Evropský soud zrušil utajení zpráv o vakcínách: Komise musí vysvětlit, co skrývala. Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Zprávy se týkaly komunikace ohledně vakcín proti covidu-19. Tribunál Soudního dvora EU dnes rozhodl, že zamítnutí přístupu k těmto zprávám bylo neoprávněné, a rozhodnutí Komise zrušil. EK reagovala s tím, že rozsudek bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením.

Novinářka Matina Stevisová z deníku The New York Times podala žádost na základě nařízení o přístupu k dokumentům, a to o zpřístupnění veškeré textové komunikace mezi von der Leyen a Bourlou z období od 1. ledna 2021 do 11. května 2022. Komise žádost zamítla s tvrzením, že nemá požadované dokumenty k dispozici. Novinářka a redakce NYT se následně obrátily na Tribunál.

Tribunál žádosti vyhověl, EK musí znovu rozhodnout

„Tribunál svým rozsudkem žalobě vyhověl a rozhodnutí Komise zrušil,“ uvedl soud v tiskovém prohlášení. Případ známý pod názvem Pfizergate se týkal komunikace před uzavřením smlouvy o vakcínách v hodnotě přes 20 miliard eur (přibližně 500 miliard Kč). Soud připomněl, že cílem příslušného nařízení je co nejširší přístup veřejnosti k dokumentům unijních institucí.

Přestože Komise původně uvedla, že dané dokumenty neexistují, novinářka předložila důkazy o existenci textové výměny. Sama Komise následně v soudním řízení doložila další podpůrné materiály, které podle soudu existenci zpráv potvrzují. „Podařilo se jim tak vyvrátit domněnku neexistence a nedisponování požadovanými dokumenty,“ konstatoval soud.

V takové situaci se Komise podle Tribunálu nemůže omezit jen na tvrzení, že zprávy nemá. Musí poskytnout věrohodné a konkrétní vysvětlení, proč nejsou k dispozici. Soud také zdůraznil, že nebylo dostatečně objasněno, zda byly zprávy vymazány, a pokud ano, zda záměrně, automaticky nebo kvůli výměně přístroje.

EK slibuje nové rozhodnutí s podrobnějším odůvodněním

„Tribunál konstatuje, že Komise měla ve svém rozhodnutí podrobněji vysvětlit, že dokumenty požadovaného typu nemá k dispozici,“ uvedla EK. Zároveň dodala, že soud nezpochybnil celkovou politiku evidence dokumentů. Nyní chce Komise rozhodnutí analyzovat a připravit nové stanovisko s přesnějším odůvodněním. Zdůraznila přitom, že transparentnost je pro ni i předsedkyni Komise zásadní hodnotou.

Podle deníku Politico aféra ukazuje hlubší problém transparentnosti a odpovědnosti unijních institucí. „Případ Pfizergate je nejnázornějším příkladem rozporu mezi rétorikou předsedkyně EK o transparentnosti a její reálnou praxí,“ uvedl Nick Aiossa z Transparency International Europe. Ursula von der Leyen se k obsahu zpráv nikdy veřejně nevyjádřila.

Odpůrci kritiky: v krizi šlo o lidské životy

Zastánci předsedkyně von der Leyen argumentují, že během pandemie postupovala v zájmu ochrany lidských životů a zajistila vakcíny pro celou EU. Otázka dnes podle komentářů není, zda byl její krok správný, ale zda byl transparentní. Server Politico připomněl, že členské státy dohodu s Pfizerem podepsaly, ale detaily nikdy nebyly plně zveřejněny.

Podle dostupných informací Pfizer během jednání navýšil ceny a EU nakoupila miliony dávek, které nakonec nebylo možné využít. Mnohé skončily zničené. Některé státy, které nechtěly platit za další dávky, byly následně společností Pfizer zažalovány na základě stejné smlouvy. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

MÍR – KAPITULACE  UKRAJINY,  JAKO  NĚMECKA  V  BERLINĚ  STALINOVI

DNES  KAPITULACE  UKRAJINY  USA,  TRUMPOVI,  SKONČÍ  VÁLKA,  ŽÁDNÍ  MRTVÍ

PROSAZOVAT  i  ANGLIE,  STARMER,  HLÁSÍ  SE  K  AMERICE,  UTEKL  Z  EU

NECHCE  DÁT  MILIARDY  NA  NOVOU  SVOBODNOU  EVROPU

 Nedělejme si iluze. Mír není v dohledu ani v řádu let, pokud bude u vlády Putin, myslí si politický geograf Baar z Ostravy.

Zhruba dvě hodiny trvala v Istanbulu odpolední schůzka zástupců Ukrajiny a Ruska, první za více než tři roky. V nejpodstatnějším bodě, jak dospět k příměří v bojích na Ukrajině, ale zjevně k žádnému posunu nedošlo. „Stěžejní jsou sankce a vyzbrojení Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, tak nedojde ani k žádným posunům v jednání o příměří,“ upozorňuje pro Radiožurnál politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

 Podle ukrajinských diplomatických zdrojů Rusové předložili v jednání o možném příměří nepřijatelné požadavky. Bylo podle vás předem jasné, že v této klíčové otázce se žádný zlom nedal čekat?
Bylo to jasné, ale pořád někteří věří tomu, že nastane nějaký zlom. Bohužel Rusko je v obrovské výhodě. Má takřka stoprocentní jistotu, že vojensky nezasáhnou Spojené státy americké a tím pádem Severoatlantická aliance.

