V rozhovoru pro Welt am Sonntag a uprostřed mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou premiér Viktor Orbán ostře přehodnotil postoj Evropy: „Je čas opustit iluze.“ Jeho poznámky představují významný odklon od mainstreamových narativů EU a navrhují radikálně odlišnou vizi pro zajištění trvalého míru v Evropě.

Podle premiéra Orbána spočívá jádro trvalé stability v obnovení statusu Ukrajiny jako nárazníkového státu mezi NATO a Ruskem. Připomněl geopolitickou strukturu po rozšíření NATO v roce 1999 – která zahrnovala Polsko, Českou republiku a Maďarsko – a argumentoval, že mír v Evropě byl kdysi základem neutrálního postoje Ukrajiny. Tato rovnováha se podle něj od té doby rozpadla jak kvůli snahám Západu o integraci Ukrajiny do NATO, tak kvůli agresivní vojenské reakci Ruska.

Podle jeho názoru musí realistický mírový plán odrážet současnou realitu bojiště a historický kontext. Navrhuje urovnání, v němž si Rusko ponechá území dohodnuté na budoucí mezinárodní mírové konferenci, zatímco nezávislý ukrajinský stát – s omezenými vojenskými schopnostmi a bez zapojení do nějakého  bloku – obsadí prostor západně od této linie. NATO a Rusko by společně zaručili neutralitu Ukrajiny prostřednictvím vzájemných dohod o velikosti a výzbroji jejích ozbrojených sil. „To je k jednání,“ řekl premiér Orbán a poukázal na mezinárodní právní rámce, které by takové uspořádání mohly podpořit.

Premiér Orbán se také zabýval širšími důsledky pro Evropu, zejména v souvislosti s 28bodovým mírovým návrhem, který předložili Američané. Zdůraznil tři tvrdé pravdy: zaprvé, že čas není na straně Ukrajiny; zadruhé, že Rusko bude postupně znovu integrováno do globální ekonomiky; a zatřetí, že náklady na válku nesou a budou i nadále plně nést evropští občané. „Musíme našim lidem říct pravdu: každé euro utracené za Ukrajinu jde z evropských kapes,“ prohlásil.

Vzhledem k těmto skutečnostem naléhal na okamžitá jednání mezi EU a Ruskem na vysoké úrovni s cílem stabilizovat region a následně znovu zapojit ruské zdroje do evropské ekonomiky. Z dlouhodobého hlediska si představuje evropskou obrannou kapacitu dostatečně robustní, aby odradila jakoukoli budoucí hrozbu – ale s dohodami o kontrole zbrojení, které by zabránily nadměrné militarizaci.

Poselství premiéra Orbána je jasné: Evropa se musí překonat politické fikce a zaměřit se na geopolitické reality, ať už jsou jakkoli nepříjemné. Tvrdí, že jen tak lze dosáhnout skutečného míru.

(AboutHungary.hu), server vasevec.cz

X XX

NA  FLORIDĚ  O  UKRAJINĚ

STÁLE  SE  JEDNÁ,  NA  UKRAJINĚ  POKRAČUI  BOJE,  RANĚNÍ, MRTVÍ

NEJRYCHLEJŠÍ ŘEŠENÍ  KAPITULACE  UKRAJINY,

JAKO  GEN.  NĚMECKA  VE  VÁLCE  HITLERA

NEJMILEJŠÍ  DAR  K  VÁNOCŮM  UKRAJINY,  RUSKA,  SVĚTA

 Produktivní, ale ještě je potřeba další práce, uvedl Rubio po jednání s Ukrajinci

Ukrajinská a americká delegace jednaly na Floridě o návrhu podmínek pro ukončení války na Ukrajině. Šéf americké diplomacie Marco Rubio označil rozhovory za velmi produktivní. Nicméně upozornil, že je ještě zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo mírové dohody. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov pokládá rozhovory za produktivní a úspěšné. Trvaly zhruba čtyři hodiny.

 „Je zde zde mnoho proměnných a samozřejmě je zde zapojena i další strana, která bude muset být součástí rovnice,“ řekl novinářům Rubio a připomněl, že americký vyjednávač Steve Witkoff se chystá do Moskvy za ruskými představiteli.

Jednání vůbec nebyla snadná, řekl zdroj blízký ukrajinské delegaci. „Proces hledání formulací a řešení není snadný,“ uvedl zdroj, nicméně dodal, že diskuse byla konstruktivní.

„Každý chce konkrétní výsledek, aby měl základ pro další jednání mezi USA a Ruskem,“ řekl. Další vysoce postavený zdroj dodal, že Američané chtěli dohodnout „konečné body mírového plánu, aby mohli jet do Moskvy“. 

Zvláštní vyslanec Witkoff rozhovory krátce zhodnotil již po dvou hodinách jejich trvání, když vyšel ze zasedací místnosti. Novinářům podle ukrajinského listu The Kyiv Independent sdělil, že jednání zatím hodnotí jako „pozitivní“, aniž by poskytl další podrobnosti.

Chceme skutečný mír, zaznělo od Ukrajinců

Rubio ve floridském městě Hallandale Beach, kde se rozhovory konaly, před zahájením schůzky avizoval, že nejde jen o mírové dohody. „Jde o vytvoření cesty vpřed, která zanechá Ukrajinu suverénní, nezávislou a prosperující, a proto očekáváme, že dnes dosáhneme ještě většího pokroku,“ řekl. Ministra doprovázela vedle Witkoffa ještě zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner.

 „Máme jasné pokyny a priority: ochránit ukrajinské zájmy, zajistit věcný dialog a dále postoupit na základě pokroku dosaženého v Ženevě. Pracujeme na zajištění skutečného míru pro Ukrajinu a spolehlivých, dlouhodobých bezpečnostních záruk,“ napsal před začátkem jednání na sociální síti tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov, který vedl ukrajinskou delegaci.

Na začátku schůzky Umerov poděkoval Spojeným státům a jejich představitelům za jejich podporu. „USA nás slyší, USA nás podporují, USA kráčejí po našem boku,“ řekl anglicky.

Na začátku jednání o podmínkách ukončení války na Ukrajině tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov poděkoval Spojeným státům a jejich představitelům za jejich podporu. „USA nás slyší, USA nás podporují, USA kráčejí po našem boku,“ řekl Umerov anglicky.

 Po téměř dvouhodinových jednáních americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff podle ukrajinského listu The Kyiv Independet vyšel ze zasedací místnosti a novinářům sdělil, že jednání o podmínkách ukončení války na Ukrajině hodnotí jako „pozitivní“, aniž by poskytl další podrobnosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle svých slov očekával, že v neděli budou „dokončeny“ výsledky dosažené při předchozích jednáních v Ženevě.

Korupční skandál na Ukrajině

Rozhovory přicházejí v citlivém okamžiku pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Zatímco ruské síly setrvale postupují, ukrajinské vedení se současně potýká na domácí scéně s korupčním skandálem v energetice. A v rozhovorech s Američany se snaží pozměnit body návrhu, které vyznívají příznivě pro Rusko.

 Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli před časem připravily osmadvacetibodový plán k ukončení bojů, který počítá s významnými ústupky ze strany Kyjeva.

Minulou neděli o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí. Po těchto jednáních podle Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.

Zelenskyj mezitím v Kyjevě odvolal z funkce šéfa své kanceláře Andrije Jermaka, který vedl ukrajinský vyjednávací tým při rozhovorech v Ženevě.

 Učinil tak poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny spolu se speciální protikorupční prokuraturou podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.

Jednání se konala nedaleko Miami v soukromém golfovém klubu Shell Bay, který postavila společnost Trumpova vyslance Witkoffa, poznamenal server BBC News.

X X X

 Kyjevská oblast opět pod palbou. Ruský dronový útok v noci zabil jednoho člověka

Nejméně jeden člověk zahynul a 11 utrpělo zranění při nočním ruském dronovém útoku v Kyjevské oblasti. Uvedl to v neděli šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Úder přišel den poté, co rozsáhlý atak ruských střel a dronů na Kyjev zabil v metropoli dva lidi a tři desítky zranil.

Ruské drony udeřily v noci na neděli na město Vyšhorod, které leží v severním sousedství Kyjeva. Mezi zraněnými je i jedno dítě, šest lidí bylo kvůli zraněním převezeno do nemocnice, napsal Kalašnyk.

„Počet zraněných se může zvýšit. Na místě pracují lékaři a psychologové,“ uvedl.

 Současný útok přišel v době, kdy do Spojených států v sobotu odcestovala ukrajinská delegace, s kterou bude podle zdroje agentury Reuters na Floridě jednat americký ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.

Americké mírové snahy zatím k průlomu nevedly, Trumpovi se nedaří přesvědčit ruského vůdce Vladimira Putina k potřebným ústupkům, ačkoli v posledních dnech hovořil o tom, že nastal velký pokrok a zbývá dojednat poslední sporné body.

USA po konzultacích s ruskými činiteli před časem připravily osmadvacetibodový plán k ukončení bojů, který počítá s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulou neděli o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí. Po těchto jednáních podle Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.

X XX

Může Zelenskyj přenechat Donbas Rusku? Putin vítězství potřebuje, soudí Galeotti

Ukrajinci si zřejmě myslí, že se jim podařilo přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k přijetí mírového plánu, který více uspokojuje jejich potřeby, ale přesvědčit ruského lídra Vladimira Putina bude velmi namáhavý úkol. Nejdůležitější bude budoucnost části Donbasu, která je stále v rukou Ukrajinců.

Kyjev dělá, co může, aby se její kapitulace nestala cenou za mír, ale Moskva zřejmě od tohoto požadavku neustoupí, soudí britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro internetový server britského deníku The i Paper.

 X XX

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Tato průmyslová oblast je už dlouho zdrojem rusko-ukrajinského napětí. Zhruba tři čtvrtiny jejích obyvatel mluví rusky, i když to ještě neznamená, že by chtěli vyměnit Kyjev za Moskvu. Někteří to však udělali po revoluci v roce 2014, která svrhla vládu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a vynesla k moci prozápadní kabinet.

Proruští Ukrajinci pak s pomocí ruských nacionalistických spojenců zahájili místní vzpoury, které Moskva podporovala. Byl z toho osmiletý konflikt a v roce 2022 následovala ruská invaze.

Demilitarizovaný Donbas?

Doly a ocelárny v Donbasu sice mají určitou hodnotu, ale jeho skutečný význam je politický a strategický.

 Rusko obsadilo čtyři pětiny této oblasti, ale Kyjev dál ovládá její severozápadní cíp. Toto území leží v pásu lesů širokém padesát kilometrů s městy Kramatorsk, Slovjansk, Družkivka a Kosťantynivka, který je obehnán hustou sítí zákopů, bunkrů, minových polí a ostnatého drátu.

Rusové se přibližují ke Kosťantynivce, ale podle jednoho zdroje britského ministerstva obrany jim bude toto ukrajinské území odolávat ”ještě pár let, pokud nedojde k nečekanému kolapsu ukrajinských sil”.

Putin na Kyjev naléhá, aby se oblasti vzdal bez boje. Zpočátku žádal kapitulaci, ale nedávný americký mírový plán tuto otázku zkomplikoval návrhem, aby Rusové oblast získali, ale jen demilitarizovanou bez přítomnosti ruských vojáků.

Teoreticky by to Kyjevu mohlo zaručit, že by ruské síly po jejím dobytí nemohly snadno postupovat dál až do sousední Charkovské oblasti. Bylo by to však obtížně ověřitelné a navíc má takový plán mezery, kterých by Moskva mohla využít.

Mezery plánu

Města potřebují policii a součástí ruského aparátu je i národní garda Rosgvardija. Stejně jako pořádková policie má militarizované jednotky s obrněnými vozy a děly. Pustit je na toto sporné území by bylo totéž, jako pozvat tam ruskou armádu.

 Pro Ukrajinu navíc nejde jen o strategickou kalkulaci. O toto území bojuje už řadu let. Ve Slovjansku v podstatě vypukla nevyhlášená válka o východní Ukrajinu, když tam v dubnu 2014 přivedl své ozbrojence ruský nacionalista Igor „Strelkov” Girkin. 

Mohl by se Volodymyr Zelenskyj vzdát území zbroceného krví ukrajinských obránců? Jeden zasvěcený zdroj soudí, že kdyby prezident dal rozkaz ke stažení, „nepřežil by to” – a nemyslel to jen politicky.

Evropská verze Trumpova plánu vyškrtla zmínky o odstoupení této oblasti a místo toho navrhla nejednoznačný závazek k jednání o výměně území po nastolení příměří. Takové rozhovory se však mohou vléct donekonečna, a tak není divu, že jeden rusista poznamenal: „Kreml to považuje za odmítnutí, a to Putin jen tak nenechá.”

Putin vítězství potřebuje

Šéf Kremlu je odhodlán získat Donbas celý a udělal z toho požadavek, o kterém nehodlá diskutovat. Je jasné, proč chce, aby se Ukrajina tohoto území vzdala, a zároveň chce ponížit Zelenského a jeho západní spojence. Ale proč se kvůli Donbasu nechal vmanévrovat do kouta?

 Už v roce 2022 celou oblast oficiálně anektoval, včetně částí, které Rusko neovládá. Také si však tehdy nárokoval Záporoží a Cherson, ale teď je, jak se zdá, ochoten ponechat část Záporoží a většinu Chersonu Kyjevu.

Někteří Ukrajinci soudí, že Putin na svém požadavku trvá, protože ví, že Zelenskyj tento ústupek udělat nemůže. Je to cynická taktika s cílem ukázat Trumpovi, že hlavní překážkou míru jsou Ukrajinci. Možná je na tom něco pravdy, ale hlavním důvodem je zřejmě Putinova zoufalá potřeba získat něco, co by mohl označit za vítězství.

Společně se zajištěním, že Ukrajina nevstoupí do NATO, a „ochranou” rusky mluvících Ukrajinců je to jeden z Putinových hlavních cílů už od začátku války. V situaci, kdy má Rusko až milion tři sta tisíc padlých a raněných a jeho ekonomika se kvůli válce propadá do recese, Putin zřejmě přesvědčil sám sebe, že toto poslední vítězství potřebuje, aby přesvědčil i Rusy, že válka stála za to, soudí Mark Galeotti v článku pro The i Paper.

X X X

 MOTORISTÉ  VOJÁKOVI  PAVLOVI  V  PRAZE  NA  HRADĚ

 Pavlovi jsme „hříchy mládí“ odpustili. Proč on to samé neodpustí Turkovi?

Začal Advent. Mrzne až praští, Ukrajině je vnucován dosti drsný mír a Česko ani dva měsíce po volbách nemá ani novou vládu, ani nový rozpočet, dokonce ani nového premiéra. Haj hou.

Chlívek to tedy zkusí vyprávět obráceně: chvála zimě! Po dlouhých letech, kdy svatý Martin své bělouše někde pozapomněl, bylo letos na horách bílo už na Dušičky. A na samém sklonku listopadu se dá běhat na lyžích na mnoha tratích na Šumavě, střediska pro sjezdové lyžování otevřely Krkonoše, Jeseníky, Krušné hory, kousky Šumavy, a dokonce i středočeský Monínec. Kdo by v časech globální klimatické změny vůbec doufal v takovouhle nádheru?

Začal Advent. Nepadají na nás bomby, skutečnou nouzí trpí málokdo, a ačkoli mnozí rozumbradové naříkají nad čekacími lhůtami u lékařů, Chlívek by ty jamrující skuhraly nejraději poslal na půlroku do Irska, Velké Británie či třeba do bohatého Norska (o Spojených státech amerických ani nemluvě).

Máme se překvapivě dobře, a i když u nás žije v poměru na jednoho domorodce nejvíce uprchlíků z Ukrajiny v celé Evropě, nevyhnutelných konfliktů a třecích ploch je překvapivě pomálu.

 Ale ať se Chlívek snaží, jak se snaží, dobrých zpráv jinak moc není. Prezident odmítá jmenovat vítěze voleb premiérem, neb předpokládá, že dotyčný bude podvádět a nedodrží zákon; dvě věty Pavla Rychetského z pár let starého a 106 stránek dlouhého nálezu Ústavního soudu vydává málem za slovo Boží a používá jako klacek na Babiše.

K tomu vítěz voleb mlží a kličkuje, jak vyřeší svůj potenciální střet zájmů, a do toho všeho sledujeme vpravdě absurdní drama se státním rozpočtem. Do této poměrně prekérní situace, kdy nastupující vláda dědí rozpočet té předcházející a v podstatě nemá kdy a jak jej předělat, nás dovedly pád vlády Petra Nečase v roce 2013 a následné předčasné volby v říjnu – tedy ve chvíli, kdy je rozpočet na další rok v podstatě hotov.

Situace byla velmi obtížná i v letech 2013, 2017 a 2021, kdy stále panovaly zbytky dobrých mravů a odcházející politici se nechovali jako banda uražených puberťáků.

Chlívek Chlívek je autorský podčárník, vycházející v Lidových novinách od roku 2010, který najdete každý týden i na těchto stránkách. Jeho autor Petr Kamberský v hybridním mixu er-formy a ich-formy popisuje své myšlenky slovy, které se nehodí pro korektní redakční komentář.

Aby zábavy nebylo málo, hlava státu zcela bezprecedentně požádala předpokládanou vládní většinu, aby změnila „vládní programové prohlášení“ podle jejích požadavků, což je vpravdě nesmysl, jaký nenapadl ani Václava Havla, ani Václava Klause. Dokonce ani Miloše Zemana, jenž testoval meze ústavnosti vlastně permanentně celých deset let svého prezidentství.

Občas se dokonce můžeme dočíst, že prezident odmítl klíčovou figuru Motoristů Filipa Turka. Tady si dovoluje Chlívek oponovat: Momentálně vlastně jen sledujeme vyjednávání a jakýsi „souboj přání“. Politický střet začne až ve chvíli, pokud bude Babiš jmenován premiérem a pokud Turka skutečně navrhne.

 Chlívek také není nijak nadšen z osoby pana Turka kdekoli ve vládě, ale to jaksi na věci nic nemění. Prezident uváděl jakési „právní důvody“, ale – podobně jako pan Babiš – zatím jen mlží a své důvody nikomu nesdělil.

Pavel žádného Turka nevetoval. Ani vetovat nemohl

Psal-li Chlívek, že požadavek hlavy státu na změnu programového prohlášení je pokusem o změnu ústavního pořádku, pak jeho dosavadní blokádu Turka takto označit nelze.

Prezident by překročil hranice Ústavy pouze tehdy, kdyby byl Andrej Babiš premiérem, navrhl by Turka na ministerstvo a Petr Pavel by jej přesto odmítl jmenovat. To by bylo fakticky bezprecedentní a nejspíše skončilo kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu (bezprecedentní proto, že minulá Babišova vláda byla menšinová a prezident Zeman byl její skrytou součástí; dnes však stojí prezident Pavel proti jasné většině 108 sněmovních hlasů).

Dokud však Babiš není jmenován předsedou vlády a pana Turka na žádný ministerský post formálně nenavrhl, sledujeme jen takové předběžné zákulisní dohady, byť na jevišti a v přímém přenosu.

Zatím panovala shoda ústavních právníků i politiků, že prezident může vyjadřovat svá přání i představy, ale jméno oficiálně navržené předsedou vlády musí akceptovat – protože vláda vzešla z parlamentních voleb a parlamentu se zodpovídá. Ačkoli je český prezident od roku 2013 volen přímo, pravomoci má stejné jako před třiceti lety a o vládě ani jejím programu nerozhoduje.

A jako bonus dodejme: Ano, Filip Turek psal v mládí na sociální média podle všeho zcela nepřijatelné věci – ale zrovna právě pan prezident by mohl mít pochopení. Nejhorší příspěvky pana Turka jsou z doby, kdy mu bylo 25 let – a všichni víme, co dělal a kým byl Petr Pavel ještě ve svých 28 letech…

Označuje-li hlava státu svá tehdejší slova i činy za „mladickou nerozvážnost“, mohla by se stejně velkoryse dívat i na zcela nepřijatelné výroky pana Turka, ne?

Symptomatické je, že k poslednímu říjnovému dni Hrad opustil z pozice poradce prezidenta asi nejrespektovanější ústavní právník v zemi, profesor Jan Kysela. O svých důvodech mluví opatrně, ale v České televizi pronesl památnou větu : „Nechce-li být člověk úplně směšný, nemůže v roce 2025 říkat opak toho, co říkal v roce 2021.“

Začal Advent. A Chlívek si zcela neadventně užívá, kolik politiků, aktivistů i kolegů novinářů je, slovy pana profesora Kysely, úplně směšných.

 X XX

 Peníze chybí. ŘSD nechce podepsat smlouvy na dálnice do Trutnova a Jičína

Kvůli nejistotě ohledně rozpočtu na příští rok zatím odmítlo Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) podepsat smlouvy o stavbě dálnic D11 z Jaroměře do Trutnova a D35 z Úlibic do Hořic na Jičínsku. Na obě stavby měli dělníci nastoupit v nejbližších dnech.

 Silničáři nechtějí zakázky potvrdit, dokud nebudou mít jisté finance na příští rok.

„Čekáme na další vývoj státního rozpočtu a především na vývoj rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který je skutečně nejistý. Je všeobecně známo, že v něm chybí asi 37,5 miliardy korun,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl ve vysílání Frekvence 1.

Přiznal, že kvůli neschváleným financím státní podnik zastavil několik významných staveb. Mezi nimi právě dva dálniční úseky v Královéhradeckém kraji.

 „Stopli jsme docela významné stavby, nepodepsaly se zatím smlouvy na dálnici D11 mezi Jaroměří a Trutnovem, nepodepsala se smlouva na D35 Úlibice – Hořice. Zatím nemůžeme ani zahájit stavbu I/16 Martinovice – Mladá Boleslav,“ doplnil.

