Poslanec polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Piotr Kaleta označil českou místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou za „divnou paní posedlou Polskem“. Bylo to v reakci na ve středu zveřejněnou zprávu Evropské komise o stavu právního státu v zemích sedmadvacítky, která je vůči Polsku kritická. „Vyhodit to všechno do povětří, vůbec se tím netrápit, nebrat v potaz,“ řekl Kaleta ve čtvrtečním rozhovoru s Polským rozhlasem.

Zmíněná zpráva Varšavě například doporučila, aby zlepšila podmínky pro nezávislost soudnictví nebo pluralitu médií. „Nějaké výmysly divné paní, která je posedlá Polskem. Pro mě je to něco naprosto skandálního a dramatického,“ řekl poslanec národně-konzervativní strany PiS.

Absurdita se podle něj dostala na nejvyšší úroveň. Jourová je eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost, jejím úkolem je kromě jiného prosazovat principy právního státu.

Brusel s vládou vedenou PiS už několik let vede spory kvůli kontroverzním reformám justice, které podle EK soudnictví přivedly pod vliv politiků. Kritizuje například i to, že PiS v posledních letech ovládlo veřejnoprávní média a udělalo z nich svoji hlásnou troubu.

Polsko platí pokuty za to, že se nepodřídilo rozsudku Soudního dvora EU ve věci sporného orgánu trestajícího soudce a státní zástupce. Portál Gazeta píše, že podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse jde o 300 milionů eur (7,34 miliardy korun).

„Pro mě je to nechutné, chce se mi zvracet, když pořád slýchám ty věci o právním státu v Polsku,“ řekl k tomu poslanec Kaleta.

X X X

Lukašenko dráždí Poláky, jejich válečný hřbitov rozjezdily buldozery

Mezi Minskem a Varšavou opět roste napětí. Tentokrát kvůli zničení hřbitova polských odbojářů z druhé světové války v běloruské vesnici Mikuliški. Ukazuje se navíc, že to není první podobný případ v poslední době.

 O demolici hrobů příslušníků Zemské armády v Hrodenské oblasti informovali počátkem července představitelé polské menšiny v Bělorusku. Dvaadvacet křížů a náhrobků bylo podle fotografií pořízených na místě zničeno, pietní místo srovnaly buldozery se zemí.

„Vždycky se vědělo, že jsou tady pohřbeni polští vojáci. Běloruské úřady by ale musely provést exhumaci, aby prokázaly opak. Ale to místo prostě zničily a vysypali na něj náklaďák písku,“ řekl portálu Deutsche Welle představitel běloruských Poláků Marek Zaniewski.

Varšava proti „hanebnému incidentu“ okamžitě ostře protestovala a oficiální diplomatickou cestou si postěžovala, že běloruský režim nedodržuje mezinárodní dohody o ochraně válečných památníků.

„Připomíná to nejtemnější epizody období komunismu. Vzhledem k dalším svědectvím o destrukci polských válečných hrobů se můžeme jen domnívat, že se tak děje schválně s cílem dál poškodit vztahy mezi Běloruskem a Polskem,“ uvedla polská diplomacie.

Běloruské ministerstvo zahraničí si v reakci na „nepodložené stížnosti“ předvolalo polského chargé d’affaires a sdělilo mu, že nemá záznamy o žádných vojenských hrobech zahraničních vojáků v obci Mikuliški. Žádné lidské ostatky se tam prý nenašly.

Podobných případů bylo za poslední dobu zaznamenáno více. Koncem června si polské ministerstvo zahraničí postěžovalo, že neznámí pachatelé poničili několik polských vojenských hřbitovů v západním Bělorusku. Místní úřady podle něj s akty vandalismu tiše souhlasí.

Podobné incidenty se od začátku války na Ukrajině odehrávají i v Rusku. V polovině dubna přijeli do Katyni ruští nacionalisté na bagrech a vyhrožovali likvidací památníku masakru polských důstojníků, které zde v roce 1940 povraždila NKVD. Koncem června byla z památníku odstraněna polská vlajka.

Rusové si zase často stěžují na vlnu likvidaci sovětských památníků na území Polska. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost po svém nástupu k moci v roce 2015 prosadila zákon o dekomunizaci zakazující používání totalitních symbolů, mezi něž řadí i sovětské pomníky. Těch u našich severních sousedů bylo ještě donedávna asi pět set.

Válka proti mrtvým

Vztahy mezi Minskem a Varšavou se propadly na bod mrazu po mohutné vlně protestů z podzimu 2020, kdy statisíce Bělorusů vyšly do ulic proti zfalšovaným volbám. Polsko opozici mohutně podporuje: poskytlo azyl významným běloruským emigrantům i médiím kritickým vůči autokratickému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, který je dnes totálně závislý na Moskvě.

Napětí mezi oběma sousedícími zeměmi pak přiživila migrační krize, kterou podle Varšavy Lukašenkův režim zinscenoval. Poláci ve snaze definitivně utnout příliv migrantů skrz pohraniční lesy nedávno dokončili 187 kilometrů dlouhou a přes pět metrů vysokou ocelovou bariéru.

Spekuluje se také stále o tom, jestli se Minsk aktivně zapojí do války na Ukrajině. Ruská agrese je sice vedená i z běloruského území a tamní armáda provádí manévry u jižní hranice, sama se ovšem invaze neúčastní. O to větší roli Bělorusko hraje v eskalujícím konfliktu slov a symbolů mezi Moskvou a Varšavou.

Kromě exportu blízkovýchodních migrantů přes západní hranici se Minsk v posledních dvou letech zaměřil na polskou menšinu a některé její představitele nechal zatknout. Incidenty s vojenskými hřbitovy podle odborníků ukazují, že je za nekompromisní postoj Varšavy ochoten trestat i mrtvé.

„Všechny hroby, památníky nebo historické objekty se mohou stát cílem represí, pokud jsou pro Poláky, Litevce, ale i vlastenecky cítící Bělorusy posvátné,“ uvedl pro Deutsche Welle běloruský historik Alexandr Paškevič.

Zemská armáda (polsky Armia Krajowa), byla hlavní odbojová ozbrojená organizace v Polsku během druhé světové války. Fungovala v součinnosti s exilovou vládou v Londýně a podle některých historiků se jednalo o vůbec největší odbojovou sílu v okupované Evropě.

Zatímco v Polsku jsou její příslušníci uctíváni jako hrdinové, běloruské úřady je často obviňují z válečných zločinů a srovnávají je s fašisty. Loni v dubnu běloruský státní zástupce zahájil trestní stíhání několika bývalých příslušníků Zemské armády za údajnou „genocidu běloruského lidu“ během druhé světové války.

X X X

Okamura: Vláda preferuje uprchlíky z Ukrajiny, českým občanům v krizi pomáhat nechce

Česko zažívá obrovskou vlnu zdražování, inflace přesáhla rekordní hodnoty a potýkáme se s energetickou krizí. Předseda SPD Tomio Okamura v letním speciálu 360° volal po plošných opatřeních, protože drahé energie musí platit všichni. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) to ale podle něj nevidí a nechce pomáhat občanům. Zmínil také, že se v rámci války na Ukrajině kabinet více soustředí na pomoc uprchlíkům, zatímco na české občany kašle.

Inflace v Česku přesáhla 16 procent. Zdražují potraviny i energie. Podle Tomia Okamury jsou na místě plošná opatření. „Předražené energie musí platit všichni, potravinářská komora hovoří o tom, že ještě letos potraviny zdraží o 30 až 50 %, do toho je předražený plyn a zdražují se i náklady na bydlení. Dopadá to na všechny občany a plošná opatření jsou na místě,“ řekl ve speciálu 360° předseda SPD.

 Podle něj je skutečně tristní, že SPD jako první a jediná strana volala po plošných opatřeních, která zavedlo i Německo, Polsko, Maďarsko, Rakousko nebo Slovensko. „Slováci zastropovali ceny energií, Poláci snížili přechodně DPH u potravin na nulu. Česká republika má nejvyšší DPH na potraviny ze všech zemí ve střední Evropě a vláda Petra Fialy se tváří, jako když to nevidí. Oni nechtějí vůbec pomáhat občanům,“ sdělil Okamura.

Jedním z problémů je podle něj také to, že Česká republika prodává veškerou vyrobenou elektřinu na evropskou energetickou burzu v Lipsku. „Prodáváme všechno a oni nám to zdražují až o 4 000 %. Kilowatthodinu z jádra za 25 haléřů, uhlí za 15 haléřů a na burze nám to zdražují cca na 8 Kč. Pak ji zpátky draze vykupujeme kvůli Evropské unii. To je prostě nerozum, vláda nechce nic udělat, protože je servilní vůči Bruselu,“ popsal Okamura s tím, že bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) byl úplně stejný.

Uprchlíci by se měli vracet na Ukrajinu

Vláda podle něj v současné době více podporuje Ukrajince než své občany. Podporu by prý měli dostat jen váleční uprchlíci z míst, kde se prokazatelně bojuje. „V případě skutečných válečných uprchlíků z Ukrajiny je na místě přiměřená a časově omezená pomoc, tedy jenom na nezbytně nutnou dobu,“ řekl Okamura. Do oblastí, kde válka není, by se podle něj měli uprchlíci vracet.

„Vláda už v úvodu absolutně selhala, když v podstatě neidentifikovala uprchlíky a nalákala i ty nepřizpůsobivé ekonomické migranty. Tady už je na místě, aby jim byla ukončována víza a aby se vraceli na Ukrajinu,“ popsal Okamura a zdůraznil, že před několika týdny už světovými médii proběhlo, že se více Ukrajinců, včetně maminek s dětmi, vrací samo od sebe na Ukrajinu, protože je tam klid a bezpečno. Česká média to však podle něj pomíjí.

Kdyby uprchlíci z Ukrajiny zůstali v tuzemsku na trvalo, způsobilo by to podle Okamury výrazné zhoršení situace v Česku. „Zhorší to dostupnost zdravotní péče, kvalitu výuky ve školách, stoupnou náklady například na bydlení, což už se projevuje v Praze, a vznikne pnutí v české společnosti,“ varoval Okamura. Ekonomické migranty tady opravdu nepotřebujeme, my potřebuje pomoci našim občanům, vláda pomáhá více Ukrajinců a na naše občany kašle,“ dodal.

X X X

Francie slaví den, kdy padla Bastila. Paříží pochodovali vojáci včetně českých

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil v centru Paříže vojenskou přehlídku při příležitosti oslav 233. výročí dobytí Bastily. Úderem desáté hodiny se dal do pohybu průvod tisíců mužů a žen a stovek kusů techniky. Hlavním motivem letošní přehlídky je východní spolupráce, odkazující na současnou válku na Ukrajině. V průvodu šly i menší jednotky devíti zemí včetně Čestné stráže Armády ČR.

