Spolu s Orbánem cestují do Tbilisi  ministři zahraničních věcí a obchodu, hospodářství a financí. Po sobotních parlamentních volbách   byl V. Orbán první, kdo ihned po uzavření volebních místností pogratuloval vládnoucí straně Gruzínský sen k jednoznačnému vítězství. V průběhu návštěvy proběhne jednání Orbána s gruzínským premiérem  Irakli Kobachid zem  a součástí je   také jednání mezi delegacemi v rozšířeném formátu, server vasevec.cz

  Gruzínská opozice odmítla mandáty. Jsme obětí ruské operace, míní prezidentka

Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která v sobotních parlamentních volbách získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Podle ústřední volební komise hlasování vyhrál Gruzínský sen a opozice výsledky odmítá uznat. Prezidentka Salome Zurabišviliová také obvinila úřady, že ve volbách vzaly občanům právo si vybrat. Země se podle ní stala obětí ruské speciální operace.

 „Nehodláme krádeži na gruzínském lidu propůjčit legitimitu, vzdáváme se našich parlamentních mandátů,“ řekla Nana Malašchiová z Koalice za změnu. Toto uskupení podle neúplných výsledků získalo 11 procent hlasů, což je z opozičních stran nejvíce.

 Strana Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho, která je u moci 12 let a kterou opozice obviňuje ze zavádění autoritářské politiky ve stylu Ruska, podle volební komise podpořilo asi 54 procent hlasujících.

Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace, prohlásila v neděli podle tiskových agentur gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která podporuje směřování své země k Evropské unii. Obvinila také úřady z toho, že ve volbách sebraly občanům právo si vybrat.

Agentura AP informuje, že prezidentka po boku představitelů opozice vyzvala obyvatele této jihokavkazské země, aby v neděli večer přišli na hlavní třídu v metropoli Tbilisi protestovat proti výsledkům, které označila za „naprosté zfalšování, naprostou krádež vašich hlasů“.

Pozorovatelé voleb z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetného hlasování.

 Mezinárodní pozorovatelé upozornili na to, že volby poznamenala atmosféra nenávisti a zastrašování a že se objevily případy kupování hlasů a vícečetného hlasování.

Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, který je ve vězení a jehož Sjednocené národní hnutí je součástí opozice, prostřednictvím Facebooku vyzval k „masovým demonstracím“. „Musíme světu ukázat, že bojujeme za svobodu a že jsme lidé, kteří nebudou tolerovat nespravedlnost,“ napsal. K protestům vyzývá také předsedkyně této strany Tinatin Bokučavová.

 Po sečtení hlasů z téměř všech volebních okrsků volební komise uvedla, že Gruzínský sen získal 54,8 procenta.

„Česko znepokojují zprávy o průběhu parlamentních voleb v Gruzii. Pozorně sledujeme vývoj v zemi a vyzýváme všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly ctít demokratické hodnoty a zvrátit kroky, které ohrožují evropské směřování Gruzie,“ uvedlo v prohlášení také české ministerstvo zahraničí.

X X X

PELLEGRINI,  SCHOLZ:  UKRAJINA  DO  NATO  NEMŮŽE

 Článek Evropští konzervatisté ze dne 25. října přinesl reportáž doplněnou fotografií o přivítání slovenského prezidenta Petra Pellegriniho na nádvoří německého kancléřství. Úsměvy, přátelské stisky rukou a souznění v základním.

A nadpis zní: Olaf Scholz řekl: „Země ve válce se v žádném případě nemůže stát členem NATO. Každý to ví.“

A komentář rozvádí : „Šance Ukrajiny na vstup do NATO v dohledné době utrpěly velkou ránu poté, co se německý kancléř Olaf Scholz a slovenský prezident Peter Pellegrini ve čtvrtek dohodli, že okamžitý vstup Ukrajiny do NATO se nemůže uskutečnit. Po setkání   Pellegrini řekl: „Kancléř a já jsme se shodli na tom, že otázka přistoupení Ukrajiny dnes není na stole, ani na něm nemůže být, ani není realistická.“

Stejné pocity zesílil i Scholz, který v rozhovoru řekl, že konflikt nesmí eskalovat v přímou válku mezi Ruskem a NATO – a opět vyloučil dodávky raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu. Měly by schopnost zasáhnout cíle hluboko na ruském území.

Článek zasazuje tuto otázku do aktuální mezinárodní situace: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požadoval „okamžitou pozvánku“ ke vstupu do NATO v rámci svého programu širšího urovnání války, která začala v únoru 2022 ruskou invazí do jeho země. Žádal také o další dodávky zbraní, včetně silnějších a ničivějších.

NATO již dříve prohlásilo, že Ukrajina je na „nezvratné“ cestě ke členství, ale mnoho spojenců se během probíhající války staví proti takovému kroku. Německo podle Pellegriniho nevnímá Zelenského plán „jako hotovou věc“.

To posiluje jeho popis nedávného prezidentského setkání u kulatého stolu v Krakově Bulharska, Chorvatska, Estonska, Německa, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Polska, Slovenska a Slovinska, kde Pellegrini odhaduje poměr názorů pro nebo proti vstupu Ukrajiny do NATO v poměru 50:50. „Tento bod mírového plánu je v současné době kontroverzní a neproveditelný,“ řekl.

Primárním rysem členství v NATO je to, že nutí všechny státy v alianci, aby přišly na pomoc napadené členské zemi. Přijetí členství země ve válce by bylo okamžitým receptem na mnohem širší regionální konflikt. Jak Scholz později řekl německé veřejnoprávní televizi ZDF: „Je důležité si uvědomit, že země ve válce se v žádném případě nemůže stát členem NATO… Každý ví, že v této věci není shoda.“

Německo je klíčovým obchodním partnerem Slovenska, ale Scholz a Pellegrini také upřednostnili diskusi o migraci jako součást státní návštěvy Pellegriniho v Německu. Slovenský prezident, který se ujal své funkce v polovině června, řekl, že ujistil kancléře Scholze,  že „Slovensko nikdy nebude tranzitní zemí, přes kterou budou migranti směřující do Německa jen tak volně procházet“. Pelligrini nicméně tvrdí, že jeho země se letos v zimě připravuje na přijetí nové vlny ukrajinských uprchlíků.

Co dodat? U nás vládní koalicí i proukrajinskými a proatlantickými žurnalisty kritizovaný  prezident, který je součástí   politického tandemu Fico – Pellegrini, je vítán i se svými realistickými názory, které mimochodem převzal i kancléř Scholz, který ve snaze uhájit svůj post kancléře i po budoucích volbách změnil ostře (a podle mého názoru správně) zahraniční kurs a hodlá vystupovat jako kancléř míru. Návštěva Pellegriniho, který zastává tyto názory dlouhodobě a šel s nimi i do prezidentských voleb,  byla proto pro něho vítanou příležitostí je znovu veřejně demonstrovat.

Kdy to doklepne i našemu válečnému trojlístku Pavel – Fiala – Lipavský? Možná po amerických prezidentských volbách, pokud zvítězí prezident, který chce válku na Ukrajině ukončit okamžitě. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

  Ve volbách v Bulharsku zvítězila konzervativní strana GERB, ukazují odhady

V nedělních předčasných parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), vyplynulo z odhadů. Společnosti Alpha Research uvádí, že GERB si zajistil 26,4 procenta hlasů, podle jiných odhadů získala strana o trochu méně. Na druhém místě skončila proreformní centristická strana Pokračujeme ve změně (PP) se ziskem kolem 15 procent.

 Třetí příčku odhad přisuzuje ultranacionalistické a proruské straně Obrození, která si připisuje 12,9 procenta hlasů. Poměr politických sil tak zůstává nezměněn. Strana GERB, v jejímž čele stojí bývalý dlouholetý premiér Bojko Borisov, si bude muset k vytvoření vlády hledat koaličního partnera.

 Straně GERB by podle Alpha Research po dnešku mohlo ve 240členném parlamentu připadnout 74 křesel, straně PP 42 křesel, zatímco Obrození by mělo mít 36 mandátů.

Jen mírně odlišné odhady má společnost Gallup International. GERB má podle ní 25,1 procenta hlasů, liberálně-konzervativní PP 15,4 procenta a Obrození 13,8 procenta.

Podle agentury APA by se do parlamentu mohlo dostat sedm až devět stran včetně Bulharské socialistické strany (BSP) a několika dalších menších stran.

Nedělní parlamentní volby byly sedmé za poslední čtyři roky. Vynutila si je neschopnost bulharských politických stran vytvořit koaliční vládu. Předchozí volby se konaly 9. června.

Od roku 2020 se vlády v Bulharsku rychle střídají. Protikorupční protesty z té doby vedly k rozpadu koalice v čele s GERB. Bulharsko nyní spravuje úřednická vláda vedená Dimitarem Glavčevem.

X X X

Izrael v Libanonu zasahuje i křesťany, ti zůstávají. Šíité by nám vzali domy, tuší

Izraelský vpád do jižního Libanonu vyvolal znepokojení mezi tamními křesťany. Ti hlásí, že jsou neutrální, izraelské rakety přesto dopadají na jejich vesnice a nutí obyvatele k evakuaci. Izrael se snaží vypudit z území členy šíitského Hizballáhu, někteří z nich se však skrývají právě mezi křesťany. Jejich představitelé je přitom kritizují.

„Nemáme žádné zbraně. Kromě legitimní libanonské armády nepodporujeme žádné vojenské skupiny! Neopustíme zemi našich matek a otců!“ řekl podle magazínu Der Spiegel při jednom kázání páter Pierre Raí z vesnice Klajá svým farníkům. „Pokud Hizballáh vypálí z našeho území rakety na Izrael, bude se muset zodpovídat Bohu za naše nadcházející neštěstí. Ale také není žádný důvod, aby nás Izrael vyhnal.“

Jeho slova se rozšířila i do dalších křesťanských vesnic na jihu Libanonu, kde lidé zůstávají i přes esemesky Izraelců vyzývající, aby se evakuovali. Izraelská armáda se tak snaží zabránit obětem, zatímco se usilovně snaží o vyhnání Hizballáhu.

Izraelské síly vstoupily do jižního Libanonu, aby zlikvidovaly příslušníky Hizballáhu střílejícího rakety na izraelské pohraniční území a umožnily svým lidem vrátit se do jejich domovů. Izraelští vojáci zatím nevkročili na žádné území v jižním Libanonu, kde žijí křesťané, přítomnost vojenských složek je přesto patrná, od zvuků střelby po dopady raket.

Křesťané doufají, že Izraelci je ušetří, protože jsou v konfliktu neutrální. Izraelská armáda se zaměřuje primárně na šíitské vesnice, odkud ozbrojenci protiizraelského hnutí operují. Izraelské rakety však začaly dopadat i na křesťanské vesnice. Jeden takový úder zabil pravoslavného kněze Gregorie Sallúma.

První evidovaný izraelský úder na křesťanské území se uskutečnil ve vesnici Ajtú. Zemřelo při něm 23 lidí, převážně uprchlíků z dalších oblastí. OSN žádá o vyšetření celé záležitosti. Izraelci se zřejmě pokoušeli zlikvidovat vysoce postaveného člena Hizballáhu.

Skrývá se Hizballáh mezi křesťany?

Podle stanice BBC izraelské vojenské operace vyhání příslušníky Hizballáhu z jejich obvyklého území do dalších částí země. Přesuny hnutí vzbuzují obavy, že Izrael bude útočit prakticky kdekoliv.

 Není jisté, zda Hizballáh nezvolil strategii skrývání se mezi křesťany. Naznačovala by to příhoda, která se podle listu The Washington Post stala pravoslavnému knězi Phillipovi Al Aklaovi z Marjajúnu. Když zakázal členu Hizballáhu ukrýt se v jeho kostele, vystřelil po něm.

Někteří obyvatelé nechtějí opustit své domy, protože se obávají, že už se do nich nebudou moci vrátit. „Nemůžeme opustit naše domovy, protože by je převzali šíité. Už jsme to zažili dávno zpátky, v roce 1985. Když jsme uprchli před válkou, šíité se do našich domovů přesunuli. Byl to dlouhý, bolestivý proces získat je zpátky,“ uvedl Jean-Nassif, bývalý člen křesťanské milice Libanonské síly, která během první libanonské války bojovala na straně Izraele proti Hizballáhu.

