Česku hrozí blackout a skokové zdražení energií, varuje. Bez uhlí a bez plynu se energetika do budoucna neobejde. Česko nemůže zavrhnout žádný zdroj, jinak by mu mohlo opět hrozit skokové zdražení energií, anebo v krajním případě masivní výpadky proudu. V podcastu Perspektivy Česka před tím varoval předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Adamec (ODS).

Češi také podle něj musí počítat s tím, že cena silové elektřiny se už nikdy nevrátí na úroveň mezi 30 a 40 eury za megawatthodinu, na kterou jsme byli zvyklí před energetickou krizí. Teď stojí přes 90 eur, a pokud Česko nebude stavět nové zdroje, dál poroste. O energetických potřebách a možnostech České republiky s Adamcem v Perspektivách Česka diskutovali také ředitel pro strategii energetické poradenské společnosti EGÚ Brno a Martin Hájek, expert na legislativu Teplárenského sdružení České republiky.

S výstavbou nových stabilních zdrojů elektřiny jsme podle Adamce zaspali a v energetické krizi nás doběhl ztracený čas. Krizi jsme sice překonali, nicméně je potřeba v hledání nových zdrojů pokračovat a nepodléhat iluzi, že obnovitelné bezemisní zdroje nás spasí. Jinak by se energetická krize, ve které ceny elektřiny vyskočily až k tisíci eur za megawatthodinu, mohla opakovat. „Evropa je solidární, dokud je všeho dost. Když začne někde něco chybět, tak v tu ránu jsou vlastní zájmy vždycky první — pro tu zemi, která je má,“ vysvětluje Adamec.

Ke slovu pak přichází trh, který automaticky spotřebu sníží — avšak za cenu výrazného zvýšení cen elektřiny pro domácnosti i firmy, čímž zasažené země ztrácejí konkurenceschopnost. „Cena extrémně vyletí třeba na tři tisíce eur za megawatthodinu, a pak někdo vypne spotřebu. Trh se nezhroutí, akorát elektřina bude za nepředstavitelné ceny,“ popisuje hrozící černý scénář Martin Hájek.

Aby se tomuto scénáři předešlo, musí si Česko zajistit nové stabilní zdroje, které dlouhodobě zajistí dostatek energie. Nemá přitom mnoho možností, na které by mohlo spoléhat. „Nové jaderné bloky jsou v tuto chvíli pro naši generaci v nedohlednu. V letech 2036 až 2039 vyroste jen náhrada za ty zdroje, které se budou muset odstavit,“ upozorňuje Adamec. A že by v Česku vyrostly další reaktory, je podle něj jen stěží představitelné. „Jen tyto dva první reaktory jsou tak obrovská investice na Českou republiku, že ty další čtyři, které bychom minimálně ještě potřebovali, si už nedovede nikdo představit, že bychom zaplatili,“ varuje.

Stejně neefektivní se podle odborníků ukazuje i energetické využití vodíku, které se zatím ekonomicky nevyplatí. „Energetická účinnost je tak nízká – 25 procent, v některých případech 15 procent – že je vodík úplné šílenství. To může fungovat na lokální úrovni, ale rozhodně ne centrálně,“ uvedl Michal Macenauer.

Německo vysává Evropu

Už teď přitom na trhu vidíme jasné signály, že energie v Evropě není dostatek. „Když se podíváme, co se už v letošní zimě dělo v Německu, zjistíme, že ve chvíli, kdy nesvítí a nefouká, Německo dováželo přes 15 tisíc megawatt. Všechny profily do Německa byly importní. Německo vysávalo elektřinu v podstatě z celé Evropy,“ popsal v Perspektivách Česka Hájek.

Česko proto musí do svého energetického mixu sbírat veškeré dostupné dílky. Podpora paroplynových elektráren, navržená v novele energetického zákona přezdívané Lex plyn, je jen jeden střípek z této skládanky. Stavět bude potřeba také menší paroplynové turbíny a kogenerace. Zároveň je nutné udržet v chodu co nejdéle uhelné elektrárny, a to nejméně do roku 2030. Význam to má i pro teplárenství. Dříve totiž nestihnou teplárny přejít na alternativní zdroje a samy těžbu uhlí v Česku neudrží.