 Macron jel vestoje v otevřeném vojenském voze v doprovodu náčelníka generálního štábu Thierryho Burkharda. Bezprostředně za jejich autem jela skupina vojáků v přilbicích na koních.

Defilé začínalo na kruhovém prostoru okolo Vítězného oblouku, poté se vydalo na bulvár Champs-Elysées a skončilo na náměstí Svornosti. Tam Macrona podle tradice uvítala premiérka Élisabeth Borneová a náčelníci jednotlivých složek armády. Po jejich setkání zazněla státní hymna Marseillaisa v podání armádního orchestru.

V průvodu je letos 6 300 vojáků, 64 letadel, 25 vrtulníků, 181 vozidel a 200 koní. Tři letadla se na poslední chvíli slavnostního přeletu neúčastní, protože se musela zapojit do hašení rozsáhlých lesních požárů na jihozápadě země. Francie představila technologické vymoženosti, včetně vojenského dronu Reaper nebo transportéru Jaguar.

Tři čeští vojáci nesli českou vlajku, měli slavnostní uniformy a šavle. Zbytek z dvacítky českých účastníků byl součástí útvaru složeného z vojáků zemí východní a střední Evropy a Pobaltí.

Průjezd těžké vojenské techniky zpravidla zablokuje bulvár v centru Paříže, což komplikuje jízdu nejen motoristům, ale i cyklistům, poznamenává stanice BFM TV. Na stejném místě totiž za několik dní končí cyklistický závod Tour de France.

Nenáviděnou věznici Bastilu Francouzi dobyli na počátku Velké francouzské revoluce v roce 1789. Svátek 14. července dodnes patří k nejvýznamnějším svátkům v zemi.

X X X

STAROSTOVÉ  PROTI  RAKUŠANOVI,  NECHCE  OZNÁMIT  ANI  FIRMY  A   KORUPČNÍKY  Z  KYPRU,  KTEŘÍ  DODÁVALI  MILIONY  STAN,  POLICIE  ŠETŘENÍ  TAJÍ?  RAKUŠAN  NECHCE  OPUSTIT  ANI  MÍSTO  MINISTRA  VNITRA

 Skupina starostů chce, aby si STAN změnil název. Je zavádějící, míní

Dvacítka starostů vyzvala v dopisu předsedu hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Víta Rakušana, aby vládní subjekt upravil svůj název. V dopisu, o kterém ve Sněmovně informovala šéfka poslanců opozičního ANO Alena Schillerová, označují název STAN za zavádějící a klamavý. Mluvčí STAN Sára Beránková sdělila, že hnutí změnu názvu neplánuje. „Nikdy jsme netvrdili, že zastupujeme všechny starosty,“ míní.

Dopis podepsalo přes dvacet starostů. Jsou mezi nimi například poslankyně a starostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO), starostka Litvínova Kamila Bláhová, starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO), starosta Mimoně Petr Král (ANO), starosta Postoloprt Zdeněk Pištora (Triklóra), starostka Vejprt Jitka Gavdunová (ODS) či starostka Nové Role Jitka Pokorná (zvolená za STAN).

V podnětu adresovaném šéfovi STAN Rakušanovi uvedli, že název hnutí pokládají za zavádějící a klamavý. „Podle našeho názoru naplňuje i rysy klamavé reklamy, protože vyvolává mylnou představu, že Vaše hnutí zastupuje starosty a vedení měst a obcí víc než ostatní politická uskupení,“ stojí v dopisu. Ve STAN však podle nich není proporčně vyšší počet starostů a komunálních politiků než v jiných subjektech.

Autoři dopisu žádají změnu názvu vládní strany. „Řada z nás dlouhodobě a stále častěji nesouhlasí s politickými kroky a rozhodnutími, které Vaše hnutí činí, stejně tak s kauzami, které Vaše hnutí v posledním roce provází,“ uvedli. Hnutí STAN podle nich obchodně využívá dobrou reputaci a dlouhodobě dobře odváděnou práci starostů a regionálních politiků.

STAN o přejmenování neuvažuje, sdělila mluvčí Beránková. „Název hnutí odkazuje ke skutečnosti, že převážná většina našich zástupců má zkušenost z komunální politiky. Nikdy jsme netvrdili, že zastupujeme všechny starosty, tak jako hnutí ANO určitě netvrdí, že zastupuje všechny ‚nespokojené občany‘,“ uvedla. Opoziční ANO navazuje na občanské sdružení nazvané Akce nespokojených občanů.

X X X

Foldyna hájil Putina. Sedněte na motorku a jeďte do Moskvy, řekl mu lidovec

Poslanec opoziční SPD Jaroslav Foldyna se při jednání Sněmovny o úsporném tarifu zastával ruského prezidenta Vladimira Putina, který rozpoutal válku na Ukrajině, a obviňoval vládu Petra Fialy, že vede válku vůči vlastním občanům. Poslanec vládní KDU-ČSL Tom Philipp to nevydržel a vyzval Foldynu, ať sedne na motorku a jede s Nočními vlky do Ruska.

„Vy jste vlastně tu hospodářskou válku vyhlásili jako první přece! Vy jste ji vyhlásili emisními poplatky a Green Dealem. Vy jste ji vyhlásili vůči vlastním občanům, kteří to všechno musí zaplatit a zaplatili! To je vaše válka! Ale ne proti Putinovi, ale proti vlastním občanům. A teď máte strach, co řeknou lidé. Říkáte Putin. Už běžte s tím Putinem… Veřejnost je naštvaná na vás, ne na Putina!“ hájil Foldyna ruského prezidenta.

„Tady vypouští z pusy pan poslanec Foldyna, ty štváčské řeči o tom, že se tady zvedl prapor války – kde bychom dneska byli, kdyby odvážná vláda České republiky a kdyby se k ní nepřidaly, respektive ona nebyla jedna z těch, která iniciovala i ten postup celé Evropské unie včetně USA? Za humny bychom měli Rusáka, který by už si brousil zuby na to, jak se sem vrhne k nám. Tak se prosím vás, pane Foldyno, vzpamatujte, sedněte si na motorku a s ruskými vlky si jeďte do Ruska. Nazdar!“ opáčil mu lidovec Philipp.

Foldyna dlouhodobě ve Sněmovně, již dříve jako člen ČSSD, dnes jako poslanec SPD, zastává výrazně proruské postoje. A v minulých letech si také pravidelně s ruskými motorkáři Nočními vlky, kteří mají blízko k Putinovi, připomínal výročí konce druhé světové války a sovětské válečné oběti.

„Pane kolego, já jsem s těmi nočními vlky jezdil na hroby jejich dědů a pradědů, kteří osvobozovali tuto zemi. Vy chodíte na landsmannschaft k těm, kteří přivedli 360 000 Čechoslováků na popraviště,“ rozčílil se Foldyna. „Tady se stavějí pomníky vlasovcům, tady se oslavují banderovci, ale vy jste podělaný z toho, že prostě sem přijedou nějací Rusové a dávají kytky na hroby svých pradědů a dědů, kteří osvobozovali tuto zemi!

„Opravdu jste mě viděl na nějakém takovém sjezdu? Takhle se mnou víckrát nemluvte,“ ohradil se Tom Philipp. Foldyna se mu nakonec omluvil, ale trval na tom, že se jiní lidovečtí představitelé setkávají s landsmannschaftem a s lidmi, jejichž předkové, mají na svědomí tisíce našich spoluobčanů.

X X X

ODEŠLA   MANŽELKA   EXPREZIDENTA  USA  Z  ČR,  TRUMPOVÁ,  POCHÁZELA  ZE  ZLÍNA

Zemřela Ivana Trumpová. První manželce Donalda Trumpa bylo 73 let

Zemřela Ivana Trumpová, první manželka někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rodačce z Československa bylo 73 let. Trump k jejímu úmrtí napsal, že byla skvělá žena a že „její pýchou a radostí byly její tři děti“. „Byla na ně tak pyšná, stejně jako jsme my všichni byli pyšní na ni,“ dodal bývalý šéf Bílého domu.

 „S hlubokým zármutkem bych rád informoval všechny, kteří ji milovali, a bylo jich mnoho, že Ivana Trumpová zemřel ve svém domě v New Yorku,“ napsal Trump na svou platformu Truth Social. „Byla to úchvatná, krásná a báječná žena, která vedla skvělý a inspirativní život,“ pokračoval.

Trumpová, která vyrůstala za komunistické vlády v bývalém Československu, byla jeho první manželkou. „Její pýchou a radostí byly její tři děti, Donald junior, Ivanka a Eric,“ napsal. „Byla na ně tak pyšná, stejně jako jsme my všichni byli pyšní na ni.“

Manhattanští záchranáři, kteří reagovali na volání o zástavě srdce, našli ve čtvrtek krátce po půl jedné odpoledne v bytě na Upper East Side, kde Ivana Trumpová žila, třiasedmdesátiletou ženu.

„Naše matka byla neuvěřitelná žena – silná v podnikání, prvotřídní sportovkyně, zářivá kráska a starostlivá matka a přítelkyně,“ uvedla rodina Trumpových v prohlášení.

V mládí Trumpová závodně lyžovala, byla modelkou, poté emigrovala na Západ a dobře se provdala. „Přežila. Utekla před komunismem a přijala tuto zemi. Své děti učila odvaze a houževnatosti, soucitu a odhodlání. Bude velmi chybět své matce, svým třem dětem a deseti vnoučatům,“ dodala rodina.

Trumpová, za svobodna Zelníčková, se narodila 20. února 1949 ve Zlíně v rodině architekta. Když u ní rodiče zaznamenali pohybové vlohy, podporovali ji ve sportovní kariéře. Ve třech letech už stála na lyžích, ve dvanácti byla v reprezentaci. Studovala Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově. Tehdejší Československo jí však brzy připadalo malé, tak aby mohla odejít na Západ, poprvé se vdala za lyžaře s rakouským pasem Alfreda Winklmayra.

V Kanadě pak pracovala jako modelka, po příchodu do New Yorku se seznámila s Trumpem. S pozdějším americkým prezidentem se setkala v roce 1976, svatba se konala o rok později. Sňatek ukončil rozvod v roce 1992 po Trumpově románku s bývalou miss státu Georgia Marlou Maplesovou. Po oficiálním konci manželství Trump vyhlásil bankrot.

Potřetí se Trumpová provdala v roce 1995 za Itala Riccarda Mazzucchelliho, manželství trvalo dva roky. Jejím čtvrtým a posledním mužem byl v letech 2008 až 2009 o 23 let mladší italský model Rossano Rubicondi.

