Varuje předseda Nejvyššího soudu. Evropská komise ve své čerstvě zveřejněné zprávě o právním stavu v členských státech EU hodnotí českou justici převážně pozitivně. Vysoce oceňuje nezávislost soudů, digitalizaci i zkracování délky řízení. V části věnované platům soudců však upozorňuje na trvající výzvy. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy v prohlášení zaslaném České justici připomněl, že i nová úprava odměňování je podle soudců v rozporu se zákonem.

Ve zprávě o právním státu Komise konstatuje, že Česká republika přijala nová pravidla zvyšující odměny soudců i státních zástupců od roku 2026. Komise ale upozorňuje, že nejde o nový systém odměňování. Nýbrž o nápravu předchozí legislativní úpravy, kterou Ústavní soud označil za protiústavní. Zároveň upozorňuje, že neexistuje záruka, že vláda v budoucnu skutečně zachová původní výpočetní mechanismus.

„Ve skutečnosti jde o návrat k původnímu mechanismu výpočtu platů soudců, který byl narušen legislativním zásahem na konci roku 2023 – zásahem, který byl Ústavním soudem označen za protiústavní. Tato úprava tedy pouze obnovuje stav, který by býval zůstal zachován, kdyby k protiústavní změně nedošlo. Navíc úprava platů pro rok 2025 neodpovídá požadavkům nálezu Ústavního soudu z května 2024. A je tak znovu bohužel předmětem soudních sporů. Podle dostupných právních analýz existuje důvodné podezření, že i tentokrát schválil zákonodárce úpravu v rozporu s unijním i ústavním právem,“ uvedl Angyalossy v prohlášení zaslaném České justici.

Soudci žalují stát, chtějí doplatky

Že odměňování soudců pravděpodobně není v souladu s ústavními principy ani právem EU, není novinkou – opakovaně na to upozorňuje nejen Nejvyšší soud, ale i samotní soudci, kteří kvůli tomu podávají žaloby na stát. Domáhají se doplacení rozdílů mezi platem stanoveným podle protiústavní právní úpravy a částkou, která by jim náležela podle původního mechanismu výpočtu. Některé soudy jim již vyhověly, jiné zatím řízení přerušily a čekají na vývoj u Ústavního soudu.

Nejvyšší soud v tiskové zprávě zdůraznil, že platové zajištění soudců je klíčovým prvkem pro udržení nezávislosti justice. Kritizuje i skutečnost, že ani „nápravná“ úprava není vládou plně respektována.

Komise oceňuje nezávislost i digitalizaci

Podle zprávy Komise se v oblasti nezávislosti justice podařilo výrazně zlepšit vnímání soudní nezávislosti jak mezi veřejností, tak mezi podnikateli. Úroveň nezávislosti soudů a soudců považuje za „poměrně nebo velmi dobrou“ 64 % občanů a 63 % společností, což představuje výrazný meziroční nárůst.

Za pozitivní označila Komise také změny v kárných řízeních, které nyní svojí dvojstupňovostí umožňují soudcům, státním zástupcům i exekutorům odvolání proti rozhodnutí kárného senátu. Tento prvek zvyšuje podle Evropské komise zákonnost a spravedlnost těchto řízení a přispívá ke kvalitě justice. Pozitivně je hodnocen také pokrok v oblasti digitalizace justice, včetně širšího využívání videokonferencí.

Délka řízení se dál zkracuje

Evropská komise rovněž vyzdvihla zkracování průměrné délky řízení u civilních i obchodních věcí – v prvním stupni trvají v průměru 126 dní, což je jeden z nejlepších výsledků v EU. Doporučení k justici Komise letos Česku nevydala. Stále však v dokumentu upozorňuje na nedostatky v oblasti boje s korupcí na vyšších úrovních a na problematickou nepřehlednost vlastnictví médií.

