Hrozí mu pět let. Polskému rolníkovi, který na protestní blokádu výjezdu z dálnice přijel s traktorem ozdobeným sovětskou vlajkou a proruským transparentem, hrozí až pět let vězení. V pátek to uvedla polská televize TVN 24. Muž vybízel ruského diktátora Vladimira Putina, aby zatočil s Ukrajinou, Bruselem a polskými vládci.

 Polská prokuratura zemědělce obvinila z veřejného vyzývání k rozpoutání války proti Polsku, veřejného schvalování války Ruska proti Ukrajině a veřejného propagování totalitní ideologie.

Traktor se zmíněným transparentem se objevil během úterních protestů polských rolníků proti politice Evropské unie a dovozu laciných potravin z Ukrajiny, konkrétně mezi traktory na výjezdu z dálnice A1 u slezské vsi Gorzyczki, která leží asi deset kilometrů od hranic s Českem.

Cestu tam blokovala stovka traktorů, na jednom z nich byla vlajka Sovětského svazu a transparent s nápisem: „Putine, zatoč s Ukrajinou a Bruselem a s našimi vládci.“

 Rolník Piotr G. si podle polského tisku vyslechl obvinění, odmítl však poskytnout vysvětlení. Prokuratura na něj uvalila dohled a majetkovou kauci, uvedla mluvčí prokuratury Joanna Smorczewská.

„Prokurátor usoudil, že počínání muže představuje vybízení k útočné válce a schvalování agresivní války Ruska proti Ukrajině a propagování totalitní ideologie,“ dodala mluvčí.

Transparent zabavila policie jako důkaz. Policie ujistila, že potírání zločinů z nenávisti patří mezi její současné priority a že každý pachatel takového trestného činu bude pohnán k odpovědnosti.

X x x

RVAČKA  ZEMĚDĚLCŮ  V  PAŘÍŽI  S  POLICIÍ,  POŽADUJÍ  MILIARDY  NA  VÝROBU

PREZIDENT  MACRON  JEDNAL  S  ODBORÁŘI

Nespokojení farmáři se porvali na veletrhu v Paříži s policií. Pak dorazil Macron

Desítky rozlícených francouzských zemědělců v sobotu vtrhly do areálu zemědělského veletrhu v Paříži, kam jen chvíli poté dorazil prezident Emmanuel Macron. Na místě panovala ráno napjatá atmosféra.

Macron přijel na výstavu v Porte de Versailles, aby se setkal s představiteli zemědělských odborů. Ve stejnou dobu demonstranti, někteří s píšťalkami, vrhli k hlavnímu vchodu, kde propukly střety s ochrankou.

Některým aktivistům z hlavního francouzského zemědělského svazu FNSEA, Mladých zemědělců a organizace Coordination rurale se nakonec podařilo prorazit bránu a předčasně vniknout do areálu, uvedla AFP.

Již v pátek večer několik desítek zemědělců demonstrovalo před veletržním areálem a někteří tam přenocovali. Přes den narušilo dopravu v hlavním městě asi 30 až 50 traktorů, které projížděly po pařížském městském okruhu. Poté farmáři i s traktory několik hodin setrvali u pařížské Invalidovny.

Macron se měl na úvod veletrhu zúčastnit debaty s představiteli zemědělských organizací. Svou účast ale v pátek odřekl poté, co farmáři kritizovali skutečnost, že na diskuzi obdrželi pozvánku i zástupci radikální ekologické organizace Soulèvements de la Terre (Povstání Země), a požadovali její zrušení. Místo diskuze Macron zamířil na soukromé setkání s některým odboráři před zahájením veletrhu.

Francouzští zemědělci protestují už několik týdnů proti nízkým výdělkům, silné regulaci a podle nich neférové konkurenci ze zahraničí. Nový premiér Gabriel Attal v reakci na demonstrace ohlásil nová opatření; do léta slíbil představit kompletní plán podpory zemědělství. Demonstrace to ale nepotlačilo.

X X X

 Svět si připomíná výročí války na Ukrajině, do Kyjeva se sjíždí státníci

Do Kyjeva dnes dorazili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině při příležitosti druhého výročí ruské invaze. Vrcholní politici přes noc cestovali vlakem z Polska.

 Čtveřici představitelů v ukrajinské metropoli čeká jednání se prezidentem Volodymyrem Zelenským. Společně také uctí památku padlých ukrajinských vojáků.

Návštěva má zdůraznit odhodlání Západu pomoci Ukrajině. Šéfka EK po příjezdu do Kyjeva uvedla, že přijela na oslavu mimořádného odporu ukrajinského lidu proti agresi. „Více než kdy jindy pevně stojíme při Ukrajině. Finančně, ekonomicky, vojensky, morálně. Dokud nebude země konečně svobodná,“ napsala von der Leyenová na sociální síti X.

Očekává se, že Meloniová a Trudeau podepíší se Zelenským bezpečnostní dohody, obdobné jako jsou již uzavřené dohody s Francií a Německem v hodnotě miliard dolarů. Avšak 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč) pomoci, přislíbených americkým prezidentem Joem Bidenem, blokují republikáni v Kongresu, a to vrhá velký stín na naděje Kyjeva, že vytlačí ze země větší a lépe zásobená ruská vojska, poznamenal Reuters. Zelenskyj bude dnes na dálku jednat i s vůdci skupiny vyspělých států G7, jejímiž členy jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA.