S Trumpem měla v posledních letech korektní vztahy. Jak přiznala, v prezidentských volbách jej volila a pravidelně spolu hovořili. Po zvolení Trumpa do Bílého domu na podzim 2016 se spekulovalo o tom, že jeho exmanželka by mohla zastávat post velvyslankyně v Česku.

Trumpová tehdy řekla, že má pro funkci dobré předpoklady, neboť čeština je její mateřský jazyk a v zemi je známá, a to nejen díky příjmení Trumpová. Tato myšlenka měla zastání i na Hradě, vyslání podnikatelky podporoval prezident Miloš Zeman. Nakonec však Trumpová sama možnost stát se diplomatkou odmítla.

V roce 2018 pro internetový magazín Page Six ale řekla, že nechce, aby její exmanžel v roce 2020 znovu kandidoval.

Peníze i podporu dávala ženám v nouzi

V rozhovoru z roku 2007 Trumpová promluvila o svém bohatství i o tom, že peníze dokázala vydělat sama. „Umím to dobře, dokážu to líp než muži, vypadám dobře, jsem chytrá, byla bych bohatá i bez Donalda.“

Tvrdila, že podstatou jejího úspěchu je sebevědomí a především chuť pracovat. „Vstanu o šesté a celý den tvrdě pracuji. Spím jen čtyři hodiny denně,“ uvedla před časem. Aktivit měla Trumpová celou řadu – vlastnila síť hotelů, stavěla mrakodrapy, pomocí teleshoppingu prodávala vlastní kosmetiku, oblečení, módní doplňky nebo šperky.

O byznysu či o vztazích mezi ženami a muži také pořádala přednášky, psala knihy a sloupky do magazínu, měla i vlastní reality show. „Donald nebyl bohatý, když jsme se brali. Úspěch byl náš společný. Po rozvodu jsem sice dostala peníze, ale ty jsem rozmnožila nejmíň tisíckrát,“ řekla Trumpová. Manželé spolu podnikali, stavěli hotely a kasina. I největší Ivanini kritici uznávají, že Donald za své miliardy hodně vděčí právě obchodnímu nadání své exmanželky.

A ačkoliv si Trumpová potrpěla na upravený vzhled, nerada prý utrácela za zbytečnosti. „To dám ty peníze raději chudákům,“ říkala s tím, že charitě posílala až půl milionu dolarů ročně.

„Dávám peníze ženám, které doma mlátí muži, nebo těm, které jsou samy s nemocným dítětem. Pomáhám i takovým, které nemají peníze ani na oblečení – aby mohly jít na pohovor kvůli práci. Dáme jim kostým a poradíme, jak na pohovoru mluvit. Taky jsem postavila čtyři domy na Floridě, takové polonemocnice,“ popsala tehdy.

„V apartmá je vždy zdravý rodič s nemocným dítětem nebo obráceně: zdravé dítě s nemocným tátou nebo nemocnou mámou. Jeden z té dvojice umře. Ty zdravé připravujeme na to, že brzy budou sami, a o nemocné se staráme, aby zemřeli důstojně. Víc udělat nemůžeme,“ dodala Trumpová.

X X X

Krásná a úžasná, zní Trumpova první slova po smrti exmanželky. Proč se do Ivany zamiloval?

Ve věku 73 let zemřela bývalá manželka Donalda Trumpa a československá rodačka Ivana Trumpová. Její smrt někdejšího amerického prezidenta zasáhla. Jaká byla jeho první reakce? A smutná zpráva překvapila i experta na americkou politiku Romana Jocha, který byl hostem vysílání CNN Prima NEWS.

„S velkým zármutkem oznamuji všem, kteří ji milovali, a těch je mnoho, že Ivana Trumpová zemřela u sebe doma v New Yorku,“ napsal Trump na síti Truth Social. „Byla to báječná, krásná a úžasná žena, která vedla skvělý a inspirativní život. Její pýchou a radostí byly její děti, Donald junior, Ivanka a Erik. Byla na ně tak hrdá, jako jsme na ni hrdí my všichni. Odpočívej v pokoji, Ivano!“ dodal.

„Zemřela nečekaně a svým způsobem předčasně, neměla zas tak vysoký věk. Byla to máma a babička, její příbuzní jsou pochopitelně smutní. Dostala se na Západ, působila v showbyznysu. Ve druhé polovině sedmdesátých let se do ní zamiloval tehdy mladý stavitel Donald Trump a požádal ji o ruku. V podstatě se za Trumpa vdala díky své kráse,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Roman Joch.

S Donaldem Trumpem měla Ivana tři děti. „Její děti, ať už dcera Ivanka nebo synové Erik a Donald junior, měly dost velký vliv na svého otce. Trump hodně dal hlavně na rady od dcery Ivanky, která na něj měla umírňující účinek,“ uvedl Joch. Náhlé úmrtí Ivany Trumpové zasáhlo i jejího blízkého přítele a módního návrháře Osmanyho Laffitu.

„Pro mě je to šílené. Byla to moje dobrá kamarádka. Strávili jsme spolu spoustu času, v poslední době jsme spolu ale už nemluvili. Byla to silná žena, měla svůj charakter. Pro Ivanu neexistovalo možná nebo uvidíme, ona viděla přímo,“ popsal Laffita s tím, že neví, že by Ivana měla nějakou nemoc. „Budu se snažit kontaktovat její osobní asistentku a příbuzné, abych zjistil, co a jak,“ dodal Laffita.

X X X

Bavorsko zvýší kapacitu ropovodu TAL, oznámil Fiala. Do Česka vede ropu z Itálie

Česko bude méně závislé na ruské ropě. Premiér Petr Fiala oznámil po jednání se svým bavorským protějškem, že stoupne denní kapacita ropovodu TAL, který přes Bavorsko přivádí do Česka ropu z italského Terstu. Bavorsko s navýšením souhlasilo, rozhodnutí bude platné od pátku, dodal tamní premiér Markus Söder.

 „Bavorské úřady povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu (TAL), kterým je i do České republiky přiváděna ropa z italského Terstu. Bude to příznivé pro Českou ekonomiku,“ uvedl na začátek konference premiér Fiala. Se svým bavorským protějškem se shodli na vzájemné spolupráci evropských zemí, zejména v situacích, kdy vypadnou dodávky ruského plynu. Domluvili se také se Söderem na posilování v oblasti výzkumu a inovací.

„Důležité je vylepšování vzájemné infrastruktury, aby mohl pohyb občanů našich zemí probíhat bez komplikací. Pro Bavorsko je důležité budování silniční a železniční infrastruktury,“ řekl Fiala.

Slovo si následně vzal premiér Söder. „Bavorsko a Česko jsou úzce spojené země a je zde důležitá vzájemná spolupráce. Konstatovali jsme, že chceme těžké otázky domlouvat společně. Obě země stojí před velkou výzvou, jelikož jsou závislé na energetických dodávkách. Rozhodli jsme se však zajistit lepší dodávky ropovodem do Česka, a to navýšením o 17 procent, které začne platit od tohoto pátku.“

„Chceme také zvýšit vodíkové potenciály obou zemí. Celá Evropa sází na jadernou energetiku, abychom měli únosný energetický mix do budoucna. Důležité je také, abychom se společně zasadili o vylepšení veškerých potenciálů LNG terminálů,“ doplnil Söder.

O navýšení kapacity ropovodu se debatovalo už dříve. „Nejvýhodnější je bezesporu navýšení kapacity ropovodu TAL, který vede z italského Terstu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ropovod TAL má podle něj nyní kapacitu 38 milionů tun ročně. „Technicky je připraven na navýšení o 2,5 milionu tun ročně,“ řekl Síkela. Česko bude ale potřebovat další navýšení kapacity ropovodu TAL na 48 milionů tun ročně a to podle Síkely bude trvat dva roky.

V únoru Söder v dopise adresovaném Fialovi uvedl, že je pro pořádání pravidelných mezivládních konzultací. Nastínil také konkrétní projekty spolupráce například v dopravě, moderních technologiích a školství. Z dopisu tehdy citoval bavorský deník Passauer Neue Presse. Kriticky se však Söder podle agentury DPA tehdy vyjádřil k plánovanému konečnému úložišti jaderného odpadu v blízkosti společných hranic.

Právě úložiště je jedním z témat, které Söderovi k projednání tento týden navrhl místopředseda bavorského zemského sněmu Markus Rinderspacher z opoziční sociální demokracie. Uvedl, že v Česku se debatuje o čtyřech lokalitách. „Tato místa se nacházejí vzdušnou čárou 45 až 150 kilometrů od bavorských hranic. Mělo by v nich být uloženo asi 14 000 tun vysoce radioaktivního materiálu z českých jaderných zařízení,“ řekl.

Söder by podle Rinderspachera cestu měl využít ke zlepšení bavorsko-českých vztahů. Za klíčové považuje modernizaci železničního spojení, telekomunikaci nebo rozvoj přeshraničních iniciativ.

Bavorský premiér naposledy v Praze jednal v listopadu 2020 s tehdejším předsedou české vlády Andrejem Babišem zejména o koronavirové pandemii.

X X X

 Letní covidová vlna se blíží kulminaci, říká Dušek. Vrchol přijde do deseti dnů

Současná letní vlna koronaviru by měla vrcholit do deseti dnů. Vysoké počty nakažených způsobuje schopnost nové mutace prolamovat imunitu z očkování i protilátek. Biolog a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek se odkazuje na studie z Portugalska a průběhy předchozích vln.

„Kulminaci se blížíme. Průběh je stejný jako u předchozích vln. Vývoj je poměrně rychlý a vrchol můžeme očekávat do týdne, možná deseti dnů. Zůstává otázka, jak varianta BA.5 dobrzdí,“ uvedl Dušek v rozhovoru pro Radiožurnál.

Roste pravděpodobnost, že se i očkovaný člověk nakazí. Ochranný efekt očkování proti těžkému průběhu nemoci podle biologa stále platí. Díky tomu je na jednotkách intenzivní péče pouze 26 případů. Celkem je v nemocnicích 369 nakažených.

„Šíření nových mutací není způsobené pouze jejich vysokou nakažlivostí, ale také schopností prolamovat imunitu, kterou populace získala očkováním a bohužel i promořením,“ vysvětlil Dušek.

„V současnosti jsou počty nakažených pouze odrazem toho, co zachytíme. Reálné počty jsou třeba až pětkrát větší, protože varianta BA.5 je velmi nakažlivá,“ doplnil.