 Oni v podstatě nejsou také ničím limitováni. Chtějí celou Ukrajinu a jakýkoliv kus Ukrajiny uloupí teď a získají nějakým příměřím, tak bude počátečním krokem. Oni se nemají kam jinam rozšiřovat, protože Ukrajina je jediné místo, kde ještě mají možnost něco utrhnout.

Výsledky jednání

Vedoucí ruské delegace Vladimír Medinskij sdělil, že delegace uzavřely dohodu o výměně tisícovky zajatců z každé strany, jedné z nejrozsáhlejších od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ruská strana také vzala na vědomí požadavek Ukrajinců na uspořádání schůzky prezidentů obou zemí.

Po schůzce telefonovali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři Británie, Francie, Německa a Polska americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby ho seznámili s výsledkem istanbulského jednání. Německý kancléř Friedrich Merz nad ním vyjádřil rozčarování. Podle britského premiéra Keira Starmera byla ruská pozice jasně nepřijatelná.

Kazachstán jako další velký soused je dnes tak silně propojen s Čínou, že něco podobného jako na Ukrajině si dovolit nemohou. V této fázi tedy budou tlak na Ukrajinu stupňovat, to znamená, že jde víceméně o to, jak se k tomu postaví Spojené státy americké.

Vidíme, že Evropská unie je sice silná ve slovech, ale místo, aby v pondělí, kdy řekli, že začnou platit sankce, tak je zase odložili. Obávám se, že je zase odloží a nejhorší je, že prostě nebudou.

(Unie mohla zavést sankce – pozn. red.) na to vymáhání – což už mohly být celé tři roky – vůči vlastním firmám, které porušují sankce, které prodávají svoje produkty prostřednictvím třetích zemí, které jsou na sankčním seznamu do Ruska.

Tam jsou pořád ještě obrovské rezervy, aby byla natolik poškozena ruská ekonomika, že začne uvažovat o tom, že také potřebuje nějaké příměří. Ale nedělejme si iluze, že bude mír. Ten prostě není v dohledu ani v řádu několika let, pokud bude u vlády (ruský prezident Vladimir) Putin.

‚Sankce a vyzbrojení‘

Na páteční odpolední istanbulské schůzce se obě strany údajně dohodly, že budou v rozhovorech pokračovat, až předloží své detailní návrhy na příměří. Dá se čekat, že ty návrhy mohou přinést nějaký průlom v tomto směru?
Průlom může pochopitelně přijít s ohledem na to, jaké budou následovat kroky Severoatlantické aliance. Stěžejní jsou sankce a vyzbrojení Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, tak nedojde ani k žádným posunům v jednání o příměří.

Může tím zásadním posunem být třeba schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, o které ve čtvrtek mluvil americký prezident?
Samozřejmě, že teoreticky může. Ale s ohledem na to, jak Trump postupuje svým způsobem naivně, pořád věří tomu, že Putin chce nějaký mír, by potřeboval nějakého Kissingera nebo Březinského, kteří by mu vysvětlili, že situace je v podstatě beznadějná z hlediska vyjednávání.

On pořád možná žije v nějaké představě, že naváže s Ruskem natolik přátelský a ekonomický vztah, že ho odpoutá od hlavního strategického rivala, to jest od Číny.

To v podstatě nepřichází v úvahu i z hlediska celkové politiky Ruska jako takové a toho, jak žijí Rusové, jak jsou ovlivněni posledních dvacet let propagandou a jak je jejich protiamerické, protizápadní smýšlení v nich hluboce zakořeněno.

Volodymyr Zelenskyj po pátečním odpoledním setkání řekl, že pokud Rusko bude dál odmítat bezpodmínečné příměří, měly by následovat robustní sankce proti Moskvě. Co by byly robustní akce proti Moskvě? A je reálné, že by mohly přijít v dohledné době třeba v reakci i na to, co se odehrávalo okolo té schůzky i v minulých dnech?
Nějaké informace o drtivých sankcích pronikly, ale zatím není jasné, v čem spočívají. Ony rozhodně nebudou stačit. V každém případě musí být provázeny velmi rozsáhlým vyzbrojením Ukrajiny nejmodernějšími zbraněmi schopnými zasahovat ruské území.

 Jenom tak mohou Ukrajinci skutečně odvrátit ten neustálý tlak, aby i Rusové zažili konečně kus války na vlastní těla – včetně velkých měst, jako je Moskva.

To znamená, že bez zbraní, které mají Západoevropané a především Američané, tak samotné sankce – sice ekonomicky pochopitelně zase dopadnou na Rusko, ale rozhodně ne tak, že by ho donutily bez dodávek zbraní, aby ukončilo tu svoji aktivitu.

