Premiér Robert Fico (Smer) poslal predsedníčke Európskej komisie Ursule von der Leyenovej list. Jeho obsah zverejnil na sociálnej sieti. Premiér v liste okrem iného kritizuje konkurencieschopnosť Európskej únie, vysoké ceny elektriny a dopady klimatických cieľov na strategický priemysel. Ako jednu z možností riešenia navrhuje dočasné pozastavenie uplatňovania systému emisných povoleniek.

Premiér Robert Fico upozorňuje, že Európska únia v súčasnosti nezvláda výzvy spojené s porušovaním medzinárodného práva a rozpadom globálneho poriadku. Podľa jeho slov Únia v tomto teste sily a schopností „nevychádza dobre“ a jej postoje nemajú u rozhodujúcich svetových hráčov dostatočný vplyv.

Fico z Washingtonu: Len blázon by nevyužil pripravenosť územia v Jaslovských Bohuniciach na výstavbu nového jadrového bloku

„Éra hrubého porušovania medzinárodného práva a rozpadu svetového poriadku, v ktorej sa nachádzame, je prísnym testom sily a schopností Európskej únie. Z tohto testu žiaľ nevychádzame dobre,“ uviedol premiér v odkaze adresovanom predsedníčke Európskej komisie.

Jedným z hlavných problémov, ktoré podľa Fica oslabujú pozíciu EÚ, je alarmujúci pokles konkurencieschopnosti. Budúcnosť Únie podľa neho závisí od toho, či bude naďalej „dogmaticky trvať“ na ambicióznych klimatických cieľoch, alebo pristúpi k ich „zmysluplným redukciám“.

Ako konkrétny príklad uviedol situáciu spoločnosti Slovalco, ktorá v roku 2023 ukončila výrobu primárneho hliníka na Slovensku pre vysoké ceny elektrickej energie. Firma podľa premiéra patrila medzi najmodernejšie a najekologickejšie v Európe a zabezpečovala približne 10 percent produkcie primárneho hliníka v EÚ. V prípade jej opätovného spustenia by sa výroba podľa jeho slov zvýšila takmer o 20 percent. 

Fico poukázal aj na širší európsky kontext, keď bolo podľa dostupných údajov v krátkom čase odstavených približne 1,5 milióna ton výrobných kapacít hliníka. Európa je tak pri tejto strategickej surovine odkázaná na dovoz v objeme takmer päť miliónov ton ročne.

„Kým Slovalco, a.s. pri výrobe jednej tony hliníka vyprodukovalo štyri tony emisií CO2, v krajinách, z ktorých hliník do Európy privážame, je tento dopad často až 20 ton emisií CO2 na jednu vyprodukovanú tonu hliníka,“ uviedol premiér. Zatvorením závodu podľa neho prišlo o prácu priamo 450 ľudí a nepriamo ďalších viac ako tisíc.

Premiér zároveň kritizoval Európsku komisiu za nedostatok konkrétnych riešení v oblasti cien elektriny pre strategické priemyselné odvetvia. Pripomenul, že na viacerých zasadnutiach Európskej rady bola Komisia vyzvaná, aby predložila návrhy na ich zníženie.

„Pri všetkej úcte k práci Európskej komisie musím skonštatovať, že žiadny konkrétny program som nezaregistroval,“ uviedol Fico s tým, že k problému je podľa neho potrebné pristúpiť radikálne.

Ako jedno z možných riešení navrhol za Slovensko vyhlásenie štvor- až päťročných „prázdnin“ v uplatňovaní mechanizmu emisných povoleniek. Takýto krok by podľa neho výrazne pomohol oživeniu strategických priemyselných odvetví. Zároveň očakáva, že vzhľadom na rastúci tlak aj v iných členských štátoch pribudnú ďalšie alternatívy, ako riešiť extrémne vysoké ceny elektriny.

V závere premiér upozornil, že situácia v strategických priemyselných odvetviach je v jednotlivých krajinách kritickejšia, než sa môže zdať z pohľadu Bruselu. Poukázal pritom na to, že Európska únia vynaložila na podporu Ukrajiny v konflikte s Ruskom viac ako 380 miliárd eur.

„Je prirodzené, že občania členských štátov Európskej únie očakávajú, že rovnakú pozornosť a zdroje si zaslúži aj budúcnosť Európskej únie, ktorá je bez silnej ekonomiky zraniteľná,“ dodal premiér.

X X

V kolabujícím Kyjevě je bez proudu milion domácností, 600 tisíc lidí z města uprchlo

Po posledním mohutném ruském útoku na Kyjev je milion domácností bez elektrické energie, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Život ve městě se změnil v trýzeň: v lednu metropoli opustilo kolem 600 tisíc lidí, upozornil starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Kritická situace se nevyhýbá nikomu – bez dodávek elektřiny, tepla i vody je i budova ukrajinského parlamentu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Ukrajina potřebuje naléhavou pomoc v energetice a protivzdušné obraně.

„Další ruský raketový a dronový útok a ukrajinská města zůstala bez elektřiny, vody a topení. Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) je v současnosti také bez těchto základních služeb,“ oznámil předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

 Agentura AFP připomíná, že Kličko obyvatele Kyjeva k evakuaci vyzval poté, co ruské útoky z 9. ledna velkou část metropole připravily o dodávky elektřiny, tepla i vody. Teploty klesají k minus dvaceti stupňům Celsia.

Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev dnes prohlásil, že vedl konstruktivní rozhovory s americkými představiteli o konci konfliktu na Ukrajině. Dmitrijev dnes přicestoval do švýcarského Davosu, kde se koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF).

 V Kyjevě je milion lidí bez elektřiny, více než 4000 domů bez tepla, řekl Zelenskyj. Domáhal se od vlády seznamu opatření, která by zlepšila situaci.

„Ne každý má šanci město opustit, ale počet jeho obyvatel klesl,“ řekl Kličko a obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že zneužívá mrazy k tomu, aby zlomil odpor Ukrajinců, dohnal je k depresi a vytvořil napětí ve společnosti. Kyjev má okolo tří milionů obyvatel, jejich přesný počet ale v době ruské invaze není znám.

Šéf energetické firmy Yasno Serhij Kovalenko řekl, že v Kyjevě je bez proudu 173 000 odběrných míst a asi polovina bytů je bez vytápění. Kvůli pokračujícím ruským útokům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v zemi minulý týden vyhlásil stav energetické nouze. Kličko řekl, že opravu poničených energetických objektů komplikují mrazy a neustálé letecké poplachy.

 AFP připomíná, že dlouhé odstávky elektřiny se pro Ukrajince staly běžnou věcí od doby, kdy Rusko v roce 2022 začalo systematicky útočit na energetickou infrastrukturu sousední země. Nyní ovšem někteří z nich říkají, že elektřina jim jde jednu nebo dvě hodiny denně nebo vůbec ne.

Podle ukrajinské energetické společnosti Ukrenerho je aktuálně nejtěžší situace v metropoli a v Kyjevské oblasti a v místech v blízkosti fronty v Charkovské, Sumské a Doněcké oblasti. Nelehká je situace také v Poltavské oblasti ve středovýchodní části země. Rusko „podniklo komplexní útok, při kterém poškodilo výrobní objekty i přenosové a distribuční sítě“, uvedla společnost Ukrenerho.

Rusko útočilo více než 300 drony a řadou střel

Zelenskyj na síti X oznámil, že Rusko v noci na úterý útočilo množstvím balistických i řízených střel a více než 300 drony. Den před tímto úderem podle něj Ukrajina obdržela potřebné střely do systému protivzdušné obrany, což výrazně pomohlo. Ukrajinský prezident si v poslední době stěžoval na pomalé dodávky zbraní.

Šéf ukrajinské diplomacie Sybiha na X napsal, že Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, dodatečnou energetickou pomoc a také to, aby spojenci Kyjeva vyvinuli sankční tlak na Moskvu.

Pět raket a 24 dronů zasáhlo 11 míst, uvedly ukrajinské vzdušné síly. Podle Sybihy mířily ruské údery především na Kyjev a další regiony, jako je Vinnycká, Dněpropetrovská, Oděská, Záporožská, Poltavská nebo Sumská oblast, kde jsou civilní oběti a poškozená energetická infrastruktura.

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil v úterý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

 Ruské ministerstvo obrany v úterý na telegramu uvedlo, že v noci podniklo rozsáhlý útok na ukrajinské vojensko-průmyslové objekty a zařízení energetické a dopravní infrastruktury, které podle něj využívá ukrajinská armáda.

Ve dvou dalších samostatných zprávách ruský resort obrany informoval naopak o nočním sestřelu 79 ukrajinských dronů

X X X

Lavrov: Evropa je zdrojem největších pohrom lidstva. Zdravé síly v Česku se ale konečně probudily

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti.

Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci zároveň podle agentury Interfax tvrdil, že Moskva je odhodlána najít diplomatické řešení války, kterou vede už čtvrtým rokem proti Ukrajině, a obvinil Evropu z maření iniciativ. Kyjev naopak v nedávné minulosti opakovaně vinil Moskvu z podkopávání mírového procesu.

„Evropa je ve skutečnosti zdrojem všech největších pohrom lidstva, počínaje otroctvím, kolonialismem a rozpoutáním dvou světových válek s kolosálním počtem obětí,“ prohlásil Lavrov na úterní tiskové konferenci shrnující diplomatické aktivity Ruska v roce 2025.

Ruský vrcholný diplomat dále podle RIA Novosti tvrdil, že evropské země tuto mentalitu nijak nemohou změnit.

Podle TASS v úterý zároveň řekl, že v některých evropských zemích se objevily zdravé síly. „Zdravé síly v Evropě se konečně probudily, jejich hlasy jsou slyšet,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

„A to nejen v Maďarsku, na Slovensku a v České republice, ale i v Německu a Francii,“ dodal s tím, že se jedná o „síly, které se především zajímají o vlastní národní zájmy, spíše než o imperiální ambice.“

‚Maření mírových dohod‘

Rusko 24. února 2022 vpadlo na Ukrajinu a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

 Moskva invazi odůvodňovala například záměrem Kyjeva vstoupit do NATO a ruský prezident Vladimir Putin mluvil o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.

Většina západních zemí včetně Spojených států ještě pod vedením prezidenta Joea Bidena se postavila na stranu napadené země. Kyjev a jeho spojenci ruskou agresi nazvali pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.

Současný americký prezident Donald Trump po svém loňském návratu do Bílého domu začal vyjednávat s oběma stranami o ukončení války, zatím neúspěšně. Většina lídrů evropských zemí překážku na cestě k míru vidí v neochotě Moskvy.

Rusko například jako podmínku ukončení bojů požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci stále nedokázali dobýt. Kyjev viní Moskvu z podkopávání mírového procesu.

 Lavrov v úterý tvrdil, že Rusko je odhodláno k diplomatickému řešení války. A obvinil Evropu z maření mírových dohod a iniciativ už od roku 2014.

Rusko tehdy, po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny.

V únoru 2022 pak zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi do sousední země.

„Pokaždé naši západní, především evropští, sousedé dělali vše, aby ty dohody zmařili. Stejně postupují i pokud jde o iniciativy předložené administrativou Donalda Trumpa a snaží se všemožně odradit americkou administrativu od dosažení dohod s Ruskou federací,“ prohlásil Lavrov.

Média loni na podzim informovala o americkém 28bodovém plánu ukončení ruské agrese na Ukrajině, který údajně připravily USA po konzultacích s ruskými činiteli a který počítal s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Ten se snaží, i s pomocí některých evropských lídrů, vyjednat pro Ukrajinu lepší podmínky ukončení války.

 X X X

 PREMIÉR  BABIŠ  PROSAZUJE  NOVĚ  NÁPADY  PRO  ČR

Dr. Vyvadil: Dobrá práce, pane premiére…

Klidně přiznávám, že před volbami jsem měl velmi tvůrčí přístup k tomu, koho volit. Hlavní prioritou bylo, aby se Babiš stal premiérem, protože je vynikající manažer, ale nepokládal jsem za potřebné to ANO hodit, protože jsem si byl jist, že triumfálně zvítězí. Naopak jsem si přál, aby budoucí koalice (stoprocentní vítězství jsem z logiky věci vylučoval, protože to nelze v poměrném systému docílit) byla okořeněná i čímsi protestním. A tak naše širší rodina, včetně sestry a její rodiny, volila pluralisticky ANO, SPD a byl tam i jeden hlas pro Stačilo.

Výsledek v rámci možnosti je myslím výborný a že neprošlo Stačilo je dostatečně nahrazeno razantní radikální politikou SPD, která otevírá témata, která po čtyři roky byly zakázána a perzekuována. A navíc rovněž sleduje i sociální cíle.

A tomuto spolku sympaticky moudře vládne Babiš a zvládá i drobné nástrahy úskalí přicházejících konfliktů.

Vůbec nemám obavu, že pustí se zřetele sociálně-ekonomickou stránku rozvoje Česka. O tom nás již po dvakráte přesvědčil a jen bouře způsobená kovidem způsobila, že předposlední volby prohrál.

Těžiště střetů bude zřejmě v zahraniční politice. O některé se postará faktický vůdce naší opozice sídlící na Pražském Hradě a jiné pak nájemník  Bílého domu.

Pavel, známý protiruský jestřáb a válečník a bezmezný milovník Ukrajiny jistě bude do posledního dechu podporovat válku na Ukrajině, zřejmě i v situaci, kdy všem ostatním už bude jasné, že výsledek dopadne pro Ukrajinu tragicky.

Jeho partyzánština, kdy vyrazil na Ukrajinu, aniž by o tom informoval premiéra a tam slavnostně přislíbil dodávku letadel, o které Ukrajinci mají zájem, aniž by měl k tomu jakýkoliv mandát nesměl podle logiky vztahu vláda -prezident zůstat bez povšimnutí.

A také nezůstal.

Souběžně proti příslibům letadel zabouřili na konkurenčních televizích ČT 24 a CNN Prima pánové Okamura a Macinka. A Macinka zjevně rozdráždil Pavla prohlášením, že se choval jako slon v porcelánu. V pořádku. Tvrdé  tvrdé slovní direkty si Pavel zjevně zaslouží.  Odmítnutí Filipa Turka na ministra se mu nesmí vyplatit.

Výsledek byl jasný : Vláda nakonec rozhodla, že letadla L‑159 Ukrajině neprodá. Koalice ANO–SPD–Motoristé odmítla nabídku, kterou prezident Petr Pavel předtím na Ukrajině naznačil, a argumentovala tím, že letouny potřebuje česká armáda

Pavel kontroval, že jde o zbabělost, ale je to nepochybně jeho porážka. Schválně tu nabídku  Zelenskému veřejně nabídl, aby torpédoval prohlášení Andreje Babiše, že Česko nebude Ukrajině zbraně dodávat. Nevyšlo mu to.

 Druhým zahraničním bodem, pro mnohého z nás zčásti působícím až hystericky je kauza Grónsko, o které Donald Trump projevil zájem a část Evropy mobilizuje k odporu a 9 států dokonce vyslalo své vojáky. No vojáky…pár jedinců.

Naše opozice volá po podpoře Grónska.

Donald obratem od 1. února – jak je jeho oblíbenou libůstkou uložil deseti procentní cla.

Evropané vyhrožují  omezením vojenské spolupráce na amerických základnách  a oblasti zbrojních kontraktů.

A k této události byla svolána mimořádná rada EU. Zatímco naše probruselská opozice volá po podpoře, Babiš na dotaz, jak se zachová vtipně odmítl pevné stanovisko, ovšem podotkl, že si  kvůli tomu koupil glóbus za 15 tisíc a že podle jeho výpočtů by ruská střela Ořešnik letěla na USA jen pár desítek minut a že jednání Trumpa má jistou logiku.

Asi si nikdo z nás  nemyslí, že by Putin poslal na USA Ořešnik. Realitou ovšem je, že jeho poslední vypuštění na Lvov vzbudilo v Evropě zděšení a najednou Meloniová, Macron, Merz začali naléhavě volat po navázání dialogu s Ruskem.

Řekl bych, že je to přiznání reality, protože Donald opět v tomto týdnu zopakoval svou kritiku Zelenského, že brání míru. A je konečně pravděpodobnost, že možná i kvůli kolapsu ukrajinské energetiky s mír blíží.

Sázka na mír, kterou prosazuje Babišova vláda je jedinou rozumnou alternativou

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X XX

MINISTR  MACINKA  UŠEŘÍ  NA  ZISKOVKÁCH

ZISKOVKY   V  ČR  PODNIKAT,  jAKO  JINÉ  FIRMY

‚Někteří si budou muset najít jinou obživu.‘ Ministr Macinka chce šetřit na vzdělávání o klimatu

Ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě) chce seškrtat peníze neziskovým organizacím, které pomáhají ve školách se vzděláváním o ochraně přírody a klimatu. Radiožurnálu řekl, že tím chce ušetřit. Desítky ekologických spolků se tak ocitly v nejistotě a varují, že bez podpory budou muset aktivity omezit a propouštět. Klimatu se bude na ministerstvu věnovat vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy sobě).

„Stav veřejných financí je po působení Zbyňka Stanjury (ODS) natolik tragický, že některé neziskovky, které se zabývají EVVO (enviromentálním vzděláváním, výukou a osvětou – pozn. red.), si pravděpodobně budou muset najít úplně jinou obživu,“ sdělil Radiožurnálu ministr Macinka. Už dříve avizoval, že s jeho nástupem na resort „poteče zelená krev“.

 Jak moc chce dotace na environmentální vzdělávání zredukovat, zatím není jasné.

„Myslím, že bylo pro příští rok počítáno s nějakými 70 miliony korun. To je asi tak maximum toho, co můžeme škrtnout,“ doplnil s tím, že bude záležet na konečné podobě státního rozpočtu pro letošní rok.

Zmíněná částka odpovídá jedné z dotačních výzev, kterou má letos ministerstvo vypsat – tzv. Pilíře EVVO – a která je pro mnohé neziskové organizace důležitým příjmem. Vypisuje se pravidelně, v minulosti z ní čerpaly třeba Junák-český skaut, vzdělávací centrum Tereza, Středisko ekologické výchovy SEVER Horní Maršov, hnutí Brontosaurus nebo Český svaz ochránců přírody.

25 projektů

Většina se zaměřuje na vzdělávání školáků, učitelů a veřejnosti v ekologii, ochraně přírody a klimatické změně. Peníze šly dříve například na osvětu při celostátních soutěžích ekologické olympiády, projekt Ukliďme svět nebo dlouhodobou metodickou podporu škol. Dotaci loni ministerstvo přiznalo 25 projektům. Na každý dalo jeden až čtyři miliony korun. Bez nich bude podle oslovených neziskovek těžké aktivity udržet, obávají se i propouštění. 

„Zaměstnanci jsou teď v nejistotě, co s námi bude. Nemůžeme zatím začít řešit ani naše aktivity, a když podporu dostaneme, tak na to budeme mít hrozně málo času do konce roku. Pokud ji ale nedostaneme, tak to zastavuje činnost naší organizace,“ přiblížila Blanka Toušková, ředitelka organizace Pavučina sdružující padesátku středisek ekologické výchovy.

Pořádají celonárodní konference, odborné přednášky a vydávají dlouhodobě časopis pro kantory. „Když tam nebude podpora, tak budou muset platit více učitelé, anebo se informace do škol nedostanou,“ dodala. Z členských příspěvků, darů nebo vlastní činnosti mají organizace menší část příjmu.