„Musíme dělat všechno pro to, abychom se nedostali do situace, kdy proud nebude, nebo kdy to způsobí blackout, který bude trvat déle než tři dny. Protože tři dny blackoutu jsou konec naší civilizace,“ varuje Adamec.

Vedle zmíněných stabilních zdrojů, které udrží výrobu elektřiny i ve chvílích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr, je zároveň potřeba rychle a efektivně stavět i obnovitelné zdroje. K tomu se ostatně Česko zavázalo v rámci členství v Evropské unii. „Nejsem jejich fanda, ale beru to jako nutnost, se kterou je potřeba se popasovat,“ dodává na adresu fotovoltaik a větrných elektráren Adamec. V pozměňovacím návrhu, který předložil k Lex plyn, proto například navrhuje zařadit i výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 15 megawatt mezi stavby pro energetickou bezpečnost. To by mělo usnadnit jejich povolování.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

Generál Šándor: Putin chytře překopl míč do Bílého domu. S Trumpem „bromance“ nesdílí, řekl Just

 Ne zcela jasná slova ruského prezidenta Vladimira Putina o tom, že jeho země souhlasí s návrhy na zastavení bojů, vnímá bezpečnostní a vojenský expert Andor Šándor jako další krok v diskuzích o příměří na Ukrajině. „Z mého pohledu jde o chytré překopnutí míče zpátky do Bílého domu,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Publicista Jiří Just žijící v Moskvě zdůraznil, že žádná „bromance“, tedy silné sympatie, mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem nepanuje.

Podle Šándora se stále nedá odhadnout termín míru na Ukrajině. „Je dobře, že se jedná. Nezastávám se Putina, ale jeho čtvrteční prohlášení vnímám jako chytré překopnutí míče zpět do Bílého domu,“ pronesl v pořadu 360°.

 „Byl to právě Washington, kdo přišel s 30denním příměřím. Šéf Kremlu tak odpovídá, že s návrhem souhlasí, jelikož si v současně situaci nemohl dovolit nic jiného, ale současně žádá o konkretizaci podmínek a vyjasnění řady otázek. Teď je řada na Donaldu Trumpovi, aby podmínky formulova

Kreml podle něj bude chtít, aby některá ze zúčastněných stran jednání nahlas zopakovala dvě zásadní podmínky, z nichž nehodlá ustoupit – žádné členství Ukrajiny v NATO a ponechání území, které Rusové získali agresí proti jinému státu.

Putin má svou představu o vstupu do ruských dějin, míní Just

Spekuluje se i o tom, že Trump si brousí zuby na Nobelovu cenu míru. Just připomněl, že ani v tomto ohledu Putin nijak nepotřebuje šéfovi Oválné pracovny pomáhat. „Sice to vypadá, že je mezi nimi jakási ‚broromance‘ (silné a citově velmi otevřené přátelství mezi dvěma muži, pozn. red.), jenže Putin má svou představu o tom, jak chce vstoupit do ruských dějin. A po boku Trumpa to rozhodně není,“ podotkl.

 „Nehodlá také přistoupit na roli někoho, kdo pod tlakem USA změní své pozice. I proto může dojít ke krachu nejen mírových jednání, ale možná i celého procesu normalizování rusko-amerických vztahů,“ tvrdí publicista.

X X X

 Péter Szijjártó v Moskvě jednal i sportoval

 Agentura Bloomberg nedávno informovala o obavách evropských představitelů ohledně návštěv maďarského ministra zahraničních věcí a obchodu Pétera Szijjárta v Rusku. navštívil Rusko za poslední tři roky 13krát. Tato frekvence návštěv prý vzbuzuje u orgánů EU podezření.

Včera se Szijjártó v Moskvě sešel se členy ruské vlády, aby projednali vyhlídky na řešení konfliktu na  Ukrajině a také otázky vzájemné  spolupráce mezi Ruskem a Maďarskem, včetně energetického sektoru.