Oni pořád věří tomu, že Západ nebude ochoten pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny už proto, že má dost problémů, teď zejména západní Evropa, sám se sebou, co udělat ekonomicky, s vědou, výzkumem, aby ekonomika skutečně šla s dobou a šla s nejnovější modernizací, kterou dneska prezentují Spojené státy a východoasijské země, včetně Číny.

 X X X

 Plukovníkovi pokání za řízení v opilosti nevydrželo. Požádal o vyplácení renty, ačkoliv vyhlašoval opak

Pražský dopravní podnik má před sebou výzvu městského zastupitelstva, aby zvážil obsazení pozice bezpečnostního ředitele firmy. Kandidátem do funkce je bývalý náměstek policejního ředitele, který ve sboru skončil kvůli řízení v opilosti. Po odchodu ze služby veřejně prohlašoval, že nepožádá o policejní výsluhu. Podle zjištění iROZHLAS.cz však závazek nedodržel, renta se mu začne vyplácet příští měsíc.

 Plukovníkovi pokání za řízení v opilosti nevydrželo. Požádal o vyplácení renty, ačkoliv vyhlašoval opak

Kariéra náměstka ředitele policie Středočeského kraje, plukovníka Jana Krejčího se fakticky uzavřela v dubnu 2021. Tehdy se autem vracel z rozlučky s jedním z funkcionářů Policejního prezidia, když ho zastavila dopravní kontrola. Na místě nadýchal 2,39 promile alkoholu, finální výsledek zněl 2,09 promile alkoholu v krvi.

Po tomto excesu středočeský policejní šéf Václav Kučera rozhodl, že Krejčí skončí ve službě. Náměstek odešel ze sboru 25. září 2021.

Řízení v opilosti mělo pro něj trestní dohru, po přiznání mu žalobce nařídil poslat 60 tisíc korun charitě a na dva a půl roku odevzdat řidičský průkaz. Média se tehdy zabývala tím, zda Krejčímu po takovém incidentu náleží výsluha. Čistě z pohledu zákona ano.

„Když se nad tím zamyslíte, tak na to nárok nemám a ani nic nepobírám,“ řekl však Krejčí v lednu 2022 Českému rozhlasu. „Ne,“ odpověděl na doplňující dotaz, zda si o rentu požádá. Obdobně se tehdy vyjádřil pro Seznam Zprávy. Server iROZHLAS.cz vzhledem k aktuální debatě o jeho pozici v dopravním podniku zjišťoval, zda své slovo dodržel.

Nedodržel.

‚O výsluhu požádal‘

„Ministerstvo vnitra potvrzuje, že jmenovaný požádal o přiznání výsluhového příspěvku,“ zní oficiální odpověď Pavla Hartmana, ředitele odboru sociálního zabezpečení ministerstva vnitra, kterou má iROZHLAS.cz k dispozici. Renta pro Krejčího by vzhledem k délce jeho služby a výši příjmů měla činit zhruba 35 tisíc korun měsíčně.

Středočeský policejní ředitel Václav Kučera. | Foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Z odpovědi resortu plyne, že bývalý plukovník se žádostí vyčkával. Na ministerstvo se obrátil až s velkým odstupem od odchodu ze služby. „Výplata výsluhového příspěvku bude jmenovanému vyplácena od měsíce června 2025,“ popsal ředitel Hartman. Výsluha náleží policistovi po 15 odsloužených letech, Krejčí působil ve sboru 22 let.

Krejčí se o rentě odmítl bavit po telefonu, otázky si vyžádal prostřednictvím SMS. Redakce se ho ptala, zda o výsluhu požádal, případně proč tedy oproti veřejným vyjádřením změnil názor. „I po čtyřech letech se nic nezměnilo. Nic nepobírám. Více k tomu nemám,“ odepsal.

Plukovník nyní ani nic pobírat nemůže. Jak stojí výše, vnitro mu začne peníze posílat až v červnu. Na opětovný dotaz, zda o výsluhu požádal, Krejčí už neodpověděl. V samotném úvodu SMS výměny jen poznamenal, že v tomto tématu ho „všichni poškodili nepravdivými údaji“.

Do funkce stále nenastoupil

Pražský dopravní podnik letos 25. února informoval, že uzavřel několik výběrových řízení na místa v managementu firmy. Jedním z úspěšných uchazečů byl právě Jan Krejčí, kterého výběrová komise doporučila na místo bezpečnostního ředitele. Jako takový by měl na starosti systém krizového řízení či bezpečnostní politiku firmy.

„Po odchodu z policejních řad v roce 2021 pracuje jako bezpečnostní manažer ve společnosti Packeta International, kde má na starost fyzickou, informační a kybernetickou bezpečnost,“ napsal tehdy dopravní podnik. Že skončil u policie kvůli řízení v opilosti, firma neuvedla.

Krejčí sdělil, že do funkce dosud nenastoupil. Odpovídají tomu i informace iROZHLAS.cz z dopravního podniku. Na rozdíl od ostatních sekčních ředitelů ho navíc firma neuvádí na svém webu. Podnik přitom avizoval, že nástup do funkce proběhne do dvou měsíců od výběrového řízení.