Evropská komise vydává tzv. Rule of Law report od roku 2020. Letos její zpráva zmiňuje i přijetí nových pravidel, která od roku 2026 navyšují platy soudců a mírně i státních zástupců. Nejvyšší soud však připomíná, že tato úprava jen napravuje předchozí zásah, a navíc ji ani vláda plně nedodržuje.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 NĚMECKO:

 Kandidátka na ústavní soudkyni štěpí německou vládní koalici

Německá vládní koalice kancléře Friedricha Merze čelí prvním vážným problémům, když se dnes ve Spolkovém sněmu nedokázala dohodnout na zvolení tří nových ústavních soudců. Hlasování vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokraté narychlo stáhli z programu. Což opozice kritizovala jako skandální a špatný den pro demokracii.

Konzervativec Merz se chtěl vyvarovat veřejných sporů, jaké otřásaly vládou jeho sociálnědemokratického předchůdce Olafa Scholze. Nyní, zhruba dva měsíce po nástupu do funkce, takovému problému sám čelí, píše agentura DPA.

Spolkový sněm chtěl dnes hlasovat o třech kandidátech na ústavní soudce. Kandidátka Frauke Brosiusová-Gersdorfová, kterou navrhla SPD, se ale v posledních dnech ukázala jako nepřijatelná pro část konzervativní unie CDU/CSU. Důvodem jsou především její příliš liberální postoje k potratům.

SPD za Brosiusovou-Gersdorfovou nadále stojí. Do problémů se navíc dostal i šéf parlamentní frakce CDU/CSU Jens Spahn, který čelí kritice, že včas nedokázal sjednotit řady konzervativní unie a že vnitrostranický odpor ke kandidátce podcenil.

 Levice si nebere servítky

Jaký bude další postup, teď není podle DPA zcela jasné. Předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová navrhla hlasování přesunout na dobu po letní parlamentní přestávce, tedy na září. Koalice nyní vede vnitřní debatu, jak hlasování úspěšně dokončit.

Šéfka frakce postkomunistické Levice Heidi Reichinneková dnešní dění označila za naprostý skandál. Populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) pak hovořila o vládní nestabilitě. Předsedkyně frakce Zelených Britta Hasselmannová považuje dnešek za špatný den pro parlament, pro demokracii a pro ústavní soud, ceskajustice.cz

X X X

TRUMP  MĚNÍ  NAZORY?

 Packal Putin a sebeponížení Evropanů? Co zapříčinilo Trumpův obrat vůči Rusku

 Americký prezident Donald Trump v poslední době změnil svůj přístup a začal prosazovat přísnější politiku vůči Rusku. Podle pozorovatelů ho k tomu vedlo to, že si uvědomil, že ruský prezident Vladimir Putin podrývá jeho autoritu. Otázkou zůstává, jak dlouho Trumpovi toto rozčílení vydrží a zda změna bude představovat dlouhodobější postoj Američanů vůči Rusům.

 Po Trumpově nástupu k moci měli ruští propagandisté důvod slavit. Americký prezident ostře útočil na svůj ukrajinský protějšek, Volodymyra Zelenského, jehož nazýval diktátorem. Pozastavil pomoc Ukrajině. A šéfa Kremlu vykresloval jako muže usilujícího o mír. Ruská propagandistická mašinérie, která dříve vykreslovala USA jako největší zlo, využívající Ukrajinu k vlastním ďábelským cílům, najednou Spojené státy předkládala jako možného partnera i pro imperialistické rozdělení světa.

Stále více lidí Trumpa v této souvislosti označuje za slabocha. A to je něco, co nemůže tolerovat, protože si nade vše cení svého ega.

 X X X

 UKRAJINCI  UTÍKAJÍ  PŘED  VÁLKOU,  NECHTĚJÍ  PŘIJÍT  O  ŽIVOT

PROČ  ZÁPAD,  NATO,  NUTÍ  LIDI  DO   BOJE?

