Poslanec Ukrajiny Dmitruk: Prohlášení Zelenského je absurdní. Poslanec ukrajinské Nejvyšší rady Artem Dmitruk, frakce Rekonstrukce Ukrajiny, prohlásil, že oznámení prezidenta s vypršelým mandátem Volodymyra Zelenského, že bude 15. května čekat na ruského prezidenta Vladimira Purina v Istanbulu, je absurdní. Setkání podmiňuje, že ruský prezident od 12. května vyhlásí bezpodmínečné příměří.

„Těšíme se na zítřejší příměří – úplné a trvalé, které poskytne nezbytný základ pro diplomacii. Nemá smysl odkládat konec zabíjení. A já osobně budu na Putina čekat ve čtvrtek v Turecku. Doufám, že Rusové nebudou hledat důvody, proč to tentokrát nemohou udělat,“ píše Zelenskyj.

„Všechno na tomto prohlášení je absurdní!“, zdůraznil Dmitruk.  Připomeňme totiž, že Zelenskyj také nemá právo s Putinem vyjednávat, jelikož si to sám zákonem předloženým Nejvyšší radě a poslanci schváleným   zakázal, server vasevec.cz

X X X

 Italská premiérka odmítá Macronův plán na rozmístění vojsk

Vždy je skvělé, když se objeví v Evropské unii politik, který je významný, a je dokonce šéfem vlády ve 3. nejvýznamnější zemi EU a přitom nachází sílu postavit se proti davové válečné psychóze, které propadla většina zemí, včetně té naší zemičky, a nehodlá podporovat šílené plány evropských jestřábů. J.V.

Portál The Europian Conservative přinesl povzbudivou zprávu, která je v rámci mediálního mainstreamu ojedinělá. Uprostřed až frenetické snahy Francie, Německa, Polska a Velké Británie, italská premiérka Meloniová, nepochybná sympatizanka prezidenta Trumpa a jím rovněž vysoce ceněná se nehodlá účastnit stupňování válečnického napětí proti Rusku jako ostatní kolegové.

Jak píše Javier Villamor v dnešním vydání portálu, italská premiérka Giorgia Meloniová se v projevu nezávislosti zahraniční politiky rozhodla nezúčastnit se summitu konaného v Kyjevě v sobotu 10. května. Několik evropských lídrů se opět sešlo, aby vyjádřilo svou podporu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Její absence, která vyvolala ostrou kritiku italské opozice, není, jak někteří naznačují, způsobena konflikty v harmonogramu. Podle zdrojů z Palazzo Chigi se jednalo o úmyslné politické rozhodnutí, v souladu s linií, kterou Itálie zastává od začátku konfliktu: podpora Ukrajiny ano, ale bez zapojení se do vojenských akcí pochybné hodnoty, jako jsou ty, které navrhuje Spojené království nebo Francie.

V Kyjevě se setkali francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk, aby projednali ambiciózní návrh: vytvoření integrovaných vzdušných, pozemních a námořních sil a možný plán obnovy Ukrajiny, a také požadavek na 30denní příměří od Moskvy.

Za fasádou evropské jednoty se však skrývají hluboké rozpory. Nejvýznamnějším z nich je nasazení evropských vojsk na ukrajinské půdě bez mandátu OSN nebo v rámci mírových misí. Tuto myšlenku, kterou prosazuje Macron a kterou předběžně podporují i ​​ostatní, Meloni důrazně odmítá.

Osobní účast na summitu by ji donutila veřejně se proti iniciativě postavit, což by odhalilo politickou roztržku. Místo toho účastí prostřednictvím videokonference potvrdila svůj pevný postoj, aniž by podkopala image evropské soudržnosti.

Italská levice využila příležitosti k útoku na premiérku  z Říma. Giuseppe Conte (Hnutí pěti hvězd) obvinil Meloniovou  ze „sledování z postranní čáry“, zatímco Matteo Renzi (Demokratická strana) prohlásil, že „Itálie již není v první linii“.

Jak se to vezme:

Meloni ukázala, že má jasnou vizi: Nepošle na Ukrajinu vojáky, ale bude i nadále   usilovat o trvalé řešení, aniž by Evropu zatáhlo do nekontrolovatelné vojenské eskalace. Ve svém projevu na dálku premiérka zdůraznila, že „jsou nezbytné podmínky pro spravedlivý a trvalý mír“, čímž zopakovala to, co nedávno sdělila americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ve Washingtonu.

Itálie bude v červenci hostit významnou mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny s hlavami států a vlád. Na této konferenci se bude diskutovat o skutečných a udržitelných řešeních, nikoli o grandiózních gestech a válečnickém nadšení.

Tak za sebe bych řekl, že je to v rámci evropské reality  ještě přijatelná zpráva.

 Javier Villamor je španělský novinář a analytik. Působí v Bruselu a věnuje se záležitostem NATO a EU na europeanconservative.com. Javier má více než 17 let zkušeností v mezinárodní politice, obraně a bezpečnosti. Pracuje také jako konzultant.

 JUDr. Jiří Vyvadil, server vase věc.cz

X X X

EXPERTI:  PUTIN  URČITĚ  DO   TURECKA  NEPOJEDE

UKRAJINA  A  ZÁPAD  NESPLNIL  POŽADAVKY,  NATO  U  RUSKA  ZRUŠIT

ŽÁDNÁ  CIZÍ  VOJSKA  NA  UKRAJINĚ,  SPÍŠ  KAPITULACE  UKRAJINY

V Paríži sa mu chcel pozrieť do očí. Teraz Volodymyr Zelenskyj volá Putina do Istanbulu

Bolo by veľkým prekvapením, ak by Vladimir Putin prišiel do Turecka. Zvlášť v situácii, keď ho na osobné stretnutie vyzýva prezident Ukrajiny.

Keď novozvolený prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj 6. decembra 2019 zavítal do štúdia diskusnej relácie Sloboda slova Slavika Šustera, akoby predpovedal svoj osud. Pred mikrofón sa postavil vo vojenskom odeve a ospravedlňoval sa divákom, že sa po ceste z frontu ešte nestihol prezliecť.