Letní vlna podle něj zatím nemá dramatický zdravotnický dopad. Většina nakažených má asymptomatický průběh a těžké případy jsou spíš výjimečné. Většina západních států přistupuje k částečným opatřením, některé země zavádí nošení roušek v nemocnicích. V Česku je tento krok podle Duška na zvážení jednotlivých nemocnic.

Obává se, jak se vysoký počet nakažených během léta projeví na podzim, kdy nemoc jistě opět nabere na síle. Nelze ovšem říct, zda to bude v polovině září nebo později. V budoucnu bude rozhodovat schopnost rychle se nechat očkovat.

 X X X

Místo půtek má Křeček věnovat energii ochraně práv, míní evropská soudkyně

Česká soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková hodnotí počínání veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který odebral své zástupkyni veškerou agendu, velice kriticky. Pro příští volbu ombudsmana je to podle ní pro parlament ponaučení. K hodnocení, zda-li výslovně zakotvit právo na potrat do Listiny práv je opatrná.

 Kateřina Šimáčková, bývalá soudkyně českého Ústavního soudu, nyní soudkyně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. | foto: Soukromý archiv Kateřiny Šimáčkové

x Co říkáte na rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu zrušit právo na potrat, které měly ženy do 23. týdne těhotenství dány verdiktem starým skoro 50 let?
Čekala jsem to, ale stejně pociťuji zklamání. Situace v Americe je úplně jiná než v Evropě. Pro ty, kdo by ji chtěli lépe pochopit, tak možná než číst rozhodnutí soudu, bych doporučila vidět seriál Mrs. America, který popisuje, co vedlo k vydání původního verdiktu v případu Roe versus Wade. Myslím si, že tehdejší rozhodnutí mělo pro pocit svobody každé Američanky velký význam a stejně tak tento krok zpátky ovlivní nejen americké právo ale i americkou společnost.

x Říkáte, že Vás rozhodnutí nepřekvapilo, v jakém směru?

Protože minulý americký prezident Donald Trump za svého mandátu vybral tři nové soudce Nejvyššího soudu s tímto cílem. Už při své kandidatuře do Bílého domu Trump říkal, že Nejvyšší soud změní tak, aby zakázal potraty. Soudci, kteří byli na tyto posty vybráni, kandidovali s jasným názorem na toto téma a prohlašovali, že to udělají. Bylo i vidět, že s tím rozsudkem některé státy počítaly a připravovaly se, aby rovnou předložili zákony zakazující potraty.

x Jaké dopady bude mít podle Vás rozhodnutí na životy amerických žen?

Povede to k tomu, že to bude nepříjemná regulace jen pro ty nejzranitelnější. Potratová turistika není ani v Evropě ani v USA žádným problémem pro sociálně silnější třídy. Chudé ženy budou vyhledávat nelegální potraty, které mohou ohrozit jejich život. Samozřejmě to zasáhne taky do životů žen, které potratí přirozeně třeba v šestém měsíci těhotenství a v takto těžkém období mohou být soudně vyšetřovány, zda náhodou nepodstoupily nelegální potrat.

x Téma je horké i tady ve Štrasburku na půdě Evropského parlamentu, europoslanci schválili, aby se právo ženy na potrat výslovně zakotvilo v Listině základních práv EU. Co si o tom myslíte?

Já si myslím, že je to politické rozhodnutí, které mi jako právníkovi nepřísluší. V americkém i evropském prostředí právo na potrat podřazujeme pod právo na tělesnou nedotknutelnost, které je součástí práva na ochranu soukromí. Už teď bych z toho interpretovala právo ženy rozhodovat o vlastním tělě. Současně vnímám, že stanovením možnosti jít na potrat jen v prvním trimestru těhotenství, tak jak tomu je v české legislativě, je bráno v potaz i to, že lidský život je hoden ochrany i před narozením. Samozřejmě může dojít k úpravě.

Kateřina Šimáčková Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, na které dosud vyučuje. V roce 2013 byla jmenována soudkyní Ústavního soudu, kterou byla osm let. Od loňského prosince je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.  Mezinárodní právo veřejné pro ni vždy bylo jejím největším koníčkem.

x Jak tedy vidíte situaci v Polsku, kde od loňského roku platí velmi přísný protipotratový zákon? Na váš soud se obrátily stovky žen.

Zatím ještě žádné rozhodnutí v těchto případech nepadlo. Ale máme zkušenost s Irskem, kde platil absolutní zákaz potratů, a padla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva třeba že nemůže být ženám zabraňováno v potratové turistice. Ale mezinárodní soud musí respektovat politická rozhodnutí jednotlivých států. Rovněž z evropské Úmluvy, kterou je vázáno všech 46 členů Rady Evropy a jejímž orgánem je Evropský soud pro lidská práva, není možné interpretovat, že by právo na potrat zaručovala.

Zvolení Křečka je odpovědností parlamentu

x V Česku mezitím eskaloval spor ombudsmana Stanislava Křečka s jeho zástupkyní Monikou Šimůnkovou, které se rozhodl odebrat veškerou agendu. Není to radikální rozhodnutí hodné postihu? Utrpí tím zejména lidé, kteří se na kancelář ochránce práv obracejí s žádostí o pomoc.

Já vždycky hodnotím velmi kriticky, když příslušníci státních orgánů, které mají důležitou roli v systému, ztrácejí čas tím, že bojují mezi sebou. Veškerá energie, kterou český ombudsman má a kterou má i jeho zástupkyně, má být zacílena na ochranu lidských práv ve smyslu ochrany jednotlivce před nezákonností ze strany veřejné správy. Dva lidé určitě udělají více práce než jeden. Já nevidím žádný důvod ke krokům, které pan Křeček udělal.

Na druhou stranu nevítám úvahy o jeho odvolání, protože systém ochrany postu veřejného ochránce práv je založen na tom, že když ho jednou parlament zvolí, nedá se odvolat, protože se někomu nelíbí jeho rozhodnutí. Je odpovědností parlamentu, aby na tento post zvolil člověka, který bude po celý mandát odvádět dobrou práci ku prospěchu občanů.

x Byla to podle Vás tedy špatná volba? Není to poprvé co pan Křeček budí kontroverze.

Myslím si, že byli přesvědčivější kandidáti. Například bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová nebo zástupce České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Vít Šorm, kteří byli mnohem vzdělanější v oblasti ochrany lidských práv.

x Uprchlická krize z válkou zasažené Ukrajiny se dotkla i České republiky, do zahraničí prchly miliony Ukrajinců. Médii proběhlo mnoho příběhů o válečných zločinech. Podílí se Evropský soud pro lidská práva nějak na řešení celé této situace?

Určitě. Evropský soud už vydal několik předběžných opatřeních, která se týkají dodržování práv civilního obyvatelstva a také práv válečných zajatců. Předběžným opatřením jsme také zakázali zasahovat do práv dvou britských občanů, kteří bojovali v řadách ukrajinských ozbrojených sil, vzdali se ruským silám a následně byli odsouzeni v tzv. Doněcké lidové republice k trestu smrti.

Při samotném rozhodování o stížnostech nicméně čelíme problémům, protože potřebujeme, aby se dotčený stát vyjádřil a Rusko s námi nijak nespolupracuje. Rusko popírá, že je vázáno Evropskou úmluvou o lidských právech poté, co bylo současně vyloučeno a samo vystoupilo z Rady Evropy. My však vycházíme z toho, že je jí vázáno do poloviny září.

x Kdo porušování těch rozhodnutí bude vymáhat?

Výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva má na starost Výbor ministrů Rady Evropy, politický orgán, v němž zasedají představitelé všech členských států. My soudci jenom můžeme vydávat rozhodnutí, ve kterých deklarujeme porušení Evropské úmluvy o lidských právech, i to však může obětem přinést alespoň morální satisfakci.

X X X

Nové vodní dílo zajistí povodňovou ochranu pro 100 tisíc lidí, řekl ministr

Vláda kývla na vybudování vodního díla Skalička na řece Bečvě, které má zajistit povodňovou ochranu pro 100 tisíc obyvatel. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly bude stát 1,24 miliardy korun a nemá ohrozit minerální vody v blízkých lázních Teplice nad Bečvou.

Vodní dílo Skalička na Přerovsku bude mít podobu suchého bočního poldru. Z několika možných variant se na tomto řešení nakonec shodly Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí a potvrdila to vláda. Bečva patří mezi často rozvodňované toky, katastrofální následky měla například povodeň v roce 1997 a vážné škody způsobila i povodeň v roce 2010.

Kabinet řešil také čtyři poslanecké návrhy změn legislativy. K návrhu na novelu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, která má zavést účinnou regulaci prodeje a podávání nikotinových sáčků ve vztahu k osobám mladším 18 let věku, zaujala vláda neutrální stanovisko.

S návrhy na další změnu téhož zákona a na vydání zákona o zástupcích státu v obchodních korporacích a na vydání zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem ministři a ministryně nesouhlasili.

Premiér Petra Fiala po jednání vlády potvrdil, že počítá se zajišťováním ochrany slovenského vzdušného prostoru českými stíhacími letouny. Vláda o tom ale ve čtvrtek ještě nerozhodla. O pomoc v červnu požádal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Do projektu se zapojí také Poláci, Bratislava bude podle slovenského premiéra Eduarda Hegera pomoc potřebovat minimálně rok. Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16. Původně se počítalo, že první stroje dostane letos a zbytek o rok později, nakonec tomu tak bude až za dva roky.

X X X

  Vrchním státním zástupcem v Olomouci se stal Radim Daňhel, náměstek Komár rezignoval

 Vrchním státním zástupcem v Olomouci se stal Radim Daňhel, který dosud působil jako okresní státní zástupce v Kroměříži. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podepsal jeho jmenování. Daňhela dnes spolu s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem uvedou v Olomouci do funkce. Blažek to sdělil na svém twitteru.

Radima Daňhela do funkce uvedl ministr Pavel Blažek spolu s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem dnes dopoledne v Olomouci.

Komár rezignoval na dovolené

Rezignaci na funkci náměstka vrchního státního zástupce VSZ v Olomouci vzápětí oznámil Pavel Komár. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda Komár ve funkci setrvá, anebo rezignuje. Rezignaci měl podle informací České justice přislíbit s tím, že tak učiní hned po jmenovaní nového vedoucího státního zástupce. Situaci ovšem komplikovalo, že je v současné době a dovolené.

Ještě na poradě ministra s vedoucími státními zástupci na konci května se přitom Komár pustil do ostré výměny názoru ohledně postupu státních zástupců vůči veřejným činitelům.

