Exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nekonal v kauze společnosti Diag Human a asi ani nejednal v zájmu České republiky, řekl premiér Andrej Babiš na páteční tiskové konferenci po jednání vládní rady pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. To, že může vůči státu vzniknout pohledávka ve výši 17 miliard korun, považuje za skandál, za který by „měli někoho zavřít“.

Babiš uvedl, že případem se zabývala i jeho předchozí vláda. „My jsme ochránili majetek České republiky, když jsme byli ve vládě, tak pravidelně o tom dával zprávu ministr zdravotnictví. No a pan bývalý ministr Stanjura v tom neudělal asi vůbec nic. A asi ani nejednal v zájmu České republiky, se můžu domnívat, protože, proč by vlastně přijal na jednání pana (exministra financí Miroslava) Kalouska s jeho kámošem (Josefem) Šťávou, který za tím stojí,“ uvedl Babiš s tím, že nyní mají platit daňoví poplatníci.

„Ministerstvo i já osobně jsme v této věci dělali maximum pro to, aby stát neprohrál,“ reagoval večer Stanjura v textové zprávě pro Českou televizi (ČT).

Premiér reagoval na informaci serveru HlídacíPes.org, podle které firma Diag Human česko-švýcarského podnikatele Josefa Šťávy zahájila právní kroky vůči České republice, kterými chce vymáhat odškodné kolem 17 miliard korun za zmařenou investici. To má Česko firmě zaplatit podle rozhodčího nálezu z roku 2008. Zaměřila se přitom na dvě zahraniční společnosti, v nichž má podíl energetický podnik ČEZ.

Jakou formu aktuální opatření Diag Human mají, ale zatím není jasné, účty ČEZ obstavené nejsou. Vyplývá to z vyjádření ministerstva zdravotnictví a společnosti ČEZ.

„Ministerstvo zdravotnictví má v současné době informace o tom, že Diag Human činí v Lucembursku právní kroky týkající se výkonu rozhodčího nálezu vydaného v roce 2008,“ řekla v pátek mluvčí úřadu Naďa Chattová. Bližší informace ale podle ní ministerstvo vzhledem na pokračující řízení nemůže podávat. Kroky vůči firmám ČEZ potvrdil rovněž mluvčí energetické společnosti Ladislav Kříž.

 „Připouštíme, že lucemburské majetkové účasti ČEZ obdržely oznámení, které souvisí s výkonem rozhodčího nálezu v kauze Diag Human,“ sdělil ČTK Kříž. Zároveň vysvětlil, že jde o 55 procent akcií, které ČEZ předloni koupil, aby získal podíl v českém provozovateli plynárenské infrastruktury GasNet. „Účty však obstaveny nejsou a fungování firmy GasNet není nijak dotčeno,“ zdůraznil Kříž.

Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, ze které se později stala firma Diag Human. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca. Šťáva se od té doby s Českem soudí.

Podle serveru HlídacíPes.org právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda už vloni na podzim tvrdil, že cesta k exekucím je otevřena. Odkazoval přitom na verdikt londýnského soudu, který loni potvrdil nárok podnikatelé Šťávy.

 X X X

BABIŠ  NA  HRAD  ODBORNÍKA  MÍSTO   EXKOMUNISTY  PAVLA

Babiš chce na Hrad společného kandidáta koalice. Lituje, že není většinový systém

X X X

VINA  ZELENSKÉHO,  GEN.  PAVLA,  BRITŮ,  FRANCIE,

NATO,  EU,  ŽE  NA  UKRAJIĚ  STÁLE  UMÍRAJí  LIDÉ

UŽ  DÁVNO  MĚLA  BÝT  KAPITULACE  UKRAJINY

Mrazivé boje v troskách města. Podívejte se na podrobnosti o nejkrvavější bitvě na Ukrajině

Nekončící vojenské střety v rozbombardovaných ulicích i zmrzlých zákopech. Přesně tak vypadá bitva o Pokrovsk, která je od léta 2024 válečným epicentrem na Donbasu. Zmíněné doněcké město je zčásti obklíčené ruskou armádou – ze severní i jižní strany. Přesto ukrajinští obránci nadále drží pod kontrolou severní oblast Pokrovsku i únikový západní sektor, přičemž působí okupantům těžké ztráty. Každý den v tomto regionu dochází k vyšším desítkám vojenských střetů, což se výrazně podepisuje na katastrofálním stavu města.

„Naši obránci zastavili v pokrovském směru 92 útočných akcí agresora,“ potvrdil ukrajinský generální štáb koncem týdne ve svém denním hlášení na Facebooku. Zmíněný počet zmařených ruských útoků za jediný den poukazuje na nezměrnou brutalitu bojů u Pokrovsku.

Pro srovnání velmi dobře poslouží čísla z téhož dne týkající se dalších bouřlivých úseků východní fronty. Například u Kosťantynivky Ukrajinci čelili dvaceti ruským útokům, u Lymanu deseti.

 V případě Pokrovsku dochází k ostrým střetům v ulicích samotného města, dále pak v mnoha okolních osadách, jako jsou Hryšyne, Ivanivka, Rodinskoje, Novopavlivka, Udačne či Kotlyne. Poslední dvě jmenované obce leží jihozápadně od Pokrovsku, a to na logistickém uzlu vedoucím z Dněpropetrovské oblasti.

Ukrajinské protiúdery u Hryšyne

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nové analýze potvrdil, že ruské síly útočí uvnitř samotného Pokrovsku i v jeho blízkém okolí. Z tvaru současné frontové linie lze konstatovat, že doněcké město je částečně obklíčené z jižní i severní strany. Nejlépe o tom svědčí skutečnost, že okupanti tlačí na městečko Hryšyne, které leží jen pár kilometrů severozápadně od Pokrovsku a z něhož vede důležitá zásobovací trasa.

Tím Rusko svírá ukrajinské obránce města stále pevněji a pevněji. „Ruské síly zaútočily v blízkosti a uvnitř Pokrovsku – severozápadně poblíž Hryšyne, severně poblíž Rodinskoje, východně poblíž Myrnohradu a jihozápadně poblíž Kotlyne a Udačne. Ruský válečný bloger tvrdil, že ukrajinské síly podnikly protiútok poblíž Hryšyne,“ konstatoval.

O ukrajinském protiútoku v oblasti hovoří i další analytici. Podle některých zpráv se Ukrajincům povedlo vyhnat okupanty z jihovýchodního sektoru Hryšyne, přičemž několik ruských vojáků donutili ke kapitulaci. Ukrajinský 7. sbor rychlé reakce před časem uvedl, že Rusové v pokrovské aglomeraci za pouhý týden přišli o 370 vojáků, 86 vozidel, 20 dělostřeleckých systémů a zhruba 1 400 dronů.

Mrazivé teploty a sněhové bouře

Kromě velkých ztrát Rusy trápí také nepříznivé počasí, které zpomaluje jejich útočné operace. Jde zejména o mrazivé teploty a sněhové bouře, o čemž shodně informují ukrajinští vojáci a ISW. I díky tomu si obránci stále udržují kontrolu nad severními sektory Pokrovsku i Myrnohradu. Ten leží asi sedm kilometrů východně od Pokrovsku, tedy hlouběji v ruských kleštích, čímž čelí ještě masivnějšímu sevření okupantů.

 Pokrovsk obývalo před válkou přes 60 tisíc lidí, Myrnohrad zhruba 45 tisíc. V létě 2024, kdy ruská armáda začala vyvíjet enormní úsilí dobýt obě města, se však tamní situace drasticky změnila. Z Pokrovsku a Myrnohradu jsou nyní neobyvatelné ruiny, z nichž de facto zmizelo civilní obyvatelstvo.

Případné obsazení Pokrovsku by Moskvě otevřelo cestu k útokům na další významná východoukrajinská města – zejména na Slovjansk a Kramatorsk, což jsou dvě největší bašty, které Ukrajina ještě v Doněcké oblasti drží.

X XX

EXŘEDITEL  LUDVÍK  O  VĚZENÍ

  Ludvík o vazbě: Strávil jsem 11 měsíců na samotce. Postup policie označil za šílený

Jedenáct měsíců jsem trávil na samotce na deseti metrech čtverečních, popsal bývalý ředitel Motolské nemocnice Miloslav Ludvík, kterého soud ve středu propustil z vazby, s tím, že to s ním zamávalo. „Asi jsem někomu vadil,“ vysvětloval, proč skončil ve vězení. Za šílený následně označil postup policie. Ludvík, kterého v únoru minulého roku obvinili z inkasování úplatků ze zakázek Fakultní nemocnice v Motole, nyní bude pod dohledem probačního úředníka. Spolu s ním byl stíhaný i náměstek Pavel Budinský, ten ve vazbě zůstává.

Ludvík z věznice vyšel s několika taškami, svá obvinění označil za vymyšlená. „Naprosto jednoznačně to obvinění odmítám. Ani jedno z nich není pravdivé. A hlavně – a to je nejšílenější – policie má důkazy, které jednoznačně ukazují, že jsem nic z toho nespáchal,“ řekl bývalý ředitel Motolské nemocnice Miloslav Ludvík nařčený z přijímání úplatků.

Zároveň popsal pobyt ve vazbě. „Jedenáct měsíců jsem strávil na samotce na deseti metrech čtverečních. Jednou denně jsem měl hodinu na patnácti metrech čtverečních v betonovém kotci, který má zamřížovaný strop. Svoboda se mnou nyní docela mává, i když jsem jinak otrlý člověk. Celou dobu mám pocit, že jsem někomu vadil a že byla tendence mě nějakým způsobem do něčeho namočit,“ řekl Ludvík, kterého do vazby poslal Obvodní soud pro Prahu 5 loni 26. února.

Stíhání devatenácti lidí a tří firem

V motolské kauze kvůli údajnému úplatkářství ze strany nemocničních dodavatelů čelí trestnímu stíhání devatenáct lidí a tři firmy. Ve vazbě podle dostupných informací v současné době zůstává pouze Ludvíkův bývalý náměstek Pavel Budinský. Soud jeho žádost o propuštění před týdnem zamítl. Pokud nepadne obžaloba, bude muset být ke konci příštího měsíce z vazby propuštěn, neboť uplyne roční lhůta.

Vedle Ludvíka a Budinského policie obvinila i advokáta Miroslava Janstu, který podle kriminalistů oběma zmíněným pomáhal s praním špinavých peněz. Jansta se dostal na svobodu začátkem srpna.

Podle policie se Ludvík a Budinský nechali uplácet různými dodavateli nemocnice, kteří zajišťovali nejen stavební zakázky, ale i úklidové služby či řemeslnické práce. Odevzdávání části peněz bylo údajně předem dohodnutou podmínkou pro platnost příslušných smluv.

Dotační podvod s Ludvíkem a Budinským podle kriminalistů dojednávali bývalý ředitel a spolumajitel stavební firmy Geosan Group Luděk Kostka a obchodní ředitel firmy Ivan Havel, kteří jsou rovněž mezi stíhanými.

X X X

 Angličan Starmer kritizuje Trumpa za urážlivé výroky na adresu NATO spojencov 

Britský premiér Keir Starmer ostro kritizoval Donalda Trumpa za výroky o britských vojakoch v Afganistane a označil ich za urážlivé, čo vzbudilo vlnu nesúhlasu naprieč britskou politickou scénou. Trumpove slová vyvolali najmä pobúrenie medzi rodinami padlých vojakov.

Britský premiér Keir Starmer v piatok kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa pre jeho výroky, že britskí vojaci sa počas vojny v Afganistane vyhýbali frontovej línii. Trumpovo tvrdenie označil Starmer za urážlivé. TASR o tom píše podľa agentúry AFP.

• Starmer kritizoval Trumpa za výroky o britských vojakoch.
• Trump tvrdil, že Briti v Afganistane stáli mimo fronty.
• Trumpove slová vyvolali pobúrenie medzi britskými politikmi.

Trump sa k účasti vojakov NATO v Afganistane vyjadril v rozhovore pre televíziu Fox News odvysielanom vo štvrtok.

Spojenci v Afganistane

Inváziou do Afganistanu Spojené štáty a ich spojenci reagovali na teroristické útoky z 11. septembra 2001. Ide o jediný prípad v histórii NATO, keď členský štát aktivoval článok päť Washingtonskej zmluvy o kolektívnej obrane. Vo vojenských operáciách v Afganistane pôsobilo viacero členských štátov NATO vrátane Británie, ktorá tam prišla o 457 vojakov a počas 20 rokov sa tam vystriedalo celkovo 150 000 príslušníkov jej armády.

„Povedia, že do Afganistanu poslali nejakých vojakov,“ uviedol Trump pre americkú televíziu s odkazom na spojencov z NATO. „A oni to urobili, avšak stáli trochu pozadu, trochu mimo frontových línií,“ uviedol americký prezident, čím vyvolal pobúrenie naprieč britskou politickou scénou. Trump tiež zopakoval svoje tvrdenie, že NATO nepríde Spojeným štátom na pomoc, ak o to požiadajú.

Reakcie na Trumpove slová

Starmer v reakcii vzdal hold všetkým britským obetiam bojov v Afganistane. „Mnohí boli aj zranení, niektorí s doživotnými následkami, a preto považujem výroky prezidenta Trumpa za urážlivé a úprimne povedané, hrozné, a neprekvapuje ma, že spôsobili takú bolesť blízkym tých, ktorí boli zabití alebo zranení,“ vyhlásil a zdôraznil, že pokiaľ by sa takto vyjadril on sám, ospravedlnil by sa.

Okrem Starmera Trumpove výroky odsúdil rad ďalších britských politikov. Minister obrany John Healey na sieti X napísal, že britskí vojaci, ktorí zahynuli, boli „hrdinovia, čo položili svoje životy v službe nášmu národu“. Zástupca ministra pre ozbrojené sily Al Carns, ktorý slúžil päťkrát v Afganistane, povedal, že Trumpove slová sú „úplne smiešne“. Minister starostlivosti Stephen Kinnock očakáva, že Starmer túto otázku predostrie Trumpovi.

Kritika opäť spája

Trumpov dlhoročný podporovateľ a líder opozičnej strany Reform UK Nigel Farage na sieti X napísal, že Trump sa mýli, a zdôraznil, že britské sily bojovali v Afganistane statočne 20 rokov po boku Američanov.

Predsedníčka opozičných konzervatívcov Kemi Badenochová uviedla, že Trumpove výroky sú „úplne nezmyselné“ a oslabujú alianciu.

X X X

Ruský ropný tanker zadržený Francouzi v sobotu nuceně zakotví v Marseille

Tanker plující z Ruska zadržený ve čtvrtek francouzským loďstvem v sobotu nuceně zakotví v jihofrancouzském přístavu Marseille-Fos. V pátek to napsala agentura AFP s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování aktivity plavidla. Loď podle Paříže patří k takzvané stínové flotile umožňující Rusku obcházet sankce zavedené kvůli jeho agresi na Ukrajině.

Tanker zadržený u jižního Španělska bude eskortován do přístavu, k němuž patří třetí největší ropný terminál v Evropě Fos-sur-Mer, uvedla agentura.

Loď jménem Grinch dlouhá 249 metrů figuruje podle AFP na sankčním seznamu Británie pod stejným jménem, avšak na seznamech Evropské unie a Spojených států pod jménem Carl.

Když ji díky britským zpravodajským informacím Francouzi zadrželi, plula z přístavu Murmansk na západě Ruska pod vlajkou afrického souostroví Komory s indickou posádkou.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je zadržení tankeru způsobem, jak může Evropa omezovat příjmy Ruska sloužící k financování války na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ve čtvrtek v nebývale kritickém projevu vytkl Evropě podle něj nedostatečnou aktivitu v zadržování ruských lodí, akci Francie ocenil.

 Ruská ambasáda ve Francii podle agentury TASS uvedla, že o zásahu nebyla informována. Francie již podle agentury AP v září zabavila jiný tanker, který podle Macrona také patřil k ruské stínové flotile.

Ruský prezident Vladimir Putin to tehdy označil za pirátský čin a uvedl, že Macron tím chce odvést pozornost od vnitropolitických problémů.

 X X X

 Nová námořní velmoc v Baltu. Polsko staví fregaty a ponorky, know-how má od Britů

Polsko v reakci na ruskou hrozbu v Baltském moři výrazně rozšiřuje své námořnictvo. Ve spolupráci s Brity staví tři fregaty, od Švédů pořizuje ponorky a průzkumné lodě. Snaží se tak zvrátit dosavadní nedostatek investic v této oblasti.

Varšava od začátku ruské agrese vůči Ukrajině výrazně investuje do svých vzdušných a pozemních sil. Nyní se více věnuje i dlouhodobě přehlíženému námořnictvu, které má k dispozici jednu ponorku sovětské konstrukce z 80. let a dvě americké fregaty ze 70. let.

Polsko má životně důležitý zájem chránit plynovod spojující Norsko s Polskem i své pobřežní větrné farmy.

X X X

 USA vůči Kubě zřejmě přitvrdí. Zvažují námořní blokádu, aby ji odstřihly od ropy

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu. Blokáda má být podle nich součástí nové strategie, s jejíž pomocí chtějí někteří činitelé administrativy přimět komunistické vedení Kuby k odchodu.

 Napsal to dnes web amerického listu Politico s odvoláním na tři zdroje obeznámené s plánem.

Plán má podporu ministra zahraničí Marka Rubia, syna kubánských emigrantů známého tvrdým přístupem k režimu v Havaně. Strategie zatím nebyla schválena Trumpem, ale mohl by ji v příštích dnech dostat na stůl, píše web.