NEJLEPŠÍ  KAPITULACE  UKRAJINY,  JAKO  NĚMECKO  ZA  STALINA

‚Preferují být co nejblíže domovu.‘ Ruská invaze vyhnala z domovů 10 milionů Ukrajinců

Ruská invaze na Ukrajinu započatá v únoru 2022 vyhnala z domovů téměř deset milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Většina z uprchlíků, kteří museli odejít v důsledku bojů v poslední době, už chce zůstat blízko svých původních domovů, uvedla v pátek zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Ukrajinu Karolina Lindholmová Billingová.

 Ruská agrese na Ukrajině pokračuje se „zvýšenou intenzitou, a je tak klíčové i další udržení mezinárodní podpory financující humanitární pomoc, zdůraznila v pátek zástupkyně UNHCR pro Ukrajinu Karolina Lindholmová Billingová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.

Při nočních ruských útocích zemřeli v Kyjevě 2 lidé, 13 je zraněných. Poškozené jsou obytné domy

 „V současnosti většina nově vysídlených zůstává v zemi a většina uprchlíků také preferuje zůstat co nejblíže svým domovským regionům,“ řekla Lindholmová Billingová agentuře AP.

Zástupkyně UNHCR zdůraznila, že organizace a její místní partneři každý den pomáhají lidem, kteří se stali oběťmi náletů dronů, včetně nedávných útoků na Kyjev a Charkov.

„Lidé evakuovaní z frontové oblasti potřebují podporu. Zároveň však musíme dál pomáhat Ukrajině s její okamžitou obnovou, aby lidé, kteří chtějí na Ukrajině zůstat, tak skutečně mohli učinit,“ řekla.

Investujte do Ukrajiny, žádají lídři

Na konferenci evropští lídři vyzvali soukromé podniky a kapitálové investory, aby investovali do obnovy Ukrajiny nyní, i když Rusko zesiluje své válečné úsilí. Očekává se, že konference dokončí jednotlivé dohody o zárukách a grantech, které uvolní investice ve výši více než deseti miliard eur.

Evropská komise zase oznámila vytvoření fondu pro obnovu Ukrajiny jako dosud největšího kapitálového fondu na podporu napadené země.

 Státy, které jsou připraveny poskytnout vojáky pro budoucí stabilizační síly na Ukrajině, se také dohodly na zřízení ústředí v Paříži, aby se usnadnilo rychlé nasazení po skončení války, napsala AP.

Rusko nedávno nasadilo do útoků na ukrajinská města zvýšený počet dronů dlouhého doletu, jejichž nálety často provázejí útoky balistickými raketami a řízenými střelami, a ruské letectvo svrhává klouzavé řízené bomby.

Desetkrát více dronů

Červen přinesl nejvyšší počet civilních obětí za poslední tři roky, o život přišlo 232 lidí a dalších 1343 bylo zraněno. Rusko v červnu vyslalo proti Ukrajině desetkrát více dronů a střel než ve stejném měsíci loňského roku, uvedla AP s odvoláním na misi OSN pro lidská práva na Ukrajině.

UNHCR podle své zástupkyně spolupracuje s ukrajinskou vládou na „plánu zimní reakce“, který zahrne finanční pomoc pro zranitelné rodiny, aby mohly zaplatit palivové dříví, uhlí a brikety na vytápění domovů v poblíž frontové linie, kde jsou poškozené energetické systémy.

„Čeká nás další zima a víme, že chladné počasí znamená další rizika pro lidi. Bude proto zásadní poskytnout podporu jak ukrajinským energetickým systémům, tak i jednotlivým domácnostem,“ řekla Lindholmová Billingová.

X X X

 Jansta zůstává ve vazbě. Soud zamítl stížnost vlivného advokáta v kauze Motol

Advokát Miroslav Jansta neuspěl se stížností proti vazbě, ve které je kvůli obvinění z legalizace úplatků. Jansta je ve vazební cele kvůli obavám soudu, že by mohl pokračovat v trestné činnosti. Podle policie pomáhal někdejšímu řediteli Motola Miloslavu Ludvíkovi a jeho bývalému náměstkovi Pavlu Budinskému legalizovat peníze z úplatků, mimo jiné v africkém Beninu.