Ještě před tímto jednáním se byl Péter  Szijjártó, aby před jednáním načerpal sílu, jak napsal, ráno proběhnout po Vrabčích horách a nábřeží  řeky Moskva.   Na zveřejněné fotografii je maďarský ministr na Vrabčím nábřeží, v pozadí je vidět Lomonosova univerzita.

Připomeňme, že  Maďarsko 17. března nepodpořilo návrh EU vyčlenit 20 miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině. Maďarská vláda také odmítla podpořit vstup Ukrajiny do EU, dokud Kyjev nezačne respektovat práva maďarské národnostní menšiny, server vasevec.cz

X X X

 Tlustý: Trump má promyšlený plán, chaos to není.

 Dosavadní kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa považuji za promyšlené a odmítám tvrzení, že se jedná o chaos. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekl bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. Podle exministra financí Ivana Pilipa ale Trump jde proti základům ekonomiky.

Tlustý považuje Trumpův plán za pečlivě promyšlený. „Pokud společnost neprodukuje, začne upadat. V tomto smyslu je to určitě promyšlené a motiv je naprosto jasný. Nesouhlasím s tvrzením, že to je chaos,“ řekl Tlustý.

 Tlustý je přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska Trumpova cla americké ekonomice pomohou. „Trumpovi jde o to, aby firmy, které do USA vyvážejí, tam spustily své provozy a přispěly k zaměstnanosti. Považuji za evidentní, že to bude mít pozitivní vliv na ekonomiku Spojených států,“ řekl.

 České pivo americká cla neohrozí, říká expert. Popsal, jak se jeho sud může dostat do Ruska

Podle Pilipa je ale otázka, zda Trumpovy snahy mohou být v dnešním propojeném světě úspěšné. „Řada firem v USA má výrobce komponentů za hranicemi. Existují mezinárodně provázané řetězce. Pokud je zatížíte cly, bude to mít dopad i na výsledný výrobek,“ sdělil Pilip.

Trump podle Pilipa jde proti základům ekonomiky. „Existuje řada zemí, kde se jednotlivé součástky vyrábějí levněji. To je smysl mezinárodního obchodu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyrábět tam, kde je to nejlevnější a nejefektivnější. Proti tomu racionálnímu proudu základní ekonomie se Trump staví,“ dodal Pilip.

X X X

RADIKÁLOVÉ  V  NĚMECKU  POŠKODILI  STATEK  POLITIKA  SÖDERA?

Měl být ministrem, ze strachu odmítl. Na jeho statek zaútočili maskovaní radikálové

 Ještě nikdy v historii Spolkové republiky se nestalo, že by politicky motivovaný násilný protest mohl změnit obsazení vlády v Berlíně. Až nyní. Günter Felssner, šéf Bavorského svazu zemědělců, byl donedávna horkým kandidátem na křeslo spolkového ministra zemědělství. Šéf bavorské křesťanské strany CSU Markus Söder s ním počítal na tento post už od loňského listopadu. „Je to vynikající profesionál i vynikající člověk,“ prohlásil Söder na adresu 58letého Felssnera. Jenže jeho preferovaný kandidát to teď vzdal.

Důvod? Felssnera si vzali na mušku levicoví radikálové a zaútočili na jeho statek. Maskovaní extremisté se vydali na jeho soukromý pozemek, vnikli do prostoru jeho stájí, vyvěsili transparenty odmítající jeho kandidaturu s tím, že Felssner zvířata „vykořisťuje“, odpálili také bengálské ohně. Policie okamžitě zahájila vyšetřování kvůli porušení domovní svobody, identifikovala třináct podezřelých, dva z nich vyšetřuje, to ale Felssnera neuklidnilo.

Berlínský levicový list Die Tageseitung čtenáře uklidňoval, že celý rozruch kolem napadení bavorského statku je „přehnaný“ a vlastně se nic nestalo.

 X X X

MILIONY  VYVOLENÝM  LÉKAŘŮM  V  PRAZE  MOTOLE

Velký přehled odměn a platů v Motole: Ludvík vydělal za 25 let přes 60 milionů

 Bývalý ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík si za 25 let, kdy stál v jejím čele, vydělal přes 60 milionů korun. Jeho někdejší provozně technický náměstek Pavel Budinský si přišel na více než 50 milionů korun. Oba muži jsou obviněni v rozsáhlé korupční kauze Motol.