 Trump předminulý týden vyzval Kubu, aby uzavřela dohodu s USA a vzkázal jí, že už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Šéf Bílého domu také sdílel příspěvek, že příštím prezidentem Kuby se má stát právě Rubio. Proti Trumpovým výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez.

Havana dává najevo velké znepokojení od chvíle, kdy Spojené státy 3. ledna unesly autoritářského venezuelského prezidenta a pevného spojence Kuby Nicoláse Madura. Kuba z Venezuely dovážela dotovanou ropu a svému partnerovi výměnou poskytovala služby v oblasti vojenství či zdravotnictví.

 Podle agentury Reuters je ztráta venezuelské ropy pro Kubu drtivá, neboť Venezuela posílala mezi loňským lednem a listopadem na ostrov průměrně 27 tisíc barelů denně, což pokrývalo zhruba 50 procent kubánských potřeb.

Web listu The Wall Street Journal ve čtvrtek napsal, že Trumpovi lidé již hledají uvnitř kubánského vedení kontakty, s nimiž bude možné dohodnout ukončení komunistického režimu na ostrově do konce letošního roku.

 X XX

 Trumpův zeť sní o Gaze plné mrakodrapů, naráží nejen na 60 milionů tun sutin

Moderní města plná elegantních mrakodrapů, čisté pobřeží lákající turisty a nejmodernější přístav vyčnívající do Středozemního moře – tak by v očích Jareda Kushnera, amerického poradce pro Blízký východ a zetě prezidenta Donalda Trumpa, mohlo vypadat izraelskou armádou nyní zdevastované Pásmo Gazy.

Svou vizi představil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu. Podle agentury AP však plán čelí výrazným překážkám.

Ve svém desetiminutovém projevu Kushner tvrdil, že okupovanou enklávu Gazy bude možné rychle obnovit, pokud v ní bude zajištěna bezpečnost. Dnes je po více než dvou letech války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás Gaza téměř srovnána se zemí. Podle OSN Izrael v Gaze spáchal genocidu, což Izrael odmítá.

„Na Blízkém východě lidé postaví taková města za tři roky. A tak jsou takové věci velmi proveditelné, pokud se nám to podaří,“ řekl Kushner.

 Takový časový harmonogram je v rozporu s tím, co OSN a Palestinci předvídají. Podle nich bude obnova Gazy velmi dlouhý proces – na území s přibližně dvěma miliony obyvatel jsou dříve obytné domy proměněny v ruiny. Pod troskami je množství nevybuchlé munice, kvůli kontaminované vodě se v oblasti šíří nemoci a městské ulice vypadají jako kanály plné špíny, píše AP.

V Gaze se nachází více než 60 milionů tun sutin, což je dost na naplnění téměř 3000 kontejnerových lodí. Jejich odstranění může trvat více než sedm let, přičemž bude zapotřebí další čas na odminování, uvedl Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS).

Kushner ve své prezentaci uvedl, že tento „mistrovský plán“ by měl několik fází, přičemž první by se týkala rekonstrukce hraničního přechodu Rafah. V rámci projektu, nazvaného „Nový Rafah“, by mělo vzniknout 100 tisíc trvalých bytových jednotek, více než 200 škol a přes 75 zdravotnických zařízení, uvedla stanice BBC.

 Úspěch Kushnerovy ambiciózní vize bude do značné míry záviset na tom, zda Trump a jeho Rada míru budou chtít plán skutečně realizovat, zda se podaří překonat námitky Izraele a zda bude vytvořen mechanismus v Gaze, který bude dohlížet na odzbrojení hnutí Hamás, uvedl The Guardian. Rada míru, která byla Trumpem ustavena ve čtvrtek, se má zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmu Gazy.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabila nejméně 71 551 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

 X X X

 Strnad, nejbohatší zbrojař světa. Vstup CSG na burzu zdvojnásobil jeho jmění

Hodnota jmění českého podnikatele Michala Strnada se díky dnešnímu vstupu jeho zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) na burzu zhruba zdvojnásobila na 37 miliard dolarů (přes 760 miliard Kč), informovala agentura Bloomberg. Třiatřicetiletý Strnad je tak podle ní nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do 40 let

 U zrodu CSG stál v 90. letech Strnadův otec Jaroslav, který firmu na svého potomka převedl v roce 2018. Akcie společnosti CSG dnes vstoupily na amsterodamskou burzu s cenou 25 eur za kus. Následně se jejich cena zvýšila téměř o třetinu.

Strnad je nyní zřejmě rovněž nejbohatším člověkem v České republice. Podle žebříčku časopisu Forbes z loňského května patřilo prvenství majitelce skupiny PPF Renátě Kellnerové s rodinou s odhadovaným měním 378 miliard korun. Strnad byl tehdy označen za čtvrtého nejbohatšího člověka v Česku s majetkem odhadovaným tehdy na 230,5 miliardy korun.

Skok ceny akcií skoro o třetinu

Cena akcií CSG první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura. Vyplývá to z burzovní statistik. Na neregulovaném Free Marketu pražské burzy dnes stoupla o 30,1 procenta proti ceně při úpisu akcií.

„Akcie CSG zažily velmi úspěšnou obchodní seanci,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Nákupy retailovými klienty dopomohly k překonání jedné miliardy eur v obchodovaném objemu. Průměrná velikost obchodu byla 175 akcií v hodnotě 4915 eur, tedy zhruba 120 tisíc korun. „Myslím si, že s výsledkem mohou být v CSG spokojeni,“ dodal.

 Každý úpis akcií je spojený s výraznou rozkolísaností, upozornil investiční analytik Triangle Family Office Vladimír Rak. V případě CSG byl podle něj tento efekt umocněn tím, že institucionální investoři prakticky okamžitě vyčerpali primární úpis, zatímco běžní investoři získali první reálnou příležitost k nákupu až po zahájení obchodování, což posunulo cenu k úrovním okolo 32 eur.

Očekávání kolem úpisu akcií CSG byla nastavena vysoko už před vstupem na burzu a první obchodní dny je v zásadě naplnily, doplnil analytik Purple Trading Petr Lajsek. „Prudký nárůst ceny po zahájení obchodování byl podle něj do značné míry dán kombinací silné přeupsané institucionální poptávky, omezeného ‚free floatu‘ a obecně velmi příznivého sentimentu vůči evropskému obrannému sektoru,“ poznamenal.

To, že se akcie po úvodním růstu stabilizovaly a objemy na Euronextu postupně klesaly, nebylo podle něj známkou slabosti, ale spíše návratem k normálu po extrémně silném startu. Zajímavější je rozdíl mezi Amsterdamem a Prahou. Vysoké objemy obchodů na pražské burze, kde CSG výrazně převyšuje likviditu tradičních titulů v čele s ČEZ, se daly čekat. „Pro domácí investory jde o kombinaci několika faktorů, silný lokální patriotismus, dlouhodobý hlad po novém velkém příběhu na českém trhu a zároveň relativní jednoduchost investiční teze,“ podotkl. Celkový objem akciových obchodů na pražské burze přesáhl 1,8 miliardy korun.

 CSG prodejem akcií získala 3,8 miliardy eur (92,2 miliardy korun), což představuje 15,2 procenta jejího základního kapitálu. Podle analytiků to byl největší úpis akcií zbrojařské firmy vůbec. Ocenění skupiny na základě konečné nabídkové hodnoty akcií dosáhlo 25 miliard eur (607 miliard korun), když upisovací cena akcie byla 25 eur. Za první dopoledne obchodování akcie CSG posílily o 28 procent na 32 eur za akcii.

Společnost při vstupu na burzu nabídla nové akcie v objemu 750 milionů eur (18,2 miliardy korun), současné akcie za 2,55 miliardy eur (61,9 miliardy korun), které prodával současný akcionář, a opci navýšení až o dalších 496 milionů eur (12 miliard korun). Čisté výnosy z prodeje nových akcií hodlá společnost využít pro svůj rozvoj.

Začalo to sovětským materiálem

Strnadova CSG začala před třiceti lety pod vedením jeho otce obchodovat se sovětským vojenským materiálem. Michal Strnad byl ještě na základní škole, když se začal učit vnitřní fungování otcovy společnosti vyrábějící obrněná vozidla. Ve věku 21 let se stal generálním ředitelem a o pět let později jejím majitelem.

 Strnad poté rozšířil společnost o výrobu malorážové a velkorážové munice, bojových vozidel, vojenských a civilních nákladních vozidel a dalšího vybavení, přičemž své produkty vyváží do přibližně 70 zemí. Zaměstnává přes 14 tisíc lidí v Evropě, USA a Indii.

„Má výjimečně široký přehled o věcech,“ řekl o něm slovenský ministr obrany Robert Kalinak, který spolupracuje s rodinou Strnadových od roku 2008, kdy rodina začala investovat do odvětví obranného průmyslu v této zemi. „Nevzpomínám si, že by někdy řekl, že si něco musí najít, ověřit nebo se k tomu vrátit později,“ dodal pro Bloomberg.

Strnad, který vstává brzy ráno, obvykle už v pět hodin, je svými obchodními partnery považován za tvrdého vyjednavače. Svůj obor podle nich zná dokonale.

Miliardář navázal kontakty i s dalšími českými magnáty. V loňském roce se například dohodl na koupi podílu v hotelu Four Seasons v Praze od investiční společnosti PPF Group NV, kterou vlastní další česká miliardářka Renata Kellnerová. Připojil se také ke skupině majitelů fotbalových klubů a koupil většinový podíl ve fotbalovém klubu FC Viktoria Plzeň.

 CSG je jedním z předních evropských výrobců munice pro dělostřelectvo. V tomto odvětví firma expandovala ještě před úplnou ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.

Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) je CSG z hlediska ročního růstu tržeb nejrychleji rostoucí evropskou firmou na globálním trhu se zbraněmi.

Loni za první tři čtvrtletí holding meziročně zvýšil tržby o 82,4 procenta na 4,49 miliardy eur (asi 109 miliard korun). Provozní zisk před zdaněním a odečtením úroků (EBIT) vzrostl o 77 procent na 1,1 miliardy eur (zhruba 26,6 miliardy korun). Většinu tržeb, přibližně 3,46 miliardy eur (84 miliard korun), zajistil obranný segment skupiny. Ten zaznamenal hrubý provozní zisk asi 1,03 miliardy eur (25 miliard korun).

 X X X

 Ve středu úřad koronera v texaském El Pasu potvrdil, že příslušníci americké imigrační a celní správy (ICE) 3. ledna udusili kubánského migranta v jeho táboře Camp East Montana. Případ na stránkách německého portálu JungeWelt komentuje Arnold Schölzel.

Svědci o tom již minulý týden vypovídali. ICE a ministerstvo vnitřní bezpečnosti namítly, že se muž pokusil o sebevraždu a že se ho stráže pokusily zachránit. Tvrdily, že se muž během boje bránil a přestal dýchat.

Smrt vězně není náhoda, ale byla zohledněna v restrukturalizaci ICE, kterou provedl Donald Trump. Agentura má nyní více než 20 000 policistů a je největším federálním policejním sborem v USA. Trump jí poskytl rozpočet ve výši 150 miliard dolarů do roku 2029 a používá ji jako polovojenskou sílu, která se těší imunitě. V loňském roce zemřelo v její vazbě více než 30 lidí, z toho tři jen v Camp East Montana – poslední 14. ledna. ICE má volnou ruku v používání násilí k zastrašování politických oponentů a potlačování protestů. Každý, kdo je při tom zabit, je považován za pachatele. Americký viceprezident J. D. Vance věděl ihned po vraždě Renée Goodové důstojníkem ICE v Minneapolisu 7. ledna, že oběť spáchala „domácí terorismus“.

Není také náhoda, že jeden z nejpopulárnějších velitelů ICE, Gregory Bovino (viz. titulní fotografie), se stal hvězdou sociálních médií s vzhledem fašistického důstojníka. Jeho komentář k případu Good: „Takhle vypadá veřejná bezpečnost.“ Ideologií, která stojí za Trumpovou novou ICE, je „nadřazenost bílé rasy“. Ta se zhmotňuje v soukromém americkém vězeňském průmyslu, který po celá desetiletí „pronajímá“ primárně černošské vězně korporacím. V zemi, která má na světě nejvyšší procento vězněné populace, se jedná o pokračování otroctví s jen mírně pozměněnými metodami.

Trump vytváří řád odpovídající stavu USA. EU je na pokraji zavedení svého plánovaného systému táborů a Dobrindt (německý politik z CSU) je odhodlán stát v čele tohoto procesu.

(připravila J. Putzlacher) server vasevec.cz

X X X

Ukrajinská líderka Tymyšenková čelí vysokým kauciám pre podozrenia z korupcie

 Tymošenkovej kauza vyvolala na Ukrajine rozruch, keď jej na kauciu prispelo desať blízkych osôb vrátane popredného poslanca strany. Obvinenia označuje za politický útok a účty jej boli zablokované.

Predsedníčka ukrajinskej strany Vlasť (Baťkivščyna) Julija Tymyšenková, ktorá je podozrivá z korupcie, zostane až do vynesenia súdneho verdiktu vo svojej kauze na slobode. Bola za ňu totiž zaplatená kaucia vo výške 33 miliónov hrivien (približne 650 000 eur), ktorú určil súd. S odvolaním sa na ukrajinský najvyšší protikorupčný súd o tom v piatok informovala nezisková organizácia Transparency International Ukraine, píše britská stanica BBC.

• Julija Tymošenko čelí obvineniu z korupcie na Ukrajine.
• Do vynesenia verdiktu zostáva na slobode vďaka kaucii.
• Kauciu vo výške 33 miliónov hrivien zaplatili jej podporovatelia.

Protikorupčné orgány podozrievajú Tymošenkovú z podplácania viacerých poslancov ukrajinského parlamentu za ich hlasovanie v prospech určitých zákonov alebo proti nim. Ak súd uzná jej vinu v prípade ponúkania nelegálnych výhod, hrozí jej až 10 rokov väzenia. Tymošenková obvinenia odmieta: označila ich za „PR trik“ a „politický útok“.

Kaucia a obmedzenia

Súd jej 16. januára výmenou za slobodu až do vynesenia súdneho verdiktu uložil kauciu vo výške 33 miliónov hrivien. Nariadil jej aj odovzdať pas a zakázal opustiť územie Ukrajiny.

Tymošenková uviedla, že kauciu nemá ako zaplatiť z vlastných prostriedkov, pretože jej účty sú až do súdneho konania zablokované. Dodala, že o pomoc bude musieť požiadať svojich priateľov a spolustraníkov.

Zloženie peňazí na kauciu

Podľa ukrajinských médií na kauciu, s jednotlivými platbami od 180 000 do ôsmich miliónov hrivien, sa zložilo 10 osôb. Medzi nimi je aj poslanec za Vlasť Kosťantyn Bondarev, ktorý je považovaný za jedného z hlavných sponzorov tejto strany. On sám zaplatil päť miliónov hrivien.

X X X

 Bývalého šéfa Motola propustili z vazby. Soud Ludvíkovi stanovil podmí  

Soud propustil z vazby bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka viněného z korupce. Uvedl to server Seznam Zprávy. Ve vazbě byl Ludvík od konce loňského února. Mluvčí úřadu evropského žalobce webu řekla, že má obviněný nařízený dohled probačního úředníka, musí se v určených časech zdržovat v místě bydliště a má zákaz vycestovat do zahraničí.

Kvůli údajnému úplatkářství ze strany nemocničních dodavatelů čelí trestnímu stíhání 19 lidí a tři firmy.

„Jeden obžalovaný byl dnes propuštěn z vazby. Obavy ohledně rizika útěku a pokračování v trestné činnosti však přetrvávají,“ uvedla pro web Lidija Globokarová, mluvčí úřadu evropského žalobce dohlížejícího na vyšetřování.

Ludvík by ve vazbě mohl zůstat už jen čtyři týdny, zatímco podmínky, za kterých je na svobodě, platí tři a půl roku.

 “Obvinění naprosto odmítám, žádné z nich není pravdivé. Policie má důkazy, které jednoznačně ukazují, že jsem nic z toho nespáchal. Jsem obviňován, že jsem si měl říct o úplatek za to, že navýším cenu něčeho. Ale já jsem ten dodatek odmítl podepsat. Stejně tak jsem obviňován z legalizace výnosu trestné činnosti, a přitom mezi Prahou a Beninem neprotekla jediná koruna. Dokonce policie prohlásila, že jsem ve vazbě, protože nevypovídám. Takže za uplatnění ústavního práva jsem byl ve vazbě,” řekl Ludvík novinářům po propuštění.

Prošel prověrkou NBÚ

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) už před loňskými volbami řekl Zdravotnickému deníku, že podobná kauza se už nesmí opakovat.

„V době, kdy jsem byl ministrem, jsem dal příkaz všem ředitelům fakultních nemocnic, aby získali osvědčení od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), které mělo garantovat, že nemají nějaké skryté vazby nebo skryté majetky. Jeden z důvodů byl právě tehdejší ředitel FN Motol Ludvík. Dodnes nechápu, jak je to možné, ale on tento glejt dostal. A dostal ho i podruhé, kdy už byl ministrem Vlastimil Válek… A já jsem přesvědčen o tom, že ředitelé ve fakultních nemocnicích, které dnes již často hospodaří s ročními rozpočty více než 10 miliard korun, by měli být opravdu řádně prověřeni,“ zdůraznil tehdy Vojtěch. 

Ministr Adam Vojtěch v podcastu Ekonomického deníku a České justice Perspektivy Česka.