O problémech s financováním nových staveb hovořil Mátl také ve svém čtvrtečním podcastu. V něm uvedl, že ŘSD je připravena zakázky zahájit, jakmile bude mít podložené financování. Zatím je podle něj jistá jen minimální výše rozpočtu, která pokryje pouze již rozestavěné stavby.

„Všichni si uvědomují závažnost situace. Jakmile budeme mít jistotu, že ty stavby můžeme zahájit, tak to okamžitě sdělím a do staveb se pustíme,“ ujistil Radek Mátl.

Stavbu obou úseků dálnic D11 a D35 plánovali silničáři zahájit letos v prosinci.

Zakázku na D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi na Jičínsku má stavět za 4,33 miliardy korun bez DPH sdružení firem STRABAG SIS a FIRESTA-Fišer. Úsek měří 16,3 kilometru a půjde o předposlední část liberecké dálnice na území Královéhradeckého kraje.

Příští rok se má začít pracovat ještě na navazujícím obchvatu Úlibic, kde bude dálnice končit. Od obce má v budoucnu pokračovat už jen přeložka silnice I/35 do Turnova. Podle infoletáku ŘSD už vítězné sdružení smlouvu na dálnici z Úlibic do Hořic podepsalo a nyní čeká, kdy svůj podpis připojí také Mátl. Stavba má být hotová v roce 2028, navazující obchvat o rok později.

Neoficiálně se však hovoří o tom, že by se obě části mohly dát do provozu současně. D35 nyní končí před Hradcem Králové. V úterý 16. prosince spustí silničáři provoz na jejím úseku z Hořic do Sadové, příští rok se má otevřít navazující úsek do Plotišť nad Labem u Hradce Králové, kde se D35 napojí na D11. Řidiči tak budou moci v závěru příštího roku jet po souvislé dálnici D35 z Hořic až za Vysoké Mýto.

Úsek D11 z Jaroměře do Trutnova je poslední částí dálnice na Polsko, která se ještě nestaví. Zakázku za 9,1 miliardy korun bez DPH získalo sdružení Eurovia CZ, MI Roads, Metrostav TBR a M-Silnice. Stavba měří 19,6 kilometru a hotová má být v roce 2028.

Ve stejném roce má být v provozu i navazující úsek z Trutnova na hranice s Polskem, jehož stavba začala loni. Jeho první tříkilometrová část u hranic se má podle aktuálního infoletáku ŘSD otevřít ve 3. čtvrtletí příštího roku.

Polská dálnice S3 už je hotová a díky první části D11 se tak doprava z Polska vyhne obcím na obou stranách hranice.

Odkládá se i Rychnov

Podobně jako zahájení stavby dálnic se v čase posouvá i výstavba obchvatu Rychnova nad Kněžnou, která je součástí balíku opatření na zmírnění dopadů rozvoje průmyslové zóny Solnice-Kvasiny.

Původně se počítalo s jeho stavbou od roku 2021, později padaly termíny 2023, 2025 nebo 2026.

Když loni na jaře stát chtěl stavbu posunout až na rok 2027, zvedl se odpor na rychnovské radnici i v Královéhradeckém kraji. ŘSD tehdy slíbilo, že bude dál připravovat výstavbu podle původních harmonogramů.

„Optimisticky očekávám, že na konci roku 2025 vysoutěžíme dodavatele a stavět začneme buď koncem roku, nebo v roce 2026,“ věřil ještě loni na jaře krajský ředitel ŘSD Marek Novotný.

Jenže předpoklady nevyšly. Silničáři ještě nezažádali ani o stavební povolení a zasekli se také na výkupech pozemků. Ke konci října měli vykoupeno jen 40 procent pozemků v trvalém záboru stavby. Aktuálně počítají s tím, že stavební povolení získají až v roce 2027 a v témže roce začnou i stavět.

„Z ministerstva dopravy máme potvrzeno, že stavba by měla být zahájena na jaře roku 2027,“ informovala v říjnovém vydání městského zpravodaje místostarostka Rychnova Dana Spejchalová (Nezávislí za Rychnov).

 Nejistota ohledně rozpočtu je nyní cítit i na železnici. Na potvrzení financí dlouho čekala také Správa železnic, která se zdráhala podepsat téměř desetimiliardovou zakázku na přestavbu hlavního nádraží v Hradci Králové.