Exkluzivní údaje o výdělcích MF DNES zjistila z přehledu platů, který jí na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytla nemocnice.

Tentokrát to ale nebylo zadarmo, jak je obvyklé. Kvůli mimořádně rozsáhlému vyhledávání si nemocnice za požadované informace naúčtovala 19 200 korun. „Vyhledávání je spojeno s vysokou mírou časové náročnosti rovněž z toho důvodu, že je část informací archivována,“ uvedla náměstkyně v Motole Lucie Valentová-Bartáková, která byla po Ludvíkovi pověřena dočasným řízením nemocnice. Tu od dubna povede ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček.

Kriminalisté v případě Budinského spočítali, že jen za poslední roky nakoupil nemovitosti za mnoho milionů doma i v cizině.

 X X X

 Trestní oznámení: Vakcíny mRNA proti Covidu-19 mohou poškodit zdraví a genofond

 MUDr. Jan Hnízdil zveřejnil na svém profilu na Facebooku kolektivní trestní oznámení lékařů, odborníků ve zdravotnictví a dalších občanů České republiky ze dne 26. března 2025, ve kterém se konstatuje, že existuje velice závažné důvodné podezření, že genetické mRNA vakcíny používané v ČR proti viru Covid-19 obsahovaly a obsahují množství nepřiznaných biologicky aktivních látek ve formě kontaminace, přičemž některé z nich mohly závažně poškodit a stále mohou ohrožovat zdraví a životy všech občanů ČR i genofond naší populace. Vzhledem k mimořádné závažnosti obsahu, přinášíme text oznámení v plném znění.

Kolektiv lékařů, odborníků ve zdravotnictví a dalších občanů (RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.; MUDr. Jaroslav Henzl; MUDr. Jan Hnízdil; Ing. Václav Hrabák; MUDr. Miloslav Kramný; MUDr. Tomáš Lebenhart; Mgr. Stanislav Novotný; MUDr. Marek Obrtel; Prof. RNDr. Jaroslav Turánek, DrSc.; MUDr. Jan Vavrečka, Ph.D. a Mgr. Petr Zuska) podal dne 26. března 2025 trestní oznámení o okolnostech nasvědčujících spáchání velmi závažných trestných činů proti občanům České republiky, a to neznámými pachateli z nedbalosti, nebo organizovanou zločineckou skupinou.

V první polovině března 2025 zveřejnil slovenský vládní zmocněnec MUDr. Peter Kotlár na veřejné tiskové konferenci (https://www.youtube.com/live/QAKyigjLBzE?t=307), že některé vzorky vakcín proti SARS-COV-2 užívané na Slovensku obsahovaly nadměrně vysoký obsah oficiálně nepřiznané a nikde neuváděné DNA, a to až na úrovni obvyklé u přípravků genové terapie. Přestože se šarže používané v různých státech či oblastech mohou odlišovat, existuje velice závažné důvodné podezření, že genetické mRNA vakcíny používané v ČR obsahovaly a obsahují množství nepřiznaných biologicky aktivních látek ve formě kontaminace, přičemž některé z nich mohly závažně poškodit a stále mohou ohrožovat zdraví a životy všech občanů ČR i genofond naší populace.

Pravděpodobně nejzávažnější hrozbu představuje možnost masivní kontaminace mRNA vakcín určitou DNA, která může kódovat zdraví nebezpečné až smrtící proteiny (zejména S-protein viru SARS-COV-2 a jeho umělé vakcinální varianty). Tento škodlivý genetický kód může být v takovém případě vložen do lidské DNA každého očkovaného jedince, což může znamenat zasažení a trvalé poškození jeho biologické autonomie a integrity. Tato podezření jsou podpořena i řadou dalších vědeckých prací prováděných různými zahraničními týmy a publikovaných v odborném tisku.

