhodli o tom odborníci v rámci soutěže Velká cena cestovního ruchu 2022/2023. Celorepubliková soutěž Hospodářské komory ČR zviditelňuje výjimečné projekty v oblasti cestovního ruchu a upozorňuje na atraktivní novinky.

„Moc mě těší, že ocenění získala právě Technotrasa. Je to unikátní propojení technických památek, které jinde v tuzemsku turisté nenajdou. Technotrasa je virtuální stezka, která staví na historii našeho regionu. Ten je s průmyslem neodmyslitelně spjatý. Lidé se tak mohou seznámit s neopakovatelným geniem loci technických památek i míst, která průmyslem stále žijí,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška a připomněl, že Technotrasa už toto ocenění získala i v roce 2020.

Odborníci posuzovali v kategorii Turistický produkt nápaditost a kreativitu, využití infrastruktury cestovního ruchu a například i propojení několika služeb či provozovatelů. Výsledky 16. ročníku Velké ceny cestovního ruchu se vyhlašovaly v rámci mezinárodního veletrhu cestovního ruchu Holiday World a Fóra cestovního ruchu agentury CzechTourism a Institutu turismu.

Technotrasa aktuálně propojuje celkem 36 technických památek z různých odvětví. Lidé mohou navštívit například Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice, Dolní oblast Vítkovice, Weisshuhnův kanál, Osoblažskou úzkokolejku, mlýny v Poodří i Opavském Slezsku, ale i místa spojená s hornictvím, těžbou břidlice nebo textilním průmyslem. „Jsem pyšný, že Technotrasa uspěla v celorepublikové konkurenci. Ocenění potvrzuje, že náš region má turistům co nabídnout. Zajímavá je podle mě komplexnost Technotrasy. Propojuje hodně známé i méně známé subjekty a díky Technotrase ukazujeme, že místa lákající k návštěvě jsou tady napříč celým krajem. Když k nám přijede člověk z Polska nebo Prahy, zamíří do Dolních Vítkovic, kde narazí na Technotrasu a zjistí, že kromě Světa techniky je tady řada dalších míst, která stojí za to navštívit. Letos jsme zmodernizovali web technotrasa.cz, takže pro návštěvníky jsou tipy na výlet za industriálními krásami kraje přehlednější,“ uvedl jednatel MS Tourismu Petr Koudela s tím, že na stejném půdorysu jako je Technotrasa vznikl i projekt Pojez. „Tam stejným způsobem propojujeme to nejlepší z oblasti gastra a lidé tak mohou zavítat do osvědčených podniků v kraji a jejich návštěvu spojit se zajímavými výlety. Stejně jako v loňském roce pořádáme i gastrofestivaly pro veřejnost. Takzvané Pojez festy mohou lidé navštívit 13.5. v Dolních Vítkovicích, 12.8. v Karlově studánce nebo 9.9. na Ostravici.“

Kraj památky zapojené do Technotrasy každoročně podporuje. Letos mezi atraktivity, které uspěly v dotačním programu, rozdělí 3 miliony korun. S Technotrasou bude v nadcházející sezóně spojeno i mnoho akcí pro rodiny s dětmi. „Už teď všechny zveme na Den s Technotrasou, který bude součástí květnového Pojez festu. I letos nás čeká i oblíbené Fajne léto. Jedná se o víkendové dny plné soutěží a zábavy vždy na vybraných místech Technotrasy. Na léto jich plánujeme celkem deset, takže stále platí, že v Moravskoslezském kraji mají lidé nesčetně možností, jak se s rodinami či přáteli bavit,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Fond malých projektů česko-rakouské spolupráce 2014–2020 bilancuje

Fond malých projektů (FMP) v rámci programu Evropské unie Interreg, který byl zaměřen na spolupráci komunit z Česka a Rakouska v různých oblastech, již může bilancovat. Byly podpořeny aktivity typu people-to-people spojené se setkáváním, kulturními slavnostmi, tradicemi, vzděláváním, exkurzemi, sportovními turnaji, ale také zaměřené na dopravu, ekologii nebo univerzitní spolupráci.