„Rozhodně nám to (státní podpora) pokrývá významnou část naší činnosti. Pomocí projektů, které jsou podporované z ministerstva, rozvíjíme nové programy, věnujeme se žákům i učitelům. Je pro nás zásadní, abychom o tuto podporu mohli žádat,“ vysvětlila Vladislava Kolářová, ředitelka Lipky – brněnského školského zařízení pro environmentální vzdělávání.

Plánovaný rozpočet ministerstva životního prostředí pro letošní rok byl 20,8 miliardy korun. Na škrty by podle oslovených organizací doplatila hlavně veřejnost a děti ze sociálně slabších skupin, pro které by se tím staly aktivity nedostupné.

Na environmentální vzdělávání přispívá resort z více zdrojů. Kromě „pilířů“ na něj jdou i peníze z programu na Institucionální rozvoj ekocenter, ve kterém je 280 milionů korun. Ten skončí příští rok, o jeho pokračování se organizace také bojí.

Turek: Budu řešit emisní povolenky

Změnami prochází i samotné ministerstvo. Sekce věnující se klimatu byla od ledna samostatně zrušena a zařazena pod sekci ochrany životního prostředí, která nově obsahuje přídomek „technická“.

 Klimatickou agendu si chce vzít pod sebe nový vládní zmocněnec pro klima, poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel odmítá jmenovat do čela ministerstva životního prostředí. Motoristé na jeho nominaci ale stále trvají.

„Mojí vizí je především klimatická politika a Green Deal. To znamená vyjednávání s ostatními institucemi v Evropské unii, se zahraničními partnery a témata týkající se ETS2, emisní povolenky, ale určitě i témata v automobilovém průmyslu, například fleetové emise,“ přiblížil Radiožurnálu, na co se hodlá zaměřit.

Vyjednávat chce s průmyslem i jinými státy ve snaze najít podporu pro to, aby se klimatické cíle „nastavily realisticky a nepoškozovaly český průmysl“.

Na dotaz, zda to není úlohou ministra, uvedl: „Obávám se, že v tom historicky naši ministři selhávají. Ministerstva, která mají v gesci klimatickou politiku a nejvíc se jich to týká, nedokážou v těchto tématech velmi často chodit.“

„To, že to může být práce ministra, náměstků, zástupců ministerstva nebo vládního zmocněnce, to jsou pak nějaké technikálie, kdo, kde, jak, co vyjednává. Ale cílem je vytvářet realistické prostředí pro náš průmysl, výrobce, zemědělce, potravináře, kteří jsou svázáni nerealistickými klimatickými cíli Bruselu,“  řekl dále zmocněnec Turek. Odkázal na své konexe a zkušenosti z dob, kdy byl europoslancem.  

Ministři mají podle Turka mnoho práce v Česku a nechápe, že je při hlasování důležitý koordinovaný postupu v rámci EU, což chce změnit.

Nesouhlas Hladíka

S tím exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) důrazně nesouhlasí a tvrzení označil za blábol. Málo aktivní byl podle něj v této agendě naopak Turek coby europoslanec.

 „Byl jsem na všech Radách ministrů životního prostředí, bilaterálních jednáních nebo jednáních koalice, kterou jsme vytvořili na úpravu řady věcí. Ať už emisních povolenek ETS2, prosazení obnovy přírody, na němž mělo Česko výrazný podíl, stejně jako na úpravách zákazu spalovacích motorů v roce 2035,“ reagoval Hladík.

Obnáší to podle něj hodně času, včetně telefonátů. „Nevím, jestli budou ostatní partneři v evropské sedmadvacítce respektovat Filipa Turka, když jim bude volat a vystupovat za českou vládu a české ministerstvo životního prostředí. To se teprve uvidí,“ dodal.

Jak řekl Macinka ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, Turek zřejmě za práci nebude pobírat žádný plat, nebude s ministerstvem uzavírat pracovní smlouvu a nebude mít pod sebou žádné úředníky. Potřebné podklady mu zprostředkuje Macinka jako ministr. Od kdy začne na resortu zmocněnec pracovat, zatím není jasné.

 X X X

 Rajchl: Nestarejme se o Grónsko, ale o naše občany. V obchodní válce s USA nemůžeme vyhrát

Americký prezident moc dobře ví, že v obchodní válce s Evropou nemůže prohrát. Proto by Evropa měla začít vyjednávat. V pořadu Zprávy Plus to k aktuálnímu vývoji ohledně Grónska řekl poslanec Jindřich Rajchl (PRO). Podle něj se Česko mělo začít více starat o své občany a nezajímat se o Grónsko.

Grónsko by nemělo být podle Rajchla v centru zájmu české vlády. „My bychom se měli především zajímat o své občany, ne o Grónsko a ostatní státy. Ostentativní odsuzování a deklarace nám nepřinesou vůbec nic,“ míní Rajchl

Trump podle něj jedná jako šachista. „Snaží se vyvolat nějakou reakci. Bylo by obrovskou chybou udělat předvídatelný protitah. Jestli si někdo z EU, ať už paní von der Leyenová nebo francouzský prezident Macron, myslí, že Trump nepočítá s tím, že proti němu půjdou nějakými kroky, tak se velice mílí,“ prohlásil dále poslanec Rajchl.

V případné obchodní válce mezi USA a EU podle Rajchla nemá Evropa šanci vyhrát. „Trump moc dobře ví, že nemůže prohrát. Musíme začít vyjednávat, nikoli vyhrožovat. Viděli jsme, že ani 19 sankčních balíčků proti Rusku nepomohlo a nedovedu si představit, že by Evropa položila na kolena americkou ekonomiku,“ dodal Rajchl.

X X X

Lukrativní prezidentství. Trump a jeho rodina za poslední rok zbohatli o miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump pobírá roční plat 400 tisíc dolarů (8,3 milionu korun). Ten podle svých slov věnuje různým vládním úřadům. Částka je ale mizivá oproti miliardám, které si za jeden rok v Bílém domě připsal z podnikání s kryptoměnami, golfovými hřišti nebo udělování licencí k užívání vlastního jména. Magazín Forbes nyní jeho jmění odhaduje na sedm miliard dolarů (asi 146 miliard korun).

Na úterý 20. ledna připadá roční výročí začátku druhého Trumpova funkčního období v Bílém domě.

Jeho inauguraci před rokem v rotundě washingtonského Kapitolu slavila Trumpova rodina i řada miliardářů z technologických společností – v obou případech byl inaugurační den předzvěstí finančního úspěchu.

Křivka bohatství samotného prezidenta za poslední rok vyletěla strmě vzhůru. A jak za poslední měsíce hojně popisovala americká média, technologickým společnostem se dařilo a Trumpův syn Donald mladší své jmění rozšířil šestinásobně – patrně i díky prezidentství svého otce. 

Srovnání s českým prostředím

V roce 2024 připisoval Forbes Trumpovu majetku hodnotu v přepočtu 48 miliard korun. V Česku by ho to nyní stavělo na 11. pozici nejbohatších Čechů. Za poslední rok ale Trump podle Forbesu „předběhl“ i premiéra a miliardáře Andreje Babiše (ANO) a byl by k začátku roku 2026 šestým nejbohatším Čechem. Jeho jmění přitom rychle nabývá na hodnotě.

„Myslím, že všichni, včetně americké veřejnosti, věří, že je absurdní naznačovat, že by prezident profitoval z prezidentského úřadu,“ nechala se nicméně loni v květnu slyšet mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Její tvrzení rozporuje řada novinářských analýz i Trumpova vlastní prohlášení. Například magazín The New Yorker ve střídmém odhadu uvádí, že Trump díky druhému prezidentství zbohatl o více než tři miliardy dolarů (asi 62 miliard korun).

Značka: Trump

Bohatství Donalda Trumpa má kořeny u jeho předků. Společnost The Trump Organization založila už před více než 110 lety Trumpova babička s penězi z dědictví po svém muži. Společnost později začal vést Trumpův otec Fred Trump a současný prezident se do ní přidal v 60. letech.

 Od svého otce Donald Trump podle svých slov dostal do začátku vlastního podnikání v roce 1976 „malou půjčku“ milionu dolarů (v dnešních hodnotách asi 118 milionů korun). V roce 2007 pak Trump přiznal, že si vypůjčil „malý obnos“ z dědictví svého otce – přes 9,5 milionu dolarů, avšak neznámo, kdy přesně.

Magazín Forbes uvádí jako původ Trumpova bohatství „nemovitosti“. To ale především v posledním roce platí už jen z části.

Trump začínal jako developer hotelů, golfových hřišť nebo kasin. Po relativních úspěších se dostal začátkem 90. let do hlubokých dluhů. Byl v minusu až o 900 milionů dolarů (v dnešních hodnotách asi 44 miliard korun), než se před koncem milénia částečně finančně stabilizoval.

V roce 2004 začal Trump prodávat své jméno jako značku. Deník The Washington Post popsal, že tehdy 57letý Trump oslovil značku luxusního oblečení Van Heusen s nabídkou, aby mu platila za to, že bude moci na oblečení používat jeho jméno.

Trumpovi s finanční stabilizací v 90. letech pomáhal Allen Weisselberg, podnikatel a tehdejší finanční ředitel Trump Organization. Weisselberg od roku 2023 figuroval v soudním sporu proti Trumpově firmě, v níž byla uznána vinnou z daňového podvodu.

Firma ho nejdříve odmítla, než s ním smlouvu ještě ten samý rok přece jen uzavřela a představila kolekci košil s Trumpovým jménem. Během roku 2004 se totiž současný prezident dostal do širšího povědomí veřejnosti díky reality show The Apprentice, kde vystupoval jako miliardář, který vlastní pílí a vynalézavostí překonal finanční obtíže.

Ještě několik měsíců po odvysílání první epizody ale Trump v daňovém přiznání vykázal čisté ztráty až 90 milionů dolarů u svých hlavních společností. Televizní angažmá Trumpa zachránilo definitivně a započalo trend, který trvá dodnes.

Příklady produktů, které Trump nyní prodává – oblečení, hudební nástroje, bible v mnoha variantách výtisků, parfémy, mobilní telefony nebo bonboniéry | Foto: koláž iROZHLAS.cz | Zdroj: Internetové obchody společností Donalda Trumpa

V příštích letech Trump prodával své jméno různým značkám, a tak vznikaly Trumpovy matrace, lustry, vodka, testy na moč nebo steaky. Většina těchto dohod skončila před jeho oznámením kandidatury do Bílého domu.

Trumpovy kytary

V průběhu roku 2015 pak s newyorským podnikatelem zpřetrhala vazby řada korporátních partnerů, včetně třeba značky oblečení Van Heusen, a to hlavně kvůli jeho výrokům o mexických imigrantech.

Média v průběhu Trumpova prvního volebního období v Bílém domě psala o „pádu byznysu s Trumpovým zbožím“. Trend „věcí s Trumpem“ nicméně pokračuje dnes a nanovo, v jiné podobě.

 Americký prezident dnes prodává hodinky, parfémy, tenisky, bible, kytary, kryptoměny nebo mobily, z toho většinu ve zlatých barvách. Právě mobily T1 a telefonní operátor Trump Mobile je jedním z nejnovějších počinů amerického prezidenta.

„Stal jsem se prezidentem díky značce… myslím, že to je nejžhavější značka na světě,“ prohlásil Trump v dubnu 2023 a naznačil, že „hodnota značky“ amerického prezidentství mu vynesla kolem 10 miliard dolarů.

Nejde přitom jen o osobnost Trumpa samotného, ale i o jeho hnutí MAGA. Během své druhé kampaně do Bílého domu využil Trump přes 120 milionů dolarů ze svých politických akčních výborů k zaplacení právníků a dalších nákladů pro soudní spory, které vedl. Peníze, které následovníci Trumpova hnutí dali na podporu politické činnosti, tak padly na kandidátovu osobní potřebu.

Internetový obchod Trump Store – oficiální web Trumpovy firmy – nyní nabízí stovky až tisíce jednotlivých produktů s Trumpovým jménem od potřeb do domácnosti nebo na dovolenou, oblečení až po kosmetiku.

Kryptoměny a energie

Za současným rapidním zbohatnutím amerického prezidenta ale stojí hlavně kryptoměny, podnikání v médiích a obchodní dohody o developerských projektech, které ponesou jeho jméno – v Dubaji, Kataru, Ománu, Vietnamu nebo Spojených arabských emirátech. Jejich hodnota je podle odhadů amerických médií asi 105 milionů dolarů (asi 2,2 miliardy korun).

Kryptoměnovou společnost World Liberty Financial (WLF) založili Trumpovi synové Donald mladší, Eric a Alex Witkoff a Zach Witkoff, synové Stevea Witkoffa – amerického miliardáře a Trumpova vyslance pro Blízký východ a vyjednavače pro ruskou válku na Ukrajině.

„(Bitcoin) působí jako podvod…nelíbí se mi, protože je to další měna, která soupeří s dolarem.“

WLF vytvořila dvě kryptoměny $WLFI a USD1, přičemž druhá zmíněná je svojí hodnotou vázaná na americký dolar. Trumpova rodina drží 22,5 ze 100 miliard tokenů $WLFI a nárokuje si většinu čistých výnosů z operací společnosti. Trump a jeho rodina na podílech z prodejů získali podle odhadů přes 412 milionů dolarů (asi 8,6 miliardy korun).

Papírově pak jmění Trumpovy rodiny se vznikem WLF vzrostlo o pět miliard dolarů (asi 104 miliard korun).

V polovině prosince Trumpova společnost Trump Media and Tehcnology Group oznámila plánované sloučení s TAE Technologies – společností, která pracuje na vývoji technologie jaderné fúze, o níž vědci hovoří jako o energetickém zdroji budoucnosti. Navýšení světové spotřeby elektřiny kvůli datovým centrům, umělé inteligenci a kryptoměnám debatu o jaderné fúzi vrátilo do mainstreamu.

Činnost WLF má i přímé politické dopady a z Trumpových počinů budí největší obavy ohledně střetu zájmů amerického prezidenta. V březnu 2025 například Trump omilostnil Changpenga Zhaa, jehož kryptoměnová burza Binance úzce spolupracovala s WLF.

Ještě před vlastní inaugurací loni 17. ledna Trump rovněž vydal vlastní kryptoměnu $Trump a současně druhou pojmenovanou po manželce Melanii. Ačkoliv jde o tzv. memecoin – měnu, která je inspirovaná kulturními fenomény nebo trendy a těží z jejich popularity – Trump z ní odhadem vytěžil 385 milionů dolarů (asi osm miliard korun).

‚Co z toho mají?‘

Řada amerických médií si kladla otázku, jaké jsou motivace milionářů a miliardářů, kteří investují do Trumpových projektů. Na provázanost prezidentových obchodních a politických zájmů nicméně poukazuje řada kritiků.

Například cena vstupu do Trumpova soukromého klubu Mar-a-Lago na Floridě se zvedla ze 100 tisíc dolarů v roce 2017 nejprve na 200 tisíc, pak na současný jeden milion dolarů (asi 20,8 milionu korun). Členové přitom získají možnost stýkat se s blízkým okolím prezidenta, jeho obchodními partnery a sbírat kontakty.

 Podobně funguje i nový elitní klub Executive Branch. Ten spoluzaložili bratři Witkoffové, Trumpův syn Donald ml. a miliardář a finančník Omeed Malik a další. K prosinci loňského roku měl asi 50 členů, kteří za přístup zaplatili každý stovky tisíc dolarů. Členství je pouze na pozvání a jde o směsici vysoce postavených politiků a ředitelů a zakladatelů společností.

„Jasná návratnost (pro investory) není vždy jednoznačná, ale americká politika se měnila způsobem, ze kterého těžili Trumpovi obchodní partneři,“ míní magazín The Week. Kromě omilostnění Zhaa zmiňuje také dar dopravního letadla Boeing 747-8 od Kataru pro Trumpa loňské jaro.

Časopis Time ve své analýze dodává, že Trump svým jednáním dává najevo, že může být ochotný dělat rozhodnutí, kterými prospěje sobě nebo své rodině spíše než své zemi.

„To je slabina amerického prezidenta, které jsme dříve nebyli svědky. A důvod, proč se prezidenti zbavují kontroly nad svými aktivy… aby nebudili dojem, že se k nim lidé dostanou skrze jejich finance,“ řekl pro Time Jordan Libowitz z neziskové organizace Citizens for Responsibility and Ethics ve Washingtonu, která sleduje vliv peněz na vládu.

X X X

Trump: Grónsko bude moje. Už si ho označil na mape. Namieri EÚ na prezidenta.

Po roku vládnutia amerického prezidenta Donalda Trumpa je spojenectvo USA a Európy na pokraji krachu. Šéf Bieleho domu sa z partnerov na starom kontinente a v Kanade otvorene vysmieva a dá sa povedať, že im vyhlásil ekonomickú vojnu

Trump ich troloval aj cestou na Svetové ekonomické fórum vo švajčiarskom Davose, na ktorom zajtra vystúpi. Na svojej sociálnej sieti Truth Social zverejnil obrázok, na ktorom sedí s európskymi lídrami v Oválnej pracovni a má tam mapu. Na nej americká vlajka pokrýva Kanadu, Grónsko aj Venezuelu.

Zložité rozhodnutie

Prezident USA už cez víkend oznámil, že 1. februára začnú platiť 10-percentné clá na tovar z Dánska, Nórska, zo Švédska, z Francúzska, Nemecka, Británie, Holandska a Fínska, ktoré sa neskôr môžu zvýšiť na 25 percent. Cieľom tohto kroku je, aby sa Dánsko vzdalo Grónska. Trump tvrdí, že ostrov získa po dobrom alebo po zlom.

Americký zásah v Grónsku by bol katastrofa, koniec sveta, varoval Tusk

„Je to v podstate vyhlásenie ekonomickej vojny. Sme v kríze a Európa sa musí zjednotiť,“ povedal pre Pravdu profesor medzinárodných vzťahov Scott Lucas z University College v Dubline.

„Toto by naozaj mohlo ukončiť fungovanie NATO, ako ho poznáme. Celá táto hra o Amerike na prvom mieste teda znamená, že Amerika bude samotná. Ruský líder Vladimir Putin nemohol od Trumpa dostať lepší darček ako tento. Je absurdné, že prezident Spojených štátov vôbec uvažuje o ovládnutí Grónska. Európania sa podľa mňa musia tvrdo brániť. Verejne musia jasne poukázať na to, že pre tieto nešťastné Trumpove dobrodružstvá trpí kolektívna bezpečnosť, americká dôveryhodnosť a záväzky USA,“ reagoval pre Pravdu aj David McCuan, politológ a expert na zahraničnú politiku zo Sonomskej štátnej univerzity v Kalifornii. 

Európska únia teda stojí pred mimoriadne zložitým rozhodovaním. Zajtra sa v Bruseli koná mimoriadny summit dvadsaťsedmičky a nie je jasné, aký odkaz EÚ dokáže Trumpovi vyslať. Únia bude len ťažko hľadať jednotný postup. A ako to už platilo aj pri decembrovej vrcholnej schôdzke EÚ, ktorá riešila otázku využitia zmrazených ruských peňazí pre Ukrajinu, aj teraz sa pozornosť upriamila na Bratislavu, Budapešť a Prahu.

„EÚ hľadá spôsoby, ako riešiť situáciu, a proces dosiahnutia spoločného stanoviska by mohol závisieť najmä od troch krajín: Slovenska, Maďarska a Česka,“ informovala televízia Euronews.

X X X

Anektujú USA Grónsko?

Slovenský premiér Robert Fico v pondelkovom vyhlásení po telefonáte s nemeckým kancelárom Friedrichom Merzom priamo Grónsko ani Dánsko nepodporil a viac sa venoval kritike EÚ. Predseda vlády sa cez víkend stretol s Trumpom v jeho floridskom sídle Mar-a-Lago.

„Prezident USA ide jednoznačne po národnoštátnych záujmoch USA. Keby takto konala EÚ, boli by sme úplne inde, ako sme teraz. Svetoví lídri neberú EÚ úplne vážne a môžeme to pripísať našim nezmyselným klimatickým cieľom a samovražednej migračnej politike,“ tvrdí Fico, čím v podstate kopíruje Trumpov pohľad na úniu. 

„Ak sa jednota nedá dosiahnuť, tie vlády, ktoré nie sú ochotné konať – ako napríklad Maďarsko, ale aj iné – musíme vyradiť a musí to mať následky. Solidarita je obojsmerná a nie bezpodmienečná,“ povedal pre Euronews Fabian Zuleeg z bruselského Centra pre európsku politiku. Podľa neho by štáty, ktoré na európskej úrovni blokujú kolektívne rozhodnutia, nemali mať možnosť plne využívať výhody spoločnej obrany, bezpečnostnej spolupráce alebo priemyselných investícií.

Nie je však veľmi pravdepodobné, že by sa členské štáty na summite dohodli na niečom radikálnom. Maďarsko sa v tejto chvíli odmieta pripojiť k akejkoľvek deklarácii o Grónsku, podobne sa vyjadril český premiér Andrej Babiš a aj postoj Slovenska je otázny.

Príležitosť pre Európu?

Preto sa ani EÚ zatiaľ takmer určite nedohodne na tom, že by na USA mohla vytiahnuť obchodnú bazuku – teda ekonomický nástroj, ktorý únii umožňuje odolávať hospodárskemu nátlaku. Francúzsky prezident Emmanuel Macron však o tejto možnosti chce diskutovať.

Spomenutý mechanizmus existuje od decembra 2023. V prípade potreby je možné ho použiť proti krajinám, ktoré vytvárajú na úniu ekonomický tlak s cieľom dosiahnuť svoje politické zámery. Dá sa povedať, že presne to Trump robí. Krajinám EÚ hrozí clami, aby získal územie jedného členského štátu. Únia by v reakcii na to mohla zaviesť clá proti USA a obmedziť americkým firmám a investorom prístup na spoločný trh. 

Namierenie európskej obchodnej bazuky na Spojené štáty by si však vyžadovalo čas. Za normálnych okolností má Európska komisia štyri mesiace na vyhodnotenie využitia tohto inštrumentu. Následne o ňom rozhodujú členské štáty kvalifikovanou väčšinou v Rade Európskej únie, takže jedna krajina ho nemôže zablokovať. Celý proces však môže trvať ďalších osem až desať týždňov a následne začne Európska komisia rokovať s krajinou, ktorá sa dostala s úniou do sporu.

Vzhľadom na pomerne zdĺhavý proces má mať nástroj proti nátlaku predovšetkým odstrašujúci účinok a EÚ ho doteraz proti nikomu nepoužila. Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová v Davose vyhlásila, že geopolitický šok je aj príležitosťou pre Európu.

„Ak je táto zmena trvalá, potom sa musí zmeniť aj Európa. Je čas využiť túto príležitosť a vybudovať novú, nezávislú Európu,“ povedala von der Leyenová.

Problém však spočíva v tom, že hoci európske krajiny po ohlásení grónskych ciel pritvrdili rétoriku voči Trumpovi, očividne medzi nimi nepanuje zhoda v tom, ako ďaleko sú ochotné zájsť. Najmä keď je zrejmé, že republikánsky prezident nerobí rozhodnutia na základe racionálnych argumentov a overených informácií.

Minulý týždeň Trump podľa všetkého nepochopil, že mierne posilnenie dánskej a európskej vojenskej prítomnosti v Grónsku nemalo za cieľ odstrašiť Američanov od anexie ostrova. Išlo o reakciu na Trumpove výzvy, aby sa NATO viac zaoberalo bezpečnosťou Arktídy. 

Ešte väčší rozruch spôsobila prezidentova správa nórskemu premiérovi Jonasovi Gahrovi Støremu. Trump mu odkázal, že už necíti povinnosť myslieť výlučne na mier, pretože Oslo mu neudelilo Nobelovu cenu za mier. Samozrejme, nórska vláda nerozhoduje o tom, kto Nobelovu cenu dostane, čo Støre šéfovi Bieleho domu pripomenul.

„Posolstvo Trumpovho listu nórskemu premiérovi signalizuje, že prezident skutočne žije v inej realite, v ktorej ho už neovplyvňujú ani gramatika, ani história, ani bežné pravidlá ľudskej interakcie,“ reagovala v komentári pre magazín The Atlantic známa publicistka a spisovateľka Anne Applebaumová.

X X X

 Polícia začala trestné stíhanie voči političke z vládnej koalície, čelí už aj obvineniu

Polícia začala trestné stíhanie v súvislosti s podozrením z porušovania povinnosti pri správe cudzieho majetku. Podľa informácií portálu Aktuality.sk mala byť pred niekoľkými dňami obvinená exministerka pôdohospodárstva Gabriela Matečná.

Exministerka pôdohospodárstva Gabriela Matečná (SNS).

Vyšetrovanie sa má podľa portálu týkať skutkov, ktoré sú kvalifikované ako trestný čin porušovania povinnosti pri správe cudzieho majetku. Spolu s bývalou ministerkou a členkou predsedníctva koaličnej SNS má byť podľa dostupných informácií obvinená aj ďalšia osoba.

Exministerka pôdohospodárstva Gabriela Matečná (SNS) vypovedala v kauze Dobytkár na ŠTS v Banskej Bystrici

Bratislavská polícia potvrdila, že trestné stíhanie je vedené, bližšie detaily však neposkytla. „Zo strany odboru kriminálnej polície Krajského riaditeľstva PZ v Bratislave je v súčasnosti aj naďalej vedené trestné stíhanie vo veci trestného činu porušovania povinnosti pri správe cudzieho majetku,“ uviedol hovorca polície Lukáš Pecek.

Zároveň zdôraznil, že vyšetrovanie ešte nebolo ukončené. „Nakoľko vyšetrovanie doposiaľ ukončené nebolo, z dôvodu zachovania jeho objektívnosti a zároveň, aby nedošlo k jeho zmareniu, akékoľvek bližšie informácie nie je možné v súčasnosti poskytnúť,“ doplnil Pecek.

Skončila na návrh Tarabu

Matečnú v marci minulého roka vláda odvolala z pozície štátnej tajomníčky Ministerstva životného prostredia. Návrh predložil šéf envirorezortu Tomáš Taraba (nominant SNS). „Bol to vopred prediskutovaný návrh a súvisí so zmenou organizačnej štruktúry, ktorú na ministerstve pripravujem. S pani Matečnou som pripravený profesijne spolupracovať naďalej,“ uviedol Taraba. Na ministerstve tak momentálne pôsobia dvaja štátni tajomníci, a to Filip Kuffa a Štefan Kuffa.

Minister investícií Samuel Migaľ (nezávislý) vlani priblížil, že Matečnej bude ponúknuté iné miesto, detaily však nepoznal. „Je to personálna záležitosť ministra Tarabu. On za svoje nominácie zodpovedá. Má v plnej kompetencii kedykoľvek vymenovať či odvolať štátneho tajomníka,“ podotkol. 

Na rokovaní podľa ministra cestovného ruchu Rudolfa Huliaka (nezávislý) dostali informáciu, že v rámci konsolidácie postačia na envirorezorte dvaja štátni tajomníci. Taktiež tvrdí, že Matečná bude zastávať iný post na ministerstve. „Ide zrejme o vnútornú dohodu,“ poznamenal Huliak.

Opozičná poslankyňa Tamara Stohlová (PS) poukázala na to, že Matečná je členkou predsedníctva SNS. Takéto náhle odvolanie vyzerá podľa nej ako pomsta voči predsedovi SNS Andrejovi Dankovi, ktorý nechcel podporiť zákony ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer-SD). „Výsledky práce štátnej tajomníčky nepoznáme, napriek tomu je zvláštne, že pán Taraba odvoláva práve ju,“ skonštatovala.

Demokrati ju posielali do Slovinska

Opoziční Demokrati ešte v októbri 2024 tvrdili, že koalícia chce Matečnú „odpratať“ na ambasádu do Slovinska. Podľa partaji Matečná nesie zodpovednosť za kauzu Dobytkár, týkajúcu sa korupcie na Pôdohospodárskej platobnej agentúre.

„Gabriela Matečná má niesť zodpovednosť za svoje zlyhania a mala by odísť, ale nie do Slovinska, ale z verejného života. Preto opakovane vyzývame pána Fica a Tarabu, aby odvolali Gabrielu Matečnú z pozície tretej, zbytočnej, štátnej tajomníčky ministerstva životného prostredia,“ uviedol podpredseda Demokratov Juraj Šeliga.

Zároveň Šeliga poukázal na prípad, keď Matečná ešte ako šéfka Slovenského pozemkového fondu podľa neho zbytočne zazmluvnila advokátsku kanceláriu za 1,8 milióna eur. Vec sa podľa neho týkala vypracovania vyjadrenia k dovolaniu protistrany v kauze Slanské lesy. Podľa Šeligu ním však bola poverená iná advokátka ako tá, ktorá štát v tomto spore predtým úspešne zastupovala. Opozičná strana preto podala v tejto veci trestné oznámenie pre podozrenie, že štátu vznikla škoda.

Polícia zatiaľ obvinenie nepotvrdila

Polícia zatiaľ nepotvrdila ani nevyvrátila informáciu o obvinení bývalej ministerky pôdohospodárstva Matečnej. Hovorca Krajského riaditeľstva Policajného zboru (PZ) v Bratislave Lukáš Pecek pre TASR uviedol, že v súčasnosti polícia naďalej vedie trestné stíhanie vo veci porušovania povinnosti pri správe cudzieho majetku.

„Zo strany odboru kriminálnej polície Krajského riaditeľstva PZ v Bratislave je v súčasnosti aj naďalej vedené trestné stíhanie vo veci trestného činu porušovania povinnosti pri správe cudzieho majetku. Nakoľko vyšetrovanie doposiaľ ukončené nebolo, z dôvodu zachovania jeho objektívnosti a zároveň, aby nedošlo k jeho zmareniu, akékoľvek bližšie informácie nie je možné v súčasnosti poskytnúť,“ uviedol Pecek.

 X X X

Z Kyjeva ušlo 600-tisíc ľudí. Situácia je veľmi kritická. Bojujeme o prežitie, hovorí primátor Kličko

Približne 600-tisíc ľudí v januári ušlo z ukrajinského hlavného mesta Kyjev pred ruskými útokmi na energetickú infraštruktúru. Povedal to primátor Kyjeva Vitalij Kličko. Obyvatelia metropoly podľa neho vypočuli výzvu na dočasnú evakuáciu, ktorú im adresoval 9. januára.

Ľudia sa ukrývajú v stanici metra počas ruského nočného vzdušného útoku v Kyjeve na Ukrajine v utorok 20. januára 2026.

Najdôležitejšie udalosti

Špeciálna jednotka Alfa trhá najdrahšiu ruskú PVO. SBU ukázala miliardovú skaz

 X X X

Sídlo ukrajinského parlamentu je v dôsledku nočných ruských útokov bez dodávok elektriny, tepla i vody. Podľa agentúry AFP to oznámil predseda parlamentu Ruslan Stefančuk.

„Ďalší ruský raketový a dronový útok a ukrajinské mestá zostali bez elektriny, vody a kúrenia. Najvyššia rada (parlament – pozn. ČTK) je v súčasnosti tiež bez týchto základných služieb,“ oznámil Stefančuk.

Šéf energetickej firmy Yasno Serhij Kovalenko dnes podľa serveru Ukrajinska pravda povedal, že v Kyjeve je bez prúdu 173-tisíc odberných miest a asi polovica bytov je bez vykurovania.

XXX

 Približne 600-tisíc ľudí v januári ušlo z ukrajinského hlavného mesta Kyjev pred ruskými útokmi na energetickú infraštruktúru. V rozhovore pre agentúru AFP to v utorok povedal primátor Kyjeva Vitalij Kličko. Obyvatelia metropoly podľa neho vypočuli výzvu na dočasnú evakuáciu, ktorú im adresoval 9. januára. Informuje o tom TASR.

„Teplota je takmer mínus 20 stupňov a (ruský prezident Vladimir) Putin to využíva na zlomenie odporu, na to, aby všetkých doviedol do depresie a vytvoril napätie v spoločnosti,“ vyhlásil Kličko s tým, že z Kyjeva, ktorý má asi 3,6 milióna obyvateľov, sa odsťahovalo asi 600.000 ľudí.

Primátor ukrajinskej metropoly opäť vyzval ľudí, ktorí majú k dispozícii alternatívne ubytovanie, aby z Kyjeva odišli s cieľom znížiť tlak na energetickú sieť, ktorá je často terčom ruských útokov. Salva stoviek ruských dronov a rakiet 9. januára spôsobila, že polovica všetkých obytných budov v Kyjeve zostala bez kúrenia.

„Predstavte si, že vo vašej domácnosti nie je elektrina ani voda. Nemôžete sa osprchovať. Radiátory sú studené. Situácia je veľmi kritická. Bojujeme o prežitie a bojujeme o to, aby sme ľuďom poskytovali služby – kúrenie, vodu, elektrinu,“ dodal Kličko

X X X

 Ukrajinská protivzdušná obrana zachytila väčšinu balistických rakiet, úplné odrazenie útoku však nie je možné. Počas masívneho ruského útoku na Ukrajinu v pondelok 20. januára sa ukrajinským vzdušným silám podarilo zachytiť väčšinu balistických rakiet a veľké množstvo útočných dronov. Ako však upozornil náčelník oddelenia komunikácie veliteľstva Vzdušných síl Ozbrojených síl Ukrajiny Jurij Ihnat, „100-percentné zostrelenie všetkých prostriedkov útoku nie je možné“.

X XX 

 Černobyľská jadrová elektráreň prišla o všetko vonkajšie napájanie, oznámil dnes riaditeľ Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE) Rafael Grossi. V tejto súvislosti spomenul rozsiahlu vojenskú aktivitu, ktorá sa podľa neho dotkla niekoľkých ukrajinských elektrických rozvodní, životne dôležitých pre jadrovú bezpečnosť. Rusko v noci na dnes podniklo ďalší rozsiahly útok na ukrajinskú energetiku.

X XX 

Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov v utorok zopakoval, že Moskva je pripravená pokračovať v hľadaní diplomatického riešenia ukrajinskej krízy, avšak Západ pokračuje v snahách toto úsilie zmariť. Napísala to ruská agentúra TASS, pričom britská agentúra Reuters si všimla jeho osobitný výpad voči Veľkej Británii, o ktorej si ruský minister nemyslí, že by sa mala nazývať „Veľkou“. Informuje o tom TASR.

Na tlačovej konferencii v Moskve, na ktorej Lavrov hodnotil činnosť ruskej diplomacie v uplynulom roku, poukázal na to, že západní partneri Ruska, predovšetkým európski, doteraz robili všetko preto, aby mierové dohody zmarili. „Presne to robia vo vzťahu k tým iniciatívam, ktoré predkladá administratíva Donalda Trumpa. Všemožne sa usilujú presvedčiť americkú administratívu, aby sa s Ruskou federáciou nedohodla,“ cituje ruského ministra TASS.

Lavrov si podľa vlastných slov nemyslí, že Rusko môže dosiahnuť dohodu so súčasnými lídrami európskych štátov. Ako dodal, Spojené štáty ako jediné navrhli Rusku reálny plán mierového urovnania krízy na Ukrajine, ktorý zahŕňa odstránenie prvotných príčin ukrajinskej krízy.

Šéf ruskej diplomacie v odpovedi na otázku spravodajcu britskej stanice Sky News pokračoval slovami, že Veľká Británia je jedinou krajinou na svete, ktorá sama seba nazýva veľkou. Jej názov dal do súvisu s kolonializmom a tiež témou Grónska. „Bez urážky,“ povedal Lavrov britskému novinárovi s tým, že jedinou ďalšou krajinou, ktorá mala v názve „veľký“, bola Veľká líbyjská arabská ľudová socialistická džamáhíríja. „Tá však už neexistuje,“ dodal.

X X X

Prožil si doslova hrůzostrašné chvíle. Od útočníka, který v Chřibské v pondělí střílel na obecním úřadě, dostal starosta města Jan Machač dva zásahy. Jeden do nohy, druhý do zad. Má za sebou jeden operační zákrok, další ho čeká. S novináři kvůli svému zdravotnímu stavu mluvit nemůže, pro iDNES.cz souhlasil alespoň s několika krátkými textovými zprávami. „Opravdu mi není dobře,“ napsal v jedné z nich.

„Trefil mě do levého stehna a do pravé lopatky. Hned v pondělí jsem po vyšetření absolvoval lékařský zákrok. Zítra jdu na další s ránou na stehně, která je hlubší,“ popsal starosta Machač.

„Další dvě kulky šly mimo mě a do mého auta,“ pokračoval.

Nejdříve střílel z okna blízkého domu, kde jsem ho i zahlédl. Pak, když jsem se ukryl na chodbě úřadu, vyšel z domu a šel směrem k radnici.

 X X X

Europoslanci vyzývajú na ráznu reakciu Európskej únie voči Trumpovým ambíciám v Grónsku 

Donald Trump svojimi ambíciami ohľadom Grónska vyvolal ostré reakcie europoslancov, ktorí varujú pred porušením medzinárodného práva. Žiadajú, aby EÚ posilnila diplomatický tlak a nepripustila kompromisy.

Európska únia musí reagovať na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa týkajúce sa Grónska, zhodli sa v utorok v rozhovoroch pre TASR europoslanci Lucia Yar (RE/PS), Milan Uhrík (ESN/Republika), Katarína Roth Neveďalová (nezaradená/Smer-SD) a Branislav Ondruš (nezaradený/Hlas-SD). Niektorí z nich zároveň vyzvali, aby EÚ začala hľadať nových strategických partnerov.

V skratke:

• Europoslanci žiadajú reakciu EÚ na Trumpove hrozby o Grónsku
• EÚ musí chrániť územnú celistvosť a medzinárodné právo
• Mal by sa zvážiť diplomatický tlak a posilnenie vojenskej prítomnosti v Grónsku
• Navrhujú hľadať nových strategických partnerov mimo USA

Yar považuje Trumpove ambície za absurdné. „Zjavne sa rozhodol, že vo svojich postojoch zhmotní všetky podozrenia z hlboko zakoreneného imperializmu, ktoré zvyšný svet vyčíta Spojeným štátom. Nežijeme v 19. storočí a vďaka medzinárodnému právu funguje svet v relatívnom mieri a rastie životná úroveň,“ poznamenala.

Diplomatický tlak EÚ

EÚ podľa nej musí urobiť všetko pre obranu územnej celistvosti Európy a zachovanie medzinárodného práva ako základného piliera medzinárodných vzťahov. Reakciu EÚ preto považuje za nevyhnutnú. „Som rada, že to aj robí. Tradične, keďže ide o dlhodobého spojenca, sa začína politickým a diplomatickým tlakom. Oceňujem aj posilnenie jednotiek niektorých členských krajín EÚ priamo v Grónsku,“ doplnila s tým, že lídri na štvrtkovom summite v Bruseli preberú aj ďalšie možnosti reakcie.

Ďalej zdôraznila, že EÚ má na to, aby sa voči situácii postavila sebavedomo a asertívne. „Ako EÚ sme nielen najväčší obchodný partner USA, ale aj investičný a bezpečnostný partner a hlavne spolu zdieľame hodnoty. Aj preto sa len pre absurdné reči prezidenta Únia nemôže nechať Trumpom zahnať do kúta,“ vyhlásila.

Hľadanie strategických partnerov

Uhrík podotkol, že Európa je podľa neho v tomto konflikte nevinne. „Dánsko neurobilo nič zlé, len Spojené štáty si skrátka zaumienili, že územie Grónska chcú získať, dobrovoľne, pod tlakom ciel alebo aj vojensky. Európa na to musí reagovať,“ skonštatoval.

Únia by podľa jeho slov mala rýchlo predstaviť balík protiopatrení pre prípad zavedenia ciel Washingtonom a v prípade neupokojenia sporu zvážiť aj hľadanie alternatívnych strategických partnerstiev, napríklad s Čínou.

„Musíme si uvedomiť, že ak Európa stratí Grónsko, tak stratí vo svete aj posledné zvyšky rešpektu. Bude to odkaz celému svetu, že si s nami môžu robiť, čo chcú,“ varoval a dodal, že po nedávnych krokoch USA vo Venezuele by sa vyhlásenia o Grónsku nemali brať na ľahkú váhu.

Možnosti EÚ a medzinárodné právo

Roth Neveďalová vníma ambície Donalda Trumpa ako porušenie medzinárodného práva a potenciálnu hrozbu svetového ozbrojeného konfliktu. „Súhlasím s názorom, že je to potenciálna hrozba zániku NATO ako aliancie, pretože sa to dá vnímať ako potenciálny útok jedného člena voči druhému,“ upozornila.

Ďalej podčiarkla, že Dánsko je súčasťou EÚ, a preto Únia nemôže súhlasiť so zabratím jeho územia. Zároveň však poukázala na to, že možnosti bloku sú veľmi obmedzené. „Najlepšou je samozrejme diplomacia, spoločný postup a diskusia s USA. Grónsko je však autonómnym územím a má právo na sebaurčenie aj podľa Charty OSN. Ak sa teda jeho občania demokraticky rozhodnú pre vlastnú nezávislosť, prípadne pre pristúpenie do akéhokoľvek zväzku so Spojenými štátmi, je to tiež možné,“ dodala s tým, že takýto akt by mal byť dobre premyslený, legálny a dobrovoľný.

EÚ a nové výzvy

Ondruš označil vyjadrenia a politické kroky amerického prezidenta za prejav nepriateľstva voči EÚ. „Žiadna iná krajina sveta sa nám nikdy nevyhrážala vojenskou agresiou, ak jej naša členská krajina ‚dobrovoľne‘ neodovzdá časť svojho územia. Žiadna iná krajina sveta nerozbehla voči členskej krajine spravodajskú operáciu s cieľom odtrhnutia územia,“ zdôraznil.

Podľa vlastných slov dlhodobo varuje, že Spojené štáty už nie sú pre EÚ spojencom, ale minimálne rivalom či dokonca nepriateľom. Súčasnú situáciu vníma ako „dôsledok ideologickej zaslepenosti nielen predstaviteľov Európskej komisie, ale aj mnohých európskych lídrov. Je to facka, ktorú si títo zaslepenci vypýtali. A zaslúžia si ju,“ povedal. Ondruš vyzval Úniu, aby hľadala partnerov, ktorí ju rešpektujú.

X X X

Kremeľ tvrdí, že zatiaľ nebol pozvaný na stretnutie skupiny G7 do Paríža. Moskva pozvanie nedostala, odpovedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov v utorok na otázku ruských tlačových agentúr. Informuje o tom TASR.

Francúzsky prezident Emmanuel Macron predtým navrhol, aby sa vo štvrtok uskutočnilo v Paríži stretnutie štátov skupiny G7 za účasti Ruska a Dánska. Rokovať by mali o vojne na Ukrajine a o napätí okolo Grónska. Vyplýva to zo súkromných správ medzi Macronom a Trumpom, ktoré americký prezident zverejnil na svojej sociálnej sieti Truth Social.

14:01 Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev pricestoval do švajčiarskeho Davosu, kde chce podľa informácií agentúry Reuters rokovať s americkou delegáciou. Dmitrijev, ktorý zastáva kľúčovú úlohu v rozhovoroch o ukončení ruskej invázie na Ukrajine, svoj príchod do Davosu, kde sa koná výročné zasadnutie Svetového ekonomického fóra (WEF), ohlásil na sieti X. 

X XX

 Macron sa v slnečných okuliaroch pustil v Davose do USA. Trumpove kroky vníma ako imperiálne a snahu oslabiť Európu

Francúzsky prezident Emmanuel Macron dnes kritizoval imperiálne ambície niektorých vodcov a odsúdil kroky súčasnej americkej vlády, ktorých cieľ vníma ako snahu oslabiť a podriadiť si Európu. Macron to vyhlásil vo švajčiarskom Davose na výročnom zasadnutí Svetového ekonomického fóra (WEF), kde hovoril aj o tom, že sa svet presúva do éry roztrieštenosti bez pravidiel.

„Multilateralizmus je oslabovaný mocnosťami, ktoré ho blokujú a snažia sa od neho odvrátiť,“ povedal Macron. V kritickom prejave k dianiu vo svete uviedol, že pravidlá sú pošliapavané a že sa zdá, že jediným zákonom sa stáva právo silnejšieho. Za neprijateľnú potom označil snahu Spojených štátov, ktoré podľa neho požadujú čo najväčšie ústupky a otvorene sa snažia Európu oslabiť a podriadiť.

Americký prezident Donald Trump v posledných dňoch vystupňoval nátlak na Dánsko, od ktorého požaduje predať Grónsko, poloautonómnu súčasť Dánskeho kráľovstva. Trump sa tiež rozhodol uvaliť dodatočné desaťpercentné clá na Dánsko a ďalších sedem európskych krajín, ktoré sa postavili za Kodaň odmietajúcu americkú požiadavku.

Prezident USA vystúpi na Svetovom ekonomickom fóre v Davose v stredu. Tisíce ľudí demonštrovali proti nemu aj proti samotnému fóru. Video: Reuters

Riešením súčasných problémov vo svete je podľa Macrona väčšia spolupráca a vybudovanie európskej ekonomickej suverenity. Európa je možno pomalá, ale predvídateľná a vládne v nej právny poriadok, poznamenal francúzsky prezident. 

Schôdzku s Trumpom nechystá

Emmanuel Macron sa nechystá hovoriť v Davose s Donaldom Trumpom, s ktorým má zásadne odlišný názor na ambíciu Washingtonu ovládnuť Grónsko. Na Svetovom ekonomickom fóre (WEF) francúzsky prezident podľa agentúry Reuters tiež povedal, že Európa dáva prednosť vláde práva pred brutalitou a rešpektu pred šikanovaním.

Podľa Macrona nedáva zmysel vyhrážať sa spojencom clami. Európska únia by v dnešnom tvrdom prostredí nemala váhať použiť takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku, uviedol ďalej.

Francúzsky prezident podľa agentúry Reuters tiež povedal, že Európa dáva prednosť vláde práva pred brutalitou a rešpektom pred šikanovaním. Nemala by sa podriadiť právu silnejšieho a nechať sa rozdeliť, myslí si Macron. Riešenie súčasných problémov vidí vo väčšej spolupráci a vybudovaní európskej ekonomickej suverenity. Európa je možno pomalá, ale predvídateľná a vládne v nej právny poriadok, poznamenal francúzsky prezident.

Washington hovorí o tom, že by najväčší svetový ostrov, ktorý je bohatý na nerastné suroviny, od Dánska rád kúpil, zároveň ale nevylučuje nasadenie armády na jeho získanie.

X X X

Kremeľ potvrdil stretnutie svojho vyslanca s americkou delegáciou počas Svetového ekonomického fóra 

Kremeľ potvrdil, že osobitný vyslanec Vladimira Putina Kirill Dmitrijev sa počas Svetového ekonomického fóra v Davose stretne s členmi americkej delegácie. Hlavnou témou rokovaní má byť ukončenie vojny na Ukrajine.

Kremeľ v utorok potvrdil plánované stretnutie osobitného vyslanca ruského prezidenta Vladimira Putina Kirilla Dmitrijeva s americkou delegáciou počas konferencie Svetového ekonomického fóra (WEF) vo švajčiarskom Davose. TASR o tom informuje na základe správ agentúr AFP a TASS.

„Môžem potvrdiť, že má v pláne stretnúť sa s niektorými členmi americkej delegácie,“ odpovedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov na otázku, či sa Dmitrijev na okraji WEF vo Švajčiarsku stretne s vyslancami amerického prezidenta Donalda Trumpa Steveom Witkoffom a Jaredom Kushnerom. Peskov novinárom zároveň odmietol potvrdiť informáciu, že by sa mal Dmitrijev stretnúť aj s Trumpom.

Šéfa Bieleho domu bude na konferencii sprevádzať početná delegácia, ktorej členmi budú okrem Witkoffa a Kushnera aj minister zahraničných vecí Marco Rubio či minister financií Scott Bessent. Témou rokovania s ruským vyslancom má byť ukončenie vojny na Ukrajine.

Rokovania o Ukrajine a delegácie

Dmitrijev v utorok na sociálnej sieti oznámil, že pricestoval do Davosu na zasadnutie WEF, kde budú prítomná aj americká a ukrajinská delegácia. Nespresnil, na ktorých stretnutiach sa zúčastní.

Ruský vyslanec sa naposledy stretol s Witkoffom a Kushnerom v Spojených štátoch v decembri 2025. Po návrate do Moskvy o priebehu rokovaní informoval aj šéfa Kremľa. Americkí vyslanci sa neskôr opakovane stretli s predstaviteľmi Ukrajiny a niektorých európskych štátov. Witkoff rokovania nazval „produktívnymi a konštruktívnymi“.

 X X X

 Ruská ponorka triedy Kilo, ktorú v decembri 2025 zasiahli ukrajinské podhladinové drony, sa ani po viac než mesiaci nepohla zo svojej pozície. 

X X X

 Ukrajina dostala pozvánku na členstvo v Rade mieru, ktorú pod svojím vedením chce zriadiť americký prezident Donald Trump, uviedol v utorok podľa agentúry AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podľa neho si však ťažko možno predstaviť, že by krajina bola v tomto orgáne spolu s Ruskom. Pozvánku medzičasom dostali tiež Chorvátsko a Slovinsko.

 X X X

 Letiská v poľských mestách Rzeszów a Lublin v utorok ráno nakrátko pozastavili svoju prevádzku, aby umožnili vzlet vojenským lietadlám. Na sociálnej sieti X to uviedla Poľská agentúra pre leteckú navigáciu (PAŽP/PANSA).

„V spojení s potrebou zabezpečiť voľnosť prevádzky pre vojenské letectvo boli na letiskách v Rzeszówe a Lubline pozastavené letecké operácie,“ napísala PAŽP na sociálnej sieti X. Prevádzku oboch letísk krátko na to opätovne obnovili.

Poľská spravodajská televízia TVN24 uvádza, že dôvodom bol ruský letecký útok na území Ukrajiny. Hovorkyňa armády pre túto televíziu potvrdila, že údery nepredstavovali hrozbu pre poľský vzdušný priestor. Vzlet dvoch nemeckých stíhačiek Eurofighter bol podľa tajomníka poľského ministerstva obrany Cezaryho Tomczyka len preventívny.

X X X

Ukrajina potrebuje urgentnú energetickú pomoc a protivzdušnú obranu, uviedol dnes ráno ukrajinský minister zahraničia Andrij Sybiha po ďalšom ruskom nočnom útoku, ktorý podľa ukrajinských úradov opäť spôsobil rozsiahle výpadky elektriny a narušil dodávky tepla. Podľa starostu Kyjeva Vitalija Klička je v metropole po nočnom útoku bez tepla vyše 5 600 výškových budov a časť mesta ležiaca na východnom brehu Dnepra nemá dodávky vody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sieti X uviedol, že Rusko útočilo množstvom balistických i riadených striel a viac ako 300 dronmi. Protivzdušná obrana podľa neho zachytila značnú časť z nich, aj vďaka tomu, že Ukrajina deň pred útokom dostala potrebné rakety.

X X X

 GP Maroš Žilinka bude žalovať rezort vnútra. Pre prípad šéfa tímu Kuciak 

Generálna prokuratúra žaluje mnisterstvo vnútra aj pre nesprístupnenie informácií o pasažieroch letu vládneho špeciálu do Nemecka v júni 2024.

Generálny prokurátor Maroš Žilinka opäť nesúhlasí s postupom rezortu Matúša Šutaja Eštoka – tento raz ide prípad bývalého šéfa vyšetrovacieho tímu Kuciak Petra Juhása, ktorý neskôr pôsobil ako poverený šéf policajnej inšpekcie. Po zmene pomerov v rezorte ho ale preložili na okres do Levíc.

Prokurátor generálnej prokuratúry podal proti Juhásovmu preradeniu protest – podľa jeho názoru sa udialo v rozpore so zákonom. Minister Šutaj Eštok (Hlas-SD) však protestu nevyhovel, generálny prokurátor preto podá žalobu.

„Pretože zistené porušenie zákona, spočívajúce vo vydaní personálneho rozkazu bez súhlasu Úradu na ochranu oznamovateľov odstránené nebolo, vo veci bude podaná správna žaloba,“ napísal generálny prokurátor.

Bol oznamovateľom, ale neprihliadli na to

V prípade bývalého šéfa tímu Kuciak Petra Juhása sa žaloba týka personálneho rozkazu šéfa policajnej inšpekcie Branislava Zuriana a rozhodnutie ministra, ktorým spomínaného policajta a bývalého povereného šéfa inšpekcie preradili na okresné riaditeľstvo do Levíc.

Prokurátor generálnej prokuratúry vlani rozhodnutia o Juhásovom preradení napadol protestom. Pre Aktuality.sk to ešte v decembri potvrdil priamo policajt Peter Juhás.

Aj bývalý šéf tímu Kuciak je totiž chráneným oznamovateľom protispoločenskej činnosti. Rovnako ako takzvaní čurillovci, aj on podával trestné oznámenie v kauze Rozuzlenie.

Juhás sa obrátil na generálnu prokuratúru minulý rok v septembri.

„Po tom, ako som sa dozvedel o právoplatnom uložení sankcie ministerstvu vnútra zo strany Úradu na ochranu oznamovateľov v mojom prípade, som požiadal generálnu prokuratúru o preskúmanie zákonnosti postupu riaditeľa Úradu inšpekčnej služby ako aj ministra vnútra, ktorý bol v tomto prípade odvolacím orgánom. Prokurátor generálnej prokuratúry sa podľa upovedomenia, ktoré mi bolo zaslané, stotožnil s mojimi výhradami a tým, že podal protest, konštatuje protiprávnosť vydaných rozhodnutí,“ vysvetlil vlani.

Podobnosť s prípadom Ďurka

Prokurátor pôvodne protestom reagoval na porušenie zákona v postupe šéfa inšpekcie a ministra vnútra. Situácia je podobná ako v prípade policajta Pavla Ďurku. U neho však správny súd priamo zrušil personálny rozkaz, ktorým ho Matúš Šutaj Eštok poslal do „domáceho väzenia“. Ďurka sa po doručení rozsudku vrátil do práce.

Úrad na ochranu oznamovateľov sa stal jedným z dôležitých predmetov sporu medzi generálnym prokurátorom Marošom Žilinkom a predstaviteľmi vládnej koalície. Zatiaľ čo kabinet Roberta Fica zasadal v sobotu a rušenie úradu spojené so zmenou vedenia pretlačil tesne pred Vianocami v skrátenom legislatívnom konaní, Žilinka upozorňoval na neodôvodnený zrýchlený postup a nástrahy samotnej vládnej novely. A hoci poslanci prelomili aj veto prezidenta Petra Pellegriniho, účinnosť vládnej novely napokon pozastavil Ústavný súd. Nateraz teda úrad funguje rovnako, ako pred novelou aj s rovnakým vedením.

Nie je to po prvý raz

Generálna prokuratúra pod vedením Maroša Žilinku sa rozhodla žalovať ministerstvo vnútra aj v inom prípade. Dôvodom je nesprístupnenie informácií o pasažieroch letu vládneho špeciálu do Nemecka v júni 2024 práve v čase, keď tam naši reprezentanti hrali s Belgickom v rámci Majstrovstiev Európy vo futbale a vyhrali 1:0. Na zápase sa vtedy objavili viacerí politici vládnej koalície.

 X X X

 Kanada v Davose podporila Grónsko a odmieta Trumpove clá 

Kanadský premiér Mark Carney na Svetovom ekonomickom fóre v Davose otvorene podporil Grónsko v jeho spore s Donaldom Trumpom. Kanada, ktorá sama čelí colným tlakom zo strany USA, vyzýva stredné mocnosti k spoločnej obrane medzinárodného poriadku.

Kanadský premiér Mark Carney vyjadril v utorok vo švajčiarskom Davose, kde prebieha Svetové ekonomické fórum (WEF), svoju podporu Grónsku. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP, ktorá pripomína, že kanadský premiér sa snaží znížiť závislosť svojej krajiny od Spojených štátov ohľadne vlastného sporu s americkým prezidentom Donaldom Trumpom o colné sadzby.

• Kanadský premiér Carney podporil Grónsko na Svetovom ekonomickom fóre.
• Usiluje sa znížiť závislosť Kanady od Spojených štátov.
• Carney odmietol americké clá súvisiace s Grónskom.
• Trump plánuje clo na európske krajiny pre spor o Grónsko.
• Grónsko ani Dánsko nechcú, aby sa Grónsko pripojilo k USA.

Carney podotkol, že Kanada ťažila z éry „americkej hegemónie“, teraz sa však musí zmeniť, aby bránila existujúci medzinárodný poriadok.

Kanada a clá ohľadne Grónska

„Stredné mocnosti musia konať spoločne, pretože ak nie sme pri rokovacom stole, sme na menu,“ poznamenal kanadský premiér.

Carney v utorok tiež podľa agentúry Reuters povedal, že Kanada dôrazne nesúhlasí s akýmikoľvek americkými clami kvôli Trumpovmu cieľu prevziať Grónsko, ktoré je autonómnym územím patriacim Dánsku.

„Kanada dôrazne nesúhlasí s clami ohľadne Grónska a vyzýva na cielené rozhovory s cieľom dosiahnuť naše spoločné ciele v oblasti bezpečnosti a prosperity v Arktíde,“ povedal kanadský premiér počas vystúpenia na Svetovom ekonomickom fóre.

Trumpovo stanovisko

Trump v sobotu oznámil, že na osem európskych krajín – Dánsko, Nórsko, Švédsko, Francúzsko, Nemecko, Veľkú Britániu, Holandsko a Fínsko – uvalí od 1. februára desaťpercentné dovozné clo, ktoré bude platiť dovtedy, kým sa nevyrieši otázka získania Grónska Spojenými štátmi. Clo sa od 1. júna môže zvýšiť až na 25 percent.

Šéf Bieleho domu opakovane hrozí zabratím Grónska, pričom tvrdí, že Dánsko nie je schopné primerane zabezpečiť bezpečnosť svojho autonómneho územia a v jeho okolí, kde sa podľa neho angažuje Čína a Rusko. Dánsko a jeho európski spojenci Trumpove kroky odmietajú, zatiaľ čo grónsky premiér Jens-Frederik Nielsen zdôraznil, že Grónsko sa k USA

Prihláste sa k odberu newslettrov, aby vám už neunikla žiadna dôležitá informácia.

  X X X

Celníci porazili ve vymáhání soudy. Kontroloři kritizují ministerstvo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, jako jsou soudní poplatky, pokuty nebo jiné peněžité tresty, vedly lépe než dříve soudy. Vymáhaly je rychleji a úspěšněji. Ke zvýšení počtu ukládaných peněžitých trestů to ale nevedlo. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která se zaměřila na správu soudních poplatků a efektivitu vymáhání justičních pohledávek.

Kontroloři NKÚ prověřovali období let 2021 až 2024. Zaměřili se na ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí a Generální ředitelství cel.

Podle NKÚ se soudům vymáhání justičních pohledávek dlouhodobě nedařilo. V letech 2021 až 2023 soudy vymohly v průměru pouze osm procent z celkového objemu pohledávek. Od roku 2024 přešla tato agenda na celní správu.

Pokuty a soudní poplatky lépe vybrali celníci. NKÚ kritizuje soudy i ministerstvo

Více peněžitých trestů nepřišlo

Přesun vymáhání pohledávek na celní správu měl podle původních očekávání vést i ke změně trestní politiky. Vláda předpokládala, že soudy budou častěji ukládat peněžité tresty namísto krátkodobých trestů odnětí svobody, což by přispělo ke snížení počtu vězněných osob.

„Vládní exekutiva si od tohoto kroku mimo jiné slibovala, že dojde ke zvýšení počtu peněžitých trestů namísto krátkodobých trestů odnětí svobody a v souvislosti s tím i ke snížení počtu vězněných osob. Jak ukázala kontrola NKÚ, ke zvýšení počtu peněžitých trestů toto opatření nevedlo,“ uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková.

 Naopak, v roce 2024 soudy uložily o téměř 490 peněžitých trestů méně než v předchozím roce.

Ministerstvo: problémem byla administrativa a staré dluhy

Ministerstvo spravedlnosti nízkou úspěšnost soudů vysvětluje zejména vysokou administrativní zátěží.

„Nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek soudy v letech 2021 až 2023 souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů a s nízkou mírou automatizace procesů. Souvisel s tím také fakt, že značnou část portfolia tvořily staré a obtížně vymahatelné pohledávky,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Právě tyto důvody podle něj vedly k tomu, že stát od ledna 2024 svěřil vymáhání pohledávek celní správě.

Přechod na celníky přinesl úspory

Kontrola NKÚ ukázala, že přesun agendy přinesl také finanční úspory. Zatímco soudy vynakládaly na platy zaměstnanců zajišťujících vymáhání pohledávek v průměru 139 milionů korun ročně, celní správa vynaložila v roce 2024 na tyto platy zhruba 94 milionů korun.

K lepším výsledkům podle NKÚ přispěla také vyšší aktivita celních úřadů. Generální ředitelství cel navíc nemuselo zavádět nové informační systémy. Upravilo své stávající systémy, což si vyžádalo náklady 2,2 milionu korun.

Ministerstvo nekontrolovalo postup soudů

NKÚ zároveň kritizoval postup ministerstva spravedlnosti. Podle kontrolorů resort nepostupoval v souladu se zákonem o soudech a soudcích, protože nekontroloval, zda soudy při správě soudních poplatků a vymáhání pohledávek dodržují právní předpisy.

Ministerstvo tak podle NKÚ nemohlo ověřit, zda soudy jako organizační složky státu systematicky sledovaly, zda dlužníci své povinnosti plní včas a řádně.

X X X

 

X X X

 

Bežecký raj Slovenska má prelomovú novinku. Trate zasnežujú vďaka oživeniu starého potrubia

Mekka bežeckého lyžovania na Slovensku začala túto sezónu prvýkrát plnohodnotne zasnežovať svoje trate v okolí štadióna. Problém s nedostatkom bielej pokrývky je teda zažehnaný – už prvé dni po spustení sa to prejavilo na návštevnosti. V histórii lyžiarskeho strediska na Skalke pri Kremnici ide o prelomový moment.

Skalka pri Kremnici je považovaná za vysnívaný cieľ nadšencov bežeckého lyžovania na Slovensku. Okrem výhodnej polohy v strede krajiny je jej veľkým pozitívom aj nadmorská výška (1 200 m). V minulosti, keď bývali zimy bohaté na sneh, to stačilo. Ostatné roky ale ukazujú, že podmienky sa už výrazne zhoršujú aj v takýchto polohách. Má to negatívny vplyv na populárne podujatia na Skalke, ku ktorým patria majstrovstvá Slovenska či prestížne vytrvalostné bežecké preteky Biela stopa. Mesto, ktoré to tam má pod palcom, sa preto rozhodlo konať.

Jedným z iniciátorov, ktorí chceli problém s nedostatkom bielej pokrývky riešiť, je poslanec kremnického zastupiteľstva Viktor Setnický. Výsledkom je obnova a sprevádzkovanie systému zasnežovania bežeckých tratí v okolí Štadióna Rudolfa Čillíka tak, aby zabezpečili dobré podmienky aj pri nepriaznivej zime.

„Pôvodný zasnežovací systém je súčasťou inline dráhy vybudovanej v roku 2007. Napriek tomu, že už vtedy disponovala potrubím na zasnežovanie, nikdy sa to nepodarilo uviesť do plnohodnotnej prevádzky,“ hovorí Setniský s tým, že za tým boli viaceré technické problémy. „Vlani sa teda pristúpilo k rozsiahlej oprave a oživeniu pôvodného potrubia. Na projekte sa podieľali, okrem mesta, aj miestni lyžiarski nadšenci, ktorí Skalke venujú svoj čas počas celého roka,“ poznamenal.

Foto: Eva Štenclová, Pravda

Boris s kamarátom prišiel na Skalku z okresu Prievidza. „Je to fantázia,“ chválil trať na tamojšom štadióne.

Robia aj kurzy

Keďže k tomu existovala len minimálna dokumentácia, išlo o náročnú technickú úlohu – od opráv potrubia, cez nastavenie tlakovej sústavy, dodávky vody, až po výmenu hydrantu. Obnoviť systém, ktorý však nikdy nebol spustený, sa na Skalke podarilo po takmer dvadsiatich rokoch. Fakt, že ide o prelomový moment v histórii tohto bežeckého lyžiarskeho strediska, potvrdil jeho koordinátor Igor Hovorič.

„Keď sa to v minulosti vybudovalo, vyskytol sa veľký problém s vodou a elektrinou. Vtedy sa to ale neriešilo, lebo snehu bolo dosť,“ povedal. Ostatné zimy však ukázali, že bielej periny je stále menej. „V lete sme sa teda rozhodli obnoviť tento pôvodný systém – vykonali sa rôzne opravy a výsledok je, že vlani na Štedrý deň sme to spustili. Veľmi nám to okolo Vianoc pomohlo, takže na bežky sme do nového roka pritiahli množstvo ľudí,“ priblížil Hovorič.

Na Štefana bol podľa neho štadión plný. „Podobnú návštevnosť sme zaznamenali aj ostatnú nedeľu, kedy prišlo viac ako 1 200 bežkárov,“ podotkol. Zdôraznil, že podmienky sa výrazne zlepšili. Vysvetlil tiež, že okrem známeho Štadióna Rudolfa Čillíka sa snažia zasnežovať tiež tamojšiu inline dráhu. 

„Tento náš systém má šesťsto metrov, vďaka čomu je teraz napríklad až osemdesiat percent inline dráhy vykrytých umelým snehom. Samozrejme, ten prírodný nám tiež vždy veľmi pomôže,“ usmial sa Hovorič. Zároveň pripomenul, že priamo na štadióne organizujú aj kurzy, v rámci ktorých sa ľudia môžu naučiť bežkovať pod odborným dohľadom. „Máme tu VK školu bežeckého lyžovania, čo si mnohí pochvaľujú. Robíme skupinové aj individuálne kurzy,“ podotkol.

Najviac vraj o tento šport prejavujú záujem štyridsiatnici a päťdesiatnici. „Ale v podstate láka všetky vekové kategórie. Prichádzajú sem deti, študenti, dôchodcovia, celé rodiny či partie,“ zhodnotil. Celkovo je vstup na štadión platený – dospelých stojí päť eur, no deti do pätnásť rokov, dôchodcovia a Kremničania to majú zadarmo.

Predĺženie sezóny

Na Slovensku sa podobne zasnežuje aj na Štrbskom Plese či v centre Banskej Bystrice – na plážovom kúpalisku. „Možno je to aj na miestach, o ktorých ja neviem. Skalka sa ale považuje za akúsi Mekku bežeckého lyžovania, čo potvrdí každý, kto sem príde,“ mieni Hovorič.

Igor Hovorič organizuje v obľúbenom kremnickom stredisku aj kurzy bežkovania.

„Je to najmä tým, že je tu veľa tratí. Momentálne je v okolí upravených viac ako sedemdesiat kilometrov. Samozrejme, tie fungujú na základe prírodného snehu, čo je výborné. Človek si momentálne príde na svoje, lebo sa teraz nemusí točiť len na trojkilometrovom okruhu, prípadne na štadióne,“ poukázal na aktuálny stav.

My sme sa tam išli pozrieť začiatkom pracovného týždňa, takže atmosféra priamo na štadióne bola pomerne komorná. Stretli sme tam ale skupinky nadšencov, ktorí si ideálne podmienky nenechali ujsť. Dana prišla so svojou partiou až z obce Hybe. „Sme tu asi po šiestich rokoch, očakávania máme vysoké. Len teraz sme prišli, tak uvidíme, čo a ako. Vyzerá to ale dobre,“ ukázala na trate.

O kúsok ďalej sme natrafili na ďalšieho turistu. „Tento rok som tu prvý raz, je to fantázia,“ konštatoval spokojne Boris, ktorý prišiel s kamarátom z prievidzského okresu. „Je to výborne upravené, počasie krásne, určite sa vrátim,“ dodal.

Zasnežovanie bežkárskeho štadióna na Skalke podstatne zlepšilo tamojšie podmienky.

„Potvrdilo sa, že zasnežovanie je funkčné a schopné pokryť potreby lyžiarov na tratiach v okolí štadióna. V súčasnosti systém funguje s podporou dvoch snežných diel a jednej snežnej tyče. Postupne umožňuje vytvárať dostatočnú vrstvu na celej okruhovanej časti trate,“ ozrejmil Setnický. Objasnil, že zasnežovací systém tvorí potrubie tlakované čerpacou stanicou. Uložené je v zemi v okolí inline dráhy, pričom je tam osadených šesť hydrantov. Tie slúžia na pripojenie snežných diel a tyčí, ktoré je možné podľa potreby jednoducho napojiť a presúvať na rôzne úseky trate.

Novinku označil za veľký prínos aj primátor Kremnice Martin Novodomec. Podčiarkol, že ambíciou mesta je, aby rozvoj strediska Skalka pokračoval aj do budúcnosti. „Je bežeckým rajom Slovenska a aby to tak zostalo, musí mesto prinášať nové a lepšie podmienky pre samotných bežkárov,“ uviedol. Do budúcnosti chcú podmienky skvalitňovať tak, aby sa bežkárska sezóna predlžovala čo najviac, keďže sú od toho závislé aj viaceré preteky usporadúvané rôznymi organizáciami. Cieľom je, aby sezóna mohla trvať, tak ako kedysi, do marca či apríla.

 X XX

Bielorusko ako prvá krajina v Európe vstupuje do Rady mieru, za členstvo však podľa Alexandra Lukašenka platiť nebude 

Bieloruský prezident Alexandr Lukašenko v utorok oficiálne podpísal pristúpenie svojej krajiny k novej Rade mieru, čím sa Bielorusko stalo historicky prvým európskym členom tohto grémia iniciovaného Donaldom Trumpom.

Bieloruský prezident Alexandr Lukašenko v utorok podpísal dokument o pristúpení Bieloruska k Rade mieru, ktorej vznik inicioval prezident USA Donald Trump, a o implementácii ustanovení jej charty. Bielorusko sa tak stalo prvou európskou krajinou, ktorá oficiálne pristúpila k tomuto grémiu, informuje TASR na základe správy agentúry BelTA.

• Bielorusko vstúpilo do Rady mieru iniciovanej Donaldom Trumpom.
• Je prvou európskou krajinou, ktorá tak urobila.
• Rada mieru má pomáhať s obnovou Pásma Gazy.
• Vstup do rady podľa Lukašenka nevyžaduje okamžitý finančný príspevok.
• Niektoré krajiny EÚ členstvo odmietli, Trump na to opäť reagoval hrozbou clami.

Bielorusko v Rade mieru

V dokumente, ktorého fotografiu zverejnil telegramový kanál prvého programu štátnej televízie Pul Pervovo, sa okrem iného uvádza, že Bielorusko je pripravené dodržiavať všetky ustanovenia charty Rady mieru od dátumu jej podpísania.

Na základe rezolúcie Bezpečnostnej rady OSN č. 2803, ktorú vypracovali Spojené štáty a bola prijatá v novembri 2025, je Rada mieru poverená pomocou pri správe, rekonštrukcii a hospodárskej obnovy Pásma Gazy po viac ako dva roky trvajúcej vojne.

Lukašenko: Nevyžadujú sa žiadne peniaze

Na otázku o podmienkach vstupu do Rady mieru a príspevku vo výške jednej miliardy dolárov Lukašenko podľa agentúry BelTA odpovedal: „Títo hlupáci sa opäť blamovali. Stačí si prečítať dokument. Nevyžadujú sa žiadne peniaze“.

Lukašenko uviedol, že zakladajúci člen rady sa môže na jej činnosti zúčastňovať bezplatne. Kto však bude chcieť po troch rokoch pokračovať bez toho, aby bol zvolený, pozvaný alebo vymenovaný, zaplatí miliardu dolárov a pokračuje ďalšie tri roky.

„Je tu však ešte jedna podmienka: Ak dobre pracujete v záujme mieru, tak môžete pokračovať aj bez tej miliardy. Riadim sa tým druhým,“ povedal Lukašenko.

Lukašenka láka predstava, že Rada by mohla rozšíriť činnosť aj do ďalších častí sveta

Podľa svojich slov si je plne vedomý obmedzených možností Bieloruska v Rade mieru. „Ako môžeme skutočne pomôcť Pásmu Gazy? Nie výrazne,“ konštatoval. Láka ho však predstava, že rada by mohla rozšíriť svoju činnosť do iných oblastí sveta, predovšetkým „by sme mohli niečo urobiť s Ukrajinou“.

Trump poslal pozvánku na členstvo v rade približne 50 krajinám vrátane Ruska a Ukrajiny. Nórsko, Francúzsko a Veľká Británia už pozvánku oficiálne odmietli. Trump v reakcii Parížu pohrozil zavedením 200-percentného dovozného cla na francúzske šampanské a víno.

X X X

Stát dluží advokátům na odměnách, do protiútoku jde ale jen hrstka z nich.  

Soudy advokátům dluží bez ohledu na region a velikost. A situace se opakuje každý rok. Případ obhájce ex offo, kterého stát dostal do exekuce kvůli neproplaceným odměnám, ukázal na prohlubující se systémový problém.

V čerstvém případě stát advokátovi pravomocně přiznal odměnu za obhajobu ex offo, ale peníze mu včas nevyplatil. Přesto po něm požadoval odvod DPH, který advokát bez vyplacené odměny neuhradil.

Finanční úřad proto zahájil daňovou exekuci a zmrazil nejen jeho osobní účet, ale i úschovní účty s penězi klientů.

Případ podle České advokátní komory odhaluje dlouhodobý systémový problém opožděných a krácených ex offo odměn i rizika, která z toho plynou pro advokáty a jejich klienty. „Vždy v létě, nejpozději na podzim se začnou ozývat advokáti, že jim soudy přestávají proplácet odměny, protože jim docházejí peníze určené na provoz soudů,“ potvrzuje za Českou advokátní komoru mluvčí Iva Chaloupková. Že odměny ustanovovaným advokátům a zmocněncům zvlášť zranitelných obětí trestných činů jdou ze stejných peněz jako proplacené faktury na úklid nebo vytápění, má ČAK za problém.

Komora to považuje za nesystémové a navrhuje vznik separátní kapitoly v rozpočtu ministerstva spravedlnosti pro vyplácení odměn. Vedení ČAK o variantách řešení situace jednalo na páteční první schůzce s novým ministrem Jeronýmem Tejcem

 Advokáti si přitom na nevyplácení odměn stěžují dlouhodobě. Už v roce 2023 jejich stavovská organizace varovala, že to může vést k úbytku obhájců ex offo. Stát na to tehdy zareagoval jednorázovým navýšením rozpočtu resortu o téměř miliardu korun.

Rok co rok to samé

Zatím se díra v rozpočtu na peníze pro advokáty lepí stejným způsobem znovu a znovu. „Obvykle příslušný ministr spravedlnosti vyjedná další peníze pro resort a dlužné částky jsou postupně vypláceny,“ popisuje postup Chaloupková. Další rok to je ale to samé. „Advokáti v těchto věcech tak fakticky úvěrují stát,“ konstatovala.

Pro ně samotné tím vzniká nebezpečná situace. Jakmile usnesení o přiznání odměny nabyde právní moci, musejí z něj odvést daň z přidané hodnoty, třebaže na výplatu odměny mohou čekat i více než půl roku. Právě kvůli tomu se někteří advokáti dostávají do druhotné platební neschopnosti. Stát jim na jedné straně dluží a na druhé straně exekučně vymáhá dlužnou daň. K tomu navíc advokáti musí platit náklady na provoz kanceláře a své zaměstnance.

Z obav před exekucemi soudy nevyznačují doložky

Podle komory stát hřeší na to, že se advokáti proti této praxi dostatečně nebrání. Přesná čísla stavovská organizace sice nemá, potvrzuje však, že do boje se státem se pustí jen hrstka nejodvážnějších. Ale i těm justice umí házet klacky pod nohy. Některým odměny krátí, dalším zase odmítá vyznačovat doložky právní moci a vykonatelnosti.

Stížnosti na to se objevují v uzavřených skupinách na sociálních sítích. Podle zkušeností advokátů tím prý zaměstnanci soudních kanceláří plní pokyny „shora“. Nevyznačené doložky obhájcům znemožňují, aby svůj nárok vymáhali cestou výkonu rozhodnutí. Jedná se sice o nesprávný úřední postup, ale náprava skrze zákon o odpovědnosti státu za škodu je zdlouhavá a náročná.

Na tahu je ministerstvo

Také Soudcovská unie si uvědomuje, že nevyplácení odměn dobré jméno justici nedělá. „S ministrem jsme jednali. Je nezbytné nastavit rozpočty soudů tak, aby nedocházelo k nedůstojné situaci, kdy stát dluží,“ uvedl pro Českou justici prezident Unie Libor Vávra.

Martin Drtina, ceskajustice.cz

 X X X

 Ak by Američania ovládli Grónsko a Rusi Špicbergy, Arktídu si podelia medzi sebou 

V stratégii národnej bezpečnosti Spojených štátov je napísané, že západná pologuľa je zónou amerických priorít. Trump v podstate nepriamo hovorí o tom, že cudzie vplyvy tam nechcú, hovorí ukrajinský expert.

Americký prezident Donald Trump neskrýva ambície dostať pod kontrolu Grónsko a európskym krajinám, ktoré sa zastali grónskej vlády aj Dánska, hrozí zavedením ciel.

Kým Európania pripravujú protiopatrenia, v Rusku sa Trumpovi usilujú pohladkať ego slovami o zapísaní sa do dejín v prípade, že sa mu podarí „vyriešiť otázku pripojenia Grónska k USA“.

„Trumpova politika má tak trochu zvláštnu logiku – zasadzuje totiž údery nielen protivníkom, ale aj spojencom. Jedna vec je Madurov režim vo Venezuele, no iná Grónsko a Dánsko, teda spojenci v NATO. A nie hocijakí. Dánsko bolo jednou zo zakladateľských krajín NATO spolu s USA,“ hovorí v rozhovore pre Aktuality.sk ukrajinský analytik, prezident kyjevského Centra globálnych štúdií Statégia XXI Mychajlo HONČAR.

Keď sme spolu hovorili pred rokom, bolo to ešte pred inauguráciou Donalda Trumpa, spomenuli ste, že pre Trumpa je dôležité zapôsobiť – na Američanov i na svet. Aj to, že situácia nie je naprogramovaná, no my v Európe sa máme tak či onak vždy pripravovať na ten horší scenár. Donald Trump je už rok prezidentom USA. Dá sa z jeho doterajších krokov vyčítať nejaká stratégia, pokiaľ ide o zahraničnú politiku? Najmä keď sa pozriete na to, čo sa deje v posledných týždňoch.

Trumpova politika má tak trochu zvláštnu logiku – zasadzuje totiž údery nielen protivníkom, ale aj spojencom. Jedna vec je Madurov režim vo Venezuele, no iná Grónsko a Dánsko, teda spojenci v NATO. A nie hocijakí. Dánsko bolo jednou zo zakladateľských krajín NATO spolu s USA. Krajina, ktorá v roku 1951 Američanom v Grónsku poskytla priestor pre americkú vojenskú základňu, ktorá je tam doteraz.

Trump vyhlásil, že Grónsko chce z bezpečnostných dôvodov, inak by sa ho mohli pokúsiť ovládnuť Rusi alebo Číňania. Môže to mať reálny základ?

Donald Trump hovorí, že v Grónsku potrebuje obrannú líniu – ale veď tá tam je. A to od samotného začiatku Studenej vojny. Môže ju posilniť, zväčšiť, Dáni by mu to umožnili. Podľa mňa ide o iné veci. Nakoniec aj Trump povedal, že v Grónsku je množstvo nerastných zdrojov. Určite to tak je, ale tieto zdroje treba ešte preskúmať. Ak by ich niekto chcel ťažiť, bolo by to náročné, pretože keď sa pozrieme na Grónsko, vidíme ostrov pokrytý ľadom a skalami. Predstaviť si, že sa tam teraz bude rozvíjať nejaká hospodárska činnosť, je dosť ťažké. Možno niekedy v budúcnosti, keď sa roztopia ľadovce.

Tak či onak, v stratégii národnej bezpečnosti Spojených štátov je napísané, že západná pologuľa je zónou amerických priorít. Trump v podstate hovorí o tom, hoci nie priamo, že cudzích tam nechcú. A je jedno, kto je cudzí – či sú to Rusi s Číňanmi, alebo Dáni. Západná pologuľa – naša. Začínajúc Aljaškou po Drakeov prieliv, ktorý oddeľuje Južnú Ameriku od Antarktídy. Ako hovorí Trumpovo heslo – America First. Amerika je ich a keď tam niekto chce čosi robiť, tak len pod kontrolou USA, s povolením USA alebo v spolupráci s USA.

Povedal by som, že je to tak trochu prístup predátora. Je to v podstate reinkarnovaná Monroeova doktrína (Monroeova doktrína – princíp zahraničnej politiky USA, ktorú v roku 1823 presadzoval prezident James Monroe. Jeho základnou myšlienkou bolo zabrániť ďalším kolonizačným pokusom alebo politickému zasahovaniu európskych mocností na západnej pologuli, ktorú USA považovali za priestor svojho strategického záujmu, pozn. red). Dnes tomu hovoria Donroevoa doktrína.

Čo to má USA priniesť?

Stávka sa zrejme robí na budúce dodatočné americké dividendy cez zapojenie zdrojov, ktoré sú v Latinskej Amerike, v Grónsku, v Kanade. Všetko toto má akoby pracovať pre Ameriku. Amerika dávala peniaze, povedzme, Európe, teraz nastal čas splatiť účet. Lenže keď napríklad v Amerike povedia, že dali Ukrajine 350 miliárd dolárov, je to absurdné – nikto nám žiadnych 350 miliárd nedal. Všetko to, čo sa nám poskytovalo, boli peniaze, ktoré prakticky nevychádzali za hranice USA. Okrem priamej finančnej pomoci, ktorú nám svojho času poskytla bývalá administratíva Joea Bidena. Všetko ostatné končilo na účtoch Pentagónu či amerických výrobcov zbraní.

Demonštrácia proti Trumpovej politike voči Grónsku pred americkým konzulátom v grónskom meste Nuuku.Zdroj: TASR/AP

Ak sú Spojené štáty predátor, Rusko a Čína sú, každý svojím spôsobom, takisto predátori, Európa spolu s Ukrajinou je potom čo?

Korisť. Každý predátor premýšľa, ako si urvať ten svoj kúsok. Trumpov postoj hovorí, že ho Európa nezaujíma, že Európa si svoje veci s Ruskom má vyriešiť sama. Pokiaľ ide o Európu, respektíve Európsku úniu, stratégiu naznačil na Bezpečnostnej konferencii v Mníchove už viceprezident J. D. Vance – Európska únia ako taká sa ignoruje, transatlantické partnerstvo v rámci NATO pokračuje zo zotrvačnosti. Ja prípúšťam, že ešte v tomto roku USA môžu spraviť nejaké kroky, ktoré by napríklad viedli k zníženiu (kapacít) EUCOM (Európske veliteľtsvo ozbrojených síl USA, pozn. red).

Trump povie, že pre nich majú prioritu iné regióny, nech sa Európa postará sama o seba, veď majú Európsku úniu. A Američania budú spolupracovať s členskými krajinami priamo, nie s Úniou. Aby s nimi mohli spolupracovať, treba, aby tam z ich pohľadu bola normálna vláda. Aká to je? Vrátim sa k J. D. Vanceovi, ktorý hovoril o tom, že v Európe sa porušuje demokracia a diskriminujú sa určité politické sily. Ja si myslím, že Američania stavia práve na tieto sily, aby vyvolávali určité politické krízy.

Trochu to pripomína prístup Ruska.

Úplne. Keď sa pozriete na Trumpove kroky, zapadajú do tej istej logiky. Krym naš? Fajn, a Grónsko naše.

Keď Trump hovorí, že západná zemeguľa patrí Amerike, potom pre Rusko to vlastne znamená legitimizáciu toho, čo robia. V Moskve môžu povedať: OK, veď my si ani nenárokujeme Grónsko, ale pokiaľ ide napríklad o strednú a východnú Európu, už v roku 2021 sme povedali, že NATO sa má vrátiť na hranice z roku 1997, teda do čias, keď stredná Európa nebola v NATO. Toto ultimátum vtedy nebolo adresované Ukrajine, ale NATO a predovšetkým USA. Bidenova administratíva to ignorovala tvrdiac, že NATO sa nechystá bojovať s Ruskom a vlastne ani Rusko sa nechystá bojovať s NATO, všetko sú to len reči… Ale Trump prakticky svojími krokmi Kremľu ukazuje, že môžu robiť to, čo on, ak teda na to majú.

Vyzerá to, akoby v Moskve niekto predpovedal, že jedného dňa sa do čela USA postaví človek s charakterom, aký má práve Donald Trump.

Rusi nesedeli so zloženými rukami čakajúc na to, že sa objaví podobný politik. Pracovali na tom. Spomeňme si na škandál okolo Cambridge Analytica po prvom Trumpovom zvolení. Ukázalo sa, že sa dlhé roky systematicky pracovalo so sociálnymi sieťami, vytvárali sa rôzne konfliktné situácie a presadzovala idea, že je nutné, aby prišiel líder, ktorý všetok ten neporiadok uprace.

Keď analytici potom spravili výskum, ktorý sa venoval ruským vplyvom v USA, ukázali, koľko peňazí ruskí oligarchovia zainvestovali v USA napríklad do rôznych univerzít, katedier slavistiky. Niekto by povedal – mecenáši. Ale tieto peniaze vychovali množstvo politológov či novinárov, ktorých pozývajú do Ruska, a ktorí sa stávajú nositeľmi línie, ktorá napríklad tvrdí, že Rusko urazili, pretože mu sľubovali, že NATO sa už nebude rozširovať, ale NATO sa rozširovalo, treba to zohľadiť a urobiť niečo preto, aby sa Rusko necítilo byť ohrozené. C’mon! (Ale no tak! pozn. red) NATO sa predsa nerozšírilo preto, lebo niekto v Bruseli či vo Washingtone povedal, že treba zhltnúť Maďarsko alebo Slovensko. Krajiny sa samy rozhodli, že chcú byť členmi.

V hlavách Rusov je však len jedna myšlienka – niekto to vymyslel, zaplatil, nemohlo to byť len tak, že Slováci chceli ísť do NATO, niekto ich presvedčil propagandou. Myslia si niečo v zmysle: odstránili Mečiara, dosadili Dzurindu a ten to všetko presadil. Takto premýšľajú o každej krajine. Čím menšia krajina, tým skôr o nej takto premýšľajú.

Myslíte si, že politika, ktorú dnes robí Trumpova administratíva, je zvrátiteľná? Povedzme, o pár rokov by sa do Bieleho domu vrátili demokrati. Zmenili by prístup, ktorý teraz nastavuje Donald Trump?

Na to nemám úplne jasnú odpoveď. Demokrati by sa mohli teoreticky otočiť o 180 stupňov. No povedia, že to, čo robil Trump, bolo nesprávne, poďte, vrátime Madura do Caracasu? To sa nestane. Demokrati určite prehodnotia Trumpovu politiku, ale že by začali robiť presný opak toho, čo robí teraz Trump, to si nemyslím.

X X X

 

X X X

 Žiadna „práca zadarmo“ pri pokladni: obchody už majú systém, kde nákup netreba skenovat.

Kým internet zúri na samoobslužné pokladne, časť obchodov potichu zaviedla ešte pokročilejší systém, kde zákazník nerobí nič. Tovar netreba ani skenovať. Stačí položiť nákup a zaplatiť. Ako táto technológia funguje?

Ako fungujú samoobslužné pokladne, ktoré vedia čo kupujete, aj keď nič neskenujete?

Samoobslužné pokladne v supermarketoch za posledné týždne vyvolali na sociálnych sieťach vlnu vzdoru, či dokonca výzvy na ich bojkot. Kritici hovoria o „práci zadarmo“, o úbytku ľudského kontaktu, o zániku pracovných miest aj o frustrácii z neustálych hlásení o chybách.

Tento spôsob platenia sa však už dávno nenachádza len v potravinách. Samoobslužné pokladne dnes využívajú aj obchody s nábytkom, oblečením či športovými potrebami. Bežne musia klienti skenovať položku po položke, ukladať ich do presne určeného priestoru a reagovať na upozornenia systému na pochybenia. Práve tento pocit manuálnej práce sa stal symbolom odporu voči samoobslužným pokladniam a dôvodom vzniku plagátu s odkazom „Nie som na brigáde, som zákazník“. 

V niektorých obchodoch však tento scenár neplatí. Namiesto zdĺhavého skenovania stačí vložiť zakúpené produkty do baliaceho priestoru a pokladňa okamžite vie, o aký tovar ide. Na obrazovke zobrazí presný zoznam tovarov aj ich množstvo. Pre zákazníkov, zvyknutých na neustále pípanie a kontrolu každého pohybu, môže takýto proces pôsobiť takmer ako „čierna mágia“. V skutočnosti ide o odlišný technologický prístup, ktorý mení celý zážitok zo samoobslužného platenia.

„Každý produkt má jedinečný kód, ktorý RFID skener v pokladni rozpozná ihneď po vložení do baliaceho priestoru,“ hovorí športový poradca Jozef Sroka z predajne Decathlon, ktorá využíva pokladne bez manuálneho skenovania už viac ako päť rokov.

RFID je skratka pre rádiofrekvenčnú alebo vysokofrekvenčnú identifikáciu. Táto technológia umožňuje identifikovať tovar pomocou rádiových vĺn bez nutnosti ho skenovať priamo čítačkou. Každý produkt má v sebe akýsi „čip“, vďaka ktorému systém rozpozná aj viacero položiek naraz, hneď po ich vložení do pokladne. Na rozdiel od čiarových kódov tak nejde o manuálnu prácu zákazníka, ale o automatický zber dát bez jeho zásahu.

Kupujúcich pri platbe nezastaví ani „neočakávaný tovar v baliacom priestore“, keďže pokladne nemajú váhu, a tak nesledujú hmotnosť tovaru. Zákazníci tak môžu vložiť do baliaceho priestoru aj niekoľko položiek súčasne, i keď zamestnanci takýto postup nepovažujú za vhodný. „Pre potreby vašej kontroly vám to neodporúčame,“ vysvetlil zamestnanec Decathlonu s tým, že položky si po naskenovaní na displeji pokladnice treba skontrolovať a určite by ich tam zákazníci nemali len „vysypať“.

Na rozdiel od supermarketov, kde musí zákazník skenovať čiarový kód, v týchto predajniach tovar žiadny viditeľný čiarový kód nemá. Spočiatku to u niektorých zákazníkov vyvolávalo rešpekt – najmä u tých, ktorí systém nepoznali a nevedeli, čo majú pri pokladni robiť. Po prvej skúsenosti však zvyčajne zistili, že stačí produkty vložiť do priestoru a systém ich automaticky rozpozná. „Zákazníci zistili, že veci tam naozaj stačí uložiť a systém ich rozpozná,“ vysvetlil športový poradca z predajne využívajúcej samoobslužné pokladne.

Podľa neho sa s negatívnymi reakciami či dokonca bojkotom nestretávajú. „Ľudia si tento systém obľúbili. Je to jednoduché a rýchle. Vyhovuje najmä introvertom, ktorí sa neradi stretávajú s predavačmi,“ dodal Jozef.

Soudkyně čelila nadávkám, že je komunistka. Obžalovaný byl vyveden ze síně.  

X X X

Izrael zdemoloval v okupované části Jeruzaléma objekt OSN

Izrael dnes začal demolovat sídlo Agentury OSN pro pomoc a práci palestinským uprchlíkům na Blízkém východě (UNWRA). Demoliční čety rychle odstraňovaly desítky let starý objekt. Těžké stroje strhávaly vlnité střechy a bouraly zdi a zanechávaly po sobě hromady sutin. Agentura UNRWA ve svém prohlášení uvedla, že izraelské síly zabavily oficiální vybavení a vyhnaly zaměstnance agentury z jejího ústředí ve čtvrti Šajch Džarrah v okupované východní části Jeruzaléma.

Místní zdroje   informovaly, že izraelská armáda   začala bourat komplex UNRWA poté, co uzavřela okolní ulice a oblast ohradila vojenskými kontrolními stanovišti. Stanice Al Jazeera tvrdí, že operaci sledovali členové izraelské vlády a parlamentu. Na internetu   bylo zveřejněno video, na kterém je izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir. Ve svém prohlášení tuto okupační zvůli  označil za „historický den“.

„Toto je bezprecedentní útok nejen na UNRWA a její ústředí. Představuje vážné porušení mezinárodního práva a výsad a imunit Organizace spojených národů,“ citovala část prohlášení stanice Al Jazeera.

Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že demolice byla uplatněním zákona zakazujícího tuto organizaci, který Knesset schválil v roce 2024. Izraelské úřady tvrdily, že agentura působící v pásmu Gazy spolupracovala s Hamásem.

Generální tajemník OSN António Guterres minulý týden varoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by mohl Izrael zažalovat u Mezinárodního soudního dvora, pokud země nezruší nařízení namířená proti UNRWA a nevrátí agentuře zabavené vybavení a majetek, server vasevec.cz

X X X

Třicetiletého Daniela Kratochvíla dnes předsedkyně senátu znovu nechala vyvést ze soudní síně. Muž je obžalovaný z loňského úmyslného zapálení baru ve Zlíně. Hlavní líčení u brněnské pobočky Krajského soudu ve Zlíně opakovaně narušoval hlučnými námitkami a slovními útoky na soudkyni. Kratochvílovi hrozí za pokus o vraždu, pokus o těžké ublížení na zdraví a poškození cizí věci trest 12 až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Při požáru utrpěl zranění jeden člověk.

Vězeňská služba obžalovaného vyvedla ze soudní síně už při zahájení hlavního líčení minulý týden. Stejný postup soud zvolil i dnes ve chvíli, kdy se jednání dostalo k listinným důkazům. Z nich vyplynulo, že se Kratochvíl ve vazbě pokusil zapálit rám okna a pomaloval celu. Poté, co mu předsedkyně senátu Iveta Šperlichová vytkla ničení státního majetku, označil ji za komunistku a pokračoval ve slovních útocích. Soudkyně ho proto nechala zhruba na půl hodiny vyvést. Šperlichová v minulosti kvůli vyjadřování se o účastnících řízení čelila kárné žalobě.

Sebepoškozování ve vazbě

Po návratu do jednací síně Kratochvíl své chování bagatelizoval. „Já se omlouvám, ale nemanipulujte s něčím, o čem nic nevíte,“ uvedl.

Obžalovaný uvedl, že rám okna zapálil proto, že se chtěl udusit zplodinami. Ve vazební cele se také pořezal holítkem na krku a paži. „Mám právo na to, abych se sebou dělal, co chtěl. Jestli chci umřít, tak chci umřít,“ řekl Kratochvíl.

Obhajoba a závěry znalců

V kauze se hájí tím, že si na den činu nic nepamatuje. Tvrdí, že byl pod vlivem alkoholu, drog a léků a ve špatném psychickém stavu. Podle znalců je však nepravděpodobné, že by skutečně trpěl amnézií. Zjistili u něj disociální poruchu osobnosti, která se projevuje neschopností respektovat sociální normy, absencí pocitu viny a soucitu a agresivitou.

Incident se stal 28. ledna 2025 před 17. hodinou. Podle státního zástupce Martina Malůše si Kratochvíl ještě předtím koupil na čerpací stanici téměř devět litrů benzinu, kanystr schoval do tašky a přinesl ho do baru u zlínského autobusového nádraží. Uvnitř měl podle obžaloby kanystr zapálit a hodit směrem ke dveřím do skladu, kde byl barman, který ho krátce předtím z baru vykázal. Požár se rychle rozšířil a prostor zaplnil toxický kou

 Zranění barmana a následky požáru

Barmanovi se podařilo prorazit sádrokartonovou stěnu a utéct. Utrpěl popáleniny hlavy, krku a rukou a podle znalce dnes trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Nikdo další zraněn nebyl.

Soud dnes přehrál několik videozáznamů z benzinové stanice a okolí baru. Je na nich vidět muž v bílé mikině s kapucí, který si čepuje benzin do kanystru a později se s ním pohybuje v blízkosti baru. Stejný popis pachatele už dříve uvedlo několik svědků. Několik z nich, včetně zraněného barmana, označilo za žháře přímo Kratochvíla. Ten byl v minulosti opakovaně odsouzen za krádež, loupež, výtržnictví a ublížení na zdraví. Redakce České justice 

 X X X

 Ruský majetek v Česku zůstane zmrazený. O co se podnik soudí.

Budova někdejší sovětské střední školy, patřící Rusku. Stojí na pozemku českého státu na Krupkově náměstí v pražských Dejvicích. Foto: bubenec.eu

 Dvě žaloby ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí zamítl Městský soud v Praze. Ruský podnik napadal zmrazení konkrétních nemovitostí po svém zapsání na český sankční seznam. Rozhodnutí jsou pravomocná, lze proti nim podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Vláda tehdejšího premiéra Petra Fialy (ODS) rozhodla o jeho zápisu na sankční seznam na základě návrhu ministerstva zahraničních věcí. Důvodem bylo podezření, že podnik materiálně a finančně podporuje ruskou vládu a působí v odvětvích, která jí poskytují značné příjmy. Rozhodnutí vlády fakticky zablokovalo bankovní účty agentury, stejně jako podnikem spravovaný majetek v katastru nemovitostí, aby jej nebylo možné prodat.

O zmrazení konkrétních nemovitostí rozhodoval v prvním stupni Finanční analytický úřad (FAÚ), stížnosti podniku pak následně zamítlo ministerstvo financí. Právě na ministerstvo obě žaloby mířily.

Komu patří zmrazený majetek

Advokát podniku Michal Pacovský v řízení o první žalobě argumentoval tím, že při zabrání nebyly dodrženy zákonné normy, zejména povinnosti správního orgánu. Smyslem žaloby podle něj není zvrátit politický postoj ČR. Úřad podle advokáta zajistil všechny nemovitosti, které našel na listu vlastnictví Ruské federace, aniž by zjišťoval, jestli všechny tyto nemovitosti spravuje právě podnik. Některé z budov jsou podle Pacovského ve správě jiných ruských orgánů, například ministerstev.

Podle soudu ale FAÚ mohl postupovat paušálně. Podnik podle rozhodnutí nemusí nemovitosti vlastnit, postačí, že s nimi může mít možnost nakládat.

 Druhá žaloba směřovala proti zmrazení konkrétní budovy, u které je podle právníka nejasné vlastnictví kvůli dvojímu zápisu v katastru nemovitostí. Jejím zmrazením tak byla postižena i další osoba. Podle právního zástupce státu ale druhý vlastník se zabráním nemovitosti souhlasil. I tuto žalobu soud v pondělí zamítl.

V Praze i v Karlových Varech

Zmrazení se celkem týká zhruba 70 nemovitostí v Česku. V Praze je to například budova školy na Krupkově náměstí či vila v ulici Pod Kaštany, v Karlových Varech zase budova bývalého konzulátu Ruské federace. Opatření se nevztahuje na diplomatické mise, což jsou čtyři objekty, mimo jiné ambasáda nebo rezidence velvyslance.

Pacovský řekl, že FAÚ nyní blokuje více než rok i platby podniku za energie, daně nebo odvody za zaměstnance, což podle něj nedává smysl, protože nejde o platby, které by Rusko obohatily. Podání kasační stížnosti zváží.

Soud se oběma žalobami začal zabývat v prosinci, řízení však tehdy přerušil. Čekal na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), ke kterému podnik podal stížnost kvůli zápisu na český vnitrostátní sankční seznam. Stížnost ÚS odmítl 9. prosince.

X XX

 Väčšina vodičov nevie štartovať motor v mrazoch. Koniec diskusiám, takto sa to robí správne

Studený štart je pre každý spaľovací motor doslova utrpením. Ako mu ublížiť čo najmenej? Máme odpoveď.

Oslabenie polárneho víru (vortexu) a následný vpád mrazivého vzduchu hlbšie na juh ovplvyní Spojené štáty aj bojujúcu Ukrajinu. Ruskú Kamčatku už zasypal snehom. / Zdroj: Reuters

Sú to nekončiace hádky. Otázkou je, či podchladený motor menej trpí, ak ho pred jazdou najprv naštartujeme a počkáme, kým sa zahreje, alebo keď sa s autom hneď pohneme a motor zahrievame pod zaťažením. Riešenie tohto rébusu má Andrew Randolph. A znie logicky. Bodaj by nie, tento muž je šéfom spoločnosti ECR Engines a expert na konštrukciu motorov General Motorsu pre americký seriál Nascar. Uznávaný motorár sa vyjadril presne na túto tému. 

Tvrdí, že podchladené motory majú pri štarte za nízkych teplôt dva hlavné problémy. Tým prvým je vysoká viskozita oleja, teda že v mrazoch je olej veľmi hustý. Až taký, že nedokáže pretekať cez niektoré úzke mazacie kanáliky motora. Jednoducho sa tam nedostane. To znamená stratu mazania niektorých kovových povrchov do času, kým sa teplota nezvýši. A tým druhým, je rozdielna tepelná rozťažnosť kovových súčiastok motora. 

Situáciu zhoršuje fakt, že väčšina moderných motorov je konštruovaná prevažne z hliníka, ktorý má väčšiu tepelnú rozťažnosť než staršie liatinové konštrukcie. Preto pri nízkych teplotách klesá vzdialenosť medzi niektorými kľúčovými komponentmi motorov. Hliníkové puzdro kľukovej skrine sa zmršťuje oveľa viac ako ložiská či kľukový hriadeľ, ktoré sú vyrobené z ocele. To zmenšuje vôľu ložísk. V kombinácii s nedostatočným mazaním tak hrozí suchý kontakt kovu s kovom a vysoké opotrebenie.

Kovové súčasti motora sa zahrievajú rýchlejšie ako kvapaliny. Na zmenu teploty z -20 na +20 stupňov Celzia stačia asi štyri minúty voľnobehu.

Podľa Andrewa Randolpha je preto jednoznačné, že v chladných podmienkach treba nechať motor bežať na voľnobeh niekoľko minút predtým, než ho zaťažíte jazdou. Ale ani nečakať, kým sa motor zahreje na prevádzkovú teplotu. „Nie je správne, keď nechávajú ľudia naštartovaný motor na voľnobeh aj 15 a viac minút. To môže škodiť napríklad valcom a piestnym krúžkom,“ tvrdí Andrew Randolph. Stačí len pár minút. 

To je dosť na to, aby tekutiny prenikli všade, kde treba a teplota narástla aspoň natoľko, aby motor pracoval s bezpečnými vôľami ložísk. Kov sa pritom zahrieva oveľa rýchlejšie ako olej, takže kovovým súčiastkam stačia na zmenu teploty z –20 na +20 stupňov Celzia asi štyri minúty. Odpoveď na otázku ako správne zahriať motor, je teda kombináciou oboch postupov. Motor necháme pár minút bežať na voľnobeh, kým sa olej dopraví na všetky miesta a čiastočne sa „uvoľnia“ ložiská a až potom vyrazíme pokojnou jazdou.

Sneh zavalil Európu: stovky zrušených letov, paralyzovaná doprava. Kalamita v Maďarsko.

Pod miernym zaťažením stúpa následne teplota motora rýchlejšie, než ak by sme v zahrievaní pokračovali na voľnobežných otáčkach. To má samozrejme vplyv aj na emisie, keďže katalyzátory potrebujú dosiahnuť čo najskôr správnu prevádzkovú teplotu. Na záver americký expert dodáva, že viac voľnobehu v chladnom počasí je lepšie než príliš málo. Randolph hovorí pravdepodobne o benzínových motoroch, ale správanie kovov a olejov je identické aj pri tých naftových.

 X X X

 Grandslamový debut excentrickej Ukrajinky. Potrebujem, aby Rusi zomierali, tvrdila

25-ročná Oleksandra Olyniková patrí medzi najexcentrickejšie tenistky na ženskom tenisovom okruhu. Ukrajinka púta pozornosť nielen veľkým množstvom tetovaní na tele, ale aj nezvyčajnou cestou na vrchol svetového tenisu.

Oleksandra Olyniková patrí medzi tenistky s najväčším počtom tetovaní na tenisovom okruhu a na grandslamový debut si farbou skrášlila tvár.

Olyniková je jedinou tenistkou v prvej stovke svetového rebríčka, ktorá ešte neodohrala ani jeden zápas na turnajoch najvyššej úrovne WTA. V utorok sa dočkala vytúženého debutu v hlavnej súťaži grandslamových turnajov. V prvom kole Australian Open hrala proti úradujúcej šampiónke z Melbourne a deviatej svetovej tenistke Madison Keysovej a prehrala 6:7, 1:6.

Ukrajinská tenistka sa v minulých rokoch dostala do centra pozornosti tým, že nešetrí kritickými slovami na adresu Rusov a Bielorusov kvôli už takmer štyri roky trvajúcemu vojnovému konfliktu.

„Rusi patria len do pekla – to je môj jasný postoj. Bohužiaľ, nemôžem ich zabiť priamo na tenisovom turnaji,“ cituje ukrajinský web tribuna.com v súčasnosti 92. rebríčka. „Nemusíte sa báť – na raňajky jem len ruské bábätká. Viem, že si všetci myslia, že jem len tie, ale mne na raňajky stačia. Takže nie som taký radikál, ako si všetci myslia,“ bolo ďalšie z jej vyjadrení. 

Olyniková dlho hrávala na turnajoch s nášivkou, ktorá propagovala jej webovú stránku drones4UA.org, kde tenistka zbiera peniaze pre Ozbrojené sily Ukrajiny. V roku 2024 ju však organizátori turnaja WTA 125 v Brazílii prinútili, aby si túto reklamu odstránila zo zápasového dresu.

„V snahe neutralizovať vývoj tohto škandálu, pretože som naň v tom čase veľmi zle reagovala, ma začali nejako krotiť. Povedali: No, môžeš si zavesiť stužku.“

Odpovedala som: „Skvelé. No a čo? Mám vedľa mena stužku. Aký to má zmysel? Aký to má zmysel? Vedľa môjho mena je napísané, že som z Ukrajiny. Potrebujem, aby Rusi zomierali – a preto musím ľuďom nejako povedať, čo môžu urobiť, aby ich zabili,“ reagovala na organizátorov.

Ukrajinka sa na utorkovej pozápasovej tlačovej konferencii Australian Open objavila v tričku s nápisom „Potrebujem vašu pomoc na ochranu ukrajinských detí a žien, ale nemôžem tu o tom hovoriť“.

V prvom kole sa Olyniková okamžite stretla s obhajkyňou titulu Australian Open Madison Keysovou. A takmer sa jej podarilo získať prvý set, prehrala v ňom v tajbrejku.

Po zápase deviata hráčka rebríčka WTA Keysová pochválila Ukrajinku za jej hru. V prvom sete si Ukrajinka dokázala vybojovať náskok 4:0. Samotná Ukrajinka reagovala na uznanie od svojej súperky s úsmevom na tvári.

„Už dlho som nehrala proti súperke s týmto štýlom a na začiatku to pre mňa bolo ťažké, bola som príliš pasívna v úderoch. Potom sa mi podarilo pridať a myslím si, že kľúčom bolo hrať bez stresu, cítiť sa fyzicky dobre. To sa mi už dlho nestalo,“ povedala Keysová po zápase.

Olynikovej hviezda sa pre ženský tenis rozžiarila neskoro a aj samotní ukrajinskí fanúšikovia sa o športovkyni dozvedeli, až keď mala 21 rokov. To všetko preto, že do roku 2022 vystupovala pod vlajkou Chorvátska.

„Vo všeobecnosti je príbeh s chorvátskou vlajkou veľmi jednoduchý. Do Chorvátska sme odišli ako utečenci.“ Spolu s rodičmi opustila Ukrajinu v roku 2011 kvôli Janukovyčovmu režimu. „Hrala som tenis celkom dobre a dostať sa na turnaje Tennis Europe pre hráčov do 12 rokov bolo na základe národného hodnotenia bolo nemožné. Boli sme utečenci, v tom čase sme nemohli vstúpiť na územie Ukrajiny, a nemohla som hrať národné turnaje a ani medzinárodné.“

Otcom tenistky je Denis Olynikov, majiteľ spoločnosti ProstoPrint. V jeho firme oddelenie hospodárskej kriminality Ukrajiny vykonalo kontrolu práce spoločnosti. Ako neskôr tvrdila mestská polícia, bolo to kvôli nelegálnemu použitiu loga Euro 2012 v produktoch spoločnosti. Potom Olynikov a jeho rodina opustili Ukrajinu zo strachu zo zatknutia.

Počas svojho pôsobenia za Chorvátsko získala tenistka v roku 2018 v Heraklione jeden titul ITF W15 a trikrát hrala vo finále. So začiatkom rozsiahlej invázie začala reprezentovať Ukrajinu, hoci, ako sama tenistka priznala, toto rozhodnutie urobila sama už dávno pred začiatkom vojny.

V súčasnosti slúži Olynikovovej otec v ozbrojených silách Ukrajiny a samotná tenistka mala kvôli tomu problémy na Tour. Na hráčku svetovej triedy ju vyformoval jej otec, ktorý predtým, ako začal trénovať so svojou dcérou, nemal k tomuto športu žiadne spojenie. Trénoval svoju dcéru až do mobilizácie do Ozbrojených síl Ukrajiny.

X X X

 Technologické embargo pre Irán: Nový balík sankcií Európskej únie má oslabiť vojenskú silu režimu v čase nepokojov 

Európska únia pripravuje ďalší balík sankcií voči Iránu, ktorý sa zameria na vývoz kritických technológií určených pre výrobu dronov a rakiet. Oznámila to v utorok predsedníčka EK Ursula von der Leyenová v reakcii na mimoriadne násilné zásahy iránskych bezpečnostných zložiek proti vlastným občanom.

Európska únia navrhuje zakázať ďalší vývoz kritických technológií pre drony a rakety do Iránu, oznámila to v utorok predsedníčka Európskej komisie (EK) Ursula von der Leyenová na sociálnej sieti X. Spolu so šéfkou diplomacie EÚ Kajou Kallasovou podľa jej vlastných slov pripravujú nové sankcie v reakcii na „pokračujúce a brutálne potláčanie demonštrantov“ zo strany iránskeho režimu. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP a príspevku Leyenovej na X.

• EÚ navrhuje zákaz vývozu technológií pre drony a rakety do Iránu.
• Protesty v Iráne boli vyvolané ekonomickými problémami a poklesom meny.
• Bezpečnostné zásahy si vyžiadali tisíce obetí.
• O sankciách budú rokovať ministri EÚ koncom januára.

Nové sankcie EÚ

„Európa stojí v plnej solidarite s odvážnymi ženami a mužmi v Iráne, ktorí riskujú svoje životy, aby si vyžiadali slobodu pre seba a budúce generácie,“ napísala von der Leyenová.

„EÚ už zaviedla rozsiahle sankcie na Irán pre porušovania ľudských práv, šírenie jadrových zbraní a jeho podporu vojny Ruska proti Ukrajine,“ pokračovala predsedníčka EK a oznámila spomínaný návrh na zákaz vývozu kritických technológií.

Násilné zásahy a obete

V Iráne sa 28. decembra začali protesty vyvolané ekonomickými problémami, ktoré spôsobil prudký pokles kurzu iránskej meny rial a nárast inflácie. Z Teheránu sa demonštrácie postupne rozšírili do celej krajiny. Tamojšie úrady obmedzili prístup na internet a mobilné siete, čím sa snažili obmedziť koordináciu protestov a sprístupnenie informácií o nich vonkajšiemu svetu. Internet v islamskej republike nefunguje už 11 dní.

Protesty sprevádzajú násilné zásahy bezpečnostných zložiek, ktoré si podľa nórskej mimovládnej organizácie Iran Human Rights (IHR) vyžiadali 3 428 obetí.

Doterajšie obmedzenia EÚ

Kallasová vo štvrtok predložila členským štátom návrh nových sankcií voči Iránu. Ich cieľom je potrestať Teherán za násilné zásahy proti demonštrantom. Ministri zahraničných vecí krajín EÚ budú o navrhovaných sankciách rokovať na najbližšom zasadnutí 29. januára v Bruseli. Situáciou v Iráne sa europoslanci zaoberajú na utorkovom plenárnom zasadnutí v Štrasburgu. Následne vo štvrtok budú hlasovať o príslušnom uznesení.

Doteraz EÚ uvalila sankcie na viac než 230 iránskych občanov vrátane členov vlády a parlamentu a na viac ako 40 právnických osôb, pripomína stanica Euronews.

X X X

6 najhoršie hodnotených českých pív podľa svetového rebríčka. Je tam aj legendárna značka, ktorú milujú aj Slováci

Česká republika je svetovou veľmocou v varení piva, no nie každý kúsok si odnáša len slová chvály. Medzinárodný, nedávno aktualizovaný rebríček prináša zaujímavý pohľad na to, ktoré pivné značky a štýly sa ocitli na chvoste popularity. Medzi „outsidermi“ sa prekvapivo ocitli aj legendárne názvy.

Šofér bol opitý na mol. Po ceste kľučkoval, policajtom sa priznal, že od rána pil pivo s vodkou

Viacerí vodiči upozornili na nebezpečné vozidlo, ktoré na ceste z Blanska smerom na Lipůvku kľučkovalo, prechádzalo do protismeru a vážne ohrozovalo ostatných účastníkov premávky. Na oznámenia okamžite reagovali dopravní policajti z Blanska, ktorí sa v krátkom čase s podozrivým autom stretli, otočili sa za ním a vodiča zastavili na zastávke pri obci Svinošice. Už pri prvom kontakte bolo zrejmé, že muž nie je v poriadku, čo následne potvrdila dychová skúška s hodnotou presahujúcou štyri promile. Opakované meranie vysokú hodnotu potvrdilo a vodič sa priznal, že od rána pil pivo aj vodku. Policajti päťdesiatročnému mužovi na mieste zadržali vodičský preukaz a ďalšiu jazdu mu zakázali. Domov ho napokon musela odviezť rodinná príslušníčka, ktorá prišla na miesto kontroly. Muž teraz čelí trestnému stíhaniu pre ohrozenie pod vplyvom návykovej látky, za čo mu hrozí trest odňatia slobody až na jeden rok, peňažný trest alebo zákaz činnosti. / Zdroj: Policie ČR

České pivo má vo svete neotrasiteľnú povesť. Napriek tomu existujú produkty, ktoré u používateľov a recenzentov v medzinárodnom porovnaní narážajú na prísnejšie kritériá. Aktuálny rebríček tasteatlas najhoršie hodnotených českých pív kombinuje regionálne značky s celými pivnými kategóriami, ktoré doplatili na kolísavú kvalitu alebo špecifické chuťové preferencie.

Zaujímavosťou zoznamu je, že nízke hodnotenie automaticky neznamená zlú receptúru. Často ide o odraz masovej produkcie alebo neúspešnej snahy o modernizáciu stáročných tradícií. Zatiaľ čo niektoré pivá, ako Chodské či Českobudějovické, si držia relatívne slušné skóre (3.9), na opačnom konci sa nachádzajú značky, ktoré bojujú s horkosťou či chuťovou vyváženosťou.

Bližší pohľad na dno rebríčka

1. Brněnské pivo (3.1)

Najhoršie hodnotenie v zozname získalo pivo z moravskej metropoly. Hoci Brno disponuje tradíciou od 13. storočia a pýši sa kvalitným moravským jačmeňom, v celkovom hodnotení doplatilo zrejme na vnímanie masových značiek, akou je Starobrno, ktoré sú u plynulých pivných nadšencov často terčom kritiky za ich špecifický chuťový profil. 

1. Brněnské pivo (3.1)
2. Březnický ležák (3.2)

Len o desatinu lepšie skončil ležiak z Březníc. Napriek tomu, že sa vyrába z kvalitnej vody z lokálnych studní a žateckého chmeľu, recenzenti ho radia na spodné priečky. Je to jediný zástupca pivovaru Herold, ktorý sa do tohto nelichotivého zoznamu dostal.

2. Březnický ležák
3. Znojemské pivo (3.7)

Znojmo je známe skôr vínom, no jeho pivo sa v rebríčku objavilo s hodnotením 3.7. Hoci ponúka vyváženú horkosť a tradičné zloženie (voda, chmeľ, slad), v konkurencii iných českých ležiakov u milovníkov zlatistého moku mierne zaostáva. 

3. Znojemské pivo (3.7)
4. Plzeň (štýl) (3,9)

Hoci je Plzeň (Pilsner) celosvetovo najnapodobňovanejším pivným štýlom, v rebríčku sa ocitol s priemerným skóre 3,9. Paradoxne dopláca na svoju vlastnú popularitu. Keďže sa pod názvom „Pils“ vyrába pivo po celom svete, priemerné hodnotenie znižujú komerčné verzie, ktoré často nedosahujú kvalitu originálneho receptu z roku 1842. Pôvodný štýl, vytvorený sládkom Josefom Grollom, definuje čírosť, zlatistá farba a výrazná horkosť žateckého chmeľu. U odborníkov zostáva legendou, no masová produkcia v štýle pilsner viedla u mnohých hodnotiteľov k určitej „únave z priemernosti“.

4. Plzeň
5. Českobudějovické pivo (3,9)

Pivo z juhočeskej metropoly je známe svojou miernejšou horkosťou a sladovým charakterom. Voda z artézskych studní pod Českobudějovickou panvou a 90-dňové zrenie v tankoch robia z tohto moku svetový unikát (chránený EÚ). Napriek tomu sa v rebríčku drží na hranici 3,9. Dôvodom môže byť chuťová vyhranenosť – milovníci agresívne horkých ležiakov môžu Budvar vnímať ako „príliš jemný“ alebo málo výrazný. V kategórii tmavej verzie však stále dominuje vďaka bohatej praženej aróme, ktorá si drží svojich verných fanúšikov. 

5. Českobudějovické pivo
6. Chodské pivo (3,9)

Tradičné pivo z Chodska (Plzeňský kraj) uzatvára náš zoznam. S históriou siahajúcou až do 12. storočia ide o jedno z najstarších pív v regióne. Vyrába sa zo špecifickej vody s nízkym obsahom minerálov, čo mu dodáva jemnosť. Hoci je vysoko cenené pre svoju remeselnú výrobu (často nepasterizované a bez umelého sýtenia), v širšom porovnaní naráža na silnú regionálnu konkurenciu. Hodnotitelia mu pripisujú vysokú piteľnosť, no v celosvetovom meradle mu v porovnaní s progresívnymi malými pivovarmi občas chýba modernejší „šmrnc“.

 X X X

 Azúrové pobrežie na dosah: Bratislava otvára bránu do Francúzska, na riviéru poletíme za cenu obeda

Cestovatelia zo Slovenska a okolia majú dôvod na radosť. Letisko M. R. Štefánika (BTS) prelomilo čakanie na priame spojenie s Francúzskom. Od 31. marca 2026 sa slovenská metropola prepojí so slnečným Nice, centrom svetoznámej Francúzskej riviéry. Tento krok nie je len o dovolenkách pri mori, ale o strategickom raste bratislavského letiska, ktoré v roku 2026 prechádza najvýraznejšou expanziou za poslednú dekádu.

Nová linka, ktorú prevádzkuje nízkonákladový dopravca Wizz Air, bude v prevádzke trikrát týždenne – každý utorok, štvrtok a sobotu, informuje letisko. To z Nice robí ideálnu destináciu nielen na letné pobyty, ale aj na čoraz populárnejšie „city breaky“ (predĺžené víkendy). Štartovacia cena leteniek na úrovni 29,99 € potvrdzuje agresívnu cenovú politiku dopravcu, ktorý sa snaží ovládnuť stredoeurópsky trh. Podľa Very Jardan, manažérky komunikácie Wizz Air, je cieľom posilniť mobilitu Slovákov smerom na západ a zároveň prilákať francúzskych turistov do nášho regiónu.

Ako si zvyknete rezervovať letenky či ubytovanie?

Marec 2026: Mesiac, kedy Bratislava „vystrelí“

Linka do Nice je len čerešničkou na torte v rámci masívnej expanzie. Letisko Bratislava zažíva v marci 2026 bezprecedentný nárast počtu destinácií. Wizz Air totiž spúšťa naraz 10 nových liniek, čím výrazne diverzifikuje ponuku z hlavného mesta. Medzi novinkami nájdeme:

• Kľúčové metropoly: Berlín, Varšava (letisko Chopina), Rím (Fiumicino).

• Balkánske dobrodružstvá: Tirana, Priština, Ohrid, Tuzla.

• Strategické uzly: Tel Aviv, Dortmund a spomínané Nice.

Tento rozmach prichádza po úspešnom roku 2025, kedy dopravca na Slovensku prepravil takmer pol milióna pasažierov s takmer stopercentnou spoľahlivosťou letov. Bratislava sa tak stáva dôležitou základňou, ktorá už neponúka len „tradičné“ emigrantské linky do Anglicka, ale skutočnú dovolenkovú a biznisovú mapu Európy a Blízkeho východu.

Dubaj vo (fascinujúcich) číslach: Neznáme fakty a zaujímavosti o luxusnom emiráte.

Vystupujeme z tieňa Viedne?

Dlhé roky bola Bratislava vnímaná len ako „chudobný príbuzný“ viedenského Schwechatu. Aktuálna expanzia však ukazuje, že o nízkonákladové lety priamo z Bratislavy je obrovský záujem. Pre cestujúcich to znamená nielen úsporu času pri parkovaní a check-ine, ale aj tlak na znižovanie cien leteniek v celom regióne. Navyše, zavedenie liniek do miest ako Jerevan, Kutaisi či Kišiňov, ktoré pribudli len pred pár dňami, profiluje Bratislavu ako špecialistu na dostupnejšie, exotickejšie smery východnej Európy a Kaukazu.

S 31 pravidelnými linkami z Bratislavy vstupuje Letisko M. R. Štefánika do letnej sezóny 2026 v najlepšej kondícii za dlhé roky. Ak sa k tomu pridajú plánované júnové lety na Mykonos, slovenskí dovolenkári budú mať tento rok zrejme najťažšiu úlohu – vybrať si len jednu destináciu.

X X X

Varšavu už třetí týden svírá tuhý mráz. Lidem bez domova pomáhají přežít městští strážníci-záchranáři

Ve Varšavě roste počet lidí bez domova. Zatímco ještě v roce 2024 žilo v hlavním městě Polska podle magistrátu okolo 2,5 tisíce takových lidí, nyní toto číslo může být vyšší až o pětinu – tvrdí polské nevládní organizace. Situaci lidí na ulici přitom v těchto dnech zhoršují tuhé mrazy. Přežít je pomáhají bezdomovcům nejen streetworkeři, ale také Pouliční zdravotnická hlídka varšavské městské policie

Ta vyráží do míst, kde se tvoří bezdomovecké komunity. Bere s sebou základní materiální pomoc, ale poskytuje také ošetření nebo pomoc s přepravou na bezplatnou kliniku

 Projekt Pouličních zdravotnických hlídek funguje díky spolupráci varšavské městské stráže, Caritas Polska a Sdružení Jsme nadějí

„Od roku 2018, kdy jsem u hlídky začal, můžu říct, že na ulici žije velmi pestrá škála lidí. Tady se opravdu překrývají různé společenské skupiny. Mluvím o rodinných situacích, věku, povolání, vzdělání,“ popisuje strážník-zdravotník varšavské městské policie Ireneusz Krawczyk.

Hlídku drží společně se Zbigniewem Burskim a Sylwií Modic. „Setkáváme se třeba s bývalými vojáky nebo členy jiných uniformovaných složek, bývalými podnikateli. Je jeden pán, který bydlí pod mostem. Jednou mi řekl: ‚V životě by mě nenapadlo, že skončím pod mostem. Vždyť já jsem inženýr. Takové mosty jsem navrhoval a stavěl.‘“

V autě městských strážníků vyráží tříčlenná takzvaná UPM, tedy Pouliční zdravotnická hlídka (polsky Uliczny patrol medyczny) na první místo, kde se tradičně shlukují lidé bez domova, v ranních hodinách. Nedaleko malého kostela a u zdi průmyslového areálu stojí budka, které jako jedna stěna a dveře zároveň slouží celta.

Hřály ji i kočky

Uvnitř je lůžko, na kterém odpočívá starší paní. Přikrývá se čtyřmi dekami, strážníci jí nesou další. Ptají se, jak přečkala poslední noc, kdy teploty spadly k minus 13 stupňům. Prý jí hřály deky a také kočky, o které se stará.

 Paní má u lůžka rádio na baterie, pár hromádek osobních věcí a od stropů příbytku jí visí několik kusů oblečení. Když se jí strážníci ptají, zda něco nepotřebuje, prosí je o kalhoty. Ty jí vzápětí Ireneusz Krawczyk nese ze zásob v kufru služebního auta.

O půl hodiny později hlídka zastavuje na konci neprohrnuté, ale trochu uježděné slepé ulice. Dál nic není, jen sníh a náletový lesík. U něj ale uprostřed oploceného pozemku stojí dřevěný domek a maringotka.

„Bereme takový suchý proviant, jaké dostávají třeba vojáci. Jsou to plechovky, které stačí propíchnout na třech vyznačených místech a ony se začnou samy ohřívat. Je z toho teplé jídlo. A ještě k tomu jsme vzali teplé nákrčníky a rukavice,“ popisuje strážník-zdravotník Ireneusz Krawczyk.

S takovým nákladem vyráží hlídka k pootevřeným dřevěným vrátkům a pak po vyšlapané cestičce k maringotce.

Cigarety lezou do peněz

Uvnitř je trochu temno, ale teplo od roztopených kamen. Hraje rádio, pan Paweł je doma zrovna sám. Žena odjela se známým do centra charitativní organizace, která pomáhá lidem bez domova s proplácením účtů za plynové bomby. Pan Paweł má problémy s pohybem.

 „Tady uvnitř to zvládám, protože se mám čeho přidržovat. Ale ven vycházím jen před dveře. Jak je sníh, to víc nemůžu. Říkám, že nejsem uzeměný, ale usněžený.“

Pan Paweł, který v 80. letech pracoval v Česku, prodělal mrtvici, po které se musel znovu učit chodit i mluvit. Měl také ochrnutou jednu ruku, kterou se ale s pomocí fyzioterapie podařilo částečně rozhýbat. I kvůli svým obtížím je městské hlídce za podporu vděčný.

„Ta pomoc je pro nás důležitá. Já už jsem v důchodu, moje žena Ewa také, takže moc nepotřebujeme. Díky pomoci ale nemáme takové výdaje,“ záhy ale dodává, že oba kouří, což jim lidově řečeno leze do peněz.

Manželé jsou na ulici od 23. října roku 2010. „Bydleli jsme kousek odsud v bytovce. Bydlelo tam dvanáct lidí. Ale sousedka, která měla problém s alkoholem, jednou hodně vypila a ten dům zapálila. A od té doby jsme bez domova.“

Teplo je, s vodou to je špatné

V maringotce pak pár bydlí asi pět nebo šest let. „Teplo máme, ale s vodou je to teď špatné. Já pro ni chodit nemůžu a Ewa unese kolik, dvě velké lahve? Kdyby nám včera známý vodu nepřivezl, celý den bych nepil. Tady za tratí pitná voda je a je i dostupná. Můžeme si ji natočit. Ale na zimu ty venkovní kohoutky zavírají, aby nepopraskaly.“

 Pan Paweł, jeho paní Ewa a jejich spolubydlící na oploceném pozemku jsou pro pouliční zdravotnickou hlídku ve Varšavě známou komunitou – jednou z pravidelně navštěvovaných. Během jedné služby se prý podaří zkontrolovat v průměru osm takových míst.

„Takových hlídek máme deset až patnáct za měsíc a většinou jezdíme na ta místa, kde se lidé bez domova shlukují. Ptáme se, co potřebují, když potřebují ošetřit, uděláme to,“ říká strážník Krawczyk.

Například v roce 2024 UPM ve Varšavě poskytla zdravotnickou pomoc 131 člověku bez domova. Ošetření nejčastěji souviselo s úrazy dolních končetin a to včetně zlomenin, ale také s hypertenzí, anémií, diabetem, tuberkulózou nebo depresemi. Za rok 2025 zatím souhrnná data známá nejsou.

„Jsme sice zdravotnická hlídka, ale často ta naše pomoc je pro mnohé spíš psychologická. Že za nimi někdo přijel, mluví s nimi, nesoudí je, nekritizuje, ale poslouchá. Stává se nám také, že nás někdo mile překvapí,“ popisuje strážník Ireneusz Krawczyk.

„Že se dozvíme, že se rozhodl zabojovat a dostat se z ulice. Někdy jedeme na místo, ale obyvatele bivaku nezastihneme. Po čase nám třeba zavolá, že si našel práci, že se dostal do azylového bydlení,“ dodává.

Ne všichni se z ulice dostanou

Upozorňuje ale, že ne všichni se z ulice dokážou dostat. Někteří na ní dokonce končí opakovaně.

„To máme třeba pana Marka, který žije v jednom takovém kočovisku. Dlouho jsme s ním neměli kontakt, tak jsme ho chtěli zkontrolovat a našli jsme ho už ve velmi podchlazeném stavu. Měl problém s vědomím, byl i dezorientovaný. Souhlasil s převozem do noclehárny. Za pár dní se tam trochu napravil a rozhodl se, že se vrátí k sobě, že už je mu dobře.“

 O panu Markovi je řeč ještě jednou za zhruba hodinu při návštěvě páru, který obývá domek v lese za vilovou čtvrtí. Paní Monika a jiný pan Marek se rozhodli, že by vyzkoušeli sociální bydlení, kdyby pro ně bylo místo. Strážník Krawczyk proto rovnou volá do nadace Dobra Fabryka, aby domluvil konzultaci.

„Teď akorát řešíme pana Marka, protože nám včera odešel z toho střediska, kam jsme ho odvezli. Dnes jsme ho zase po noci našli podchlazeného a zkoušíme ho někam umístit, ale v tom středisku už pro něj nemají místo,“ zní z druhé strany telefonu. Pro některé je jiný život, než ten na ulici, už nepředstavitelný.

Strážníci z pouliční zdravotnické hlídky také varují, že lidí bez domova ve Varšavě přibývá.

„Často je to tak, že sem přijíždějí lidé za prací. A ne všem se tu podaří uchytit. Nebo také narazí na podvodníky, kteří je okradou, zneužijí a už se z toho nezvládnou dostat. Máme také hodně mladých lidí, já jim říkám děcka.“

„Jsou to lidé od 18 do 25 let, zabývá se jimi nadace Podruhé. Odejdou z domu, přijdou sem – učit se, nebo pracovat. Ale tady propadnou alkoholu, drogám, dostanou se do špatné party. A rychle skončí bez domova.“

Zdravotníky házejí do pytle se strážníky

Zdravotníci městské stráže se tak stále setkávají i s novými lidmi. Přiznávají, že ne vždy je snadné získat si jejich důvěru. Lidé bez domova totiž často naráží i na policejní hlídky, které je vystrnaďují z jejich bivaků nebo míst, kde jsou zvyklí se pohybovat. Strážníky-zdravotníky pak zařazují do stejné skupi

 Podle informací varšavského magistrátu žilo v roce 2024 na ulici 2,5 tisíce lidí. Už tehdy ale neziskové organizace varovaly, že ve skutečnosti to může být až 5 tisíc lidí – z důvodu, že ne všichni využívají systémové pomoci. Nevládní organizace také varují, že letos může být takových lidí až o pětinu víc.

Projekt Pouliční zdravotnická hlídka funguje díky spolupráci varšavské městské stráže, Caritas Polska a Sdružení Jsme nadějí. Právě do jeho kliniky na varšavské Woli jsme dorazili. Kanceláře a ordinace se tu tísní v malém domečku sestaveném ze dvou kontejnerů, který na místě zůstal po výstavbě varšavského metra. Klinika tu sídlí už 30 let.

„My jsme jediná klinika ve Varšavě, která přijímá pacienty bez domova a pacienty cizince bez zdravotního pojištění. Dobrovolně, tedy bez nároku na mzdu, s námi spolupracuje dvacet osm lékařů-specialistů,“ říká Agnieszka Fill, vedoucí kliniky, s tím, že mezi spolupracujícími lékaři je i chirurg, oftalmolog, psychiatr nebo stomatolog.

Klinice ale schází gynekolog, který by pomohl aspoň částečně řešit opomíjený problém žen na ulici.

„Gynekologické vybavení, gynekologická ordinace, by se nám moc hodily. Ale v naší situaci nemáme kam takové zařízení umístit. Možná někdy v nových prostorách,“ říká vedoucí kliniky. Klinika funguje nezávisle na Národním zdravotnickém fondu.

Někteří si péče neváží

„Máme mnoho pacientů cizinců, kteří nemají zdravotní pojištění. Mezi nimi je i hodně Ukrajinců, kteří přišli do Polska ještě před začátkem invaze v roce 2022. Dnes váleční uprchlíci pojištění dostávají, ale ti, co přišli dřív, ho nemají. Často nemají ani dokumenty. Co se týče pacientů Poláků, snažíme se jim pojištění zařídit, aby mohli do dalších zařízení,“ stěžuje si Agnieszka Fill.

„Ale oni nechtějí, protože jak zjistí, že přes Národní zdravotnický fond se na specialisty čeká měsíce, a my je tu máme jednou dvakrát do měsíce, to se raději zapíšou u nás. Ale někteří si péče neváží. Třeba včera jsme tu měli paní zubařku. Zapsaných bylo jedenáct lidí. Přišla jediná paní,“ dodává. 

 

 Ročně projdou klinikou tisíce pacientů. Mezi nimi i ti s tuberkulózou. Problém totiž je, že ač je tuberkulóza léčená ve specializovaném středisku, po propuštění pacient bez pojištění nemá jak se dostat k lékům na předpis, které potřebuje, aby pokračoval v ambulantní nebo domácí léčbě.

„Teď máme nejvíc omrzlin. Už dlouho jsme neměli takovou zimu, jako letos. Loni jsme řešili omrzliny asi jednou, letos je ošetřujeme skoro každý den. A často ošetřujeme zároveň omrzliny a popáleniny, jak se lidé snaží ty omrzliny rozehřát třeba u ohniště. A pak řešíme hlavně infekce – virové, bakteriální, lidé nám přichází s horečkami…“

Přijímají tu ale i pacienty HIV pozitivní a s nemocí AIDS, s vředy nebo gangrénou. „Venku jste možná potkali pána, co tu byl na kontrole a převazu. Je z Moldavska, nemá pojištění. Je po amputaci tři prstů na noze. Ale hezky se hojí,“ dodává.

V roce 2024 pomohla UPM na kliniku šedesáti čtyřem pacientům. Ne vždy ale lidé bez domova chtějí ošetření podstoupit. Někdy je jejich nedůvěra v instituce a systém už tak hluboká, že ošetření odmítají do poslední chvíle. S pomocí souhlasí až ve chvíli, kdy jsou ohrožení na životě. Nebo už je pro ně příliš pozdě.

Strážníci-zdravotníci si tak uvědomují, že i přes nabízenou pomoc se ne všechny podaří zachránit. „Důležité je nerezignovat a zkoušet to dál. Třeba se jen ptát, nabízet pomoc. Někdy je to všechno, co můžeme,“ uzavírá Sylwia Modic.