V NBÚ zřejmě kvůli kauze loni v květnu skončil ředitel 2. odboru personální bezpečnosti Martin Čvančara. Bezpečnostní úřad sice odmítá uvést důvody Čvančarova odchodu, ale podle zjištění Ekonomického deníku od několika zdrojů z bezpečnostní komunity jeho konec v úřadu rozhodně souvisí s Ludvíkovými „bezproblémovými“ prověrkami.

Bývalý šéf Motola dvakrát získal od NBÚ takzvaný doklad o bezpečnostní způsobilosti. Tato prověrka sice není tak důkladná jako klasické bezpečnostní prověrky na vyšší stupně utajení, svou váhu ale má. Stát si jím hlídá klíčové lidi na citlivých postech.

Ludvíkovi nicméně v získání osvědčení nezabránilo například ani to, že byl v té době již spoluvlastníkem firmy v africkém Beninu. Právě ta měla podle policie sloužit k praní peněz z úplatků.

Budinský zůstává ve vazbě

Ve vazbě nyní podle dostupných informací zůstává pouze Ludvíkův bývalý náměstek Pavel Budinský. Soud jeho žádost o propuštění před týdnem zamítl. Pokud nebude podána obžaloba, bude muset být ke konci příštího měsíce z vazby propuštěn, neboť uplyne roční lhůta. Redakce České justice

X X X

 Peníze nebyly úplatky, tvrdí soudce Elischer. Přesto byl znovu uznán vinným

Soudce Ivan Elischer zpochybnil tvrzení obžaloby, že mu spoluobžalovaní z řad vietnamské komunity přinesli do soudní budovy přes dva miliony korun: „Ty ženy procházely scannerem, justiční stráž tam provádí osobní prohlídku. Všimla by si igelitky plné peněz.“ Foto: Areta Elischer

 Městský soud v Praze i podruhé uznal soudce pražského Vrchního soudu Ivana Elischera vinným v rozsáhlé korupční kauze. Uložil mu sedm let vězení a peněžitý trest ve výši zhruba 1,1 milionu korun. Další milion má Elischerovi propadnout z bankovního účtu. Rozsudek není pravomocný a lze očekávat, že se Elischer proti verdiktu znovu odvolá. Vinu dlouhodobě odmítá, k dnešnímu vyhlášení rozsudku se omluvil.

Státní zástupce pro Elischera navrhoval trest devíti let vězení a peněžitý trest. Obžaloba soudci klade za vinu, že se nejméně v letech 2013 až 2016 nechal uplácet od osob z vietnamské komunity, aby u vrchního soudu ovlivňoval drogové kauzy. Vedle přijímání úplatků je obžalován také ze zneužití pravomoci úřední osoby, nadržování a neoprávněného přístupu do počítačového systému. Ke klíčovým důkazům patří odposlechy.

Spolu s Elischerem stanul před soudem i jeho známý Nguyen Quoc Hung, který jej měl podle obžaloby k trestné činnosti navést, a další dva muži a dvě ženy vietnamské národnosti. Soud dnes uznal vinnými všechny obžalované. Nguyen Quoc Hunga potrestal soud odnětím svobody v délce 8,5 roku a vyhoštěním z ČR na neurčito. 

Mohl ovlivnit senát

Podle rozsudku Elischer u Vrchního soudu v Praze lobboval za členy vietnamské komunity a nechával si od ní slibovat úplatky za ovlivnění rozhodování svého soudního senátu. Jednou pak úplatek žádal i z vlastní iniciativy. „Obžalovaný tak jednal dlouhodobě, zcela samozřejmě, bez sebemenšího zaváhání,“ prohlásila dnes předsedkyně senátu pražského městského soudu Veronika Cukerová. „Páchal kriminalitu v souvislosti s výkonem své funkce až živnostenským způsobem,“ podotkla.

„Rozhodnutí byla senátní, ne doktora Elischera. Mohl je nicméně významným způsobem ovlivnit, zejména ve věcech, ve kterých působil jako soudce zpravodaj,“ pokračovala soudkyně. Podle ní se ale zároveň neprokázalo, že by vydané rozsudky vrchního soudu v konkrétních drogových kauzách byly nezákonné.

 „Naše obhajoba je konstantní: skutek se nestal, jsou nevinni a jednání nespáchali. Takže zcela nepochybně přijde opravný prostředek,“ řekla novinářům po jednání advokátka Elischer a Hunga Lucie Kýčková.

Elischer: Původ peněz jsem vysvětlil

Pětašedesátiletý Elischer trvá na tom, že původ peněz nalezených v jeho kanceláři vysvětlil a že šlo o jeho úspory, nikoliv o úplatky. Upozornil také na to, že žádný z jeho kolegů v senátu neuvedl, že by se je snažil ovlivňovat při rozhodování.

Obžalobu obdržel Městský soud v Praze v roce 2019. V roce 2021 Elischera nepravomocně odsoudil k devíti letům vězení, odvolací Vrchní soud v Olomouci však rozsudek zrušil. Poukázal tehdy na podstatné vady řízení a pochybnosti o skutkových zjištěních. V novém hlavním líčení musel městský soud znovu provést veškeré důkazy, na čemž Elischer po změně složení soudního senátu trval.

Do pravomocného skončení trestního stíhání nesmí Elischer vykonávat soudcovskou funkci a pobírá polovinu platu, ceskajustice.cz

X X X

 ‚Superúředník‘ kritizoval rušení služebního zákona. Teď hlava státní správy končí, dohodl se s Babišem

Ve funkci nejvyššího státního tajemníka končí podle zjištění iROZHLAS.cz Jindřich Fryč. Vyplývá to z dokumentu Úřadu vlády, jejž má redakce k dispozici. Fryč opustí pozici na konci měsíce. Jeho odchod zapadá do prudkých změn ve státním aparátu, k nimž přikročil kabinet Andreje Babiše (ANO). Vláda chce výhledově zrušit zákon o státní službě.

Nejvyšší státní tajemník je vrcholným manažerem státní správy. Navrhuje organizaci byrokratického aparátu, odpovídá za povyšování státních zaměstnanců či koordinuje jejich vzdělávání. Zjednodušeně řečeno mu podléhá veškerá státní správa včetně ministerstev, úřadů a organizací

 Jindřich Fryč tuto funkci vykonává od listopadu 2022. Jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, standardní pětileté funkční období nenaplní. S ministerským předsedou Babišem se tento týden dohodl na ukončení své služby. V čele státní správy vydrží už jen do konce ledna.

„Dne 22. ledna 2026 byla mezi PhDr. Jindřichem Fryčem a Ing. Andrejem Babišem podepsána dohoda o skončení výkonu státní služby na služebním místě nejvyššího státního tajemníka,“ stojí v dokumentu Úřadu vlády, jejž má redakce k dispozici. Dohodě předcházela žádost Fryče o zrušení výkonu jeho funkce.

Razantní změny ve státní správě

Není jasné, co pohnulo Fryče k rozhodnutí opustit vedení státní správy. Redakci se s ním nepodařilo spojit. Na dotazy zatím nereagoval ani Babiš. „Informace o tom, že ke dni 31. ledna 2026 skončí výkon služby PhDr. Jindřicha Fryče na místě nejvyššího státního tajemníka, je vládě předkládána na vědomí,“ stojí jen v materiálu, jejž kabinet projedná v pondělí.

Vláda vezme konec nejvyššího státního tajemníka na vědomí | Zdroj: iROZHLAS.cz

Babišova vláda po svém jmenování 15. prosince podnikla razantní změny ve státní správě. V první řadě provedla její reorganizaci, při níž se prakticky na všech ministerstvech rušily a spojovaly sekce, což vedlo k zániku pozic několika stovek úředníků včetně těch klíčových.

Kabinet také rozhodl o přesunutí samotné sekce státní služby v čele s nejvyšším státním tajemník z ministerstva vnitra na Úřad vlády, kde k ní má premiér blíž. Současně skupina poslanců ANO v čele se Zuzanou Ožanovou předložila loni mezi svátky návrh nové legislativy, jež má nahradit zákon o statní službě.

Cílem sněmovní předlohy je zeštíhlit státní správu a usnadnit výměnu úředníků. Kritici namítají, že politici získají nad státním aparátem nepřiměřenou moc. Jak upozornil Deník N, podle Fryče návrh povede „k vyšší zranitelnosti státní správy vůči politickým tlakům“. Předloha ostatně počítá i se zánikem funkce nejvyššího státního tajemníka.

Výběrové řízení asi neproběhne

Od 1. února povede státní správu, tedy přebere Fryčovy kompetence, personální ředitelka sekce pro státní službu Zuzana Brücknerová. Z dokumentu Úřadu vlády nevyplývá, jak dlouho bude její pověření trvat či zda bude úřad vyhlašovat výběrové řízení na nového nejvyššího státního tajemníka. Vzhledem ke zmíněné předloze to však není pravděpodobné

 Brücknerová se pohybuje ve státních službách od roku 2005, kdy nastoupila na ministerstvo vnitra. Vedoucí funkci obsadila hned za dva roky, od té doby stoupala v hierarchii ministerstva stále výše. Ředitelkou sekce pro státní službu se stala loni v červenci.

Se službou pro stát je spojená celá kariéra Jindřicha Fryče. Začínal v roce 1994 jako referent na ministerstvu školství, kde strávil dalších 28 let. Opakovaně působil jako náměstek a od roku 2015 byl státní tajemník resortu. Některé jeho personální kroky provázely kontroverze, při nichž například ignoroval pravomocný rozsudek soudu.

X X X

 Levnější potraviny, dražší zemědělství? Dohoda Mercosur už míří k evropskému soudu.

Zejména francouzští a polští zemědělci ocení, pokud se ratifikace obchodní dohody EU s Mercosurem oddálí. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay  

Ratifikace obchodní dohody mezi Unií a jihoamerickým Mercosurem jen pár dní po slavnostním podpisu narazila na první překážku. Evropští poslanci po těsném hlasování postoupili tuto dohodu o volném obchodu Soudnímu dvoru EU.

Celkem 334 poslanců hlasovalo pro pozastavení ratifikace, 324 bylo proti a 11 se zdrželo hlasování. Pro postoupení smlouvy Soudnímu dvoru hlasovali poslanci ze skupin Levice, Zelení, Renew Europe a také část poslanců z frakce Patrioti pro Evropu.

Neporušuje dohoda unijní pravidla?

Výsledek znamená, že evropští soudci musí posoudit, zda je obchodní dohoda v souladu se smlouvami o EU. Pokud by soud uznal, že není v souladu s unijním právem, bylo by nutné ji změnit. Do vyjádření soudu nesmí europoslanci o dohodě na plénu hlasovat. Soudní dvůr EU má na přezkum až dva roky. Rozhodnutí se ale očekává v řádu měsíců.

Z českých europoslanců zablokování projednávání dohody podpořili Ivan David (SPD) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), nezařazení europoslanci za Stačilo Kateřina Konečná a Ondřej Dostál a rovněž Nikola Bartůšek (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu.

Proti byli naopak všichni europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (za TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a rovněž tři europoslanci z frakce evropských konzervativců (ECR), Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek, všichni z ODS.

 Soudní dvůr EU by měl o námitkách k dohodě s Mercosurem rozhodnout v řádu měsíců. Zdroj: Pixabay

Sedm českých europoslanců se hlasování zdrželo, všichni patří k frakci Patrioti pro Evropu. Šlo o Jaroslava Bžocha, Ondřeje Knotka, Jaroslava Knota, Tomáše Kubína, Janu Nagyovou, Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO) a Antonína Staňka (Přísaha).

Otázky, které je třeba vyřešit

Většina poslanců vyjádřila obavy, že ratifikace dohody obchází národní parlamenty a může být v rozporu s unijními pravidly. Kritika míří na rozdělení dohody se skupinou Mercosur na dvě různé smlouvy – prozatímní obchodní smlouvu a dohodu o partnerství.

V rámci ratifikace se k prozatímní obchodní smlouvě nevyjadřují národní parlamenty. Má platit do doby, než začne platit širší dohoda o partnerství. K té se vyjadřují i národní parlamenty. S oběma musí souhlasit Evropský parlament.

Zákonodárci také zdůraznili rizika pro životní prostředí a bezpečnost potravin. Argumentovali, že import potravin a zemědělských komodit z Jižní Ameriky ohrozí evropské zemědělství.

Příznivci dohody naopak tvrdí, že je příležitostí pro posílení evropské ekonomiky a zlepšení globální obchodní pozice evropského bloku v době, kdy zaběhnutá obchodní pravidla narušuje obchodní politika USA. Prospěch z dohody má mít hlavně evropský automobilový a chemický průmysl.  

Protesty farmářů

Oponenti – zejména zemědělci – uspořádali protesty před budovou parlamentu, kterou obklíčili během úterý i středy traktory. Silný odpor proti dovozu z Jižní Ameriky panuje v zemích jako Francie a Polsko.

Zástupci Evropské unie a Mercosuru podepsali obě dohody v sobotu v Paraguayi. Podle Evropské komise se jedná o historický krok, který povede k vytvoření největší zóny volného obchodu zahrnující více než 700 milionů lidí. Snižuje cla, otevírá nové trhy pro evropské vývozce a prohlubuje ekonomické a strategické vazby s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí.

Jan Velinger, ceskajustice.cz

 X X X

 Robert Fico oznámil cestu do Francúzska za účelom pracovného stretnutia 

Predseda vlády SR Robert Fico avizoval pracovné bilaterálne stretnutie s Emmanuelom Macronom v Paríži. Na rokovaní plánujú rozobrať rozsiahlu a aktuálnu agendu dôležitú pre obe krajiny.

Predseda vlády SR Robert Fico sa na budúci štvrtok v Paríži pracovne bilaterálne stretne s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom. Fico o tom informoval v piatok na sociálnej sieti Facebook s tým, že agenda rozhovoru bude „obrovská“, píše TASR.

Premiér stretnutie avizoval krátko po tom, čo sa na Slovensko vrátil z cesty do Bruselu a Paríža. Vo štvrtok večer sa v hlavnom meste Belgicka zúčastnil na mimoriadnom zasadnutí Európskej rady, ktoré zvolal jej predseda António Costa v súvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa týkajúcimi sa Grónska.

Fico o výsledkoch rokovania

Podľa Fica bolo stretnutie neformálne a neprinieslo žiadne závery. „Na konštatovanie, že máme záujem na spolupráci s USA, že podporujeme územnú celistvosť a integritu Dánska a Grónska a že musíme byť silnejšími, aby sme dokázali vzdorovať dôsledkom novej americkej zahraničnej politiky, stačila videokonferencia a mohli sme ušetriť veľa peňazí,“ uviedol.

Lídri členských štátov sa na zasadnutí venovali aj Ukrajine, ktorá sa podľa slov predsedu slovenskej vlády pod vplyvom amerického záujmu o získanie Grónska dostala do úzadia.

Slovenská pomoc Ukrajine

Fico pripomenul, že ukrajinskí civilisti sú pre vojnu vystavení zime a výpadkom dodávok elektriny. V tejto súvislosti zdôraznil, že SR za január tohto roku dodala na Ukrajinu dvakrát viac havarijných dodávok elektriny ako za celý predchádzajúci rok a je pripravená Ukrajincom pomôcť aj inými prostriedkami.

Fico sa následne z Bruselu presunul do Paríža, kde v piatok spolu s ministrom financií SR Ladislavom Kamenickým navštívil sídlo Organizácie pre hospodársku spoluprácu a rozvoj (OECD). S jej predstaviteľmi sa dohodli, že spoločne pripravia dôveryhodný plán podpory hospodárskeho rastu pre Slovensko vychádzajúci z domácich zdrojov.

Plán pre hospodársky rast

„Dohodli sme sa, že spoločne pripravíme pre Slovensko dôveryhodný plán podpory hospodárskeho rastu vychádzajúci z domácich zdrojov, že spoločne stanovíme stratégiu, ako sa má Slovensko v krátkom časovom úseku správať v novej kvalite geopolitickej situácie a ako má využiť výhody získané suverénnou slovenskou zahraničnou politikou orientovanou na všetky štyri strany pri získavaní zahraničných investícií a ako tento krátkodobý plán zaradiť do pripravovanej Vízie a stratégie rozvoja Slovenska do roku 2040, na ktorej vláda začala intenzívne pracovať,“ vysvetlil premiér. „Odmietam bezhlavo konsolidovať a škrtať len pre to, aby sme mali pekné čísla,“ deklaroval.

Podľa premiéra Európska komisia (EK) nie je schopná ponúknuť zmysluplný plán na posilnenie európskej konkurencieschopnosti. Skepticky sa tiež stavia k avizovanému neformálnemu zasadnutiu Európskej rady, ktoré sa uskutoční 12. februára. Zo strany EK totiž nevidí žiadny záujem urobiť niečo s vysokými cenami elektrickej energie, ktoré majú výrazný dopad na slovenské a európske hospodárstvo.

 X XX

 Sybihov drsný výpad proti Orbánovi pobúril Budapešť. Szijjártó hovorí o zásahu do volieb

Ukrajina začala zasahovať do aprílových parlamentných volieb v Maďarsku. Agentúre MTI to v piatok povedal šéf maďarskej diplomacie Péter Szijjártó v súvislosti reakciou ukrajinského ministra zahraničných vecí Andrija Sybihu na slová maďarského premiéra Viktora Orbána o odmietaní podpory vstupu Ukrajiny do Európskej únie. Informuje o tom spravodajca TASR v Budapešti.

Dokumenty na ukončenie vojny na Ukrajine sú takmer hotové a Rusko musí byť pripravené túto vojnu ukončiť, povedal v prejave na Svetovom ekonomickom fóre (WEF) v Davose ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. / Zdroj: ta3

„Ukrajina začala hrubým spôsobom zasahovať do maďarských volieb, pretože chce v našej krajine vidieť vedenie, ktoré povie Bruselu áno vojne. Ale vláda bude Maďarsko brániť a nenechá nás zatiahnuť do ozbrojeného konfliktu,“ uviedol Szijjártó.

Kým Orbán ešte z Davosu odkázal Kyjevu, že v najbližších sto rokoch nebude v Maďarsku parlament, ktorý by hlasoval za vstup Ukrajiny do EÚ, Sybiha na platforme X reagoval slovami: „Tento plán je odsúdený na neúspech, pán premiér. Moskovský pán sa nedožije sto rokov, ani keby ste mu boli ochotní darovať všetky svoje orgány. A v deň, keď Ukrajina vstúpi do EÚ, túto správu zarámujeme a vyvesíme v ukrajinskom parlamente tak, aby sme si jeho klamstvá pamätali ďalších sto rokov.“

Podľa Szijjártóa „Ukrajinci zrejme preradili a začali veľmi hrubý, priamy zásah do maďarskej volebnej kampane. Včera prezident Zelenskyj (…) nemal v Davose nič dôležitejšie na práci, ako kritizovať maďarského premiéra vo vulgárnom, osobnom štýle, dnes jeho minister zahraničných vecí pokračoval v tejto línii.“

Šéf maďarskej diplomacie dodal, že je zrejmé, že by chceli, aby sa po 12. apríli vytvorila v Maďarsku vláda, ktorá povie Bruselu áno vojne, a umožní Bruselu a Kyjevu vtiahnuť Maďarsko do vojny. 

Szijjártó vyzval Kyjev, aby prestal zasahovať do maďarskej volebnej kampane. „Presne vieme, že chcú vidieť vo vláde stranu TISZA, ale o tom nerozhodnú Ukrajinci, ale maďarský ľud,“ podčiarkol maďarský minister a dodal, že Maďari majú aj naďalej možnosť voliť si bezpečnosť a takú vládu, ktorá bude rozhodovať suverénne, ochráni Maďarsko pred vojnou, povie nie Bruselu a povie nie aj Kyjevu.

X X X

 Prečo sa Európa nevie dohodnúť: Bude právo veta zrušené?

Je právo veta poistkou suverenity, alebo nás len oslabuje pred Putinom, Trumpom a Si Ťin-pchingom? Slovenskí europoslanci presadzujú odlišné názory.

Keď pred troma rokmi na samite lídrov Európskej únie rokovali o finančnej pomoci pre Ukrajinu v hodnote 50 miliárd eur, 26 členských štátov podporilo jeho schválenie. Jedine maďarský premiér Viktor Orbán s ním nesúhlasil.

Využil právo veta a balík pomoci zablokoval, čím znemožnil dosiahnutie dohody. Lídri tak museli rozhodnutie o pomoci pre vojnou zužovanú Ukrajinu odložiť na neskôr.

Tento príbeh je síce spred viac ako dvoch rokov, no pre väčšinou Európanov už ide o takzvaný evergreen, ktorý sa opakuje v pravidelných intervaloch – Európska únia má pred sebou vážny problém, lídri sa na riešení nedokážu dohodnúť, tak ho pred sebou tlačia ďalej.

Najbližšie zasadnutie Európskej rady, sa uskutoční 26. januára. Otázka či právo veta zrušiť alebo nie, dlhodobo rozdeluje Európsku úniu na západ a východ. Krajiny bližšie k Atlantiku sú za jeho zrušenie. Naopak Slovensko a susedné krajiny, najmä Maďarsko, Česko a Poľsko, toto právo obhajujú.

Konsenzus či túto možnosť krajinám úplne zrušiť je v nedohľadne. Dôkazom toho sú aj slovenskí europoslanci Lucia Yar (Progresívne Slovensko, frakcia Renew), Miriam Lexmann (KDH, frakcia Európska ľudová strana EPP ) a Branislav Ondruš (Hlas, nezaradený), ktorí reprezentujú tri odlišné názory na to, či je čas túto „jadrovú zbraň“ nadobro odložiť.

„Obyvatelia na Slovensku neustále žiadajú od EÚ silnejší a jednotnejší hlas. To sa nemôže diať v otázkach zahraničnej a bezpečnostnej politiky pretože nám to neustále blokujú krajiny ako Maďarsko. Kvôli tomu sme neboli efektívni pri sankciách voči Rusku,“ vysvetlila svoj názor europoslankyňa Yar, ktorá v tejto oblasti okrem Maďarska kritizovala aj aktuálnu vládu Roberta Fica.

Keď jeden štát zastaví zvyšných dvadsaťšesť

Tá istá situácia ako v roku 2023 sa opakovala napríklad aj na začiatku roku 2025, keď lídri krajín EÚ rokovali o predĺžení sankcií proti Rusku. Tie musia schváliť jednohlasne každých šesť mesiacov. Spočiatku ich predĺženie blokovalo Maďarsko.

Jeho prezident Viktor Orbán v tom čase spájal svoju hrozbu veta s obavami o energetickú bezpečnosť krajiny, tentoraz už ale nebol sám. Predseda slovenskej vlády Robert Fico, v minulom roku vydieral Európsku komisiu dokonca dvakrát a to pri 18. aj 19. balíku sankcií. V oboch prípadoch mu musela únia vyjsť v ústrety a zaručiť mu, že Slovensko bude mať naďalej dodávky ruského plynu.

Aj keď Fico a Orbán napokon ústúpili, situácia, keď jediný členský štát dokázal zablokovať rozhodnutie podporované drvivou väčšinou, znovu otvorila debatu o tom, či právo veta neochromuje schopnosť Únie konať v krízových momentoch.

Nejednotnosť ako najväčšia slabina v očiach agresora

Podľa europoslankyne Lucie Yar (PS, frakcia Renew Europe)je práve nejednotnosť Európy najväčšou slabinou. Upozornila, že Slovensko napriek deklaráciám nikdy nevyužilo svoje právo veta v zahraničnej politike a o jeho dôležitosti stále iba hovorí, konkrétne kroky chýbajú.

„Vidíme, že naši občania žiadajú od EÚ silnejší a jednotnejší hlas. Ten však často brzdia jednotlivé krajiny, najmä Maďarsko, ktoré blokuje rozhodnutia v kľúčových otázkach,“ vyjadrila sa europoslankyňa. Podľa nej práve takéto blokovanie spôsobilo, že reakcia EÚ na ruskú agresiu bola pomalšia a sankcie sa zavádzali postupne, čo dnes mnohí nechápu. Zdôraznila, že efektívnejšia by bola väčšia flexibilita v rozhodovaní, kde by v určitých otázkach prevažoval záujem celej EÚ nad postojom jednotlivých krajín.

Europoslankyňa Lucia YarZdroj: Branislav Wáclav/Aktuality

Upozornila tiež, že Slovensko napriek deklaráciám nikdy nevyužilo svoje právo veta v zahraničnej politike a o jeho dôležitosti stále iba hovorí, konkrétne kroky chýbajú.

„Najviac potrebujeme jednotu. Rýchlejšie rozhodovanie by umožnilo financovať priority a presadzovať spoločné záujmy EÚ,“ tvrdí Yar. Len tak môže podľa jej názoru Európa pôsobiť ako globálny hráč, ktorý dokáže efektívne chrániť svoje hodnoty a záujmy.

X X X

Koudelka: Utopie mezinárodního práva. Útoky velmocí bourají iluze

Spolu s venezuelským autoritářským prezidentem Nicolásem Madurou zadrželi Američané také jeho manželku Cilii Flores. Foto: Office of the President of the Bolivarian Republic of Venezuela

 Speciální vojenská operace USA ve Venezuele a útok Ruska na Ukrajinu otevřely otázku, zda je mezinárodní právo závazné. Je ale vůbec právem? zamýšlí se náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka.

Lidé právo spojují se spravedlností, ale spravedlnost je pojem morální, ne právní. Je-li právo spravedlivé, je to dobré, ale je to přídavek, ne základ práva. Základem práva je moc. Moc může být i bez práva, ale právo nemůže být bez moci. Právní norma je závazné pravidlo chování vynutitelné státní mocí. To, že nemáme lhát rodičům či manželce, je morální příkaz, právu a státní moci je to jedno. Že nemáme lhát jako svědci soudu, již právu jedno není a pravdu vůči státním orgánům stát vynucuje i vězením.

Většina lidí dodržuje právní normy dobrovolně, ne protože je považuje za správné, ale bojí se státního donucení. Nepodáváme daňové přiznání z lásky ke státu a přesvědčení, jak vláda moudře s penězi naloží, ale přikazuje tak právo a bojíme se pokut a vězení. Možnost sankce stačí, že se lidi podvolí. A vůči těm, kteří se nepodvolí nastoupí policie, soudy, vězení, nejen jako trest, ale jako výstraha pro jiné.

Základem práva je odstrašení plynoucí ze státní moci, která může vůči nám užít legální násilí. Takto právo funguje uvnitř státu. Právo potřebuje konkrétní stát s jeho mocenským aparátem a schopností násilného vynucení poslušnosti.

Moc velmocí

Mezinárodní právo tento základ práva postrádá. Mezinárodní právo se sice jmenuje právo, ale nemá oporu v nějakém celosvětovém státu, který by jej vynucoval. Nesplňuje tak základní předpoklad práva. Dodržování jeho norem je založeno na vzájemnosti. Prostě nepopravíme cizího vyslance, aby jiní nepopravili našeho. Stalo-li se tak v dějinách, bylo to považováno za odpudivý čin. I při útoku Německa na Sovětský svaz 1941 se sovětskému velvyslanci v Berlíně a německému v Moskvě nic nestalo a vrátili se domů přes Turecko.

Zvláštní úlohu mají velmoci, jež v rámci vzájemné domluvy začaly normy mezinárodního práva vynucovat. Tak mezinárodní právo získalo mocenský základ, ale nedokonalý. Velmoci vytváří světový řád a chtějí, aby tento řád ostatní dodržovaly. A když nedodržují vynutí si jej silou. Donucení v mezinárodním právu se musí bát slabší státy ze strany velmocí, ale ne velmoci. Když Irák obsadil Kuvajt a porušil tak mezinárodní právo, velmoci si vynutily obnovení předchozího stavu první válkou v Iráku 1990. Když USA se spojenci zaútočily na Jugoslávii 1999 a Irák v roce 2003, žádné trestné výpravy se nekonaly. Silnější si troufne na slabšího, slabší na silnější ne.

Limity mezinárodního práva

A zde je limit mezinárodního práva. Jeho dodržování je vynutitelné velmocemi, když se jim to hodí. Nikdo však nemůže vynutit jeho dodržování vůči velmocem, pokud nechce riskovat světovou válku. Mezinárodní právo pro velmoci je jen doporučením, kterému se podřizují, ale jen když chtějí.

V mezinárodním právu jsou dva základní prameny práva – mezinárodní obyčeje a smlouvy. Oba prameny jsou si svou silou rovné a v případě rozporu platí mladší. Máme mezinárodní smlouvy, které zakazují útočnou válku. Máme však mezinárodní realitu. Když USA zaútočily bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN na Jugoslávii v roce 1999 bral jsem to jako katastrofické porušení mezinárodního práva.

Ale pak přišel útok USA na Irák 2003, letecké útoky Francie a Itálie na Libyi, ruský útok na Ukrajinu a speciální operace USA ve Venezuele. Zítra to možná bude operace USA v Grónsku či Číny na Tchaj-wanu. Jsou však tyto války ještě v rozporu s mezinárodním právem? Nevznikl jejich opakovaným užitím nový mezinárodní obyčej, že velmoci mohou pro realizaci svých zájmů užít sílu? Že se jich zákaz útočné války netýká?

USA jako hegemon

Pro mnohé to zní strašně. Uvědomit si realitu světa je samo o sobě dobré. Prostě USA budou hegemony na americkém kontinentě, kdo to nerespektuje, může se dočkat bombardování či únosu svého prezidenta. Dánsko se může dočkat obsazení Grónska a jeho členství v NATO mu k ničemu nebude, protože kvůli Grónsku USA nikdo válku nevyhlásí, ani Dánsko ne. Maximálně budou protestní nóty.

Základem mírového uspořádání světa je dohoda velmocí, ne iluze o rovnosti států. Lichtenštejnsko a USA jsou jiné mocenské kategorie, zakrývat to, je nesmysl. Dohoda velmocí vytváří světový řád a mezinárodní právo, které je vůči jiným státům závazné díky vynucením ze strany velmocí. A kdo je velmoc? Je to stát, který má zdroje, schopnosti a chuť prosazovat své zájmy ve světě.

Královské slovo

Je více definic právního státu, je i definice pohádkou. V řadě pohádek je spor, zda král musí dodržet své slovo, svůj příkaz, když je to pro něj nevýhodné. A za krále si dosaďme stát. Tam, kde král (stát) dodržuje slovo, své právní normy, je právu podřízen, tam je právní stát. Tam, kde stát stojí nad právem a své vlastní příkazy nedodržuje, není právní stát. Převedeme-li to do světového řádu tak, až velmoci budou dodržovat normy, které vytvořily v mezinárodních smlouvách i tehdy, když to pro ně je nevýhodné, lze hovořit o skutečném mezinárodním právu. To je však v dnešní době utopie.

Ovšem často i malé státy mění své názory podle toho, jak se to hodí. V americko-dánské krizi o Grónsku lze Dánsku připomenout, že bylo jednou z prvních zemí, které uznaly odtržení Kosova od Srbska dosaženého použitím síly. Kosovo vyhlásilo nezávislost 17. 2. 2008, Dánsko ji uznalo 21. 2. 2008. Tehdy Dánsko kašlalo vůči Srbsku na nedotknutelnost hranic a zákaz útočné války. Kdo s čím zachází, tím také schází.

Dr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

 X X X

 Prestaňte ich kosiť, je to trápne: fínski bojovníci v Arktíde totálne zahanbili amerických vojakov

Americkí vojaci čelili počas minuloročného cvičenia NATO na severe Nórska výrazným problémom, keď sa pre nedostatok skúseností v arktickom prostredí nedokázali vyrovnať fínskym jednotkám.

Velitelia podľa denníka The Times dokonca požiadali fínskych vojakov, aby na Američanov „neboli takí tvrdí“. Americkí vojaci čelili počas minuloročného cvičenia NATO na severe Nórska výrazným problémom, keď sa pre nedostatok skúseností v arktickom prostredí nedokázali vyrovnať fínskym jednotkám.

Cvičenie s názvom Joint Viking sa uskutočnilo v marci minulého roka a zúčastnilo sa na ňom približne desaťtisíc vojakov z deviatich krajín vrátane Spojených štátov a Fínska. Hoci sa o problémoch americkej armády počas manévrov v tom čase verejne nehovorilo, The Times teraz s odvolaním sa na nepomenovaný vojenský zdroj píše, že americké jednotky „cvičenie nezvládali ideálne“.

Denník to vysvetľuje tým, že Spojené štáty nemajú skúsenosti s arktickým regiónom a chýba im aj potrebné vybavenie na boj v tejto oblasti. Najväčšie ťažkosti mali Američania pri stretoch s fínskymi vojakmi, ktorých The Times označuje za najobávanejších arktických bojovníkov. Počas cvičenia pritom práve Fíni vystupovali v úlohe útočníkov.

Cvičenie Joint Viking: Nóri sú aj proti Rusku pripravení brániť, čo milujú

„Fínom museli povedať, aby prestali kosiť Američanov, pretože to pre nich bolo trápne a demoralizujúce,“ uviedol pre denník vojenský zdroj.

Len zlomok Američanov je pripravených na Arktídu

Hoci majú Spojené štáty približne 1,3 milióna vojakov, len malá časť z nich je podľa dostupných informácií pripravená pôsobiť v extrémnych podmienkach arktického regiónu. Server Military Times uvádza, že americká armáda sa na tento typ boja pripravuje predovšetkým v Northern Warfare Training Center (Centrum pre výcvik boja v severských podmienkach – NWTC) na Aljaške.

Podľa tohto servera centrum v rokoch 2008 až 2018 vycvičilo približne 7 100 vojakov, ktorí absolvovali výcvik zameraný na pobyt v chladnom počasí, horolezectvo či vojenské lyžovanie. NWTC sa pritom orientuje len na malé skupiny vojakov. Spojené štáty sa síce pravidelne zapájajú do cvičení NATO v extrémnych podmienkach, no posielajú na ne len stovky či nižšie jednotky tisícov vojakov.

Trump chce brániť Grónsko? Ide na to zle

The Times spája informácie o problémoch amerických vojakov v Arktíde aj s aktuálnou debatou o Grónsku, ktoré chce americký prezident Donald Trump dostať pod kontrolu Spojených štátov. Grónsko je pritom súčasťou Dánska, člena NATO.

Trump podľa denníka tlačil aj na Fínsko, ktoré s americkým prevzatím Grónska nesúhlasí. Fínsku a ďalším siedmim krajinám v tejto súvislosti pohrozil clami, ktoré neskôr zrušil.

Toto dokáže fínske delostrelectvo. NATO sa o hranicu s Ruskom nemusí báť

„Ak chce Trump brániť tento región, ide na to zle, keď si znepriateľuje svojich arktických spojencov,“ povedal vojenský zdroj pre The Times. Denník zároveň upozornil, že Spojené štáty sú od Fínska závislé aj v oblasti technológií na lámanie ľadu. Stanica BBC tento týždeň napísala, že USA majú záujem nakúpiť ľadoborce práve od Fínska.