Dvouleté výročí války přichází v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku munice a kdy se ukrajinská armáda po několikaměsíčních bojích stáhla z východoukrajinské Avdijivky. Šlo o největší změnu na frontě od května 2023, kdy Rusové po dlouhých krvavých bojích dobyli Bachmut.

Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10 tisíc úmrtí civilistů a 18 500 zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude mnohem vyšší. Odhaduje se, že obě strany v bojích přišly o desítky tisíc zabitých a zmrzačených vojáků.

Zelenskyj bude dnes na dálku jednat i s vůdci skupiny vyspělých států G7, jejímiž členy jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA.

X X X

TISÍCE  DEMONSTRANTŮ  OSTRAVSKA   BOJUJÍ  ZA   LIBERTU  OSTRAVY

Nejsme pro legraci, protestovali zaměstnanci Liberty. Před hutí jich demonstrovaly tisíce

U bran hutě Liberty ve čtvrtek demonstrovalo asi dva tisíce lidí, aby dali najevo svou nespokojenost. Zaměstnancům firmy dochází trpělivost. Většina z nich je totiž už dva měsíce na nucené dovolené a provoz prakticky stojí.

„Nejsme v huti pro legraci“ či „Chceme dělat svoji práci“ – to byly jen některé z nápisů na transparentech, které na čtvrteční protestní akci přinesli zaměstnanci Liberty. Před ostravský podnik přišly tisíce zaměstnanců hutě, ale také pracovníci firem, které jsou na ni navázány. Svůj nesouhlas s odstavením huti se rozhodli dát najevo skutečně hlasitě.

 „Přicházím o práci, která je pro mě důležitá. Potřebuji z něčeho zaplatit byt, potřebuji žít,“ řekl redakci CNN Prima NEWS jeden z nespokojených zaměstnanců Liberty Ostrava. Další popsal, že se bojí o budoucnost slezského hlavního města.

 „Z Liberty bereme materiál, který živí nás, zaměstnance ve Frýdku-Místku,“ sdělil zaměstnanec společnosti Gollsteel, která s ostravskou hutí spolupracuje.

„Evropské ocelářství je na rozcestí. My chceme jeho záchranu. Ocel totiž bereme jako strategickou surovinu,“ řekl během projevu na pódiu předseda Odborových svazů KOVO Roman Ďurčo.

Na protestní akci přišli dokonce i pracovníci společnosti Tameh Czech, které Liberty aktuálně dluží dvě miliardy korun. „Samozřejmě i nám záleží na tom, aby Liberty fungovala, protože pokud bude v pořádku Liberty, doufáme, že bude fungovat i Tameh,“ prohlásil zaměstnanec energetické společnosti.

Cílem čtvrteční demonstrace bylo podle odborů hlavně upozornit na neudržitelnou situaci v ocelářství. „Je to způsobeno vysokými vstupními cenami energií. Ty mají dopad na finální cenu výrobků, které nejsou schopny konkurovat těm ze zemí mimo Evropskou unii,“ vysvětlila mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková.

„Zachování výroby v Ostravě je ekonomicky důležité nejenom pro tento region, ale vůbec pro bezpečnost celé Evropy,“ dodal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Podobné protesty ve čtvrtek probíhaly také v dalších továrnách Liberty, konkrétně v Polsku a Belgii.

X X X

JAK  BUDE  NÁKLADNÉ  ROZJETÍ  VÝROBY?

Rozjet pece v Liberty bude drahé. Příští týden se bude řešit, jestli je to reálné, říká ekonomická analytička

Před podnikem Liberty Ostrava se ve čtvrtek sešlo na tisíc lidí, kteří žádali zachování výroby. Firma má dluhy, většina zaměstnanců je od konce prosince doma a předložený restrukturalizační plán firmy už je zastaralý. „Za týden se bude projednávat, jestli už společnost není v úpadku. Jestli je ještě reálné, že strukturalizace může být úspěšná,“ říká ekonomická analytička Jana Klímová v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu Dvojka.

Liberty Ostrava dluží svému dodavateli energií, firmě Tameh Czech, zhruba dvě miliardy korun. Firma Tameh patří společnosti ArcelorMittal, které před rokem 2019 patřily i ocelárny Liberty. „A právě tam začala situace, která vyústila až k dnešním problémům, vysvětluje analytička.

„Když společnost britského podnikatele Sanjeeva Gupty kupovala ocelárny, tak je koupila bez elektrárny. Společnost Mittal si elektrárnu nechala a dnes ji vlastní napůl ještě s polskou firmou, i když se objevily informace, že polská společnost by mohla svůj podíl prodat právě skupině Mittal,“ upozorňuje na složitý kontext a spory Klímová.

„Dnes tedy konkurenční ocelářská skupina ArcelorMittal spoluvlastní elektrárnu, která je naprosto klíčová pro chod celé Liberty,“ shrnuje.

Spolupráce fungovala až do loňského roku, tedy čtyři roky. Pak začaly růst ceny energií, ceny uhlí a obecně ceny vstupů.