Obvodní soud pro Prahu 5 potvrdil, že stížnost Miroslava Jansty proti rozhodnutí o ponechání ve vazbě byla zamítnuta. Vlivný právník je za mřížemi od konce února kvůli obavám, že by mohl pokračovat v trestné činnosti. Městský soud v Praze jeho stížnost projednal 3. července a rozhodnutí již nabylo právní moci.

Janstu poslal na návrh státní zástupkyně do vazební cely právě Obvodní soud pro Prahu 5. Ten pak 5. června zamítl jeho žádost o propuštění, proti čemuž si Jansta podal stížnost. Soud pak v dalších dnech nevyhověl ohledně propuštění ani dalším obviněným – Ludvíkovi, Budinskému a podnikateli Mychajlu Popovyčovi. Také oni se obrátili na stížnostní soud.

„Městský soud v Praze zatím rozhodl o jedné stížnosti, konkrétně o stížnosti proti usnesení o ponechání obviněného ve vazbě ze dne 5. 6. 2025. Městský soud v Praze rozhodl dne 3. 7. 2025 tak, že se stížnost obviněného proti usnesení o jeho ponechání ve vazbě zamítá. Usnesení o ponechání obviněného ve vazbě tedy nabylo právní moci,“ sdělila dnes mluvčí soudu Marika Zahradníčková.

 Podle policie Jansta pomáhal bývalému řediteli FN Motol Miloslavu Ludvíkovi a exnáměstkovi Pavlu Budinskému legalizovat úplatky, mimo jiné prostřednictvím aktivit v africkém Beninu. Jansta čelí obvinění z praní špinavých peněz ve velkém rozsahu a v organizované skupině, což může vést až k desetiletému trestu a propadnutí majetku.

Stížnost proti vazbě si podali i další obvinění – Ludvík, Budinský a podnikatel Mychajlo Popovyč. Ani jejich žádostem však soud nevyhověl. Všichni čelí obvinění z korupce a manipulace veřejných zakázek.

Jansta už čelil obžalobě v dotační kauze

Vlivný 63letý advokát Jansta rezignoval kvůli trestnímu stíhání v motolské kauze na funkci šéfa České unie sportu i České basketbalové federace. Už dříve stanul před soudem v případu sportovních dotací po boku Miroslava Pelty. Tehdy byl sice pravomocně osvobozen, ale Nejvyšší státní zástupce podal dovolání a věc bude ještě řešit Nejvyšší soud.

V kauze motolské nemocnice stíhá policie celkem 18 lidí. Jde o podezření z úplatků, dotačních podvodů, praní špinavých peněz i poškození finančních zájmů EU. Podle kriminalistů měly být úplatky předem dohodnutou podmínkou pro získání veřejných zakázek. Ministr zdravotnictví Ludvíka po razii v Motole odvolal, ceskajustice.cz

X X X

 Výročí vrcholu ukrajinského vraždění na Volyni

Polsko si dnes poprvé připomíná Národní den památky Poláků – obětí genocidy spáchané Organizací ukrajinských nacionalistů a Ukrajinskou povstaleckou armádou na Volyni a Haliči. Příslušný zákon schválil Sejm před několika týdny

11. července 1943 (a den následující) zahájili Ukrajinci koordinovaný útok na Poláky ve 150 městech Volyně. Civilní obyvatelstvo – muži, ženy a děti – byli stříleni, zabíjeni sekerami, vidlemi a noži. Často se jednalo o velmi bestiální činy. Tato krvavá neděle byla vrcholem ukrajinské genocidy páchané od února 1943 do jara 1945.