Pred Zelenským bol dôležitý samit. Po prvýkrát sa mal tvárou tvár stretnúť s prezidentom Ruskej federácie Vladimirom Putinom.

Dovtedy Zelenskyj urobil voči Rusku viacero ústupkov. Kyjev súhlasil s tzv. Steinmeirovým vzorcom, ktorý predpokladal uskutočnenie volieb na okupovaných územiach Doneckej a Luhanskej oblasti, došlo k posunu ukrajinských vojsk v troch úsekoch kontaktnej línie – vojská oboch strán vojny sa posunuli ďalej od línie. Rusi na druhej strane súhlasili s výmenou dôležitých ukrajinských vojnových zajatcov. Bola medzi nimi napríklad skupina námorníkov, ktorých v roku 2018 zajali pri Kerčskom prielive, i politický väzeň Kremľa Oleh Sencov.

Zelenskyj v štúdiu hovoril o ruskej ochote komunikovať a padol i jeden z jeho známych výrokov, keď opisoval, s akými cieľmi mieri do Paríža, kde sa malo uskutočniť rokovanie Normandskej štvorky (zložená okrem Ukrajiny a Ruska aj z Francúzska a Nemecka). „Keď hovoríme o prímerí, nebudeme hovoriť v minskom formáte, ani na zasadnutí trojstrannej skupiny, ale budeme si s prezidentom Ruskej federácie pozerať z očí do očí,“ povedal.

Rokovania v Paríži – ani pohľad do Putinových očí – však ukončenie vojny nepriniesli. Naopak, Kremeľ o dva roky neskôr spustil celoplošnú inváziu na Ukrajinu.

 Pokus urobiť dojem na Trumpa?

Teraz Volodymyr Zelenskyj volá Vladimira Putina do Istanbulu. Deje sa tak po tom, čo ruský prezident vyzval na priame rokovania s Kyjevom. Pokiaľ by šéf Kremľa súhlasil, išlo by o prvé stretnutie lídrov bojujúcich krajín práve od momentu, keď si v roku 2019 osobne sadli za rokovací stôl.

Či sa tak stane? Odpoveď sa dá zhodnotiť stručne – bolo by veľkým prekvapením, ak by Vladimir Putin v tejto fáze rokovaní prišiel do Turecka. A to zvlášť v situácii, keď ho na osobné stretnutie vyzýva prezident Ukrajiny.

To, aký krok sa Putin chystá spraviť, Kremeľ tradične nekomentuje, no denník Moscow Times poukázal na slová ruských senátorov, podľa ktorých sa stretnutie Putina a Zelenského v Istanbule pravdepodobne neuskutoční.

„Takto sa samity na najvyššej úrovni, a najmä v takejto zložitej situácii, neorganizujú,“ odkázal podpredseda Rady federácie Konstantin Kosačev, ktorý Zelenského výzvu označil za „šou“.

Prečo vôbec Putin prišiel s návrhom priamych rokovaní s Kyjevom?

Profesor americkej Hopkinsovej univerzity Sergej Radčenko situáciu prečítal nasledovne – Putinov návrh dostal Zelenského pod tlak, aby s rokovaniami v Turecku súhlasil. „Prečo? Pretože inak sa (Zelenskyj, pozn. red) bude musieť vysporiadať s Trumpom, ktorý mu povie: ‚Prečo podkopávaš moju mierovú iniciatívu? Prečo sa skrátka neporozprávate?‘“ okomentoval pre stanicu CNN historik.

Keďže šéf Kremľa vie, že americký prezident Donald Trump trvá na priamych rozhovoroch, snaží sa podľa Radčenka aj týmto spôsobom prebrať iniciatívu. „Teraz, keď hovorí: ‚Pozrite, my ponúkame rozhovory a Ukrajinci sú tí, ktorí s tým nesúhlasia,‘ vracia loptičku späť na stranu Kyjeva,“ podotkol expert.

Na druhej strane, pozvánka Putina do Turecka, ktorú predostrel Zelenskyj, je zasa pokus chopiť sa iniciatívy na ukrajinskej strane.

„Zdá sa mi, akoby sa Putin snažil vymaniť zo zodpovednosti a celkovo z rokovaní. Robí sa mu to ťažko, pretože Američania sú pomerne vážne naladení na to, že môžu na Rusko silnejšie zatlačiť, pokiaľ sa bude chcieť vykrútiť z rokovaní,“ povedal pre Rádio NV ukrajinský diplomat Andrij Deščycja.

Ani podľa jeho mienky ruský prezident do Turecka pravdepodobne nepricestuje. Zmeniť by to podľa Deščycju mohol len americký tlak. Zároveň poznamenal, že nie je vylúčené, že ruský prezident môže súhlasiť s prímerím, ktoré pred pár dňami navrhla Ukrajina spolu s jej európskymi partnermi, keď sa začnú rokovania.

Niektorí experti sú však skeptickí.

„Chcel by som, aby tridsaťdňové prímerie zafungovalo. Hoci aj zajtra. Ale šanca, že sa to stane, je veľmi malá. Putin nechce robiť ústupky. Chce mať iniciatívu. A udržiavanie iniciatívy sa netýka diplomatického frontu, ale situácie na bojisku. Putin útočí a je presvedčený, že je úspešný,“ okomentoval ukrajinský analytik z Centra pre globálne štúdiá Stratégie XXI Pavlo Lakijčuk.

 Rokovať s Putinom zakázané. Okrem Zelenského

Výzva ukrajinského prezidenta na osobné stretnutie s ruským prezidentom má však jeden „háčik“.

Volodymyr Zelenskyj v októbri 2022 podpísal uznesenie vychádzajúce z rozhodnutia Rady národnej bezpečnosti a obrany, ktoré hovorí „o nemožnosti rokovaní s prezidentom Ruskej federácie V. Putinom“.

Rusi tento Zelenského krok v minulosti opakovane kritizovali. Koncom decembra 2024 hovorca Kremľa Dmitrij Peskov odkazoval, že Ukrajina má účinnosť daného dekrétu zrušiť, v januári tohto roka sa témy dotkol aj samotný Putin. Komentujúc, že je pripravený stretnúť sa s americkým prezidentom Donaldom Trumpom, položil otázku, ako má Rusko obnoviť rokovania s Ukrajinou, ak tá rokovania zakazuje.

Rusi a Ukrajinci pritom spolu pravidelne komunikujú – napríklad o výmenách vojnových zajatcov.

Ukrajinský prezident rozhodnutie stopnúť priame rokovania so šéfom Kremľa odôvodňoval tým, že Ukrajina potrebovala zastaviť ruské pokusy o ovplyvnenie situácie v krajine zvnútra. Podľa Zelenského si Moskva na Ukrajine budovala rôzne politické tieňové kanály, čo Kyjev musel zatrhnúť.

„Rýchlo som to zastavil. Skrátka som zastavil separatizmus v našej krajine. Tým, že som hocikomu, akýmkoľvek politickým aktérom na Ukrajine zakázal počas vojny viesť rokovania s ruskou stranou, s Putinovými podporovateľmi,“ povedal Zelenskyj počas tlačovej konferencie začiatkom tohto roka.

V Kyjeve však najnovšie tvrdia, že podpísaný dekrét sa prezidenta netýka a ten s Putinom rokovať môže. Podľa predsedu zahraničného výboru Verchovnej rady Oleksandra Merežka by mierové rokovania prezidenta Ukrajiny a šéfa Kremľa boli v súlade s ústavou. Tá podľa Merežka hovorí, že prezident „rozhoduje o tom, s kým bude viesť rokovania, kedy a v akom formáte“.

„Ústava má najvyššiu právnu silu. Jasne sa v nej uvádza, že rokovania sú výsadou prezidenta. Je to ústavná norma,“ povedal pre Rádio Sloboda.

Rokovania zastavila aj Buča

Úplne náhodné nebude ani to, že Kremeľ priame rokovania s Ukrajinou navrhuje uskutočniť v Istanbule. Rusi a Ukrajinci už v Turecku rokovali, hneď v úvode ruskej invázie. Rokovania však stroskotali. Rusi následne z nemožnosti dohodnúť sa obvinili západných „kurátorov“, ktorí podľa nich presvedčili Ukrajincov, aby ďalej bojovali. Týmto do éteru môžu opäť dostávať naratív, že vojna sa mohla skončiť skôr, keby nebolo zásahu zo západu.

Tzv. istanbulské dohody však mali viacero sporných bodov.

Rusko od Ukrajiny napríklad požadovalo neutralitu, no zároveň i to, aby sa akákoľvek, a teda i západná, vojenská pomoc Ukrajine v prípade novej agresie musela konzultovať s Ruskom. Rusi zároveň žiadali okresať ukrajinské ozbrojené sily na 85-tisíc príslušníkov, čím by takisto obmedzili obranyschopnosť Ukrajiny.

„Rusi v podstate predložili návrh zmluvy, ktorá by z Ukrajiny urobila bábkový štát,“ zhodnotil rokovania v Minsku a Istanbule v roku 2022 pre denník Kyiv Post poľský analytik Daniel Szeligowski.

Novinár časopisu TIME Simon Shuster, ktorý o prvých mesiacoch ruskej invázie napísal knihu a mal v tom čase prístup priamo k ukrajinskému prezidentovi, poukázal pre zmenu na to, že Zelenskyj sa koncom marca 2022, teda v čase, keď Rusi stáli pri Kyjeve, snažil o stretnutie s Putinom a vyjednávať o konci vojny založenej práve na návrhu dohody z Istanbulu. Veci sa však zmenili po tom, čo ukrajinské sily vstúpili do deokupovaných miest Kyjevskej, Černihivskej a Sumskej oblasti a odhalil sa rozsah zločinov, ktoré páchali ruské jednotky. Veriť Kremľu po Buči sa podľa Shustera zdalo byť ako zlý nápad.

Navyše, Ukrajina v tom čase dosiahla dôležité víťazstvo – ustála frontálny útok na Kyjev. Zelenskyj chcel podľa amerického novinára dynamiku na bojisku udržať.

O Západe bez Západu

Pred pár dňami analytický materiál k rokovaniam medzi ukrajinskou a ruskou delegáciou v marci 2022 priniesol aj časopis Foreign Affairs. Poukázal napríklad na to, že jednou z hlavných výziev pri dosahovaní mierového urovnania bola neochota Západu dať Ukrajine bezpečnostné záruky.

Ukrajinci sa podľa analytikov obávali, že ak nebudú mať dostatočné záruky od západných mocností, akákoľvek zdanlivá mierová dohoda vytvorí podmienky pre budúcu ruskú inváziu. Rusi na druhej strane predpokladali, že dobre vyzbrojená Ukrajina sa môže pokúsiť získať späť svoje územia.

Foreign Affairs upozorňuje aj na skutočnosť, že mierové urovnanie medzi sebou rozoberali výlučne Ukrajinci a Rusi, no mnohé záväzky, ktoré by prípadná dohoda mala obsahovať, sa týkali iných krajín. Analytici, ktorí sa odvolávajú na svoje zdroje medzi západnými prestaviteľmi, napísali, že Ukrajina rokovania s Rusmi nekonzultovala ani so Spojenými štátmi, ani inými západnými krajinami až do vydania istanbulského komuniké.

„Toto vylúčenie bolo do značnej miery spôsobené naliehavou situáciou: ruské sily boli na okraji Kyjeva, takže vyjednávači nemali čas na multilaterálnu diplomaciu. Nedostatočná účasť Západu na rozhovoroch však spôsobila, že západní predstavitelia sa komuniké zdráhali prijať bez ohľadu na jeho opodstatnenosť. Mohli povedať: Nič o Západe bez Západu,“ uvádzajú analytici vo Foreign Affairs.

Podľa nich aj preto rokovania z úvodu ruskej invázie dávajú priestor na ponaučenie – dohody napísané bez prítomnosti všetkých dotknutých strán pravdepodobne neuspejú.

X X X

 Lavrov a Fidan diskutovali o možných mierových rokovaniach v Istanbule

 Lavrov a Fidan diskutovali o návrhu Putina na priame rokovania s Ukrajinou v Istanbule, ktoré sa majú konať tento týždeň.

Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov a jeho turecký rezortný kolega Hakan Fidan hovorili v pondelok telefonicky o návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina, aby sa tento týždeň konali v tureckom Istanbule priame rusko-ukrajinské rokovania. Oznámil to v pondelok neskoro večer ruský rezort diplomacie, informuje TASR podľa agentúr Reuters a TASS.

„Šéfovia oboch ministerstiev diskutovali o otázkach súvisiacich s iniciatívou ruského prezidenta Vladimira Putina na začatie priamych rozhovorov 15. mája v Istanbule,“ uvádza ruské ministerstvo. Správu o telefonáte dvojice potvrdili aj dva zdroje z tureckého ministerstva zahraničných vecí s tým, že ministri diskutovali o mierovom úsilí.

Fidanove ďalšie kontakty

TASS uvádza, že Fidan absolvoval počas pondelka telefonáty na túto tému aj s americkým ministrom zahraničných vecí Marcom Rubiom a tiež šéfom francúzskej diplomacie Jeanom-Noëlom Barrotom.

 Putin v nedeľu navrhol, aby sa priame rokovania s Ukrajinou konali 15. mája v Istanbule bez akýchkoľvek podmienok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zareagoval ochotou osobne sa s Putinom stretnúť v Istanbule, avšak len za predpokladu, že Rusko bude súhlasiť s návrhom na 30-dňové prímerie. To malo začať platiť od pondelka 12. mája, pričom ešte pred Putinovým návrhom o Istanbule sa na ňom v Kyjeve dohodol Zelenskyj so svojimi spojencami, lídrami krajín združenými v tzv. koalícii ochotných.

Trumpova účasť v hre

Americký prezident Donald Trump medzičasom uviedol, že taktiež zvažuje cestu do Istanbulu, aby sa tam vo štvrtok pripojil k prípadným rokovaniam Zelenského s Putinom. Trump zároveň vyjadril predpoklad, že Rusko pristúpi na zmienený návrh 30-dňového prímeria. Zelenskyj však vo svojom pondelkovom večernom prejave zdôraznil, že Rusko na navrhované prímerie dosiaľ stále nereagovalo.

 X X X

 Rusko sľubuje reakciu na zatvorenie svojho konzulátu v Krakove

 Rusko pripravuje asymetrickú odpoveď na zatvorenie konzulátu v Krakove, uviedla hovorkyňa ministerstva zahraničných vecí Marija Zacharovová.

Rusko adekvátne zareaguje na zatvorenie svojho generálneho konzulátu v Krakove. Agentúre TASS to pondelok povedala hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Marija Zacharovová s tým, že pôjde o „asymetrickú“ odpoveď, píše TASR.

„Adekvátna reakcia na tieto neadekvátne opatrenia bude nasledovať čoskoro… (tento poľský krok) nezostane bez odozvy,“ uviedla Zacharovová. Dodala, že najskôr prebehnú nevyhnutné „vnútrorezortné postupy“ a následné bude reakcia oznámená poľskej strane.

Diplomatické napätie

Námestník ruského ministra zahraničných vecí Alexandr Gruško pre TASS uviedol, že Rusko v reakcii na viaceré protiruské kroky Varšavy pravdepodobne zatvorí poľský konzulát v Kaliningrade a v Irkutsku.

 Rozhodnutie zatvoriť ruský konzulát v Krakove oznámil v pondelok poľský minister zahraničných vecí Radoslaw Sikorski v reakcii na zistenia o požiari v obchodnom centre Marywilska 44 vo Varšave. Požiar bol podľa týchto zistení výsledkom podpaľačstva v réžii ruských tajných služieb. Moskva obvinenia označila za nepodložené.

Konflikt pokračuje

Sikorski už vlani v októbri nariadil zatvorenie ruského konzulátu v Poznani. Poľská vláda to zdôvodnila sabotážnymi aktivitami Ruska v Poľsku a Európe, ktoré označila za súčasť hybridnej vojny Moskvy proti Západu. Ruskí diplomati z tohto konzulátu následne museli opustiť Poľsko do konca novembra. Rusko zareagovalo recipročne zatvorením poľského konzulátu v Petrohrade, pričom aj vtedy obvinenia zo sabotáže označilo za nepodložené.

X X X

 Trump oznámil plán na snížení cen léků

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na snížení cen léků. Na své sociální síti Truth Social oznámil, že v nejbližších hodinách v Bílém domě podepíše výkonný příkaz, který sníží ceny léků na předpis o 30–80 %.

Podle Trumpa lék vyráběný stejnou farmaceutickou společností stojí ve Spojených státech 5–10krát více než v jiných zemích, což je nespravedlivé.

Jak prezident poznamenává, stejné léky mají v různých zemích různé ceny a po podpisu dekretu se cena těchto léků ve Spojených státech bude rovnat minimální ceně na světě.Server vasevec.cz

X X X

 PREZIDENT  NĚMECKA  ČR  FIALOVI,  GEN  PAVLOVI,  CO  SE  DAL  K  ZÁPADU

A  VŠEM  JEJICH  KAMARÁDŮM,  CO  PROKLÍNAJÍ  RUSKO

KDY  SE  POSTARAJÍ  O  VYSTĚHOVÁNÍ  FAŠISTŮ  Z  UKRAJINY  SE  ZELENSKÝM?

 Prezident Německa kritizuje Ukrajinu, Zelenského. 

 Kam vede válka – Steinmeierův projev 8. května: S určitým odstupem bude třeba analyzovat průběh 80. výročí porážky Německa ve 2. světové válce. Jednání hlavních představitelů Spolkové republiky i jejich slova, která se začnou proměňovat v reálnou politiku. Na první pohled je zřejmé, že v Německu se prosadila sporná teze o „osvobození“ země a přenesení viny na nacisty a snad nějaké, nikdy ovšem neexistující Nacistko. Jedním z důležitých slovních projevů bylo i vystoupení německého spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera ve Spokovém sněmu, jehož hodnoení se věnoval na stránkách Junge Welt Arnold Schölzel.

Frank-Walter Steinmeier pronesl svůj projev 8. května již deset dní před tímto datem. 28. dubna v bruselském sídle NATO vzdal hold 70 letům členství „Německa“ v alianci a mimo jiné prohlásil, že „my“ budeme usilovat o to, aby se „Německo se svými ozbrojenými silami a infrastrukturou stalo páteří konvenční obrany v Evropě“. Dodal: „Špatně vyzbrojené Německo je dnes pro Evropu větší hrozbou než dobře vyzbrojené Německo.“ Vysvětlil: „Jsem přesvědčen, že nejdůležitějším úkolem nové německé vlády je posílit náš Bundeswehr.“

8. května Steinmeier v Bundestagu zopakoval argument, že toto Německo se musí vyrovnat s „epochálními narušeními, která  probíhají jak na východě, tak na západě od nás“. V Bruselu to uvedl lží: „Putin přinesl válku zpět na tento kontinent.“

K agresi NATO proti Jugoslávii v roce 1999, k oddělení a vzniku protektorátu Kosovo ze strany NATO nikdy nedošlo. Steinmeier byl již dříve zodpovědný za tajné služby v kanceláři kancléře v Bonnu. V obou projevech nevysvětlil, co měl epochální zlom způsobený USA znamenat. Zřejmě se tím myslí snaha Washingtonu ukončit válku na Ukrajině. Pouhá vyhlídka na dohodu mezi Washingtonem a Moskvou je pro politické vedení tohoto Německa ohavností. Což samozřejmě není paralela s rokem 1945, zvláště když Berlín má dnes na své straně Londýn a Paříž, aby napravil epochální zlom.

Ani toto není paralela s německými válečnými cíli z let 1914 nebo 1939/1941, kdy „Evropa“, tedy západní Evropa, měla pod německým vedením kolonizovat východní část kontinentu. Titulek 1914: Obrana proti ruskému despotismu. Titulek 1941: Obrana proti bolševické hrozbě. Vlastnosti se mění, zájmy zůstávají stejné.

V dnešní banderovské Ukrajině je dostatek kolaborantů, kteří jsou ochotni realizovat staré cíle. Byl to Steinmeier jako ministr zahraničí, kdo v roce 2014 inicioval převrat v Kyjevě s fašisty z Majdanu, s nimiž se jeho předchůdce ve funkci ministra Guido Westerwelle nechtěl fotografovat. Dnes, v předvečer 8. května, prohlásil současný ministr zahraničí Johann Wadephul, že Německo chce Ukrajinu proti Rusku podpořit „všemi prostředky“. Na to už neexistují žádné finanční limity.

Toto Německo Steinmeiera a Merze je zpět na správných kolejích. 8. května nebyla v Bundestagu věnována ani slabika smíření s Ruskem.  Steinmeier prohlásil: „Víme, kam válka vede.“ To byla stejně velká lež, jako  před 70 lety vstup do NATO, jako je lež dnes: válka má být.

 Připravila J. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

TANEC  KOLEM  ISTANBULU

 Putinův istanbulský tanec. Bojuje o přízeň Trumpa, velká čtyřka ho přitlačila ke zdi

 Vladimir Putin opět prokázal, že se nenechá zahnat do kouta. Jen co ho největší evropské velmoci unisono vyzvaly k měsíčnímu příměří, zareagoval protitahem přímých jednání s Ukrajinci v Istanbulu. Zkušenost naznačuje, že jde jen o úhybný manévr, kterým chce kremelský vůdce získat čas.

 Ruskému režimu se nedá upřít smysl pro drama. Sobotní Putinovu narychlo svolanou noční tiskovku vybubnoval jako historickou událost a v Malachitové komnatě Kremlu nechal shromáždit reportéry CNN, NBC, Sky News i BBC, kteří den předtím sledovali přehlídku na Rudém náměstí.

Američtí a britští novináři hodinu a půl čekali, až se dostaví ruský prezident. Žádné otázky nebyly povoleny, v místnosti nebyl pro novináře připraven ani jeden mikrofon. Když Putin v půl druhé konečně dorazil, přečetl jim prohlášení, jež si evidentně v rychlosti sám sepsal.

Nejdříve Ukrajince obvinil z porušování třídenního příměří, které Rusko jednostranně vyhlásilo ve snaze ochránit slavnosti ke Dni vítězství. A pak přišel s třaskavým oznámením: navrhl ve čtvrtek v Istanbulu uspořádat přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, a to bez jakýchkoliv předběžných podmínek.

Ze strany ruského prezidenta to byl chytrý tah. Na oko projevil mírovou iniciativu, ale zároveň odrazil požadavek, jejž před ním společnými silami ten stejný den předložily nejdůležitější evropské země, tedy Německo, Francie, Británie a Polsko. Ultimátum zní: od pondělka 12. května bezpodmínečné příměří, nebo přijde další kolo protiruských sankcí.

„Putinův úkol byl velmi složitý, připomínal Skyllu a Charybdu,“ konstatuje s odkazem na řeckou pověst o plavbě mezi dvěma mořskými obludami kremelský reportér Andrej Kolesnikov. „Na jednu stranu je pro něj nepřijatelné, aby souhlasil s třicetidenním příměřím, zejména když je evropskými lídry prezentováno jako ultimátum. Ale ani ho nehodlal demonstrativně odmítnout, protože ruští vyjednavači chtějí s americkými kolegy dál jednat.“

Od neděle se horečně diskutuje, kdo z Rusů by se do města na Bosporu měl vydat a zda se v prvních přímých jednáních od roku 2022 skutečně dá dosáhnout nějakého výsledku. Volodymyr Zelenskyj nejdřív zdůrazňoval nutnost měsíčního příměří, ale když se na Putinův protitah chytil Donald Trump, frajersky prohlásil, že „na Putina bude ve čtvrtek čekat v Turecku“.

Není příliš pravděpodobné, že by se oba lídři setkali. Putin osobní jednání se Zelenským opakovaně odmítl a označuje ho za nelegitimního prezidenta. Do Istanbulu nejspíš pojede jeho zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov, který první zkušenosti sbíral už ve službách sovětské diplomacie v 70. letech. S ním Zelenskyj jednat určitě nebude.

Jisté je, že od istanbulské schůzky nikdo nic nečeká. Kreml už dal najevo, že hodlá zopakovat své maximalistické požadavky, které zde nastolil už na jaře 2022. Návrhy na zásadní osekání ukrajinské armády a vnucenou neutralitu byly pro Kyjev nepřijatelné už tehdy a nic se na tom nezměnilo: pro Ukrajince by to znamenalo faktickou kapitulaci.

Z ukrajinského hlediska jde tedy jen o Putinův manévr, jak uchlácholit Donalda Trumpa. Americký prezident dává najevo frustraci, že se mu válku na východě Evropy ani po sto dnech od nástupu do úřadu nepodařilo ukončit a v posledních dnech jeho hněv dopadá i na Rusko. „Možná válku vůbec nechce zastavit a jen si mě oťukává. Možná s ním bude třeba jednat jinak, prostřednictvím bankovnictví nebo sekundárních sankcí,“ zamyslel se nedávno Trump.

Moskvu navíc musel znervóznit společný výjezd francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského ministerského předsedy Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze do Kyjeva, kde se k nim při jednání se Zelenským připojil polský premiér Donald Tusk. Demonstrace evropské jednoty v podpoře Ukrajiny přišla jen čtyři dny poté, co Spolkový sněm Merze s lehkým zaškobrtnutím zvolil kancléřem.

Devětašedesátiletý konzervativec od voleb dává najevo, že na rozdíl od svého předchůdce hodlá na Rusko pořádně zakleknout. Z Berlína v pondělí zaznělo, že pokud Rusko do půlnoci nepřistoupí na 30denní příměří, začnou do následujícího dne platit nové sankce a Německo dále navýší dodávky zbraní Ukrajině. „Hodiny tikají – do konce dne ještě pořád zbývá dvanáct hodin,“ prohlásil v poledne vládní mluvčí Stefan Kornelius.

Jisté je jedno. Rusko od pondělí na žádné příměří nepřistoupí. V Istanbulu možná proběhne jen jednání mezi ukrajinskými diplomaty a ruskými emisary, které budou moderovat Turci a Američané. Nic se nevyřeší a obě strany se navzájem obviní z krachu mírových jednání.

Tance kolem Istanbulu jsou tak podle ukrajinských komentátorů jen dalším kolem „bitvy o Trumpa“, ve které se obě strany konfliktu snaží vinu za selhání mírových iniciativ hodit na tu druhou. Není tedy vyloučeno, že Trump nakonec splní své hrozby a Amerika se z mírových jednání úplně stáhne.

„Pro Ukrajinu to nebude katastrofa a pro Putina to nebude vítězství. Zbraně budeme dostávat na základě dohody o těžbě vzácných kovů a z evropských zdrojů. Žádné přísnější sankce proti Putinovi bohužel nepřijdou. O všem ostatním se rozhodne na bojišti a na trhu s ropou,“ poukazuje na problémy ruského rozpočtu s padající cenou černého zlata ukrajinský publicista Viktor Andrusiv.

X X X

 Jan Graubner: Akcent na chudé a lidi na okraji společnosti s novým papežem zůstane. Změna bude v prioritách

Novým papežem se stal kardinál Robert Prevost, který si vybral jméno Lev XIV. „Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců,“ říká k otázce jmenování nového pražského arcibiskupa v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.

Katolická církev má od čtvrtka nového papeže Lva XIV. Jak na vás zatím působí?
Na mě působí dobře. Trochu ho znám, protože jsem se s ním několikrát setkal. Když jsem byl předsedou biskupské konference, jezdil jsem na evropská setkání předsedů biskupských konferencí a on tam v poslední době vždycky byl, měl nějakou přednášku, nějaké téma. Také jsme se setkávali v diskuzích nebo jsme hovořili na chodbě, takže trochu vím, o koho jde, ale dříve jsem ho neznal.

 Je mi sympatické, že Lev XIV. vidí jako základní věc, že k misii patří vydávat svědectví. Dělit se o to, co jsem dostal, patří k charakteristice církve, říká Graubner

Předpokládám, že jste sledoval včerejší (nedělní) promluvu nového papeže na náměstí svatého Petra a že víte, co papež řekl v sobotu kardinálům. Co to podle vás ukazuje o novém papežovi a jeho vizích?
Pro mě je z toho, co slyším, asi nejdůležitější, že je to starý misionář, který pochází ze Severní Ameriky, ale působil v Jižní Americe jako misionář a později i jako biskup. Jiné je to v takzvaných misijních zemích, v tradičních nebo v těch, které u nás dnes spíše vypadají jako postkřesťanské, situace se samozřejmě liší.

Je mi ale sympatické, že vidí jako základní věc, která vždycky platila – jenom u nás se to v poslední době trochu méně praktikovalo –, že k misii patří vydávat svědectví. Dělit se o to, co jsem dostal, patří k charakteristice církve.

My jsme tak trošku ovlivnění atmosférou, jako by náboženství patřilo do soukromí a příliš chceme respektovat svobodu druhých. Já jsem pro respektování svobody druhých, ale ten respekt by neměl vypadat tak, že ani nic nenabídnu, protože se bojím, abych ho neovlivnil.

Akcent na chudé

X V čem podle vašeho očekávání naváže Lev XIV. na papeže Františka a v čem bude jiný?

Nechci si hrát na proroka, protože ho natolik neznám a stavím se spíše kriticky ke všem komentářům s prominutím přechytralých lidí, že to sehrajeme na specialisty ve všem a na proroky, tohle bych dělat nechtěl.

 Domnívám se ale, že můžeme předpokládat, že přichází z Latinské Ameriky podobně jako papež František, takže akcent na chudé a na ty na okraji podle mého názoru určitě zůstane. Teď je otázka, jaké přístupy a cesty se budou hledat a kteří z těch na okraji budou více preferováni, protože i když by bylo potřeba být aktivní všude, budeme-li mít tisíc priorit, tak to znamená, že nemáme žádnou.

To si myslím, že bude možná nějaká změna především díky osobnosti a zkušenostem nového papeže, ale neumím odhadnout, kam se to posune.

X Nový papež působil v posledních dvou letech jako šéf dikasteria pro biskupy. Může to mít vliv na rychlost, kdy bude vybrán váš nástupce?

Počítám s tím. O žádném termínu nevím, nemluvím o termínu. Umím si představit, že smrt papeže a nový papež připraví nějaké zdržení, ale to může být otázka týdnů nebo krátkých měsíců.

AI a církev

O mnohých ze záměrů nového papeže vypovídá už jméno, které si ve čtvrtek vybral. V proslovu ke kardinálům vysvětloval, že se tak chtěl přihlásit k papežovi Lvovi XIII. a k jeho encyklice Rerum Novarum, což byla první významná reakce katolické církve na průmyslovou revoluci v Evropě. Lev XIV. dodal, že katolická sociální doktrína musí odpovědět na další průmyslovou revoluci a na rozvoj umělé inteligence, které představují nové výzvy v ochraně lidské důstojnosti, spravedlnosti a práce. Co v tomto směru máme od katolické církve očekávat?
Především řeknu, že to vítám, protože to vidím jako opravdu velkou výzvu a náročný úkol. Jaké řešení se podaří najít? To bych byl zase prorok, kdybych teď dával odpovědi, ale vidím jako velmi důležité, že papež toto téma zvedá a bude hledat odborníky a hlasy, které pomohou najít odpověď, protože myslím, že ve společnosti je to problém všude.

Když jdete dnes na slavnostní zasedání univerzit, tak je tam nejčastější téma právě umělá inteligence, všude se o tom hovoří, ale myslím, že spíše zaznívá, že je to velká šance a výzvy. Má to ale nejen líc, ale i svůj rub a je potřeba s tím počítat.

Ne, že bychom se proti tomu měli stavět, ale musíme se dobře naučit s tím žít a navázat na sociální revoluci v devatenáctém století.

Někteří šli rozbíjet stroje, které jim berou práci, dneska ale nemá cenu, abychom jednali podobně a šli třeba odmítat umělou inteligenci kvůli tomu, že některým vezme práci. To je jistě pravda, ale má i jiné dopady, nejen, že vezme práci.

Bude mít velký vliv na myšlení a formaci lidí. Myslím, že už si dnes všímáme toho, když řekne do televize pan ministr školství, že třetina deváťáků potřebuje psychiatra, ono to s něčím souvisí. Když pak dodá, že třetina neumí ani číst, tak jsem se ho na to osobně ptal: jak to myslíte? A on říká: SMSky umí číst všichni, ale když mají číst článek a říct, o čem to bylo, s tím už má velká část studentů problém.

Myslím, že podobných oblastí bychom mohli vyjmenovat celou řadu. Týká se to potom nejenom věcí myšlení a poznávání, ale i vztahů a zasahuje to samozřejmě i do duchovní a náboženské roviny.

Tím nemyslím nějaké primitivní nahrazování duchovního života životem na internetu a tak dále, ale myslím, že to má všechno hlubší konsekvence a to vidím jako velké výzvy, kterým bude potřeba se věnovat.

X Média hodně rozebírají, jestli se s novým papežem změní přístup katolické církve k sexuálním menšinám nebo k rozvedeným. Co v tomto směru očekáváte a co v tomto směru katolická církev potřebuje?

Já si myslím, že se v poslední době trošku vytvořila taková zvláštní atmosféra, kdy se z citátů papeže Františka vytrhovaly některé věci ze souvislostí a ukazoval se obraz, který nebyl úplně pravdivý.

 To sám mohu říct ze setkání s papežem Františkem, kdy o některých věcech řekl: no, říkají o mně tohle, ale tohle já nebudu měnit nikdy. Ne vždycky to řekl tak otevřeně, jako v osobním rozhovoru, ale vedle toho je třeba říct, že mnoho věcí řekl velmi otevřeně a ve sdělovacích prostředcích nebo v atmosféře diskuzí se objevují některá témata a ostatní se úplně zasklívají.

Stejným tónem hovořil o sexuálních menšinách, ale i o právu na život u nenarozených dětí, stejně tak odsuzoval eutanázii. To už jsou témata, která jakoby neřekl. Takže myslím, že bude potřeba dávat dobrý pozor, z kterého konce bude chtít papež Lev pokračovat a bude důležité, abychom viděli všechno, co říká a nevybírali si z toho jenom něco.

X X X

 Cannes bez nahotin. Filmový festival zakázal provokativní oblečení

 Další, 78. ročník slavného filmového festivalu má vrátit do Cannes slušnost, decentnost a obrátit pozornost zpět k filmům. Organizátoři vydali pravidla „očekávaného chování“ a na červeném koberci už nechtějí přehlídku nahoty jako v posledních letech.

 Extravagantně oblečené celebrity získávaly v uplynulých letech víc pozornosti než filmy a jejich tvůrci. Festival, který začíná v úterý, bude mít proto nová pravidla.

„Kvůli slušnosti je na červeném koberci, stejně jako v jiných prostorách festivalu, zakázána nahota,“ uvádí se v dokumentu festivalu v Cannes.

„Festivalové uvítací týmy budou povinny zakázat přístup na červený koberec všem, kteří tato pravidla nerespektují.“

Doporučený dress code jsou obleky, smokingy a dlouhé večerní róby. Povoleny jsou i koktejlky, malé černé, kalhotové kostýmy a elegantní topy.

Festival v posledních letech přitahuje modelky a influencerky, které většinou nemají s filmy nic společného a mohou na červeném koberci zazářit jen svým outfitem. To přineslo taky nárůst nahoty na záběrech, které pak vysílá francouzská televize.

Odhalená ňadra, jak předvedla loni modelka Bella Hadidová nebo předloni Heidi Klumová, už tak zřejmě nebudou na francouzském festivalu k vidění.

 X X X

 Jde o stamiliony. Soudci už podali desítky žalob kvůli platům, potvrdil předseda Soudcovské unie dr. Vávra

Desítky soudců už podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry podaly žalobu na stát kvůli nové právní úpravě platů, která podle nich odporuje Ústavě i právu Evropské unie. České justici Vávra potvrdil, že žaloby míří na aktuálně platný zákon. Pokud soudci uspějí, může stát na doplatcích a případných úrocích vyplatit až stovky milionů korun.

„Určitě už to budou už desítky žalob a předžalobních výzev,“ řekl dnes České justici prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Dodal, že přehled zatím nikdo centrálně nesbírá, ale předsedové soudů – kteří jsou v těchto řízeních žalovanými – začínají jednotlivé případy evidovat. Podle Vávry soudci postupují dvěma právními cestami: „Buď s odkazem na primární právo Evropské unie, nebo s návrhem na předložení Ústavnímu soudu. Neumím říct, která možnost převažuje,“ dodává. Bude tedy na rozhodnutí jednotlivých soudů, zda věc posoudí optikou souladu s evropským právem či zda se obrátí na Ústavní soud kvůli možné protiústavnosti.

Žaloby podle něj cílí především na aktuálně platnou právní úpravu, která soudcům stanoví nižší platovou základnu, než by podle loňského nálezu Ústavního soudu odpovídalo. „Ty definitivní návrhy směřují proti zákonu tak, jak dnes zní. Respektujeme, že předsedové vyměřili platy podle platného zákona, ale nesouhlasíme s jeho obsahem,“ doplnil šéf Soudcovské unie.

Vzor žaloby: měsíční rozdíl přes 14 tisíc

Česká justice má k dispozici vzor žaloby, který je určen pro soudce Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. U jiných soudců, například na okresní či krajské úrovni, se mohou žaloby lišit v závislosti na platovém koeficientu, délce praxe nebo na tom, zda soudce čerpal dovolenou, byl nemocný apod. Soudcovská unie přizpůsobuje vzory žalob těmto rozdílům a poskytuje metodickou podporu pro různé situace.

 Z konkrétní žalobní předlohy vyplývá, že soudci požadují měsíční doplatek ve výši 14 600 korun. Tato částka odpovídá rozdílu mezi platem vypočteným na základě pevné platové základny ve výši 121 685 Kč (stanovené zákonem č. 57/2025 Sb.) a platem, který by měl být určen z trojnásobku průměrné mzdy za rok 2023, tedy ze základny ve výši 129 360 Kč. Soudci žalují jen jeden měsíc – rozhodnutí se pak podle informací České justice použije jako příklad pro výpočet zbylých měsíců.

Úroky z prodlení ve hře

V žalobě je popsáno, že při použití ústavně konformní základny by soudci náležel plat 238 100 Kč, místo vyplacených 224 000 Kč. K tomu je připočítána i náhrada výdajů – ta by správně měla činit 7 200 Kč, zatímco vyplaceno bylo pouze 6 700 Kč. Zároveň požaduje úrok z prodlení, který vychází na 12 % ročně.

Pokud by se soudy postavily na stranu žalobců a uznaly nároky plošně, znamenalo by to pro stát výraznou finanční zátěž. S ohledem na přibližně 3 000 soudců v České republice a potenciální rozsah doplatků za celý rok 2025 by stát mohl doplácet více než 500 milionů korun. K tomu je třeba připočítat náhrady výdajů a zákonné úroky. Celkové náklady by tak mohly přesáhnout 600 milionů Kč.

Pokud by se ke sporům připojili i státní zástupci, kterých je přibližně 1 200, celkový finanční dopad by byl ještě vyšší. „Skutečně nemáme ohledně letošního roku jasno. Jsou kolegové, kteří jsou rozhodnější, ale jako celek držíme spíše zpátky, i s ohledem na nález Ústavního soudu z roku 2010,“ uvedl pro Českou justici prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Poměrně jisté podle něj je, že žalobci půjdou do sporů o únorové platy, kdy ještě neplatila nová právní úprava a celá situace se ocitla v právním vakuu. „Jsme přesvědčeni, že žaloba za únor je na místě. Tam si myslím, že se shodneme a do toho půjdeme,“ dodal.

Unijní právo jako zbraň

Vzor žaloby se opírá o judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména o rozsudky ve věcech Associação Sindical dos Juízes Portugueses (C-64/16) a letošní rozsudek ve spojených věcech polských a litevských soudců (C-146/23 a C-374/23). Tyto rozsudky potvrzují, že zásahy do platového zabezpečení soudců jsou možné pouze za výjimečných okolností, musí být dočasné, proporcionální, nediskriminační a nesmí být zaměřeny výhradně na soudce.

V žalobách se uvádí, že novela zákona nesplňuje žádné z těchto kritérií, a navíc porušuje zákaz pravé retroaktivity, když zasahuje i do období před svou účinností.

Soudci zároveň argumentují tím, že podle principu přednosti unijního práva nemá být v rozporu stojící vnitrostátní ustanovení vůbec aplikováno.

Novela opakuje chyby minulé

Špičky justice hovoří o tom, že novela opakuje chyby, které už Ústavní soud jednou vytkl. „Za těch 30 let v justici se už asi patnáctkrát nebo šestnáctkrát zasahovalo do platů soudců,“ uvedl už dříve předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Podle něj jsou opakované zásahy do tzv. platového automatu destruktivní a politicky motivované.

Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka považuje zmrazení platů za symptom hlubšího problému, který začíná u politiků samotných.

„Celý ten problém se týká v první řadě politiků. Ti si platy každou chvíli osekávají, nejspíš v domnění, že to společnost od nich očekává. A tohle se pak přenáší i na platy soudců. Ovšem u soudců je stabilita platů klíčovou ústavní zárukou jejich nezávislosti,“ uvedl v rozhovoru pro Českou justici.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk také připomněl, že i když v březnu schválená novela přinesla soudcům mírné zvýšení platu (o 0,6 %), všem ostatním představitelům veřejné moci rostly platy výrazně více. Podle jeho slov je novela nejen nerovná, ale i protiústavní, a soudci mají povinnost unijní právo přímo aplikovat. „Ten soudce je povinen použít evropské právo, pokud je vnitrostátní úprava v rozporu,“ uvedl. První rozsudky by podle odhadů soudců mohly padnout již na podzim. Eva Paseková, ceskajustice.cz