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ale Komár rezignoval ještě před oznámením jména nového olomouckého vrchního státního zástupce Radima Daňhela, kterého dnes ministr do funkce jmenoval. Ministr Blažek to dnes řekl novinářům. Podle dalšího výroku ministra Blažka náměstek Komár podá rezignaci v červenci a podle zákona mu funkce zanikne na konci srpna.

Podle Blažka mu náměstek Komár rezignaci oznámil již 30. května, tedy v době, kdy nebylo ještě známo jméno nového olomouckého vrchního státního zástupce. Návrh na nového náměstka tak bude jedním z prvních úkolů Daňhela. Podle informací České justice však šlo ve spojení s tímto datem jen o příslib rezignace.

„Pan náměstek Komár mi již 30. května, tedy v době, kdy nebylo známo, kdo bude nový státní zástupce, oznámil, že bude rezignovat, jakmile bude jmenován nějaký nový vrchní státní zástupce. S panem Komárem jsem dnes mluvil telefonicky, on mi to potvrdil. Náměstka volí ministr, tak budu očekávat personální návrh,“ řekl dnes ministr spravedlnosti Blažek s tím, že řešení očekává v létě.

Odpoledne se pak ke své rezignaci vyjádřil z dovolené i Pavel Komár. ČTK napsal, že se rozhodl skončit ve funkci náměstka VSZ v okamžiku, kdy mu Ištvan oznámil své přeložení na NSZ. „S ohledem na naši dlouholetou spolupráci ve vedení úřadu považuji tento krok za jediný správný. Nový vrchní státní zástupce má takto možnost poskládat si vlastní tým dle svých potřeb,“ uvedl Komár.

Stříž: Hledal jsem čestného člověka, který neuhne

Nový olomoucký vrchní státní zástupce Daňhel se naopak dnes k personálním otázkám vyjadřovat nechtěl: „K jakýmkoliv personálním změnám a ani těmto úvahám se v okamžiku, kdy jsem si pouze prohlédl svou kancelář a seznámil se a viděl zaměstnance a státní zástupce, nemohu vyjádřit,“ řekl ČTK Daňhel.

Daňhel vystřídal Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně. Návrh na jeho jmenování podal ministrovi nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

„Snažil jsem se především najít člověka, který by byl čestným a slušným, který by navázal na poměrně slušnou působnost zdejšího státního zastupitelství a aby jej vedl bez ohledu na to, jaká jsou přání různých skupin, různých osob a aby neuhnul, kdyby na něj byly vyvíjeny nějaké tlaky. Jsem rád, že pan ministr vyhověl mému návrhu,“ řekl dnes novinářům Stříž.

Radim Daňhel se ve funkci chce inspirovat od vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové, se kterou má dobré vztahy. Podle informace České justice jsou první ohlasy státních zástupců na jmenování Daňhela pozitivní a potvrzují výše uvedenou charakteristiku nového vedoucího státního zástupce s tím, že „čas ukáže“.

Předcházela Blažkova analýza

Ministr spravedlnosti jmenuje vrchní státní zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce. Stříž koncem června Blažkovi navrhl právě Daňhela. Blažek už dříve řekl, že ho považuje za dobrého kandidáta, ale před rozhodnutím jej musel seznámit se situací v úřadu a vyžádal si jeho představu o řešení. Analýza zpracovaná ministerstvem spravedlnosti totiž odhalila zásadní nedostatky ve fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Problémy se podle Blažka objevily jak v hospodaření, tak efektivitě olomouckého úřadu.

„Chtěl jsem znát jeho představu v návaznosti na určité argumenty, které jsem mu předal o stavu VSZ v Olomouci. On mi představil určité kroky, které snad udělá a teď už jde o to sledovat, zda je skutečně udělá. Jsou to víceméně kroky povahy organizační a ekonomicko-správní,“ doplnil dnes ministr Blažek.

Analýza popisuje situaci z posledních let, kdy úřad vedl Ištvan. Poukázala mimo jiné na to, že ze 30 státních zástupců na olomouckém VSZ třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. Od toho se odvíjejí platy státních zástupců, měsíčně s vyplácenými příplatky průměrně berou víc než 162.000 korun. Vedení v Olomouci se přitom podle Blažka nepokoušelo učinit žádné provozní úspory, i když jsou tamní výdaje na cestovné nebo služby elektronické komunikace vyšší než na VSZ v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné. U olomouckého VSZ jsou také vyšší než v Praze náhrady škody požadované i vyplacené za nezákonná trestní stíhání.

Ištvan analýzu zpochybnil, Blažek spojitost odmítl

Od Daňhela kvůli tomu minulý týden žádal návrh reorganizace a personálních změn. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, nic nebrání tomu, aby jmenován byl,“ řekl v pátek ministr.

Ištvan výsledky analýzy zpochybnil. Blažek podle něj jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ žádné připomínky ani poznámky. „Jeho (Blažkův) postoj se radikálně změnil od roku 2013 po zásahu policie na úřadu vlády. Berte to touto optikou,“ řekl minulý týden Ištvan.

Ministr Blažek dnes na dotaz ČTK odmítl, že by jeho kritika vůči VSZ v Olomouci měla souvislost se zásahem policie na úřadu vlády v roce 2013, který dozorovali právě zdejší žalobci a jež poté vedly k pádu Nečasovy vlády. Blažek dnes řekl, že žádné trauma z roku 2013 nemá. „Nic z toho traumatického já v sobě nemám, nijak se nemstím, je to dávno pryč,“ doplnil Blažek.

Po policejním zásahu na úřadu vlády v červnu 2013 padl kabinet Petra Nečase (ODS). Ištvan v době zásahu vedl olomoucké VSZ, jehož ostravská pobočka případ dozorovala.

Ištvan vedl VSZ v Olomouci mezi lety 1997 až 2007 a poté od roku 2011 do letošního dubna. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele VSZ v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.

Kdo je Radim Daňhel:

Daňhel byl od roku 2020 okresním státním zástupcem v Kroměříži

– Ve funkci olomouckého vrchního státního zástupce Daňhel nahradil Iva Ištvana, který odešel z této funkce na konci března a stal se žalobcem Nejvyššího státního zastupitelství.

– Od roku 2001 byl dva roky právním čekatelem na Okresním státním zastupitelství Brno-venkov. Od roku 2003 postupně pracoval na Okresním státním zastupitelství Brno-venkov a Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 5.

V letech 2007 – 2013 byl státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze, odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. V letech 2012 – 2013 byl ředitelem tohoto odboru. V letech 2010 až 2011 byl dočasně přidělen k Ministerstvu spravedlnosti ČR, pověřen byl výkonem činností spadajících do působnosti ředitele odboru dohledu.

– Od roku 2013 působil v Kroměříži, nejprve jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství a náměstek okresní státní zástupkyně a v roce 2020 byl jmenován okresním státním zástupcem v Kroměříži.

– Jako státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze měl Daňhel mimo jiné na starosti kauzu bývalého ředitele firmy Čepro Tomáše Kadlece a jeho někdejšího obchodního ředitele Alexandra Houšky, viněných ze ztrátových obchodů tohoto státního podniku. Oba nakonec dostali čtyřletý trest vězení za porušení povinnosti při správě majetku státního distributora paliv.

– Během působení na Vrchním státním zastupitelství v Praze podal obžalobu na bývalého investičního náměstka středočeských krajských nemocnic Filipa Bušinu a dalších 13 lidí. Případ se týkal rozsáhlých daňových úniků, praní špinavých peněz a korupce. Bušina skončil s šestiletým trestem, šest a pět let vězení potvrdil odvolací soud i dvěma dalším obžalovaným, všichni také dostali milionové peněžité tresty.

– Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1999) působil v roce 2000 při základní vojenské službě jako právník skupiny velitele útvaru.

– Daňhel se dlouhodobě specializuje především na majetkovou a hospodářskou kriminalitu a zajišťování výnosů z trestné činnosti. Je členem Unie státních zástupců ČR. ceskajustice.cz

X X X

Sněmovní výbor se ve sporu Křečka se Šimůnkovou nepřiklonil na žádnou stranu

 Sněmovní petiční výbor se dnes potřetí sešel kvůli situaci v úřadu veřejného ochránce práv, kdy ombudsman Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové agendu. Ve sporu se výbor nepřiklonil k žádné ze stran. O činnosti instituce se chystá jednat častěji než dosud. Fungování úřadu by se měl věnovat každé tří měsíce, ne jednou za půl roku.

ČTK a České televizi to dnes po neveřejném zasedání výboru řekl jeho předseda Tomio Okamura (SPD). Šimůnková ČTK řekla, že ji mrzí, že petiční výbor nezaujal ve sporu jasné stanovisko a nevyzval k navrácení agendy. Usnesení respektuje. Zváží další kroky. Křeček ČTK sdělil, že se svou zástupkyní bude hledat možné nové formy spolupráce. Chce, aby „ombudsman mluvil jedním hlasem“ i při různých názorech.

Křeček své zástupkyni odebral veškerou agendu před dvěma týdny, a to od července. Výbor si vyslechl minulý týden jeho stanovisko a ve středu pak i názor Šimůnkové. Třikrát se sešel za zavřenými dveřmi. Okamura nechtěl průběh jednání podrobněji komentovat.

„Informace jsme vzali na vědomí. Domluvili jsme se ve výboru na zintenzivnění komunikace s úřadem, na zintenzivnění komunikace jak s veřejným ochráncem práv, tak s jeho zástupkyní. K tomu jsme udělali první kroky. Výbor se tomu bude věnovat,“ uvedl Okamura. Podle něj by měl výbor na svém příštím jednání v srpnu debatovat o činnosti úřadu. Na zasedání pozve ombudsmana. Požádat chce, aby se zúčastnila i zástupkyně. Okamury řekl, že výbor dosud jednal o práci ochránce práv jednou za půl roku, nyní by to mělo být jednou za čtvrt roku. Šéf výboru podotkl, že úřad funguje, podněty vyřizuje, zákon se neporušuje a důvod napětí a sporů je „záležitost v osobní rovině“.

Šimůnkovou mrzí, že výbor nezasáhl

Křeček a Šimůnková mají rozdílné názory dlouhodobě. Střetli se v minulosti kvůli výrokům na adresu Romů, kvůli přítomnosti otců u porodu v době epidemie či kvůli právům dětí. Šimůnkovou Sněmovna do funkce zvolila v listopadu 2019 a Křečka pak v únoru 2020. Odvolat je nemůže. Mandáty jsou šestileté.

Křeček odebrání agendy výboru podle některých poslanců nevysvětlil. Podle Okamury ho zdůvodnil prodlevami v řešení případů, výtky poslancům zaslal dodatečně. Šimůnková průtahy při vyřizování odmítla. Odebrání agendy považuje za nedůvodné. „Mrzí mě, že výbor nezaujal jasné stanovisko, aby ombudsman agendu vrátil. Usnesení ale respektuji,“ řekla ČTK zástupkyně ombudsmana. Dodala, že zvažuje další kroky.