Vojenské cvičenie Steadfast Dart 2025 testuje schopnosť rýchleho nasadenia NATO vo východnej Európe.

 X X X

 Nová taktika opozície: spev sirén vábi Danka. Ak povalí vládu, bude to jeho ortieľ

Na budúci týždeň začína prvá tohtoročná schôdza Národnej rady. Predstavitelia poslaneckých klubov koalície sa dohodli na jednotlivých bodoch. Nemali by nastať problémy. No verejnosti neprezradili, ktoré dôležité opatrenia pre chod Slovenska to vlastne budú. Či na čo, veď sa ich raz dozvieme? A hoci sa stranícke „béčka“ dohodli, koaličná rada nezasadala už dlho, posťažoval sa opäť Andrej Danko.

Predseda SNS má pravdu – ale len čiastočne. Koaličná rada by mala zasadať pravidelne, veď si to už lídri viackrát sľúbili. Je to neúctivé. Ak sa však líder národniarov sťažuje, že o niektorých kľúčových rozhodnutiach sa dozvie z médií, napríklad zadaniu výstavby novej jadrovej elektrárne americkej spoločnosti Westinghouse, tak nehovorí pravdu. Ministerka hospodárstva Denisa Saková dávno vysvetlila, prečo Američania a nie Francúzi a Kórejčania; prečo nie Rusko, ktoré preferuje Danko (ako Orbán), to je azda každému jasné. O elektrárni sa predsa rozhodovalo na vláde a tam Danko nesedí. To je hlavný problém.

Šéf SNS na vládu môže zavítať, pravdepodobne má ale na programe dôležitejšie veci. Jeho ministri, Tomáš Taraba a Martina Šimkovičová, mu môžu dať kedykoľvek avízo. No predseda koaličnej strany by mal sedieť vo vláde sám. Je nemysliteľné, aby po šiestich rokoch v koalícii ešte neokúsil ministerskú funkciu. Možno tam je pes zakopaný.

Preto, ak chce Danko zlepšiť fungovanie koalície, mal by si nárokovať ministerský post. Ak je úspešný a výborný právnik (a podnikateľ), je mrhanie ľudským kapitálom, ak nie je ministrom spravodlivosti, vnútra či hospodárstva. V prípade nejakej rošády, napríklad pri prepriahnutí na čele Hlasu, by sa mal uchádzať o funkciu.

Predseda vlády sa možno trochu nešťastne vyjadril vo videu z lietadla, ale Dankova interpretácia je urážlivá, namiesto toho, aby bral výrok ako inšpiráciu. Veď sadnúť si na bieleho koňa výzvou je. Fico povedal iba to, čo vie celý národ: preferencie Hlasu dramaticky klesajú a SNS sú dlhodobo hlboko pod 5 %. Premiér už výzvy do budúceho roka naznačil, obaja koaliční partneri zatiaľ mlčia.

Líder národniarov sa neraz správa ako bábka opozície. Hoci progresívci a liberáli nenechajú nikdy suchú nitku na proruskej náklonnosti SNS, ministerke Šimkovičovej a ministrovi Tarabovi, zároveň sa Dankovi líškajú a nabádajú ho, aby konečne buchol do stola.

Líder národniarov sa neraz správa ako bábka opozície. Hoci progresívci a liberáli nenechajú nikdy suchú nitku na proruskej náklonnosti SNS, ministerke Šimkovičovej a ministrovi Tarabovi, zároveň sa Dankovi líškajú a nabádajú ho, aby konečne buchol do stola. Možno mu ponúkajú zákulisne aj účasť v budúcej čisto pravicovej vláde, namiesto Igora Matoviča. Je to spev sirén. Ak Danko povalí vládu, bude to jeho politický ortieľ.

Predseda Smeru by sa mal ku koaličným partnerom niekedy správať viac s rešpektom, no už sám naprával ich školácke chyby a aroganciu a zachraňoval koalíciu (SNS by bez Fica nemala ani poslanecký klub). Rozumieme Dankovi, že si pri dominantnom premiérovi ťažko hľadá svoju „parketu“, no hádzanie polien pod nohy, neustála kritika prezidenta a premiéra, podrývanie autority, kritika už tak kontroverznej zahraničnej politiky, keď Fico robí z pohľadu koalície maximum možného, je cestou do pekla. Často pri Dankových príhovoroch nevedno, či patrí do koaličného, alebo opozičného tábora.

Šéf SNS by sa mal poradiť s expertami na politický marketing, čo (napríklad podpora podnikania, boj proti Green Dealu) a ako komunikovať. Robí to totiž katastrofálne, volebné prieskumy sú jasným dôkazom. Do stola nech buchne až pred voľbami, lebo aj tak sa o výsledku rozhoduje až v posledných týždňoch

 X X X

 Nemáme 1,5 bilionu na vysokorychlostní tratě. Za to postavíte Dukovany a půl, popisuje ministr Bednárik

Dálnice propojí Česko s okolními zeměmi do konce volebního období, platit za ně budou i elektromobily. A Česko nemá 1,5 bilionu korun na vysokorychlostní železnice. V rozhovoru pro Radiožurnál to říká ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Představil v něm i řadu dalších plánů vlády. Na ministerstvo dopravy se Bednárik vrátil po čtyřech letech. Tehdy odcházel z pozice generálního ředitele Českých drah, které sídlí v západním křídle budovy.

Jak byste zhodnotil současný stav dopravní infrastruktury v Česku? V jakém stavu ji přebíráte? Začněme silnicemi.
Máme rozestavěnou páteřní dálniční infrastrukturu. Pokud si dobře vzpomínám, tak od roku 2015 až doteď jsme investovali více a více peněz, času a lidské práce do toho, aby byla konečně dokončena. Pokud jste četli programové prohlášení vlády, tak je to jedna z priorit, aby to bylo konečně doděláno, abychom napojili českou dálniční síť na zahraniční koridory. Proto to bylo také hodně kofinancováno z evropských peněz. Teď co se týče kofinancování, tak to už je minulostí.

 

 Kdy tedy bude ta základní dálniční síť dostavěná, kdy se svezeme na všech dálnicích?
Česká republika by měla být napojena na sousední země do konce volebního období, jinými slovy do roku 2029. Nemůžu říct, že to bude v plné parádě, neboli v plném profilu, protože je tam hodně úseků, které jsou v levnějších variantách, neboli některé věci nebudou dokončeny.

To znamená, některé vnitrostátní úseky ještě nebudou zcela dokončené?
Buď v profilu 2+1, nebo nebudou dokončeny projekty, které jsou náročné na čas a přes vodní dílo, mám na mysli nádrž Nové mlýny na jihu Moravy.

Podívejme se do budoucnosti, jak to bude s přípravou možných dalších dálnic mimo tu základní dálniční síť? Například středočeský okruh zvaný D99 nebo silnice D20 Plzeň-Písek-Jihlava. Rozběhne se jejich příprava, nebo s tím moc nepočítáte?
Celkově co se týče přípravy, tak bych se nerad dostal do pozice, kde jsme dnes. Příprava všech infrastrukturních staveb se nám rozběhla tak razantně, že si to státní rozpočet nemůže dovolit. I příprava stojí peníze, a proto si myslím, že tady to časování bude minimálně za mé éry lícovat s možnostmi státního rozpočtu, také v porovnání k HDP a dalším ukazatelům.

Teď máme ty nůžky rozevřené konkrétně za 37,5 miliardy, a to je jenom začátek. Pokud bychom se ty nůžky nesnažili přizpůsobit, tak se dostáváme do zajímavé situace. Protože jenom na rok 2027 by nám chybělo 10 miliard proti tomu, že nám teď chybí 37,5. Sčítalo by se to. A pak na rok 2028 dalších plus 20 miliard.

Abych vám neutekl z otázky, příprava bude přímo úměrná tomu, co si bude moci ekonomika dovolit.

‚Dálniční známky nezdraží‘

Financování se ještě dotkneme později v rozhovoru, zůstaňme u dálnic. Budete chtít nějak v tomto volebním období měnit systém dálničních známek, ať už cenu nebo kdo všechno za ně bude platit?
Zastavíme valorizaci dálničních známek, protože cena se zvyšovala až neúměrně tomu, kolik přibývalo dálnic. To poměrné číslo bylo už na úrovni dálniční známky v zemi, kde je dálniční síť udělaná, jenom se udržuje a dálniční známky přispívají na to, aby byly peníze na údržbu. V české realitě jsme se dostali do situace, že lidé přestávají jezdit vlakem, protože se jim to nevyplatí.

Vraťme se k zastavení valorizace. Teďka to bude meziročně mezi rokem 2026 a 2027 a na všechna rozhodnutí je nevyhnutelný souhlas vlády, takže uvidíme, jak se s tím vypořádáme.

 Jak to bude s cenou pro různé typy aut?
Novinkou proti dnešnímu stavu je také to, že pro elektromobily bude stejná cena dálniční známky jako pro klasický dieselový nebo benzínový automobil.

Vidím na vás, že se chcete rovnou ptát, proč. Za mě opotřebovávají infrastrukturu stejně jako klasický automobil. Dokonce si dovolím tvrdit, že ji kvůli váze baterií opotřebovávají ještě více. Když si vezmete, že je v České republice 78 tisíc registrovaných elektromobilů a z toho 50 tisíc ve vlastnictví firem, tak tady to rozhodnutí není mířeno vůči obyvatelům.

Ale stejně, není to demotivační pro obyvatele, aby si taková auta, která jsou šetrnější k ovzduší, pořizovali?
Prioritní je, že mi poškozují infrastrukturu a za to se vybírá dálniční známka, aby byly peníze na údržbu. Nevím, co bychom dělali, kdyby bylo sto procent elektromobilů, neměli bychom žádné inkaso za dálniční známku.

Řada obcí si stěžuje na nákladní tranzitní dopravu, která přes ně projíždí, zkracují si tak cestu nebo šetří na mýtném. Budete chtít nějak upravit mýto pro kamiony?
Mám s mýtným systémem v České republice jeden problém. Rušili jsme výběr mýta skrz brány, šli jsme do satelitního systému a výsledkem toho by mělo být, že máme přehled, kudy se nám pohybuje nákladní kamionová doprava. Tady to někdo nedodělal.

Máme zpoplatněné dálnice a část silnic první třídy, ale nikdo nemá představu o tom, jak ty kamiony jezdí skrz obce, objíždějí, zkracují si cesty, likvidují infrastrukturu, která nebyla vůbec postavena na těžkou vozbu. Takže mýtný systém nemá být jenom o vybírání nějakých výnosů, měl by být také nástrojem k digitalizaci.

Co to tedy znamená? Že chcete získat data o pohybu kamionů a následně upravit nebo rozšířit mýtné na další, možná všechny silnice, chápu to správně?
Ano, v první řadě je nevyhnutelné zvýšení kontrol, abychom viděli ty následky. Také si uvědomuji, že pokud někdo vozí mléko z vesnice někam do mlékáren, tak se teď musí tlouct do čela, o čem to vlastně mluvím. Protože máme i dopravce, kteří využívají nákladní vozbu jenom v regionu a nikdy nepojedou nikam jinam, nepotřebují ani dálnici, ani silnici první třídy. Také je tam ta argumentace, že zdražíme rohlíky a mléko, to má nějakou opodstatněnost. Ale je třeba si uvědomit, že máme železniční dopravu, která nám hodně trpí právě tím, že tu kamionovou nekontrolujeme.

 K tomu se také dostaneme. Ještě zůstaňme u těch obcí, protože s průjezdem obcemi souvisí měření rychlosti. Vy jste zastáncem současného systému, kdy peníze z pokut dostávají obce, a to třeba i za jiné, pro které to měření poskytují, nebo máte myšlenku na nějakou změnu?
Je nevyhnutelná změna, aby čistý zisk z radarů, který vybírají obce, byl výnosem Státního fondu dopravní infrastruktury. Současný stav je v šedé zóně, nemá to pravidla. A to mi vadí. Obec dá smlouvu na radary a má z toho nula nula nic a všechno jde tomu, kdo ty radary osadil, postavil a má na tom téměř nemorální zisky, protože vymyslel past na řidiče.

Takže Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by byl příjemcem těch výnosů…
Bavíme se o čistém zisku. Úmyslem státu je se zorientovat v tom, jak obce nakládají s výnosy, jak jdou na rozvoj infrastruktury, jestli se za to stavějí chodníky v té vsi, oplocení kolem cesty nebo se malují přechody pro chodce. A ten termín čistý zisk tam je velice důležitý, protože až ten čistý zisk by měl být výnosem SFDI. Protože i stát přispívá obcím na funkčnost infrastruktury.

Peníze na moderní tratě

Přejedeme teď na železnici. Zase začnu tou první otázkou, v jakém stavu ji přebíráte?
Česká železnice za posledních 10 let skokově, skutečně skokově změnila své parametry výrazně k lepšímu. Když to vezmeme, že Československé státní dráhy rozdělené v 1992 roce na českou a slovenskou část byly na stejné startovací linii, tak když se dneska kouknete, kde je Slovensko a kde Česká republika, tak je tam diametrální rozdíl. V Česku se velice rádi přirovnáváme k Rakousku nebo Německu, ale když vezmu i Polsko a železniční infrastrukturu, tak jsme o parník před nimi a to neberu v úvahu už chudáky Maďary.

Je podle vás potřeba zachovat současnou síť železnice u nás, která je jedna z nejhustších vůbec? Nebo je to s úbytkem průmyslu neudržitelné a drahé?
Tady je to vždycky o tom, co má smysl a co nemá smysl. Kdyby, nedej bůh, znovu vznikla situace, že potřebujeme železnici, bylo to hezky vidět u kůrovcové kalamity, kde bychom bez železniční sítě všechno vozili po silnicích, toho kůrovce bychom roznesli do dalších lesů, byl by problém to vozit ekologicky, tak…

 Chápu to správně, že spíše zachovat a udržovat?
Ano a jsem také zastánce toho, že se případně zachová linie stavby. Jinými slovy je možné i řešení, že to těleso jde na cyklostezku a nikdo nerozprodá pozemky developerům, zachová se ta kolejová linie. A jednou možná, když bude znovu objednávka nebo požadavek, udělá se z toho znovu železniční stavba, jenom se dají nazpátek pražce a položí se koleje. To je to nejlevnější na tom svršku a spodku.

Udivuje mě, že ty úpravy na cyklostezky platil stát. Dobře, samospráva tam chce mít cyklostezku, nechce si objednávat ve veřejné dopravě vlaky, protože autobus mu vychází levněji. Mimochodem autobus bude vždycky vycházet levněji. Pak se musíme také bavit o tom, proč to ta samospráva nemá v nějakých zákonných podmínkách, pokud nás tady všichni honí za cíli Green Dealu. A nikdo neposuzuje produkci CO2 u autobusu.

Mně se hodně líbí alpská mentalita. V alpských státech preferují ekologičtější formy dopravy bez toho, aby to bylo někde napsáno. Je to celkově o změně přemýšlení a nejenom o legislativních úpravách.

Zpět k modernizaci železnice. Řekl jste, že za posledních 10 let česká železnice hodně vyrostla, my máme od loňského září první dva úseky na trati z Prahy do Českých Budějovic, kde vlak může jet rychlostí až 200 km/h. Mě zajímá, jaká je teď priorita navyšování rychlostí na konvenčních tratích?
Pro mě je důležitější plynulost a kapacita. Některé to honění se za rychlostí je na úkor celkové kapacity. Na konvenčních tratích je mix vlaků, které jedou od 80 až po 160 nebo 200. Tomu rychlému vlaku musíte tu kapacitu dát a všechno, co je pomalejší, tomu musí uhnout. Takže tahle diskuse o honění se za rychlostí na konvenčních tratích je někdy vtipná.

Probíraným tématem hlavně po vašem pohovoru s prezidentem Petrem Pavlem byla výstavba vysokorychlostních tratí. Jaká tedy ta budoucnost je?
Všechno, co si můžeme dovolit, postavíme. Tak jak si můžeme dovolit výstavbu školek, nemocnic, tak to samé platí u výstavby dopravní infrastruktury.

Co si tedy můžeme dovolit, co si naopak dovolit nemůžeme?
Dnes si nemůžeme dovolit zastavit výstavbu páteřní asfaltové infrastruktury, nemůžeme zastavit údržbu konvenčních tratí a nemůžeme si dovolit proinvestovat 1,5 bilionu českých korun do vysokorychlostních tratí tak, jak jsou nakresleny.

Nejdůležitější bude, kolik peněz na to uvolní Evropská unie, aby to bylo ufinancovatelné. EU se má letos vyjádřit, jakou formou a co bude kofinancovat. Až budu vědět, kolik peněz nám na to Evropa dá, tak ty vzorce budou aktualizovány. Je potřeba si uvědomit, že 1,5 bilionu, to je několik let rozpočtu České republiky. Za to postavíte Dukovany a půl.

 Česko postupně na železnici zavádí evropský zabezpečovač ETCS. Zachováte to současné tempo?
Máme mezistátní závazky, které nám určují, že do roku 2030 musíme mít výhradní provoz ETCS na hlavních koridorech. Tohle se nám podle všeho podaří naplnit a tím pádem je udělána nosná část.

Pak je tam druhý milník pro vedlejší hlavní tratě. Nikdo nemluví o lokálních tratích, které nejsou významné, nejsou vytížené. Nechtěl bych předjímat. Co můžu potvrdit, že bude nevyhnutelné, je velice důkladná debata na úrovni s ERA (Evropskou agenturou pro železnici, pozn. red.), jak řešit zabezpečení lokálních tratí v celé Evropě.