„V rámci programu Interreg se Fond malých projektů stal osvědčeným nástrojem, jenž umožňuje rozvíjet a podporovat spolupráci mezi institucemi, organizacemi a obcemi na obou stranách hranice. Je to dlouhodobě jeden z nejpřístupnějších fondů z hlediska obtížnosti získání finančních prostředků EU, jsou to otevřené dveře do světa spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem sloužící také k odbourávání bariér mezi lidmi žijícími v příhraničí,“ vyzdvihuje přednosti fondu Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana pro regionální rozvoj.

Na Vysočině, která je součástí programového území, bylo mezi roky 2018–2022 podpořeno a realizováno 61 projektů za téměř 770 tisíc Euro. Nejaktivnějším příjemcem na Vysočině byla Agentura Free Time Jemnice, která v oblasti aktivit pro děti uskutečnila 5 projektů. Vyznavačům aktivního pohybu zase dělala radost Tělovýchovná jednota Podyjí Černíč, která připravila 4 projekty. Mezi aktivní žadatele patřilo rovněž město Žďár nad Sázavou a spolek Zámek a klášter Žďár. Město se zapojilo do 4 projektů a spolek do dalších 3. Z toho je patrné, že i oblasti, které jsou v Kraji Vysočina geograficky vzdálenější od hranice s Rakouskem, mohou být pro přeshraniční spolupráci atraktivní.

Projekty podpořily širokou škálu aktivit v různých oblastech, od spolupráce sportovních klubů přes pořádání hudebních festivalů a kulturních a řemeslných akcí, pohádkových a vzdělávacích aktivit pro děti až po přeshraniční přenos know-how na téma průmysl 4.0. či výměnu zkušeností v oblasti silničního hospodářství. Správcem FMP na Vysočině bylo Sdružení obcí Vysočiny.

x A o čem konkrétně mohou malé česko-rakouské projekty být, vypovídají některé ukázkové projekty.

Projekt zaměřený na sklářství, které má na Žďársku velkou tradici, se skládal ze sklářsko-sochařského sympozia a společné umělecké výstavy. Během sympozia vytvořili čeští a rakouští skláři a sochaři 3 díla, v nichž vynikl jak průnik mezi světem kamene a skla, tak i mezi rakouským a českým uměleckým přístupem. Ve výstavním prostoru Staré radnice a v kapli sv. Barbory ve Žďáru nad Sázavou se společně představilo na padesát výtvarných prací z dílen 6 rakouských a 14 českých umělců. Název „Průhledy“ tak odrážel nejen téma skla, ale naznačoval rovněž cestu skrz materiály, umělecké techniky, hranice a národnosti.

Cílem projektu „Vzdělávací programy o vodě a krajině“ bylo zvýšit povědomí o důležitosti vodních ekosystémů v prostředí, ve kterém žijeme, a přilákat veřejnost, aby se aktivně účastnila workshopů a výukových programů zaměřených na vodu a vodní svět. Pro tyto účely partneři projektu zrevidovali a zdokonalili výukové texty, programy a materiály a proškolili desítky pedagogů a pracovníků ekocenter formou studijních cest vedoucích na obě strany hranice. Proběhly exkurze pro české žáky do rakouského střediska Unterwasserreich a jeden pedagog byl vyslán na praxi k rakouskému partnerovi.

„Také v programovém období 2021–2027 bude fond plnit důležitou funkci a já se moc těším na další zajímavé aktivity, které obohatí život v česko-rakouském příhraničí, a všem realizátorům malých projektů bych chtěla popřát mnoho úspěchů, protože společně dokážeme více!“ uzavřela Hana Hajnová.

X X X

FILIP SALAČ JE PO ÚVODNÍM LETOŠNÍM TESTU V JEREZU SPOKOJENÝ

Tým QJMOTOR GRESINI RACING Moto2 se po tříměsíční zimní přestávce konečně vrátil na závodní trať. Filip Salač zaznamenal v Jerezu 15. místo v kombinovaných výsledcích, těsně dokázal pokořit svého týmového kolegu a zažil i drsný pád, který naštěstí odnesla jen motorka a kombinéza. Dvoudenního testu se zúčastnila většina letošních soupeřů Filipa Salače, včetně Jeremyho Alcoby, který letos pojede také v barvách týmu Gresini.