Křeček chce hledat novou cestu

Křeček ČTK sdělil, že se svou zástupkyní bude hledat možné nové formy spolupráce. Nepřiblížil je však. „Chci, aby ombudsman mluvil jedním, pro veřejnost srozumitelným hlasem. Názory mohou být různé, ale názorová pozice ombudsmana musí být zřetelná,“ uvedl Křeček ve svém vyjádření. Napsal, že se o narovnání vztahů zasazoval „i velmi nestandardním způsobem“. Navrhoval mediaci právníků. Podle Křečka bude záležet na Šimůnkové, zda bude ochotna spolupracovat. Podotkl ale, že spolupráce by byla nejspíš nemožná, pokud druhá strana požaduje omluvu. Šimůnková ve středu výboru řekla, že by byla ráda, kdyby jí ombudsman agendu vrátil a případně se omluvil.

Ombudsman svou zástupkyni už loni začátkem roku kvůli neshodám kolem návrhu strategie romské integrace stáhl ze tří vládních rad, kde ochráncův úřad zastupovala. Za své výroky na adresu Romů sklízel Křeček v minulosti opakovaně kritiku. Za předsudečné ombudsmanova slova označil i Senát. Vysvětlení po ochránci práv žádala také Evropská komise. Server iRozhlas tento týden napsal, že Křeček podle právníků úřadu zasahoval do odborných stanovisek. Podle bývalého zaměstnance ignoroval platné právo a antidiskriminační zákon. Spor míří k soudu.

Hlasování o neutrálním postoji výboru bylo dnes těsné. Usnesení podpořilo šest z 11 přítomných poslanců. Podle informací ČTK a ČT mezi předloženými návrhy byla mimo jiné i výzva, aby Křeček agendu Šimůnkové vrátil. Tato část se do výsledného textu nedostala.

X X X

Obviněný chtěl mírný trest kvůli přestávkám ve spolupáchání, na internetu stačí společný úmysl uvedl Nejvyšší soud

 Kvůli extrémnímu rozporu podal dovolání na osm let vězení odsouzený pachatel. Tvrdil, že dva měsíce netušil, že posíláním sms páchá trestnou činnost, která nebyla nijak častá, se spolupachateli se nestýkal po celou dobu a za jimi způsobenou škodu nenese odpovědnost. Jenže šlo o krádeže elektronických platebních identit a stahování peněz z internetu. Ke spolupachatelství stačí společný úmysl, sdílení a kontakt virtuální, uvedl Nejvyšší soud.

V případu tři pachatelé získávali identifikace k platebním kartám a následně vybírali cizí peníze. Počet transakcí je impozantní: „Obvinění P. H. a R. S. v celkem 2 541 případech neoprávněně zadali platební příkazy, z nichž 919 platebních transakcí bylo provedeno, a získali tak neoprávněný prospěch ve výši 3 947 080 Kč, a 1 622 nebylo provedeno, pokusili se tak o získání dalšího neoprávněného prospěchu ve výši 6 556 126 Kč. Obviněný R. S. sám ve 262 případech neoprávněně zadal platební příkazy, z nichž 180 bylo provedeno, čímž získal neoprávněný prospěch ve výši 943 186 Kč a v 82 případech, kdy nebyl zadaný platební příkaz proveden, se o získání neoprávněného prospěchu ve výši 329 000 Kč pokusil,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu.

Pachatel: Útoky nebyly nijak časté

Za dva roky této činnosti pachatelé P. H. a R. S. použili k provedení platebních transakcí identifikační údaje k 1 614 platebním kartám, další rok pracoval odsouzený R.S. údajně samostatně. „Obviněný R. S. samostatně použil identifikační údaje k 127 platebním kartám, to vše prostřednictvím různých e-shopů k nákupům zboží a služeb, dobíjením kreditu telefonních SIM karet, dobíjením PaySec kont a Mobito účtů (část zadaných platebních transakcí proběhla úspěšně, část byla zamítnuta). Obviněný R. S. dále koncem roku 2013 předal obviněnému V. S. přihlašovací údaje k uživatelským účtům, jež obsahovaly identifikační údaje k nejméně 145 cizím platebním kartám, popisuje Nejvyšší soud jejich trestnou činnost.

Odkud tyto citlivé identifikační údaje k účtům brali? To byl jeden z dovolacích argumentů. „Přístup ke kartám si opatřil stažením z internetu v souboru, nikoli jejich kopírováním pomocí tzv. skimmovacích zařízení. Má za to, že jeho útoky nebyly nijak časté. Pokud by byl uznán vinným pouze trestnou činností páchanou samostatně, tak jím způsobená škoda by odůvodňovala posouzení podle mírnější,“ uvádí Soud s tím, že muži si kontakty předávali. Jak vyplývá z rozsudku, údaje získávali rovněž posíláním sms.

Odesíláním sms vydělal 90 tisíc měsíčně

Odsouzený R.S. dále tvrdil, že první dva měsíce nevěděl, že jde o trestnou činnost. A to přesto, že za pouhé posílání sms měl podle rozsudku dostávat odměnu 90 tisíc korun měsíčně. K tomu se v rámci řízení vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství: „Obviněný není tak naivní, aby uvěřil, že prosté posílání SMS za odměnu v řádu desítek tisíc korun měsíčně je legální výdělečnou aktivitou. Jeho jednání tak bylo kryto alespoň eventuálním úmyslem, posléze pak již úmyslem přímým,“ uvedl ve stanovisku k dovolání státní zástupce.

Dále pan R.S. před soudem namítal, že dva měsíce páchal trestnou činnost sám, až v období od 2. 5. 2013 do 20. 8. 2013 ji páchal s obviněným V. S.  a s třetím mužem P. H. spolupracoval až od 11. 12. 2013 do 10. 2. 2014, ale před tím ne: „V roce 2013 se s obviněným P. H. nestýkali ani se jiným způsobem nekontaktovali. Soudy mu tak přičetly k tíži i jednání obviněného P. H., ač nebyly splněny zákonné znaky spolupachatelství,“ cituje rozsudek Nejvyššího soudu argumenty pachatele.

NS: Není tam žádný, natož extrémní rozpor

Podle Nejvyššího soudu se však Krajský soud v Ostravě vypořádal s případem správně: „Zejména Krajský soud v Ostravě se pečlivě vypořádal s jednotlivými důkazy a jejich hodnocením, a především v odstavcích 137 až 161 vysvětlil, jakými úvahami byl veden při utváření skutkového stavu, jenž stál podkladem pro výrok o vině,“ stojí v rozsudku.

„Zkoumáním velkého množství (především listinných) důkazů vysledoval vzájemné propojení jednotlivých telefonních čísel s platebními kartami až k telefonním číslům nebo číslům platebních karet, případně e-mailovým adresám, které byly zajištěny v souborech v počítačích u jednotlivých obviněných. Z jejich propojení následně určil rozsah, v jakém se jednotliví obvinění dopouštěli trestné činnosti,“ uvedl k tomu Nejvyšší soud s tím, že ve věci neshledal žádný, na tož extrémní rozpor a porušení práva na spravedlivý proces.

Přestávky ve spolupáchání, účet na Aukru

Přijatelný je závěr soudů, že obviněný R. S., jemuž (stejně jako spoluobviněnému P. H.) pod tíhou důkazů nezbylo, než podstatu trestné činnosti doznat, se snažil zmírnit svou trestní odpovědnost nepravdivým tvrzením o „přestávkách“ ve spolupáchání činu, tj. že část předmětného období se spoluobviněným nespolupracoval a tudíž rozsah jeho trestné činnosti je menší, uvádí dále ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.

„Soudy na základě zejména listinných důkazů dospěly k opodstatněnému závěru, že vzájemná kooperace obviněných R. S. a P. H. byla kontinuální a dlouhodobá. Svědčí o tom mimo jiné doznaný způsob dělení zisku a také fakt, že když přestal fungovat jeden způsob, přemýšleli, co dál, načež si spoluobviněný P. H. vzpomněl na účty PaySec, potom se zase dohodli na založení účtů na Aukru,“ stojí doslova v rozsudku Nejvyššího soudu.

Spolupachatelství dokázala analýza dat

S určitou dávkou tolerance lze pod uplatněný dovolací důvod podřadit námitku, že v určité části jednání obviněného nenaplňovalo znaky spolupachatelství. Jde však o námitku zjevně neopodstatněnou. Pro spáchání trestného činu ve spolupachatelství ve smyslu § 23 tr. zákoníku se vyžaduje společné jednání obviněných a jejich společný úmysl směřující ke spáchání trestného činu, uvádí v rozsudku dále Nejvyšší soud.

Podle Nejvyššího soudu se při spolupachatelství čin každého ze spolupachatelů posuzuje tak, jako by ho spáchal sám, každému spolupachateli se tak přičítá celý rozsah spáchaného činu včetně jeho celého následku, což obecný soud aplikoval správně.

„Společné jednání obou pachatelů spočívalo v tom, že si po vzájemné dohodě založili uživatelské účty, prostřednictvím kterých následně získávali identifikační údaje k platebním kartám potřebné k neoprávněným platebním transakcím na internetu, přičemž tyto účty, přihlašovací údaje a údaje o získaných platebních kartách sdíleli. Především ve sdílení různých souborů, jež obsahovaly různé poznámky (zejména přehledy použitých SIM karet apod.), spočívala jejich vědomá spolupráce, jež vyplynula rovněž z rozsáhlé analýzy dat zajištěných u obou obviněných. Kromě toho obvinění vzájemně sdíleli i mobilní telefony a SIM karty potřebné k páchání trestné činnosti, jak přiznal i sám obviněný R. S. ve své výpovědi v rámci přípravného řízení,“ stojí v rozsudku.