Prezident Andrzej Duda zveřejnil na sociálních sítích příspěvek, ve kterém napsal, že Volyňský masakr je jednou z nejtragičtějších událostí v dějinách Polska. „11. červenec 1943 byl vyvrcholením tohoto brutálního zločinu. Naši bezbranní krajané zemřeli rukou ukrajinských nacionalistů – obyčejní lidé, civilisté, nevinné oběti, často zabíjeni v kostelech, kde se účastnili nedělní mše. Byli zabiti, protože byli Poláci,“ zdůraznil.

Podle historiků jen 11. července bylo zavražděno 10 až 12 tisíc lidí, celkově ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve východní Haliči zavraždili asi 60 až 80 tisíc Poláků.

„Chceme a máme právo vědět, kde jsou jejich ostatky. Chceme se moci důstojně rozloučit s našimi blízkými, pomodlit se u jejich hrobů a zapálit svíčky. Právo na důstojné připomínání obětí, a zejména jejich společné připomínání, je nesmírně důležitým prvkem usmíření a budování světlé budoucnosti,“ – pokračoval Duda v souvislosti s faktem, že Ukrajina brání exhumaci obětí.

Nově zvolený prezident Karol Nawrocki, ujme se úřadu 4. srpna, napsal, že Krvavá neděle 11. července 1943, symbolizuje vrchol krutosti zločinců Ukrajinské povstalecké armády. „Pro nás Poláky je tento den časem zamyšlení a modlitby, vzpomínkou na brutálně zavražděné děti, ženy a staré lidi. Je to také vzpomínka na polské vesnice, po kterých nezůstala ani stopa. Někdy tam dnes stojí jen osamělý kříž…,“ uvedl.

„Oběti volyňské genocidy si zaslouží důstojný pohřeb a jejich pozůstalé rodiny mají právo modlit se u hrobů svých blízkých. Proto důsledně požaduji, aby ukrajinské úřady systematicky vyřešily otázku povolení k vyhledávání a exhumaci obětí volyňské genocidy. Usmíření může být založeno pouze na pravdě,“ zdůraznil Nawrocki, historik, který dosud vedl polský Institut národní paměti.

Dodejme, a hodně to svědčí o současné Evropské unii, že předsedkyně evropského parlamentu Roberta Metsola odmítla návrh polské poslankyně Anny Bryłkové na uctění památky obětí masakru na Volyni minutou ticha v Evropském parlamentu.

„Když Evropský parlament může sklonit hlavu téměř před každou tragédií, mlčení o volyňské otázce se stává nejen aktem pokrytectví, ale také projevem politické zbabělosti. Nebyla to minuta ticha, která se ukázala jako příliš těžká – byla to pravda,“ komentoval událost bývalý premiér a předseda socialistů Leszek Miller, server vasevec.cz

 X X X5

POSLANEC  BARTOŠ  15  MILIONŮ  ÚVĚR

Majetková přiznání poslanců: Bartoš má úvěr 15 milionů, Babiš přiznal dar od ženy

Milionové výdělky a dluhy, nákup kryptoměny nebo zlata. I to uvedli poslanci v oznámeních o svém majetku. Mají povinnost odevzdat svá přiznání do konce června. Server iDNES.cz je prošel a z 200 podaných oznámení vybral to nejzajímavější.

Poslanec Andrej Babiš přiznal i za loňský rok vysoké příjmy. V porovnání s předešlými lety však byly o něco nižší. Holding Agrofert mu vyplatil přes 74 milionů korun. Třeba v roce 2023 to ale bylo 111 milionů a o rok dříve dokonce 153,2 milionu. V čerstvě podaném přiznání Babiš uvádí mimo jiné také dvě pohledávky, kde je věřitel. Jedna je ve výši 1 719 725 189 korun, druhá pak za 27 965 313 korun. Oproti loňskému roku jsou přitom celkově vyšší o 64,9 milionu korun. O jaké pohledávky jde, není z přiznání patrné.

Druhý největší vedlejší příjem z poslanců měl v loňském roce Stanislav Fridrich (ANO). Od města Havířov získal ve dvou splátkách 1,5 milionu a 19,95 milionu, celkem tedy 21,45 milionu.