Přijeli jsme na téma železnice, tak i přeložíme náklad, obrazně řečeno. Co chcete udělat pro záchranu nákladní železniční dopravy?
Nejde o to, abychom ji rozvíjeli, abychom překlápěli zboží z asfaltu na koleje, jde skutečně o to, aby nákladní železnice vůbec přežila. Je to kvůli tomu, že jsme Evropě upřednostnili přepravu lidí na úkor přepravy nákladu.

Potřebujeme politickou shodu napříč celou Evropou, že není rozumné nemít nákladní železniční dopravu. Máme problém s přetíženými kamiony, jsou tam komodity, které nikdy na železnici nebyly – řepa, dříví, kulatina, uhlí, dokonce šrot.

Železnice jede na elektřinu, šetří tedy životní prostředí, 90 procent výkonu je v elektrické trakci a my jsme zdražili dopravu skrz trakční elektriku a spotové ceny natolik, že je nekonkurenceschopná.

Vyšší rozpočet na dopravu

Jak se říká, peníze vždy až na prvním místě, tak tím zakončíme tento rozhovor. Nová vláda teď sestavuje rozpočet na letošní rok. Kolik z něj dostane ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury? A jak ty peníze rozdělí mezi Správu železnic a Ředitelství silnic a dálnic?
Vláda se bude chovat zodpovědně, protože si uvědomuje nevyhnutelnost konsolidace a úprav veřejných financí. Také si plně uvědomujeme, že infrastruktura je tepnami ekonomiky a bez jejího rozvoje nemůžeme čekat lepší HDP. Rozpočet bude určitě vyšší, než byl v roce 2025 (rozpočet SFDI na rok 2025 počítal se 160 miliardami korun, pozn. red.).

 Návrh rozpočtu SFDI minulé vlády na letošní rok počítal s výdaji ve výši 187 miliard korun. Bude to více než toto číslo?
Ne, na to můžete rovnou zapomenut, protože návrh Státního fondu dopravní infrastruktury, který nemá finanční krytí, je blbost. Doslova a do písmena. Státní fond dopravní infrastruktury byl (v návrhu minulé vlády) podfinancován někde na úrovni 40 miliard. Stále ale půjdeme v rekordním rozpočtu resortu dopravy i SFDI. Jenom tam nebudou ty vysněné věci, které musíme buďto zpomalit nebo odsunout.

Už jsme se bavili o vysokorychlostních tratích. Také si myslím, že některé věci se dají dělat za méně peněz, čili za méně peněz více muziky. Ne všude musí být tichý asfalt, ne všude musí být výhybka na 200 km v hodině, když tam vlak dvousetkilometrovou rychlostí pojede za 20 let. Takže tento zdravý úsudek a rozum se budu snažit propsat do těch investorských organizací.

X X x

Trestné stíhanie proti Iglesiasovi v Španielsku bolo zrušené

 Španielska prokuratúra zamietla žalobu voči spevákovi Juliovi Iglesiasovi pre sexuálne zneužívanie z procesných dôvodov. Predbežné vyšetrovanie skončilo pre nedostatok jurisdikcie španielskych súdov.

Španielska prokuratúra v piatok oznámila, že z procesných dôvodov zamietla žalobu zo sexuálneho zneužívania vznesenú proti spevákovi Juliovi Iglesiasovi. Predbežné vyšetrovanie v tejto veci bolo zastavené z dôvodu nedostatočnej jurisdikcie španielskych súdov, najmä v územných záležitostiach. TASR o tom informuje s odvolaním sa na agentúru AFP.

• Španielska prokuratúra odmietla žalobu proti Juliovi Iglesiasovi.
• Ženy tvrdia, že boli zneužívané v jeho zahraničných domoch.
• Obvinenia sa údajne stali mimo územia Španielska.

Dve ženy, pomocníčka v domácnosti a fyzioterapeutka, tvrdia, že boli sexuálne a inak zneužívané v čase, keď pracovali v Iglesiasových nehnuteľnostiach v Dominikánskej republike a na Bahamách. K činom údajne došlo od januára do októbra 2021. Obe ženy podali na Iglesiasa žalobu 5. januára.

Žaloba zamietnutá

Iglesias v príspevku na sociálnej sieti pred týždňom tieto obvinenia odmietol a označil ich za „absolútne nepravdivé“.

Keďže k údajným trestným činom údajne došlo mimo územia Španielska a ani žalobcovia, ani 82-ročný spevák tam nemajú trvalé bydlisko, španielske orgány nemajú jurisdikciu na stíhanie v tejto veci, vysvetlila prokuratúra v Madride.

Spochybnená jurisdikcia

Iglesiasov právnik José Antonio Choclán povedal, že trestné činy musia byť stíhané na mieste, kde boli spáchané, a nie je možné, aby obeť mala právo voľby jurisdikcie, ktorá by bola pre ňu vhodnejšia.

Organizácie Amnesty International a Women’s Link Worldwide, ktoré žalobkyniam pomáhajú, uviedli, že žaloba bola podaná v Španielsku, pretože tamojšia legislatíva dáva pri tomto type prípadov väčšie šance na úspech.

Spevákova kariéra

Iglesias je jedným z najznámejších a najúspešnejších spevákov na svete. Vydal 80 albumov a predal stovky miliónov nahrávok. Španiel, známy svojimi romantickými baladami, si vybudoval imidž „Latin lovera“. Spolupracoval s americkými speváckymi hviezdami ako Diana Rossová a Stevie Wonder.

X X X

 Priority ministra Šebestyána: Zemědělství a potravinářství jsou strategické sektory. Cílem je vyrábět potraviny v ČR, ne vyvážet mléko a dovážet jogurty

Cílem Ministerstva zemědělství v následujících čtyřech letech bude vytvořit v České republice takové podmínky, které umožní zemědělcům a potravinářům ve větším množství vyrábět potraviny v tuzemsku. Namísto vývozu základních komodit, jako jsou obiloviny, živá zvířata a mléko, by se přidaná hodnota a finální zpracování mělo odehrávat na regionální úrovni. Patří to mezi jednu ze základních priorit ministra zemědělství Martina Šebestyána. Více zpracovávat v tuzemsku by se mělo i dřevo z českých lesů. V oblasti vodního hospodářství chce ministr například urychlit výstavbu významných vodních děl.

 Zemědělství a potravinářství

„Zemědělství a potravinářství považuji za strategické sektory, proto mě mrzí, že jejich význam byl v poslední době upozaděn. Česká republika se bohužel stala vývozcem komodit a dovozcem potravin. Soběstačnost v základních zemědělských komoditách sice máme nad 70 procent, pokud se ale podíváme na naši soběstačnost na talíři „v potravinách“, tak klesá k 50 procentům. To musíme změnit, podmínky pro to máme. Naši zemědělci patří k evropské špičce, máme skvělou užitkovost mléčného skotu, v zemědělství využíváme nejmodernější techniku, používáme minimum přípravků na ochranu rostlin. Tyto podmínky ale dostatečně nevyužíváme, vyvážíme základní komodity, jako jsou obiloviny, živá zvířata (především zástavový skot) nebo surové mléko, a zpátky dovážíme hotové potraviny jako jsou jogurty, sýry nebo masné výrobky. Přitom bychom je mohli a měli vyrábět doma,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Podle ministra Česko dostatečně nevyužívá svůj potenciál v zemědělství a potravinářství. Přidaná hodnota v zemědělství v ČR je pouze na úrovni 39 % průměru EU. Přepočtená produkce na hektar pak na 64 % průměru Unie. Dlouhodobě se také prohlubuje saldo agrárního zahraničního obchodu. Po odečtení tabákových výrobků (které statistiku zkreslují) je záporné saldo agrárního obchodu 60 miliard korun. Kromě jiného je to způsobeno právě tím, že ČR vyváží základní komodity a dováží hotové potraviny.

„Podpora zpracovatelů u nás v posledních letech byla nedostatečná, v kombinaci s vysokými cenami energií bylo pro naše potravináře stále obtížnější konkurovat producentům z okolních zemí. To hodláme změnit. Podpory pro zpracovatele z evropských zdrojů chceme výrazně zjednodušit už pro letošní podzimní kolo, na úpravě pravidel již pracujeme. Podpořit zpracovatele chceme v budoucnu i z národních zdrojů, což v posledních letech zcela chybělo. Současně je třeba revidovat a výrazně snížit byrokratickou zátěž, která na podniky dopadá. Chci změnit filozofii, se kterou k podnikatelům stát přistupuje. Méně je regulovat, a naopak, vytvářet jim příznivé prostředí pro podnikání a motivovat je k tvorbě přidané hodnoty. Pokud se toto podaří, pak dokážou sami generovat dostatečné tržby, sníží se závislost celého sektoru na dotacích a bude i více českých potravin na trhu,“ uvedl ministr Šebestyán.

Důležitá je podle ministra pro zemědělce a potravináře také stabilita a předvídatelnost. U národních dotací chce proto plánovat jejich strukturu na několik let dopředu, aby zemědělci s dostatečným předstihem věděli, s jakými podporami mohou počítat. Zaměřit se ministr plánuje také na vyjednávání podmínek nové společné zemědělské politiky EU. Požadovat bude navýšení celkových prostředků pro evropské zemědělce, výrazné snížení administrativy a také to, aby pravidla respektovala odlišnou strukturu zemědělství v jednotlivých členských zemích EU a umožnila na národní úrovni tato specifika zohlednit.

S ohledem na předpokládané snížení celkových peněz do zemědělství je důležité také jasně definovat, které subjekty mají mít na podporu nárok. „Mají ji dostávat ti, kteří tvoří nějakou přidanou hodnotu, produkují potraviny a krmiva. Zaměřit bychom se měli na výkonnost, kvalitu a produkci, nerozdávat podpory jen na základě toho, kolik zemědělec obhospodařuje hektarů. Koneckonců toto jasně deklaroval i evropský komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen. Stejně tak je potřeba, aby vyšší podporu dostávaly malé a střední podniky,“ řekl ministr Šebestyán.

 Férový trh a ochrana spotřebitele

Spravedlivé podmínky na jednotném evropském trhu jsou velmi důležité. Je potřeba, aby dodavatelé potravin, kteří mají přístup na evropský trh, dodržovali stejná pravidla, jaká klademe na evropskou produkci. Stejně tak je důležité, aby platila stejná pravidla a stejný přístup v jednotlivých členských zemích EU.

„Pokud otevíráme evropský trh dovozům ze třetích zemí, je potřeba, abychom důsledně kontrolovali kvalitu a dodržování všech pravidel. Obchodní dohody se třetími zeměmi musí obsahovat ochranná opatření. Musíme být schopní zkontrolovat, že producenti ve třetích zemích dodržují stejné standardy jako naši zemědělci. Jinak je vystavíme konkurenci, které nemohou dlouhodobě odolávat. Souvisí to také s ochranou našich spotřebitelů, kvalita a bezpečnost potravin v České republice je na vysoké úrovni a musí to tak i zůstat,“ řekl ministr Šebestyán.

V oblasti ochrany spotřebitele plánuje ministr, v souladu s programovým prohlášením vlády, zřídit funkci potravinového ombudsmana. Ten by měl zastřešovat oblast transparentnosti potravinového řetězce, bezpečnost a kvalitu potravin. Vznikne v rámci kapacit MZe bez dopadů na rozpočet či byrokracii.

Vznikne také systém monitoringu marží v potravinovém řetězci. Cílem je transparentně spotřebitelům ukázat, kde vzniká koncová cena u základních potravin. Tento systém bude vycházet primárně z veřejně dostupných dat. Bude monitorovat ceny, obchodní přirážky a trendy v jednotlivých vertikálách (tedy od zemědělců přes zpracovatele po obchod). Tato data budou pravidelně zveřejňována s cílem poskytnout spotřebitelům transparentní informace.

 Byrokracie

Přebujelé papírování, složitý systém pravidel, opakující se kontroly stejných věcí nebo nastavení národních pravidel nad úroveň požadavků Evropské unie. To jsou věci, na které si podnikatelé v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví dlouhodobě stěžují. I proto je to oblast, na kterou se ministr Šebestyán plánuje zaměřit.

„Již jsem zadal pokyny k zřízení pracovní skupiny pro dozorové orgány. Není možné, aby na farmu nebo do potravinářského provozu dorazily tři kontroly různých institucí během jednoho týdne. Podnikatelé potom nemají čas na vlastní práci, ale musí se opakovaně věnovat kontrolním institucím. Stejný problém je i vyplňování různých výkazů. Chci, aby úřady mezi sebou sdílely maximum údajů a zbytečně nezatěžovaly podniky vyplňováním informací, které lze získat z jiných databází. Vznikne proto pracovní skupina pod vedením Ministerstva, ve které budou dozorové instituce koordinovat a sjednocovat svoje postupy a sdílet si příklady dobré praxe,“ uvedl ministr.

Při tvorbě legislativy se podle něj nově mají všichni řídit heslem „Když navrhuješ, tak zjednodušuj a staré zruš“. Cílem je zeštíhlit a zjednodušit předpisy minimálně o 30 %. Stejně tak chceme snížit i počet úředníků Ministerstva a podřízených organizací. Minimalizovat chce ministr i duplicity mezi jednotlivými ministerstvy a úřady.

 Ochrana půdy

Půda je základním výrobním prostředkem zemědělců a je třeba, aby byla dostatečně chráněna. MZe bude podporovat ochranu půdy před degradací, aby byla půda i nadále v dobré kondici. Na druhé straně nesmí docházet k výraznému oslabení konkurenceschopnosti zemědělských subjektů.

„Dlouhodobě říkám, že mi vadí, pokud na národní úrovni zpřísňujeme pravidla nad rámec evropských standardů. Příkladem je vymezení erozních oblastí v České republice. Rozsah ochrany půdy u nás významně převyšuje evropský průměr. Do oblastí s erozní ohrožeností jsme u nás zařadili 64 procent orné půdy, jen dvě evropské země se přitom pohybují kolem 30 procent, ostatní mají ještě výrazně méně. Takto vysoký podíl je tedy v evropském srovnání výjimečný. Nechci omezovat ochranu půdy, jsem ale přesvědčený, že to jde i jinak než represivní cestou. Měli bychom zacílit ochranu na nejohroženější a nejcennější území a důkladně monitorovat projevy eroze. Díky tomu dokážeme ochranu směrovat do oblastí, kde se tento problém opakovaně vyskytuje, přičemž nebudeme zvyšovat náklady spojené s ochranou půdy těm, kteří s erozí problém nemají,“ uvedl ministr.

Cílem vlády je také omezit spekulativní nákupy půdy. Součástí programového prohlášení vlády je tedy i předkupní právo na půdu pro zemědělce, kteří na ní aktivně hospodaří. MZe také bude nadále podporovat budování závlah, které pomáhají zlepšit hospodaření v suchých oblastech a podporovat opatření na zadržování vody v krajině.

 Lesy a zpracování dřeva

„V oblasti lesnictví nás trápí podobný problém jako u potravin. Vyvážíme totiž surové dřevo a zpátky do České republiky vozíme nábytek a další výrobky ze dřeva. Chtěl bych, aby se naše dřevo u nás zpracovávalo ve větším rozsahu. K tomu také povedou naše kroky. Zasadím se o vytvoření lesnicko-dřevařského fondu, který by podpořil využití dřeva a objektivně informoval veřejnost o lesích a lesním hospodářství. Už jsem rozdal úkoly k vytvoření základních parametrů fungování tohoto fondu,“ řekl ministr Šebestyán.

MZe také připravuje metodiku pro zadávání veřejných zakázek s využitím dřeva, hotová by měla být již na konci ledna. Ministerstvo bude hledat i další cesty podpory dřevostaveb ve spolupráci s jinými resorty. Pokračovat budou také podpory na výsadbu odolných a pestrých lesů. Cílem je mít druhově pestré lesy, ve kterých bude zachována produkční, ekologická i rekreační funkce.

 Vodní hospodářství

„V posledních letech jsou stále častější extrémní projevy počasí, ať už povodně nebo dlouhá období sucha. Na našem území můžeme hospodařit pouze s vodou, která u nás naprší. Proto je nesmírně důležité, jak s vodou zacházíme. Nestačí jen drobná opatření na zadržení vody v krajině, musíme budovat i velká strategická vodní díla. Chci, aby se jejich příprava zrychlila a byl na ně dostatek peněz. Velké investice půjdou také do propojování vodárenských soustav. Jen tyto páteřní vodovody nám totiž umožní v případě potřeby převádět velké množství vody do oblastí, kde jí bude nedostatek, a dokážeme tak zajistit stabilní dodávku pitné vody lidem,“ uvedl ministr.

Ministr plánuje připravit také komplexní vodní balíček, který bude zahrnovat podporu budování a rekonstrukce rybníků, závlah a zmíněných strategických vodních děl. Podporovat bude MZe i investice do budování a obnovy vodovodů a kanalizací.

 Ochrana zvířat

Ochranu zvířat považuje ministr zemědělství za důležitou, a to jak v oblasti hospodářských, tak zájmových chovů. MZe bude podporovat investice do dobrých životních podmínek zvířat (welfare), a také osvětu, vzdělávání a spolupráci chovatelů s dozorovými orgány. Cílem je především předcházet možným pochybením v péči o zvířata. „Chceme také prosadit zvýšení trestů za týrání zvířat a jejich lepší vymahatelnost. Budeme bojovat proti nelegálním množírnám zvířat a podpoříme i obce v péči o toulavá zvířata. Po dlouhých odkladech by se měl v letošním roce spustit také centrální registr psů, který usnadní identifikaci zaběhnutých psů a jejich snazší návrat majitelům,“ řekl ministr Šebestyán.