Právní věta

Poté Nejvyšší soud shrnul: „Oba obvinění byli vedení společným úmyslem, a to neoprávněně získané identifikační údaje použít na internetových platebních branách a získat tak neoprávněný prospěch. Okolnost, že každý ze spolupachatelů sledoval při společném jednání svůj vlastní prospěch, nevylučuje, aby úmysl byl všem pachatelům společný, jak správně konstatoval již soud prvního stupně.“

Právní věta:

Spolupachatelství, Společné jednání, § 23 tr. zákoníku

Společné jednání spolupachatelů ve smyslu § 23 tr. zákoníku nemusí probíhat současně (ale postačí bezprostřední časová návaznost jednotlivých aktivit spolupachatelů) a není třeba, aby se všichni spolupachatelé zúčastnili na trestné činnosti stejnou měrou. U určitého typu trestné činnosti (např. neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku) ani není nezbytné, aby se spolupachatelé fyzicky stýkali, ale postačí i jejich kontakt virtuální. V případě zneužití platebního prostředku (např. získáním identifikačních údajů k platebním kartám), jímž docházelo k platbám na internetu, není z hlediska spolupachatelství podstatné, kdo fyzicky provedl příslušné peněžní transakce nebo pokusy o ně. Okolnost, že každý ze spolupachatelů sledoval při společném jednání svůj vlastní prospěch, nevylučuje, aby úmysl byl všem pachatelům společný. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Vládu na Srí Lance svrhla malá skupina aktivistů

V červnu se několik desítek srílanských aktivistů začalo pravidelně scházet v přímořském stanovém táboře v Kolombu na několikahodinových setkáních. Chtěli vymyslet nejúčinnější způsoby, jak oživit skomírající protestní hnutí v zemi. Skupina, jejímž členem byl i katolický kněz, digitální stratég anebo populární dramatik, nakonec uspěla. Prezident utekl ze země.

 Během několika posledních týdnů to na Srí Lance vřelo. Do největšího města Kolomba se sjely statisíce lidí. Po počátečních střetech s policií protestující obsadili nejprve klíčové vládní budovy a rezidence, v sobotu donutili prezidenta Gotabaju Radžapaksu a jeho premiéra slíbit, že odstoupí. Jen pár dnů poté se jim sen splnil. Prezident následující středu ve spěchu zemi opustil.

„Stále tomu nemůžu uvěřit,“ říká Chameera Dedduwage, digitální stratég jedné z největších srílanských reklamních firem. I on byl členem akčního týmu, jenž pomáhal povstání organizovat. „Bylo to z poloviny promyšlené a koordinované, z dalších 30 procent zabrala ochota lidí něco změnit a z 20 procent to bylo štěstí,“ dodává Dedduwage.

Účastníci těchto malých konspiračních setkání v rozhovorech popisují, jak se dohodli na kampani, která měla vdechnout nový život hnutí všeobecně známému jako Aragalaya neboli v sinhálštině „boj“

Devátý červenec je náš

Srílanské hnutí odporu začalo naplno fungovat letos v březnu, kdy tisíce lidí vyšly do ulic, aby vyjádřily svůj hněv nad dlouhými výpadky elektřiny a rostoucími cenami. Zároveň lidé vyzvali rodinu Radžapaksů, která posledních dvacet let takřka ovládala zemi, k rezignaci. Dne 9. května odstoupil nejdříve prezidentův starší bratr Mahinda, který byl prezidentem v letech 2005 až 2015 a poté zastával post premiéra. Jeho mladší bratr Basil 9. června skončil jako zákonodárce. Aktivisté z Aragalayi si proto vybrali 9. červenec jako den, kdy chtějí sesadit i samotného prezidenta.

Podle účastníků odporu vznikal nejprve plán kombinovat agitaci na internetu se setkáními s politickými stranami, odbory i studentskými skupinami. Záměrem byla také podomní kampaň, která měla za úkol svolat do ulic dostatek lidí k závěrečnému tlaku na vládu. Nebylo to nic těžkého. Frustrace veřejnosti z přetrvávajícího nedostatku takřka všeho i z prezidentova tvrdohlavého odmítání rezignovat, v lidech vřela již několik týdnů.

Ve vlacích, autobusech, nákladních autech a na kolech nebo jen prostě pěšky se lidé v sobotu vydali do Kolomba. Několikanásobně přečíslily bezpečnostní síly nasazené na ochranu vládních budov a nakonec se jim podařilo rozvrátit dosavadní srílanskou vládu.

Demonstranti rychle vnikli do prezidentova domu z koloniální éry, poté vtrhli do části prezidentské kanceláře i do oficiální rezidence premiéra vzdálené jen 2,5 km. Prezident Rádžapaksa a premiér Ranil Wickremesinghe ovšem již předtím unikli na neznámá bezpečná místa. Během několika dalších hodin každý zvlášť oznámili, že odstoupí. Tak umožnili převzetí moci prozatímní vládou složenou ze všech stran.

„Je to nevídané. Úplná tečka,“ řekl agentuře Reuters dramatik Ruwanthie de Chickera, který patří k jádru skupiny aktivistů Aragalaya.

Síla internetu

„Na Srí Lance v současnosti žije přibližně 22 milionů obyvatel, kolem osmi milionů z nich má aktivní účty na Facebooku. „Forma online oslovení je tak mimořádně účinný způsob, jak oslovit demonstranty,“ říká digitální stratég Dedduwage. Podle jeho slov mohli členové hnutí odporu prostřednictvím Facebooku prakticky bez nákladů zasáhnout každý kout země. Na začátku července byl jedním z těch, kdo obdrželi vzkazy skupiny na sociálních sítích, marketingový pracovník Sathya Charith Amaratunge žijící v Moratuwě, asi 20 km od Kolomba. I on se na popud sociální sítě účastnil protivládních protestů.

Pětatřicetiletý muž vzal nejprve protivládní plakát, který obdržel 2. července prostřednictvím WhatsApp a nahrál jej na svou zeď na Facebooku. Ještě týž večer začal připravovat kampaň, v jejímž rámci se k němu nakonec připojily desítky tisíc lidí, kteří vzali Kolombo útokem.

Podle Dedduwageho se další členové Aragalayi obrátili s prosbou o podporu také přímo na opoziční politické strany, odborové i studentské svazy včetně vlivné Meziuniverzitní studentské federace (IUSF). Právě studentská federace je jednou z největších studentských skupin na Srí Lance. Je známa svou politickou agitací a během protestů se několikrát střetla s bezpečnostními složkami. Skupina Aragalaya také požádala dobrovolníky, aby roznesli letáky do tisíců domů v různých částech Kolomba včetně sídlišť střední třídy.

Pozdě večer 8. července vyhlásila srílanská policie v několika čtvrtích Kolomba zákaz vycházení. Uvedla, že cílem tohoto kroku bylo udržet veřejný pořádek. Někteří členové základní protestní skupiny se v obavách ze zatčení urychleně přesunuli do bezpečných úkrytů. Obavy měl i katolický kněz Jeevanth Peiris. Bál se, že kvůli omezením přijde druhý den protestovat jen hrstka lidí. Nedostatek pohonných hmot totiž omezuje možnosti mobility lidí již několik týdnů. „Upřímně jsme očekávali, že nás bude maximálně 10 000 se všemi těmi omezeními, se vším tím zastrašováním,“ řekl agentuře Reuters muž oblečený v bílé sutaně.

Je nás čím dál víc

I marketingový profesionál Amaratunge 9. července brzy ráno vyrazil pěšky z Moratuwy. Doprovázely ho další asi dvě tisícovky protestujících. Právě to byla skupina lidí, kterou dalo dohromady sdílení příspěvků na Facebooku a WhatsAppu. „Teprve když jsem opustil rodné město, uvědomil jsem si, kolik lidí chce jít do Kolomba. Mnohé z nich rozzlobil zákaz vycházení, který policie v sobotu brzy ráno odvolala,“ říká Amaratunge. Podle něj se k jeho pochodu nakonec připojily další desítky tisíc lidí, kteří dorazili do hlavního města. Podle policejního úředníka se tam dav rozrostl na nejméně 200 000 lidí.

„Dopředu jsme si zhruba spočítali, že k přemožení jednotek střežících každý ze čtyř vstupních bodů do prezidentova domu bude zapotřebí asi 10 000 lidí,“ uvedl Dedduwage. Během brzkého odpoledne demonstranti rozebrali policejní barikády a za použití vodních děl vybourali vysokou bránu střežící prezidentův dům. Přemohli tak početnou jednotku bezpečnostních sil. Do noci obsadili oficiální rezidence Rajapaksy a Wickremesingheho, část jeho rezidence rovněž zapálili

Během několika dalších hodin bylo po povstání. „Bylo tam mnoho starších lidí, teenagerů, mládeže, žen…“ vzpomíná kněz Peiris, který se podle svých slov sám účastnil střetů s policií. „Lidé to už tentokrát nechtěli vzdát,“ uzavírá kněz.

X X X

Bulhaři pořád neumějí sestavit vládu, míří ke čtvrtým předčasným volbám

V Bulharsku znovu ztroskotala snaha o vytvoření vlády. Země tak patrně míří k předčasným volbám, které by byly už čtvrté během posledních 15 měsíců. Šéfka parlamentní frakce opoziční konzervativní strany GERB Desislava Atanasovová prezidentovi země Rumenu Radevovi obratem vrátila pověření k sestavení vády.

 Už na počátku měsíce ztroskotal první pokus o sestavení nové vlády, když se dosavadnímu ministrovi financí Asenu Vasilevovi z reformní strany Pokračujeme ve změně (PP) nepodařilo získat parlamentní většinu.

Bulharsko, které je členem EU i NATO, tak směřuje k dalším parlamentním volbám. Ještě předtím však musí prezident Radev pověřit sestavením vlády třetí stranu, byť je téměř vyloučeno, že by se jí podařilo dát dohromady parlamentní většinu.

Nyní stojí v čele udržovací vlády premiér Kiril Petkov z PP. Liberální politik stál předtím v čele řádné vlády jen půl roku. Koalice čtyř stran se rozpadla a v parlamentu přišla o většinu poté, co ji opustilo populistické uskupení Je takový národ (ITN) baviče Slaviho Trifonova.

K posledním předčasným volbám Bulhaři zamířili poté, co strana expremiéra Bojka Borisova, Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), loni v srpnu dostala prezidentovo pověření k sestavení vlády, ale okamžitě se jej vzdala. Prakticky všechny parlamentní strany s ní totiž odmítly spolupracovat.

 X X X

Do českých škol se přihlásila zhruba polovina ze 70 tisíc dětí uprchlíků

Zájem uprchlíků z Ukrajiny před Putinovou válkou o zápis dětí do českých škol je nižší, než čekala vláda Petra Fialy. Premiér o tom hovořil po čtvrtečním jednání s hejtmany. Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba řekl, že na území České republiky by mělo být kolem 70 tisíc dětí z Ukrajiny, ale 30 tisíc z nich se nepřihlásilo do českých škol.

Může to podle něj znamenat i to, že ani nejsou na území České republiky, tedy že se vrátily domů na Ukrajinu, nebo jsou v jiné zemi.

V září podle něj nebude možné pro nezapsané děti výuku připravit. Na jednání podle Kuby zazněl požadavek na novou definici online výuky a jednání s ukrajinskou stranou.