Vzpomínky na izraelskou invazi ale u některých křesťanských Libanonců vyvolávají hořkou pachuť. Izrael vnímají jako okupanta.

„Nejsme v této válce. Proč na nás cílí? Lidé žijí ve svých domech a nemají žádnou vazbu na Hizballáh nebo jakoukoliv skupinu,“ zuří libanonský pravoslavný arcibiskup Elias Kfoury. „Tato otázka by měla mířit na ty, kteří nás chtějí dostat pryč.“

Kritika Hizballáhu

Současná bezpečnostní situace odhaluje složitou pozici, kterou křesťané v Libanonu mají. V zemi existuje dělba moci mezi náboženskými směry, Hizballáh však díky své vojenské síle tvoří vlastní politiku, jdoucí proti cílům slábnoucí křesťanské populace. Od roku 1932 nebylo provedeno žádné celostátní sčítání lidu, ale obecně se má za to, že křesťanů výrazně ubylo a nyní tvoří asi třetinu obyvatelstva, zatímco muslimská, zejména šíitská populace, o níž se opírá Hizballáh, vzrostla.

Někteří křesťanští lídři neskrývají, že s Hizballáhem a jeho agresivní politikou vůči Izraeli nesouhlasí. „V naší společnosti jsou frakce, které si přejí, aby Libanon byl prázdnou zemí, kde mohou realizovat své plány bez zasahování státu, zákonů nebo ústavy,“ prohlásil maronitský patriarcha Béchar Raí. „Když každá skupina začne mít pocit, že Libanon patří někomu jinému, Libanon už nikomu nepatří. Stává se z toho kus země rozdělený mezi útočníky, kteří drancují zemi, již nevlastní.“

 Snahu Hizballáhu o kontrolu země reflektuje podle portálu The Times of Israel fakt, že i když prezident by podle libanonských pravidel dělby moci měl připadnout manoritům, hlavní křesťanské denominaci v zemi, Hizballáh se snaží prosadit svého manoritského kandidáta Suleimana Frangieha. Výsledkem je, že Libanon prezidenta nemá.

X X X

  Izrael v Libanonu zasahuje i křesťany, ti zůstávají. Šíité by nám vzali domy, tuší

Izraelský vpád do jižního Libanonu vyvolal znepokojení mezi tamními křesťany. Ti hlásí, že jsou neutrální, izraelské rakety přesto dopadají na jejich vesnice a nutí obyvatele k evakuaci. Izrael se snaží vypudit z území členy šíitského Hizballáhu, někteří z nich se však skrývají právě mezi křesťany. Jejich představitelé je přitom kritizují.

 „Nemáme žádné zbraně. Kromě legitimní libanonské armády nepodporujeme žádné vojenské skupiny! Neopustíme zemi našich matek a otců!“ řekl podle magazínu Der Spiegel při jednom kázání páter Pierre Raí z vesnice Klajá svým farníkům. „Pokud Hizballáh vypálí z našeho území rakety na Izrael, bude se muset zodpovídat Bohu za naše nadcházející neštěstí. Ale také není žádný důvod, aby nás Izrael vyhnal.“

Jeho slova se rozšířila i do dalších křesťanských vesnic na jihu Libanonu, kde lidé zůstávají i přes esemesky Izraelců vyzývající, aby se evakuovali. Izraelská armáda se tak snaží zabránit obětem, zatímco se usilovně snaží o vyhnání Hizballáhu.

Izraelské síly vstoupily do jižního Libanonu, aby zlikvidovaly příslušníky Hizballáhu střílejícího rakety na izraelské pohraniční území a umožnily svým lidem vrátit se do jejich domovů. Izraelští vojáci zatím nevkročili na žádné území v jižním Libanonu, kde žijí křesťané, přítomnost vojenských složek je přesto patrná, od zvuků střelby po dopady raket.

Křesťané doufají, že Izraelci je ušetří, protože jsou v konfliktu neutrální. Izraelská armáda se zaměřuje primárně na šíitské vesnice, odkud ozbrojenci protiizraelského hnutí operují. Izraelské rakety však začaly dopadat i na křesťanské vesnice. Jeden takový úder zabil pravoslavného kněze Gregorie Sallúma.

První evidovaný izraelský úder na křesťanské území se uskutečnil ve vesnici Ajtú. Zemřelo při něm 23 lidí, převážně uprchlíků z dalších oblastí. OSN žádá o vyšetření celé záležitosti. Izraelci se zřejmě pokoušeli zlikvidovat vysoce postaveného člena Hizballáhu.

Skrývá se Hizballáh mezi křesťany?

Podle stanice BBC izraelské vojenské operace vyhání příslušníky Hizballáhu z jejich obvyklého území do dalších částí země. Přesuny hnutí vzbuzují obavy, že Izrael bude útočit prakticky kdekoliv.

Není jisté, zda Hizballáh nezvolil strategii skrývání se mezi křesťany. Naznačovala by to příhoda, která se podle listu The Washington Post stala pravoslavnému knězi Phillipovi Al Aklaovi z Marjajúnu. Když zakázal členu Hizballáhu ukrýt se v jeho kostele, vystřelil po něm.

Někteří obyvatelé nechtějí opustit své domy, protože se obávají, že už se do nich nebudou moci vrátit. „Nemůžeme opustit naše domovy, protože by je převzali šíité. Už jsme to zažili dávno zpátky, v roce 1985. Když jsme uprchli před válkou, šíité se do našich domovů přesunuli. Byl to dlouhý, bolestivý proces získat je zpátky,“ uvedl Jean-Nassif, bývalý člen křesťanské milice Libanonské síly, která během první libanonské války bojovala na straně Izraele proti Hizballáhu.

Vzpomínky na izraelskou invazi ale u některých křesťanských Libanonců vyvolávají hořkou pachuť. Izrael vnímají jako okupanta.

„Nejsme v této válce. Proč na nás cílí? Lidé žijí ve svých domech a nemají žádnou vazbu na Hizballáh nebo jakoukoliv skupinu,“ zuří libanonský pravoslavný arcibiskup Elias Kfoury. „Tato otázka by měla mířit na ty, kteří nás chtějí dostat pryč.“

Kritika Hizballáhu

Současná bezpečnostní situace odhaluje složitou pozici, kterou křesťané v Libanonu mají. V zemi existuje dělba moci mezi náboženskými směry, Hizballáh však díky své vojenské síle tvoří vlastní politiku, jdoucí proti cílům slábnoucí křesťanské populace. Od roku 1932 nebylo provedeno žádné celostátní sčítání lidu, ale obecně se má za to, že křesťanů výrazně ubylo a nyní tvoří asi třetinu obyvatelstva, zatímco muslimská, zejména šíitská populace, o níž se opírá Hizballáh, vzrostla.

Někteří křesťanští lídři neskrývají, že s Hizballáhem a jeho agresivní politikou vůči Izraeli nesouhlasí. „V naší společnosti jsou frakce, které si přejí, aby Libanon byl prázdnou zemí, kde mohou realizovat své plány bez zasahování státu, zákonů nebo ústavy,“ prohlásil maronitský patriarcha Béchar Raí. „Když každá skupina začne mít pocit, že Libanon patří někomu jinému, Libanon už nikomu nepatří. Stává se z toho kus země rozdělený mezi útočníky, kteří drancují zemi, již nevlastní.“

 Snahu Hizballáhu o kontrolu země reflektuje podle portálu The Times of Israel fakt, že i když prezident by podle libanonských pravidel dělby moci měl připadnout manoritům, hlavní křesťanské denominaci v zemi, Hizballáh se snaží prosadit svého manoritského kandidáta Suleimana Frangieha. Výsledkem je, že Libanon prezidenta nemá.

 X X X

V Irsku končí dvě restaurace denně. Podniky zavřel i porotce z Masterchefa

Více než šest stovek irských restaurací, kaváren či hospod ukončilo v posledním roce svůj provoz. Hospodští a restauratéři prý nezvládají pokrývat rostoucí výdaje na suroviny, nájmy či zaměstnance. Kvůli v zemi stále rozšířené práci z domova jim také ubývá hostů.

 Mezi nedávno zavřenými podniky je také dublinský salátový bar, který končí skoro po 40 letech fungování. Jako důvod uvedli jeho majitelé rychle rostoucí náklady na potraviny, nájem či mzdy zaměstnanců a odliv zákazníků kvůli tomu, že stále velká řada lidí pracuje z domova, takže do bistra na oběd nezajdou.

„Prožili jsme úžasných čtyřicet let v centru Dublinu a rádi bychom poděkovali fantastickým zaměstnancům, dodavatelům, podnikům a zákazníkům, se kterými jsme se za tu dobu setkali,“ citoval prohlášení majitelů list Irish Independent.

Také šéfkuchař Dylan McGrath nedávno uzavřel dvě své restaurace, které měl v Dublinu. Třetí restauraci Fade Street Social zatím nechává otevřenou. Informoval o tom Irish Independent. V roce 2008 se McGrath ve svých třiceti letech stal nejmladším irským šéfkuchařem, který získal prestižní michelinskou hvězdu. Působil také jako porotce irské verze kuchařské televizní soutěže Masterchef.

Restaurace se zařadily mezi více než šest stovek restauračních zařízení v Irsku, které v posledním roce musely zavřít. Irská asociace restaurací (RAI) uvádí, že každý den zavírají v průměru dvě restaurace, kavárny nebo jiné podniky zaměřené na stravování, což je pro nezávislé pohostinství v zemi citelná rána. Minulý týden se proto majitelé restaurací, kaváren a hospod vydali na protestní pochod k irskému parlamentu, píše list The Guardian.

„Je mi 76 let. Ještě nikdy v životě jsem nevyšla do ulic protestovat, ale tentokrát jsem vstala v šest ráno, abych se dostala na vlak z Corku. Byla jsem odhodlaná tuto věc podpořit, “ uvedla šéfkuchařka a zakladatelka kuchařské školy Ballymaloe Darina Allenová.

Vyšší DPH

Irskou gastronomickou scénu popudilo zejména zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z devíti procent na 13,5 procenta. Sazba byla k devíti procentům snížena během pandemie. Podle restaurací je ale vzhledem k růstu účtů za energie, zvýšeným nákladům na potraviny a nižší spotřebitelské poptávce v důsledku zdražování na její zvýšení ještě brzy.

Jeden z účastníků protestní akce se nechal slyšet, že pracuje v oboru už od roku 1982, ale „tak špatné to ještě nezažil“. Věří, že vláda na jejich kampaň za zrušení zvýšení DPH zareaguje, a to i s ohledem na výborný stav veřejných financí země.

Letošní přebytek irského státního rozpočtu se podle nynějších odhadů vyšplhá zhruba na 8,6 miliardy eur, což je asi 215 miliard korun. Země těží z přílivu daňových prostředků od velkých technologických a farmaceutických firem.

Stephen Buckley, jehož rodina vlastní pět steakhousů a řeznictví FX Buckley se obává, že kvůli zavřeným restauracím v zemi upadne turismus. „Lidé do Irska nejezdí kvůli počasí. Přijíždějí za kulturou a restaurace a kavárny v každém městě jsou její součástí,“ říká. A domnívá se, že pokud se restaurace zhroutí, zhroutí se i kultura a lidé sem přestanou jezdit.

 X X X

 Fotbalisté Plzně porazili na domácí půdě Spartu. Vystřídali ji na druhém místě ligové tabulky

Fotbalisté Plzně ve šlágru 13. kola první ligy porazili doma Spartu 1:0 a vystřídali ji na druhém místě tabulky. Viktoria nadále ztrácí na vedoucí Slavii sedm bodů, letenský obhájce titulu je na třetí příčce ještě o další dva body zpět. Zápas ve vyprodaných Štruncových sadech rozhodl ve 30. minutě jedinou brankou Prince Adu.

Plzeň v lize se Spartou bodovala počtvrté z posledních pěti zápasů, z toho třikrát zvítězila. Viktoria potvrdila aktuální formu a vyhrála třetí kolo po sobě. Letenští naopak prohráli tři z posledních čtyř ligových duelů a završili nepovedený týden. Ve středu utrpěli v Lize mistrů v Manchesteru debakl 0:5 se City.