V boxu stáje Gresini Racing panovala dobrá nálada. Tým se věnoval především práci na motorce a zajíždění rychlých kol nebylo hlavní prioritou. Filip Salač nasadil během druhého dne dobré tempo a zaznamenával kvalitní časy. Na nejrychlejšího Acostu ztrácel jen 257 tisícin sekundy. „Jsem opravdu šťastný, že jsem se po velmi dlouhé zimní přestávce konečně vrátil na trať. Během dvou dnů testů jsme tvrdě pracovali, ale také jsem si užil spoustu zábavy.

Úvodní den jsme se věnovali především hledání citu při řízení motorky, což nebylo po tříměsíční pauze vůbec snadné, ale moc mě to bavilo. Druhý den se nám podařilo zajet hned v úvodu dobrý čas, ale při druhém výjezdu jsem udělal začátečnickou chybu a havaroval. Naštěstí jsem v pořádku a celý tým odvedl perfektní práci při opravě motorky. Byla skvěle připravená a mohl jsem jezdit i zbytek dne v dobrém tempu. Měkkou pneumatiku jsme nenasadili, protože máme stále na čem pracovat. Vím, že jsme ještě naplno neukázali náš potenciál, takže se těším na Portimao,“ zhodnotil první testování, při kterém najezdil 110 kol, Filip Salač #12.

Tým QJMOTOR GRESINI RACING se po ukončení testů v Jerezu přesunul s oběma jezdci do portugalského Portimaa, kde od pátku do neděle probíhá oficiální testování před úvodním podnikem letošní sezóny. Jan Koudelka, AMK

X X X

Jsem tutovej blázen, říká Šádek. Kvůli záchraně Plzně si na sebe půjčil 150 milionů

Boss fotbalové Viktorie Plzeň vsadil na taktiku „všechno, nebo nic“. Jak Adolf Šádek prozrazuje v novém dokumentu, který je především o loňské senzační cestě podceňovaného týmu do skupiny Ligy mistrů, v kritické situaci klubu na svoji osobu půjčil až 150 milionů korun. „Jsem blázen, tutovej,“ říká.

„Byl jsem mrtvej, pak polomrtvej a teď budu zase chvilku živej,“ sesumíroval Šádek na konci loňského léta uplynulé období krátce poté, co Viktoria Plzeň počtvrté v klubové historii postoupila do skupiny Ligy mistrů. Hráče brzy čekaly souboje s fotbalovými giganty – Barcelonou, Bayernem Mnichov a Interem Milán. Pro majitele a generálního ředitele ale bylo nejdůležitější, že úspěch znamenal bonus od organizace UEFA ve výši 384 milionů korun.

 Viktoria totiž balancovala na hraně krachu. Celou sezonu 2021–2022 a ještě dříve média psala o tom, jak Šádek hledá kupce, ekonomické potíže se hromadily. Za tíživých okolností ale tým výsledkově šlapal a nakonec dokázal v domácí lize k velkému překvapení vyzrát na suveréna přechozích let – Slavii Praha – a slavil mistrovský titul.

  Následovala kvalifikace v evropských pohárech. Západočeši nutně potřebovali postup do základní skupiny některé ze tří klubových soutěží, aby si sáhli na existenčně důležitou odměnu. Málokdo čekal, že by Plzeň pohádkově dokráčela přímo do nejštědřejší Ligy mistrů. A přece se tak stalo.

Nejen o tomto konkrétním úspěchu vznikla dokumentární série s názvem Zázrak ze západu. V něm Šádek přiznává, že v kritickém období si kvůli záchraně klubu vytvořil obrovský závazek. „Půjčil jsem si na záchranu Plzně na svoji osobu 100 až 150 milionů korun,“ uvádí v upoutávce na seriál. Ta končí otázkou, jestli je Šádek vlastní optikou blázen. „Tutovej,“ odpovídá.

Novinářům v pátek řekl, že i přes spásné peníze od UEFA vybojované v loňském roce stále plánuje klub v blízké budoucnosti prodat. „Plán samozřejmě platí, dělám pro to všechno. Kdyby to nedopadlo, tak bude ještě Zázrak ze Západu 2 a 3. Jsem připravený. Chci dodržet to, co jsem řekl. (…) Nepovedlo se mi majitele přivést vloni, budeme mít možnost vidět to v dokumentu, stejně jako zrození už několikátého zázraku tady. Platí to, že bych to měl rád uzavřené do 30. června,“ poznamenal.