 Rozvoj venkova

Dlouhodobým problémem ČR je postupné vylidňování venkova, který se pro řadu lidí stal neatraktivním Zemědělství přitom hraje v životě na venkově zásadní roli. „Naším cílem je sbližovat občany měst a venkova se zemědělci. Proto připravujeme program Zemědělství pro občany a venkov, který propojí podporu zemědělství s životem lidí na venkově,“ vysvětlil ministr Šebestyán.

Společně s obcemi MZe podpoří i zájmové činnosti občanů a spolků – myslivost, rybářství, včelařství a zahrádkářství, a to včetně rozvoje komunitních aktivit. Vojtěch Bílý

 X X X

 Nie je to chrípka. Tento vírus napáda dýchacie cesty, bolieť vás môžu aj uši. Koho najviac ohrozuje?

Na Slovensku momentálne vrcholí chrípková sezóna a počet ochorení na chrípku či podobné vírusové infekcie výrazne stúpa. Každý deň pribúdajú nové prípady. Ľudia majú vysoké horúčky, bolesti hrdla, kašeľ a cítia celkovú slabosť. Mnohí museli zostať doma, pretože vírusy sa rýchlo šíria a komplikujú bežné denné fungovanie.

Nemáte rakovinu kostí, ale rakovinu krvi, povedal lekár Jurajovi. Vraj dobrá správa

Okrem klasickej chrípky sa v poslednom čase často objavujú aj iné vírusové ochorenia dýchacích ciest. Možno ste už počuli o víruse RSV, ktorý sa volá aj respiračný syncyciálny vírus. Tento vírus najčastejšie postihuje deti, starších ľudí a osoby s oslabenou imunitou.

Príznaky sú podobné ako pri bežnom nachladnutí, no niekedy môže vírus spôsobiť aj vážnejšie komplikácie. 

Čo je vírus RSV?

Úrad verejného zdravotníctva SR zverejnil na Instagrame informáciu o respiračnom syncyciálnom víruse (RSV). Tento vírus napáda pľúca a dýchacie cesty a patrí medzi pôvodcov respiračných ochorení. U väčšiny ľudí spôsobuje skôr mierne ťažkosti pripomínajúce prechladnutie, pričom sa niekedy môže objaviť aj bolesť ucha alebo zápal spojiviek. Zvyčajne sa človek zotaví do jedného týždňa.

Avšak pre novorodencov, malé deti alebo seniorov môže byť RSV nebezpečný a spôsobiť vážnejší priebeh ochorenia.

Inkubačný čas, teda obdobie od nakazenia po prvé príznaky, je pri RSV zvyčajne 2 až 8 dní. Dobrou správou je, že ochoreniu sa dá predchádzať očkovaním. V roku 2023 Európska agentúra pre lieky schválila prvú vakcínu proti RSV na ochranu dojčiat do šiestich mesiacov. Okrem toho boli schválené aj dve vakcíny určené pre starších dospelých.

Príznaky RSV vírusu?

Európsky informačný portál o očkovaní uvádza, že respiračný syncyciálny vírus (RSV) je častým pôvodcom ochorení dýchacích ciest. Väčšinou vyvoláva mierne príznaky podobné prechladnutiu. Medzi najčastejšie prejavy patria kašeľ, kýchanie, horúčka, nádcha, sipot, bolesť hrdla, bolesť hlavy a únava.

RSV môže zasiahnuť ľudí v rôznom veku odlišným spôsobom. U dojčiat sa často objavuje podráždenosť, nechutenstvo, zmeny v dýchaní alebo dokonca krátkodobé zástavy dýchania, hlavne počas spánku.

U detí do piatich rokov môže vírus spôsobiť aj zrýchlené dýchanie, problémy s prehĺtaním alebo dokonca sepsu. Dospelí, ktorí sa nakazia RSV, môžu pociťovať dýchavičnosť či dezorientáciu. 

RSV sa najčastejšie prenáša z človeka na človeka, keď nakazený niečo povie, zakašle alebo kýchne. Vtedy sa do okolia dostanú drobné kvapôčky, ktoré môže niekto iný vdýchnuť a tak sa nakazí tiež.

Ľudia s RSV môžu šíriť vírus asi 3 až 8 dní. Niekedy ho začnú prenášať ešte skôr, ako sa u nich prejavia príznaky. U malých detí a u ľudí s oslabenou imunitou sa môže vírus šíriť aj niekoľko týždňov, aj keď sa už cítia lepšie.

X X X

 Budoucnost regionu se učí dnes. Plzeňský kraj a ZČU spojují síly v plánování vzdělávací politiky

Víc učitelů, víc špičkových odborníků a jasná podpora talentů od dětí po vysokoškoláky. Plzeňský kraj a Západočeská univerzita v Plzni se dohodly na nové společné politice ve vzdělávání, která má reagovat na poptávku zaměstnavatelů a posílit konkurenceschopnost regionu.

Dohoda mezi Plzeňským krajem a Západočeskou univerzitou v Plzni se zaměří na nedostatek pedagogů, rozvoj učitelských oborů i další vzdělávání učitelů, kteří už fungují v praxi. Zároveň memorandum mezi oběma institucemi cílí na přípravu odborníků pro klíčové oblasti, jako jsou energetika, doprava, nové technologie, čipový průmysl nebo umělá inteligence, a na lepší propojení studia s výzkumem a firmami v regionu.

Společná politika navazuje na dosavadní partnerství obou institucí a poprvé systematicky propojí školy, univerzitu, zaměstnavatele i krajské priority do jednoho rámce s konkrétními kroky. Memorandum o spolupráci podepsali hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan a rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Lávička.

„Pomocí memoranda nastavujeme jasná pravidla a priority spolupráce mezi krajem a univerzitou. Chceme, aby studenti i zaměstnavatelé v Plzeňském kraji cítili, že Západočeská univerzita v Plzni a Plzeňský kraj táhnou za jeden provaz a společně připravují region na budoucnost. Nejde jen o to mít kvalitní školy, ale také o to, aby mladí lidé viděli perspektivu, našli uplatnění doma a měli důvod v kraji zůstat. A právě propojení vzdělávání, výzkumu a praxe je klíčem k tomu, aby byl Plzeňský kraj dlouhodobě konkurenceschopný a atraktivní pro talentované studenty i odborníky,“ říká hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.

„Vzdělávání je dlouhodobá investice, jejíž výsledky se neprojeví ze dne na den. Právě proto považuji společnou politiku s Plzeňským krajem za důležitý krok. Chceme, aby naši absolventi našli uplatnění tady v regionu a také měli důvod v regionu zůstat,“ doplnil rektor ZČU Miroslav Lávička.

Součástí spolupráce bude také systematická podpora nadaných dětí a studentů od mateřských škol po univerzitu, posílení podpory startupů a firem, které dávají studentům a mladým výzkumníkům šanci převést akademické nápady do podnikání, a zároveň dohoda počítá s finanční podporou programu Academic Careers, který má usnadnit příchod zahraničních vědců na ZČU. 

Obě instituce se zavázaly k pravidelnému vyhodnocování výsledků a otevřené komunikaci s veřejností. Silnější mezinárodní týmy mají zvednout úroveň výzkumu, přinést do regionu nové know-how a posílit jeho pozici v konkurenci ostatních krajů.

X X X

 Nemocnice Sokolov navyšuje kapacity ordinace

praktického lékaře pro děti a dorost

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD), která funguje při dětském oddělení Nemocnice Sokolov, od ledna 2026 rozšiřuje svůj tým. Díky personálnímu posílení tak může registrovat nové dětské pacienty a celkově jich přijme během roku do péče až dalších 900. První vlna registrací byla spuštěna již nyní.

Zdravotnická skupina Penta Hospitals tak aktivně reaguje na situaci v regionu. Nedostatek praktických lékařů pro děti a dorost je totiž dlouhodobým problémem nejen Karlovarského kraje. Řada rodin je tak nucena dojíždět s dětmi za pediatrem do jiných regionů, nebo dokonce svého lékaře nemá vůbec. Nemocnice Sokolov proto systematicky pracuje na posilování této klíčové ambulantní péče. První ordinaci PLDD spustila už v lednu 2022, nynější rozšíření je dalším krokem v reakci na vysokou poptávku ze strany veřejnosti.

„Jsme si vědomi toho, že situace s praktickými lékaři pro děti a dorost je dlouhodobě složitá, ale její dostupnost je naprosto zásadní,“ říká ředitelka Nemocnice Sokolov Jitka Bureš Samáková. Zanedbaná, nebo nedostatečná péče u dětí se totiž v budoucnosti může promítnout do vážných vývojových i dalších zdravotních problémů v dospělosti. „I proto jsme se před třemi lety rozhodli tuto situaci aktivně řešit a otevřít první ambulanci dětského praktického lékaře. To, že se nám ji nyní podařilo rozšířit považuji za významný krok. Naším dlouhodobým cílem je nabídnout rodinám stabilní a kvalitní péči bez nutnosti dojíždění mimo kraj.“

Registrace nových dětských pacientů budou probíhat postupně tak, aby byly zvládnutelné jak po kapacitní, tak organizační stránce. Informace o případném dočasném pozastavení registrací i o termínech dalších registračních vln bude nemocnice průběžně zveřejňovat na svých webových stránkách a sociálních sítích. Aktuálně ambulance zpracovává první registrované a další zájemci by ji tak měli kontaktovat v průběhu února.

„Nejdůležitější je, že rozšíření týmu nám umožní přijímat nové pacienty při zachování standardu péče, na který jsou rodiče i děti zvyklí,“ doplnila primářka dětského oddělení Nemocnice Sokolov Jana Kurcová. „Přednostně se zaměříme na děti, které svého pediatra nemají, případně musí za péčí dojíždět do jiného kraje.“

Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost při Nemocnici Sokolov registruje děti od narození do dovršení 19 let. Zájemci o registraci se mohou hlásit telefonicky ve všední dny v čase od 7:30 do 9:00 na telefonním čísle 352 520 206. Při telefonátu je potřeba mít připravené jméno a příjmení dítěte, rodné číslo, zdravotní pojišťovnu, adresu bydliště a kontaktní údaje na zákonného zástupce včetně e-mailu.

 X X X

 Bronzového Cristiana Ronalda polial horľavinou a zapálil. Páchateľovi hrozia vážne problémy

Ostrov Madeira, rodisko futbalového fenoména Cristiana Ronalda, zažil šokujúci incident, keď sa miestny mladík rozhodol upútať pozornosť sociálnych sietí tým najbizarnejším spôsobom.

Priamo pred múzeom CR7 v hlavnom meste Funchal, ktoré je známou turistikou atrakciou, úmyselne podpálil bronzovú sochu slávneho útočníka. Celú udalosť si páchateľ, vystupujúci pod prezývkou zaino.tcc.filipe, nahrával na video, ktoré následne zdieľal so svojimi sledovateľmi na Instagrame. Na zázname je vidieť, ako sochu polieva horľavinou a následne k nej prikladá zapaľovač, pričom sa k videu pripojil s mrazivým odkazom, že ide o posledné varovanie od Boha.

Zatiaľ čo plamene oblizovali bronzovú repliku a takmer zachvátili aj oblečenie samotného vandala, ten predviedol bizarnú tanečnú choreografiu za sprievodu rapovej hudby a svoje vystúpenie zakončil vulgárnymi gestami smerom k monumentu. Miestna polícia (PSP) už potvrdila, že identita páchateľa je známa, keďže ide o osobu, ktorá bola v minulosti zapletená do podobných excesov, píše Daily Mail. Hoci plamene po chvíli zhasli, nateraz nie je jasné, či socha utrpela trvalé poškodenie, uvádza Mir 

Tento konkrétny pamätník, ktorý Ronaldo s rodinou osobne odhalil v roku 2014, priťahuje kontroverziu už od svojho vzniku. Kritici mu vyčítali malú podobnosť s originálom a verejnosť zaujal najmä nezvyčajne zvýraznený rozkrok v bronzovom prevedení.

Nejde pritom o prvý útok na toto dielo; v roku 2016 sochu poškodili priaznivci Lionela Messiho, ktorí na ňu namaľovali meno argentínskeho rivala a jeho číslo desať. Vtedy na útok ostro reagovala aj Ronaldova sestra Katia Aveiro, ktorá páchateľov nazvala divochmi, ktorí si nevážia osobnosť preslavujúcu ich domovinu. Súčasný incident len potvrdzuje, že kým pre mnohých je Ronaldo nedotknuteľnou ikonou, pre iných zostáva jeho socha prostriedkom na získanie pochybnej slávy v digitálnom priestore.

X X X

Súdna bomba z Ruska: orgány oficiálne priznali útok na krížnik Moskva, odhalili počty mŕtvych námorníkov. Padol najtvrdší trest

V Rusku sa konal súd vo veci zničenia ruského krížnika Moskva. Rozsudok v neprítomnosti odsúdil na doživotie veliteľa 406. delostreleckej brigády Námorných síl Ukrajiny Andrija Šubina.

Rozsudok vyniesol vojenský súd pre druhý západný obvod v Moskve na základe článku o „medzinárodnom terorizme“ v súvislosti s potopením ruského krížnika Moskva, uvádza portál Mediazona. Ako informuje portál, tlačová služba súdu síce správu krátko po zverejnení vymazala, no text sa podarilo uchovať redakcii Mediazona.

Podľa verzie ruských vyšetrovateľov Andrij Šubin vydal rozkazy na vykonanie raketových úderov na Ruskú vlajkovú loď Čiernomorskej flotily Moskva. Krížnik bol potopený 14. apríla 2022 v Čiernom mori neďaleko Hadieho ostrova. Súd zároveň kladie Šubinovi za vinu aj útok na fregatu Admirál Essen, ku ktorému malo dôjsť 2. apríla 2022.

Ruský súd zároveň rozhodol o finančnom postihu. Od odsúdeného ukrajinského vojaka má byť podľa rozsudku vymáhaná suma 2,2 miliardy rubľov .

Podľa Mediazony ide o prvý prípad, keď ruské justičné orgány oficiálne priznali, že na krížnik Moskva bol vedený raketový útok. V tlačovej správe súdu sa uvádza, že loď bola zasiahnutá raketami.

Doteraz pritom ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že na krížniku došlo k požiaru, ktorý viedol k detonácii munície. Kremeľ tvrdil, že krížnik Moskva sa potopil v rozbúrenom mori, keď smeroval do prístavu na opravu po požiari spôsobenom výbuchom munície. Ukrajinské úrady naopak opakovane uvádzali, že na loď zaútočili dvoma protilodnými raketami Neptun.

Oficiálne údaje o obetiach

Správa súdu obsahuje aj údaje o stratách na životoch, ktoré ruské orgány doteraz nezverejňovali v takejto podobe.

Podľa citácie v rozsudku: „V dôsledku výbuchu, požiaru a dymu zahynulo 20 členov posádky krížnika, dvadsiatim štyrom členom posádky boli spôsobené telesné zranenia rôzneho stupňa závažnosti a osem osôb je nezvestných, a to aj v rámci boja o prežitie lode, ktorý trval viac ako šesť hodín.“

Pri útoku na fregatu Admirál Essen bol podľa údajov súdu zranený jeden človek.

Špeciálna jednotka Alfa trhá najdrahšiu ruskú PVO: SBU ukázala miliardovú skazu

X X X

Prečo polícia obvinila exministerku Matečnú? Sú v tom štedré odmeny advokátov.

Podľa strany Demokrati je za obvinením trestné oznámenie Zuzany Šubovej.

Polícia pred niekoľkými dňami obvinila exministerku pôdohospodárstva Gabrielu Matečnú. a teraz sa ukazujú podrobnosti prípadu. Politička SNS čelí stíhaniu pre porušovanie povinnosti pri správe cudzieho majetku, pričom obvinenie sa má týkať jej pôsobenia na čele Slovenského pozemkového fondu (SPF), kam ju ešte v roku 2012 nominoval Smer. Keď Aktuality.sk včera informáciu priniesli, polícia a prokuratúra boli vo vyjadreniach zdržanlivé.

Mimoparlamentní Demokrati sa však už v utorok vyjadrili, že za obvinením Matečnej je trestné oznámenie, ktoré na političku podali spolu s predsedníčkou strany Piráti Zuzanou Šubovou ešte v auguste 2024.

Pozrite si zostrih a vysvetlenie najnovších udalostí okolo obvinenia Gabriely Matečnej a zadržania Zuzany Šubovej v našej videoreportáži

„Prvé informácie o pôsobení Gabriely Matečnej na SPF som dostala, keď som pôsobila na PPA. Odovzdávala som ich policajtom NAKA v Banskej Bystrici. Popri zisteniach o PPA som im odovzdala aj dokumenty o korupčných podozreniach na SPF za pôsobenie Gabriely Matečnej,“ povedala Šubová na tlačovej besede.

Pošta pre Šubovú

Policajti z NAKA jej odporučili, aby podala trestné oznámenie na generálnej prokuratúre. To aj v auguste 2024 urobila. „Dnes som si bola vyzdvihnúť poštu, kde mi bolo doručené upovedomenie o vznesení obvinenia Gabriele Matečnej,“ vyhlásila.