Oznamovatelé se domnívají, že okamžité jednání a přiměřený zásah orgánů činných v trestním řízení je naprosto nezbytný. Prioritně je potřebné učinit kontrolu obsahu všech šarží genetických mRNA vakcín používaných u nás v současné očkovací praxi. S ohledem na vysoké procento očkovaných jedinců v naší populaci a doporučení státních orgánů, aby se lidé nechali očkovat, je zajištění bezpečnosti užívaných vakcín enormně důležité, k čemuž je záhodno využít nejnovější technologie, které mohou podezření prokázat, nebo vyvrátit. V tak důležité otázce zdraví celé populace nelze zjištění ze Slovenska bagatelizovat, a i kdyby podezření bylo mnohem méně podložené, než potvrzuje skutečnost, vzhledem k opatrnosti by mělo být přistoupeno k okamžitému jednání.

Přestože řada studií prokázala ve vakcínách proti SARS-COV-2 mnoho nečistot a kontaminant, a to někdy zdraví vysoce nebezpečných, nebyly výrobci vakcín nikdy přiznány, v preklinických studiích nebyly zjištěny, a dokonce nebyly nikdy odhaleny analyticky pravděpodobně dysfunkčními laboratořemi státních dozorových orgánů v rámci bezpečnostních kontrol šarží vakcín před jejich uvedením na trh. Proto existuje závažné podezření, že se v současné době bohužel nelze spolehnout na orgány státního dozoru, a proto kolektiv oznamovatelů předal tuto věc orgánům činným v trestním řízení s důvěrou v bezodkladné jednání. JUDr. Jiří Vyvadil, server  vasevec.cz

X X X

 PŘEDSEDA  NS  ANGYALOSSY  K  ŽALOBÁM  SOUDCŮ

 Nejde o pět tisíc navíc. Jde o právní stát, říká Angyalossy k žalobám soudců kvůli platům

Přestože jsou přesvědčeni, že nová úprava platů odporuje ústavě i evropskému právu, soudci zatím plošně nezmění způsob výpočtu svých platů. Justiční grémium minulý týden doporučilo vyčkat na výsledek soudních řízení, která se v následujících měsících očekávají. První žaloby mají být podány už v dubnu. „Nejde o to, jestli budu mít o pět tisíc víc nebo míň, ale o to, jestli budeme postupovat podle ústavně konformních zákonů, nebo se smíříme s protiústavními úpravami,“ vysvětlil nyní krok předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Ve hře jsou i spory za úroky z prodlení. První rozhodnutí by podle soudců mohla padnout už na podzim.

Soudci od letošního roku opět čelí situaci, kdy je jejich platová základna stanovena v rozporu s Ústavou. Podle rozhodnutí Ústavního soudu z května 2024 by měla být zachována platová formule, která soudcům zajišťuje trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Vláda nicméně pro rok 2025 prosadila právní úpravu, která tuto hranici opět porušuje.

„Od 1. 1. 2025 podle našeho názoru platí protiústavní novela platového zákona. Jediná profesní skupina, které neporostly platy, jsou soudci. Státním zástupcům i poslancům o něco narostly. U nás narostly jen o 0,6 %, takže de facto se to rovná zmrazení,“ popsal místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.

Systémový problém přetrvává, shodují se Šuk a Angyalossy

V debatě o ústavnosti nové právní úpravy platů se stále silněji objevuje i argumentace vycházející z evropského práva. Soudní dvůr Evropské unie letos 25. února rozhodl ve spojených věcech litevských a polských soudců, že zásahy do soudcovských platů jsou možné pouze za mimořádných okolností, musí být proporcionální a nesmí být diskriminační. Rozsudek potvrdil, že pokud vnitrostátní pravidla nejsou v souladu s unijním právem, má přednost právě právo EU.

Podle Šuka české soudy mohou – a mají – přímo aplikovat evropské právo. „Ten soudce je povinen použít evropské právo, pokud je vnitrostátní úprava v rozporu. A to je podle nás i tento případ,“ říká. Odkazuje také na precedent z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Spišák proti České republice, které vedlo k přímé aplikaci evropského standardu v otázce přezkumu vazby u mladistvých. Nejvyšší soud zároveň hlídá, aby se tento standard skutečně v praxi dodržoval.

 „Unijní právo nefunguje tak, že rozporný paragraf v našem zákoně musíme zrušit. My ho prostě jenom ignorujeme. To je princip. Důsledkem aplikace unijního pravidla je nepoužití toho rozporného vnitrostátního pravidla,“ vysvětluje. I tak ale chce volit umírněnější přístup a počkat na rozhodnutí tuzemských obecných soudů.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy považuje opakované zásahy do automatické platové formule za dlouhodobý a destruktivní fenomén. „Za těch 30 let v justici se už asi patnáctkrát nebo šestnáctkrát zasahovalo do platů soudců. Kdysi se nastavil nějaký automat, který měl reagovat na ekonomický vývoj společnosti. Pokud společnost šla nahoru, rostly i platy soudců. Pokud dolů, stagnovaly nebo klesaly. Fungovalo by to. Jenže do toho byly stále opakovaně zasahováno politiky, podle mě populisticky,“ řekl na setkání s novináři.

Oba soudci se shodují, že Ústavní soud dává soudcům opakovaně za pravdu, že zásahy do jejich platů jsou v rozporu s ústavou. „Minulý rok v květnu Ústavní soud rozhodl, že koeficient 2,822 je protiústavní a vrátil platovou základnu k trojnásobku průměrné mzdy. Letos politici opět přijali novelu, která situaci vrací zpět. A to včetně prvků pravé retroaktivity, což je v právním státu naprosto nepřípustné,“ dodal Šuk.

Soudcovská unie mezitím vyzvala své členy, aby se platových nároků domáhali soudní cestou a poskytuje jim vzory žalob. Tak to ostatně bylo u podobných případů v minulosti. Spory o soudcovské platy se totiž již stávají notorietou. „S ohledem na existenci přímo použitelného práva Evropské unie v této oblasti může tento postup představovat jedinou cestu k vymožení těchto nároků,“ uvedlo sdružení minulý týden v prohlášení. Podle šéfa Unie státních zástupců Tomáše Foldyny převažuje názor, že by se tentokrát měli k soudcům připojit i státní zástupci.

Šimka: Politici se tímto přístupem nikomu nezavděčí

Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka považuje zmrazení platů za symptom hlubšího problému, který začíná u politiků samotných.

„Celý ten problém se týká v první řadě politiků. Ti si platy každou chvíli osekávají, nejspíš v domnění, že to společnost od nich očekává. A tohle se pak přenáší i na platy soudců. Ovšem u soudců je stabilita platů klíčovou ústavní zárukou jejich nezávislosti,“ uvedl v obsáhlém rozhovoru pro Českou justici, který vyjde v pondělí.

Podle Šimky není možné, aby se soudci podvolovali společenskému tlaku, který je ve skutečnosti namířen hlavně proti politikům. Zároveň připouští, že se zvažovalo vydání vlastních platových výměrů předsedy soudů v rozporu se zákonem – s odkazem na přednost evropského práva. „Ale máme pocit, že v současné době je na místě být spíše zdrženliví,“ říká Šimka.

Do hry vstupují úroky z prodlení

S opačnou výzvou přišel Spolek řadových soudců. Podle něj není zdrženlivost na místě a výpočet platů by se podle schválené platové novely řídit neměl už nyní. „Dovoluji si vyrozumět o výzvě Spolku řadových soudců k uplatňování nároků v souvislosti se zásahem do platu soudců a analýze právního posouzení věci. Spolek řadových soudců je názoru, že se lze domáhat nároku přímo, aniž by bylo zapotřebí zrušení novely platového zákona Ústavním soudem, vzhledem k přímé aplikovatelnosti práva EU,“ uvedl předseda Štěpán Klapka v prohlášení zaslaném České justici.

Zvláštní pozornost soudci věnují také otázce možného nároku na úroky z prodlení. Pokud soudy uznají, že stát soudcům dluží rozdíl mezi vyplaceným a zákonným platem, může se k částce připočíst i úrok, který v současnosti činí zhruba 12 procent ročně. „To se státu může hodně prodražit a mohou to být desítky milionů korun navíc kvůli nezákonnému postupu,“ upozornil Šuk.