Smlouvu uzavřela na konci října a nyní už probíhají přípravné práce pro přestavbu trakčního vedení. Kvůli tomu začaly první výluky související s pětiletou přestavbou železničního uzlu. Střídavě se nejezdí na všech tratích směřujících z Hradce. Výluky potrvají do 10. prosince.

 X X X

 170 odborníků a tři ocenění. Advokáti z PORTOS slaví další úspěch

Tři ocenění během jednoho večera si z pražského Obecního domu odnesla advokátní kancelář PORTOS. V jubilejním 18. ročníku soutěže Právnická firma roku obhájila vítězství v kategoriích Právo obchodních společností a Pro Bono / CSR a vůbec poprvé uspěla také v oblasti Řešení sporů a arbitráže.

„Obhajoba titulu Právnická firma roku 2025 v kategorii Právo obchodních společností je pro nás zásadním ukazatelem, že naši práci děláme dobře. Tato oblast práva dlouhodobě tvoří ústřední prvek naší agendy už od vzniku kanceláře před více než třiceti lety,“ uvedla partnerka kanceláře Markéta Flanderková.

 Hospodářský růst kanceláře potvrzují i ekonomická data. Tržby PORTOS v roce 2024 opět přesáhly hranici půl miliardy korun. Tým dnes tvoří přibližně 150 právníků a advokátů a další desítky odborníků v souvisejících oborech. Po expanzi na Slovensko a na evropský trh otevřela kancelář letos na podzim také své stálé zastoupení v Dubaji.

Spory a arbitráže poprvé jako vítězná kategorie

V kategorii Řešení sporů a arbitráže byla kancelář vybrána jako lídr letošního ročníku. „Cenu vnímám jako symbolický milník potvrzující naši expertízu v další z řady právních oblastí. Podobně jako vloni se správou majetku získáváme ocenění Právnická firma roku v této kategorii poprvé,“ doplnil partner kanceláře Jan Fical.

Sporná agenda je s historií kanceláře dlouhodobě spojena také prostřednictvím spoluzakladatele prof. Zdeňka Češky, který se této oblasti věnoval jak na akademické půdě, tak v advokátní praxi.

Zástupci advokátní kanceláře PORTOS s oceněními Právnická firma roku 2025 za obchodní právo, řešení sporů a arbitráže a Pro Bono / CSR. Foto: PORTOS

Pro Bono a společenská odpovědnost

PORTOS zároveň podvanácté v řadě obhájil titul v kategorii Pro Bono / CSR. Kancelář stála u zrodu Bohemian Heritage Fund, který od roku 2009 systematicky podporuje projekty v oblasti vážné hudby a výtvarného umění. Na tuto činnost navázala také projektem Portos Art Society, který propojuje právo, byznys a kulturu.

Kromě tří vítězství se PORTOS dostal také do výběru velmi doporučovaných a doporučovaných kanceláří celkem ve čtrnácti klíčových kategoriích.

 PORTOS patří dlouhodobě k největším a nejstarším advokátním kancelářím v České republice. Komplexní právní poradenství poskytuje tým více než 170 odborníků. Za více než třicet let působení na českém právním trhu si kancelář vybudovala pověst profesionální a spolehlivé značky, která patří k významným hráčům na poli práva, byznysu a společnosti.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Žádosti o popovodňovou dotaci se množí. K Živlu 3 se jen v Moravskoslezském kraji přihlásily 3 tisíce lidí

Téměř 3 tisíce lidí si v Moravskoslezském kraji podalo žádost o dotaci na obnovu po povodni Živel 3. A podle Ministerstva pro místní rozvoj zájem stále stoupá, blíží se totiž uzávěrka. Úřad v pátek zároveň program zvýšil o další miliardu korun, na celkově 4,5 miliardy. Lidé mohou o peníze žádat do konce roku. Jedni z žadatelů jsou i manželé ze Zátoru, kteří s žádosti váhali několik měsíců.

 „Do půli oken bylo všude bahno, a to jsou dřevěná, 30 let stará, takže ta okna bychom vyměnili, protože nám je pojišťovna nezaplatila. Vevnitř ještě dveře a ještě některé pokoje vymalovat,“ líčí Lenka Skřivánková.

 „Někteří nemají bankovní identitu nebo identitu občana. To jsou dva způsoby, kterými se přihlásíte do portálu žádosti.“

Žádost vypracoval její manžel, Petr. „Když jsme měli od pojišťovny všechno vyplacené a tak dále, jsme si říkali, že přece nebudeme chtít dál nějaké peníze, když už jsme nějaké dostali a nejsme v takové životní kritické situaci,“ vysvětluje Petr.

