… zničil Ukrajinu, tisíce mrtvých. Na poslední chvíli vedení rumunského parlamentu rozhodlo, že plánované společné setkání obou jeho komor s Volodymyrem Zelenským se neuskuteční. Původně plán parlamentu počítal se společným zasedáním v 17:00 a Zelenskyj zde měl – jak v řadě jiných parlamentů – promluvit. Administrativa rumunského prezidenta Klause Iohannise ale projev zrušila. Tento krok má zřejmě souvislost s ostrou kritikou, kterou k plánovanému projevu vyjadřovala řada poslanců, a obavami o bezpečnost.

Zejména senátorka Diana Iovanovici Șoșoacă, která obvinila Kyjev ze zatažení Rumunska do války s Ruskem a požadovala, aby Ukrajina vrátila svá historická území Rumunsku, natočila video, ve kterém uvedla, že „bude špatné, když Zelenskyj přijde do parlamentu“. „Zele, máš odvahu se mi postavit? Mám zprávu, kterou vám chci sdělit!“ – prohlásila senátorka.

„Řeknu vám, pane Iohannisi: když ho chytím v parlamentu, bude zle. Můžete shromáždit všechny bezpečnostní služby na světě. Neopovažujte se ho pustit do rumunského parlamentu. A musíme znovu vyjít do rumunských ulic a zabránit tomuto muži, arogantnímu, bezskrupulóznímu, zrádci, včetně jeho vlastní země, ve vstupu do naší země,“ napsala na sociální síti.

Lídr strany Aliance pro spojení Rumunů Jorge Simion v ironickém příspěvku na sociálních sítích poznamenal: „S bolestí v srdci oznamujeme, že statečný ukrajinský prezident Vladimir Zelinskyj dnes do rumunského parlamentu nepřijde.“ V podporujících komentářích potom zaznělo: „Ten zmetek tady nemá co dělat.“, server vasevec.cz

X X X

Americké akcie čeká technický růst do konce roku

„Ve výsledku se schází vícero argumentů, spíše technické povahy, proč by měly trhy pokračovat v růstu letos i přes to, že ekonomický fundament tento růst plně nepodporuje,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Kontext s rokem 2022

Americký akciový trh v předešlém roce zažil velkou dávku bolesti s tím, jak začaly trhy do jisté míry zaceňovat účinky zvýšených úrokových sazeb. V tomto období index S&P 500 ztratil 20 %, Nasdaq Composite 33 % a Dow Jones 9 %. Ruku v ruce ve stejném období bylo z oběhu staženo zhruba 1,7 bilionů dolarů v důsledku kvantitativního utahování americkým Fedem (Federální rezervní systém) a emise nového dluhu americkou vládou. Od počátku letošního roku, a to obzvlášť v březnu do ekonomiky začala zpátky téct likvidita, kterou uvedení vládní aktéři stahovali z oběhu. V březnu výrazněji, neboť se do toho zapojil i Fed v reakci na krachy amerických bank v čele se Silicon Valley Bank.

Zajímavostí je to, že právě v březnu začalo docházet k výraznějšímu rozdílu mezi růstem největších amerických společností, které intenzivně rostly a menšími, které buď nerostly vůbec, nebo v mnohem menší míře. Lze tedy udělat závěr, že většina nové likvidity odtekla právě do akcií 7 amerických gigantů a jenom v menší míře do zbytku trhu. To dokazuje také to, že pokud by těchto 7 firem bylo v hypotetické situaci vyloučeno z indexu S&P 500, zbylých 493 firem by od počátku roku vůbec nerostlo, dokonce by byl index v lehké ztrátě! To není známka zdravého býčího trhu. I přesto ale tento rok bude nejspíš výrazně pozitivním pro americké akciové trhy, které uzavřou s dvouciferným růstem.

Co způsobí růst akcií ve zbytku roku?

Předvídat co udělají akciové trhy je obtížné, ovšem v absenci výraznějších vnějších negativních vlivů lze snadno vytvořit argument pro růst. Tento růst bude mít především technickou povahu z následujících důvodů:

Americký dolar se obrací

Americká měna od poloviny července bez ustání posilovala až o 6 % v říjnu, především díky rostoucím výnosům na vládních dluhopisech. Nyní se tento růst obrací směrem dolů a americký dolar se tak má šanci znovu nadechnout. To je pozitivní pro akciové trhy.

Výnosy na dluhopisech si dávají pauzu

Silný růst výnosů amerických státních dluhopisů s delší splatností má velmi negativní účinek na ekonomický růst a akciové trhy. Ovšem nyní se zdá, že se růst zastavil a mohl by střednědobě konsolidovat, dokud se případně neobnoví. Tomu napomáhá i to, že členové Fedu se nyní vyslovují častěji proti zvýšení úrokových sazeb na příštím měnově politickém zasedání. Část trhu to bude vnímat jako konec monetárního utahování, já bych se takto neunáhloval. Tento vývoj je příznivý pro akcie.

Halloween effect

Statisticky robustní účinek Halloween efektu již prokázalo mnoho studií. Tyto studie ukazují, že většinu růstu na akciovém trhu lze sledovat v období listopad–květen. Ostatní měsíce jsou pak z pohledu výnosů v průměru méně zajímavé. Další měsíce by tak měly být růstové i z pohledu sezónních vlivů.

Všeobecná přeprodanost a negativní sentiment

Letošní rok učebnicově potvrdil špatnou pověst měsíců srpen a září, které jsou z pohledu sezónnosti naopak nejslabší pro akciové trhy. Spolu s rostoucími výnosy dluhopisů se tak vytvořilo velmi pesimistické prostředí, ve kterém pouze malé procento obchodovaných společností se ocitá nad svým 50denním klouzavým průměrem. Mnoho akcií zažilo výrazné poklesy, a to nevyjímaje silných společností, jako je Coca-cola (-15 %), Amazon (-13 %), McDonald’s (-14 %) atd. Sentiment je nyní negativní, a to obyčejně vytváří krátkodobý tlak na růst cen akcií v následujících týdnech.

Závěr

Ve výsledku se schází vícero argumentů pro to, proč by měly trhy pokračovat v růstu letos i přes to, že ekonomický fundament tento růst plně nepodporuje. Existují i rizika tohoto scénáře, mezi které nyní patří především nově vzniklý konflikt na blízkém východě, míra nové emise dluhu americkou vládou a události na vládní scéně Spojených států. Dle anatomie dosavadního růstu na trzích USA a ve spojitosti s makroekonomickým vývojem lze udělat úsudek, že se nejedná o zdravý růst, či nový dlouholetý býčí trh. Ing. Štěpán Křeček, MBA, Hlavní ekonom

X X X

Objem korporátních dluhopisů v červenci vzrostl, jejich průměrné výnosy a doba splatnosti se snížily

  Objem emisí korporátních dluhopisů vydaných v červenci 2023 vzrostl na 4,2 miliardy Kč, vážený průměrný výnos klesl na 8,11 % a průměrná doba splatnosti se zkrátila na 3,36 roku. Emitenti se tak připravují na očekávaný pokles úrokových sazeb a vytvářejí si prostor pro úpravu emisních podmínek podle budoucího makroekonomického vývoje. Vyplývá to z údajů srovnávače, který provozuje největší a nejlépe hodnocený dluhopisový portál v České republice Dluhopisomat.  

V červenci 2023 vydaly firmy dluhopisy za 4,2 miliardy Kč, což představuje ve srovnání s červnem (3,0 miliardy Kč) nárůst o 40 %. Ve srovnání s dubnem (necelých 8 miliard Kč) a zejména květnem (takřka 11 miliard Kč) byl ovšem objem vydaných korporátních dluhopisů výrazně nižší. Téměř 47 % připadá na malé emise s objemem do 25 miliónů Kč, velké emise s objemem nad 100 miliónů Kč tvoří 18 %. „Červencový objem emisí meziměsíčně vzrostl a pohyboval na dlouhodobém průměru,“ uvádí Vladimír Pikora, hlavní ekonom a analytik skupiny Comfort Finance Group (CFG). „Ukazuje se na druhé straně, že předchozí měsíce – duben a květen – byly z pohledu dynamiky trhu zcela výjimečné.“

Zajímavým vývojem procházejí výnosy a splatnost dluhopisů. Oba ukazatele, které donedávna rostly, změnily trend a křivka se snižuje. Průměrný vážený výnos podnikových dluhopisů, který ovlivňují zejména velké emise, činil v červenci 8,11 %, což je výrazně pod letošním průměrem (8,29 %). Výnosy mezi 8–10 % nabízí celkem 44 % emisí, zatímco výnos nad 10 % pouze 18 % emisí, většinou s menším objemem. „Trh počítá s tím, že Česká národní banka změní přístup a připravuje se na pokles úrokových sazeb,“ dodává Vladimír Pikora. „Emitenti i investoři očekávají, že úrokové sazby se nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku sníží a že tento trend bude se snižující se inflací pokračovat. Vychází proto stále více emisí, jejichž výnosy se odvíjejí od sazby 3M PRIBOR.“

Ještě výraznějším poklesem prošla v červenci průměrná doba splatnosti dluhopisů, která se z červnových 3,81 zkrátila na 3,36 roku a byla nejkratší v roce 2023 vůbec. „Uvedený ukazatel odráží zejména nejistotu trhu z dalšího ekonomického vývoje v České republice,“ uzavírá Vladimír Pikora, hlavní ekonom a analytik skupiny CFG. „Emitenti sledují, jak se makroekonomické prostředí mění a kratší dobou splatnosti si vytvářejí prostor pro změnu podmínek emisí, které budou vydávat v budoucnosti.“

O Srovnávači dluhopisů

Na srovnávači dluhopisů jsme vytvořili srovnání firemních a státních dluhopisů pomocí kalkulačky skóre rizikovosti podle Scorecardu korporátních dluhopisů vydaného Ministerstvem financí ČR. Zdrojem informací je první a největší srovnávač dluhopisů na trhu, který provozuje Dluhopisomat. Jaroslav Totušek | Account Executive, EPIC Public relations s.r.o.

X X X

BABIŠOVO  ANO  MÍSTO  STÁVKY  NA  ODSTRANĚNÍ  FIALY  PLÝTVÁ  ČASEM  V  PARLAMENTU,  NEMÁ  VĚTŠINU  HLASŮ

ČR  POTŘEBUJE  NOVÉ  ODVÁŽNÉ  POLITIKY,  JAKO  BYL  HAVEL

ANO se pokusí svrhnout Fialovu vládu. S koalicí se dohodlo na termínu mimořádné schůze

Opoziční hnutí ANO v úterý informovalo zástupce koaličních stran, že do konce týdne podá návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Mimořádná schůze Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS) se má podle dohody na grémiu dolní komory konat v úterý 17. října. Uvedl to předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, posléze to potvrdila i šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Poslanci ANO sesbírali podpisy nutné pro vyvolání hlasování minulý týden, považují za nepřijatelné, aby ministrem vnitra zůstal předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Schillerová uvedla, že ji zklamal přístup prezidenta Petra Pavla a způsob, jakým reagoval na dopis předsedy ANO a expremiéra Andreje Babiše. Odbor komunikace Hradu v pátek sdělil, že prezident nemá oficiální a věrohodné informace, které by jej vedly ke změně postoje, a nic na tom nemění ani obsah Babišova dopisu.

 „Pan prezident měl jednu z dalších možností přesvědčit veřejnost, že není prezidentem pětikoalice, ale všech, jak avizoval po svém zvolení. Místo toho ale spíše bohužel přesvědčil o opaku. Společně s premiérem Petrem Fialou přikryli celou korupční kauzu; nám opravdu nezbývá nic jiného než hlasování o nedůvěře vládě vyvolat,“ řekla Schillerová. Na sociální síti X následně uvedla, že hnutí ANO „nebude na rozdíl od prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy přihlížet prorůstání organizovaného zločinu do vlády se založenýma rukama. Vít Rakušan má pod sebou nejen policii, ale i civilní rozvědku“.

Hnutí ANO už dříve uvedlo, že hlasování vyvolá, pokud bude premiér Fiala i nadále držet Rakušana ve vládě. Fiala podle ANO dosud bagatelizoval informace o tom, že Rakušan měl šifrovaný telefon. Ministr vnitra uvedl, že telefon měl po posledních sněmovních volbách kvůli obavám z odposlechů, ale prakticky ho nevyužíval.

Zástupci koaličních stran označují avizovaný postup za legitimní, ale zbytečný s ohledem na koaliční většinu v dolní parlamentní komoře. Žádné překvapení neočekává ani Jakob. Pokusu o svržení kabinetu bude Fialova vláda čelit potřetí. Koalice má 108 poslanců, opoziční ANO a SPD dohromady 91. Nezařazeným je Ivo Vondrák, bývalý poslanec ANO.

X X X

POLSKO  BUDE  MÍT  NOVÉ  VEDENÍ  STÁTU?

Polsko před nedělními volbami

Už jen pět dnů zbývá do nedělních polských parlamentních voleb a podle posledního průzkumu společnosti IBRiS pro televizi Polsat by je měla vyhrát koalice Sjednocená pravice, ve které dominantní roli hraje strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Podle IBRiS může počítat s podporou 34,6 procenta a z toho plyne, že je zcela možné její třetí funkční období.

Druhé místo obsadila Občanská koalice včele s Donaldem Tuskem s podporou 27,9 procenta. Je třeba podotknout, že průzkum proběhl  týden po   pochodu Donalda Tuska Varšavou, na němž se podle organizátorů měl zúčastnit milion lidí, podle policie a některých zahraničních novinářů něco více než sto tisíc stoupenců opozice. Sběr dat ale předcházel pondělní televizní debatě, ve které podle většiny komentářů D. Tuska dopadl žalostně.

Na třetím pódiovém stupínku průzkum zaznamenává Levici  s podporou   11,4 procenta. Poslední parlamentní stranou by se s „bramborovou medailí“ mělo stát politické uskupení Konfederace se 7,7 procenty.

V posledních dnech zaznamenalo výrazný pokles uskupení Třetí cesta, koalice Polské lidové strany a hnutí Polsko 2050, má nyní podporu 7,6 procenta, což je nedostatečné pro překročení koaličního volebního limitu, který je osm procent.

Připomeňme, že současně s volbami se koná celostátní referendum, které se mimo jiné bude vyjadřovat k migrační politice. Jeho úspěch by znamenal jednoznačné odmítnutí záměrů Bruselu, server vasevec.cz

X X X

František Škvrnda: Nový výbuch násilia v Izraeli

Ako blesk z jasného neba vyzneli správy o tom, že Hamás ráno 7. októbra masívne zaútočil na územie Izraela. Bol za tým aj symbolický akt. 6. októbra uplynulo 50 rokov od začiatku arabsko-izraelskej vojny, ktorá sa označuje za jomkipurskú (začala počas najvýznamnejšieho židovského sviatku Jom kipur /Deň zmierenia/). V arabskom svete sa nazýva aj ramadánovou vojnou. Aj tá vojna sa začala prekvapujúcim úderom, vtedy koalície Egypta a Sýrie za podpory ďalších arabských štátov na Izrael.

Krátko o vybraných otázkach vývoja konfliktných arabsko-izraelských vzťahov

Napriek neočakávanému vzniku súčasného útoku Hamásu na Izrael ide o pokračovanie dlhých dejín násilia, ktoré často prepuká do rôzne veľkých ozbrojených podôb. Na historickom území Palestíny (aj ako súčasti dnes už nepoužívaného historického názvu Levanta, kam smerovali križiacke výpravy v 11. – 13. storočí) je veľmi ťažké hľadať po mnohých zlomoch historickú spravodlivosť. Je možná len za vzájomnej tolerancie a vzdaní sa používania násilia.

V prvej polovici minulého storočia negatívnu úlohu v regióne zohrala politika Veľkej Británie, najmä v čase tzv. Britského mandátu Palestína (1920 – 1948), ktorý sa prijal na Parížskej mierovej konferencii a schválila ho Spoločnosť národov. Predchádzala mu Balfourova deklarácia z novembra 1917. List poslal britský minister zahraničia Arthur Balfour Lionelovi Walterovi Rothschildovi, predsedovi britskej sionistickej organizácie. Súhlasil v ňom s vytvorením „židovského národného domova“ v osmanskej Palestíne pri rešpektovaní občianskych a náboženských práv nežidovského obyvateľstva v ňom. Deklarácia bola všeobecná a umožňovala rôzny výklad. Neboli by to však Briti, ktorí by neboli dali sľuby aj Arabom, aby ich podporili v boji proti Osmanskej ríši. Prispeli tým k vzniku konfliktu medzi Arabmi a Židmi. Masové prisťahovalectvo Židov najmä na úteku pred nemeckým nacizmom v 30. rokoch vyvolalo na území odmietavú reakciu Arabov, rast ich nacionalizmu a viedlo k povstaniam. Násilne sa správala aj časť Židov, ktorí vytvárali polovojenské organizácie.

Po druhej svetovej vojne židovské prisťahovalectvo pokračovalo a britská mandátna správa nedokázala riešiť problémy. Ochromil ju aj 22. júna 1946 bombový útok na hotel Kráľ David v Jeruzaleme, kde táto správa sídlila, ktorý uskutočnila militantná sionistická skupina Irgun.

V niektorých prameňoch sa hovorí o palestínskej otázke, ktorá má dve základné podoby. Prvou bolo vytvorenie židovského štátu na tomto území. Po jeho vzniku ide o vytvorenie arabského (dnes už palestínskeho) štátu na ňom.

Zásadnú zmenu znamenalo vyhlásenie Štátu Izrael 14. mája 1948 na základe rezolúcie VZ OSN č. 181 z 29. novembra 1947 (Plán OSN na rozdelenie Palestíny – podľa neho na tomto území mal vzniknúť aj arabský štát). Na druhý deň po vytvorení Izraela arabské štáty (Egypt, Irak, Libanon, Sýria, Zajordánsko), ktoré s týmto krokom nesúhlasili, napadli Izrael a začala prvá arabsko-izraelská vojna, ktorá sa skončila v júli 1949. Palestínski Arabi nazývajú 15. máj „Nakba“ (Deň katastrofy), na pamäť udalostí, ktoré viedli k masívnemu odchodu takmer 250 000 osôb v dôsledku tejto vojny. V roku 1948 bola vytvorená UNRWA (United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East – Agentúra OSN pre pomoc a prácu pre palestínskych utečencov na Blízkom východe). Dnes je vo svete 5,9 mil. palestínskych utečencov a ich potomkov, ktorí majú nárok na služby UNRWA. S ich návratom do pôvodnej vlasti sa vzhľadom na tento počet nedá reálne počítať. Ide o jeden z ťažko riešiteľných (neriešiteľných?) problémov utečencov v dnešnom svete.

Preskočíme takmer 40 rokov, ale uvedieme, že boli tri ďalšie arabsko-izraelské vojny. Druhá (nazývaná aj Suezská kríza) bola od 29. októbra do 7. novembra 1956, tretia označovaná aj ako Šesťdňová vojna trvala od 5. do 10. júna 1967 a štvrtá, už spomínaná jomkipurská vojna od 6. do 25. októbra 1973. Niektoré pramene hovoria aj o tzv. opotrebovávajúcej vojne, ktorá trvala od 21. októbra 1967 do 7. augusta 1970, v ktorej išlo len o lokálne cezhraničné incidenty a ozbrojené akcie bez väčších bojov a obsadzovania území.

Zmena arabsko-izraelského konfliktu na palestínsko-izraelský

Hoci spory medzi arabskými štátmi a Izraelom sa neskončili a trvajú doteraz, po štyroch arabsko-izraelských vojnách sa konflikt stal predovšetkým palestínsko-izraelským. V decembri 1987 vypuklo na západnom brehu Jordánu a v oblasti Gazy intifáda – ľudové povstanie Palestínčanov proti izraelskej okupácii. Skončila sa v roku 1993. Druhá intifáda sa začala v septembri 2000 a skončila sa v roku 2005. Povstanie podporovala spočiatku Organizácia pre oslobodenie Palestíny (ďalej len OOP), ale výrazne v nej narástol vplyv hnutia Hamás.

Hamás je palestínska islamistická politická strana, ktorá vznikla v roku 1987 ako odbočka egyptských Moslimských bratov. Pozostáva z dvoch častí. Prvá je politická a silne podporuje chudobných Palestínčanov najmä v Pásme Gazy. Druhou sú militantné Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma (pomenované po jednom z prvých palestínskych mučeníkov), ktoré fungujú v utajení a podnikajú útoky proti Izraelu a od roku 2001 uskutočňujú aj jeho ostreľovanie raketami. V USA, Kanade, EÚ i v niektorých ďalších štátoch sa celý Hamás považuje za teroristickú organizáciu.

OOP vyhlásila 15. novembra 1988 Palestínsku samosprávu, ktorá sa od roku 2013 oficiálne nazýva Palestínskym štátom. Parlament, prezident a vláda Palestíny sídlia v dočasnom hlavnom meste Ramalláh. Územie pozostáva z dvoch častí – západného brehu Jordánu a územia Gazy.

K 31. júlu 2019 existenciu Palestíny uznalo 138 členských štátov OSN a väčšina z nich s ňou má nadviazané aj diplomatické styky. USA, štáty západnej Európy, Austrália, Nový Zéland, Japonsko, Južná Kórea a niekoľko ďalších štátov ju neuznalo a považujú ju za súčasť Izraela. V novembri 2012 získala Palestína štatút nečlenského pozorovateľa VZ OSN.

V decembri 1988 vodca OOP Jásir Arafat vo vystúpení na zasadnutí VZ OSN uznal Izrael a odsúdil terorizmus. „Zlom“ v riešení vytvorenia samostatného palestínskeho štátu mali znamenať dve dohody z Oslo. Prvá z 13. septembra 1993 a druhá z 28. septembra 1995. Druhá predstavovala základ pre vytvorenie budúceho samostatného palestínskeho štátu, ku ktorému však dosiaľ nedošlo.

Po parlamentných voľbách v Izraeli v roku 1996 sa stal predsedom vlády Benjamin Netanjahu (*1949). Vo funkcii bol do júla 1999, od 2009 do júna 2021 a znovu je od 29. decembra 2022. Ním vedené vlády uskutočňujú voči Palestínčanom pomerne tvrdý kurz a v septembri 1997 oznámil, že sa necíti byť viazaný dohodami z Oslo. Po rôznych ďalších rokovaniach najmä pod egidou USA sa nedosiahol pokrok v riešení palestínskej otázky.

Pokračovali ozbrojené konflikty rôzneho charakteru. Spomenieme len dve izraelské akcie, ktoré boli tvrdou reakciou na útoky Palestínčanov a zamerali sa na Pásmo Gazy. Boli to operácia Liate olovo od 27. decembra 2008 do 18. januára 2009 a operácia Pevná skala v lete 2014. Izraelské orgány tvrdo zakročili počas neozbrojeného palestínskeho Veľkého pochodu v marci až máji 2018, pri ktorom bolo zabitých asi 200 demonštrantov a viac ako 6 000 ich bolo zranených. Obe strany sa stále dopúšťajú mnohých provokácií.

Doplníme ozbrojený konflikt medzi izraelskou armádou a libanonským hnutím Hizballáh, ktorý sa označuje za druhú libanonskú (v Izraeli), alebo júlovú (v Libanone) vojnu. Začal sa 12. júla a skončil 14. augusta 2006. Izrael chcel „potrestať“ Hizballáh za jeho podporu Palestínčanov, ktorí v Pásme Gazy uniesli izraelského vojaka a dvoch ďalších zabili. Niekedy sa táto vojna považuje za prvú, v ktorej izraelská armáda nedosiahla víťazstvo.

Vo všeobecnosti sa často uvádza, že palestínsko-izraelský konflikt predstavuje dnes pre Izrael predovšetkým bezpečnostný problém ochrany pre palestínskymi útokmi, vrátane terorizmu. Z pohľadu Palestínčanov ide najmä o vytvorenie samostatného suverénneho štátu, ale aj o zastavenie výstavby židovských území na Západnom brehu Jordánu.

O politickej situácii v Izraeli pred útokom

K útoku došlo v dlhotrvajúcej nestabilnej politickej situácii v Izraeli. Začala sa tým, že od apríla 2019 do novembra 2022 bolo až päť predčasných volieb. Na základe volieb z 1. novembra 2022 vznikla na poslednú chvíľu vláda pod vedením B. Netanjahua, ktorá sa považuje za najpravicovejšiu v dejinách Izraela. Bokom necháme, že izraelská politika je plná korupčných afér, pričom aj B. Netanjahu bol v tejto súvislosti vyšetrovaný.

Po zverejnení súdnej reformy ako dôležitej časti programu novej vlády, sa už v januári 2023 začali protesty proti nej, lebo sa považovala za útok na demokraciu. Viackrát sa na nich zúčastnilo aj viac stotisíc demonštrantov a stali sa najväčšími v dejinách Izraela. Viedli k veľkému napätiu v celej spoločnosti. V marci odbory vyhlásili generálny štrajk. Posledné veľké protesty, hoci časť reformy je už schválená, boli v polovici augusta.

Prezident Jicchak Herzog už vo februári varoval, že situácia môže viesť k paralýze moci. V marci vyzval k zrušeniu reformy, čo viedlo k napätiu aj v jeho vzťahoch s predsedom vlády. Návrh reformy nepodporila ani administratíva prezidenta USA a Joe Biden vyzval na jej zrušenie. Liberálno-ľavicová opozícia v súčasnom Izraeli je bližšie k dnešnej moci vo Washingtone ako konzervatívci a ultrakonzervatívci vo vláde.

Bývalý minister obrany, jastrab Avigdor Lieberman vyzval B. Netanjahua k odstúpeniu, lebo vytvára hrozby napadnutia štátu. Reforma sa nestretla s výraznou podporu ani v bezpečnostných silách a do určitej miery ich zneistila.

K súčasnému útoku Hamásu na Izrael

Neočakávaný útok na Izrael, ktorý beží už tretí deň, sa začal dvomi časťami. Išlo preniknutie asi 300 bojovníkov Hamásu na územie Izraela po súši, vode i zo vzduchu. Bol spojený aj s ostreľovaním raketami. Podľa armádnych kruhov to bolo k 9. októbru už vyše 4 000 rakiet, ale sú zdroje, ktoré ich počet už v prvý deň útoku uviedli na viac ako 5 000. Ukazuje sa, že ani vychvaľovaný systém protiraketovej obrany Železná kupola nebol schopný takýto počet rakiet odraziť. Podľa niektorých kruhov to je dôkaz, že dnes neexistuje stopercentne účinný prostriedok protiraketovej obrany.

Predseda vlády B. Netanjahu vyhlásil, že Izrael vstupuje do dlhej a ťažkej vojny, ktorú mu vnútil vražedný útok Hamásu. Vyzval k zjednoteniu spoločnosti, ktorú však jeho vláda značne narušila. V prvom rade považuje za potrebné zničiť väčšinu nepriateľských síl, ktoré prenikli z Pásma Gazy. Cieľom vojny je obnoviť bezpečnosť pre občanov Izraela a vyhrať. Izraelské letectvo už začalo bombardovať ciele Hamásu. Minister obrany USA Lloyd Austin ubezpečil Izrael, že mu poskytne všetko nevyhnutné na obranu.

Kritike sa pri útoku nevyhlo velenie Cahalu (izraelských obranných síl). Až 9. októbra dopoludnia oznámilo, že získalo späť kontrolu nad všetkými sídlami v štáte. Nevylúčilo však, že niektorí bojovníci Hamásu sa ešte nachádzajú na izraelskom území. Cahal pristúpil k masívnej mobilizácii záložníkov. Sú zdroje, ktoré už dávnejšie poukazovali na to, že mladá izraelská generácia už nie je taká pripravená na vojenskú službu a ani ju tak nepodporuje, ako to bolo v minulosti.

Novým prvkom útoku sa stalo aj údajné ukoristenie určitého počtu izraelských tankov Merkava a iných vojenských vozidiel. Z izraelskej strany sa objavujú obavy, že by sa nejakou cestou mohli dostať na preskúmanie do rúk Iránu.

Dopoludnia 9. októbra izraelské rádio Kan uviedlo, že dosiaľ zahynulo najmenej 800 izraelských občanov. Podľa izraelského ministerstva zdravotníctva bolo zranených vyše 2 500 osôb, z ktorých viac ako 350 je vo vážnom stave. Okrem toho je aj množstvo nezvestných a vyše 150 rukojemníkov (unesených). Podľa palestínskeho ministerstva zahraničných vecí zahynulo v Pásme Gaze 560 ľudí a vyše 2 900 ich bolo zranených.

Situácia, ktorá vznikla, sa považuje aj za „zlyhanie“ priam mýtických izraelských spravodajských služieb Mossad a Šabak, ktoré tento útok vôbec nepredvídali. V širších súvislostiach sa poukazuje na to, že Hamás pri útoku využil aj napätú situácia v Izraeli.

Medzinárodné reakcie na útok sú kritické, ale objavuje sa v nich protirečivosť. V západnom svete sa útok, ktorý sa považuje za teroristickú akciu, jednoznačne a tvrdo odsudzuje. Druhá skupina hodnotení, nehľadá vinníka, ale žiada zastavenie eskalácie násilia. Ako príklad uvedieme stanovisko ČĽR, ktoré však poukazuje aj na to, že bez vytvorenia samostatného, suverénneho palestínskeho štátu sa problém násilia v týchto vzťahoch nevyrieši. Minister zahraničných vecí RF Sergej Lavrov okrem toho dôrazne upozornil, že treba dôsledne splniť úlohy a kroky, ktoré sú za roky v rezolúciách OSN. Tretia skupina vidí útok na Izrael aj ako dôsledok dlhodobého, hrubého narušovania práv Palestínčanov izraelskou mocou, čo sa objavilo vo vyhlásení ministerstva zahraničných vecí Kataru. Len okrajovo sa objavili názory, ktoré útok podporujú. Ide o Irán, Hizballáh a afganský Taliban.

Objavili sa vyhlásenia, ktoré pomerne zjednodušene považujú za príčinu súčasnej situácie politiku USA. Podpredseda Bezpečnostnej rady RF Dmitrij Medvedev, ktorý je známy ostrými vyjadreniami, uviedol, že Washington sa mal venovať odvráteniu palestínsko-izraelskej konfrontácie a nezasahovať do rusko-ukrajinských vzťahov. Donald Trump útok využil na to, aby obvinil administratívu Joea Bidena z neschopnosti aj vo vzťahu k Izraelu. V USA sa objavili aj opačné názory, ale len veľmi všeobecne, že situáciu v Izraeli môže RF využiť vo vojne na Ukrajine.

Aktivizujú sa aj medzinárodné organizácie. Brazília plánuje zvolať zasadnutie Bezpečnostnej rady OSN. Palestína požiadala o zvolanie mimoriadneho zasadnutia Ligy arabských štátov na úrovni ministrov zahraničných vecí. EÚ organizuje stretnutie ministrov zahraničných vecí k situácii na 10. októbra. Viaceré štáty boli vyzvané, aby sa usilovali o ukončenie konfliktu Útok, hoci je na relatívne malom priestore, však svojou chúlostivosťou, zvyšuje napätie a chaos v súčasnom svete.

Objavujú sa aj iné, neoverené správy o širších medzinárodných aspektoch útoku. Na jeho príprave sa mal podieľať údajne aj Irán, ktorý to rozhodne odmieta. V Izraeli sú obavy z toho, že do konfliktu môže vstúpiť aj libanonský Hizballáh. Niektoré zdroje uvádzajú, že Hamás má vraj k dispozícii západné zbrane z dodávok na Ukrajinu.

Minister obrany Yoav Gallant vyhlásil, že došlo k úplnej blokáde Pásma Gazy a k zastaveniu dodávok potravín, palív a elektriny. Zastaviť sa majú aj dodávky vody. Vyvoláva to obavy z vývoja humanitárnej situácie.

Záverom

Útok na Izrael zo strany Hamásu nemožno schvaľovať, ale treba vidieť, že ide o dlhodobý problém, ktorý je mnohostranný a má viacero navzájom prepojených príčin. Eskalácia násilia ho nedokáže vyriešiť a prinesie len nové problémy i tragédie.

Každá obeť vo vojne je tragédiou a zvlášť ak ide o civilistu. Platí to aj na obete teroristických útokov. Preto nemožno uplatňovať dvojaký meter na vojny a terorizmus. V aktuálnej situácii súhlasíme s názorom Eduarda Chmelára, že treba vrátiť Palestínčanom ich práva, slobodu a nezávislosť. Už dlho sa na to poukazuje v zahraničí.

Napriek tomu, že v článku je veľa údajov, treba sa k problému po niekoľkých dňoch vrátiť a viac rozobrať najmä vojenskú stránku útoku. Priniesla totiž aj niektoré nové momenty, nielen pre Izrael, ale aj v širších súvislostiach. František Škvrnda, (Veci Verejné, Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

LIDOVEC  HLADÍK  TAJÍ  BYDLENÍ  V  PRAZE   ZA  PENÍZE  STÁTU

Jak Brňan Hladík v Praze bydlí? Tajné, i když mu na to peníze dává stát

Ministerstvo životního prostředí platí ministru Petru Hladíkovi měsíčně 31 tisíc korun na bydlení v Praze. Peníze vyplácí pouze na základě jeho čestného prohlášení, že z nich hradí ubytování. Komu ale peníze posílá, ministr odmítá sdělit. Redakce MF DNES se bližší informace od úřadu pokoušela získat půl roku.

Byla to měsíce dlouhá hra na kočku a myš. MF DNES pokládala ministerstvu životního prostředí jednoduchý dotaz: kolik platí za byt pro svého ministra a kde si jej pronajímá? Jednoduše proto, že ještě než se stal Petr Hladík (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí a byl jen náměstkem, posílal podle informací MF DNES svým podřízeným odkazy na inzeráty domů k pronájmu za velmi vysoké nájemné s poznámkou „potěšte mě“.

X X X

POLITIK  PECINA  EXPERTEM  NA  BEZPEČNOST  SPD

Bývalý dvojnásobný ministr vnitra Pecina je nově expertem SPD pro bezpečnost

Martin Pecina, bývalý ministr vnitra ve dvou vládách a exšéf Úřadu pro úřad hospodářské soutěže, je nově odborným mluvčím opozičního hnutí SPD v oblasti bezpečnosti, migrace, krizového řízení a bezpečnostních sborů. „Jsme připraveni převzít vládní odpovědnost,“ řekl šéf SPD Tomio Okamura.

Byl jsem rád, když mi hnutí SPD nabídlo, abych se stal odborným garantem,“ řekl ve Sněmovně Pecina.

Byl ministrem vnitra nejprve v úřednické vládě Jana Fischera od července 2013 do ledna 2014 a podruhé ve vládě Jiřiho Rusnoka, kterou jmenoval bývalý prezident Miloš Zeman po pádu vlády Petra Nečase a která nezískala důvěru. V té zastával Pecina dokonce funkci místopředsedy.

Byl i poslancem za sociální demokracii a mandátu se vzdal po zvolení Bohuslava Sobotky do čela strany. Po odchodu ze sociální demokracie spolupracova ze stranou SPOZ, která vznikla na podporu Miloše Zemana.

Pro oblast energetiky je odborným mluvčím SPD Ivan Noveský, který dříve vedl Energetický regulační úřad a byl i u vzniku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Už dříve hnutí SPD představilo ve Sněmovně dva jiné experty, kteří mu budou nově pomáhat. Bývalého europoslance a expředsedu Svobodných Petra Macha a bývalého poslance za ČSSD Zdeňka Koudelku.

Mach nevyloučil na dotaz iDNES.cz, že by mohl v budoucnu i vstoupit do SPD a že by mohl kandidovat do Evropského parlamentu za koalici SPD a Trikolóry.

X X X

Český statistický úřad zveřejnil překvapivá data o zářijové inflaci. Ani ČNB taková nečekala

Meziměsíčně poklesly spotřebitelské ceny o 0,7 %, což bylo dáno zlevněním kultury, potravin a bydlení. Inflace meziročně vzrostla o 6,9 %, což je nejnižší hodnota od prosince 2021. Trend zpomalující inflace tak pokračuje a otevírá ČNB prostor ke snížení úrokových sazeb ještě letos.

Často se setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že inflace klesá. To je ale pravda jen u měsíčního srovnání. Důležitější je ovšem meziroční pokles, kde ale ceny neklesají, nýbrž rostou. Je ale dobře, že se tak děje pomaleji než v minulosti.

Co za tím stojí? A co bude dál?

Za meziročním růstem cen stojí zvýšení nájemného o 7,9 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 % a tepla a teplé vody o 36,2 %. Tyto položky ale půjdou ještě níž, přičemž velký skok uvidíme v lednu.

Mnoho lidí zajímá, jak rostou ceny v delším období, než je jeden rok. Proti roku 2015 jsou ceny vyšší o 48 %, během osmi let nám tedy život podražil skoro o polovinu. Komu za tu dobu nevzrostla mzda také o polovinu, ten reálně zchudl.

Důležité je také mezinárodní srovnání. K tomu potřebujeme jednotný index s jednotnou metodikou, kterou nabízí Eurostat. Podle předběžných výpočtů klesl v září Harmonizovaný index spotřebitelských cen v ČR meziměsíčně o 0,8 % a meziročně vzrostl o 8,3 %.  Máme tedy nižší inflaci než Slováci, kde dosahovala v září 8,9 %.

Za inflaci nemůže měna

Nebylo tedy pravdou, jak mnozí tvrdili, že s přijetím eura bychom měli inflaci nižší. Inflace není měnou ovlivněna tak, jak si lidé myslí. Inflace je dána centrální bankou. ČNB přitom začala zvedat sazby mnohem dříve než Evropská centrální banka (ECB), což se už ekonomicky projevuje. ECB kvůli dluhům jižní Evropy s růstem úroků zaspala.

U inflace nemá smysl porovnávat ČR s Francií, ale jen se Slovenskem. Francie má totiž jiné energetické zdroje než země střední Evropy, které byly závislé na ruských energiích. Navíc Slovensko je nám svou strukturou ekonomiky nejbližší z celé Eurozóny.

Výhledy

Očekávám, že inflace bude zpomalovat dál. V období od října do prosince to bude jen málo kvůli srovnávací základně. Velké zpomalení očekávám v lednu. Proto se domnívám, že koncem roku či počátkem roku nového začne ČNB své úrokové sazby snižovat. Nejprve jen mírně, ale postupně zvýší tempo. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

 Inflační epizoda míří do cílové rovinky

„Přestože některé položky spotřebního koše stále prudce zdražují, celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací, která by měla být úspěšně dokončena v průběhu příštího roku. Po tomto boji však bohužel budeme sčítat obří škody, které byly napáchány na úsporách českých domácností,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v září na úroveň 6,9 procenta. Jedná se o nejnižší hodnotu meziročně vyjadřované inflace od prosince 2021. Z meziměsíčního pohledu dokonce došlo k poklesu spotřebitelských cen o 0,7 procenta. Je tak zřejmé, že inflace se postupně dostává pod kontrolu a již v příštím roce by se měla vrátit ke své cílové úrovni ve výši 2,0 procenta.

Při meziročním srovnání sice evidujeme růst cen u elektřiny o 16,5 procenta, zemního plynu o 12,5 procenta a tuhých paliv o 12,9 procenta, ve všech případech se však jedná o výrazně nižší růsty cen než o měsíc dříve. Navíc klesaly některé ceny u potravin. Například mléko meziročně zlevnilo o 21,1 procenta. U olejů a tuků došlo k poklesu cen o 13,0 procenta.

Některé položky jsou stále problematické. V meziročním porovnání byl v září evidován výrazný růst cen u vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta či tepla a teplé vody o 36,2 procenta. Jelikož se jedná o zcela nezbytné položky, tak jejich zdražování dělá vrásky na čele zvláště sociálně slabším rodinám. Podobné je to u brambor, které zdražily o 63,4 procenta. Vyšších cen si zákazníci určitě všimli i u cukru, kde je evidován růst o 44,6 procenta. Ing. Štěpán Křeček, MBA, Hlavní ekonom

X X X

SOUDCI  POTRESTALI  SOUDKYNI  VODIČKOVOU  PLZNĚ  ZA  PODPLÁCENÍ

Soud pravomocně potrestal plzeňskou soudkyni za podplácení, přišla o talár

 Plzeňská soudkyně Eva Sofia Vodičková podplatila v době koronavirové pandemie jinou ženu, aby za ni podstoupila PCR test. Vinu soudkyně i uložený peněžitý trest ve výši 200.000 korun dnes pravomocně potvrdil odvolací pražský městský soud. Vodičková obžalobu odmítala, shromážděné důkazy včetně záznamů telefonických hovorů ji ale podle soudu usvědčily. Zákon o soudech a soudcích stanoví, že po pravomocném odsouzení soudce za úmyslný trestný čin funkce tohoto soudce zaniká.

Vodičková, která vedla od listopadu 2021 jako pověřená místopředsedkyně úsek insolvenčního soudnictví Krajského soudu v Plzni, chtěla podle verdiktu získat počátkem roku 2022 potvrzení o prodělání covidu. To by jí zajistilo cestovatelské, sociální a jiné výhody, aniž by se proti nemoci musela nechat očkovat. Přijala nabídku spoluobžalované Lucie Enzmannové, že covidový test podstoupí plzeňská taxikářka Monika Ulrichová, která v té době nemoc prodělala.

Věc obecného zájmu

Předsedkyně odvolacího senátu Blanka Bedřichová dnes zdůraznila, že vydávání covidových certifikátů bylo věcí obecného zájmu. Právě proto lze skutek Vodičkové kvalifikovat jako trestný čin podplácení. „Odvolání považujeme v celém rozsahu za nedůvodné. Nelze si představit větší obecný zájem než zájem na veřejném zdraví,“ podotkla Bedřichová a připomněla, že v době činu v Česku prudce stoupl počet nakažených kvůli covidové variantě omikron.

Vodičková si podle rozsudku nechala od své praktické lékařky vystavit žádanku na provedení PCR testu a předala Ulrichové přes Enzmannovou svou kartičku pojištěnce. Ulrichová pak v době, kdy správně měla být v izolaci, podstoupila v Plzni test jménem Vodičkové. Test jí ale vyšel negativně, takže k předání slíbených 3000 korun nakonec nedošlo.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) loni obviněnou Vodičkovou zprostil výkonu soudcovské funkce až do skončení trestního stíhání. Ženě, která se k dnešnímu zasedání nedostavila, hrozil za podplácení až dvouletý trest vězení. V odvolání argumentovala mimo jiné tím, že certifikát o prodělání covidu nepotřebovala, protože pandemický stav ji nijak neomezoval. Dokládala to četnými zájezdy do zahraničí, které v dané době absolvovala.

Enzmannové, která vymyslela plán, jak si covidovým testováním „přivydělat“, uložil soud roční podmínku s dvouletou zkušební dobou. Její sestřenici Ulrichovou pak potrestal nejpřísnější, tedy tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou a dohledem probačního úředníka. Uznal ji totiž vinnou také z přípravy těžkého ublížení na zdraví. Podle verdiktu se domluvila se svou družkou, že pošlou plzeňského recidivistu Jana Hanka na biologického otce družčina dítěte, a to kvůli sporu o nezletilého syna. Ulrichová podle obžaloby slíbila Hankovi 30.000 korun, když muže vážně zraní tak, aby o svého syna nemohl pečovat. Hanko se za mužem nechal Ulrichovou odvézt, o plánu mu řekl, zbil ho jen naoko a pak ho donutil zaplatit mu za to 7000 korun. Hankovi odvolací senát potvrdil 4,5 roku vězení, družku Ulrichové potrestal tříletou podmínkou s čtyřletou zkušební dobou a dohledem.

Ulrichová a její partnerka byly obžalované také z šíření nakažlivé nemoci. Obžaloba je vinila z toho, že v době, kdy měly kvůli nakažení covidem pobývat v izolaci, chodily nakupovat. Ulrichová navíc vozila své zákazníky, druhá žena zase cestovala vlakem a s rouškou staženou pod nosem jezdila metrem. Odvolací soud ale dospěl k závěru, že tyto skutky nejsou trestným činem. Vláda totiž v mezidobí vyřadila covid-19 ze seznamu nakažlivých nemocí, ceskajustice.cz

X X X

Fiala nový ideologický poutač: válku Hamásu proti Izraeli

Věcným otázkám Fiala nerozumí, byť o nich umí hezky, ovšem jalově hovořit. Ale nesporně umí vždy uchopit a přesvědčivě zkomunikovat nějaké pravicové ideologické téma a učinit z něj vnucenou celostátní politiku.

A tak po invazi Ruska na Ukrajinu, která nepochybně měla své příčiny v zásadní neochotě USA a NATO jakkoliv respektovat ruské obavy z rozšiřování NATO k jeho hranicím, vyvolal neskutečné proukrajinské i proatlantické nálady spojené až se zavedením polototalitní společnosti v otázkách svobody projevu. Mnoho lidí bylo trestně stíháno a mnoho lidí postiženo pro své názory v zaměstnání.

Ale tento příběh se zdá vyčerpal.

Přestože je dnes nejméně populárním lídrem na světě,  budí dojem, že mu to snad dělá radost. Ale mlčky, nedávaje nic najevo, se připravuje na protiúder.

Jako dar z nebe se objevil mnoha desítkami let izraelského utlačování Palestinců  vytvořený politicko-teroristický útvar Hamás, který zorganizoval nejsofistikovanější operaci proti Izraeli na Blízkém východě  a minimálně na čas z něj podle slov zahraničního zpravodaje Davida Borka udělal v očích vlastních občanů, Palestinců a Arabů vůbec lůzra.

Neřešme, jak to dopadne. O to v tomto mém článku vlastně nejde.

Jde o to, že Petr Fiala dostal novou hračku na to, aby získal novou podporu obyvatel  Česka, když Ukrajina zjevně už netáhne a ani nepotáhne. A tak, jak je co naplat. Mnoho protiruských odpůrců v této zemi a zřejmě ještě  více je jich  proizraelských a protipalestinských.

V situaci, kdy i vládní strany silně popadávají i podle pro ně dosud vždy přívětivé agentuře Kantar, by každý poryv nahoru z tohoto dna alespoň na pár měsíců byl vítaný.  JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Rakouské dráhy sázejí na noční vlaky, apartmá mají i sprchu

Odstartoval nový pokus odlákat evropské cestující z letadel do spacích vagonů. Rakouské dráhy zahájily ve středu prodej jízdenek na dva vlaky s názvem Nightjet, které budou jezdit mezi Rakouskem a německým Hamburkem s novými lehátkovými a lůžkovými vozy.

 Nové vlaky Nightjet jsou nedělitelné soupravy o sedmi vagonech: dva lůžkové, tři lehátkové a dva sedačkové s celkovou kapacitou 254 pasažérů. Jde o vozy řady Viaggio od výrobce Siemens Mobility. Magazín Railway Gazette uvádí, že tyto vozy dostaly inovované podvozky vyvinuté ve spolupráci s technickou univerzitou ve Štýrském Hradci. Mají být o třicet procent lehčí a hlavně tišší, navíc umožňují zvýšit rychlost z 200 na 220 kilometrů za hodinu.

Dvoulůžková apartmá s toaletou i sprchou

Lůžkové vozy mají po deseti dvoulůžkových apartmá, z nichž každé má vlastní sociální vybavení a velký prostor na zavazadla. Lehátkové vozy mají po třech čtyřlůžkových kupé a 26 lůžkách v mini kabinkách. Tyto vozy mají sdílené toalety a sprchu.

Jeden ze sedačkových vozů, řídicí vůz soupravy, má 70 míst. Druhý je nízkopodlažní a má vedle 26 sedaček velké kupé s lůžky pro dva vozíčkáře s doprovodem.

Rakouské dráhy ÖBB nasazují nové Nightjet vozy na trati Vídeň–Hamburk a Innsbruck–Hamburk. Dalšími z celkem 33 objednaných souprav plánují nahradit všechny stávající lůžkové a lehátkové vozy na tratích v Rakousku, Německu, Itálii, Švýcarsku a Nizozemsku.

ÖBB se snaží oživit noční cestování vlakem i tím, že po devíti letech opět otevírá noční linku mezi Berlínem a Paříží; ta doplní noční spojení Vídně s Bruselem, které dopravce otevřel v roce 2021.

Noční vlaky v Česku

Noční cestování rozšiřují také čeští železniční dopravci. České dráhy provozují celkem 21 lůžkových vozů, z toho dvanáct vybavených oddíly s vlastním sociálním zázemím a devět lehátkových. Společně s partnerskými železnicemi nabízejí lůžkové a lehátkové vozy na deseti terasách. V letošní letní sezoně ČD zavedly noční vlaky k Baltskému moři, přidaly další lehátkový vůz na nočním spoji do Budapešti a rozšířily – ze dvou dnů v týdnu na čtyři – nabídku autovlaku z Prahy do Košic.

RegioJet provozuje dvě noční linky, v nichž jsou zařazené lehátkové a lůžkové vozy, a to Praha–Košice a Praha–Přemyšl, to je polské město na hranicích s Ukrajinou. RegioJet tuto linku spustil těsně po vpádu Ruska na Ukrajinu. Tisková mluvčí RegioJetu pro iDNES.cz uvedla, že dopravce plánuje otevřít linku mezi Přemyšlí a německým Hannoverem a také mezi Prahou a Berlínem. Plánuje také prodloužení stávající linky Praha–Košice až do ukrajinského města Čop, které leží na hranicích s Maďarskem a Slovenskem.

Noční vozy a Škodovka

Jedním z největších výrobců lehátkových a lůžkových vozů v Evropě je plzeňská Škodovka. Rakouské dráhy s ní na jaře 2023 uzavřely smlouvu o modernizaci šesti lehátkových vozů s opcí na dalších 28. V létě 2023 pak Škoda Group společně s partnerskou firmou uzavřela kontrakt na dodávku 70 lehátkových a lůžkových vozů s opcí na dalších 300, celkem za až 18 miliard korun. Tendr vypsal italský dopravce Trenitalia, který provozuje noční vlaky podél celé Itálie: z Turína nebo Terstu až do Lecce nebo sicilského Palerma.

X X X

7 tipů, jak si udržet zdravé ledviny

V ohrožení hlavně diabetici

  Každý den jimi projde až 1 500 litrů krve a přefiltrují až 170 litrů moči. Řeč je o ledvinách, které jsou v lidském těle naprosto klíčovým orgánem. Až 10 % dospělé populace v Česku má přitom ledviny, často kvůli diabetu 2. typu, poškozené, a ty pak nefungují, jak by měly. Jak si udržet ledviny v kondici, a vyhnout se tak zdravotním komplikacím v budoucnu, radí MUDr. Jiří Orság, Ph.D., nefrolog z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické FN Olomouc.

Dostatek vody základ

Aby ledviny mohly účinně filtrovat odpadní látky z těla, nezbytně potřebují vodu. „Není třeba množství přehánět, obecně se uvádí 35 ml vody na kg tělesné váhy za den. Samozřejmě ale také záleží na tělesné aktivitě nebo místě, kde se člověk pohybuje. Pokud fyzicky pracuje na slunci, vypotí za hodinu až litr vody a adekvátně tomu musí pít. To stejné však neplatí pro člověka, který sedí celý den v klimatizované kanceláři,“ říká MUDr. Jiří Orság, nefrolog z Fakultní nemocnice Olomouc. Při nedostatku vody se ledviny musí více namáhat, aby odpadní látky z těla vyloučily. Zároveň je moč silně koncentrovaná, což nahrává vzniku krystalů a močových kamenů.

Nepřehánějte to se solí a minerálkami

Než by pili vodu z kohoutku, sáhne řada lidí raději po balené vodě. Lékaři však odrazují od nahrazování obyčejné vody minerálkami. „Slabě mineralizované vody, jako je například ‚mattonka‘, jsou v pořádku, u středně mineralizovaných už více než půl litru denně není vhodné. Vysoce mineralizované vody by pak zdravý člověk neměl pít prakticky vůbec, ty jsou určeny pouze pro léčebné účely. Často obsahují sodík a další ionty, které zatěžují nejen ledviny, ale i kardiovaskulární systém,“ vysvětluje MUDr. Orság. Podobně také varuje před nadbytečným solením – sůl a další minerály totiž ledviny musí opět vyloučit z těla a představuje to pro ně zbytečnou zátěž.

 Zdravá strava a pohyb ochrání před cukrovkou

Zaměřte se na vyváženou stravu s dostatečným množstvím ovoce, zeleniny, celozrnných produktů a bílkovin. „Zdravý jídelníček v kombinaci s pravidelným pohybem pomůže předcházet chorobám, které poškozují ledviny nejčastěji, tedy diabetu 2. typu, vysokému krevnímu tlaku a ateroskleróze neboli kornatění tepen. Pozor také na zbytečně velké množství bílkovin ve stravě, i to může při dlouhodobé konzumaci vést k poškození ledvin,“ říká MUDr. Orság. Pravidelný pohyb alespoň 3× týdně pak podle něj udržuje v kondici nejen svaly, ale i kardiovaskulární systém a pomáhá udržovat správnou hmotnost. To je opět velmi důležité jako prevence diabetu 2. typu.

Omezte konzumaci alkoholu

Přestože alkohol jako takový samotné ledviny podle lékařů nepoškozuje, jeho konzumace je pro tento důležitý orgán náročná. „Při odbourávání alkoholu vznikají v těle různé odpadní látky, které musí organismus vyloučit, což se děje částečně i přes ledviny. Ledviny významně zatěžuje například pití piva, kterého do sebe člověk dostane hodně v krátkém čase. Pivo také obsahuje různé minerály, které přes ledviny musí projít,“ říká MUDr. Orság. Připomíná, že alkohol působí také diureticky, tedy zvyšuje vylučování tekutin. Konzumace většího množství piva tak paradoxně může způsobit dehydrataci.

 Držte cukrovku pod kontrolou

Pokud máte diabetické onemocnění, důsledně sledujte hladinu cukru v krvi a svůj stav pravidelně konzultujte s lékařem. Diabetes 2. typu je totiž jednou z nejčastějších příčin poškození ledvin a včasná léčba může jeho postup zpomalit hned v počátku. „Dnešní medicína nabízí celou řadu způsobů a prostředků moderní léčby, které diabetickým pacientům chrání ledviny už v počáteční fázi onemocnění. Je velká škoda, když k nám přijdou ve stavu, kdy už jejich ledvinám nemůžeme pomoci,“ popisuje MUDr. Orság. Jedněmi z moderních léků jsou tzv. glifloziny, které kromě léčby cukrovky chrání pacientům i ledviny. Podobnou pozornost jako cukrovce však lékaři doporučují věnovat i vysokému krevnímu tlaku nebo srdečnímu selhání, které se často s cukrovkou pojí a zdraví ledvin výrazně škodí.

Vyhněte se kouření

Kouření dlouhodobě poškozuje cévy, včetně těch, které vyživují ledviny. To po čase vede k poškozování samotného orgánu. Krev kuřáků navíc do ledvin přenáší méně kyslíku, což jim vůbec neprospívá. „Pokud u pacienta zjistíme, že má sníženou funkci ledvin, kouření je první věc, se kterou mu radíme přestat. Doporučení je to jednoduché, pro pacienty je však často složité se jím řídit, proto není od věci vyhledat odbornou pomoc,“ nabádá MUDr. Orság.

Nezatěžujte svůj organismus léky

Některé volně prodejné přípravky mohou při nadužívání představovat pro ledviny riziko. Odborníci upozorňují hlavně na léky proti bolesti. „U protizánětlivých léků typu ibuprofen může při dlouhodobém užívání docházet k horšímu prokrvování ledvin, a tím pádem i k jejich poškození. Je proto vhodné takové užívání konzultovat s lékařem,“ popisuje MUDr. Orság a dodává: „Jedna až dvě tabletky za měsíc na bolest hlavy však riziko nepředstavují.“ Léky na bázi paracetamolu podle něj ledvinám neškodí, reálně však u nich hrozí předávkování a poškození jater. U léků na předpis je dobré řídit se doporučením lékaře. Mgr. Vojtěch Šprdlík

X X |X

OSTRAVSKO  NA  STROJÍRENSKÉM VELETRHU V BRNĚ

PŘEDSTAVUJE HYDROGEN VALLEY A MÍSTNÍ FIRMY

Stáváme se důležitým technologickým hráčem, podporujeme inovace. Novým symbolem našeho regionu by mohl být třeba vodík. To je hlavní vzkaz Moravskoslezského kraje návštěvníkům Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, jehož 64. ročník zítra začíná. Na brněnském výstavišti potrvá do 13. října.

„Elektromobilita a vodíková mobilita je jistá budoucnost. Vozidla s alternativním pohonem produkují méně škodlivin. Zejména vodíkový pohon je čistý a naprosto čistá může být v budoucnosti i jeho výroba. Elektřinu a vodík si také umíme vyrobit sami, což nám dává jistou svobodu a nezávislost na ruském plynu a ropě. V Moravskoslezském kraji navíc můžeme k výrobě vodíku využít i jiné suroviny, jako jsou typicky důlní a koksárenské plyny nebo uhelné kaly – tedy odpad, který se dnes většinou spaluje a zatěžuje životní prostředí. Proto pracujeme na tom, aby u nás vzniklo první české ‚Hydrogen Valley‘, kde energetiku a dopravu založenou na fosilních palivech nahradí vodíkové technologie. Proto jsme společně s univerzitami a podniky založili Vodíkový klastr. Proto vzniká Vodíková strategie Moravskoslezského kraje, která je po Ústeckém kraji druhým takovým dokumentem v Česku,“ uvedl náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka, s tím, že například do sedmi let chce Moravskoslezský kraj na vybraných autobusových linkách nasadit téměř tři stovky vodíkových autobusů. „Náklady na jejich pořízením se pohybují kolem jedné miliardy korun. Byl bych rád, kdyby stranou krajské vodíkové iniciativy nezůstala ani železnice,“ dodal náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Expozice Moravskoslezského kraje v Brně, kterou letos návštěvníci najdou v pavilonu A1, na ploše č. 014, také tradičně dává prostor vybraným firmám, které v regionu sídlí a podnikají v oblasti chytrých technologií, vysokého strojírenství nebo technologií s vysokou přidanou hodnotou. Chce prezentovat nejen technologickou vyspělost, představit své vize a strategické projekty, které povedou k bezemisní budoucnosti regionu, ale dát také prostor firmám k navázání nových kontaktů a propojit je se silnými partnery v zahraničí.

„Moravskoslezský kraj, spojovaný v minulosti převážně s těžkým průmyslem a hutnictvím je dnes vnímán jako kraj moderních oborů, především IT. Dokazuje to účast našich firem na veletrhu, které se každoročně mění. Dáváme najevo světu, že Moravskoslezský kraj již není krajem starých fabrik a montoven, ale naopak rejdištěm firem, které vyvíjejí hi-tech. Našim podnikatelům umožňujeme bezplatně se prezentovat na nejprestižnějším veletrhu ve střední Evropě a před těmi nejlepšími v oboru,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka. Upřesnil, že partnery moravskoslezské expozice z firem jsou letos společnosti ATEsystem s.r.o., SECTRON s.r.o. a ZEBRA GROUP s.r.o.

Filip Volný, sales manager společnosti ATEsystem s.r.o.: „Mezinárodní strojírenský veletrh dlouhodobě nabírá na své velikosti a důležitosti nejen pro strojírenství. I automatizace má zde své místo, a proto na této akci nemůžeme chybět. Každý veletrh umožňuje osobní setkání se stávajícími a novými zákazníky, a to je způsob kontaktu, který je pro nás velmi důležitý. Představíme několik zajímavých technologií z oblasti strojového vidění, např. měření pomocí 3D a řádkové kamery na živo a mnoho dalšího.“

Petr Skopal, vedoucí produktového oddělení ze společnosti SECTRON s.r.o.: „Strojírenský veletrh je významnou výstavou v našem regionu, kde jako technologická firma nesmíme chybět. Na veletrh přivezeme ukázku nejnovějších nabíjecích stanic pro elektromobily značky OlifeEnergy a MyBox. Z oblasti bezdrátových technologií potom 5G routery značky Robustel, Teltonika a široké portfolio 5G příslušenství.“

Petr Řihák, jednatel společnosti ZEBRA GROUP s.r.o. „Po téměř deseti letech od vzniku chápeme jako velkou perspektivní výhodu být součástí většího progresivního chytrého týmu, který jsme našli v Moravskoslezském kraji. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu inovativní česká automobilka ZEBRA GROUP prezentuje čistě elektrickou verzi užitkového komunálního vozidla ELZEBRA, která jistě zaujme české i zahraniční partnery a budoucí zákazníky.“/bir

X X X

 BASKETBALISTÉ  PRAHY  DO  DĚČÍNA

Sovy na horkou válečnickou půdu

6. kolo Kooperativa NBL 2023/24 Datum, čas, místo: 11.10.23, 18 hod.

Utkání: BK ARMEX Děčín – USK Praha Děčín měl smolný vstup do sezóny, když prohrál po dvojitém prodloužení doma s Pardubicemi. Následně si poradil hladce s Ostravou a Walton mu zařídil výhru v Severočeském derby. Pak ale přišly dvě porážky, které neodpovídají válečnické ambici. Olomoucko vyhrálo o bod v Děčíně a ten v posledním odehraném kole padl na Slavii.

Záporná bilance vynesla týmu trenéra Grepla prozatímní šesté místo. Sovy se tedy pod tíhou těchto skutečností vydávají na horkou půdu, kde je nečeká nic lehkého. Domácí budou pod výsledkovým tlakem a další ztráta na domácí palubovce by tlak jen stupňovala. USK tak nečeká nic lehkého, byť může hrát mnohem uvolněněji. V posledním kole sice padl s Opavou, ale utkání mělo adekvátní parametry. Svěřenci trenéra Kuhna budou chtít zaskočit soupeře, vyrovnat se jeho válečnické nátuře a přivést si cenný lup, dokud se válečnické mašinerie nerozjede na plné obrátky. Frank Kuhn (trenér USK Praha):

„Do dalšího kola Kooperativa NBL nastoupíme po vyrovnaném domácím představení proti aktuálnímu mistrovi z Opavy. Naší následující zastávkou nebude o nic jednoduššího utkání, a právě Opavský finálový soupeř a vítěz Louda Final 4 v podobě válečníků na jejich domácí palubovce v Děčínském ARMEX Sportcentrum – čeká nás další ostrá zkouška a možnost potvrdit skvělé výkony z úvodních kol.“ Dalibor Vlk (hráč USK Praha): „Děčín si nebude chtít komplikovat život třetí porážkou v řadě. My zase nebudeme chtít ustoupit z našich ambicí. Bude důležité, jak do utkání vstoupíme a zda budeme schopni odolávat tlaku jejich hry a domácího prostředí.“ˇ/mš/

X X X

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKY UMOŽNÍ NAHLÉDNOUT DO NEDOSTUPNÝCH MÍST BÝVALÝCH DOLŮ  OSTRAVSKA

V pohornické krajině na Karvinsku přibyly POHO Pointy. Tyto interaktivní infotabule nabízejí virtuální prohlídky a audiokomentáře. Lidé se jejich prostřednictvím podívají do běžně nedostupných bývalých dolů, dozví se o hornické historii území, zároveň se seznámí s budoucí vizí a nově chystanými projekty v této lokalitě.

„Náš kraj se mění, jdeme vstříc rozvoji směrem k inovacím a výzkumu. Zároveň ale nesmíme a nechceme zapomínat na naši hornickou minulost, která výrazně ovlivnila charakter našeho regionu a je stále důležitá pro lidi, kteří zde žijí. Chceme zachovat historické a kulturní hodnoty pohornické krajiny i samotných důlních areálů. Proto jsme nechali naskenovat celé areály dolů Gabriela a Lazy. Dokonce jsme v tomto ohledu první v česku, jedná se v rámci republiky o vůbec první kompletní nasnímání celých areálů opuštěných dolů,“ uvedla náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Šárka Šimoňáková a doplnila, že POHO Pointy vznikly v rámci transformačního programu POHO 2030.

Nové POHO Pointy jsou umístěny na čtyřech místech: u kostela svatého Petra z Alkantary (šikmý kostel), u bývalého dolu Gabriela, na náměstí ve Staré Orlové a v areálu Lodičky Dokořán u Karvinského moře. Každý z nich je opatřen mapou pohornické krajiny, krátkým popisem a QR kódy prostřednictvím kterých si lidé mohou spustit na svém zařízení audiokomentář, který je v českém i polském jazyce.

„POHO Pointy Vás zaujmou na první pohled, jsou vytvořeny z nevyužitých důlních vozíků a dalších recyklovaných kovů. Tato malá transformace je ukázkou udržitelného vytváření nových hodnot, které stále zachovávají úctu k našemu hornickému dědictví. Program POHO 2030 má za cíl vdechnout pohornické krajině Karvinska nový život a tyto POHO Pointy jsou drobným dílkem v celé bohaté mozaice vizí a plánů, které chceme v tomto území realizovat,“ řekl šéf programu POHO 2030 Petr Birklen z krajské akciové společnosti MSID./bir/

X X X

Evropský lázeňský a balneologický kongres zaznamenal rekordní účast

Karlovy Vary (9. 10. 2023) Evropský lázeňský a balneologický kongres dospěl ke svému konci. Letošní ročník navštívilo celkem 300 účastníků z 29 zemí, a stal se tak historicky nejlepším. Na závěr programu byla účastníky formulována Karlovarská lázeňská deklarace za účelem podpory léčebného lázeňství a jeho zohlednění v rámci strategických plánů a koncepcí ze strany zástupců evropských politických institucí. Společný apel vyzdvihuje význam lázeňství pro cestovní ruch, důležitost lázní jako místa pro péči o stárnoucí populaci nebo ochranu životního prostředí jako jednoho z největších lákadel resortů.

„Oblast lázeňství se v současné době nachází na pomyslném rozcestí. Po několikaletém útlumu dochází k nutným proměnám jejího charakteru v souvislosti se změnou přístupu lidí ke svému zdraví a životnímu stylu. Řečníci se proto ve svých přednáškách a diskuzních panelech zaměřili právě na největší výzvy, kterým lázeňská péče nyní čelí, a představili směry, jakými by se v budoucnu mohla ubírat, aby uspokojila poptávku ze strany klientů,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

„Rád bych tímto poděkoval členům všech organizací, kteří se na realizaci kongresu podíleli. Vzhledem k světovému věhlasu regionální léčby, zvláště pak lázeňského trojúhelníku, věřím, že se zde nevidíme naposledy a v budoucnu podobně zaměřenou konferenci uspořádáme znovu,“ dodal náměstek hejtmana Karlovarského kraje s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Vojtěch Franta.

„Společné sdílení zkušeností a hledání nových cest s odborníky a zástupci významných lázeňských institucí vnímám jako velmi důležité a klíčové pro všechny zúčastněné.  Nejde přitom jen o rozvoj jednotlivých destinací či lázní, ale o perspektivu celého oboru. Zvláště pro lázně v karlovarském regionu je hledání nových cest nyní aktuální, ale z rostoucích dat návštěvnosti je patrné, že je na správné cestě,“ popsal prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Jedním z témat, které v rámci kongresu nejvíce rezonovalo, bylo stárnutí evropské populace. V příštích dvou dekádách se totiž očekává radikální proměna demografických trendů, kdy kolem 30 procent evropské populace bude starší 65 let. Pro lázeňská střediska a resorty tak vznikají nové příležitosti, jak pomoci nejen nemocným, ale i starším jedincům, kteří na svém zdraví chtějí pracovat a prodloužit období zdravého života. Diskutovalo se také o léčbě postcovidových následků či možnostech, jak kromě tradiční lázeňské klientely přilákat i nové zájemce, především z mladší generace, například pomocí sociálních sítí.

Během doprovodného programu se podařilo stanovit nový rekord ve společném pití pramene, zájemci si mohli v doprovodu hejtmana Karlovarského kraje užít ranní běh centrem Karlových Varů nebo absolvovat terapeutickou procházku lázeňskými lesy.

Mgr. Jarmila Ivasková, tiskové oddělení