 X X X

 ČR  ZBRAŇOVÉ  ELDORÁDO?

Rakouská televize nazvala Česko ‚zbraňovým eldorádem‘. Množí se třeba bodné útoky

Zatímco Rakousko po střeleckém útoku ve škole v Grazu zpřísňuje zbraňové zákony, v Česku nic takového neplatí, naopak tržnice v českém pohraničí jsou zbraňovým eldorádem. V reportáži to uvedla rakouská televize ServusTV, která natáčela na dvou asijských tržnicích na česko-rakouském pomezí.

 Nelegální zbraně označila stanice za velký problém, neboť podle statistik s nimi provedou zločinci dvě třetiny trestných činů. Stanice upřesnila, že v loňském roce policie zaznamenala 2600 násilných činů s bodnými zbraněmi, 600 se sečnými zbraněmi a 350 se střelnými zbraněmi.

 V Rakousku je k letošnímu roku registrováno 1,5 milionu střelných zbraní, ještě v roce 2015 jich bylo 900 000. „Kolik je v oběhu nelegálních zbraní, nikdo přesně neví, experti přesto vycházejí z vysokých čísel,“ uvedla televize.

„Získat nelegální zbraně je snadnější, než by si člověk myslel. Nože, teleskopické obušky, střelné zbraně, to vše jen několik metrů od rakouských hranic na černém trhu v Česku,“ říká reportáž.

S pomocí skryté kamery štáb ServusTV natočil na jedné tržnici u Znojma nabídku vystřelovacích nožů, teleskopických obušků, baseballových pálek, vycházkových holí se skrytou čepelí, mačet, boxerů či taserů.

„A to jen tak, vše je volně vystavené,“ uvádí reportáž. „U jiného stánku bereme do ruky vzduchovou pistoli, která vypadá jako opravdová a kterou je možné vystřelovat malé kovové kuličky. Můžeme si ji dokonce vyzkoušet,“ říká reportér.

Osobně i online

Asijského obchodníka se reportér zeptal, zda by si mohl koupit opravdovou pistoli. „Pravou? Ne, žádnou nemám,“ zní odpověď.

„Tady jsme neměli štěstí,“ poznamenal reportér s tím, že na jiné tržnici určitou nabídku dostal. „Pistole, tři projektily za 350 eur (8600 korun),“ řekl mu další asijský prodejce. Ten sice tvrdil, že žádnou opravdovou zbraň nemá, ale na reportérovu otázku připustil, že by se sehnat dala.

 Německý novinář Lars Winkelsdorf, kterého ServusTV označila za vyhlášeného znalce černých trhů v Evropě a odborníka na zbraňovou problematiku, uvedl, že v sousedních zemích lze zbraně snadno nelegálně opatřit. „Je to jen otázka peněz,“ uvedl.

Poznamenal, že je třeba také vědět, jak hovor správě vést. Uvedl, že zbraně lze objednat i přes internet z darknetu, skrytých částí internetu. Za novinku pak označil výrobu zbraní pomocí 3D tiskáren.

Televize se kvůli nelegálním zbraním obrátila také na rakouské ministerstvo vnitra, které v prohlášení sdělilo, že na hranicích policie pravidelně podniká cílené kontroly.

ServusTV uvedla, že Rakousko zákony o zbraních zpřísňuje i v souvislosti s červnovým útokem na gymnáziu ve Štýrském Hradci, kde útočník zastřelil deset lidí a poté zbraň obrátil proti sobě.

Střelec, i když ho lékaři označili za psychicky labilního, si přitom zbraně obstaral legálně. Jeden z kroků, který se Rakousko nyní rozhodlo podniknout, je zvýšení věku zákazníka z 21 na 25 let při koupi zbraní, jako jsou pistole a revolvery.

Rakousko zpřísňuje zákony, ale v Česku to podle televize vůbec neplatí. ServusTV nicméně zároveň uvedla, že zpřísnění zákonů takřka vždy postihne ty nesprávné a že takové kroky vedou jen k rozkvětu černého trhu.