Téma pro dozorčí radu podniku

Pražští politici s případným nástupem Krejčího do funkce bezpečnostního ředitele dopravního podniku nesouzní. Vadí jim právě jeho alkoholový exces v uniformě. Na posledním jednání městské zastupitelstvo vyzvalo radu města, aby řídící místa ve firmě obsazovala maximálně odpovědně.

„Pozici ředitele úseku, který zodpovídá za bezpečnost a zejména bezpečnost provozu vozidel provozovaných DPP, ale také dodržování právních předpisů by měla zastávat osoba s nezpochybnitelnou profesní i osobní integritou, nezatížená pochybami ohledně svých historických konání,“ zní klíčová pasáž usnesení.

Zda se vzhledem k výzvě zastupitelů na pozici vypíše nové výběrové řízení či se obsadí někým jiným, není jasné. Zastupitelstvo uložilo vedení města, aby na usnesení reagovalo do 18. června. Dojde k tomu však mnohem dříve.

„Informaci o plnění tohoto usnesení budeme předkládat zastupitelstvu v příštím týdnu,“ sdělil iROZHLAS.cz náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).

Uplynulou středu jednala také dozorčí rada dopravního podniku. Ačkoliv byl bod na programu, tak se nakonec rada obsazením funkce bezpečnostního ředitele nezabývala. Projednat by to mohla v červnu.

„Takový člověk by neměl jít příkladem našim řidičům v tramvajích a autobusech, je to velmi špatné,“ sdělil iROZHLAS.cz předseda pražské organizace ANO a člen dozorčí rady podniku Ondřej Prokop.

X X X

 EXDĚKAN  VEŠ  V  PRAZE  ŠEVČÍK  POVEDE  SPD  NA  JIHU  MORAVY

REKTOR  DVOŘÁK  HO  Z  VEŠ  VYHODIL  ZA  EKONOMICKÉ  INFORMACE  NA  VEŘEJNOSTi

DVOŘÁK  PODPORUJE  NESCHOPNÉHO  FIALU

 Okamura představil volební lídry SPD, ekonom Ševčík půjde do střetu s Fialou

Hnutí SPD představilo volební lídry pro podzimní volby do Sněmovny. Půjde do nich společně se Svobodnými, Trikolorou a PRO. Politici menších uskupení budou na kandidátce SPD. Největším překvapením je asi to, že bývalý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, nestraník Miroslav Ševčík bude lídrem v Jihomoravském kraji. Utká se tak s premiérem a lídrem SPOLU Petrem Fialou.

 Ševčík má dlouhodobě blízko k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi. „Oslovil jsem ho já,“ řekl iDNES.cz šéf poslanců SPD Radim Fiala, první místopředseda hnutí.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura si vybíral mezi tím, zda bude kandidovat ve Středočeském, nebo Moravskoslezském kraji. Dal přednost kandidatuře ve středních Čechách kvůli snaze zajistit co nejlepší výsledek v nejlidnatějším kraji.

Chce tam také říci „ne africkým a asijským migrantům“. Je i pro revizi pobytových oprávnění Ukrajinců v České republice. Zůstat by podle něj měli jen ti, kdo pracují a na jejichž pracovní místo by se nenašel český občan.

Okamurovým soupeři budou lídr STAN, ministr Vít Rakušan, který v sobotu na volebním sněmu hnutí obhajuje svou funkci, ministr dopravy Martin Kupka za koalici SPOLU, za ANO exministr školství Robert Plaga a za hnutí STAČILO! bývalá europoslankyně Jana Bobošíková.

 „Jsme tady a stále sílíme,“ řekl v pátek Okamura. Podle něj jde o strategické spojenectví čtveřice stran, jehož cílem je zajistit zastoupení vlasteneckých voličů v parlamentu i příští vládě.

Proti Babišovi půjde Rajchl, jehož PRO vzniklo, když lidem vadila anticovidová opatření

Proti Andreji Babišovi se tak v Moravskoslezském kraji postaví předseda PRO, právník Jindřich Rajch

Lídři SPD do voleb:  Praha – Markéta Šichtařová, Středočeský kraj – Tomio Okamura, Moravskoslezský – Jindřich Rajchl, Jihomoravský – Miroslav Ševčík Olomoucký – Radim Fiala Vysočina – Radek Koten Zlínský – Zuzana Majerová Pardubický – Jan Hrnčíř Královéhradecký – Vladimíra Lesenská Ústecký – Jaroslav Foldyna Jihočeský – Libor Vondráček Plzeňský – Marie Pošarová Liberecký – Radovan Vích Karlovarský – Karla Maříková

Pikantní je to proto, že PRO vzniklo, když kritikům očkování proti covidu-19 vadila anticovidová opatření vyhlašovaná právě Babišovou bývalou vládou.

Rajch se střetne také a šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou, která v tomto kraji vede hnutí Stačilo! „Vrátíme vám pocit, že jste rovni před zákonem,“ uvedl v pátek Rajchl, který byl také svolavatelem demonstrací proti vládě Petra Fialy, na nichž její účastníci kabinetu vyčítali pomoc Ukrajině.

Na jedné z nich, když se její účastníci pokusili sundat vlajku Ukrajiny z Národního muzea, se objevil také ekonom Ševčík, který pak tvrdil, že šel náhodou kolem.