„Liberty se začala dostávat do ekonomických potíží a přestala v polovině roku platit. A tak vznikl dluh dvě miliardy korun. Až společnost Tameh koncem roku ohlásila, že sama na sebe podala insolvenční návrh. Zastavily se dodávky energií a tím i chod celé továrny,“ přibližuje ekonomická analytička.

Náročný rozjezd?

Především se v Liberty koncem roku zastavila prvovýroba, tedy výroba oceli. „Neběží žádné vysoké pece. Koksárenská baterie se zastavila. To jsou ty největší problémy,“ říká Jana Klímová.

Rozjet znovu tyto pece bude podle ní velmi náročné. „Bude to stát opravdu velké peníze. Musíte dopředu nakoupit suroviny. A jenom samotné rozjíždění továrny bude podle znalců trvat třeba jeden až dva měsíce, než se znovu obnoví základní výroba,“ připomíná analytička.

V plánu je také restrukturalizace podniku. „Firma Liberty poté, co byly vypnuty dodávky energií, požádala soud o ochranu před věřiteli. Takže od prosince do března má schválené moratorium na splácení dluhů,“ pokračuje Klímová.

Za tři měsíce tak měla Liberty zpracovat a předložit věřitelům plán, kde ukáže, jakým způsobem chce splatit dluhy a pokračovat dál. Prvotní plán firma nabídla už koncem roku.

Stojí v něm, že se Liberty chce zaměřit na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, jako je výroba určitých druhů trubek, svodidel nebo tyčí. Naopak odstoupit hodlá od výroby válcovaného drátu.

„Jenže problém je, že plán počítal s tím, že už v lednu fabrika zase pojede a všechno už bude vyřešené. A že v březnu už bude podnik v zisku a začne vydělávat. Teď jsme ale na konci února a podnik pořád stojí,“ dokládá Klímová.

Restrukturalizační správce Liberty proto požádal minulý týden soud, aby svolal schůzi. Termín připadl na 28. února. „Bude se projednávat, jestli už společnost není v úpadku. Jestli je ještě reálné, že strukturalizace může být úspěšná,“ dodává Jana Klímová.

X X X

FIALA   ROZVRACÍ   EVROPU,  SVĚT, ODBORNÍKY

PO  OSVOBOZENÍ  ČR,  SR  STALINEM  RUSKO  UŽ  EEXISTUJE?

A  CO  LEVNÁ  ROPA  Z  RUSKA  PŔES  NÉMECKO  A  SLOVENSKO?

URAN,  METRO  V  PRAZE,  DALŠÍ  POMOC?

A  CO  FAŠISTÉ  HITLERA  NA  UKRAJINĚ  A  FIALA  S  PAVLEM  SE TÍM  NEZABÝVAJÍ.  JAK  DLOUHO  JEŠTĚ?

Jandejsek: Prokremelská síla? Lži, které mě uráží, válku odsuzuji. Vysvětlil „dopis Rusku“

Že jsme prokremelská síla? Lži, které mě urážejí. Již velice intenzivně pracujeme s právníky. Jsem člověk, který má negativní vztah k Rusku. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl Zdeněk Jandejsek, bývalý prezident Agrární komory ČR. Ohradil se tak proti výroku premiéra Petra Fialy (ODS), který prohlásil, že demonstraci zemědělců v Praze svolali příznivci Ruska, mezi něž zařadil i Jandejska. Ten zdůraznil, že byl na akci mluvčím. Mimo jiné vysvětlil, jak je to s dopisem, v němž měl údajně ruské ambasádě po začátku války na Ukrajině nabízet spolupráci.

Premiér Petr Fiala (ODS) se od protestu zemědělců distancoval s odůvodněním, že ho údajně měli svolat příznivci Ruska. Jandejsek v pořadu K věci zdůraznil, že má prostředky, jak toto tvrzení vyvrátit. „Velice intenzivně pracujeme s právníky a nebude to trvat mnoho dní, kdy budou připraveny věci, které budou řešit lži, které mě urážejí. Jsem člověk, který má k Rusku negativní vztah. Komunisty jsem byl perzekuován, ve 34 letech jsem z nich měl infarkt,“ vzpomínal pro CNN Prima NEWS.

 Celý spor se točí kolem dopisu, který měl Jandejsek před dvěma lety, týden po invazi na Ukrajinu, poslat – i mimo jiné podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) – ruské ambasádě. Údajně v něm nabízel jistou spolupráci. To bývalý prezident Agrární komory ČR vyvracel.

 „Než začala invaze, tak jsem vystoupil proti růstu cen potravin. Několik týdnů po invazi mi volali kriminalisté z Policie ČR, že mají dopis psaný azbukou, který šel na velvyslanectví Ruska. Ptali se mě, zda jsem ho psal. Řekl jsem, že nemám ani stroj, a ať se podívají na podpis, který je na dopisu. Nabídl jsem jim, aby klidně přijeli a podívali se, jak se podepisuji. Následně jsem je požádal, aby našli podvodníka, který ho napsal,“ líčil Jandejsek.

 O údajném strůjci dopisu má jasno. „Samozřejmě to byl někdo z vlády, která nastoupila, nebo z jejích spolupracovníků. Nemohu ale na nikoho ukázat, protože nevím na koho,“ tvrdil. Motivem podle něj mělo být, že tvrdě vystupuje proti vládě Petra Fialy.

Jandejsek dodal, že policie měla celou záležitost odložit, neboť dopis nenašla. „Byl sebrán z policie. Šlo o to mě dehonestovat, aby ukázali, že s tím mám něco společného. Samozřejmě jsem to předal právníkům a pracuje se na tom,“ pokračoval. Den před druhým výročím války na Ukrajině podotkl, že ruskou invazi odsuzuje a dodal, že by se Ukrajincům mělo dále pomáhat – skrze prostředky, které půjdou přímo potřebným.

X X X

LIDÉ,  FIRMY  V  ČR  ŽIVOŘÍ,  BEZ  PENĚZ,  NEMAJÍ  NA  HOSPODAŘENÍ

KAŽDÝ  NEMÁ  MĚSIČNĚ  PŘES  256  TISÍC,  JAKO  FIALA,  PEKAROVÁ,  VYSTRĆIL

Z čeho to zaplatíme, zoufají si lidé. Brněnské Vinohrady zdražují nájemné o 130 procent

Obyvatelé jednoho z největších brněnských sídlišť se bouří proti skokovému zvýšení nájemného. To současné patří k nejnižším ve městě, některým domácnostem letos stoupne o bezmála 130 procent. Radnice městské části Brno-Vinohrady chce tímto způsobem získat více peněz na opravy bytových domů.

Přes 35 let žije Jana Knyblová se svým manželem v třípokojovém bytě v jednom z paneláků na brněnských Vinohradech. I ona citelně pocítí razantní navýšení obecního nájmu. „Jsem v důchodu, manžel půjde za chvilku také, tak je to moc. Předchozí starosta sliboval, že se nájmy zvedat nebudou, také se nezvedaly. Je to velký skok. Kdyby to udělali třeba na dvakrát, ale když to najednou zvednou o pět tisíc, tak je to moc,“ popisovala pro CNN Prima NEWS.

 Radnice spravuje tisíc osmdesát jedna bytů. V sedmi stech z nich stále platí lidé mnohem nižší nájemné než ostatní. Pro příklad – v panelovém bytě 3+1 dosud nájemce platí 3 800 korun. Po zdražení už ale bude mít nájemné o čtyři tisícovky vyšší.

Jak vypadá pro srovnání výše nájemného v podobném bytu v jiných částech Brna? Třeba v Židenicích platí domácnost za třípokojový byt přes devět tisíc měsíčně, v brněnské Bystrci kolem 8 350 korun. „Fond je zanedbaný. Stav domů je špatný a není kde vzít na opravy,“ vysvětlovala starostka městské části Brno-Vinohrady Jitka Ivičičová (KDU-ČSL).

Řada obyvatel už teď přiznává, že nebude mít zvýšený nájem z čeho zaplatit. Někteří tak budou žádat o příspěvek na bydlení, jiní chtějí, aby částku určil soud. „Soud by pochopitelně byl vázán  zákonnými limity. To znamená jednou za tři roky o třicet procent nad tu původní hranici, maximálně do výše nájemného obvyklého v daném čase a místě,“ popsal advokát Jan Tryzna.

 Způsob, jakým radnice oznámila zdražení nájmů, se nelíbí některým lidem ani opozici. Podle ní samospráva nebere ohled na obyvatele, kteří si brali spotřebitelské úvěry na zhodnocení svých bytů. „Neprošlo to zastupitelstvem, nekomunikovali to na komisi, dozvěděl jsem se to na internetu, kde mi lidé psali, že mají tento problém,“ uvedl opoziční zastupitel Radek Sedláček (SPD). Vedení samosprávy si ale za svými kroky stojí a chce je obyvatelům vysvětlit na společném setkání na začátku března.

X X X

Možnost odstoupení Ruska od Smlouvy 2+4 o sjednocení Německa?

Několik ruských politiků se zmínilo o možnosti vypovědět Smlouvu dva plus čtyři, která upravuje sjednocení Německa. Důvodem je to, že německé vlády opakovaně porušovaly ustanovení smlouvy. Problémem se ve svém článku zabývá německý analytik Thomas Röper, který se věnuje tématům (geo)politiky a ekonomiky a zejména vztahům Německa s Ruskem.

V svém článku  uvádí, že „Smlouva dva plus čtyři je základem pro znovusjednocení Německa. Smlouva, která se skládá pouze z deseti bodů, stanovila některá pravidla, která by sjednocené Německo mělo v budoucnu dodržovat. Německo se například zřeklo bývalých východních území, stanovilo maximální pracovní sílu pro Bundeswehr a také se zdrželo nákupu zbraní hromadného ničení. Smlouva byla uzavřena mezi Spolkovou republikou a NDR na jedné straně a vítěznými mocnostmi USA, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií na straně druhé.“

Porušení Smlouvy dva plus čtyři

Jednotlivé německé federální vlády však ustanovení smlouvy podle Röpera opakovaně porušovaly. Například článek 2 Smlouvy dva plus čtyři zní:

„Vlády Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky opakují svá prohlášení, že z německé půdy vzejde pouze mír. Podle ústavy sjednoceného Německa jsou akce, které   jsou prováděny se záměrem narušit mírové soužití národů, zejména při přípravě na vedení útočné války, protiústavní a trestné. „Vlády Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky prohlašují, že sjednocené Německo nikdy nepoužije žádnou ze svých zbraní, ledaže by to bylo v souladu s jeho  Ústavou a Chartou Organizace spojených národů.“

Válka NATO proti Jugoslávii v roce 1999, které se Německo zúčastnilo, byla nepochybně porušením Charty OSN, protože podle Charty OSN smí být vojenská síla proti jinému státu použita pouze v sebeobraně v případě napadení, resp. se svolením Rady bezpečnosti OSN. Jugoslávie však nezaútočila na žádný jiný stát (a už vůbec ne na stát NATO) a Rada bezpečnosti OSN nepovolila útočnou válku NATO proti Jugoslávii. Sám tehdejší kancléř Schröder po letech otevřeně přiznal, že tím porušil mezinárodní právo.

Röper připomíná, že  Německo také porušilo smlouvu dva plus čtyři v souvislosti s Minskými dohodami. Jak jinak hodnotit  Merkelové přiznání, že nikdy nechtěla naplnit Minskou dohodu, ale chtěla jen získat čas na vyzbrojení Ukrajiny pro válku proti Rusku? A to s prohlášením ve smlouvě dva plus čtyři, že „z německé půdy vzejde jen mír“?

Porušení preambule

Takové smlouvy mají preambule, tedy jakési předmluvy, které nejsou součástí smlouvy, ale jsou důležité jako projev vůle pro výklad textu smlouvy. Například preambule Smlouvy dva plus čtyři uvádí:

„ODHODLANÍ vzít v úvahu bezpečnostní zájmy všech, PŘESVĚDČENI o nutnosti konečně překonat rozdíly a dále rozvíjet spolupráci v Evropě“

Problém je, že Německo je jedním ze států, které ignorují bezpečnostní zájmy Ruska, hodnotí Röper. „Nikdy mě neunavuje poukazovat na to, že nejdůležitějším důvodem ruské vojenské intervence na Ukrajině bylo odhodlání Západu – podporované Německem – zatáhnout Ukrajinu do NATO. Rusko cítí, že jeho bezpečnost je tím ohrožena natolik, že nevidělo žádný jiný způsob, než  použít sílu k zabránění vstupu Ukrajiny do NATO.“

Pokud by se Německo chovalo v souladu s preambulí Smlouvy dva plus čtyři a zohlednilo bezpečnostní zájmy Ruska tím, že by bránilo ohrožujícímu vstupu Ukrajiny do NATO, k eskalaci občanské války na Ukrajině v únoru 2022 nedošlo.

A co víc: Německá spolková vláda dnes prohlašuje, že o bezpečnostním pořádku v Evropě se musí jednat bez Ruska. To je také jasné porušení smlouvy, protože to znamená, že Německo chce vytvořit bezpečnost proti Rusku namísto vytváření společné bezpečnosti na evropském kontinentu. Jak je to slučitelné s odhodláním oznámeným ve Smlouvě dva plus čtyři „vzít v úvahu bezpečnostní zájmy všech“ – včetně Ruska?

NATO si sice může říkat obranná aliance, svět ho ale  po útocích NATO na Jugoslávii, Libyi a další země vnímá jako útočnou alianci. Jedno mu ale nelze upřít: NATO je vojenský blok. A když se vojenský blok rozšíří, znepokojí tím  své sousedy.

Z toho plyne další otázka: Jak se rozšiřování NATO, které vytvořilo rozpory, protože ostatní země v něm vidí ohrožení svých bezpečnostních zájmů (které Německo chtělo vzít v úvahu), zapadá do tvrzení, že Německo chce „konečně překonat  rozdíly a rozvíjet spolupráci v Evropě?“

Německé vlády také tento bod preambule porušily a zejména současná vláda tento bod pošlapává.

Kdo požaduje ukončení smlouvy?

Jury Hempel, šéf Krymskoněmecké komunity, byl první, kdo vyzval k ukončení Smlouvy dva plus čtyři. Hempel řekl, že smlouva „ve skutečnosti není realizována a měla by být ukončena“. Tento názor prý sdílí „celá německá komunita na poloostrově“.

V Radě federace, horní komoře ruského parlamentu, byla přijata odpovídající petice na ukončení smlouvy a má zřejmě podporu některých senátorů. Mezi nimi je i vlivný člen Rady federace Sergej Cekov, který v minulosti často působil jako neformální mluvčí většiny v horní komoře ruského parlamentu.

V Dumě se také ozvaly hlasy podporující odstoupení. Dmitri Belik, člen zahraničního výboru Dumy, řekl, že ukončení Smlouvy dva plus čtyři by bylo na místě.

Co by znamenalo ruské odstoupení?

Předně je třeba poznamenat, že Smlouva dva plus čtyři nemá výpovědní doložku. To je u mezinárodních smluv zcela běžné, ale obvykle existuje klauzule, která specifikuje, jak mají smluvní strany řešit případná porušení nebo spory. To ale ve smlouvě   také chybí.

Smlouva dva plus čtyři stanoví, že smlouva je ratifikována smluvními stranami a vstupuje v platnost „dnem uložení poslední listiny o ratifikaci nebo přijetí“.

Rusko by však mohlo ratifikaci stáhnout. Jde o kontroverzní postup podle mezinárodního práva, ale protože federální vláda smlouvu opakovaně a opakovaně porušovala, Rusko by mělo dobré argumenty, proč se již smlouvou necítí být vázáno.

O tom, jaké důsledky by to mělo, lze jen spekulovat. Teoreticky by Rusko nemohlo uznat dnešní Spolkovou republiku Německo jako stát, což by pravděpodobně znamenalo přerušení diplomatických vztahů.

Je otázkou, zda by Rusko k takovému kroku skutečně přistoupilo. Zatím se o tom mluvilo jen v ruských odborných kruzích, ale fakt, že o tom ruští senátoři a poslanci Dumy vážně diskutují, ukazuje, že německo-ruské vztahy jsou tak špatné, jako byly od navázání diplomatických vztahů mezi spolkovou zemí. Republika a Sovětský svaz nikdy nebyly.

Thomas Röper, narozen v roce 1971, zastával funkce v představenstvu a dozorčí radě ve společnostech poskytujících finanční služby ve východní Evropě a Rusku jako expert pro východní Evropu. Dnes žije ve svém adoptivním domově v Petrohradě. V Rusku žije přes 15 let a mluví plynně rusky. Těžištěm jeho mediálně kritické práce je (mediální) obraz Ruska v Německu, kritika zpravodajství západních médií obecně a témata (geo)politiky a ekonomiky.  Je autorem několika analytických publikací, aktuální texty publikuje na svém portálu Anti-Spiegel. Jan Urbach, server vasevec.cz

X X X

Německá centrální banka prodělala 21,6 miliardy eur, skoro vyčerpala rezervy

Německá a nizozemská centrální banka v pátek vykázaly za loňský rok mnohamiliardové ztráty. Očekávají další finanční potíže, což naznačuje, že v příštích letech pravděpodobně nebudou vyplácet dividendy do státní pokladny.

 Německá centrální banka loni prodělala 21,6 miliardy eur (547,6 miliardy Kč), a přišla tak o téměř všechny své rezervy. Její nizozemský protějšek vykázal ztrátu 3,5 miliardy eur. Česká národní banka (ČNB) naopak loni vykázala podle předběžných údajů zisk 55,2 miliardy korun.

Evropská centrální banka (ECB) a některé její největší národní odnože generují velké ztráty, vyčerpávají rezervy a velkou část vlastního kapitálu. Vysoké úrokové sazby je nutí vyplácet komerčním bankám miliardové úroky. Loňská ztráta ECB činila 1,3 miliardy eur po uvolnění 6,6 miliardy eur z rezerv na krytí finančních rizik. Jde o její první ztrátu za téměř 20 let.

„Finanční zátěž bude pravděpodobně přetrvávat několik let,“ uvedl prezident německé centrální banky Joachim Nagel. „Očekáváme, že (…) v letošním roce budou opět značná,“ dodal.

Německá centrální banka uvedla, že ztráta v roce 2023 smazala téměř všechny její rezervy a že část této ztráty ve výši 2,4 miliardy eur bude pokryta z rezerv. V roce 2024 německá ztráta přesáhne zbývající rezervy 0,7 miliardy eur. „Neočekáváme tedy, že bychom mohli delší dobu rozdělovat nějaký zisk,“ řekl Nagel.

Nizozemská centrální banka mezitím uvedla, že její rezervy by měly být dostatečně velké na pokrytí budoucích ztrát. „Jakmile dostatečně obnovíme naše rezervy tím, že si ponecháme zisky, obnovíme výplatu dividend nizozemskému státu,“ uvedla centrální banka.

X X X

Zvolení Paroubka šéfem ČSSD vysálo straně peníze z účtů. Zbylo pár stovek

Minulou sobotu se konal sjezd České suverenity sociální demokracie (ČSSD), kde byl do jejího čela zvolen Jiří Paroubek. Do hotelu Ambassador Zlatá Husa v centru Prahy zavítal i bývalý prezident Miloš Zeman. Jenže nová strana se téměř vydala z peněz. Nyní jí na transparentním účtu zbývá pár stovek.

 Tradiční značku ČSSD začala Česká suverenita používat poté, co bývalá nejsilnější levicová strana v zemi zjednodušila svůj název na Sociální demokracie a začala používat zkratku SOCDEM. Její šéf Michal Šmarda to označil za jednoznačné porušení ochranné známky, jeho strana podala žalobu.

Nová ČSSD si pro místo setkání minulou sobotu vybrala hotel Ambassador v Praze. Za pronájem místnosti, catering či techniku podle objednávky, kterou má redakce iDNES.cz k dispozici, zaplatila přes 243 tisíc korun. Je pravdou, že od hotelu také získala slevu zhruba 188 tisíc korun.

Fakturu uhradila Bendova firma

První místopředsedkyně České suverenity sociální demokracie Jana Volfová pro iDNES.cz uvedla, že fakturu zaplatila společnost PH-Real. „Přikládáme objednávku na zajištění akce včetně finančního rozpočtu, kterou firma zaplatila a věnovala naší straně jako nefinanční dar,“ doplnila Volfová.

Členem představenstva firmy PH-Real je Petr Benda. Společnost se podle dostupných informací zabývá pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Právě Benda byl aklamací na sjezdu zvolen do funkce místopředsedy strany, stejně jako například bývalý senátor Petr Gawlas či dosavadní statutární místopředseda strany Pavel Havránek.

Bendova společnost na transparentní účet strany poslala na začátku února 75 tisíc korun. Další částky ve výši několika tisíc poslala sama Volfová či zmíněný Havránek.

Květiny daroval Paroubek

Jenže po konaném sjezdu zbyla straně na transparentním účtu jen asi 500 korun. „Veškeré naše prostředky nebyly vynaloženy,“ hájila se Volfová. Poté doplnila, že náklady skutečně byly hrazeny z transparentního účtu.

„Na ostatní byly vyčerpány prostředky z transparentního účtu, květiny straně daroval osobně Jiří Paroubek,“ komentovala dále první místopředsedkyně.

Redakce se také dotázala, jak byla zajištěna či hrazena ochranka pro bývalého prezidenta Zemana. „Ochranku pana prezidenta poskytuje dle zákona stát, další při prezentaci byla zajištěna z řad našich členů,“ doplnila.

Další kampaně, které strana plánuje, budou podle Volfové hrazeny jako vždy z příspěvků, darů a díky osobnímu nasazení všech členů. „Se sponzory jednáme, záleží na jejich rozhodnutí. Výše příspěvků je od 0 do 1 000 korun ročně s ohledem na možnosti členů, včetně seniorů či studentů. Většina členů platí hraniční částku,“ dodala Volfová.

X x x

Bohuslav Svoboda a Alexandra Udženija slavnostně představili zrekonstruované hroby čtyř pražských primátorů na Olšanských hřbitovech

Na Olšanských hřbitovech dnes pražský primátor Bohuslav Svoboda a náměstkyně primátora Alexandra Udženija slavnostně představili čtyři nově opravené náhrobky pražských primátorů. Rekonstrukci hrobů v ceně zhruba tři miliony korun zajistila příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS).

 Rekonstrukce se týkala náhrobků primátorů Antonína Strobacha (1814–1856), Františka Dittricha (1801–1875), Emiliána Skramlíka (1834–1903) a Ferdinanda Vališe (1843–1887). Posledním dokončeným je hrob Emiliána Skramlíka ozdobený sochou Jana Křtitele od Josefa Václava Myslbeka, respektive její mistrovskou kopií. Originál je uložen v lapidáriu Národního muzea. Celkově byly na opravy hrobů vynaloženy přibližně tři miliony korun.

 „Je důležité nezapomínat na ty, jejichž rozhodnost a strategické uvažování přispěly k proměně Prahy z provinční metropole v moderní, úspěšné město. Mezi ně patří i mí předchůdci, pražští purkmistři a starostové. Těší mě, že se dnes setkáváme u skvostně opraveného hrobu jednoho z nich – Emiliána Skramlíka. Jeho jméno nám možná dnes už mnoho neříká, přesto tento muž Prahu významně posunul na cestě ke své moderní podobě,“ uvádí primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

„Pražské hřbitovy jsou místy historické paměti, piety a posledního odpočinku mnoha osobností, jejichž dílo zásadně ovlivnilo život našeho města. Jejich příběhy jsou často fascinující a i dnes z nich můžeme čerpat inspiraci pro svou každodenní práci. Jsem ráda, že jim touto formou splácíme dluh,“ dodává náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví Alexandra Udženija.

Podle ředitele Hřbitovů a pohřebních služeb hl. m. Prahy Martina Červeného patří záchrana významných hrobů a hrobů s umělecky cennými náhrobky mezi priority organizace. „Na hřbitovech v naší správě evidujeme několik set významných hrobů, které už nemají nájemce. Není ale v našich silách všechny tyto hroby udržovat a restaurovat. Proto prostřednictvím programu Adopce významných hrobů hledáme jednotlivce i organizace, jimž jejich osud není lhostejný. Adopční nájemce pak na desetileté období převezme odpovědnost za údržbu či opravu hrobu. Rostoucího zájmu veřejnosti o tyto adopce si velmi vážíme.“

Olšanské hřbitovy jsou s rozlohou přes 50 hektarů největším pražským pohřebištěm, které hlavnímu městu nepřetržitě slouží od roku 1560. Nachází se zde zhruba 25 000 hrobek, téměř 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, šest kolumbárních zdí a dvě louky rozptylu. Odhadovaný počet pohřbených na Olšanských hřbitovech je asi 2 000 000 zemřelých.  Je zde pohřbena i řada předních osobností českého veřejného života, od politiků přes filantropy, vědce, vynálezce, umělce a spisovatele.

Vít Hofmanvedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí

X X X

Zemřel Petr Moos. Bývalému ministru dopravy a pedagogovi bylo 78 let

Ve věku 78 let zemřel bývalý ministr dopravy Petr Moos. Celoživotně se věnoval dopravní problematice. V devadesátých letech se podílel na vzniku Fakulty dopravní při Českém vysokém učení technickém (ČVUT), kde byl od roku 1994 děkanem. V roce 1998 byl členem Tošovského vlády. V roce 2018 se stal členem dozorčí rady Českých drah, na funkci rezignoval o rok později kvůli zdravotním potížím.

 Informaci o úmrtí na svém webu v pátek odpoledne potvrdil Liberecký kraj. Moos byl totiž držitelem Pocty hejtmana Libereckého kraje za rok 2022 za celoživotní přínos v oblasti dopravního inženýrství a vysokoškolského vzdělávání v oboru dopravy.

„Odborná veřejnost ho po celém světě respektovala v oblasti vysokého školství či rozvoje dopravy v České republice. V Libereckém kraji dlouhodobě spolupracoval s Technickou univerzitou v Liberci. Byl vedoucím týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o další, zcela klíčový, objekt Centra urgentní medicíny,“ napsal o něm na stránkách kraje mluvčí Filip Trdla.

Petr Moos se narodil 3. února 1946 v Praze. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, konkrétně obor radiotechnika. Ve své kariéře působil na několika vysokých školách a institutech, a to i v zahraničí. Na ČVUT v roce 1993 spoluzakládal dopravní fakultu, kde v letech 1994 až 1999 a 2006 až 2011 působil jako děkan. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru elektrotechnika a sdělovací technika. V letech 1999 až 2006 byl proděkanem pro vědu a výzkum na FD ČVUT.

V roce 1998 Moos krátce působil jako ministr dopravy ve vládě Josefa Tošovského. Jeho působení v čele resortu dopravy se setkalo převážně s kladným hodnocením. Za Moosův největší úspěch bylo považováno vypracování Dopravní politiky jako prvního koncepčního materiálu v dopravě a jeho schválení vládou.

Moos byl také vedoucím týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o další, zcela klíčový, čtyřmiliardový objekt Centra urgentní medicíny. „Modernizace KNL bude na vždycky spojena s jeho působením. Jeho přínos je rozhodující. Zůstává nezapomenutelným vůdcem projektu a všech, kdo se na něm podílí. Jeho optimismus mnohokrát posílil každého, komu se v průběhu příprav nedostávalo naděje. Bude nám chybět jeho milé, uctivé jednání a vznešenost, s jakou svou vůdčí roli vykonával. Bude nám chybět upřímný, pevný stisk jeho pravice,“ uvedl na sociální síti generální ředitel nemocnice Richard Lukáš.

Moos je autorem několika knižních monografií a mnoha článků v odborném tisku. V zahraničí publikoval mimo jiné v USA, Japonsku, Španělsku či Švédsku.

V roce 2015 obdržel od prezidenta republiky Miloše Zemana medaili Za zásluhy. Byl ženatý, s manželkou Jiřinou vychoval tři děti.

X X X

BASKETBALISTA JAKUB ŠIŘINA JE SPORTOVCEM ROKU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Anketa Sportovec Moravskoslezského kraje za rok 2023 má své vítěze. Titul Sportovec roku získal kapitán basketbalového mistrovského týmu Jakub Šiřina, do síně slávy byl uveden olympijský vítěz z Nagana hokejista David Moravec. Na slavnostním galavečeru byli oceněni také další sportovci a sportovní kluby Moravskoslezského kraje.

 „Řada skvělých sportovců z našeho regionu svými mimořádnými sportovními výkony Moravskoslezský kraj reprezentuje nejen na celostátní, ale i mezinárodní úrovni. Jsou pro nás skvělou vizitkou a na náš kraj upozorňují jako na místo, ve kterém se sportu daří. Chceme proto poděkovat nejen jednotlivým sportovcům, ale i celým týmům nebo jejich trenérům. Oceňujeme také významné sportovní aktivity v kategorii Počin roku. Titul Sportovec roku 2023 získal basketbalista Jakub Šiřina, kapitán a tahoun opavského basketbalového týmu – loňského mistra Národní basketbalové ligy, který se kromě jiného na mistrovství světa 2019 v Číně se podílel na senzačním šestém místě českého týmu. O dva roky později nechyběl ani u premiérové samostatné účasti basketbalistů na Olympijských hrách v Tokiu,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška, který nad slavnostním oceňováním i letos převzal záštitu.

Do síně slávy byl uveden olympijský vítěz z Nagana hokejista David Moravec. „Moravskoslezská sportovní síň slávy je plná zvučných jmen. Jsme pyšní, že našimi rodáky jsou Jiří Raška, manželé Zátopkovi, Ivan Lendl, Taťána Netoličková nebo například Verner Lička. David Moravec bude v opravdu dobré společnosti. A to zaslouženě, kromě skvělých sportovních výsledků se po ukončení aktivní kariéry sportu nadále věnuje v pozici trenéra, působí také jako spolukomentátor hokejových zápasů v České televizi,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Anketu Sportovec Moravskoslezského kraje vyhlašuje Moravskoslezský kraj společně s partnery – Moravskoslezskou krajskou organizací České unie sportu a Všesportovním kolegiem Moravskoslezského kraje. Letos se uskutečnil už 22. ročník a slavnostní ceremoniál se za podpory města Havířova letos konal ve čtvrtek 22. února v havířovském Kulturním domě Petra Bezruče.