X X X

FIALA   NEDÁ  OBCÍM  MILIONY  NA  OPRAVY  SILNIC

 Hejtman Netolický: Kraje již letos od státu další peníze na opravy silnic nedostanou

Na základě dohody Asociace krajů České republiky s ministrem dopravy Martinem Kupkou se ve čtvrtek uskutečnila schůzka na dofinancování příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury krajům na opravy silnic II. a III. Jednání bylo věcné a korektní, ale bohužel výsledek není takový, jaký jsme očekávali.
V současné době kraje získávají z dotačního titulu Státního fondu dopravní infrastruktury pouze dvě miliardy korun, přestože v předchozích letech byly příspěvky výrazně vyšší – v roce 2023 to bylo šest miliard, v roce 2024 čtyři miliardy.

Nyní dochází k poklesu na zhruba třetinu toho, co bylo k dispozici před dvěma lety. Je pochopitelné, že kvůli tomu lze očekávat nižší aktivitu krajů v oblasti rekonstrukcí silnic II. a III. tříd. Pro Pardubický kraj to například znamená, že oproti loňsku přichází o 125 milionů korun a oproti situaci před dvěma lety o 250 milionů korun. To nejsou malé peníze – odpovídá to přibližně deseti středně velkým projektům rekonstrukcí silnic. Do oprav silnic se snažíme vždy investovat všechny dostupné zdroje. V našem případě jde například v letošním roce o mimořádnou částku 600 milionů korun nad rámec schváleného rozpočtu. I tato částka je však nedostatečná, protože stát na kraje převedl silnice, mosty a další příslušenství hluboce podfinancované. Předpokládali jsme, že stát bude v dotační politice pokračovat – naposledy byla částka kolem 2,5 miliardy korun vyčleněna v roce 2019, kdy byly stavební práce výrazně levnější. Dostáváme se tak nyní do situace, kdy je finanční podpora nedostačující, zejména v kontextu rozpočtového určení daní pro kraje.

Rozuměli jsme tomu, že pro letošní rok dotační titul SFDI vypsán nebude, protože vládní novela, která měla zavést nové financování krajů podle konkrétních kritérií, měla být projednána tak, aby vstoupila v účinnost od 1. ledna 2025. Bohužel vláda své programové prohlášení v tomto bodě nenaplnila a zákon se prosadit nepodařilo do dnešních dnů. Proto jsme reagovali a během jarních měsíců jsme se sešli s ministrem Kupkou, který svým rozhodnutím zajistil dvě miliardy korun mimo rozpočet SFDI. Bylo dohodnuto, že během léta proběhne další jednání a částka bude navýšena. K tomu však nedošlo, což z našeho pohledu znamená nedodržení příslibu.

Pardubický kraj je navíc dlouhodobě znevýhodněn na daňových příjmech oproti jiným srovnatelným krajům, které dostávají o miliardu až dvě miliardy korun ročně více. Po celé anabázi jednání o příslušném zákoně se situace dokonce zhoršila, což je smutný výsledek. Jako krajská samospráva se s tím však nehodláme smířit. Proto jsme oslovili senátory a schválili návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje, kterým by se měl zabývat Ústavní soud. U senátorů jsme uspěli, protože si uvědomují, že stávající model je dlouhodobě neudržitelný. Už nyní víme, že přibližně tři desítky senátorů náš návrh podporují a věc půjde v dohledné době k Ústavnímu soudu, který by měl rozhodnout v nadcházejících měsících. Je to v tuto chvíli jediná cesta, jak stát donutit, aby nastavil financování krajů spravedlivěji.

Z politických jednání je zjevné, že jinak by řešení zůstalo zablokované, protože řada poslanců chrání zájmy svých volebních regionů. Dál už ale čekat nemůžeme. Pardubický kraj tuto iniciativu vede a má podporu dalších krajů, které jsou na současném rozpočtovém určení daní znevýhodněny – například Středočeského, Zlínského nebo Jihomoravského. Mrzí mě, že k této situaci muselo dojít, ale bohužel jiný procesní prostředek už nemáme.

Proto jsme otevřeli i téma rozpočtu na rok 2026. Požádal jsem pana ministra, aby se s námi o něm začal bavit, když už letos k dorovnání nedojde. Bohužel je zde řada neznámých, zejména vzhledem k politickému uspořádání po volbách. Pan ministr však vnímá problematiku rozpočtového určení daní pro kraje jako důležitou a navrhl, aby se v budoucnu změna financování krajů přímo spojila s návrhem státního rozpočtu na příslušný rok. To mi přijde jako logické řešení – pokud nebude rozpočtové určení daní svázáno s klíčovým zákonem o státním rozpočtu, naděje na jeho přijetí zůstává velmi malá.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje

X X X

 Otřesené Polsko: Mladý cizinec brutálně znásilnil a ubodal studentku, politik žádá trest smrti.

Teprve 24letá polská studentka Klaudia z Toruně podlehla zraněním po brutálním znásilnění, kterého se podle médií dopustil 19letý Venezuelan. Deník Onet píše, že kromě násilného sexu mladou ženu také pobodal –poraněna byla na hlavě, krku a hrudníku. V polském městě se kvůli tomu chystá protest a třeba kontroverzní europoslanec Grzegorz Braun volá po návratu trestu smrti.

Klaudia K., teprve 24letá doktorandka, byla znásilněna a pobodána v brzkých ranních hodinách 12. června v jednom toruňském parku Glazja v Polsku. Od té doby lékaři bojovali o její život, v pátek 27. června však svým zraněním podlehla, informoval deník Onet.

 Jediným podezřelým je 19letý cizinec z Venezuely, jehož měl prozradit dívčin křik. Cizinec se před policisty, kteří dorazili na místo činu, schovával – nakonec byl dopaden jen pár ulic od místa, kde těžce zraněná studentka ležela.

 Dívka kromě pohlavního zneužití utrpěla i několik bodných ran. Zranění měla na hlavě, krku a hrudníku.

Rodina zemřelé vydala krátce před její smrtí prohlášení, ve kterém média a další žádala, aby blízkým bylo dopřáno „klidu, ticha a možnosti prožít bolest ve společnosti rodiny“.

Polský deník Onet s odkazem na informace policie uvedl, že Venezuelan byl pod vlivem alkoholu. V krvi měl 1,2 promile. Motiv zůstává neznámý, útočníkovi hrozí až doživotní trest. Podle konzervativního portálu Do Rzeczy měl v regionu příbuzné. Není tak jasné, zda se jednalo o migranta.

V neděli 6. července je v plánu tichý protestní pochod v Toruni, který má být podle znění organizátorů nenásilný.

Antisemitský europoslanec volá po trestu smrti

K tragickému případu se vyjádřil neúspěšný prezidentský kandidát a europoslanec Grzegorz Braun. „Je na čase vrátit zpět trest smrti,“ komentoval podle televize TVP3 Braun. Ten mimo migranty rovněž kritizuje i LGBTQ komunitu či Židy. Proslul například tím, že v polském Sejmu na svátek Chanuky uhasil hasicím přístrojem svícen Chanukija, krátce předtím pak v muzeu holokaustu ničil vybavení a vykřikoval protižidovské nadávky. Sousední Litvu pak označil za „ošklivou, protipolskou a židovskou“.

Cizinci jsou v Polsku podle statistik tamní policie nejčastěji zatýkáni za prohřešky jako jízda pod vlivem alkoholu či držení drog. Míra kriminality v zemi, kterou mají na svědomí občané jiných států, však od roku 2015, kdy vrcholila migrační krize, klesá.

V roce 2015 měli cizinci na svědomí 1,45 procenta všech zločinů v Polsku. Za loňský rok tam cizinci spáchali 0,65 procenta veškeré nelegální činnosti.