„Hlavním soupeřem mi bude ale ministr financí Zbyněk Stanjura, který zdevastoval státní rozpočet. Turecká ekonomika je proti tomu sofistikovaný systém,“ řekl iDNES.cz Rajchl.

Vystoupíme ze systému emisních povolenek, říká šéf poslanců SPD

„Říkáme ne válce. Český občan na prvním místě,“ řekl šéf poslanců SPD a lídr v Olomouckém kraji Radim Fiala. „Vystoupíme ze systému emisních povolenek, nenecháme se ožebračit Bruselem,“ slíbil Fiala.

„Nebudeme zvyšovat daně,“ prohlásila ekonomka Markéta Šichtařová. Na kandidátku SPD ji nominovali Svobodní, jejichž předseda Libor Vondráček povede kandidátku v jižních Čechách. Pochází z Jindřichova Hradce.

 „Aktivisty vyženeme ze škol,“ uvedla předsedkyně Trikolory, která povede kandidátku ve Zlínském kraji Zuzana Majerová. Je sice z Olomouckého kraje, ale musela ustoupit Radimu Fialovi, protože SPD je silnější.

V březnu představili politici hnutí SPD, Svobodných, Trikolory a PRO memorandum, v němž deklarují, že půjdou do voleb na jedné společné kandidátce SPD a že pak i ustaví jeden společný klub.

Květnový volební model agentury NMS Market Research naznačuje, že hnutí SPD roste podpora. Do Sněmovny by se dostalo s 13,7 % hlasů. To by znamenalo přibližně 34 mandátů poslanců.

Podle analytičky agentury NMS Market Research Terezy Friedrichové se po podpisu memoranda o spolupráci s dalšími stranami z SPD stává hlavní protestní alternativa. „Posilování SPD znamená zásadní ohrožení pro šance Motoristů a Stačilo!,“ uvedla.

Před časem šéf SPD Okamura vyjádřil obavu, že bude ze strany vládní koalice snaha kriminalizovat nejen jeho, ale také hnutí SPD, a zabránit mu účasti ve volbách. A tato obava podle něj trvá.

 X X X

 Ministr Blažek žádá 2,3 milionu eur na pokutu od EU. Česku se blíží konec splatnosti

Ministerstvo spravedlnosti žádá vládu o navýšení rozpočtu o 2,3 milionu eur (aktuálně zhruba 57,3 milionu korun), aby mohlo uhradit pokutu, kterou Česku uložil Soudní dvůr EU za opožděné zavedení směrnice o ochraně oznamovatelů. Návrh projedná kabinet Petra Fialy (ODS) na svém středečním zasedání.

Evropská komise podala žalobu kvůli tomu, že Česko nestihlo směrnici implementovat včas – transpoziční lhůta uplynula už v prosinci 2021. Tehdy právě končila vláda Andreje Babiše (ANO) a nastupovala současná Fialova vláda. Český zákon začal platit až od srpna 2023.

Soudní dvůr letos v březnu rozhodl, že Česká republika musí Evropské komisi zaplatit paušální částku ve výši 2,3 milionu eur a rovněž uhradit náklady řízení. Komise přitom původně požadovala pokutu ještě o 700 tisíc eur vyšší.

Ministerstvo spravedlnosti v dokumentu uvedlo, že částku není schopno pokrýt ze svého stávajícího rozpočtu. „Požadované výdaje není kapitola ministerstva spravedlnosti schopná zajistit úpravou stávajícího rozpočtu na rok 2025, proto požaduje navýšení z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položka Vládní rozpočtová rezerva,“ uvádí zpráva. Lhůta pro úhradu pokuty vyprší 20. června.

 Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) již dříve uvedl, že odpovědnost za pokutu leží na předchozí vládě. Podle něj bylo zpoždění způsobeno nečinností kabinetu Andreje Babiše. Naopak opoziční hnutí ANO tvrdí, že zákon se včas přijmout nepodařilo kvůli obstrukcím ze strany tehdejší opozice, zejména ODS.

Zákon o ochraně oznamovatelů, který začal platit v srpnu 2023, nejprve dopadl na velké firmy, později i na podniky s více než 50 zaměstnanci. Norma chrání osoby, které upozorní na protiprávní jednání, nejen na trestné činy, ale i na závažné přestupky, za které hrozí pokuta nejméně 100 tisíc korun. Cílem je ochrana oznamovatelů před odvetnými kroky, zejména ze strany zaměstnavatelů., ceskajustice.cz

X X X

 Jak politika Donalda Trumpa ovlivňuje pokles cen ropy

Ceny ropy na světových trzích mají klíčový vliv na náklady na dopravu a dovážené zboží. Čím je ropa dražší, tím více se platí za produkty dovážené ze zahraničí, zahraniční dovolené, stejně jako za dojíždění do práce a další cesty. V posledních letech byla paliva drahá a jejich cena se držela na vysoké úrovni kvůli válkám a snížené nabídce suroviny. Nyní se tento trend obrátil a ropa na burze stojí nejméně za poslední 4 roky. Významný vliv na tuto situaci má celní válka zahájená Donaldem Trumpem.