Tématem jednání zástupců vlády s hejtmany bylo zvládání příchodu uprchlíků před válkou, kterou rozpoutalo Rusko. „Měl jsem možnost poděkovat hejtmanům za zvládnutí situace, bez spolupráce s kraji by výsledky nebyly takové, zátěž na kraje je evidentní,“ řekl Fiala.

V průběhu července a srpna podle něj vláda rozhodne o dalším financování Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině podle dat o jejich vytíženosti.

 Podle pražského primátora za Piráty Zdeňka Hřiba jednání nepřineslo posun v požadavku na přesun uprchlíků z přetíženého hlavního města. Podle něj lze uložit pobyt bez porušení práva Evropské unie, což dokládá německá legislativa. Ta umožňuje běžencům uložit místo pobytu po první tři roky, uvedl. Téma relokací ukrajinských uprchlíků ale podle premiéra Fialy na jednání vznesl pouze Hřib.

X X X

Prymula promluvil o nové variantě covidu kentaur. Kde se vzal název a co je mutace zač?

Nová varianta omikronu BA.2.75 kentaur je schopna obcházet imunitu a protilátky, řekl epidemiolog Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj však má i u nových variant stále velký význam vakcinace, která předchází těžkým průběhům nemoci končícím hospitalizacemi i úmrtími.

„Název nové varianty pramení z toho, že už jsme téměř vyčerpali písmena řecké abecedy, která se pro toto používala. Sáhlo se do mytologie právě proto, že mutace je schopna obcházet imunitu a protilátky, které jsme získali buď prodělaným onemocněním nebo předchozím očkováním. Nejsou dostatečně silné na to, abychom se této variantě vyhnuli. Šíří se nebývale rychle, z aktuálních mutací omikronu zatím nejrychleji,“ vysvětlil název nové varianty epidemiolog Roman Prymula.

 Je možné, že se nákaza novou variantou BA.2.75 objevila už i v Česku. „Není vyloučeno, že už je na našem území. Při testování a sekvenacích není možné zachytit každý pozitivní vzorek. Rozhodně je to otázka velmi blízké budoucnosti,“ řekl Prymula.

Podle něj není potřeba kvůli nové mutaci podléhat panice. „Rychlých variant je celá řada. Ony se až tolik neliší od toho, co tu bylo v předcházející době. Varianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou také velmi rychlé a opatření, která se přijala, nejsou až tak přísná,“ upřesnil.

„V podstatě zatím není vůbec jasné, že by kentaur měl tíživější klinický průběh. Ukazuje se, že je srovnatelný s variantami omikronu a nemyslím si, že by měla být přijata nějaká specifická klinická opatření. Co se týká epidemiologických opatření, mnoho zemí nepochybně bude postupně přecházet na používání respirátorů v prostředí, kde se dostávají lidé do kontaktu. To znamená ve veřejných prostorech, městské hromadné dopravě nebo v nemocnicích. To už v řadě z nich vidíme a myslím si, že tento trend bude pokračovat,“ dodal k možným opatřením epidemiolog.

Nová varianta koronaviru SARS-CoV-2 přezdívaná kentaur se poprvé objevila v květnu v Indii. Od té doby se rozšířila přibližně do 10 zemí světa včetně Velké Británie, USA, Austrálie nebo Německa. Ve středu její výskyt potvrdil ve své zemi i nizozemský institut veřejného zdraví. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí označilo na začátku měsíce BA.2.75 za „sledovanou variantu“.

X X X

Starka začíná vyhrávat boj o život. Jeho syn z pověrčivosti raději nic neříká

Jaroslav Starka skončil během dovolené na Kanárských ostrovech po oboustranném zápalu plic v umělém spánku v tamní nemocnici.

Vzhledem k tomu, že se Jaroslav Starka značnou část života pohybuje ve fotbale, se dá říct, že jeho nejdůležitější zápas se začíná vyvíjet lepším směrem. Známý příbramský boss už není v umělém spánku, v nemocnici komunikuje s okolím a čeká ho rehabilitace.

Koncem května se z té zprávy možná i voda v říčce Litavce u příbramského stadionu na chvíli zastavila. Šéf tamního fotbalu skončil při dovolené na Kanárských ostrovech po oboustranném zápalu plic v umělém spánku v tamní nemocnici. Poté byl převezen zpátky do Česka do vyhlášeného zdravotního zařízení IKEM. Zprávy o fotbalovém bossovi se ale nelepšily. Byl v umělém spánku na přístrojích.

 Změna přišla až teď. A k lepšímu. Starka už komunikuje s okolím. „Já se z pověrčivosti k tomu nechci vyjadřovat,“ konstatoval pro CNN Prima NEWS Jan Starka, syn kontroverzního funkcionáře a majitel 1. FK Příbram. Pro web Aktuálně.cz Jaroslav Starka prozradil, že se nyní vše vyvíjí dobře.

Stále je připoután na lůžko a čeká ho náročná rehabilitace. Nyní se jen řeší, do jaké centra zamíří. Neznamená to ovšem, že by se bez protřelého bosse, který v divokých devadesátkách dokonce získal i kvůli kontaktům s Františkem Mrázkem nebo Radovanem Krejčířem nálepku mafiána, chod příbramského klubu zastavil.

„Bez táty je to teď o hodně těžší a mám práce až nad hlavu, ale chystáme se na soutěž, kádr se podařilo udržet a myslím, že jsme dobře připraveni,“ pokračoval Starka mladší.

Starkův návrat k fotbalu ještě nějaký čas zabere. Prezident Příbrami by se ale asi nezlobil, kdyby svůj tým nalezl v horních patrech tabulky Fortuna ligy. Druhé nejvyšší české soutěže.

X X X

Fotbalisti Slavie znají soupeře v Konferenční lize. Čeká je Gibraltar

Fotbalisté Slavie Praha se ve 2. předkole Evropské konferenční ligy utkají s týmem St Josephs’s. Gibraltarský celek porazil v odvetě úvodního předkola 1:0 severoirské Larne a po domácí bezbrankové remíze postoupil do další fáze proti českému vicemistrovi.

 Slavia zahájí dvojzápas proti třetímu týmu uplynulé sezony gibraltarské ligy ve čtvrtek 21. července na hřišti soupeře. Odveta je na programu o týden později v Edenu. Ve 2. předkole Evropské konferenční ligy se představí i Sparta, která začne proti norskému Stavangeru doma.

V souboji St Joseph’s s Larne se čekalo na gól v součtu 169 minut hry. V 78. minutě dnešní odvety byl vyloučen po druhé žluté kartě domácí Randall a vzápětí rozhodl jedinou brankou střídající Valarino.

Na celek z Gibraltaru dosud české kluby nenarazily. St Joseph’s je nejstarším fotbalovým klubem britského zámořského území na Pyrenejském poloostrově, založen byl roku 1912. Na kontě má jeden mistrovský titul z roku 1996, v posledních sedmi ligových ročnících skončil na třetím místě. V žebříčku UEFA nyní patří klubu 320. příčka. Slavia i Sparta musí na cestě do skupiny přejít přes tři předkola. Jakékoli zaváhání by znamenalo, že si na podzim v hlavní fázi pohárů nezahrají.

X X X

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ MÁ NOVÉHO PARTNERA PŘI ROZVOJI MOŠNOVSKÉHO LETIŠTĚ. DO REGIONU SE VRÁTÍ ARMÁDA ČR

V Mošnově vznikne moderní logistické centrum, které dá zdejšímu letišti zcela nový rozměr. Místní obyvatelé díky tomu získají nová pracovní uplatnění a armáda důležité zázemí pro podporu našich i aliančních jednotek. Takový je záměr memoranda o spolupráci, které dnes podepsali ministryně obrany Jana Černochová a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák za přítomnosti ministra financí Zbyňka Stanjury.

„Projekt logistického centra v Mošnově bude výhodný pro všechny: Pomůže armádě, posílí ekonomiku a bude velkým přínosem pro celý Moravskoslezský kraj. Byl to i pan hejtman Vondrák, kdo na nás apeloval, abychom posílili přítomnost armády v regionu, a právě mošnovské letiště se pro tyto účely přímo nabízí,“ uvedla bezprostředně po podpisu ministryně obrany Jana Černochová a dodala, že vojáci už v Mošnově působili, ale odešli odtud před 30 lety.

Centrum nebude sloužit bojovým účelům, ale zejména logistickým potřebám Armády České republiky, tedy především pro přepravu materiálu a techniky českých vojáků i pro přesuny spojenců. Podle ministryně tak bude splněn i požadavek Aliance na poskytnutí podpory hostitelskou zemí například při spojeneckých cvičeních, protože letiště je schopné přijímat i největší dopravní letouny.

„Vybudování vojenského logistického centra v Mošnově je skvělou zprávou pro celý region. Vzniknou zde nová pracovní místa, naváže se spolupráce s místními firmami, a především bude možné rychle využít těchto nových vojenských kapacit v případě mimořádných událostí. V programovém prohlášení jsme slíbili, že zvýšíme výdaje na obranu na 2 procenta HDP do roku 2025. A mimo jiné i díky takovým projektům jako je Mošnov, tento slib dodržíme,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Dnešní memorandum mimo jiné hovoří o bezúplatném převodu pozemků na armádu. Přibližně třetina těchto pozemků je již ve vlastnictví Moravskoslezského kraje, zbylé plochy bude kraj vykupovat od soukromých vlastníků i obcí. „Vybudování armádního logistického centra bude dalším velmi důležitým krokem, který významně posílí rozvoj takzvaného Velkého Mošnova. To je projekt, na kterém intenzivně pracujeme již několik let, a který z mošnovské zóny, jejíž součástí je i naše letiště, vytvoří celoevropsky, ne-li celosvětově důležité a strategické centrum. Jsem rád, že jsme při rozvoji Velkého Mošnova získali tak silného partnera, jako je Armáda České republiky. Její návrat do našeho kraje posílí prestiž, ekonomiku i bezpečnost našeho regionu,“ sdělil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Armáda počítá s tím, že na ploše 40 hektarů vybuduje středisko, jež bude sloužit potřebám praporu podpory nasaditelných sil, který v současnosti sídlí v Rakovníku. Půjde o jednotku v síle roty, tedy zhruba o tři stovky vojáků. Ty by se mohly rekrutovat z velké části v Moravskoslezském kraji.

V areálu letiště vyrostou objekty pro zaměstnance a pro skladování. Díky podpoře Ministerstva financí se zrekonstruuje letištní dráha a dobuduje dopravní a inženýrská infrastruktura. Po rekonstrukci, která započne nejpozději za tři roky, tak v regionu vznikne zcela unikátní propojení letecké, dálniční a železniční dopravy. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí