Slovenský premiér Robert Fico přijal pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina a příští rok pojede na ruské oslavy konce druhé světové války. Uvedl to na sociálních sítích. O tom, že se chce vydat do Moskvy, Fico v poslední době opakovaně mluvil. Pochlubil se také, že si volal se staronovým prezidentem USA Donaldem Trumpem.

 Rudá armáda a národy bývalého Sovětského svazu sehrály nenahraditelnou úlohu při porážce fašismu a vítězství ve druhé světové válce. Občané Slovenské republiky si s úctou a respektem připomínají všechna výročí a události spojené s osvobozením našeho území Rudou armádou v letech 1944–1945, a také pomoc, kterou bývalý Sovětský svaz poskytl SNP,“ píše Fico na Facebooku.

Status uvozuje titulkem „Oficiální pozvání od prezidenta RF V. Putina na oslavy vítězství nad fašismem“. Oslavy osmdesátého výročí od konce druhé světové války se budou v Moskvě konat 9. května. „Vláda SR se hodnotově hlásí k odkazu boje proti fašismu, k historické pravdě o druhé světové válce a roli, kterou v ní sehrála Rudá armáda,“ zdůrazňuje.

A dodává, že jeho vláda příští rok převezme záštitu nad organizací více setkání, které vyvrcholí právě květnovými oslavami. „V duchu uvedeného je přirozené, že jako předseda vlády SR mám eminentní zájem zúčastnit se oficiálních oslav vítězství nad fašismem v Moskvě,“ zdůrazňuje Fico a potvrzuje, že Putinovo oficiální pozvání „s potěšením přijal“.

O cestě Fico s dovětkem „kdo mi v tom zabrání?“ mluvil už dřív. A minulý týden ve čtvrtek slovenská média informovala, že premiér do Moskvy pojede spolu se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. „Dohodli jsme se, že v květnu pojedeme do Moskvy,“ řekl Fico po společné schůzce v Bělehradě.

Opozice Fica kritizuje

Opozice včetně hnutí Slovensko (dříve OLaNO) expremiéra Igora Matoviče plánovanou cestu Fica do Ruska kritizovala. „Bohužel, pro celé Slovensko bude znamenat tato jeho účast na oslavách v Moskvě mezinárodní ostudu, protože nikdo z premiérů vyspělých zemí Evropy, kromě Fica a Orbána, nebude dělat vrahovi Putinovi komparz,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš.

„Směrem k našim západním partnerům bude tato cesta do Ruska signálem, že Slovensko nechce dál být součástí demokratických západních zemí, ale podporuje válečného agresora, jakým je Rusko,“ uvedl předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling. Právě SaS a někdejší OLaNO byly součástí bývalé vlády, která po ruské invazi do sousední země podporovala Ukrajinu i dodávkami vojenské techniky.

Podle předsedy nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečky chce Fico cestou do Moskvy mimo jiné zakrýt svou diplomatickou izolaci či odklonit pozornost od rozpadající se vládní koalice po odchodu tří poslanců z klubu Slovenské národní strany.

„Volal jsem si s Trumpem“

Fico se ve středu se svými fanoušky na Facebooku podělil ještě o jednu novinu. „Před několika hodinami jsem si telefonoval s nově zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Poblahopřál jsem mu k dominantnímu vítězství a vyjádřil přesvědčení, že s jeho osobou jsou nejen na Slovensku, ale i v celé Evropě spojená obrovská očekávání v otázce vojenského konfliktu na Ukrajině,“ píše premiér.

„Dovolil jsem si osobní poznámku, že jsme čelili podobným výzvám, a to pokusům dostat nás do vězení a fyzicky zlikvidovat, což se naštěstí našim oponentům nepodařilo zrealizovat,“ pokračuje s odkazem na květnový atentát ve slovenské obci Handlová, při němž útočník Juraj Cintula Fica několikrát postřelil, a na podobný útok na Trumpa z července. Exprezident USA z něj vyvázl s krvácejícím uchem.

Fico nakonec dodává, že podstatnou část jeho hovoru s Trumpem tvořilo hodnocení války na Ukrajině. „Americký prezident D. Trump se zajímal o mé názory jako předsedy vlády SR, země sousedící s Ukrajinou. Velmi otevřeně jsem mu zopakoval všechny své postoje, které v této souvislosti veřejně prezentuji,“ dodal.

Předseda slovenské vlády po nástupu do funkce loni na podzim zastavil armádní dodávky Ukrajině ze státních rezerv s heslem „už ani náboj“. Komerční zakázky ovšem nechal běžet dál a při schůzkách s ukrajinskými politiky se nechal slyšet, že si přeje vstup Ukrajiny do Evropské unie. Její vstup do NATO ovšem odmítá. O ukrajinské vládě také hovořil jako o „banderovcích“ a „fašistech“.

OFICIÁLNE POZVANIE OD PREZIDENTA RF V. PUTINA NA OSLAVY VÍŤAZSTVA NAD FAŠIZMOM

Červená armáda a národy bývalého Sovietskeho zväzu zohrali nenahraditeľnú úlohu pri porážke fašizmu a víťazstve v Druhej svetovej vojne. Občania Slovenskej republiky si s úctou a rešpektom pripomínajú všetky výročia a udalosti spojené s oslobodením nášho územia Červenou armádou v rokoch 1944-1945, a tiež pomoc, ktorú bývalý Sovietsky zväz poskytol SNP.

Vláda SR sa hodnotovo hlási k odkazu boja pro…ti fašizmu, k historickej pravde o Druhej svetovej vojne a úlohe, ktorú v nej zohrala Červená armáda. Aj preto v roku 2025 vláda SR prevezme záštitu nad organizovaním viacerých podujatí, ktoré vyvrcholia májovými oslavami víťazstva nad fašizmom. V duchu uvedeného je prirodzené, že ako predseda vlády SR mám eminentný záujem zúčastniť sa oficiálnych osláv víťazstva nad fašizmom, ktoré sa budú konať 9. mája 2025 v Moskve. S potešením som preto prijal oficiálne pozvanie prezidenta Ruskej federácie V. Putina zúčastniť sa týchto významných osláv, čo aj učiním.

Reakce ruských a ukrajinských médií

Oznámení slovenského premiéra si všímají ruská a ukrajinská média. „Slovenský premiér odmítá rusofobii. Fico potvrdil přání normalizovat vztahy s Ruskem,“ zdůraznil populární ruský list Komsomolská pravda.

Ficův souhlas s návštěvou oslav Dne vítězství v Moskvě „je významnou událostí, protože (jeho) země je členem NATO a EU,“ citoval server 360.ru politologa Vadima Siprova. Podle něj 9. května 2025 „mohou do ruské metropole přijet i další západní vůdci, včetně vítěze prezidentských voleb v USA Donalda Trumpa“. Slovensko podle ruského experta sice není až tak těžká váha, ale i tak lze Ficovu návštěvu pokládat za „první vlaštovku“ a Kreml by měl pozvat i představitele Řecka, Chorvatska, Rakouska, Bulharska a Turecka – a také Trumpa.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov již uvedl, že Rusko pozve na vojenskou přehlídku na Den vítězství mnoho hlav států. Oficiálně souhlasil přijet srbský prezident Aleksandar Vučić, připomněl v souvislosti s avizovanou Ficovou návštěvou deník Kommersant.

„Premiér Robert Fico by se měl stát prvním slovenským představitelem, který oficiálně navštíví Rusko po ruském vpádu na Ukrajinu,“ napsal list Ukrajinska pravda a připomněl, že od té doby západní vůdci do Moskvy nejezdí – s výjimkou maďarského premiéra Viktora Orbána, který se v červenci setkal s Putinem.

„Fico je proslulý svou proruskou rétorikou a kritikou evropské podpory Ukrajiny. Jeho nadcházející návštěva Moskvy velmi pravděpodobně vyvolá diskuse jak na Slovensku, tak v Evropské unii. Nehledě na oficiální ujišťování o zachování evropské orientace může Ficovo počínání posílit izolaci Slovenska mezi ostatními členskými státy EU, které podporují sankce proti Rusku a odsuzují ruskou agresi,“ uvedla ukrajinská televize 24 Kanal.

„Pozdvižení kolem Ficovy cesty do Ruska nerozumím. Každý, kdo ho poslední dobou sleduje, ví, že to je proruský mafián. A že se jede klanět Putinovi? To není překvapení, novinkou je jenom to, že se za to stydí čím dál méně. Fica v Evropě můžeme brát vážně jenom jako hrozbu, ne jako partnera,“ uvedl český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09, v Evropském parlamentu člen klubu Evropské lidové strany

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

ZBYTEČNÍ  MRTVÍ  NA  UKRAJINĚ,  BLÁZNA  ZELENSKÉHO  VYHODIT

NA  UKRAJINĚ  OKAMŽITĚ  PŘESTAT  BOJOVAT

VYVĚSIT  VŠUDE  BÍLÉ  VLAJKY,  UKRAJINA  SE  VZDÁVÁ,  JAKO  ZA  HITLERA   GENERÁLOVÉ  V  BERLÍNĚ

POSTARAT  SE  O  TO  EXKOMUNISTA  PAVEL,  S  UKRAJINOU  CHYBOVAL

DVA  SYNY  BY  URČITĚ  NEPOSLAL  BOJOVAT  NA  UKRAJINU,  ABY  NEPŘIŠLI  O  ŽIVOT

NSZ  ČR  STŘÍŽ  STÍHAT  S  NKÚ  ZA  ŠKODY,  KTERÉ  ZPŮSOBIL  FIALA  ČR  NA  UKRAJINĚ

Ukrajina čelí masivnímu raketovému útoku, bez elektřiny je přes milion lidí

Napříč Ukrajinou se nad ránem rozezněl vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. V Charkově, Oděse i některých dalších městech byly slyšet výbuchy, cílem je i energetická infrastruktura. Na západě země se po útoku ocitl bez elektřiny přes milion lidí.

 Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal střely dodávané Spojenými státy a Británií využívat k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.

 „Výstraha před vzdušnými údery byla vydána pro celou Ukrajinu z důvodu raketové hrozby,“ uvedlo ve čtvrtek ukrajinské vojenské letectvo. Letectvo zaznamenalo vzlet sedmi bombardérů Tu-95MS z Murmanské oblasti a odpálení řízených střel z Černého moře.

Podle činitelů místních samospráv se výbuchy při útocích ozývaly nejen v Charkově a Oděse, ale i ve městech Kropyvnyckyj v centrální části země, Rivne na západě a Luck ve Volyňské oblasti.

„Cílem masivního útoku nepřítele se opět stala energetická infrastruktura,“ uvedl na facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že země v důsledku útoků zavádí nouzové odstávky dodávek energií.

Gubernátor ruského Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv uvedl, že ukrajinské drony zaútočily ve dvou oblastech kraje. Trosky jednoho z padajících sestřelených bezpilotních letounů zranily jednu ženu, dodal.

 Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že v noci na čtvrtek systémy protivzdušné obrany sestřelily 25 ukrajinských dronů. Podle údajů ministerstva bylo 14 dronů zničeno nad územím Krasnodarského kraje, šest nad Brjanskou oblastí, tři nad anektovaným Krymem a dva nad Rostovskou oblastí.

 X X X

SPARTA  ŽÁDNÉHO  TRENÉRA  Z  CIZINY,  ČR  MÁ  CHYTRÉ  ODBORNÍKY,

HRÁČI  HLAVNĚ  MUSEJÍ  UMĚT  STŘÍLET,  DÁVAT  GÓLY  I  Z  DÁLKY

Z  ČT  VYHODIT  POSKOKY,  FOTBLU  NEROZUMĚJÍ,  CHODÍ  DO  ČT  JEN  PRO  PENÍZE

 CSparta v bahně. Měsíc bez vítězství. Pánové, co ji může spasit?

Tragické týdny fotbalové Sparty gradují. I dlouho trpěliví fanoušci ztrácejí po úterní historické ostudě v Lize mistrů trpělivost. Klub se honem omluvil za to, že hráči po výplachu 0:6 od Atlétika Madrid ani nedokončili tradiční děkovačku a ke kotli, který je celý zápas podporoval, se bůhvíproč otočili zády. Trenér Friis ovšem nepřemýšlí, že by to zabalil. A sportovní šéf Rosický ho zatím drží.

 To jen ve zkratce, co se aktuálně děje v nejsledovanějším sportovním klubu Česka.

Jak ten malér vnímají Josef Jurkanin a Jaromír Blažek, dvě klubové legendy, které se Spartou zažily krásné časy, ale taky hromadu problémů?

Jurkanin: Mám pifku na brankáře

Rozhodně neříkám, že mě to netrápí, Sparta mi nikdy nebude lhostejná, vždyť jsem tam strávil devět roků. Ale mám svůj věk, bylo mi na jaře pětasedmdesát, tak se přece nebudu rozčilovat kvůli každé prkotině. Navíc jsem zažil daleko větší bídu, na jaře v pětasedmdesátém se poprvé a naposledy sestoupilo. To byla teprve ostuda pro celý sparťanský národ. Doma mám staré novinové výstřižky, ze kterých křičí titulky, jak je Sparta v krizi. Tohle je nepříjemné, ale ne srovnatelné.

 Mimochodem, taky jsme dostali 0:6 v poháru. Mám to nalepené v sešitě, třetí kolo Veletržního poháru, listopad 1970. V Leedsu to byl náraz do zdi. Převálcovali nás až hanba, ve všem byli agresivnější, rychlejší, nemilosrdní. Na všech pozicích měli lepšího fotbalistu. Co hráč, to reprezentant. Ti nás hnali! My jen každou chvíli nesli balon na půlicí čáru, abychom mohli rozehrát.

Podobně Spartu rozebralo Atlético Madrid v úterý. Já seděl naproti v hospodě U Zábranských, protože Ligu mistrů doma nechytáme, dal jsem si dvě malé plzničky a po chvilce věděl, že to nedopadne dobře. Když jsme dostali čtvrtý gól, už to byla beznaděj a já neměl sílu to dokoukat. Zaplatil jsem a šel domů. Ne rozčilený, zklamaný hodně.

 Díval jsem se s nadějí, ale bohužel, to byla úplně jiná úroveň. Naprosto špičková, světová. Pohyb, rychlost, zpracování míče, přehled, přechod do útoku. Snad kdyby Sparta byla v pořádku a měla všechny klíčové hráče fit, mohla konkurovat víc. Teď nemá, čeho by se chytila. A když vás nepodrží brankář, je to průšvih.

Víte, já mám na Vindahla pifku. Čím si vysloužil takovou důvěru? Nezřídka vymyslí rozehrávku, ze které si Sparta víceméně střílí vlastní góly a ještě se tváří, že za to nemůže. Stačí si vzpomenout na jarní výbuch s Liverpoolem.

 Nechápu, proč zůstává jedničkou. Před prvním gólem s Atlétikem si u trestňáku postavil zeď, za kterou nechal skoro celou bránu prázdnou a postavil se k levé tyči. Co čekal? Já se díval na záznam pořád dokolečka a prostě jsem to nepochopil. U druhého gólu mu proletěl centr, na který měl přece vyběhnout a všechny kolem zválcovat. Místo toho zůstal stát na lajně a pak se jen rozčiloval.

Všechno jde šejdrem, ale pořád není tak špatně, aby z toho Sparta musela šílet. Sešlo se pár kiksů, v létě odešli velmi důležití hráči, další se zranili, po pár neúspěšných zápasech opadlo sebevědomí a výsledek vidíme. Na Spartě musí mít všichni zamotanou hlavu. Především (sportovní ředitel) Tomáš Rosický, s jehož tátou Jirkou jsem ještě hrával.

Nemůžu Tomášovi radit, ale ze zkušeností vím, že panika problémy spíš zhoršuje. Zraněné hráče nevykurýruje přes noc, Krejčího s Kuchtou zpátky nepřivede, takže musí hrát s těmi, kteří jsou k dispozici. Já nejsem radikál a žádná moudra vám neřeknu, musí se pracovat a věřit. Sparta si teď očividně nevěří, ale nesmí se stát, aby dostávala takové příděly. To nejde! Kazí to renomé, odrazuje fanoušky a prohlubuje krizi.

 Samozřejmě by se to mohlo léčit šokem, nabízí se vyhodit trenéra, ale co udělá ten nový? A kdo by to byl? A co by změnil, když by zdědil stejných pětadvacet hráčů, kteří si nevěří? Birmančevič zraněný, Haraslín znovu zraněný, Preciado zraněný, stopeři zranění. Já do toho mančaftu nevidím, ale věřil bych tomu, že Srb má problémy s Albánci a Kosovci. Věřil bych i tomu, že do sebe narážejí velká ega.

Sparta teď holt není zdravá, ale opakuju: je čtvrtá v lize, Jablonec za zadkem, což není tragédie. Liga mistrů je holt v háji, zapomeňte, na tuhle úroveň Sparta nemá. Měla by se soustředit, ať se zvedne v lize. Musí se odrazit od maličkostí.

Blažek: Jen trenér za to nemůže

Sledoval jsem ten výprask naživo, přímo na Letné, ale předčasný odchod hráčů z děkovačky, o kterém se hodně mluví, jsem neviděl. Pět minut před koncem, po pátém gólu, jsem si řekl, že na tohle už nemám. Sebral jsem se, sešel z tribuny do vipky mezi další bývalé hráče a povídám: „Teda chlapi, dostat bůra, to je síla, co? Všichni na mě udiveně koukali: „Vždyť už je to šest!“

Ještě chvíli jsme poseděli a probírali, jak se zápas odvíjel. Shodli jsme se, že začátek, prvních deset minut, nebylo marných. Pak najednou šlus – a už hrál jen jeden tým. Viděl jsem, jak se někteří kluci radši rychle zbavovali míče, aby nemuseli nic vymyslet. Z dalších zase tryskala frustrace. Leží to na nich a umím si představit, jak se asi cítí.

 Mám takový dojem, že ani trenér Friis neví, co s tím. Aspoň to tak na mě zvenku působí. Je mi ho trochu líto, protože vidím, kolik má v kádru zraněných a kdo mu zůstal k dispozici. Když jsem sledoval, jak se v obraně trápí dánský stoper Ross, napadlo mě: Sakra, vždyť ten vůbec nemá parametry, aby hrál Ligu mistrů. Nevidím to v něm, nula, nic. A s takovými kluky to teď musí Friis pytlíkovat, navíc se mu znovu zranil tahoun Haraslín.

Rrahmani s Krasniqim, dva Kosovci, kteří přišli před sezonou, se zatím taky vůbec neukázali. U některých zkrátka cítím, že na tuhle úroveň nestačí. A teď už se ani nebavím jen o Lize mistrů, ale i o české lize.

Že jsou v kabině problémy? Když pracujete s tolika zahraničními hráči, musíte s tím počítat. Dva roky všechno fungovalo skvěle, klobouk dolů. Ale teď mi připadá, že Balkánců je v kádru až moc a že to nedělá dobrotu. Je jasné, že v zimním přestupovém období se s tím musí něco provést. Je na Tomášovi Rosickém, aby si to jako sportovní ředitel vyhodnotil.

 V každé firmě to máte tak, že šéf nese hlavní zodpovědnost. To je sice ve Spartě pan Křetínský, ale sportovní stránku řeší hlavně oba Tomášové, Rosický se Sivokem, plus asi i Jirka Rosický coby šéf skautingu. K nim přičtěte trenéry a celý realizační tým. A samozřejmě hráče. Tím chci říct, že určitě za všechno nemůže jeden člověk a že když se lidi trefují jen do trenéra Friise, není to úplně správně. Jenže ve fotbale to nikdy nebude tak, že šéfové vyhodí deset patnáct hráčů a kouče si nechají.

Když se Sparta rozhodla pro cestu se zahraničním trenérem a do týmu nabrala spoustu cizinců, nemůže teď čekat, že krizi vyřeší ze dne na den. Netuším, jestli má Tomáš okamžitě v rukávu dva nebo tři zahraniční kouče, kteří by po nabídce ze Sparty skočili. Pokud ne, a začne se znovu uvažovat o české variantě, musíte počítat s tím, že z realizačního týmu nezůstane skoro nikdo. Neumím si představit, že by český trenér chtěl automaticky převzít zahraniční asistenty, kondičáky, analytiky. Bez ohledu na to, jestli je nebo není jazykově vybavený.

Proto si říkám: Fajn, můžete vyhodit trenéra, ale co potom? Na koho ukázat? Vezmete trenéra z vlastních zdrojů? Asistenta? Kouče z béčka? Jestli není nachystaná další zahraniční alternativa, pak si fakt neumím představit, co by se dělo.

 Samozřejmě tuším, že na Spartě není klid a že Friis je pod velkým tlakem. Šňůra mizerných zápasů je už na můj vkus neúnosně dlouhá. Marně pátrám v paměti, jestli jsem někdy něco takového coby sparťan zažil. Když jsem ještě chytal, pamatuju, že se nepovedlo jedno, dvě, tři utkání – a už jsme měli všichni nůž na krku. Kdyby se k výsledkům stejně tvrdě přistupovalo i teď, museli by asi už někteří kluci hrát zadarmo.

Trápí mě to, vždyť krize se táhne skoro dva měsíce. Nedělám se lepším, uznávám, že nám se taky někdy sezona nepovedla a nevykopali jsme titul, který se od nás žádal každý rok. Ale vyhrát jen dva z posledních dvanácti zápasů? To je opravdu bída.

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

Von der Leyenová je odtržená od reality. Evropa se bude pět let dále propadat, tvrdí Dostálová

Noví členové Evropské komise překvapivě hladce prošli grilováním před poslanci Evropského parlamentu. Jaké výhrady mají k nově sestavenému týmu Ursuly von der Leyenové europoslanci z hnutí ANO? „Myslím si, že cíle Evropské komise musely mnoho občanů doslova posadit na židli,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně z hnutí ANO a místopředsedkyně europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, Klára Dostálová.

X  Evropský parlament ve středu po poledni schválil novou Evropskou komisi. Vaše frakce už dopředu avizovala, že novou komisi nepodpoří. Uvažovali jste někdy vůbec, že byste hlasovali pro komisi sestavenou Ursulou von der Leyenovou, nebo to vůbec nebylo téma k debatě?

Už jsme o tom hovořili včera (v úterý). Na druhou stranu jsme si říkali, že počkáme na úvodní slovo paní Ursuly von der Leyenové a to nás tedy nezklamalo. Nás to jenom utvrdilo v tom názoru.

Hostem je Klára Dostálová, europoslankyně a místopředsedkyně frakce Patrioti pro Evropu

V úvodním slově Leyenová potvrdila, že je odtržená od reality, že vůbec nevnímá problémy občanů, firem, podnikatelů, podnikatelského sektoru jako takového.

Ona na rovinu deklarovala, že se bude pokračovat Green Dealu, což samozřejmě povede k tomu, že firmy budou odcházet z Evropské unie, že lidi budou ztrácet zaměstnání, že se bude snižovat životní úroveň.

Dokonce říkala, že ne vždycky je možné zachovat svobodu slova, to znamená, bude tady fungovat určitá cenzura. (Říkala), že bude pokračovat v dekarbonizaci, což jsou samozřejmě špatné signály. Takto se karty nerozdaly, voliči očekávali nějakou změnu, ale změna se nekoná…

Omlouvám se, že vám do toho skáču. Vy říkáte, že voliči karty takto nerozdali. Na druhé straně asi je tak rozdali, když většina Evropského parlamentu hlasovalo pro tuto Evropskou komisi.

Musím říci, že právě ty liberálnější strany hodně ztratily, ale oni tam vytvářejí koalici. Aby byla paní Ursula von der Leyenová zvolená, tak políbila prsten Zelených – což se samozřejmě předtím neodehrálo – místo toho, aby vyslyšela ty hlasy, že voliči skutečně volali po nějakých změnách.

Ano, nejsilnější frakce je i EPP, pak jsou to samozřejmě sociální demokraté a třetí nejsilnější jsou patrioti. Chápu, že takový ten konzervativní přístup, na to si potřebujeme u voličů ještě asi pár let počkat.

Ale na druhou stranu velmi kvituji, že u konkrétních návrhů, o kterých se tady hlasuje, už se někdy podaří, aby zvítězil zdravý selský rozum, viz například odlesňování, což dneska (ve středu) samozřejmě levičáci, zelení dali, jak se hezky říká, spapat paní Ursule von der Leyenové.

Když se podíváte i na to hlasování, ona získala 370 hlasů. To je samozřejmě daleko méně, než když se volila ona jako předsedkyně, to znamená i ta nevole tady v Evropském parlamentu je. Není to prostě drtivé vítězství.

X Když se vrátím k těm důvodům, říkala jste, že pro vás to definitivní rozhodnutí přišlo po projevu Ursuly von der Leyenové. Na druhé straně jste rozhodovali a schvalovali všech 27 členů Evropské komise. Hraje v tom případě jeden projev předsedkyně Evropské komise roli?

Musí hrát takovou roli, protože bohužel ta poslední role toho Evropského parlamentu je, že nehlasujeme o jednotlivých komisařích. Za sebe mohu říci, že se mi některá slyšení líbila.

Byla jsem s některými eurokomisaři spokojená, ale nehlasujeme o každém zvlášť. Hlasujeme o komisi jako celku, to znamená, že musíme počkat na úvodní slovo šéfové celé komise, která v podstatě představí, co bude komise dělat a jaké jsou její hlavní cíle.

Myslím si, že ty cíle musely mnoho občanů nejenom Česka, ale celé Evropské unie doslova posadit na židli. Žádná sebereflexe, žádné vnímání reality. Takže se obávám, že Evropa se bude pět let dále propadat a bude to na úkor nás všech.

Hodnocení eurokomisařů

V souvislosti s takzvaným grilováním evropských komisařů jsem si připomněl váš letošní předvolební rozhovor pro iDNES.cz. Vy jste v něm mluvila o tom, že v Evropském parlamentu prosadíte změny Green Dealu. A na otázku, jak toho chcete dosáhnout, jste odpověděla: „Správný čas bude při takzvaném grilování eurokomisařů, které musejí absolvovat před nástupem do úřadu. V ten moment, pokud tedy chtějí být zvoleni, naslibují hory i s horáky a my musíme docílit toho, aby se zavázali, že jsou připraveni revidovat cíle Green Dealu, že tomu chtějí dát nějaký reálný rámec.“ Máte pocit, že se vám podařilo to, co jste v tom rozhovoru slibovala?

Skutečně jsme tak učinili, viz samozřejmě ty velmi tvrdé otázky právě na ty, co se zabývají zelenou dohodou, což je zejména paní (Španělka Teresa) Riberová a paní (Švédka Jessika) Roswallová anebo pan (Nizozemec Wopke) Hoekstra kolem zemědělství.

Hodnocení neproběhla, takže u těch lidí, když nám neodpověděli na otázky, tak jsme u hodnocení nemohli reflektovat to, že neodpověděli. Proběhlo hodnocení, kde i strany, které jsou ve vládní většině, konstatovaly, že to nebylo úplně dobré, že se na ty otázky neodpovídalo a tak dále.

Když vám teď cituji ta slova z předvolební kampaně, neukazuje se, že jste tehdy byla, řekněme, „naivní“ směrem k tomu, jak to chodí v Evropském parlamentu?
Vy jste taky před chviličkou řekl, že bychom asi měli změnit ta pravidla, když to takhle nezafungovalo…

X Ne, já jsem se ptal, jestli by se měla změnit, to je něco jiného.

Ano, ptal jste se, jestli by se měla změnit pravidla. Já jsem říkala, že by se měla dodržovat ta, která jsou. A tady to prostě vidíte, že to je úplně nabíledni, když se zavřeli za dveře, s nikým se nebavili.

V podstatě neprobíhalo legitimní slyšení tak, jak by mělo. Rozhodně jsem nebyla naivní. Spíše jsem počítala s tím, že budou zachovány procesy tak, jak jsme byli zvyklí v minulých komisích. A to se nestalo. Tady prostě zvítězila politika.

Teď budeme muset o to víc napnout síly ve výborech a v konkrétních návrzích legislativy tak, aby se to upravovalo. Ale zase musím říci i z dnešních (středečních) vystoupení napříč politickým spektrem, že mnoho lidí upozorňovalo paní Ursulu von der Leyenovou – i ti, co hlasovali pro ni – že budou velkými strážci toho, aby se věci nějakým způsobem jako zlepšily.

X X X

 Boxer proti liberálovi. Tusk touží shodit okovy prezidentského veta

Bezmála rok po nástupu vlády Donalda Tuska se v Polsku schyluje k dalšímu důležitému hlasování. Největší strany o víkendu představily své kandidáty do květnových prezidentských voleb, které by mohly ukončit nelehkou kohabitaci kabinetu s prezidentem napojeným na opoziční Právo a spravedlnost.

Byl to triumf, ale překvapivě uměřený a krátký. Oslavy volebních výsledků, které v minulém říjnu zažily prostory Zemědělského muzea v centru Varšavy, trvaly sotva hodinu. Pak se rozjaření a unavení politici Občanské koalice (OK) stáhli do zákulisí a začali snovat plány nové koalice, jež po osmi letech ukončila éru vlády Práva a spravedlnosti (PiS).

Výběr nestraníka je neobvyklý tah, stranické vedení se tak pokouší oslovit i váhající voliče unavené politickou polarizací země.

X X X

TUMP  CHCE  NIŽŠÍ  DANĚ

Trump chce nižší daně, vyšší cla a škrty ve výdajích

\Za ministra financí vybral Donald Trump manažera, který pomohl zbohatnout Sorosovi.

Nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump poměrně rychle vybral svůj vládní tým, kterým chce – za vydatné pomoci Elona Muska – zásadně změnit Ameriku. Možná revolučně, jak soudí někteří. Nicméně v ekonomické oblasti se vrací k mnohému z toho, co začal už v prvním funkčním období po roce 2016. Tehdejší dočasné snížení daní, které mělo vypršet v příštím roce, chce změnit na trvalé. Hospodářství má ochraňovat celní bariéra namířená nejen proti Číně a Evropě, ale také proti nejbližším smluvním partnerům Mexiku a Kanadě. A s děsivými schodky federálního rozpočtu se musí skončit.

Jak to chce Trump udělat, aby omezil příjmy, přibrzdil obchod, a přitom ušetřil, aniž by Ameriku zvedl k pochodu na Washington? V tom bude dost spoléhat na ministra financí, kterým jmenoval fondového manažera Scotta Bessenta (62).

O jeho makroekonomické kvalifikaci není pochyb. Jako mladá puška nastoupil roku 1991 u Sorose a nabídl mu analýzu britského trhu nemovitostí po prasknutí inflační bubliny. To otřáslo částí bank, protože spousta hypotéčních dlužníků přestala zvládat splácení inflační sazby bez inflačních příjmů. Slabý trh srazil ceny zástav, takže banky se neměly kde hojit. Libra byla otřesena, ale konzervativní britská vláda Jamese Majora (po Margaretě Tchatcherové) hájila kurz jako o život. Tím ukázala zeď, za kterou nemůže ustoupit.

Soroš se opřel o Bessentovu analýzu, vsadil proti libře a slavně vyhrál první miliardu. To pak vešlo do učebnic, kde už se učedník v pozadí moc nezmiňuje. Ten mezitím vyrostl a v letech 2011 až 2015 se stal finančním ředitelem Sorosových fondů. Když se udělal pro sebe, s úvodní Sorosovou pomocí ve výši dvou miliard dolarů, založil Key Square Capital Management a vydělával miliardy na spekulacích proti japonskému jenu. Jeden čas také učil ekonomickou historii na prestižní Yale University.

Wall Street si nad Trumpovým výběrem libuje, opadla obava, že ekonomická politika bude snůškou náhodných nápadů nového prezidenta. Příklady se spekulací proti britské libře i japonskému jenu zároveň potvrzují pozorování kolegů, že Bessent rád vyhledává zapomenuté analogie z minulosti, které mu umožňují dohlédnout následky jinak dost dobrodružných kroků. Na veřejnosti vystupuje zdrženlivě a profesorsky. Je protikladem svého šéfa v tomto ohledu.

Těch protikladů tam najdeme víc. V prezidentských volbách stáli Soros a Bessent (dodnes přátelé) proti sobě. Soros nadále financoval Demokraty, Bessent přešel k Republikánům. Pokud jde o metody, někomu se může Bessent zdát jako finanční raubíř, ale Elon Musk, který chce očesat federální instituce na kost, byl jeho jmenováním zklamán. Je to „business as usual“, „práce jako vždycky“, povzdechl si na své síti X.

Donald Trump teď navrhl řadu drastických opatření, která zasáhnou i jeho nejbližšího spolupracovníka Muska. První je vysoké clo na dovozy z Mexika a Kanady, nemluvě o těch čínských, a druhé je zrušení daňových úlev na elektrická auta, které dosud mohly dosáhnout až 7,5 tisíce dolarů na jeden vůz, pokud byl  vyroben v Americe a z amerických součástí. Jenže z Mexika dováží do USA řada významných amerických společností v čele s General Motors a Fordem. O tom se asi ještě bude jednat. Jinou dimenzi tomu dává čínská BYD, která krátce poté ohlásila, že založí další závody na elektrická auta v Mexiku, možná jako test, kudy se dá do USA i při všech bariérách proniknout.

Trumpův útok na elektromobilitu Muska poškodí, ale neohrozí. Je v tomto oboru hegemonem a dlouhodoběji mu spíše pomůže, když nový prezident utýrá nějakou tu konkurenci. Návrh zvoleného prezidenta však sleduje nejen ochranu tradiční domácí výroby spalovacích motorů a zachování odbytu pro olejářský průmysl, ale vyjadřuje taky širší odpor proti mezinárodním klimatickým dohodám, od kterých chce odstoupit.

To se nelíbí 14 státům Unie, které vsadily na klimatickou transformaci jako další průmyslovou revoluci. Reprezentují menšinu asi 40 procent obyvatel, což připomíná letošní volební výsledek, ale představují mocnou hospodářskou sílu. Kalifornie v jejich čele je prý pátou největší ekonomikou světa. I kdyby nebyla, je nejmocnější v USA. Kalifornský demokratický guvernér Gavin Newsom přišel s protitahem, že místo zrušených federálních daňových odečtů nabídne kalifornskou prodejní slevu. V její definici by však byl zahrnut strop na podíl značky na trhu, který by vyloučil slevu na Teslu.

Muskovi lidé to označují z bláznovství, vždyť Tesla je jediná větší elektrická značka, která se teď v Kalifornii vyrábí. Se závody Tesla Freemont Factory tam přece Musk začínal, než se roku 2021 za covidu odstěhoval do Texasu, aby se vyhnul karanténnímu uzavření. Když už jsme u těch začátků, Newsom v politice začínal jako Republikán, než vyhrál volby na demokratické kandidátce.  Připomeňme i Bessentovu dráhu, abychom došli k objevnému závěru, že každý někde začínal, ale zajímavější je, co dělá teď.

Takže, co teď udělá Bessent, pokud bude ve funkci potvrzen. Především si je vědom rozpadu hyperglobalizace a americké převahy. „Vstupujeme do období velkých globálních ekonomických přesunů,“  řekl podle Wall Street Journal už v červnu, kdy měl na starosti jen peníze svých fondových účastníků. A dodal: „Chci se do toho zapojit. Budu to studovat.“

V domácí politice začnou jeho povinnosti starostmi o prodej státních dluhopisů, kterých opravdu přibylo. A to se v loňském roce Bidenovi podařilo srazit federální rozpočtový schodek na polovinu dosavadního maxima. Pro zajímavost, roku 2020, na začátku covidu, to maximum dosáhlo téměř 15 procent HDP, takže loňských 6,1 procenta je něco jako „hezkých čtyři mínus“. Nezapomínejme také, že USA teď žijí v opakovaném rozpočtovém provizoriu, které znovu vyprší na začátku ledna. Zatím není jasné, kdo toho peška přebere, zda ještě Biden, nebo až Trump, který nastupuje 20. ledna.

Bessent je přesvědčen, že nejlepší metodou pro snižování rozpočtových schodků je hospodářský růst, který přinese větší výběr daní. Musk hodlá hlavně šetřit osekáváním zbytnělých federálních institucí. Když koupil Twitter a přeměnil jej na X, vyhodil ze dne na den 80 procent lidí, a nic se nestalo. To Trumpa zaujalo, takovou metlu potřebuje. Až bude rozhánět „hluboký stát“, může argumentovat organizačními změnami.

Z dělby práce na vrcholku mocenské pyramidy Spojených států vyplývá, že sám Trump je tu od úspor prostřednictvím ukončení válek a přehazování nákladů globální moci na ty, kdo jí jsou podřízeni. Copak to přehazování nákladů, to by možná zbrojařům nevadilo, ale ty konce válek jsou ošidné. Lepší reklamu na zbrojní výrobu si nedokážou představit. Proto chtějí využít zbývajících týdnů do předání moci a hodit do toho Trumpovi vidle aspoň na té Ukrajině. Nejsou bez šancí, náš Lipánek je taky pro.

I on by si však měl povšimnout, jak rychle se mohou nerozluční přátelé změnit v nesmiřitelné protivníky a konkurenty. Jak snadné je změnit názor a někoho řádně odrbat. Zvlášť, když se na to jde vědecky. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Miloš Vácha: OBJEVÍ SE KOREJCI TAKÉ V POBALTÍ?

Návštěva ruského ministra Šojgua před časem v Severní Koreji ukázala na prohlubující se vztahy obou států. Severní Korea už po loňském ruském vpádu nabídla Rusku 100000 vojáků. Je jasné proč Rusko asi tehdy nabídku nepřijalo. Jednak by byla ostuda, že svoji „speciální operaci“ nezvládne samo, jednak by to s sebou neslo reálné riziko, že pravidelné zahraniční síly se mohou recipročně objevit i na druhé straně fronty.

Nakonec však Rusko vzhledem k protahující se válce a značným vlastním ztrátám účastí severokorejských vojáků nepohrdlo a ti se objevili na ruských cvičištích a posléze i v blízkosti kurské fronty.  Komentátoři si zatím lámou hlavu jak je Moskva využije. Zda jako útočný hrot během očekávané ruské ofenzivy v kurské oblasti či jen k vystřídání ruských jednotek v obraně určitých úseků fronty? Nebo budou představovat pouze rezervu ruského vedení? Nebo má jít jen o psychologický efekt k podlomení ukrajinské morálky?

Rusku (a také Bělorusku) se však nabízí ještě jiná možnost využití severokorejské nabídky. Na ruských a běloruských hranicích s pobaltskými státy se nacházejí jednotky NATO, jejichž počet má ještě růst. Pokud by se případně zahraniční (severokorejské) síly objevily také  na ruské (a případně i běloruské) straně hranice, přineslo by to Rusku dvojí strategickou výhodu. Jednak by mohlo tam zatím umístěné ruské jednotky uvolnit pro ukrajinskou frontu, jednak by mohlo po čase následně navrhnout jednání o stažení všech zahraničních sil z Pobaltí a v případě dohody se tak zbavit vojsk NATO na své severní hranici. Odpadlo by tak jedno z válečných ohnisek v Evropě a pobaltské státy by se asi pak začaly chovat slušně ke svým ruským menšinám a  projevily opět respekt k památkám vítězství nad fašismem.  

X X X

EP Plenary session – Presentation by the Commission President elect of the College of Commissioners and its programme

Europoslanci schválili novou Komisi. Von der Leyen slíbila „kompas konkurenceschopnosti“

 Novou Evropskou komisi dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválil Evropský parlament. Hlasovalo pro ni 370 europoslanců ze 688. Její předsedkyně Ursula von der Leyen v projevu, který hlasování předcházel, připomněla odkaz Václava Havla. Uvedla, že první iniciativou nové unijní exekutivy bude takzvaný kompas konkurenceschopnosti, vycházející z Draghiho zprávy.

Ursula von der Leyen, která stála také v čele končící Komise, předstoupila před hlasováním před europoslance s projevem. V tom připomněla mimo jiné také odkaz Václava Havla. Připomněla, že při obdobném projevu před pěti lety mluvila o událostech roku 1989. „O generaci, která navrátila svobodu a demokracii lidem Evropy. Odvaze obyčejných lidí, jako byli ti v Bratislavě a Temešváru, kteří se postavili za svou svobodu. O vůdcích, jako byli Lech Wałęsa a Václav Havel, kteří inspirovali celé země a spojili celý kontinent,“ řekla. Dodala, že „s velkým pohnutím sledovala dojemné události v Praze před pouhými deseti dny“ a odkázala se tak na oslavy 17. listopadu. Tyto příběhy podle ní ztělesňují věčný evropský boj za svobodu a demokracii.

Svoboda podle ní není zadarmo. Znamená to dělat obtížná rozhodnutí, masivní investice do naší bezpečnosti a prosperity a věrnost k vlastním hodnotám.

„Budeme spolupracovat se všemi demokratickými, proevropskými silami v tomto parlamentu,“ slíbila.

Evropa se podle ní musí sjednotit. „Tato jednota bude ještě důležitější v dnešním konkurenčním světě, světě, ve kterém je každá slabina zneužívána, každé rozdělení využíváno, každá závislost manipulována. Naše svoboda a suverenita více než kdy dříve závisí na naší ekonomické síle. Naše bezpečnost závisí na naší schopnosti konkurovat, inovovat a vyrábět. A náš sociální model závisí na rostoucí ekonomice, která čelí demografickým změnám,“ řekla.

Kompas konkurenceschopnosti

„Mohu proto oznámit, že první hlavní iniciativou nové komise bude ‚kompas konkurenceschopnosti‘. Tento kompas se stane rámcem naší práce po zbytek mandátu. Bude vybudován na třech pilířích z Draghiho zprávy: za prvé, uzavření inovační mezery s USA a Čínou; za druhé, společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost; a za třetí, zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí,“ řekla.

Pokud jde o inovační mezeru, řekla, že Evropa umí vytvářet start-upy, ale nedokáže jim umožnit stejný růst. „Musíme tuto inovační mezeru uzavřít. Proto postavíme výzkum, inovace, vědu a technologie do centra naší ekonomiky. Budeme více investovat, lépe se soustředit a zajistíme, aby naše malé podniky, startupy a scale-upy mohly v Evropě prosperovat. Víme, co je třeba udělat. Všichni víme, že startup z Kalifornie může růst a získávat finanční prostředky po celých Spojených státech. Ale startup v Evropě musí čelit 27 různým národním překážkám. Musíme růst v Evropě usnadnit,“ řekla.

Dohoda o čistém průmyslu a budoucnost automotive

Hovořila také o dekarbonizaci. „Chci jednoznačně říct, že musíme držet a udržíme kurz na cestě k cílům obsaženým ve Green dealu,“ slíbila. Pokud však chce Evropa v transformaci na udržitelnou ekonomiku uspět, musí podle ní být pružnější a lépe podporovat lidi a podniky. „Musíme využívat našich tradičních silných stránek – našeho průmyslu, malých a středních podniků, inovátorů a zaměstnanců. Proto během prvních 100 dnů tohoto mandátu představíme „Dohodu o čistém průmyslu“,“ řekla.

Jednou z největších současných výzev jsou podle staronové šéfky Evropské komise vysoké ceny energií. „Hodně jsme toho udělali v reakci na vydírání Ruskem a na vysokou inflaci, která následovala. Cena energií je ale stále příliš vysoká a musí klesnout,“ míní. Nová Komise tak podle ní bude pracovat na snižování nákladů pro domácnosti a firmy, na investicích do čisté energie a na nahrazení dovozu ruského LNG.

Zmínila také krizi evropského automobilového průmyslu. Rozhodla se proto svolat strategický dialog o jeho budoucnosti. Tedy fóra, kde budou moci politici debatovat s odborníky a zástupci sektoru. „Tento dialog a jeho pokračování budu vést osobně. Přivedeme k jednomu stolu všechny zainteresované strany, abychom si navzájem naslouchali a společně navrhli řešení, protože toto odvětví prochází hlubokou a velmi rušivou transformací. Automobilový průmysl v Evropě je naší hrdostí. Miliony pracovních míst na něm závisí. A společně musíme zajistit, aby budoucnost automobilů byla nadále spojena s Evropou,“ řekla.

Strategická nezávislost Evropy

Třetím a posledním pilířem, na kterém chce Von der Leyen stavět, je posílení naší ekonomické bezpečnosti. „Víme, že nadměrná závislost se může rychle proměnit v zranitelnost, a proto jsou stabilní a bezpečné dodavatelské řetězce klíčové. Kritické suroviny jsou tím nejzřejmějším příkladem. Poptávka po kritických surovinách pro čistou transformaci se během minulého mandátu zdvojnásobila a během tohoto mandátu by se mohla ztrojnásobit,“ upozornila. Jde o kovy potřebné třeba pro výrobu baterií.

Evropa proto potřebuje diverzifikovat své dodavatele, provést přezkum svých závislostí a vytvářet nová partnerství. Kromě toho je klíčovým prvkem také přechod na cirkulární ekonomiku, která umožní zdroje využívat efektivněji. „Zaplatili jsme cenu za to, že jsme svou budoucnost svěřili do rukou jednoho dodavatele. Tuto chybu již znovu neuděláme. Evropská suverenita není na prodej,“ připomněla Von der Leyen znovu závislost na ruském plynu.

Evropa má podle staronové šéfky Evropské komise hrát větší roli v oblastech konfliktu, ať už jde o Blízký východ nebo Ukrajinu, a více investovat do své bezpečnosti. „Válka zuří na hranicích Evropy a musíme být připraveni na to, co nás čeká. Pracujeme ruku v ruce s NATO. Jeden příklad: Rusko utrácí až 9 procent svého HDP na obranu. Evropa v průměru jen 1,9 procenta. V této rovnici je něco špatně. Naše výdaje na obranu musí růst. Potřebujeme jednotný trh pro obranu. Potřebujeme posílit obrannou průmyslovou základnu. Potřebujeme zlepšit vojenskou mobilitu. A potřebujeme společné evropské projekty v oblasti obrany,“ řekla.

Její Komise proto během prvních sta dnů mandátu přijme bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, tedy jakousi strategickou zprávu nastiňující problémy a jejich řešení. „Mohu vás ujistit, že bezpečnost Evropy bude vždy prioritou této Komise,“ slíbila.

Kde na to vzít finance

Von der Leyen upozornila, že aby mohla tyto sliby splnit, musí Evropa spolupracovat a také zajistit potřebné finance. Roli v tom má hrát nový unijní víceletý finanční rámec, ale také soukromé investice. „Uvedu tři čísla: Podnikové výdaje na výzkum a vývoj v Evropě představují přibližně 1,3 procenta HDP. Ve srovnání s 1,9 procenty v Číně a 2,4 procenty ve Spojených státech. Tento rozdíl v soukromém kapitálu je hlavním důvodem, proč zaostáváme v celkových výdajích na výzkum a vývoj, a tím i v inovacích,“ uvedla. Proto bude prosazovat vytvoření Evropské unie úspor a investic.

Podnikům chce Von der Leyen ulevit od byrokracie. Chce proto zjednodušit pravidla, analyzovat různé sektory a přezkoumávat evropskou legislativu, aby firmám ulevila od regulační zátěže. Byznysu má pomoci také další sbližování jednotného evropského trhu a investice do vzdělávání. Jako další důležitá témata zmínila předsedkyně Komise také dostupnost bydlení či podporu zemědelců.

Schválení nové Evropské komise předcházela slyšení před výbory Evropského parlamentu. V těch jednotliví kandidáti na eurokomisaře představovali své vize. Nakonec byli poprvé v tomto století schváleni všichni nominanti. Jejich mandát oficiálně začne v neděli.

(knn), ceskajustice.cz

X X X

Poposlance nepřesvědčila Španělka Ribera. Pro novou Komisi jich nehlasovala ani polovina

 České europoslance při grilování eurokomisařů potěšil „náš“ zástupce Jozef Síkela, který dostal portfolio mezinárodní spolupráce, výhrady naopak mají napříč spektrem ke Španělce Terese Ribera, jež bude dohlížet na zelenou tranzici. Uvedli to v odpovědích pro Českou justici. Podpora nové Evropské komise prakticky kopíruje rozdělení na opozici a koalici v české Sněmovně. Zatímco zástupci českých vládních stran byli většinově pro, opoziční europoslanci byli proti.

Novou Evropskou komisi při hlasování podpořili zástupci STAN, TOP 09 i KDU-ČSL. Ti na evropské úrovni spadají do frakce Evropských lidovců, tedy do stejné politické skupiny jako předsedkyně Komise Ursula von der Leyen i většina eurokomisařů. Spolu s nimi hlasovala pro i Pirátka Markéta Gregorová (Zelení/ESA) a zástupci ODS Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (ECR). Jejich stranický kolega Alexandr Vondra se zdržel. Proti svorně hlasovali zástupci hnutí ANO, Motoristů a Přísahy, SPD a europoslanci zvoleni za koalici Stačilo. Z českých zástupců tak bylo osm pro, jedenáct proti, jeden ze zdržel a jeden nehlasoval. Celkově získala nová Komise jen těsnou většinu, podpořilo ji 370 europoslanců ze 688 hlasujících. O pozadí vzniku nové Komise jsme psali zde.

Česká europoslankyně Danuše Nerudová uvedla, že novou Komisi podpořila proto, že je nezbytné, aby se hned pustila do práce. „Bez funkční Komise nemůže EU efektivně fungovat, a to si v současné době nemůžeme dovolit. Čeká nás spolupráce s novým americkým prezidentem, se kterým budeme muset tvrdě vyjednávat zejména v oblasti obchodu. Evropa musí zároveň nastartovat svou konkurenceschopnost, posílit obranné kapacity a rychle reagovat na povodňové škody. Nesmíme ztrácet další dny kvůli politickým sporům,“ řekla.

Podobně argumentuje její stranický kolega Jan Farský. „V současném geopolitickém rozpoložení potřebujeme silný a jednotný hlas Evropy. Přesně to si slibuji od nastupující Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyen. Vybrala si tým, který bude schopný dotahovat projekty a zasadí se o to, aby se vize proměnily v realitu. Rád zmíním příklady: budoucí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, ministr pro obranu Andrius Kubilius a samozřejmě také Jozef Síkela,“ řekl.

Zástupce KDU-ČSL Tomáše Zdechovského zase dle jeho slov přesvědčil program, který Von der Leyen předložila. „Klade důraz na priority, jako je hospodářská obnova, bezpečnost Evropy a efektivnější řízení migrace. Samozřejmě, že skutečnost, že Ursula von der Leyenová pochází z naší politické rodiny hraje roli. Známe její hodnoty, víme, že se zaměřuje na odpovědnou politiku a pragmatická řešení. Přesto podpora není automatická – je podmíněna jejím ochotou řešit klíčové problémy a prosazovat skutečné výsledky,“ uvedl.

Také u Ondřeje Krutílka z ODS převládly argumenty pro. „Na řadě postů přináší nové složení Komise zlepšení oproti stávajícímu stavu. Nezastírám, že některé členy bych osobně velmi rád vyměnil, ale odmítnutím celé Komise bychom stejně nedocílili toho, že například španělská socialistická vláda vygeneruje kandidáta jiné politické orientace,“ uvedl. Hlas pro Komisi navíc podle něj znamená větší vliv při utváření legislativy.

Ondřej Knotek z ANO, který hlasoval proti, tak učinil proto, že se nová Evropská komise nebude příliš lišit od té dosavadní. „Bude chtít pokračovat v zaběhlých kolejích. Bude stále ideologicky orientovaná a půjde nesprávným směrem. Pro hospodářství EU to bude katastrofa,“ myslí si.

Potěšil Síkela, nepřesvědčila Ribera

Při hodnocení výkonů, které eurokomisaři předvedli v rámci „grilování“ před výbory Evropského parlamentu, se většinově shodují na kritice Teresy Ribery. Ta pochází z politické rodiny Socialistů, na starost bude mít silné portfolio pro zelenou tranzici.

„Smíšené dojmy u mě zanechala Teresa Ribera, u níž mám stále otazníky ohledně její schopnosti řešit krizové situace a zasazovat se o konkurenceschopnou evropskou energetiku. Evropská komise potřebuje silné lídry v klíčových oblastech, o tomto mě musí Ribera ještě přesvědčit,“ uvedl Zdechovský.

A podobně mluví i Nerudová. „Nebyla jsem zcela přesvědčena o španělské kandidátce, paní Ribera. Neodpověděla jasně na klíčové otázky ohledně budoucnosti jaderné energetiky v EU. Evropská politika je však založená na kompromisech. Stejně jako na národní úrovni nemusíme být spokojeni se všemi ministry, i zde je důležité zaměřit se na program a priority nové Komise, které tvoří ‚koaliční smlouvu‘ na evropské úrovni. Paní Ribera musí dostat v tomto směru jasné instrukce a respektovat vůli většiny členských států i Evropského parlamentu. To je nejen zásadní pro fungování Komise, ale je to také zakotveno ve Smlouvách EU,“ napsala.

„Nepřipravená a politicky pro mě i obsahově těžce skousnutelná byla španělská místopředsedkyně Komise pro klimatickou transformaci Teresa Ribera,“ souhlasí Krutílek.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) při slyšení nizozemského kandidáta Wopke Hoekstry. Zdroj: Evropský parlament

Knotek zkritizoval další eurokomisaře, jejichž portfolia se budou tak či onak dotýkat životního prostředí a přechodu na udržitelnou ekonomiku. „Velmi slabý výkon předvedla švédská kandidátka na komisařku pro životní prostředí a odolnost Jessika Roswall. Obdobně si vedl i nový eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra, který nadále počítá s tím, že v Evropské unii začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut,“ uvedl.

Pozitivně naopak mluví o maďarský komisaři pro zdraví Olivéru Várhelyim nebo slovenském eurokomisaři Maroši Šefčovičovi.

Farský pak chválí eurokomisaře pro obranu. „S Andriusem Kubiliem jsem měl možnost se seznámit – je to dlouholetý europoslanec, který je také ve frakci EPP. Jeho výkon byl naprosto skvělý. Mluvil spatra, znal čísla a statistiky. Věřím, že v jeho rukách bude evropská obrana zajištěna,“ uvedl. „Kvalitní výkon podal při grilování před mým výborem například litevský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius,“ zmínil jej též Krutílek.

Farský i Zdechovský jmenovali mezi těmi, kdo pozitivně překvapili, i českého zástupce z hnutí STAN Síkelu. „Velmi mě potěšil Jozef Síkela, který byl na grilování výborně připravený. Nejenže prokázal detailní znalosti svého portfolia, ale také překvapil kolegy svou perfektní němčinou,“ uvedl Zdechovský.

Grilování jako „cesta mezi minovými poli“

Hodnocení grilování je mezi nimi smíšené. Podle Nerudové je to taková „cesta mezi minovými poli“. „Každý kandidát se snažil najít konsenzus a zalíbit se všem politickým frakcím evropské většiny, ale zároveň ukázat odbornou připravenost a schopnost ovládat svou agendu,“ poukázala. Do celé věci se navíc podle ní příliš promítaly některé specifické národní problémy. „Naší rolí jako europoslanců je ale primárně při slyšeních hodnotit kandidáty z hlediska jejich schopnosti řešit evropské výzvy, to bude také jejich hlavní role jako eurokomisařů. Například velká část grilovaní paní Riberiové směrovalo na zvládání povodní ve Valencii její vládou, naopak na francouzského kandidáta směrovaly otázky primárně na jeho vztahy s Emmanuelem Macronem,“ řekla.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) při „grilování“ maďarského kandidáta na eurokomisaře. Zdroj: Evropský parlament

Podle Zdechovského má slyšení v Parlamentu zásadní význam a i tentokrát ukázalo, že jde o demokratický mechanismus, který může ovlivnit budoucí směřování EU. Přesto mělo podle něj své komplikace. „Nechybělo ani zcela nadbytečné divadlo kolem italského kandidáta, který, ač ze stejné politické rodiny jako naše vládnoucí ODS, čelil nepochopitelné kritice ze strany levice,“ napsal. Kandidát ze strany Bratři Itálie Raffaele Fito totiž čelil odporu ze strany Socialistů i Liberálů, kteří pro něj nechtěli post místopředsedy Komise.

X X X

Rada kraje schválila zařazení Karlštejna a Kačiny na Indikativní seznam ČR jako krok k zápisu na seznam UNESCO

Rada Středočeského kraje schválila návrh na zařazení hradu Karlštejn a zámku Kačina na Indikativní seznam České republiky, což je klíčový krok k jejich budoucí nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO. Současně radní udělili souhlas ke spolupráci s Karlovarským krajem na zpracování podkladů pro mezinárodní projekt „Keltská Evropa: Evropská nadregionální mocenská centra doby železné“, do něhož jsou zahrnuty také významné archeologické lokality na území Středočeského kraje.

Radní souhlasili k zařazení hradu Karlštejn a zámku Kačina na Indikativní seznam České republiky a současně udělili také souhlas k zapojení významných středočeských keltských lokalit Závist a Hradiště do mezinárodního projektu „Keltská Evropa: Evropská nadregionální mocenská centra doby železné“, který usiluje o nominaci evropských archeologických lokalit na Indikativní seznam UNESCO. Tento mezinárodní projekt propojuje památky spojené s keltskou kulturou a zdůrazňuje jejich nadregionální význam jako příklad vzájemného kulturního propojení v době železné. „Zařazení našich památek na Indikativní seznam ČR je klíčové pro jejich budoucí zápis na seznam UNESCO. Karlštejn, Kačina i keltská oppida jsou unikátními symboly Středočeského kraje, které si zaslouží mezinárodní uznání. Tyto projekty zároveň přispívají k ochraně a prezentaci našeho kulturního dědictví a k rozvoji cestovního ruchu,“ zdůraznil radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda.

Hrad Karlštejn, národní kulturní památka, je ikonickou stavbou vrcholné gotiky, jež propojuje architekturu, malířství a sochařství. Dominantou je Velká věž s kaplí sv. Kříže, která uchovává největší dochovaný soubor gotických deskových obrazů na světě. Hrad představuje mimořádný symbol doby Karla IV., jehož ideové a umělecké pojetí ovlivnilo středověké umění v českých zemích i v celé Evropě.

 Zámek Kačina, rovněž národní kulturní památka, je jedinečným příkladem neoklasicistní architektury inspirované palladiánskými vilami. Areál zahrnuje rozsáhlý park s drobnými stavbami, který propojuje prvky francouzské a krajinářské zahrady, a vytváří tak harmonické spojení architektury a krajiny. Zařazení Kačiny na Indikativní seznam ČR zdůrazňuje její uměleckou i historickou hodnotu jako příkladu estetické a technické dokonalosti na přelomu 18. a 19. století.

 Keltská Evropa: Evropská nadregionální mocenská centra doby železné“ zahrnuje soustavu strukturovaně opevněných areálů, existujících od 6. do 1. století př. Kr. po celé Evropě, které prokazatelně udržovaly živé kulturní styky na značně velké vzdálenosti. Ve Středočeském kraji se jedná o národní kulturní památku Hradiště a keltské oppidum Závist u Zbraslavi a kulturní památku Oppidum Hradiště, nedaleko Nižboru.

X X X

Středočeský kraj podpoří restaurátorské projekty svých muzeí a galerií

Rada Středočeského kraje schválila projektové záměry na restaurování a konzervaci sbírkových předmětů 4 krajských organizací. Jde o restaurátorské projekty Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, Regionálního muzea Mělník a Polabského muzea. České muzeum stříbra v Kutné Hoře připravuje dvě významné výstavy k výročí zápisu města na seznam UNESCO. Projekty, jejichž celkové náklady činí 2,3 milionu korun, budou financovány s významným přispěním Ministerstva kultury ČR a prostřednictvím Národního plánu obnovy. Podíl Středočeského kraje na financování činí 639 tisíc korun.

Podpořené projekty se zaměřují na restaurování a konzervaci sbírkových předmětů, zlepšení stavu muzejních sbírek a vybavení restaurátorských pracoven. Významnou součástí investic je také digitalizace sbírek, která zajistí jejich lepší ochranu a zpřístupnění veřejnosti. Kromě péče o sbírky bude podpora směřovat i do realizace výstav významných kulturních a uměleckých projektů, které připomenou bohatou historii regionu a podtrhnou jeho význam v rámci národního i mezinárodního kontextu. Význam těchto aktivit zdůrazňuje radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda: „Jedním z našich hlavních cílů je zachovat historické předměty, které jsou svědectvím bohaté historie našeho kraje, a přiblížit je veřejnosti. Například v Kutné Hoře připravujeme výjimečné výstavy k výročí zápisu města na seznam UNESCO, které přitáhnou návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí. Podpora restaurování a digitalizace sbírek zároveň zajistí jejich uchování pro budoucí generace.“

Na konzervaci cenných uměleckých předmětů se zaměřují projekty muzeí v Roztokách u Prahy, na Mělníku či v Polabském muzeu, kde vznikne také moderně vybavená restaurátorská pracovna. V Kutné Hoře, která si v příštím roce připomene 30. výročí zápisu na seznam světového dědictví UNESCO, se připravují dvě významné výstavy. Jedna představí tvorbu barokního malíře Ignáce Viktorina Raaba, druhá pak multimediálním způsobem oživí kutnohorské příběhy a architekturu Hrádku.

X X X

Praha schválila strategický plán pro Holešovickou tržnici. Po rekonstrukci může vydělávat

více než 200 milionů korun ročně

Hlavní město chce mít z Holešovické tržnice atraktivní areál pro místní i turisty, schválili ve Strategické koncepci rozvoje Holešovické tržnice do roku 2038 pražští radní. Do zanedbaného areálu bude nutné investovat zhruba 5 miliard korun.

„Schválená koncepce je cestovní mapou k cíli vytvořit z Holešovické tržnice areál, který slouží potřebám Pražanů s různorodými zájmy, potřebami, věkem i přijmy, a který nezatěžuje svým provozem rozpočet hlavního města, naopak je schopen do rozpočtu přispět,“ říká radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

„Navržený harmonogram investic i možné využití objektů nejsou závazné, Rada a Zastupitelstvo hl. m. Prahy je budou moci měnit a také budou samostatně schvalovat veškeré investice nad 5 milionů korun,“ doplňuje Adam Zábranský.

Holešovická tržnice je od roku 2022 spravována městskou společností Výstaviště Praha. Areál je dlouhodobě podinvestovaný, zhruba 50 % všech objektů je nutno rekonstruovat celkově a 50 % částečně. Kompletní rekonstrukci je nutné provést u veškeré infrastruktury areálu.

Špatný technický stav objektů i areálu jako celku významně omezuje možnosti výběru podnájemného, jehož výnos v současné době dosahuje cca 70 milionů korun ročně s klesající perspektivou v důsledku pokračující degradace objektů. To představuje riziko stále větší zátěže pro rozpočet hlavního města.

Naopak po provedení rekonstrukcí areálu je potenciál výběru nájemného nad 200 milionů korun ročně s mixem komerčních a veřejně prospěšných nekomerčních aktivit v areálu v poměru 87 % s komerčním nájemným a 13 % se sníženým nájemným.

Aktuální návštěvnost tržnice je přibližně 2,6 milionu lidí ročně. S ohledem na rozvojový potenciál celé oblasti v blízkosti nové lokality s bytovou výstavbou Bubny-Zátory nebo nedávno dokončenou Štvanickou lávkou propojující místo pěšky i na kole s druhým vltavským břehem lze předpokládat rostoucí význam Holešovické tržnice. A to jako místa setkávání v rámci každodenního života, stejně jako místa přitahujícího pozornost turistů, kde se budou mísit prvky kultury, gastronomie, kreativních průmyslů, byznysu a maloobchodu s rozsáhlou možností pro trávení volného času.

„Jsme moc rádi, že se podařilo rozvojovou koncepci Holešovické tržnice nakonec schválit. Dává nám jasné zadání a parametry pro naši další práci a zároveň představuje směr, kterým by se měl areál v příštích letech vydat a podmínky nutné pro jeho rozvoj. Chtěl bych hlavně poděkovat týmu našich kolegů a IPR Praha, kteří koncepci zpracovali a připravili pro projednání v orgánech města,” komentuje Tomáš Hübl, předseda představenstva městské společnosti Výstaviště Praha, a.s.

Postupně budou kompletně rekonstruovány všechny haly, zároveň průběžně pokračují dílčí úpravy, jako například výměny kotle v halách číslo 7, 8 a 9, kde sídlí kulturní prostor Jatka78 i spolčnost Alza, a také modernizace technické infrastruktury. Jednou z největších investicí je potom rekonstrukce bývalé jateční burzy v hale číslo 4, jejíž dokončení je předpokládáno v roce 2025. Vít Hofman

X X X

OSTRAVSKO PŘISPĚJE OBCÍM NA VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY I NA STUDIE ŘEŠÍCÍ NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

Obce v Moravskoslezském kraji si budou moci zažádat o příspěvek na drobné vodohospodářské akce. Kraj bude stejně jako v předchozích letech přispívat i na studie, které menším obcím navrhnou nejvhodnější způsob nakládání se srážkovými a odpadními vodami. V krajském rozpočtu je na tyto projekty připraveno téměř 17 milionů korun.

 „Menší obce z našeho regionu mohou získat finance na vodohospodářskou infrastrukturu. Kraj nabízí dotace na výstavbu a rekonstrukce kanalizací, čistíren odpadních vod, vodovodních sítí a úpraven pitné vody. Na tyto stavby může každá obec z krajského rozpočtu získat až pět milionů korun,“ uvedl radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Pavel Staněk a vysvětlil, že na krajskou dotaci dosáhnou obce do 2 tisíc obyvatel, popřípadě do 5 tisíc obyvatel v případě, že projekt řeší likvidaci odpadních vod nebo zásobování pitnou vodou v lokalitě s počtem do 500 obyvatel.

Připomněl, že v tomto dotačním programu hejtmanství obcím v minulém roce rozdělilo skoro 25 milionů korun. Kraj tak přispěl na prodloužení vodovodu v Dolních Tošanovicích, vybudování čistírny odpadních vod v Brumovicích nebo třeba na vrtanou studnu na Hrčavě.

Moravskoslezský kraj i letos nabízí obcím také příspěvek na studie řešící nakládání s vodami. „Až 400 tisíc korun kraj přispěje obcím na studie, které posoudí, jestli je pro obec vhodná výstavba centrální čistírny odpadních vod nebo několika menších lokálních. Studie také mohou třeba navrhnout, jak vyřešit nakládání se srážkovými vodami, nebo zda je určitá konkrétní lokalita vhodnější spíš k zasakování,“ řekl krajský radní Pavel Staněk.

Na výstavbu vodohospodářských staveb má Moravskoslezský kraj pro obce připraveno 15 milionů korun, dalších 1,8 milionu rozdělí na studie řešící nakládání s vodami. Krajský úřad bude žádosti o tyto dotace přijímat od 2. do 15. ledna 2025. /bir/

X X X

ERIKA CAISE BUDE NA PRAŽSKÉM RALLYSPRINTU NAVIGOVAT FILIP SALAČ

Populární Tipcars Pražský rallysprint je každoročně oblíbeným rozloučením s aktuální sezónou automobilových soutěží. Tradiční pražskou show využívají jezdci a týmy k představení nové techniky nebo jako poděkování partnerům a fanouškům. Také proto vznikají provizorní posádky, kdy se na místa spolujezdců usadí sponzoři, přátelé nebo známé osobnosti. Letošní devětadvacátý ročník Pražského rallysprintu připravil fanouškům opravdovou lahůdku. Zkušeného Erika Caise bude navigovat motocyklový jezdec a účastník seriálu mistrovství světa v kategorii Moto2, Filip Salač.

Erik Cais nedávno oznámil plány na příští sezónu, ve které bude startovat s vozem Hyundai i20N Rally2 v týmu Hyundai Customer Racing, který v České republice zastupuje Kowax DST Racing. Čeká ho nová výzva na vybraných evropských podnicích a v domácím šampionátu. Svůj nový speciál představí právě na Pražském rallysprintu. „Jsem nadšený, že se můžeme na Pražském rallysprintu představit v nových barvách, s novým vozem a novým týmem. Vděčím za to Martinovi Vlčkovi a jeho týmu Kowax DST Racing. Pražský rallysprint je především jedna velká show a už se těším, že společně s Filipem ukážeme na Strahově to, co si při běžných závodech nemůžu dovolit, tedy atraktivní průjezdy a dlouhé smyky,“ komentoval svoje nové angažmá Erik Cais.

Na horkou sedačku spolujezdce se vedle Erika Caise posadí Filip Salač, náš jediný zástupce v kolotoči mistrovství světa MotoGP. „Když jsem se vracel po závěrečné velké ceně ze Španělska, volal mi Erik, jestli s ním nechci jet Pražský rallysprint. Docela mě s tím zaskočil a nejdříve jsem přemýšlel, jestli je to vůbec dobrý nápad. S Erikem se dobře známe, ale během roku máme oba tolik závodů, že se potkáváme jen sporadicky. A to je také jeden z důvodů, proč jsem se ke startu rozhodl. Bude to pro mě premiéra v roli navigátora a určitě také velký zážitek. Tuhle příležitost si rozhodně nechci nechat ujít, a i když nevím, co všechno mě čeká, moc se těším,“ doplnil stručně Filip Salač.

XXIX. ročník Tipcars Pražský rallysprint startuje už tuto sobotu 30. listopadu 2024. Jan Koudelka