Nejlevnější barel za 4 roky

Pokles ceny ropy na komoditní burze je důvodem k radosti především pro řidiče a dopravní firmy. Nízké ceny pohonných hmot způsobují, že tankování na čerpací stanici je méně finančně zatěžující. Aktuální cena ropy za barel vedla ke snížení ceny benzinu Natural 95 pod hranici 40 CZK, a také k poklesu nákladů na nákup leteckého paliva a motorové nafty.

Nízká cena ropy na komoditní burze je především výsledkem zvýšení nabídky na trzích při zachování stejné nebo nižší poptávky po palivech. Těžba ropy na Blízkém východě vzrostla, stejně jako v dalších částech světa. To se však neprojevilo zvýšením zájmu o nákup paliva, protože cestovní boom po pandemii již pominul. K tomu se přidaly politické a hospodářské otřesy vyvolané Donaldem Trumpem. Jeho kroky způsobily pokles nálady investorů, kteří se obávají, že celní válka povede ke globální recesi.

Vliv celní války na cenu ropy

Hlavním cílem celní války, kterou rozpoutal prezident Spojených států, je posílit americkou ekonomiku prostřednictvím omezení dovozu ze zemí jako Čína. Jde o zemi s nízkými výrobními náklady, kde vláda podporuje export a globální expanzi. Konkurenceschopné ceny se promítají do nárůstu prodeje čínského zboží při současném poklesu spotřeby domácích výrobků. Donald Trump chce tento nepříznivý trend zastavit zavedením vysokých cel, která v praxi vedou k úplné neekonomičnosti dovozu z Asie.

Omezení nákupů čínského zboží kvůli prudkému nárůstu jejich cen zároveň vedlo k poklesu poptávky po jejich dopravě. Do Spojených států míří méně letadel, lodí a dalších dopravních prostředků naložených objednanými předměty ze zahraničí. Dopravní firmy tak realizují méně zakázek a nakupují menší množství paliva. Na trhu zůstává více ropy, což se promítá do poklesu její ceny.

Ekonomická nejistota narůstá

Investoři vyjadřují znepokojení nad dalšími kroky Donalda Trumpa, který uvalil na čínské zboží extrémní cla. Jejich částečné zmírnění a uvolnění nových daňových předpisů sice situaci na trhu částečně uklidnilo, ale nestačilo to ke zklidnění celkové ekonomické nálady. Analytici sledují další kroky amerického prezidenta s obavami, že jeho mezinárodní politika povede ke globální recesi.

Hrozba recese neustále visí nad Trumpovými kroky a podněcuje přesun části kapitálu a investic mimo území Spojených států. To snižuje význam ropy jako exportní suroviny a zanechává budoucnost cen pohonných hmot na komoditních trzích nejistou, protože další kroky amerického prezidenta zůstávají nejasné.

 Je možné, že cena za barel ropy časem vzroste, ale v tuto chvíli k tomu neexistují žádné jasné signály. Řidiči a dopravní společnosti zatím využívají zlevnění pohonných hmot, přičemž benzin i nafta jsou o desítky procent levnější než před dvěma až třemi lety, ceskajustice.cz

 X X X

 Ve funkci už deset let. Lišák zůstává státním tajemníkem na spravedlnosti i na další období

Státním tajemníkem na ministerstvu spravedlnosti zůstane i nadále Jan Lišák. Nové pětileté funkční období začne Lišákovi s účinností od úterý 27. května. Pozici tajemníka zastává už deset let.

„Na služební místo státního tajemníka v ministerstvu spravedlnosti bude v nejbližších dnech jmenován opětovně Mgr. Jan Lišák, a to na základě výběrového řízení a následné dohody mezi nejvyšším státním tajemníkem a ministrem spravedlnosti,“ sdělilo ministerstvo vnitra.

Lišák vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy andragogiku se specializací na personální řízení. Na ministerstvo spravedlnosti přišel v roce 2000, pozici státního tajemníka začal zastávat o 15 let později. Předtím řídil personální odbor. V profesním životopisu uvádí jako své přednosti spolehlivost, pracovní nasazení a flexibilitu.

Státní tajemník má podle zákona o státní službě postavení náměstka pro řízení sekce. Na starosti má mimo jiné organizační záležitosti, stará se o služební a pracovněprávní vztahy či odměňování zaměstnanců, ceskajustice.cz

X X X

 Rusko může po MS ovládnout žebříček světového hokeje. Nešlo by pak sesadit

Na mistrovství světa se naposledy představili před čtyřmi lety, od té doby Rusové na vrcholné akci z důvodu agrese na Ukrajině chybí. Jenže žebříčkem Mezinárodní hokejové federace (IIHF) i tak sto

 Klíč je jasný.

Rusům se body přičítají na základě jejich „nasazení“ podle platného žebříčku, ve kterém i nadále figurují. Nikoliv dle reálného umístění v turnaji, kterého se účastnit nemůžou.

Jsou-li tak před startem šampionátu v pořadí IIHF na druhém místě, automaticky dostávají stejně bodů jako stříbrní medailisté. Právě tato příčka Rusům po loňském šampionátu patří.