Manželé původně o peníze žádat neplánovali i přes to, že měli v domě metr a půl vody. Chtěli je přenechat potřebnějším. A takových případů je podle Veroniky Zdvýhalové z místní akční skupiny Rozvoj Krnovska víc.

 „Jeden z největších problémů, co jsme tady v poslední doby v rámci Krnovska řešili, je, že jsou tu starší majitelé nemovitostí, kteří třeba nemají bankovní identitu nebo identitu občana. To jsou dva způsoby, kterými se přihlásíte do portálu, abyste mohli podat žádost,“ objasňuje Zdvýhalová.

Ona a její kolegyně pomáhali s žádostí lidem, kteří nebyli schopni si ji podat sami. „Tu žádost musí jako jediní majitelé nemovitosti podat oni. Tím, že jsou opravdu starší ročníky, nechtějí si to zřizovat a nemohou dát ani plnou moc svému synovi, který není majitelem té nemovitosti.

Nejstarší žadatelce je 106 let. Lidé mají čas na podání žádostí do konce roku. To, že se blíží uzávěrka je znát i na ministerstvu pro místní rozvoj.

„Počet žadatelů v posledních týdnech narostl skutečně výrazně. V řeči čísel činila ještě na začátku listopadu požadovaná suma asi 2,8 miliardy, zatímco nyní je to už bezmála 3,6 miliardy,“ říká mluvčí úřadu Roman Chrenčík.

V Zátoru si o pomoc řeklo zatím něco přes 100 lidí. V celém Moravskoslezském kraji jich jsou téměř 3 tisíce.

X X X

Pardubice šokovaly Letnou. Sparta poprvé po 17 letech dostala doma v lize čtyři góly

Fotbalisté pražské Sparty v 17. ligovém kole doma velmi nečekaně prohráli s Pardubicemi 2:4. V prvním poločase se za hosty trefili Vojtěch Patrák a Daniel Smékal a po změně stran Samuel Šimek. V závěru zdramatizovali duel Jan Kuchta a z penalty Lukáš Haraslín, střídající Victor Samuel ale v osmé minutě nastavení stvrdil senzační triumf Východočechů.

 Letenští nevyhráli třetí z posledních čtyř ligových zápasů a z druhého místa tabulky ztrácejí na městského rivala a obhájce titulu Slavii už pět bodů. Ve 12. vzájemném utkání nejvyšší soutěže podlehli Pardubicím poprvé.

Východočeši zvítězili po čtyřech kolech a venku v lize dokonce premiérově od loňského srpna po 23 zápasech. Před dnešním utkáním byli na stadionech soupeřů nejhorším mužstvem v sezoně nejvyšší soutěže. Díky nečekanému triumfu se posunuli na 12. místo.

Sparta si dnešním zápasem připomněla 132 let od založení. Na rozdíl od minulých let ale tentokrát nenastoupila v retro dresech, nýbrž ve třetí sadě. Dánský trenér Pražanů Priske udělal po čtvrtečním vítězství 1:0 na hřišti Legie Varšava v Konferenční lize čtyři změny v základní sestavě. Po více než měsíci nastoupil uzdravený stoper Sörensen. V brance Pardubic si premiéru v české lize odbyl Gruzínec Charatišvili.

Už po minutě hostující Tanko prověřil ranou po zemi gólmana Vindahla. Daleko nebezpečnější byla akce hostů z šesté minuty, dánský brankář domácích vyrazil přízemní pokus Smékala a Patrák z dorážky napálil boční síť.

Východočeši k šoku domácích otevřeli skóre ve 22. minutě po povedené akci. Konečný po autovém vhazování Sparty rychle přenesl hru na druhou stranu na Tanka a ten obloučkem za obranou Pražanů našel Patráka, který překonal Vindahla.

Pardubický kapitán z respektu k bývalému týmu gól neslavil a gestem se za něj omluvil. Radoval se už z osmé trefy v ligové sezoně, čímž posunul vlastní střelecké maximum v ročníku. Na nejlepšího kanonýra soutěže Vašulína z Olomouce ztrácí jen gól.

Sparta mohla srovnat z rychlého přečíslení, Preciadovi ale přihrávka na Kuchtu nevyšla. Velký favorit se i nadále trápil a z tribun zaplněné Letné se začal ozývat pískot. Přesně v tu chvíli, ve 34. minutě, Pardubice udeřily podruhé.