Novelu, podle níž mají letos platy soudců v podstatě stagnovat, vetoval prezident, avšak Sněmovna ho počátkem tohoto měsíce přehlasovala.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Feri podal stížnost k Ústavnímu soudu. Exposlanci vadí postup justice v kauze znásilnění

Bývalý poslanec Dominik Feri podal ústavní stížnost v kauze znásilnění dvou dívek a dalšího pokusu o znásilnění. Stížnost směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), který loni v prosinci odmítl Feriho dovolání. O podané stížnosti informovala mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Soudcem zpravodajem bude Jaromír Jirsa.

Feri si odpykává tříletý trest vězení. Do výkonu trestu nastoupil loni koncem května, vinu od počátku odmítal, zpochybňoval věrohodnost dívek. I v dovolání k NS uplatnil řadu námitek, které se týkaly různých aspektů jeho případu. Šlo například o nesprávné hodnocení důkazů, porušení principu presumpce neviny nebo práva na spravedlivý proces.

 NS zjistil pouze „marginální nepřesnost“ spočívající v tom, jak justice posoudila útok na tehdy nezletilou dívku. Nešlo o znásilnění s využitím fyzické síly a „proti seznatelné vůli“, ale při zneužití bezbrannosti.

Feri kritizuje postup soudů

Dívka už totiž nebyla schopná vůlí ovládat své tělo a přestala se bránit Feriho osahávání. Zásah NS by ale nemohl podstatně změnit situaci ve Feriho prospěch. U daného skutku totiž bylo z hlediska přísnosti právní kvalifikace podstatné spíše to, že šlo o nezletilou dívku.

Feri v dovolání poukazoval na řadu údajných mezer a rozporů v dokazování. K výpovědím poškozených, které obhajoba označila za lživé a nevěrohodné, prý soudy zvolily nekriticky benevolentní přístup. NS však práci Obvodního soudu pro Prahu 3 i Městského soudu v Praze pokládal za kvalitní.

Dva dokonané skutky se podle pravomocného rozsudku staly ve Feriho žižkovském bytě. Tehdejší mladý teplický radní, student práv a populární influencer tam podle pravomocného rozsudku v březnu a listopadu roku 2016 líbal a osahával dvě dívky přes jejich nesouhlas a následně s nimi prováděl různé sexuální praktiky.

Jedné z nich bylo v té době 17 let. V roce 2018 se pak Feri podle rozsudku pokusil o další znásilnění, když se snažil líbat a osahávat stážistku, kterou si jako poslanec přivedl do Sněmovny.

Policie původně prověřovala i výpovědi dalších žen, nestaly se však součástí obžaloby. Loni v červnu Ústavní soud vyhověl stížnosti jedné z těchto žen, což znamenalo, že by se policie měla k případu vrátit, nikoliv však automaticky to, že Feri bude opět obžalován. Další čtyři ženy, které neuspěly ani u Ústavního soudu, si stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

 X X X

 Z ČVUT odchází uznávaný vědec Mikolov, který pomáhal i Googlu. Nesehnal finance

Uznávaný odborník na umělou inteligenci (AI) Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, odchází ke konci měsíce z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). V tamním Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky založil výzkumnou skupinu. Je ale nespokojený s tím, že se mu nepodařilo sehnat peníze na výzkum AI.

 Mikolov to řekl serveru Wired. Bude se nyní věnovat startupové společnosti BottleCap AI, jejímž cílem je až stonásobně zvýšit efektivitu umělé inteligence.

Mikolov získal doktorát na brněnském Vysokém učení technickém, poté pracoval jako AI expert pro Google, Facebook či Microsoft. V roce 2019 se vrátil do Česka a začal působit na ČVUT. Je ale nespokojený s grantovou politikou.

„Nepodařilo se mi sehnat finance na AI výzkum. Což, aby bylo jasno, nemluvím o penězích pro sebe, ale pro svůj tým – pro studenty, postdoktorandy a další výzkumníky,“ řekl serveru.

Pro svůj nejznámější výzkumný úspěch, tedy zdokonalení aplikací pro rozpoznávání a zpracování jazyka, vytvořil nové modely neuronových sítí. Překonaly předchozí přístupy k modelování jazyka. Mikolov se díky tomu v roce 2018 stal i jedním z laureátů Ceny Neuron.

„Pokud jsem nejcitovanější vědec v Česku, dělám na AI technologiích, které teď letí ve světě jako největší objev posledního desetiletí, ke kterému jsem výrazně sám přispěl, a zároveň po pěti letech snahy nemám jediný normální grant, tak je někde něco prostě hodně, hodně špatně,“ dodal.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT má nyní více než 260 zaměstnanců, z nichž 29 jsou profesoři, kteří se podílí na vzdělávání 80 studentů v doktorských programech. Oblast odborného zájmu zahrnuje vedle umělé inteligence také třeba robotiku, počítačovou grafiku, telematiku či návrh uživatelsky příjemných a výhodných řešení pro občany.

 X X X

 Anketu Zlatý Ámos vyhrál Lukáš Knaute, učí na prvním stupni v Sezemicích

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal Lukáš Knaute ze ZŠ v Sezemicích. Korunu mu předal ministr školství Mikuláš Bek. Knaute vyhrál i cenu Dětský Ámos. Finále 32. ročníku soutěže se konalo v pražském hotelu Olšanka, kde o titul bojovalo šest finalistů čtyři ženy a dva muži.

 Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku dnes získal Lukáš Knaute ze Základní školy v Sezemicích na Pardubicku. Putovní korunu mu předal ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Knaute získal i ocenění Dětský Ámos, které uděluje dětská porota. Ceny dnes organizátoři udělili v Kongresovém sále hotelu Olšanka, kde se finálového kola zúčastnilo šest soutěžících – čtyři ženy a dva muži. Jednalo se o 32. ročník soutěže.

Ámosem ČT edu se stala Lucie Zyková ze SŠ technické a ekonomické v Brně. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování získala Klára Goišová ze ZŠ v Mikulově.

„Vnímám to jako obrovské ocenění, které doprovází strašná spousta emocí, se kterými jsem se nikdy nesetkal, takže se s tím sám budu muset jako učitel naučit taky pracovat,“ řekl novinářům Knaute.

Ve výuce se snaží, aby se děti ve třídě cítily bezpečně a aby se každý cítil důležitý, byla tam legrace a dobrá nálada, uvedl. Knaute učí na prvním stupni ZŠ. Současná generace dětí je podle něj o něco jiná než ta předchozí, děti například potřebují znát smysl toho, co dělají.

„Dnešní den nepochybně se sluší poděkovat. To je vlastně den, kdy máme poděkovat učitelům, ale všem, kdo se podílejí na chodu škol, a pogratulovat k tomu svátku, který je zároveň spojen s narozeninami Jana Amose Komenského,“ řekl Bek.

Učitelé a učitelky ve finálovém kole za podpory svých žáků dnes absolvovali čtyři úkoly před porotou. Museli například za jednu minutu vtipně představit sebe a školu, kde vyučují, naučit publikum něco ze svého oboru a připravit společnou scénku s žáky.

Poslední úkol byl pro učitele a učitelky tajný, nakonec v něm soutěžící museli pantomimou napodobovat povolání. Účastníky finále v sále podporovaly desítky dětí pokřiky, hudebními nástroji a transparenty.

Do letošního ročníku soutěže žáci nominovali 63 pedagogů, o devět méně než loni. Z nich si v semifinále nejlépe vedli Knaute, Zyková, Goišová a dále Regina Hajná ze ZŠ Město Albrechtice, Petra Hrubá ze ZŠ v Bohdalicích a Denis Urbanský ze Slezského gymnázia v Opavě.

Slavnostní korunovace nového Zlatého Ámose se bude konat v sobotu na galavečeru ankety a Kantorském bále v prostorách hotelu Ambassador-Zlatá Husa na Václavském náměstí v Praze.

Loni titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele získal Dominik Simon ze Základní školy Antonína Baráka v Lovosicích, ocenění Dětský Ámos dostala Adéla Popelková ze Střední průmyslové školy stavební Josefa Gočára v Praze. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování obdržel učitel Libor Mitana ze Základní školy Němčice nad Hanou.