Na ní se posunuli ze třetího místa, tehdy brali stejně bodů jako bronzoví Švédové. A už po mistrovství v Praze a Ostravě vyplynula jasná situace.

Pořadí se totiž vypočítává podle dosaženého umístění na posledních čtyřech světových šampionátech a jedněch olympijských hrách. Nejstarším výsledkům se postupně ubírá váha.

Lídrem žebříčku je momentálně Kanada, jež má v čele náskok 35 bodů. O situaci v čele rozhodne právě její výsledek na letošním turnaji ve Švédsku a Dánsku.

Počty jsou jednoduché, Rusové se díky jistotě bodů za druhou příčku dostanou na hodnotu 4 030. Zámořský celek ví, že musí skončit nejhůře druhý. V takovém případě by vedení uhájil o pět bodů.

Pokud se ale mezi dva nejlepší výběry nedostane, mohli by na prvním místě v klidu setrvat Rusové i několik let. Automaticky by totiž každý rok ze šampionátů získávali plný počet bodů.

Mezinárodní hokejová federace tento systém žebříčku drží proto, aby se po návratu ruských a běloruských hokejistů, kteří se drží na 16. pozici, mohly obě země okamžitě představit v elitní skupině.

Jisté nyní je, že ani za rok se turnaje ve švýcarském Curychu a Fribourgu nezúčastní. Pokud ovšem agrese na Ukrajině skončí, je prezident IIHF Luc Tardif otevřen návratu obou zemí.

„Chceme je zpět co nejdříve. Znamenalo by to totiž konec války,“ hlásil Tardif. K situaci se zřejmě vyjádří také na konferenci během finálového víkendu probíhajícího šampionátu.

 IIHF na začátku února prodloužila zákaz účasti reprezentantů Ruska a Běloruska na svých akcích i pro sezonu 2025/26. Bělorusové navíc už dříve přišli o účast v olympijské kvalifikaci, a tedy i o vrchol příštího roku.

Ohledně startu Rusů na olympiádě v Miláně a Cortině má ještě oficiálně rozhodnout Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který ovšem obvykle potvrzuje stanovisko IIHF.

 X X X

KONEČNÁ   30   MILIONŮ  NA  VOLBY

 Stačilo! si na kampaň půjčilo 30 milionů korun, ručí budovou KSČM

 Zástupci hnutí Stačilo! na tiskové konferenci představili zdroje svého financování. Předsedkyně KSČM označila hnutí za transparentní, zmínila, že si na kampaň půjčilo 30 milionů korun. Na kritiku odpověděl také předseda Stačilo! Daniel Sterzik, který odmítá, že by financoval hnutí z darů pro svůj spolek.

 Lídryně KSČM označila hnutí Stačilo! za transparentní stranu. „Kampaň bude financována také díky půjčce ve výši 30 milionů korun, kterou hnutí Stačilo! poskytla Fio banka. Půjčka je krytá jedinou nemovitostí KSČM v Brně,“ uvedla na začátku tiskové konference.

Portál Novinky.cz dříve informoval o netransparentním financování hnutí a jejího předsedy Daniela Sterzika. Sterzik, známější pod přezdívkou Vidlák, stojí za neziskovou organizací Institut českého venkova, prostřednictvím které vybírá peníze. Z nich potom sám žije, stanovy spolku však o žádné výplatě pro svého ředitele nic neříkají.

Známé není podle portálu ani to, kolik peněz institut má, od koho a jak s nimi nakládá. Spolek nemá transparentní účet, nezveřejňuje ani zprávu o financování.

Proti tomu se na tiskové konferenci Sterzik ohradil. „Financování je plně transparentní a založené na darech našich čtenářů. Průměrná výše daru čini 694 korun, finanční rezerva spolku dosahuje přibližně 4 milionů korun,“ uvedl.

Na své první knize „Vidlákovy kydy o zemědělství“ podle svých slov vydělal Sterzik po odečtení nákladů něco málo přes milion korun a svou rodinu tak zajišťuje z příjmů z prodeje knih a z úspor ze svých předchozích zaměstnání.

Pod názvem hnutí Stačilo! se schovávají členové KSČM. Komunisté se do Sněmovny pokusí po čtyřech letech vrátit. Za hnutí kromě KSČM kandidují také Česká strana národně sociální (ČSNS), Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN) a vybraní členové hnutí Moravané.

Šéfka komunistů Kateřina Konečná, rodačka z Nového Jičína, bude kandidovat v Moravskoslezském kraji. Jejím soupeřem tam bude i lídr hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš. Podle ní ve Sněmovně chybí autentická levice. V případě úspěchu se vzdá mandátu europoslankyně. Sterzik bude lídrem na jižní Moravě, kde se utká i s premiérem a předsedou ODS Petrem Fialou.

 X X X

PAZDERKOVÁ  SE  PROPUJĆILA  FIALOVI

 „Blbá blondýna“ se Spolu? Nevhodné, míní Valeš. Zkritizoval i polévání Decroix vodou

Působení herečky Ivy Pazderkové na zahájení volební tour koalice Spolu hodnotí politolog Lukáš Valeš jako nejisté. Řekl to v pořadu Zprávy PLUS ve vysílání CNN Prima NEWS. S politologem Lukášem Jelínkem se shodl, že by voliči raději než „přihlouplá gesta“ na sociálních sítích viděli konkrétní představy jednotlivých politických subjektů.

V úterý vládní koalice Spolu zahájila v Praze svou předvolební tour po České republice. Jejími hlavními tvářemi jsou premiér Petr Fiala (ODS) a herečka a komička Iva Pazderková. Právě nad vhodností Pazderkové pro volební kampaň pochybuje politolog Lukáš Valeš. „Ukázalo se, že komička si na pódiu není jistá, jaká je její role,“ okomentoval Valeš její úterní vystoupení.

 Politolog poukázal na to, že image „blbé blondýny“, jak se Pazderková v minulosti sama označovala, by mohla kampani koalice před volbami do Poslanecké sněmovny spíše uškodit. „Založit komediálnost na předstírané hlouposti mi nepřijde jako vhodný typ prezentace pro konzervativní stranu,“ poznamenal. Podle něj herečka sama neví, zda se od ní očekává spíše role seriózní moderátorky, nebo má předvádět „komický výstup“.

Výběr Pazderkové označil politolog Lukáš Jelínek za z nouze ctnost s tím, že celebrity ve volebních kampaních jsou podle něj vždycky ošemetné. Politici je totiž často nemají úplně pod kontrolou. „ODS slibuje, že na mítincích budou od paní Pazderkové padat ostré otázky na Petra Fialu. To se mi příliš nezdá – obzvlášť pokud se jedná o podporovatelku koalice Spolu,“ uvedl Jelínek.

Tour Spolu může být podle politologa „dost nezajímavá“

Voliči by podle něj raději než výstupy s celebritami nebo videa na sociálních sítích od premiéra slyšeli, proč nedošlo k naplnění některých volebních slibů. „Pokud se budou jenom glosovat některá politická témata, může být ta volební tour dost nezajímavá, obzvlášť v porovnání se show, kterou slibují konkurenční politické strany,“ poukázal politolog například na předvolební jarmarky hnutí SPD.

Video na sociální síti Instagram jiné političky z koalice Spolu, Evy Decroix (ODS), následně zkritizoval Valeš. Decroix se ve videu nechá polít kbelíkem se studenou vodou v rámci osvětové kampaně k duševnímu zdraví. „Pro politologa je tohle neštěstí. Naprosto s Lukášem Jelínkem souhlasím, že bychom raději místo těchhle přihlouplých gest, které možná se hodí na TikTok pro generaci 16+, slyšeli konkrétní věci a představy, které vláda bude po nástupu do Strakovy akademie plnit,“ pronesl politolog.

X X X

Bardotová vyhlásila „konečný boj“, promluvila po letech na veřejnosti. Zastala se i Depardieua

Úctyhodných 90. let oslavil Jan Saudek, kterému jsme v Showtimu přáli v den jeho narozenin

Sexuální symbol a herecká legenda, která už padesát let nenatočila žádný film a naplno bojuje za práva zvířat. Brigitte Bardotová po jedenácti letech poskytla televizní rozhovor francouzské stanici BFMTV. A důvod? Chce zrušit hony se psy, říká tomu „konečný boj“. Nevypadá na to, ale v lednu jí bylo devadesát let.

Mýtus Brigitte Bardotové stvořil film A Bůh stvořil ženu z roku 1956. Ve Francii nejprve zapadl, v Americe pak způsobil rozruch a byl dokonce zakázán. Herečka ze země galského kohouta se díky němu stala světovou hvězdou.

 „Právě díky kariéře herečky jsem teď známá po celém světě jako ochránkyně zvířat,“ uvedla legenda stříbrného plátna v rozhovoru pro BFMTV. Slibně rozjetou filmovou kariéru ukončila z vlastní vůle už před padesáti lety. A nelituje, naopak. V rozhovoru je velmi kritická k současné kinematografii, francouzské společnosti i k hnutí Me Too.

„Feminismus, to není nic pro mě. Já mám ráda chlapy. A když dají holce ruku na zadek, tak je hodí do žaláře,“ zastala se neotřele hereckého kolegy Gérarda Depardieua, kterého soud v úterý shledal vinným právě ze sexuálního obtěžování.

Bardotová byla odsouzena za rasistické výroky i hanobení homosexuálů, blízko má také ke krajně pravicové političce Marine Le Penové. „Když jste staří jako já, tak už nemáte přátele. Odešli Delon, Belmondo, už nikoho nemám…,“ posteskla si.

Je to můj konečný boj, říká herečka

K rozhovoru svolila jen proto, že chce prosadit zákaz štvanice se psy. Politikům k otevřenému dopisu přidala i naslouchátko, aby ji konečně vyslyšeli. „Je to můj poslední, konečný boj, a doufám, že výsledek bude stát za to!“ uvedla herecká legenda.

Ve svých 90 letech už další boj nechystá. Se smrtí je smířená, myslí na ni prý už odmala. „Už jako malá, v devíti, jsem chtěla vědět, proč jsem na světě,“ popisovala moderátorovi. „Myslím, že jsem tu pro zvířata…,“ odpověděla poté na otázku, jestli nyní onen důvod zná.