Itálie, premiérka Giorgia Meloniová má v EU největší sílu, pozornost a snahu udělat z Evropy svobodnou a oblíbenou velmoc pro všechny země. Itálie získala nejvíce hlasů v EU a má i největší slovo a uznání v EU. Žádná jiná země se jí nevyrovná. Už dlouho bojuje i proti emigrantům ze světa, kteří se chtějí usídlit v Evropě, kam se dostávají přes Itálii, Portugalsko, Řecko, Turecko, Rumunsko a další země. Právě Itálie a premiérka Meloniová s tím má největší starosti, hodně práce a návrhů na řešení.

Leyenová, Michel a spol. v tomto směru nic dosud pořádného neudělali, nenavrhli k řešení a vyřešení. Macrona sami africké státy odmítly a Anglie uprchlíky hned posílá zpět do Afriky, kde mají pět let čekat na přijetí do Evropy. Až jim prý bude přiděleno vízum. Je to nedůstojné pro lidi v nouzi a žádné řešení s OSN Leyenová, Michel a spol. nevymysleli. Podobně jedná i Německo se Scholzem, i když Merkelová uprchlíky do Německa hromadně zvala. EU potřebuje nové schopné politiky, jak to navrhuje i Maďarsko s Orbánem.

X X X

ODSTRANIT  LYENOVOU  Z  VEDENÍ  EU,  JAK  NĚKOLIKRÁT  NAVRHL  V  NĚMECKU  TAKÉ  PREMIÉR  VELKÉHO  BAVORSKA  SÖDER

MELONIOVÁ  NEPOSLECHNOUT  NÁVRHY  MACRONA,  SCHOLZE,

OBA   PROSAZOVALI   DO  VEDENÍ  EU  LEYENOVOU

DOSUD  NEBYLA   VYŠETŘOVÁNA  ZA  MILIARDY  NA   COVID

LÉKY  NA  COVID  KUPOVAL  MANŽEL  LEYENOVÉ

Uršula to má nahnuté?

Po první vrcholné schůzce EU ještě nebyla kůže z evropského medvěda rozdělena. Nepotvrdilo se ani očekávání, že von der Leyen zůstane na postu předsedkyně Evropské komise. Za týden se jedná znovu.

Šéfce Evropské komise v pondělí v Bruselu nepomohla předchozí dohoda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s německým kancléřem Olafem Scholzem, že opakovaný mandát Ursuly von der Leyen je prakticky tutovka. Nepomohl jí ani spěch, aby Macron stihl televizní přenos ze vstupu francouzského týmu do mistrovství Evropy v kopané proti tvrdým a atletickým Rakušanům.

Jednání se protáhlo, a když pozdě večer po skončení neformálního summitu evropských leadrů předseda Evropské rady Charles Michel oznamoval výsledek tahanice o nové vrcholné funkce EU po evropských volbách, neměl co říci. Snad jen to, že tohoto večera nepadlo žádné rozhodnutí.

On sám s tím mohl být nepochybně spokojen, protože vidět stejnou šéfku Evropské komise ještě dalších pět let, bylo to poslední o co stál:

„Michel má krabici se slupkami od banánů, na kterých může von der Leyen uklouznout, a on ji vyprazdňuje,“ traduje se o něm podle listu Politico. „V nejlepším případě to vytváří nepříjemnosti, v nejhorším to destabilizuje.“

Předtím se zdálo být celkem dohodnuto, že von der Leyen zůstane a na dalších místech Michela vystřídá v roli „evropského prezidenta“ bývalý portugalský socialistický premiér António Costa, „ministrem zahraničí“ bude estonská liberální premiérka Kaja Kallasová a v čele Evropského parlamentu zůstane maltská předsedkyně Roberta Metsolaová z evropské frakce lidovců (EPP). To už tedy zřejmě neplatí.

Nějaká jména však při jednání padla a má se o nich mluvit znovu na řádném jarním summitu 27. a 28. června, den před klíčovými francouzskými volbami. Ty mohou označovat spíše zásadní francouzský obrat, a to je docela důvod ke spěchu, než se z Macrona stane bezmocná „chromá kachna“.

Naděje na rychlou dohodu se však podle Politico rozplynuly, protože Evropská lidová strana, vítěz voleb do Evropského parlamentu, požadovala další ústupky a více pravomocí na nejvyšších postech.

EPP chtěla potvrdit jak von der Leyenovou v čele Evropské komise, tak Metsolovou jako předsedkyni Evropského parlamentu, a sápala se ještě po mandátu předsedy Evropské rady. Ten by chtěla šalamounsky rozpůlit a rozdělit se o něj se socialisty a demokraty (S&D), každý na svých 2,5 roku.

To socialisty rozzuřilo, protože s Costou počítali na celé funkční období. „Částečně šlo o nadutost ze strany EPP,“ řekl jeden z představitelů EU. „Tím, že pro socialisty požadovala mandát pouze na 2,5 roku, vytvořila obrovský problém. (…) To se bude těžko řešit,“ vynesl z jednání Politico. Uvedený úředník dodal, že Michel v diskusích nepomohl: „Neustále vytahoval jiné věci.“

Více diplomatů mluvilo také o nespokojenosti italské premiérky Giorgii Meloniové, která jako jedna z mála lídrů vyšla z evropských voleb s vítězstvím, což se podle ní neodrazilo na průběhu jednání. Předpokládala, že napřed se bude mluvit o tom, jak evropské volby dopadly, a teprve pak se začne dělit kůže z medvěda. Neviděla důvod trvat na dohodách, které proběhly ještě před volbami.

Kandidátek před volbami, tedy účtů bez hostinského, bylo víc. Předseda Evropské rady Michel před volbami pracoval na tom, aby místo von der Leyenové převzal nynější řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. V čele Evropské rady by také raději viděl dánskou premiérku Mette Frederiksenovou než portugalského Costu. Když narazil na odpor, Michelova mluvčí vše popřela a prohlásila, že předseda Evropské rady konzultuje individuálně situaci se všemi lídry a na stole žádná konkrétní jména.

Za týden uvidíme, jak říkal ten slepý. Kdyby se však nakonec prosadilo rozdělení funkcí podle dohod před volbami, čili dohod, do kterých voliči nemají co strkat nos, něco by na tom evropském demokratickém deficitu bylo .Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

ORBÁN.  UDĚLAT  EVROPU   PŘITAŽLIVOU  PRO  SVĚT,  VOLMOC

Udělejme Evropu opět skvělou, vybízí maďarské předsednictví s Rubikovou kostkou

Maďarsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU, jež začíná 1. července. Jeho logem je Rubikova kostka a mottem heslo Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou). Podle ministra pro evropské záležitosti Jánose Bóky se země zaměří na sedm priorit. Mezi ty patří posílení konkurenceschopnosti EU či rozvoj evropského obranného průmyslu.

 „Maďarsko se ujímá předsednictví EU ve velmi obtížných časech,“ uvedl Bóka na úvod tiskové konference v Budapešti, která byla vysílaná živě na sociální síti X. Válka v sousedství, problémy týkající se migrace, výzvy v souvislosti s konkurenceschopností EU, vyjmenoval maďarský ministr několik problematických situací, jimž musí současná Evropa čelit.

Maďarsko bude podle něj během předsednictví při řešení veškerých záležitostí jednat jako takzvaný honest broker, tedy moderátor jednání. Neznamená to ale, že nebude prezentovat svoji „jasnou vizi Evropy“.

Maďarsko přebírá předsednictví od Belgie v přechodné době, teprve nedávno proběhly volby do Evropského parlamentu, který se poprvé sejde v polovině července ve Štrasburku. Následně se bude řešit sestavování Evropské komise.

 Bude tedy nejspíš trvat, než pro předsednictví zase začne „běžná práce“, tedy vyjednávání o jednotlivých normách v takzvaných trialozích mezi předsednictvím, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

Podle ministra Bóky zbývá od Belgičanů asi 120 nedokončených jednání o unijních předpisech v různé fázi. Právě v těchto jednáních by mohli Maďaři pokračovat, pokud tedy nový Evropský parlament nerozhodne, že se těmito normami vůbec nebude zabývat.

Mottem maďarského předsednictví je slogan Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou). Podobné heslo Make America Great Again (Udělejme Ameriku opět skvělou) učinil známým bývalý americký prezident Donald Trump, který je velkým přítelem maďarského premiéra Viktora Orbána. Make America Great Again bylo Trumpovo volební heslo z roku 2016.

X X X

LIDÉ  ČR  ŽÁDAJÍ  KONEC  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ

STÍHAT  ZELENSKÉHO  ZA  MILIONY  MRTVÝCH  MILIARDY  ZA  ZNIČENÍ  ZEMĚ

Většina Čechů je pro konec války na Ukrajině i za cenu ztráty území, říká průzkum

Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát, počet lidí podporujících rychlé ukončení války však mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.

Úřad práce Novodvorská, dávky, Ukrajina, výplata, pomoc. Na novou pětitisícovou dávku mají od pondělí nárok uprchlíci z Ukrajiny, kteří dostali po příchodu do Česka vízum o strpění, které také nahrazuje pracovní povolení. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body. Loni v září tvořil podíl lidí podporujících rychlý konec války 62 procent a loni v červnu 64 procent.

Pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku v březnu podpořilo v průzkumu 55 procent respondentů, v lednu jich bylo o dva procentní body méně. Podíl se drží nad polovinou populace, byť kolísá. V září 2023 podporovalo pobyt uprchlíků 51 procent lidí a loni v červnu 56 procent.

Z možných druhů pomoci Ukrajině dávají Češi podle průzkumu nejčastěji přednost humanitární pomoci a různým druhům obnovy ukrajinského území. S humanitární pomocí souhlasilo v březnu celkem 74 procent lidí a s obnovou infrastruktury 65 procent. Protiruské sankce podpořilo nebo spíše podpořilo 64 procent obyvatel a snižování dovozu ruského plynu a ropy do Evropské unie 51 procent.

Naopak 54 procent Čechů podle březnového průzkumu nesouhlasilo s dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu, v případě bojových letadel to bylo ještě o tři procentní body lidí víc. Proti vyjednávání o vstupu Ukrajiny do EU se vyslovilo 61 procent dotázaných.

Výzkumníci se ptali také na roli sil NATO ve vztahu k válce na Ukrajině. Nadpoloviční většina Čechů se vyslovila pro sdílení zpravodajských informací (62 procent) a pro pohotovost těchto sil v členských zemích aliance u ukrajinských hranic (58 procent) a u ruských hranic (57 procent). Česká společnost byla naopak rozdělená přesně půl na půl v názoru na výcvik ukrajinských vojáků a 82 procent obyvatel byla proti přímému zapojení sil NATO do bojů proti Rusku na Ukrajině.

V březnu podle průzkumu nezaznamenalo 38 procent obyvatel žádné informace o české iniciativě nákupu dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Podporu měla tato iniciativa u 36 procent Čechů, opačně se jich vyslovilo 47 procent.

Agentura STEM rovněž zjišťovala ochotu veřejnosti pomoci spojencům v NATO v případě jejich napadení. Češi byli podle výzkumníků většinově pro, ochota ale klesala se vzdáleností dané země. Zatímco sousednímu Polsku by vojáky na pomoc vyslalo 82 procent respondentů, do pobaltských států 65 procent.

X X X

SIMULOVANÁ EXPLOZE NA INFEKČNÍM ODDĚLENÍ NEMOCNICE HAVÍŘOV PROVĚŘILA ZÁCHRANÁŘE

Jak jsou jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému (IZS) a personál krajské Nemocnice Havířov schopny zvládnout mimořádnou událost s velkým počtem zraněných lidí? S profesionální jistotou. Ukázalo to dnešní taktické cvičení.

„Každý rok vybereme jednu nemocnici v kraji, která si za účasti složek IZS v praxi prověří svůj traumatologický plán. Cvičit je nutné proto, aby zaměstnanci nejenom věděli, jak se chovat a co dělat v mimořádných situacích, ale aby se doporučené postupy vžily a zautomatizovaly,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer.

K simulovanému výbuchu došlo v pavilonu „O“ havířovské nemocnice, kde se nachází infekční oddělení. Svářeči externí firmy, která tu rekonstruuje prostory, však při manipulaci se svařovací technikou porušili zásady požární bezpečnosti a nastala exploze s požárem. V blízkosti se v tu chvíli pohybovalo velké množství lidí – zaměstnanci externí firmy a nemocnice, pacienti. Dvě osoby zemřely a 21 lidí utrpělo zranění. Zdravotnický personál oznámil vznik mimořádné události na tísňovou linku, informoval vybrané osoby a pracoviště nemocnice, byl aktivován traumatologický plán.

„Simulace výbuchu i ‚zranění‘ figuranti působili autenticky, jsem přesvědčen o tom, že nezaujatí a neinformovaní pozorovatelé si mysleli, že došlo ke skutečnému neštěstí. Všichni účastníci cvičení – policisté, profesionální a dobrovolní hasiči, Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje a personál nemocnice vše zvládli s naprostou profesionální jistotou a potřebným klidem,“ řekl náměstek hejtmana Martin Gebauer.

„V posledních dvou letech byla naše nemocnice vystavena několika mimořádným událostem. V neblahé paměti máme několik událostí z důlního prostředí, které jsou pro naši oblast typické a v nichž naše nemocnice čas od času má svou spádovou účast, pamatujeme si také nedávno zraněné z poruchy kolotoče. Proto jsem velmi přivítal možnost simulace a taktického cvičení s participací našich zdravotníků a možnost vyzkoušet si tzv. trauma plán v praxi s větším počtem zraněných různého charakteru. Naši zdravotníci vše zvládli bravurně od základní triáže pacientů na urgentním příjmu, přes organizační zajištění distribuce pacientů, až po jejich simultánní ošetření. Doufám, že podobné situace v reálné praxi nebudeme muset zažívat. Ale zároveň nyní vím, že pravidelným tréninkem a podobnými testy, jsme na ně připraveni,“ doplnil ředitel Nemocnice Havířov Norbert Schellong. /bir/

X X X

 VRAŽDY  NA  FF  V  PRAZE

Zbrojní průkaz vraha z fakulty mohla psychiatrička zastavit. Stačily tři kliky

Je to práce na deset vteřin. Stačily tři kliky v počítači a vrah z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy David Kozák by nezískal zbrojní průkaz. Ten si totiž mohl udělat a následně nakoupit zbraně a střelivo jen díky tomu, že jeho obvodní lékař nevěděl, že se léčí u psychiatra a psychologa a má předepsané léky.

Selhal systém: lékař specialista – v tomto případě psychiatrička – má povinnost předat informaci o léčbě pacienta praktickému lékaři podle zákona, „jen když jej zná“. A David Kozák psychiatričce odmítl jméno svého lékaře říct a přestal na léčbu docházet. Praktický lékař při posuzování jeho stavu tak neměl všechny informace a vydal mu kladný posudek s jediným omezením – musí nosit dioptrické brýle.

Ačkoliv podle zákona se žádný z lékařů ničeho nedopustil, MF DNES se ozvali specialisté, kteří kritizují, že zjistit jméno praktického lékaře je triviální – právě ve zdravotnickém systému v počítači během tří kliků. A reportérům MF DNES to ukázali.

Kozák podle znaleckých posudků zažíval pocity křivdy, zášti a nenávisti a právě na konci roku 2022 u něj došlo k propojení sebevražedných a vražedných představ.

X X X

Rodiče v Německu zavraždili svou dceru. Nelíbil se jim její životní styl

V pondělí večer byla v Německu u města Worms nalezena mrtvá patnáctiletá dívka. Vzápětí skončili ve vazbě její rodiče. Podle týdeníku Focus dívku zavraždili právě oni.

„Jsou podezřelí, že svou dceru zabili, protože nesouhlasili s jejím životním stylem,“ informovalo v úterý policejní ředitelství v Mohuči.

Každý z rodičů je v jiném nápravném zařízení. Podle magazínu Focus jsou devětatřicetiletý otec a čtyřiatřicetiletá matka Afghánci.

Tělo zemřelé dívky našli v pondělí okolo 18. hodiny na břehu řeky. Podle policie otec vezl dívku přibližně 120 kilometrů z jejich bytu ve městě Pirmasens, které leží asi 15 kilometrů od francouzských hranic, až do Wormsu.

Pitva má objasnit příčinu smrti. Stopy policie zajistila v bytě, kde rodina žila, a také v autě otce, uvedl bulvární deník Bild.

X X X

Teenageři ve Francii brutálně znásilnili dvanáctiletou dívku. Za to, že je Židovka

Ve Francii byli v pondělí zatčeni tři teenageři kvůli brutálnímu znásilnění dvanáctileté dívky. Dva z nich čelí obvinění z těžkého znásilnění, třetí je podezřelý z dalších trestných činů. Zločin má navíc i náboženský přesah, jelikož dívka je Židovka.

Dva třináctiletí chlapci čelí obvinění z hromadného znásilnění, vyhrožování smrtí, antisemitských urážek a násilí vůči dvanáctileté dívce v Courbevoie na předměstí Paříže. Jsou ve vazbě. Podle prokuratury v Nanterre je třetí podezřelý, který je také nezletilý, umístěn pod ochranu svědků znásilnění a obviněn z dalších vyšetřovaných trestných činů. Je na něj vydáno předběžné soudní výchovné opatření.

Dívka se v podvečer vracela přes park domů. Tam jí vstoupilo do cesty trio násilníků. Jednoho z nich znala. Odtáhli ji pryč, povalili ji na zem, nadávali jí do „špinavých židovek“ a vyhrožovali jí smrtí. Dva z nich ji pak brutálně znásilnili, zatímco třetí incident nahrával na mobilní telefon.

Web Ouest-France dokonce uvedl, že jeden z násilníků oběť zbil a přinutit k sexu včetně análního a orálního. Další jí vylil láhev vodky na hlavu, zapalovačem u obličeje hrozil, že ji zapálí, když se nepodvolí.

Po traumatickém zážitku se dívka vrátila domů a vše řekla rodičům. Ti ji vzali na policii, která na základě výpovědi oběti a bezpečnostních kamer agresory vypátrala a umístila do detenčního zařízení pro nezletilé.

Podle deníku Le Parisien jeden z násilníků uvedl, že jednal z pomsty, protože oběť mu prý zatajila svou židovskou víru. Další obviněného pak prý popudily její komentáře k Palestině. V mobilním telefonu jednoho z agresorů kriminalisté našli videa a fotografie s antisemitskou tématikou.

X X X

VE  FRANCII  CHTĚJÍ  ODSTRANIT  MACRONA,  ŠKODÍ  FRANCII

MACRON  SE  NEVYROVNÁ  GENERÁLU  DE  GAULLE,  VŽDYCKY  BYL  JEN  PRO  FRANCII

Macron nad propastí. Sjednocená levice mu chce ukrást volby, jeho spojenci úpí

Emmanuel Macron má před volbami další problém. Levicové strany půjdou do klíčového hlasování v nové koalici, jež sdružuje socialisty, komunisty i zelené. Podle průzkumů má blok šanci utržit přes třicet procent hlasů a navzdory názorové roztříštěnosti i nástrahám volebního systému může být v Národním shromáždění druhým nejsilnějším uskupením. Proti prezidentovi už se začínají bouřit jeho někdejší spojenci.

 I nesmlouvavý Emmanuel Macron si musí v posledních dnech pokládat otázku, zda bylo vyhlášení předčasných parlamentních voleb správným strategickým krokem. Koalice kolem jeho strany Obnova v průzkumech paběrkuje kolem 18 procent. Národní sdružení Marine Le Penové míří k vítězství.

Do boje o francouzskou budoucnost se však rozhodla vstoupit i levice, jež půjde do voleb pod názvem Nová lidová fronta a sdruží Socialistickou stranu (PS), Nepoddajnou Francii (LFI) Jean-Luca Mélenchona, koalici Zelených (LE) a Francouzskou komunistickou stranu (PCF). Macron se rázem dostal do kleští, ze kterých není úniku, levice se dostala v průzkumech na druhé místo.

V boji proti nástupu krajní pravice nastal čas na to, abychom dali stranou věci, na kterých se neshodneme.

François Hollandebývalý francouzský prezident

Spojenectví levicových stran přišlo náhle. Neúspěšný prezidentský kandidát Mélenchon a jedna z nejvýraznějších postav francouzské levicové politiky posledních let Raphaël Glucksmann na sebe ještě nedávno nevybíravě útočili. Glucksmann slíbil, že pokud v eurovolbách uspěje, což se nakonec stalo, bude to konec „éry brutality Jean-Luca Mélenchona“.

Tehdy však nemohl tušit, že jeho vlast čekají za pár týdnů volby. Glucksmann po zformování levicové koalice otočil, píše Le Monde. „Existují chvíle, kdy se člověk musí zastavit, nahlédnout do minulosti a přiznat si, co je jeho povinností,“ prohlásil.

Levice od něj dostala posvěcení ke spolupráci pod podmínkou, že Mélenchon se v případě, že Nová lidová fronta ukořistí parlamentní většinu, nestane premiérem. Šéf LFI se ostatně nechal slyšet, že „s ním si nikdo nemusí dělat starosti“. „Pokud nechcete, abych byl premiérem, tak jím prostě nebudu,“ slíbil.

Koalice jako recept na úspěch

Pro levicové strany je sdružení do více či méně funkční koalice otázkou přežití. Jednotlivé strany by jinak kvůli specifické podobě voleb narazily. Poslanci se ve Francii vybírají dvoukolovým většinovým systémem. Obvody jsou jednomandátové. První kolo probíhá podle pravidla absolutní většiny, poslanecký mandát tedy získá ten kandidát, jenž dostane více než padesát procent hlasů. Což však není příliš časté.

V případě, že nikdo padesát procent nepřekoná, se po týdnu koná druhé kolo voleb. Do něj postoupí kandidáti, již v prvním nasbírali nejméně 12,5 procenta hlasů. Teoreticky tak může do druhého kola proklouznout až osm kandidátů, většinou však jde o dva až tři. A právě spojenectví více stran a vyslání jednoho silného kandidáta je pro druhé kolo klíčové.

Macron, zdá se, nemá před neúspěchem kam utéct. Národní sdružení a Nová lidová fronta mají podle posledních průzkumů očekávaný zisk v prvním kole přes třicet procent. Pokud po druhém kole některý z volebních bloků získá většinu, Macronova potupa bude dokonána takzvanou kohabitací, kdy se o vládu nad zemí dělí prezident a strana z rozdílného politického spektra.

Příležitost v nadcházejících volbách zavětřili i politici, již mají to nejlepší za sebou. Někdejší prezident François Hollande byl ještě nedávno Mélenchonovým hlasitým kritikem, v blížících se volbách však bude kandidovat za Novou lidovou frontu ve volebním obvodu Corrèze, píše stanice France 24. „V boji proti nástupu krajní pravice nastal čas na to, abychom dali stranou věci, na kterých se neshodneme,“ vysvětlil.

Průzkumy ukazují i na jeden nezanedbatelný problém, na nějž mohou partaje nové levicové koalice narazit. Budou voliči jednotlivých stran ochotni podpořit názorově velmi pestré hnutí? Stoupenci LFI podle všeho ano, 85 procent oslovených nemá s hlasem pro koalici problém. U dalších partají je situace jiná, pro předvolební levicový blok odmítá hlasovat až třetina příznivců LE a PS.

Průzkumy ve francouzském volebním systému navíc nemusí ani zdaleka odrážet realitu. Ukazují podporu napříč celou zemí, boj o křesla v Národním shromáždění však probíhá v 577 obvodech a jde vždy o sympatie ke konkrétnímu kandidátovi.

Podle politologa Jeana-Yvese Dormagena z institutu Cluster17 s největší pravděpodobností nastane paradoxní scénář, kdy budou příznivci Macrona rozhodovat o budoucím směřování Francie, ale ne tak, jak si prezident představoval. Jeho voliči totiž v mnoha obvodech budou stát před dilematem, zda ve druhém kole hodit hlas krajní pravici, nebo kandidátovi levicové koalice, případně volit nebudou. „A zatím to vypadá tak, že všechny tyto duely by vyhrálo Národní sdružení,“ uvedl pro Politico.

Protesty proti krajní pravici Statisíce Francouzů v sobotu vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po předčasných parlamentních volbách mohla ve Francii dostat do vlády poprvé od druhé světové války. Akce se účastnilo na 250 tisíc lidí. „Nikdy jsem si nemyslela, že zažiji, aby se krajní pravice dostala k moci. A teď se to může stát,“ řekla agentuře AFP 60letá Florence Davidová, která se účastnila pochodu v Paříži. O 40 let mladší Mélodie na manifestaci v Remeši zase uvedla, že se jako „žena a lesba“ cítí vývojem na politické scéně „ohrožená“.

Macron se snaží situaci zvrátit, stejně tak někteří jeho věrní. „Je to celé absurdní,“ prohlásil o nové levicové koalici ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti. Směšný mu přijde zejména fakt, že se v jednom týmu sešel někdejší sociální demokrat Hollande i Philippe Poutou, jehož označil za kovaného trockistu.

Současný vládce Elysejského paláce spoléhá právě na to, že velká část voličů, kteří Glucksmannovi zařídili v eurovolbách 14 procent hlasů, nebude ochotna podpořil Novou lidovou frontu plnou osobností s poněkud radikálními levicovými postoji. Ne náhodou se Macron staví do role jediného možného zachránce Francie před extremismem a útočí na Mélenchona coby nejvýraznější osobnost levice.

Jak pohřbít ambice kolegů

Macronova četná veřejná vystoupení však nezakryjí fakt, že uvnitř strany Obnova panuje pohřební nálada. Dokonale ji ilustrují černobílé snímky, které na svém instagramovém účtu zveřejňuje Macronova oficiální fotografka Soazig de la Moissonnièreová. Zachmuřeným výrazům spojenců francouzského prezidenta se nelze divit. „Osobní ambice mnohých lidí možná dostanou ránu, to však musí jít v současné situaci stranou. Náš národ čelí historické výzvě,“ prohlásil v jednom z nedávných projevů Macron.

Nejhůře situace dopadla na současného premiéra Gabriela Attala, jenž byl ještě nedávno jedním z favoritů pro prezidentské volby v roce 2027, ve kterých už Macron po dvou obdobích v Elysejském paláci nemůže kandidovat. Attal po vyhlášení předčasný voleb dlouho mlčel, následně krok svého šéfa označil za „brutální a nečekaný“.

O pár hodin později zacouval a svého šéfa podpořil, v následujících týdnech však může pouze ztratit. Pětatřicetiletý politik se dlouhodobě těší větší oblibě než současný prezident, ve volbách do Evropského parlamentu sváděl boj s podobně mladým lídrem Národního sdružení Jordanem Bardellou, který je horkým kandidátem na premiérský post, připomíná The Guardian.

„Attal se v eurovolbách angažoval opravdu hojně, byl zbraní proti Bardellovi. Obnova přesto prohrála, což mu moc nepomůže. Plusové body mu nepřidá ani to, že se dlouhodobě profiluje jako Macronův nástupce,“ vysvětluje francouzský politolog Bruno Cautrès. Rovnice je v tomto případě jednoduchá: kdo bude v následujících týdnech spojován s Macronem, politicky utrpí.

Dobře je to vidět na někdejším premiérovi Édouardu Philippeovi, jenž se po konci v úřadu vrátil na post starosty svého milovaného Le Havru. V prezidentských volbách patří rovněž k favoritům. Až donedávna byl Macronovi věrný, výsledky eurovoleb však tvrdě označil za „odmítnutí současného prezidenta“.

Pro nadcházející francouzské volby se proto jeho strana Horizons vůbec poprvé rozhodla, že bude kandidovat samostatně, ne v paktu s Obnovou. Philippe navíc podle francouzských médií tiše jedná o případné podpoře s možným spojencem – v poslední době nepříliš jednotnými Republikány.

X X X

Rastislav Tóth: Historická príležitosť Petra Pellegriniho

Čo očakávať od nového prezidenta? No, sú dve možnosti: nič, alebo mnoho. Po dvoch prebytočných prezidentoch možno prichádza opäť jeden politik, ktorý môže byť užitočný pre štát a jeho obyvateľov. Slovo nič znamená, že si bude užívať pohodlie a občas vykukne von. Slovo všetko znamená, že sa bude snažiť o niekoľko vecí.

V prvom rade si musí ustriehnuť poradné skupiny – mali by to byť odborníci, ktorí nechcú presadzovať žiadne skupinové záujmy – politické, ideologické, etnické ani ekonomické. Mali by však zohľadňovať široké názorové (nie politické) spektrum spoločnosti. Je na prezidentovi, ktorým otázkam dá prednosť: sociálnym, rozvojovým, medzinárodným alebo si vyberie ešte niektoré iné. Potrebné je ulahodiť vlastným prioritám, ale aj schopnostiam posudzovať rady.

Doterajší prezidenti sa v podstate pohybovali mysľou iba v existujúcom priestore. Slovensku však chýba vízia – a to vo variantnom prevedení. Každý prezident by si mal uvedomiť dve veci: napriek tomu, že je v ústave zaradený do výkonnej moci, nemal by vážnejšie zasahovať do činnosti vlády; zároveň by si mal uvedomiť, že je zvolený na 5 rokov, čo časovo presahuje existenciu jednej vlády a zároveň by sa mal usilovať vytvoriť podmienky pre vlastné znovuzvolenie. Teda nehrať sa na malom piesočku, ale vytvoriť predstavu o budúcnosti Slovenska. A to je už 10 rokov. No a ak cíti zodpovednosť za existenciu štátu, aj národnej pospolitosti, tak by predstavy o budúcnosti mali dosahovať asi tak do vzdialenosti 30 rokov. Jediný politik, ktorý sa o niečo také pokúsil, bol premiér Vladimír Mečiar, no nemal na to dosť času a nasledujúce vlády nemali o niečo nadčasové záujem.

Prezident má tú výhodu, že nepodlieha afektom politických strán a môže o víziách komunikovať s domácou odbornou množinou ľudí, ako aj so zahraničím. Mám na mysli nielen domáci vývoj – možnosti, potreby aj túžby –, ale aj postavenie Slovenska vo svetovom systéme. Nič nie je večné, a preto treba mať variantnosť predstáv. No a vlády ich môžu, ale tiež nemusia akceptovať.

Peter Pellegrini by veľmi pomohol vláde, aj vládam, keby predostrel viac variantov budúcnosti – krátkodobej, aj tej dlhodobejšej –, nech majú občania možnosť spresniť svoje názory a podľa toho vyberať strany, ktoré budú organizovať ľudské osudy.

Vojna na Ukrajine, a o Ukrajinu, vedie ku kolapsu európskych štátov, no a ničí životy a osudy obyvateľstva krajiny. Každá vojna sa raz skončí – tu sa často skloňuje termín spravodlivý mier. To je však dvojnásobná pasca. Pojem spravodlivosť má svoj základ v slove právo, no a nadľudské právo neexistuje, každé je vytvorené ľuďmi, a preto je premenlivé, aj rôzne vysvetliteľné. Druhou pascou je otázka spravodlivosti pre – koho? Ide o veľmocenský súboj, takže jedna z veľmocí sa bude cítiť ukrivdená a jedna zase zhodnotí situáciu obvyklými slovami: pravda a spravodlivosť zvíťazili. No a je tu ešte jedna ázijská veľmoc, ktorá sa iba potmehúdsky usmieva. Slovenská vládna moc by mala dokázať nejako so cťou preplávať medzi obidvomi skalami. Nadčasová diplomacia by sa SR veľmi zišla. Doteraz všetky boli čisto stranícke, až ideologické a teda aj málo efektívne pre Slovensko.

Takže aj nejakú formu diplomatickej akadémie by mohol Pellegrini zastrešovať. Vytvoriť ju na Slovensku je však veľmi zložité, pretože sa nájde dosť pseudoodborníkov – ľudovo povedané kecalov – a rozlíšiť medzi nimi a skutočnými odborníkmi bez bočných záujmov je ťažké, ale nie nemožné.

Taká akadémia budúcnosti (vnútornej aj medzinárodnej) by mohla pri prezidentskom úrade vzniknúť aj bez väčších investícií a administratíve. Odhodlá sa niekto na inštitucionálne prognózovanie vývoja vo variantnom zmysle?

Pellegrini vo svojom úvodnom vystúpení povedal, že by si prial viac pokoja v systéme – no hneď sa ozval Šimečka a v podstate vyhlásil prezidentovi vojnu slovami: bude to mať ťažké. Takže nemá záujem na upokojovaní, ale bude sa podieľať na boji proti čomukoľvek. No Progresívne Slovensko nebude nikdy politickou stranou, kým sa nezbaví militantov a nenájde si konštruktérov. Prezident má tú šancu, že môže komunikovať s kýmkoľvek, takže môže naznačiť, čo je pokoj na Slovensku.

Peter Pellegrini tiež rád hovorí o suverenite a suverénnom vystupovaní v mene SR. Tu je problém, lebo Brusel si neustále odkrajuje zo suverenity jednotlivých štátov. Takže východiskom by bol návrh na rekonštrukciu Európskej únie. Bez toho sa dá národne existovať iba v ilúziách. EÚ je dobrý projekt, no v nedobrom stave – zmysel inštitúcií sa posúva k štátnosti a pritom nezvláda a nemôže zvládnuť túto úlohu inak ako diktátom. To by bol buď rozpad únie, prípadne aj vojnový konflikt (bohatí verzus chudobní, mocní verzus slabí). Potrebné je pripraviť sa na čokoľvek. Takže v prvom rade ide o presnejšie definovanie vlastnej suverenity a potom suverénny, projektový názor na úniu.

Svet je však širší a Európa je jeho malou časťou, navyše už dávno stratila svoju dynamiku, a tak nie je vzorom. Nájdu sa vo svete dobré príklady – nie celej štátnosti, ale častí správnych systémov, aj fungovania médií, súdnictva, vojenstva či vzdelávacích systémov – tu všade Slovensko zaostáva.

Prezident je z ústavy hlavným veliteľom ozbrojených síl štátu. Mal by si vytvoriť – v spolupráci s Generálnym štábom – predstavu o kvantitatívnej, aj kvalitatívnej podstate armády, prípadne o brannej sústave. Je dosť trápne dohadovanie o konkrétnostiach typu kúpa vrtuľníkov či postarších taktických lietadiel, tankov, iných obrnencov atď. bez dôsledne vypracovanej predstavy o úlohe armády. No a ten zvláštny krok vojakov pred prezidentom…

Je tu aj sociálna politika a teda sociálna práca. Určite by bolo potrebné zvýšiť pozornosť kvalite jednotlivých inštitúcií, ich prepojeniu doma, ale aj vo svete a pripravenosť sociálnej siete na akúkoľvek migráciu. V prvom rade však ide o občanov SR – nemali by mať menšiu starostlivosť ako imigranti! Potrebné je však starať sa aj o hornú vrstvu jej zapojením do rozvoja Slovenska, aj do sociálnej politiky. Horné vrstvy neprispievajú rozvoju Slovenska tak, ako by mali a mohli bez vlastného ochudobnenia. Štát sa stará o to, aby mohli bohatnúť, a tak by sa očakávala aj nejaká vďačnosť. Ubytovne, jedálne, rozvoz jedla, dovoz seniorov, opravy miestnych škôl, zaplatenie lekárov v obciach, údržba športovísk, opravy mostov, zavádzanie kanalizácie – to sú niektoré námety. Prezident by sa mohol pravidelne stretávať aj s predstaviteľmi bohatých vrstiev – nech sa pochvália, ale nielen drahými autami či apartmánmi, exkluzívnymi dovolenkami a haciendami, ale aj dlhodobejšou sociálne užitočnou aktivitou.

Ako vidno, pri snahe o aktivity je široký výber, existuje ešte väčší rad možných výhovoriek, prečo to nejde. Už som spomenul, že užitočnosť posledných dvoch prezidentov bola mizivá, takže prajem sebe, aj spoluobčanom, aby nastupujúci prezident bol výrazne užitočnejší najširšej časti občanov a aby sa vedel prezentovať suverénne, ale aj odborne a konštruktívne v zahraničí.  Rastislav Tóth,,  (Nové slovo)

X X X

Sandu „integruje“ moldavskou armádu s rumunskou

Moldavská prezidentka Maia Sandu se rozhodla „integrovat národní armádu do rumunského bezpečnostního systému,“ prohlásil dnes lídr opoziční strany „Šance“ Alexej Lungu. Komentoval tak nedávno přijaté dodatky k Dohodě o vojenské spolupráci mezi Moldavskem a Rumunskem. Informaci přinesl portál EurAsia Daily.

Podle politika se  tímto způsobem moldavská armáda „stane součástí armády Rumunska“.  „A jestliže dříve naše armáda sloužila výhradně pod záštitou OSN v mírových misích, nyní je nucena poslouchat rumunské důstojníky a účastnit se misí pod pochybnou záštitou NATO a EU. To je jen zástěrka, aby se naši vojáci podíleli na akcích zemí NATO. Naše armáda v podstatě přestane existovat jako nezávislá síla,“  zdůraznil politik.

Moldavsko podepsalo v roce 2012 Dohodu o vojenské spolupráci s Rumunskem. V květnu tohoto roku byl dokument doplněn o nový článek – „Vzájemná podpora při provádění misí a operací“. Uvádí se v něm, že Rumunsko a Moldavsko se budou vzájemně podporovat v misích konaných pod záštitou OSN, OBSE, NATO nebo EU. Včetně z hlediska logistiky, dopravy, telefonních a internetových služeb, lékařské podpory a evakuace v mimořádných situacích.

Opozice opakovaně prohlásila, že Sandu zatahuje Moldavsko do vojenského dobrodružství Západu, který tento region považuje za další vojenský odrazový můstek proti Rusku. Vojenští pracovníci Národní armády Moldavské republiky i přes trvalou neutralitu zakotvenou v ústavě zvýšili intenzitu společných cvičení s armádami NATO na svém území a jejich partneři pumpují republiku zbraněmi.

Nynější vládní garnitura v Kišiněvě, v čele s prezidentkou Sandu, směřuje celkově  k integraci Moldavska do Rumunska. V loňském roce v dubnu tak byla její parlamentní většinou prosazena  jako úřední jazyk místo moldavštiny rumunština. V moldavské vládě jsou dokonce na vysokých postech státní příslušníci Rumunska. Vedle nacionalistického cítění, které se vrací k Velkému Rumunsku, je v pozadí snaha integrací s Rumunskem dosáhnout připojení Moldavska, nejchudší země Evropy, do Evropské unie, server vasevec.cz

X X X

 Místo maturity projekt, chystá Bek změny. Chce přidat i distanční výuku

Ještě do konce školního roku chce ministerstvo školství předložit novely zákonů, které mají zlepšit podmínky pro střední odborné a pomaturitní profesní vzdělávání. Mezi změny patří například nahrazení školní maturity projektem. „Chceme vytvořit podmínky pro intenzivnější spolupráci škol s firmami, o což je ze strany zaměstnavatelů dlouhodobě zájem,“ řekl šéf resortu Mikuláš Bek.

Ministerstvo školství chystá kroky, které navazují na cíl přizpůsobit lépe nabídku středního a pomaturitního vzdělávání zájmu žáků, studentů i potřebám zaměstnavatelů.

Novela školského zákona například umožní nahradit školní část maturitní zkoušky absolventskou prací a obhajobou. To zejména v případě odborných škol umožní provázat závěrečnou zkoušku s praxí. „Zaměříme se na zkvalitnění odborného vzdělávání,“ slibuje ministr Bek.

„Velká slabina našeho systému je to, že se na univerzitách nedaří profesním programům. Je zbytečné vyžadovat po studentech bakalářského studia a vyšších odborných škol úkoly, které náleží skutečně do akademičtější sféry,“ doplnil.

Formou profilové maturitní zkoušky by mohl být projekt. „V jedné práci může student prokázat znalost odborných předmětů. Zároveň může být část školní maturity nahrazena uznávaným certifikátem. Může to být jazyk, jako je tomu dnes, nebo i například mezinárodní certifikát prokazující znalosti IT,“ vysvětluje změny náměstek ministra Jiří Nantl s tím, že rozsah náhrady zkoušky určí ředitel.

„Návrh počítá s tím, že půjde nahradit školní část maturitní zkoušky komplexní absolventskou prací, což dneska už probíhá v rámci pilotu, ale rozhodně se tím neruší ta klasická školní část maturitní zkoušky, je to pouze pro školy a pro žáky, kteří se proto rozhodnou, takže to není nějaká hromadná záležitost,“ přibližuje předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček.

Absolvent podle Zajíčka musí v takové práci předvést své kompetence, a to jak v odborných předmětech, tak ve vzdělávacích. „Tím pádem je to komplexní zkouška, která by měla ověřit, že prostě má nárok odmaturovat.“ doplňuje.

Tato alternativa míří převážně na odborné školy. Počítá se, že student, který si maturitní projekt vybere, na něm bude dlouhodobě pracovat. „Udělá nějaké měření nebo praktickou část podle oboru vzdělávání. Část musí také prezentovat v angličtině nebo v jiném cizím jazyce,“ upřesňuje Zajíček s tím, že se tento návrh připravuje zhruba čtyři roky.

O tom, zda profilovou část maturitní zkoušky nahradit absolventským projektem, rozhodne ředitel střední školy. V případě, že se tak rozhodne, práce bude muset být povinně provázána s reálnou praxí. Podle Nantla změna podpoří týmovou spolupráci učitelů všeobecných a odborných předmětů.

Ředitelé všech typů škol budou moci rozhodnout i o kombinování prezenční a distanční výuky. Úprava se dotkne i dvouletých programů na vyšších odborných školách.

Možnost, kdy si budou moci ředitelé sami kombinovat prezenční a distanční výuku, byla ozkoušena po první vlně covidu. „Mělo by to být koncepční, mělo by to být naplánované, ale to rozhodnutí bude na řediteli školy,“ vysvětluje Zajíček. „Dovedu si to představit v době, kdy konáme přijímací zkoušky nebo maturitní zkoušky,“ dává příklad Zajíček.

Podle něj novinka míří spíše na ředitele středních škol a gymnázií. „Na základních školách je to samozřejmě složitější, protože jsou tam malé děti, o které se musí někdo starat. Takže první stupeň podle mě asi nepřipadá v úvahu, na tom druhém stupni si to v omezené míře dovedu představit, ale primárně si myslím, že to míří na střední školy,“ míní Zajíček.

A podobně opatření vnímá i prezident Asociace základních škol Luboš Zajíc. „Myslím, že je to forma vhodná pro střední školy, u základních škol to pro běžný provoz moc nevidím, ale samozřejmě mohou nastat mimořádné události, kdy se to může hodit,“ hodnotí Zajíc. U mladších žáků by totiž byla potřeba součinnost rodičů.

Ministerstvo také razí spojování menších škol do větších celků. „Novela přináší inovaci institutu školské právnické osoby. Nová podoba umožní obcím, aby společně jednoduše propojily své školy do větších celků s jedním ředitelem. Teď to vyžaduje mezikrok, kdy je třeba vytvořit svazek obcí, který školu zřizuje,“ řekl Nantl.

Mezi výhody takového spojení patří například to, že vznikne větší pedagogický sbor a učitelé tak budou zastupitelnější. Větší školy podle Nantla zároveň lépe zajistí nepedagogické pracovníky, jako je například školní psycholog.

„Zjednoduší se i strategické plánování. Zřizovatelé budou moci jednoduchým způsobem ředitele jedné své školy jmenovat ředitelem druhé školy bez konkurzu,“ objasnil náměstek ministra.

Podle ministra Beka je třeba snížit počet základních škol i kvůli ředitelům. „Musíme hledat cestu k tomu, jak postupně integrovat zejména menší školy do větších celků z hlediska právní subjektivity. My bychom určitě nechtěli, aby se třeba zhoršila dostupnost prvního stupně v nějaké lokalitě, to nejde, ale jde o to takovéhle školy spojit do většího celku, který by zajišťoval všechny administrativní a manažerské funkce a ředitelé by se mohli soustředit na pedagogickou práci,“ nabídl ministr řešení na začátku června.

Důležitá je i motivace zřizovatelů. „Chceme stanovit přísnější podmínky pro zřizovatele, kteří mají více malých škol, a zároveň chceme pozitivně motivovat obce, které mají třeba jenom jednu malou školu, ke spolupráci na bázi společenství obcí. Kroky se v legislativě připravují, ale bude záležet samozřejmě na vůli zřizovatelů, kteří mají obrovskou pravomoc,“ vysvětlil Bek.

X X X

Putin s delegací dorazil do KLDR, po dvou dnech odletí do Vietnamu

Letadlo s ruským diktátorem Vladimirem Putinem v úterý večer přistálo v Pchjongjangu. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká s tamním vůdcem Kim Čong-unem. Putina doprovázejí ministr obrany Andrej Bělousov, ministr zahraničí Sergej Lavrov a zástupci vesmírné agentury Roskosmos.

 Šéf Kremlu vpředvečer návštěvy oznámil, že Moskva hodlá s KLDR podepsat „komplexní dohodu o strategickém partnerství“, jejíž součástí by měla být i bezpečnostní spolupráce.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg upozornil, že Putinova návštěva totalitní země má „mezinárodní přesah“. „Ukazuje a potvrzuje velmi blízké vztahy mezi Ruskem a autoritářskými státy, jako je Severní Korea,“ řekl Stoltenberg ve Washingtonu. „Tato skutečnost také dokazuje, že naše bezpečnost není regionální, ale globální,“ uvedl.

Rusko od počátku své invaze na Ukrajinu upevnilo vztahy se zeměmi znepřátelenými se Spojenými státy, jako je například Severní Korea nebo třeba Írán.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v Putinově návštěvě vidí „zoufalou snahu“ o prohloubení vztahů ze zeměmi, které by mohly podpořit ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Šéf diplomacie Spojených států to podle Reuters v úterý prohlásil na společné tiskové konferenci se Stoltenbergerem, které předcházela schůzka obou diplomatů.

USA a Ukrajina v lednu Kreml obvinily, že na ukrajinské území útočí zbraněmi dodávanými z KLDR, což je v rozporu se sankcemi OSN proti Severní Koreji, k nimž se Rusko dříve samo zavázalo. Moskva tuto informaci nekomentovala.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil Putina v Rusku minulé září. Podíval se například na kosmodrom Vostočnyj na Dálném východě. Putin také Kimovi slíbil, že Moskva pomůže Pchjongjangu s vývojem satelitů. Putin zatím Severní Koreu navštívil pouze v roce 2000, když se poprvé ujal prezidentského úřadu.

V hlavním městě KLDR Pchjongjangu se na Putinův příjezd pečlivě připravili Portréty ruského diktátora visí na všech pouličních stožárech, střídají se tu s ruskou vlajkou a nápisem „Vítejte, Putine!“. Putin byl na poslední oficiální návštěvě v KLDR před 24 lety.

Obě země podle severokorejského vůdce Kim Čong-una spojuje „neochvějné bratrství ve zbrani“, poznamenala agentura AFP. Úřady už dříve uvedly, že Moskva chce s KLDR „prohloubit spolupráci ve všech oblastech“.

Cestou do KLDR se Putin zastavil v Jakutsku, kam přiletěl poprvé po deseti letech, uvedla agentura Interfax. Před Putinovou návštěvou ruské ministerstvo obrany oznámilo cvičení ruské flotily v Tichém oceánu, Japonském a Ochotském moři. Účastní se jej kolem 40 plavidel a kolem dvou desítek letadel a vrtulníků. Manévry potrvají do 28. června.

Po návštěvě Severní Koreje odcestuje Putin do Vietnamu, kde v Hanoji stráví dva dny od 19. do 20. června.

X X X

Při pouti do Mekky zemřelo přes 577 poutníků, většina kvůli vedrům

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky hadždž zemřelo nejméně 577 lidí. Většina z nich v důsledku veder, které nyní v Saúdské Arábii panují. S odkazem na dva arabské diplomatické zdroje to napsala agentura AFP Informovala o tom na základě svých propočtů, které se opírají o údaje z jednotlivých zemí.

S odkazem na dva arabské diplomatické zdroje AFP dříve napsala že mezi mrtvými je nejméně 323 egyptských poutníků, z nichž většina zemřela v důsledku veder, které nyní v Saúdské Arábii panují.

Jeden z arabských diplomatů uvedl, že všech více než 300 egyptských poutníků podlehlo „nemocem z horka“ s výjimkou jednoho, který zahynul v tlačenici. Počet zemřelých podle tohoto zdroje sdělila márnice v Mekce, kam bylo převezeno 550 těl.

Pouť do Mekky, která je symbolickým napodobením posledního putování proroka Mohameda, je jedním z pilířů islámu a aspoň jednou za život by ji měl vykonat každý muslim, pokud mu to zdraví dovolí. Miliony věřících absolvují velkou pouť (hadždž), která se koná každý rok v daném termínu, nebo malou pouť (umra), kterou lze podniknout ve zbytku roku.

Letos si účastníci stěžovali především na velmi vysoké teploty. V sobotu se poutníci například zúčastnili modliteb na kopci Arafát, kde rtuť teploměru vystoupala na 46 stupňů. Podle agentury AFP teploty v nejposvátnějším městě islámu dosahovaly až 51,8 stupně Celsia.

Místní úřady dříve dnes informovaly, že ošetřily asi dva tisíce poutníků trpících zdravotními obtížemi v důsledku horka. Kolik lidí zemřelo však neupřesnily.

Místní úřady dříve dnes informovaly, že ošetřily asi dva tisíce poutníků trpících zdravotními obtížemi v důsledku horka. Kolik lidí zemřelo však neupřesnily. Podle diplomatických zdrojů AFP zemřelo nejméně 60 Jordánců, ačkoliv oficiálně Ammán dříve dnes informoval o 41. Dalších 11 mrtvých hlásil Írán, tři Senegal a 35 Tunisko. O 144 úmrtích svých poutníků informovala také Indonésie, aniž upřesnila v kolika případech smrt souvisela s horkem, píše agentura Reuters.

X X X

Muž na Slovensku ubodal svou těhotnou expřítelkyni, pak skočil pod vlak

Slovenská policie vyšetřuje brutální vraždu ve městě Sládkovičovo východně od Bratislavy. Třiatřicetiletou ženu ve čtvrtém měsíci těhotenství tam ubodal její expřítel, který pak podle médií skočil pod vlak. Oběť následně našel její dvanáctiletý syn.

„Policisté přijali oznámení o nálezu osoby bez známek života ve Sládkovičově. Policie momentálně vykonává prvotní úkony na místě činu. Událost prověřujeme v souvislosti s podezřením na násilný trestný čin,“ píše slovenská policie na Facebooku.

Podle televize Markíza tam muž ubodal svou třiatřicetiletou expřítelkyni Moniku, která byla ve čtvrtém měsíci rizikového těhotenství. Pachatel, údajně ze Srbska, následně skočil pod vlak mezi městy Sládkovičovo a Galanta.

Oběť s několika bodnými ranami na těle našel její syn. Na místě jsou nyní kriminalisté a technici a zajišťují stopy. „Krátce před 13:30 jsme na tísňové lince 155 přijali hovor se žádostí o pomoc pro ženu, která nejevila známky života. Na místo jsme vyslali ambulanci rychlé lékařské pomoci. Lékař už mohl jen konstatovat smrt,“ uvedla mluvčí slovenských záchranářů Petra Klimešová.

X X X

MUDr.  MASOPUST  NOVÝ  ŘEDITEL  VOJENSKÉ  NEMOCNICE  V  PRAZE

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice bude neurochirurg Masopust. Nastoupí na začátku července

Novým ředitelem pražské Ústřední vojenské nemocnice bude od 1. července neurochirurg Václav Masopust. Sdělil to mluvčí ministerstva obrany David Polák. Ve funkci vystřídá Miroslava Zavorala, který na vlastní žádost skončí na konci června. Nemocnici vedl od roku 2010.

 Masopust je od ledna 2024 ředitelem Vojenské nemocnice Brno. „Po jeho přesunu do vedení Ústřední vojenské nemocnice v Praze počítá ministerstvo obrany vypsat během letních měsíců řádné výběrové řízení na obsazení pozice ředitele Vojenské nemocnice Brno,“ uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.

O Zavoralově odchodu z čela nemocnice informovalo ministerstvo letos v dubnu. „Učinil jsem tak po zralé úvaze a s ohledem na můj věk. Dále se chci soustředit výhradně na medicínu a na péči o pacienty,“ uvedl tehdy sedmdesátiletý Zavoral.

Masopust uspěl ve výběrovém řízení mezi pěti kandidáty. „Pan plukovník Masopust splnil všechny podmínky a vyhrál ve výběrovém řízení, proto došlo k jeho jmenování. Přeji mu především hodně sil do jeho práce a věřím, že pod jeho vedením bude nemocnice dále rozvíjet špičkovou péči,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zavoralovi poděkovala za jeho čtrnáctiletou službu.

Masopust je absolventem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1995 až 2013 pracoval jako sekundární lékař na neurochirurgickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice. Zúčastnil se zahraničních operačních nasazení v Iráku, Afghánistánu a Kurdistánu, je nositelem Medaile Za služby v ozbrojených silách a Medaile Severoatlantické aliance.

Masopust je také spoluautorem tří knih zabývajících se neurochirurgií a publikoval 30 recenzovaných článků v českých i zahraničních časopisech z oblasti chirurgické léčby bolesti a neuromodulace.

Ústřední vojenská nemocnice na rozdíl od dalších více než deseti fakultních nemocnic v největších českých městech nezřizuje ministerstvo zdravotnictví, spolu s vojenskými nemocnicemi v Brně a Olomouci ji řídí ministerstvo obrany. Server iROZHLAS.cz loni v květnu napsal, že se Zavorala pokouší zbavit Černochová. S odvoláním na dva zdroje uvedl, že podle nich chce ministryně vyvolat dojem, že Zavoral odchází dobrovolně.

X X X

Češi využívají soudy často. V občanskoprávních věcech jsme čtvrtí nejrychlejší v EU

 Česká republika i v roce 2022 zaujímala stabilně 5. nejvyšší příčku po Rumunsku, Belgii, Chorvatsku a Litvě v počtu započatých sporných občanskoprávních a obchodních věcí. To svědčí o tom, že Češi nadále využívají soudy pro řešení svých sporů relativně často. Vyplývá to z nenovějšího vydání EU Justice Scoreboard 2024. Jedná se již o dvanáctý ročník tohoto přehledu, který umožňuje dlouhodobou představu o tom, jak se situace v členských státech vyvíjela ve všech třech oblastech justice: účinnosti, kvalitě a nezávislosti. Nejvyšší soud již tradičně připravil analýzu celého žebříčku.

Evropská komise sestavuje podrobná data v součinnosti s kontaktními osobami za jednotlivé soudní systémy. Dokument pravidelně vzniká ve spolupráci s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropskou sítí rad pro justici (ENCJ), Sítí předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (NPSJC), Sdružením státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž, Eurostatem a dalšími aktéry.

Srovnávací přehled sleduje řadu ukazatelů, jako je množství vyřízených věcí u soudů či délka řízení na jednotlivých stupních soudní soustavy, ale také legislativní vývoj v jednotlivých státech, počet soudců či množství finančních prostředků, které jednotlivé státy Evropské unie na soudy vynaloží. Nyní pak byly v tomto vydání zahrnuty i další oblasti, jako jsou přístupnost justičních profesí pro znevýhodněné pracovníky, vybrané aspekty související s řízeními o hromadných žalobách spotřebitelů či existence „justice vstřícné k dětem“.

Vnímání nezávislosti soudnictví se podle přehledu v zemích EU celkově zlepšilo. A to i mezi zeměmi, které čelily systémovým problémům. Průzkum Eurobarometru provedený mezi širokou veřejností ukazuje, že od roku 2016 se vnímání nezávislosti soudnictví širokou veřejností zlepšilo nebo zůstalo stabilní v 19 členských státech. Ve srovnání s loňským rokem se vnímání nezávislosti veřejností zlepšilo nebo zůstalo stabilní v 17 členských státech.

Z nejpodstatnějších údajů týkajících se České republiky plynou podle analýzy oddělení analyticky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu tyto závěry:

1) