Nizozemská Tweede Kamer (dolní komora parlamentu) se včera postavila proti evropskému plánu na zvýšení výdajů na obranu o 800 miliard eur. Většina poslanců nepodpořila návrh na opuštění evropských rozpočtových pravidel a vydání nových evropských půjček. Plánem bylo získat 800 miliard eur dočasným pozastavením stávajících rozpočtových nařízení a vydáním nových evropských dluhopisů. Minulý týden evropští lídři, včetně nizozemského premiéra Dicka Schoofa, požadovali podrobné vysvětlení, jak bude plán realizován. Většina ve druhé komoře však hlasovala proti takovým řešením.

V jmenovitém hlasování 73 poslanců, včetně zástupců PVV (Partij voor de Vrijheid – Strana pro svobodu), BBB (BoerBurgerBeweging – Agrární a občanské hnutí) a NSC (Nieuw Social Contract – Nová společenská smlouva), hlasovalo pro zamítnutí plánu, zatímco 71 poslanců hlasovalo pro. Minulou středu byl návrh v tomto smyslu předložen během debaty s premiérem Schoofem.  Původní hlasování se konalo o den později, ale kvůli absenci jednoho poslance se hlasy rovnoměrně rozdělily, což vedlo k opakování hlasování v úterý.

Pieter Omtzigt z Národní bezpečnostní rady návrh podpořil a řekl, že je „zásadně“ proti vydání eurobondů a uvolnění rozpočtových předpisů EU. Pouze Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) podpořila postoj premiéra Schoofa, server vasevec.cz

X X X

 ŽALOBA  U  ÚSTAVNÍHO  SOUDU  NĚMECKA

Obrali Spojenectví Sahry Wagenknechtové o hlasy?

 Zástupci německé strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové podali žalobu u Spolkového ústavního soudu požadující souhlas s přepočítáním hlasů voličů ve volbách do Spolkového sněmu. V rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung to oznámila zakladatelka a spolupředsedkyně strany Sarah Wagenknechtová.

Stížnost potvrdil i Ústavní soud v Karlsruhe s tím, že společnou žalobu podala sama Wagenknechtová, spolupředseda strany Amir Mohamed Ali , dva členové   strany  a dva voliči. Podle informací strany je během týdne plánováno podaní dalších žalob, aby se zvýšil tlak na soud.

Podle aktuálních výsledků voleb do německého parlamentu  získalo Spojenectví Sahry Wagenknechtové   asi 4,972 procenta a  od překonání pětiprocentní hranice, jejíž překročení je podmínkou vstupu do  Spolkového sněmu, ho dělilo jen asi 13 435 hlasů. Je třeba poznamenat, že od zveřejnění výsledků bylo v několika volebních místnostech provedeno přepočítávání hlasů, které odhalilo případy nesprávného rozdělení hlasů.

„Mluvíme o několika tisících hlasů Spojenectví Sahry Wagenknechtové, které byly zřejmě nesprávně započítány ve prospěch jiných stran nebo prohlášeny za neplatné. Úcta k voličům vyžaduje pečlivou kontrolu a nápravu případných chyb. To je možné pouze v případě, že se provede přepočítání v celé zemi předtím, než bude stanoven oficiální konečný výsledek, uvedla  Wagenknechtová.

Vstup  další opoziční strany do parlamentu by   mohl ovlivnit současnou konfiguraci sil ve Spolkovém sněmu   a zejména zpochybnit většinu Křesťanskodemokratické unie/Křesťanskosociální unie (CDU/CSU) a Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). CDU/CSU a SPD, které na konci minulého týdne uzavřely předběžné rozhovory o sestavení koalice, by případně musely   hledat třetího partnera.

Oficiální konečné výsledky voleb mají být potvrzeny Federální volební komisí do 20. března, server vasevec.cz

X X X

  V Rumunsku hledají cestu proti vládní totalitě

 George Simion a Anamaria Gavrilăová budou kandidovat v prezidentských volbách v Rumunsku. Dnes to jako představitelé Aliance pro sjednocení Rumunů (AUR) a Strany mladých lidí (POT) oznámili po konzultacích s bývalým kandidátem Călinem Georgescuem, jehož registraci o den dříve zablokovala Ústřední volební komise a Ústavní soud, který toto rozhodnutí potvrdil.

Pokud obě kandidatury schválí Ústřední volební předsednictvo, jeden z nich podle obou kandidátů svou kandidaturu stáhne. Kdo to bude, neupřesnili. Zároveň zdůraznili, že současnou volební komisi nepovažují za ústavní a demokratickou strukturu.

„Musíme se vrátit do normálního života a uspořádat druhé kolo.“ Poté, co se my, předsedové dvou suverénních stran, setkáme s panem Călinem Georgescuem, vám budeme moci říci, jaký je plán. S jeho souhlasem podnikneme nezbytné kroky vpřed,“ řekl Simion.

Gavrilăová ze své strany apelovala na Georgescovy voliče, kteří vedli v prvním kole prezidentských voleb, které byly v roce 2024 zrušeny: „Potřebujeme, abyste byli s námi.“

„Musíme dát tomuto suverénnímu hnutí každou šanci. Buďte s námi, bez vás to nezvládneme. Jednoduše reprezentujeme to, co jste, a žijete. Půjdeme až do konce, jak jsme vám, rumunskému lidu, slíbili,“ řekla Gavrilăová.

Uzávěrka přihlášek je 15. března. Do té doby musí každý z nich nasbírat 200 tisíc podpisů.

Připomeňme, že 11. března Ústavní soud Rumunska potvrdil rozhodnutí Ústředního volebního úřadu odmítnout kandidaturu Călina Georgesca kvůli jeho „antidemokratickým a extremistickým postojům“. Bukurešť a Brusel ve skutečnosti vyděsila skutečnost, že prezidentem Rumunska by se mohl stát suverénní politik, který otevřeně kritizuje NATO, EU a vojenskou pomoc Ukrajině. Za tuto pozici byl označen za „agenta Moskvy“ a bylo zahájeno několik trestních případů za „ohrožení národní bezpečnosti“.

Diana Sosoacă , vůdkyně rumunské opoziční strany SOS Romania , která loni také nesměla kandidovat ve volbách,  po znemožnění kandidatury  Georgesca napsala otevřený dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi , v němž prohlásila „praktické zrušení demokracie v Rumunsku“ a varovala před důsledky pro EU a NATO, server vasevec.cz

X X X

Ukrajinci se stáhli ze Sudži, ukazují mapy. ‚Kyjev se snaží šetřit životy vojáků,‘ řekl Zelenskyj

Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Uvedly to ve středu agentury Reuters a Unian. Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian.

 Boje na okrajích města podle DeepState pokračují, napsala později agentura Reuters a dodala, že mapa nepředstavuje oficiální dokument. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu v souvislosti se situací v Kurské oblasti řekl, že ukrajinské velení se snaží maximálně šetřit životy vojáků.

„Naše vojska v Kurské oblasti plní své úkoly. Rusové se jednoznačně snaží vyvíjet maximální tlak na naše jednotky. Vojenské velení dělá to, co musí, a šetří co nejvíce životů našich vojáků,“ řekl Zelenskyj novinářům podle agentury Unian.

Projekt DeepState dříve uvedl, že ruské síly vstoupily do východní části města Sudža. Ruská státní agentura TASS dokonce tvrdí, že vstoupily do centra města. Kyjev ruský postup zatím nepotvrdil. Ruská vojska osvobodila dalších pět osad v Kurské oblasti, uvedlo ve středu ruské ministerstvo obrany. Ale přímo o městě Sudža se v přehledu situace na bojišti nezmínilo.

Rusové se snaží proniknout do Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby mohli obklíčit ukrajinské jednotky v sousední Kurské oblasti, uvedl ve středu mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko podle agentury Ukrinform.

Malou část Kurské oblasti ovládají od léta ukrajinští vojáci, kteří ale v posledních dnech ustupují ruským jednotkám. Během poslední ofenzivy ruská vojska osvobodila dvanáct obcí a více než 100 kilometrů čtverečních, informovalo v úterý ruské ministerstvo obrany. Jde o asi čtvrtinu území, které ukrajinské síly podle ruského velení donedávna v Kurské oblasti ovládaly.

Ukrajina doufala, že kontrolu nad malou částí Kurské oblasti využije jako vyjednávací kartu v případě mírových jednání.

Čtyři civilisté byli zabiti a další dva byli zraněni při ukrajinském útoku na mlýn v Kurské oblasti. Uvedl to ve středu na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Chinštejn. Zabiti byli podle gubernátora tři muži a jedna žena, zaměstnanci velkomlýna v obci Kozyrevka. Jeden zraněný byl hospitalizován.

X X X

 Příměří je pro Rusko nepřístupné, hřímá poslanec Dumy. Podle něj by nahrálo Ukrajině

Rusko s 30denním příměřím na ukrajinské frontě souhlasit nebude, jelikož by Ukrajině umožnilo přeskupit síly, prohlásil poslanec ruské Dumy a vojenský činitel Viktor Sobolev. Dočasný klid zbraní je podle něj nepřijatelný, sdílel jeho prohlášení na síti X Anton Geraščenko, bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny. Po jednání ukrajinské a americké strany oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že země přijímá americký návrh na okamžité příměří. Na reakci Kremlu se čeká.

„Rusko nebude souhlasit s 30denním příměřím,“ prohlásil poslanec a generálporučík ruské armády Sobolev. Jeho slova sdílel na síti X Geraščenko.

 Podle Soboleva je takový návrh pro Kreml „naprosto nepřípustný“, jelikož umožní ukrajinským silám se přeskupit a doplnit zásoby.

„Jen to nahrává Ukrajině,“ prohlásil také se slovy, že tento vývoj situace Rusko „vůbec nepotřebuje“, cituje jeho slova web Censor.net.

Po jednání mezi Ukrajinci a Američany v saúdské Džiddě oznámil Zelenskyj, že Kyjev je připraven kdykoliv přistoupit na měsíční klid zbraní. „Dnes (v úterý, pozn. red.) v rozhovoru zazněl návrh z americké strany okamžitě udělat první krok a pokusit se na 30 dní nastolit úplné zastavení palby, a to nejen ohledně raket, dronů a bomb, nejen v Černém moři, ale podél celé frontové linie,“ uvedl na sociálních sítích.

Kreml nevyloučil kontakty s americkými představiteli

Šéf americké diplomacie Marco Rubio, který se jednání účastnil, oznámil, že předá Rusku návrh na prozatímní příměří. „Míč je nyní na ruské straně,“ pronesl. Kreml nevylučuje kontakty s představiteli Spojených států v následujících několika dnech. Státní agentuře TASS to poté večer řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Šéf Bílého domu Donald Trump se nechal slyšet, že chce ještě tento týden hovořit s Vladimirem Putinem. Rovněž nastínil možnost, že by mohl pozvat i Zelenského opět do Bílého domu. Poslední návštěva však skončila ostrou roztržkou.

 X X X

 Kanada vyhlásila Americe odvetná cla, zasáhnou počítače i sportovní výbavu

Kanada od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz ze Spojených států v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard Kč). Oznámil to kanadský ministr financí Dominic LeBlanc. Doplnil, že odvetná cla se budou týkat například počítačů, sportovního vybavení či výrobků z litiny.

 Kanada je největším zahraničním dodavatelem oceli a hliníku do USA a reaguje tak reaguje na 25procentní americká cla na ocel a hliník, která vstoupila v platnost v úterý.

Evropská unie už ráno oznámila, že kvůli těmto clům zavede od dubna protiopatření týkající se amerického zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč).

V úterý americký prezident Donald Trump oznámil, že v případě Kanady se rozhodl cla na dovoz oceli a hliníku zdvojnásobit na 50 procent. Reagoval tak na pondělní rozhodnutí vlády nejlidnatější kanadské provincie Ontario zavést 25procentní přirážku k ceně elektřiny vyvážené do USA. Premiér Ontaria Doug Ford ale přirážku pozastavil a Trump ještě v úterý zdvojnásobení cla odvolal.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že na plánované schůzce s Fordem bude usilovat o zmírnění napětí mezi USA a Kanadou. Dodal nicméně, že s obchodními rozhovory na celostátní úrovni hodlá počkat, až se funkce kanadského premiéra plně ujme Mark Carney. Ten byl v neděli zvolen nástupcem současného premiéra Justina Trudeaua v čele Liberální strany.

Celní válka se bude nejspíš stupňovat

Překotné kroky prezidenta Trumpa dávají podle analytiků tušit, že celní válka bude ještě dál eskalovat. Zavádění cel přitom nepomůže ani jedné ze stran, neboť hrozí růst inflace a zpomalení hospodářského růstu. Největší riziko podle ekonomů cla představují pro malé otevřené ekonomiky, mezi které se řadí i Česká republika.

„V případě zavedení cel ve výši 20 procent a výše by téměř jistě došlo k poklesu českého vývozu do USA, protože by exportéři nebyli schopni takto vysokou celní sazbu kompenzovat vlastním snížením marží a byli by v USA méně konkurenceschopní,“ řekl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Špatnou zprávu by pro tuzemskou ekonomiku představovala hlavně cla na dovoz automobilů, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

„Česko v Evropě patří mezi exportně a průmyslově nejvíce orientované země, což dále podtrhuje jeho zranitelnost vůči dění v zahraničí. Průmyslu, který je v tuzemské ekonomice silně zastoupen, se nedaří již nyní, když čelí vysokým cenám energií, nedostatkové a dražší pracovní síle a zejména pak poklesu poptávky po průmyslovém zboží,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek poukázal na to, že dopad cel na ocel a hliník nebude vzhledem k velikosti českého exportu této komodity výrazný. „Nepřímým důsledkem cel však může být snaha zahraničních výrobců tlačit více své produkce do Evropy, což by mělo negativní vliv na unijní producenty, kteří na rozdíl třeba od asijských výrobců platí drahé energie, nakupují emisní povolenky, vyplňují hromady papírů a ještě jsou tlačeni do nákladného ‚ozeleňování‘ výroby. S takovým handicapem se firmy mimo EU vyrovnávat nemusí,“ dodal.

 X X X

 Žádné připojení k USA, rozhodli jasně Gróňané ve volbách. Trumpova slova ovlivnila účast

Gróňané odvolili v předčasných parlamentních volbách. Vyhrála je opozice. Nejsilnější stranou jsou nově Demokraté, kteří prosazují pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Zájem o volby tam vyšponoval i americký prezident Donald Trump, který opakovaně projevil úmysl získat Grónsko jako součást USA. Připojení k USA však Gróňané podle výsledku voleb odmítli.

Na největším ostrově světa je rozhodnuto. Hrálo se převážně o nezávislost na Dánsku, tu hlásají všechny velké strany. Vyhrála ale ta, která volí cestu pomalou – Demokraté. Naopak myšlenka připojení k USA propadla. Strana Qulleq získala jen 1 procento, asi 300 hlasů.

 Ale i tak americký prezident volby ovlivnil. Výroky Donalda Trumpa zvedly Gróňany ze židlí. Volební účast byla rekordní. K volbám dorazilo téměř 71 procent lidí. „Nemáme rádi Trumpa ani to, co Američané dělají v jiných částech světa,“ řekl redakci CNN Prima NEWS jeden z oslovených obyvatel grónské metropole Nuuk.

 „Z výsledků byli mnozí překvapeni. Dosud měli Demokraté v parlamentu pouhá tři křesla,“ popsala přímo z Grónska reportérka CNN Prima NEWS Kristýna Vedralová. Inatsisartut, jak se parlament v grónštině nazývá, má celkem 31 křesel.

Gróňané si uvědomují, že spolu s Dánskem mají i členství v EU a NATO. Vítězní Demokraté proto říkají, že než se ostrov pomalu osamostatní, musí se vzchopit ekonomicky. Dánsko teď platí asi polovinu ostrovního rozpočtu.

Zcela jiná volební kultura

Předseda vítězné strany chce jednat se všemi. I se stranou Naleraq, která skončila na druhém místě a slavila nejbouřlivěji. Ta razí cestu rychlé nezávislosti i bližších vztahů s USA. „Víte, nebudu komentovat vše negativní, co Trump řekl, ale jestli chce v Grónsku investovat, je tu určitě vítán,“ sdělil redakci Kuno Fencker, politik strany Naleraq.

 Nezávislost pomalá nebo rychlá je i tak otázkou několika let. „Přístup Dánska je pragmatický, snaží se posilovat autonomii Grónska, ale snaží se jej udržet. Kdyby Dánsko o ostrov přišlo, jeho území by se zmenšilo o celých 97 procent,“ řekl CNN Prima NEWS politický geograf z Ostravské univerzity Adam Kočí. Gróňané by nejprve museli vypsat referendum. Dánsko už slíbilo výsledky respektovat.

Vedralová uvedla, že obyvatelé ostrova volby prožívají zcela jinak, než jak je zvykem v Česku. „Krásně to bylo vidět u volební místnosti v Nuuku, kde každá politická strana měla svůj stánek, rozdávalo se jídlo, popíjelo se, politici se bavili s voliči a panovala tam dobrá nálada. Zkrátka Gróňané to berou jako příležitost setkat se s přáteli, rodinou nebo lidmi ze sousedství,“ sdělila reportérka CNN Prima NEWS.

 Gróňané odvolili v předčasných parlamentních volbách. Vyhrála je opozice. Nejsilnější stranou jsou nově Demokraté, kteří prosazují pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Zájem o volby tam vyšponoval i americký prezident Donald Trump, který opakovaně projevil úmysl získat Grónsko jako součást USA. Připojení k USA však Gróňané podle výsledku voleb odmítli.

Na největším ostrově světa je rozhodnuto. Hrálo se převážně o nezávislost na Dánsku, tu hlásají všechny velké strany. Vyhrála ale ta, která volí cestu pomalou – Demokraté. Naopak myšlenka připojení k USA propadla. Strana Qulleq získala jen 1 procento, asi 300 hlasů.

 Ale i tak americký prezident volby ovlivnil. Výroky Donalda Trumpa zvedly Gróňany ze židlí. Volební účast byla rekordní. K volbám dorazilo téměř 71 procent lidí. „Nemáme rádi Trumpa ani to, co Američané dělají v jiných částech světa,“ řekl redakci CNN Prima NEWS jeden z oslovených obyvatel grónské metropole Nuuk.

„Z výsledků byli mnozí překvapeni. Dosud měli Demokraté v parlamentu pouhá tři křesla,“ popsala přímo z Grónska reportérka CNN Prima NEWS Kristýna Vedralová. Inatsisartut, jak se parlament v grónštině nazývá, má celkem 31 křesel.

Gróňané si uvědomují, že spolu s Dánskem mají i členství v EU a NATO. Vítězní Demokraté proto říkají, že než se ostrov pomalu osamostatní, musí se vzchopit ekonomicky. Dánsko teď platí asi polovinu ostrovního rozpočtu.

Zcela jiná volební kultura

Předseda vítězné strany chce jednat se všemi. I se stranou Naleraq, která skončila na druhém místě a slavila nejbouřlivěji. Ta razí cestu rychlé nezávislosti i bližších vztahů s USA. „Víte, nebudu komentovat vše negativní, co Trump řekl, ale jestli chce v Grónsku investovat, je tu určitě vítán,“ sdělil redakci Kuno Fencker, politik strany Naleraq.

Nezávislost pomalá nebo rychlá je i tak otázkou několika let. „Přístup Dánska je pragmatický, snaží se posilovat autonomii Grónska, ale snaží se jej udržet. Kdyby Dánsko o ostrov přišlo, jeho území by se zmenšilo o celých 97 procent,“ řekl CNN Prima NEWS politický geograf z Ostravské univerzity Adam Kočí. Gróňané by nejprve museli vypsat referendum. Dánsko už slíbilo výsledky respektovat.

Vedralová uvedla, že obyvatelé ostrova volby prožívají zcela jinak, než jak je zvykem v Česku. „Krásně to bylo vidět u volební místnosti v Nuuku, kde každá politická strana měla svůj stánek, rozdávalo se jídlo, popíjelo se, politici se bavili s voliči a panovala tam dobrá nálada. Zkrátka Gróňané to berou jako příležitost setkat se s přáteli, rodinou nebo lidmi ze sousedství,“ sdělila reportérka CNN Prima NEWS.

X X X

 Česku chybí zapracovat 8 směrnic EU. Kvůli zpoždění dostalo i pokutu a čelí desítkám řízení, u kterých již uplynula transpoziční lhůta, chybělo České republice ke konci listopadu loňského roku převést do českého právního řádu. Šlo třeba o pravidla pro uznávání kvalifikací ze zahraničí nebo směrnice NIS2, která zavádí minimální standardy pro kybernetickou bezpečnost. Celkem musí Česko přijmout ještě sedmačtyřicet právních předpisů, aby dostálo svým závazkům. Podíl netransponovaných směrnic se pohybuje pod jedním procentem.

Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2024, které se ve středu věnovali senátoři z Ústavně-právního výboru, se zabývá obdobím od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024.

K tomuto období evidovalo Česko osm směrnic, kterým již uplynula transpoziční lhůta. Z toho šest směrnic bylo transponováno částečně. Dvě z nich připadají Ministerstvu průmyslu a obchodu a dvě Ministerstvu životního prostředí, po jednom pak Ministerstvu financí, Ministerstvu školství, Ministerstvu vnitra a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tři z nich musí teprve předložit vláda, čtyři nyní projednává Poslanecká sněmovna a jednu Senát. Za nedodržení lhůt Česku hrozí v krajním případě i vysoké pokuty. Nyní musíme zaplatit 2,3 milionu eur (57,6 milionu Kč) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Minulý týden o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko.

„Spolu s dalšími třemi zeměmi jsme byli jediní, komu se podařilo snížit transpoziční deficit,“ řekl senátorům zástupce Úřadu vlády, ředitel odboru kompatibility Dušan Uher. „To se projevilo i v počtu řízení pro porušení smlouvy,“ doplnil.

 Jde třeba o směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnici o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, směrnici o podpoře energie z obnovitelných zdrojů, směrnici o uznávání odborných kvalifikací nebo směrnici NIS2, která se týká minimálních standardů pro kybernetickou bezpečnost.

Podle senátora Jana Holáska, který je v Senátu zpravodajem zprávy, je situace uspokojivá. „Podařilo se nám snížit deficit transponování směrnic do českého právního řádu,“ řekl. Jeho podíl nyní činí 0,7 procenta, přičemž hodnota nižší než jedno procento je podle senátora obecně považovaná Evropskou komisí za uspokojivou.

V současnosti chybí Česku přijmout celkem 47 právních předpisů, lhůta pro transpozici většiny z nich však ještě neuplynula.

Kromě směrnic potřebuje Česko přijmout také třiatřicet legislativ, kterými implementuje nařízení EU. U těch však neexistuje transpoziční lhůta, protože nařízení zpravidla začnou platit krátce po přijetí a mají přímou platnost.

Třiapadesát probíhajících řízení, dva rozsudky

Pokud jde o řízení kvůli neplnění závazků vůči EU, bylo celkově k 30. listopadu 2024 vedeno proti České republice 53 řízení, což je o 6 méně než předchozím roce. V rámci systému EU Pilot, což je relativně neformální řízení, které slouží k objasnění nesouladu, šlo o 14 řízení, což je oproti roku 2023 o čtyři méně.

K podání žaloby ze strany Komise vůči Česku došlo v jednom případě, a to kvůli chybné transpozici směrnice o posuzování přiměřenosti profesních zákonů. V jednom případě došlo k doručení žaloby ministerstvu spravedlnosti. Ta se týká směrnice o evropském zatýkacím rozkazu, kdy Česko podle Komise nesprávně převedlo pravidla pro výslechy podezřelých. V případu týkajícím se ochrany oznamovatelů Komise řízení ukončila.

Ve dvou případech týkajících se České republiky pak došlo k vynesení rozsudku Soudním dvorem Evropské unie, a to jednou kvůli legislativě týkající se odborných kvalifikací, jednou kvůli pravidlům pro členství v politických stranách. Pokud jde o první z jmenovaných, Uher uvedl, že Soud z velké části Komisi nevyhověl. „Ve zbytku bodů obžaloby jsou již kroky v legislativním procesu,“ řekl.

V druhém z případů porušuje Česko podle Komise unijní právo tím, že lidem bez českého občanství zakazuje členství v politických stranách. „Byli jsme odsouzeni, předpokládám, že ministerstvo vnitra zareaguje,“ řekl Uher.

Karolína Novotná, ceskajustice.cz

 X X X

 Slovenský ústavní soud pozastavil zpoplatnění informací, které poskytují úřady

Sněmovna hlasy vládních poslanců umožnila úřadům požadovat úhradu nákladů, jež jim vzniknou při mimořádně rozsáhlém vyhledávání požadovaných informací Foto: Pixabay

Slovenský ústavní soud pozastavil účinnost části zákona o svobodném přístupu k informacím, na jejímž základě úřady a další instituce v zemi mohly od letošního března zpoplatnit některé informace o své činnosti. O případné protiústavnosti namítaných ustanovení novely uvedeného zákona soud rozhodně později; podnět k jejímu přezkoumaní podali opoziční poslanci a veřejný ochránce práv.

Sněmovna hlasy vládních poslanců umožnila úřadům požadovat úhradu nákladů, jež jim vzniknou při mimořádně rozsáhlém vyhledávání požadovaných informací. Ty by pak žadateli poskytly až po příslušné platbě.

Toto nové ustanovení dříve kritizoval také slovenský prezident Peter Pellegrini, sněmovna jeho veto novely zákona ale prolomila. Několik nevládních organizací zase tvrdilo, že změna ztíží přístup aktivních občanů a novinářů k informacím od státu.

„Vláda Roberta Fica chce co nejvíce tajit, jak (nešikovně) a škodlivě spravuje stát, a k tomuto účelu má sloužit i novela, jejíž účinnost ústavní soud pozastavil. Jsem ráda, že se nám v této chvíli podařilo zastavit další omezování práv lidí na přístup k informacím a zachovat právo na veřejnou kontrolu spravování státu,“ uvedla poslankyně opozičního hnutí Progresivní Slovensko Lucia Plaváková.

Rozhodnutí ústavního soudu uvítal také slovenský ombudsman Róbert Dobrovodský, označil ho za dobrou zprávu pro demokracii a právní stát.

Novelu zákona v uvedené záležitosti předložili poslanci, kteří se do sněmovny dostali na kandidátní listině nyní nejmenší vládní strany SNS. Krok zdůvodnili tím, že takzvané povinné osoby jsou zahlcovány častými a nadměrnými požadavky na poskytnutí informací.

V Česku zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje požadovat od žadatele úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, ceskajustice.cz

X X X

 Akcie na vrcholu a svět v chaosu. Kde hledat bezpečí a výnosy?

„Investoři se po mimořádně úspěšné dekádě dostávají do bodu, kdy musí přijmout fakt, že jednoduché časy jsou pryč a nový svět vyžaduje aktivnější a chytřejší správu portfolia,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

 Americká ekonomika se sice postupně normalizuje po pandemických výkyvech, ale tento proces zatím není u konce, a ještě může být plný negativních překvapení. Podle nové analýzy gigantického hedge fondu Raye Dalia – Bridgewater Associates, se americké hospodářství nachází ve fázi, kdy růst i inflace sice klesají k přijatelným hodnotám, ale stále jsou na horní hranici toho, co by centrální banka považovala za ideální. To znamená, že Federální rezervní systém (Fed) nemá důvod k výraznějšímu uvolňování měnové politiky, a naopak se trh připravuje na delší období vyšších úrokových sazeb. Podle našeho názoru podobný jev budeme moci pozorovat i v Evropě poté, co Německo v tomto týdnu razantně otočilo a zvolilo cestu vyššího dluhu v dalších letech.

 To se projevuje i na trzích, investoři znovu navyšují svá inflační očekávání a také snižují sázky na brzké snižování sazeb Fedu. Výsledkem je růst výnosů na dlouhodobých dluhopisech a celkově opatrnější přístup k rizikovým aktivům. Na druhou stranu, tento proces je zdravý, jde o postupné srovnání tržního ocenění s realitou, což vytváří stabilnější základ pro dlouhodobě příznivý vývoj. Zajímavé je, že současná ekonomická síla USA není tažena typickým úvěrovým cyklem. Domácnosti i firmy se financují spíš z vlastních příjmů a vládního dluhu než z nových soukromých půjček. To znamená, že ani vyšší sazby na trhu nezpůsobují prudký propad spotřeby nebo investic. Toto je klíčové a díky tomu se USA daří vyhnout recesi i navzdory přísné měnové politice.

 Extrémní koncentrace a nové výzvy pro investory

Je za současných podmínek důležité položit si otázku, jak by se měli investoři připravit na budoucnost, která nebude zdaleka tak přímočará jako posledních 15 let. Připomeňme si, že právě období 2010 až 2024 bylo pro americké akcie vůbec nejziskovější v historii. Průměrný roční výnos amerických akcií překonal 12 %, což je výrazně nad dlouhodobým historickým průměrem. Tato mimořádná výkonnost však vedla k tomu, že dnes mají domácnosti v USA rekordní podíl svých úspor právě v akciích podle Bridgewater, a to i vyšší než na vrcholu internetové bubliny v roce 2000.

 Tento extrémní optimismus má ale své nevýhody. Valuace amerických akcií jsou vysoko, což znamená, že jakékoliv další zisky budou muset být „vydřené“ nečekaně dobrými hospodářskými výsledky firem. Zároveň svět už není tak přívětivý jako před dekádou. Globalizace zpomaluje, geopolitická rizika stoupají a centrální banky nyní nemají prostor pro masivní stimuly.

 Jak si poradit s novou realitou?

Klíčem k úspěchu je diverzifikace napříč zeměmi ale i aktivy a příprava na různé možné varianty vývoje. To znamená držet nejen akcie, ale také: Dluhopisy, které chrání při zpomalení ekonomického růstu. Inflačně indexované dluhopisy, které chrání při růstu inflace. Komodity, včetně zlata, které jsou pojistkou proti geopolitickým šokům. Geografická diverzifikace, která umožní využít odlišné ekonomické cykly v různých regionech.

 Smyslem takové diverzifikace je vytvořit portfolio, které si udrží stabilní výkonnost napříč různými ekonomickými prostředími, ať už jde o růst, recesi, inflaci nebo deflaci. Nejde o defenzivní strategii, ale o chytrou rovnováhu mezi rizikem a výnosem. Správnou diverzifikací portfolia totiž lze dosáhnout podstatné redukce rizika, a to s minimálním vlivem na potenciální zisk.

 Co z toho plyne?

Pro běžného investora je naše sdělení jednoznačně nepodceňovat rizika, která přicházejí po dlouhém období prosperity. Sázka na pokračující růst amerických akcií je dnes mnohem riskantnější než kdy dřív i když se to tak přes veškerý optimismus nemusí zdát. To nutně neznamená, že by se měli investoři akcií zbavit, ale měli by přemýšlet o doplnění portfolia o aktiva, která historicky k nim fungují jako protiváha (dluhopisy, zlato, případně nemovitosti). Samotnému akciovému portfoliu, které je dnes pro většinu investorů silně koncentrované v USA tak silně prospěje diverzifikace, například do Evropy, nebo Asie, kde jsou politické výhledy čím dál optimističtější.

 Důležité je také sledovat globální vývoj, zejména v geopolitice a regulaci. Vítězové příští dekády nemusí být nutně ti samí jako vítězové té minulé. Svět se mění a s ním i investiční příležitosti. Klíčem je příprava na různé varianty vývoje a nespoléhat se pouze na jeden scénář jen proto, že to tak poslední dekádu fungovalo. Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

X X X

 Do krajských silnic Pardubicka letos půjdou skoro 2,3 miliardy korun

 Opravy, rekonstrukce i stavba nového mostu v Řečanech nad Labem. Do zlepšení silniční infrastruktury v Pardubickém kraji letos půjde z různých zdrojů částka téměř 2,3 miliardy korun. Některé stavební práce probíhaly i v zimním období, jinde se začne, jakmile to podmínky dovolí.

 I letošní stavební sezona bude patřit k těm rekordním. Na zlepšení stavu silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Pardubického kraje, letos půjdou finanční prostředky z rozpočtu Pardubického kraje, Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) i z programu přeshraniční spolupráce Interreg.

„Do oprav krajských silnic dáváme každoročně maximum prostředků, které nám krajský rozpočet umožňuje. Snažíme se také čerpat ze všech dostupných zdrojů národní i nadnárodní úrovně. V letošním roce jsme z vlastních zdrojů vyhradili na opravy, rekonstrukce a stavby částku 653 milionů korun. Dalších 140 milionů potom investujeme do velkoplošných výsprav, které využijeme u silnic, jejichž stav nepotřebuje hloubkové opravy, ale je třeba udělat nový povrch,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Ten také připomněl, že v případě změny rozpočtového určení daní by výrazná část z nárůstu prostředků pro kraj šla právě do oprav silnic. „Pokud hovoříme o tom, že by náš kraj mohl získat přibližně 1,5 miliardy korun, tak to je pro představu přibližně 150 kilometrů opravených silnic II. třídy, pokud bychom tedy všechny prostředky alokovali do oprav. Osobně předpokládám, že bychom po změně byli schopni navýšit prostředky do oprav silnic reálně o půl miliardy korun,“ řekl hejtman.

 Staveb v zásobníku je připraveno dost

Další součástí financování je Státní fond dopravní infrastruktury. „Na stavbu dalších přivaděčů a opravy návozových tras máme zajištěny také zdroje ze SFDI. Tento fond se významně podílí například na stavbě nového mostu v Řečanech nad Labem, kde z plánované investice 236 milionů získáváme 97 milionů korun. Státní fond dopravní infrastruktury nám v minulém týdnu potvrdil další transfer pro kraje, ze kterého získáme přibližně 123 milionů korun. Jsme dobře připravení a projekty, na které se tyto zdroje dají uplatnit, zrealizujeme,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Ladislav Valtr.

Další významná částka, která zlepší stav silnic na území kraje, pochází z Ředitelství silnic a dálnic. To bude, s přispěním Pardubického kraje, opravovat celkem 15 úseků poničených při stavbě dálnice D35 v úseku Opatovice – Časy. Zlepší se tak dalších 39 kilometrů silnic. „Tady je na místě ocenit přístup a komunikaci ŘSD, které s námi stav návozových tras pravidelně řeší,“ řekl Valtr.

 První peníze do silnic z programu Interreg

Významnou položkou, která přispěje ke zlepšení stavu komunikací v regionu, jsou také dotace z Integrovaného regionálního programu a programu Interreg. „V letošním roce pro modernizaci silnice využijeme program Interreg Česko-Polsko, bude to pro úsek Jablonné nad Orlicí – Mladkov v celkové délce víc než 9,5 kilometru. Předpokládané náklady činí 189 milionů korun včetně daně. Kromě samotné silnice je součástí rekonstrukce také pět mostů, modernizace odvodnění komunikace, dopravního značení, dopravně-bezpečnostních zařízení, autobusových zastávek a ošetření silniční vegetace. Cílem je zvýšit bezpečnost všech účastníků silničního provozu,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Další silnice se modernizují s pomocí prostředků Evropské unie. Mezi takové patří například komunikace mezi Hrobicemi a Starým Hradištěm nebo z Třemošnice po hranici Pardubického kraje. Naopak projekt na úseku Jedlová – hranice kraje musel být kvůli ekologickým aktivistům odložen. V letošním roce ale proběhne soutěž na rekonstrukci průtahů obcemi Jedlová a Bystré a po vyřešení námitek se počítá s pokračováním ve zbytku komunikace.

„Bezpečnější a pohodlnější cestování po klíčových krajských komunikacích je naší prioritou. Díky evropským fondům se v posledních letech podařilo zmodernizovat mnoho kilometrů silnic a mostů druhé třídy a v tomto úsilí pokračujeme i letos. Řidiči se tak mohou těšit na bezpečné silnice, které zajistí komfortnější a plynulejší provoz pro všechny účastníky dopravy,“ sdělil první náměstek hejtmana Dušan Salfický, v jehož gesci jsou investice.

 Další zlepšení stavu silnic

Letošní sezona na krajských silnicích tak bude opět rušná. „Částka se blíží 2,3 miliardám korun, což je obrovská suma. V minulém roce byla ještě o něco vyšší, v daném období totiž byly dostavěny tři dálniční přivaděče – obchvat Dašic, obchvat Rokytna a úsek Choceň – České Libchavy. V letošním roce k tomu začne stavba dalšího, a to přeložky silnice II/322 Černá za Bory – Dašice, která bude sloužit i jako obchvat Zminného,“ informoval Valtr.

Správa a údržba silnic Pardubického kraje je na začátek stavební sezony připravená. „V této chvíli máme vysoutěženy projekty přibližně za 200 milionů korun a na další probíhají výběrová řízení. Některé projekty, jako je rekonstrukce Wonkova mostu, běžely i v zimních měsících. Před několika dny se opět mohlo začít pracovat také na mostě v Hlinsku. Další projekty budeme spouštět hned, jak se obnoví provoz obaloven,“ uvedl ředitel organizace Zdeněk Vašák s tím, že se koná celá řada koordinačních schůzek tak, aby komplikace pro řidiče byly co možná nejmenší. Sylva Drašnarová

X X X

Ocenění DofE si převzalo téměř třicet mladých lidí z Karlovarska.

 Dvacet osm mladých lidí si v Karlových Varech převzalo ocenění Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, zkráceně DofE. Program neformálního vzdělávání je určený pro lidi ve věku od 13 do 24 let. V Česku funguje od roku 1995.

Ocenění si převzali mladí lidé za bronzovou a stříbrnou úroveň. Každý účastník programu si volí dovednost, sportovní a dobrovolnickou aktivitu podle svého zájmu. Těm se pak věnuje několik měsíců. Absolvovat musí také týmovou expedici. „DofE připravuje mladé lidi na život a na práci. Aby sami zjistili, co je v životě baví, co je naplňuje, v čem jsou dobří. Aby vytrvali a nenechali se znejistět budoucností, která nemá moc jasné obrysy. Aby si našli zodpovědný a pevný vztah ke komunitě, ve které žijí, ke společnosti, kterou utváří,“ popisuje ředitelka české kanceláře Mezinárodní ceny Gabriela Drastichová.

V Karlovarském kraji bylo v loňském roce do programu zapojených celkem 167 žáků základních a středních škol. Celkem je v kraji 6 DofE center.

„Je mi velkou ctí, že mohu být u slavnostního předávání ocenění a že mohu osobně poznat všechny tyto skvělé mladé lidi. Moc bych si přála, aby v aktivitách, kterým se v rámci DofE věnovali, našli smysl a třeba se jim staly koníčkem nebo dokonce prací. Karlovarský kraj podporuje prestižní program neformálního vzdělávání a dobrovolnictví již od roku 2022. Těší mě, že pomáháme mladým lidem v jejich osobním rozvoji,“ uvedla krajská radní pro oblast vzdělávání, školství, sportu a tělovýchovy Hana Žáková.

Na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech se do DofE zapojila třeba Barbora Owczarzy. Po bronzové teď dokončila i stříbrnou úroveň. V pohybu si dala za cíl pravidelnou chůzi a cvičení v posilovně, v dovednosti pravidelně pekla dezerty pro kavárnu a v rámci dobrovolnictví chodila jednou týdně na dětské oddělení do karlovarské krajské nemocnice. „Tato zkušenost mě utvrdila v tom, že moje rozhodnutí studovat medicínu bylo to správné a že je to povolání, které mě bude v životě naplňovat,” popisuje Barbora. „Naučila jsem se, že dokážu vystoupit ze své komfortní zóny, i když to nebylo vždy jednoduché,” dodává.

Vedoucí DofE na karlovarském gymnáziu, Dana Ančincová, přiznává, že je s programem hodně práce. Vidí v něm ale smysl: „Mladí lidé se naučí pomáhat druhým, naučí se posouvat své osobní hranice. Skvělá příprava na život!”

Program Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu založil princ Philip, vévoda z Edinburghu, v roce 1956 jako podporu seberozvoje chlapců a dívek bez ohledu na jejich zázemí, fyzické schopnosti nebo dovednosti. Do Česka program přivedla golfová šampionka Luisa Abrahams. Do programu se v minulém roce v celém Česku zapojilo přes 8 800 mladých lidí ve skoro čtyřech stovkách DofE center. Na 381 DofE centrech je doprovázelo bezmála 900 dobrovolných vedoucích DofE – učitelů, preventistů, vychovatelů nebo trenérů.

X X X

V Plzni převzalo ocenění DofE téměř 20 lidí z Plzeňského kraje

 Osmnáct mladých lidí si v Plzni převzalo ocenění Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, zkráceně DofE. Program neformálního v zdělávání je určený pro lidi ve věku od 13 do 24 let. V Česku funguje od roku 1995.

X X X

Norské fondy v kraji pomáhají při transformaci dětských domovů nebo zadržování vody v krajině

Zástupci Pardubického kraje se na úvod pracovní cesty do Osla setkali s českým velvyslancem v Norsku Davidem Červenkou. Řeč byla nejen o aktuálních politických tématech, ale také o takzvaných Norských fondech, či pozici českých firem na norském trhu. Hlavním tématem cesty organizované ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR a Vězeňskou duchovenskou péčí je aplikace vybraných prvků péče o odsouzené v rámci českého vězeňství.

„Dlouhodobě se snažíme využívat pro realizaci našich záměrů všech dostupných fondů. Takzvané Norské fondy jsou jednou z možností pro celou řadu především měkkých projektů. V minulosti nám takto pomohly při zpracování transformačních plánů v rámci sociálních služeb, kde se řadíme mezi špičku v republice nebo také při implementaci Regionální strategie adaptačních opatření Pardubického kraje, což jsou projekty pro zadržování vody v krajině,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který s velvyslancem Davidem Červenkou, řešil také postavení českých firem v Norsku.  Mezi etablované společnosti se v Norsku řadí například Metrostav.

Řeč byla také o vězeňském systému, jelikož hlavním tématem pracovní cesty do Norska je implementace prvků, které umožňují lepší integraci vězňů do společnosti. „Norský vězeňský systém je oproti našemu zaměřený více na individuální přístup k vězňům, proto zde neexistují hromadné cely pro velké množství odsouzených. Jiná je také práce s těmi, kteří se chystají na návrat do společnosti, což je téma, kterému se chceme věnovat v rámci pardubické věznice,“ doplnil hejtman Netolický.

„Nejen Norsko, ale obecně severské země jsou pro nás inspirací například v rámci péče o ohrožené děti, nastavení sociálních služeb či právě pro práci s vězni, kteří se připravují na opuštění výkonu trestu. Jsem přesvědčený, že si musíme z fungujících systémů brát především příklady dobré praxe a aplikovat je v rámci našeho prostředí,“ sdělil náměstek hejtmana pro oblast sociální péče a neziskového sektoru Pavel Šotola.

FONDY EHP A NORSKA

Island, Lichtenštejnsko a Norsko se prostřednictvím Fondů EHP a Norska podílejí na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a na posilování spolupráce s evropskými státy. Finanční podpora je poskytována 15 zemím ze střední, východní a jižní Evropy. Toto opatření je zakotveno v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, která umožňuje zemím Evropského společenství volného obchodu (ESVO) – Norsku, Lichtenštejnsku a Islandu – přístup na jednotný trh EU. Fondy EHP fungují už od roku 1994, Norské fondy pak od roku 2004.
Česká republika je příjemcem finančních prostředků z těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru.

Fondy EHP a Norska kladou velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donorskými a přijímajícími státy. Tímto aspektem se odlišují od fondů EU. 

PhDr. Zuzana Nováková