Podpredseda Demokratov Juraj Šeliga pripomenul, že trestné oznámenie bolo pôvodne odmietnuté. „Po sťažnosti, ktorú podala Zuzana Šubová, prokurátor zrušil odmietnutie trestného oznámenia a naopak dal pokyn, aby vyšetrovateľ konal ďalej a začal trestné stíhanie vo veci porušovania povinnosti pri správe cudzieho majetku. Následne 14. januára 2026 bolo vznesené obvinenie Gabriele Matečnej,“ uviedol.

Slánske lesy

Zmluva sa týka zastupovania SPF v spore o Slánske lesy. Veľkú časť sporov podľa Šeligu pôvodne zastupovala právnička z Košíc. Až neskôr podľa politika prišla Gabriela Matečná a zmluva s advokátskou kanceláriou Ecker-Kán.

Michal Kiča vysvetlil, že štát pôvodne v kauze Slánske lesy siahajúcej až do 90. rokov zastupovala advokátka Irena Sopková z východného Slovenska. „V čase, keď boli nároky štátu preukázané právoplatným rozsudkom, v januári 2014 bola uzavretá zmluva o právnom zastupovaní pani Matečnou. V tej zmluve už bolo len podanie vyjadrenia k dovolaniu. Išlo o jednoduchý úkon,“ dodal Kiča.

Škodu polícia vyčíslila na 1,8 milióna eur, ktoré boli na základe dvoch faktúr vyplatené v roku 2016. Štát podľa Kiču nepotreboval v danom čase už novú a veľkoryso odmenenú advokátsku kanceláriu. Spolu s Jurajom Šeligom uviedli, že tento prípad pripomína kauzu Bžán, ktorá sa rovnako týka obrovských odmien za poskytnutie právnych služieb.

Aktuality.sk už v minulosti informovali, že práve s advokátskou kanceláriou Ecker-Kán vedie Slovenský pozemkový fond od konca roka 2020 spor o zaplatenie 786-tisíc eur. Pozemkový fond sa podanou žalobou na bratislavskom súde domáha vrátenia časti odmeny, ktorú v minulosti advokátskej kancelárii Ecker-Kán vyplatil za právne služby v kauze Slanských 

 X X X

 Tri milióny za pas: Robert Kaliňák udelil slovenské občianstvo zahraničnému oligarchovi, ktorého vyšetrujú pre korupciu 

Jeden z najbohatších Bangladéšanov Sayem Sobhan Anvir získal v roku 2013 slovenské občianstvo za podozrivých okolností. Dnes oligarchu vyšetrujú pre korupciu, pranie špinavých peňazí a v minulosti čelil podozreniam zo znásilnenia a vraždy.

Obyvatelia Slovenska si zvykajú na príval cudzincov do krajiny, no málokto tuší, že naším spoluobčanom je aj generálny manažér a oligarcha mocnej bangladéšskej skupiny Bashudhara – Sayem Sobhan Anvir. Kým bežní ľudia čakajú na občianstvo roky, Sobhanovi ho vybavili expresne rýchlo.

Investigatíva Transparency International Slovensko odhalila, že občianstvo získal na základe výnimky ministra vnútra, ktorú vtedy podpísal Robert Kaliňák (Smer-SD). Podozrenia bangladéšskych vyšetrovateľov hovoria o tom, že si ho mal kúpiť za investíciu vo výške 3 milióny eur, píše sa o tom v blogu na Denníku N.

Zlaté víza po slovensky?

Oficiálne Slovensko systém „zlatých víz“ (občianstvo za investíciu) neuznáva. Napriek tomu sa prípad Sayema Sobhana na tento model nápadne podobá. Bangladéšska protikorupčná komisia (ACC) pracuje s verziou, že Sobhan získal občianstvo vďaka spomínaným trom miliónom eur. Či šlo o skutočnú investíciu alebo skrytý úplatok, zostáva nejasné. Robert Kaliňák ani rezort vnútra na tému pre Transparency neodpovedali.

Zaujímavosťou je, že Sobhan na Slovensku podniká od roku 2012, no jeho firmy nevykazujú žiadne miliónové investície. Naopak, oligarcha ide do jednej straty za druhou.

V hľadáčiku vyšetrovateľov

Sayemovi Sobhanovi sa slovenský pas však teraz mimoriadne hodí. V jeho domovine po páde vlády premiérky Šejk Hasíny Vadžídovej začala dočasná vláda riešiť korupciu vo veľkom. Rodina Sobhanovcov je podozrivá z masívnych úverových podvodov a prania špinavých peňazí.

Súd v Dhake už nariadil zhabanie ich majetkov po celom svete – od Spojených arabských emirátov cez Singapur, Švajčiarsko až po Slovensko. Kým Veľká Británia aktívne zmrazuje majetky podozrivých magnátov, slovenské úrady zatiaľ konajú pomaly.

Súdna žiadosť o zmrazenie aktív Sayema Sobhana a jeho manželky Sabriny leží na našich úradoch už rok bez výsledku. Oligarcha tak naďalej môže disponovať luxusným bytom v bratislavskom komplexe River Park.

Expresné občianstvo a sedem pasov

Štandardne musí cudzinec pre zisk občianstva žiť na Slovensku nepretržite aspoň osem rokov. Sobhan podal žiadosť o pobyt v decembri 2012 a už v decembri 2013 bol vyradený z evidencie cudzineckej polície, pretože sa stal občanom SR.

Tento expresný proces umožnila ministerská výnimka, ktorá sa má udeľovať len osobám, ktoré sa „významne zaslúžili o prínos pre Slovensko“. Kým u športovcov ako Nasťa Kuzminová je prínos jasný, u Sobhana je otázny. Jeho firma Worldera Corporation sa venuje ekonomickému poradenstvu, má minimálne tržby a generuje stratu.

Podľa ďalších zistení Transparency International Sobhan môže disponovať až siedmimi slovenskými pasmi. Ministerstvo vnútra túto informáciu nepoprelo a vysvetlilo, že registre môžu obsahovať aj historické údaje o stratených dokladoch. Zdroj z prostredia úradov naznačuje, že môže ísť o bezpečnostnú dieru, kedy si osoba postupne nahlasuje stratu dokladov a získava nové, pričom systém to efektívne neblokuje.

Vražda a znásilnenie?

Oligarcha má za sebou aj temnejšiu históriu než len finančné podvody. V roku 2021 čelil v Bangladéši obvineniu v súvislosti so smrťou 21-ročnej študentky Mosarat Jahan Munia.

Muniu našli obesenú v jej byte. Zanechala denník, ktorý popisoval jej vzťah so Sobhanom. Rodina obete tvrdila, že Sobhan ju k samovražde dohnal, prípadne že šlo o vraždu. Polícia ho vtedy zbavila obvinení, no po zmene režimu v roku 2024 Najvyšší súd prípad opäť otvoril.

Generálna prokuratúra na Slovensku uviedla, že na vybavenie žiadosti z Bangladéša potrebuje „doplnenie nevyhnutných náležitostí“.

Kauza únos Vietnamca

Nie je to prvýkrát, čo bolo Slovensko zapletené do zahraničných vyšetrovaní. Vietnamského funkcionára Trinh Xuan Thanha, odsúdeného vo Vietname na doživotie, uniesli v roku 2017 z Nemecka cez Bratislavu a Moskvu do Vietnamu. V únose malo podľa nemeckej strany zohrať úlohu aj Slovensko, ktoré požičalo vietnamskej delegácii vládny špeciál. Na jeho palube sa mal podľa nemeckých médií nachádzať aj unesený Vietnamec.

Uneseného Vietnamca, ktorý bol riaditeľom vietnamskej ropnej spoločnosti, mali previezť z Berlína do Prahy a odtiaľ do Bratislavy autom. Z Bratislavy do Moskvy ho údajne dostali na palube slovenského vládneho špeciálu. Lietadlo požičalo slovenské ministerstvo vnútra oficiálnej vietnamskej delegácii, ktorá po Prahe navštívila aj Bratislavu.

Pri lete z Prahy do Bratislavy boli na palube slovenského vládneho špeciálu štyri osoby, z Bratislavy do Moskvy už letelo 12 ľudí. Nemecké médiá tvrdia, že medzi pasažiermi bol aj unesený Vietnamec.

Ďalším dôkazom možnej spolupráce Slovenska na únose vietnamského občana je fakt, že auto únosov parkovalo podľa GPS pri bratislavskom vládnom hoteli Bôrik, kde sa konalo slovensko-vietnamské rokovanie.

Kauza únosu vyvolala búrlivé reakcie doma i vo svete. Na oficiálnych stretnutiach po boku šéfa rezortu obrany v roku 2025 sa objavil Quang Le Hong, ktorý je kľúčovou osobou vo vyšetrovaní únosu vietnamského občana a bol v tejto súvislosti už aj obvinený. Quang Le Hong, na ktorého slovenská polícia v minulosti vydala zatykač a opakovane ho neúspešne hľadala, vystupoval v delegácii dokonca s menovkou „osobitný vyslanec slovenského premiéra“.

Jeho prítomnosť na oficiálnych rokovaniach po boku ministra Kaliňáka, ktorý bol v čase únosu ministrom vnútra a vládny špeciál požičal, je mimoriadne znepokojivá. Kaliňák doteraz trval na tom, že sa na únose vedome nepodieľal a Slovensko bolo len oklamané. Zistenie, že muž, ktorého polícia pre tento prípad dlhodobo hľadala a považovala za kľúčovú spojku medzi Vietnamom a Slovenskom, sa zúčastňuje oficiálnej delegácie, vrhá na celú kauzu nové svetlo.

X X X

Rozbité sklo a vzkaz pro Bartoše. Výlohu poslancovy kanceláře někdo rozbil sekerou

Neznámý pachatel poškodil sekyrou výlohu kutnohorské kanceláře opozičního pirátského poslance Ivana Bartoše. V kanceláři už nikdo nebyl. Na místě zůstal i vzkaz, uvedl Bartoš na síti X. Podle mluvčí Barbory Schneeweissové policie případ vyšetřuje.

„Neznámá osoba poškodila vstupní dveře a okna kanceláře na Kutnohorsku. Provádíme šetření a zajišťujeme potřebné důkazní prostředky ke ztotožnění osoby, která měla tento čin spáchat,“ uvedla mluvčí.

 „Politický nesouhlas, frustrace ani hněv nejsou v demokratické společnosti důvod pro útoky, výhrůžky ani ničení cizího majetku,“ uvedl Bartoš. Podle něj je důležité veřejně říct, že podobné útoky nemají ve společnosti místo.

„Politická debata má zůstávat v mezích zákona a slušnosti,“ zdůraznil Bartoš a připomněl, kam mohou nenávistné útoky na politiky zajít. Konkrétně zmínil vraždu britské poslankyně Jo Coxové a primátora polského Gdaňsku Pawla Adamowicze.

Pětačtyřicetiletý Bartoš je poslancem za Středočeský kraj, poslaneckou kancelář otevřel v Kutné Hoře loni 19. prosince. Ve sněmovních volbách loni v říjnu získal ve Středočeském kraji přes 16 900 přednostních hlasů.

Nejvíc preferenčních hlasů ve středních Čechách získal lídr Spolu Martin Kupka (ODS) s 34 141 hlasy, za ním volební jednička Motoristů sobě Filip Turek a předseda STAN Vít Rakušan.

X X X

Voborníková v Novém Městě dojela desátá, Plecháčová osmnáctá. Ostatní biatlonistky se v pořadí propadly

Biatlonistka Tereza Voborníková doběhla desátá ve zkráceném vytrvalostním závodu na Světovém poháru v Novém Městě na Moravě. Devatenáctiletá Ilona Plecháčová, která v českém týmu nahradila zdravotně indisponovanou Markétu Davidovou, skončila jako druhá nejlepší z Češek na 18. místě. Vyhrála Justine Braisazová-Bouchetová z Francie před krajankou Lou Jeanmonnotovou. Třetí skončila Němka Franziska Preussová.

Tereza Voborníková dojela v individuálním závodě v Novém Městě na Moravě na desátém místě.

Voborníková se v olympijské generálce na Vysočině dostala v závodu na 12,5 km do první desítky se dvěma chybami na střelnici a v průběžném pořadí SP se posunula na 25. místo.

Za vítězkou, která minula jen jednou, zaostala o 1:44,6 minuty. Plecháčová zvládla střelbu rovněž s jediným minutým terčem jako nejlepší z domácích biatlonistek a ztratila 2:29,7.

Další Češky chybovaly ve Vysočina areně na střelnici shodně šestkrát a do první padesátky se nevešly. Lucie Charvátová navzdory solidnímu běhu obsadila 52., Tereza Vinklárková 66. a Jessica Jislová 68. místo.

Braisazová-Bouchetová svůj výkon podpořila nejrychlejším běžeckým časem a krajanku porazila o 1,4 sekundy.

Jeanmonnotová, jež minula rovněž jediný terč, si díky druhému místu upevnila vedení v celkovém hodnocení SP. Preussová, jež netrefila dva terče, zaostala za vítězkou už o více než minutu.

X X X

Zemřel vzpěrač Zaremba. Vítěz olympiády v Moskvě potíže kvůli dopingu odmítal

 Ve věku 68 let v pátek zemřel vzpěrač Ota Zaremba, olympijský vítěz z Moskvy 1980. Po nečekaném olympijském triumfu ve váze do 100 kilogramů patřil v tehdejším Československu k nejpopulárnějším sportovcům. Později poznal i odvrácenou stranu úspěchu, kvůli zdravotním problémům a nedostatku finančních prostředků se octl na dně. A s podlomeným zdravím někdejší světový rekordman bojoval do konce života.

O úmrtí mistra světa a bývalého světového rekordmana informoval na sociálních sítích Český svaz vzpírání. „Patřil k absolutním legendám československého vzpírání a navždy zůstane součástí jeho historie,“ uvedl svaz.

Zlatá medaile z Moskvy mu vynesla na konci roku rovněž ocenění Sportovec roku. Soutěže pod pěti kruhy byly tehdy zároveň světovým šampionátem, Zaremba si tedy v Moskvě připsal i tituly mistra světa v dvojboji a trhu, v nadhozu přidal stříbro.

 Rodáka z Karviné přivedl ke vzpírání v 15 letech jeho bratr Miloš. Po vojenské službě v Rudé hvězdě Praha se vrátil do Baníku Havířov, kde se ho ujal trenér Emil Brzóska.

Výrazněji na sebe Zaremba poprvé upozornil na mistrovství světa 1979 v Soluni, kde v kategorii do 100 kilogramů získal stříbro v trhu a ve dvojboji obsadil čtvrté místo. Přesto s ním následující rok na hrách v Moskvě – které ovšem poznamenal bojkot západních států – nikdo příliš nepočítal.

 Favoritem celé soutěže byl domácí borec a původní sovětská dvojka Igor Nikitin, jenž v nové olympijské hmotnostní kategorii do 100 kilogramů nahradil Davida Rigerta.

Zaremba získal v trhu na Nikitina výkonem 180 kg dvouapůlkilogramový náskok a ve vítězném tažení pokračoval i ve své jinak slabší disciplíně – nadhozu. Postupně dostal nad hlavu 205, což byl v tu chvíli jeho osobní rekord, 210 i 215 kilo. A protože Nikitin na 220 kg selhal, senzace byla na světě.

V roce 1981 Zaremba čtyřikrát překonal světový rekord, ale na MS v Lille si vykloubil pravý loket a musel na operaci. Na pódia se vrátil až o tři roky později na ME ve Vitórii, kde skončil čtvrtý ve dvojboji a v trhu vybojoval bronz.

Kariéru ukončil kvůli zdravotním problémům v roce 1987 a přes pozdější přiznání k užívání steroidů ale odmítal, že by potížemi byl doping. „Když o něco šlo, trénoval jsem až do úmoru. Dal jsem do toho všechno. Je to obrovská dřina a nese to s sebou i následky,“ řekl.

 Po konci kariéry nastoupil vyučený důlní zámečník na šachtu, po odchodu z dolu zasklíval okna, pracoval v bezpečnostní agentuře a pustil se i do podnikání, avšak neuspěl.

Po vážné autonehodě v půli 90. let žil jako nezaměstnaný jen z částečného invalidního důchodu, takže musel prodat olympijské zlato. Po dopingovém přiznání se rozhádal s trenérem Brzóskou, během krátké doby přišel o oba rodiče a těžce nesl i to, že ho stát nechal v těžké chvíli na holičkách.

„Když člověka něco bolí a je ze života zklamaný, tak řekne i věci, které nechce. Přijdou novináři a chtějí toho využít. Byl jsem tehdy psychicky na dně, ocitnul jsem se v podstatě skoro na ulici,“ zdůvodňoval své bezprostřední komentáře.

V roce 2010 vstoupil do Dělnické strany sociální spravedlnosti, za níž neúspěšně kandidoval v senátních volbách. Nějaký čas také vedl v Horní Suché vzpěračskou školu. V roce 2010 vstoupil do Dělnické strany sociální spravedlnosti, za níž několikrát neúspěšně kandidoval ve volbách.

 Zaremba byl jedním ze tří českých vzpěračů, kteří vybojovali olympijské zlato – a navíc posledním.

 Prvním olympijských vítězem se v roce 1932 stal na hrách v Los Angeles Jaroslav Skobla, který opanoval kategorii nad 82,5 kilogramu zlatou medaili. V roce 1964 na něj navázal Hans Zdražila, který vybojoval zlato ve střední váze do 75 kilogramů v Tokiu. A pak už jen Zaremba.

Když se pak na sklonku milénia volil nejlepší český vzpěrač 20. století, bylo zřejmé, že se jím stane jeden ze tří olympijských vítězů. Nakonec volba padla na Zdražilu.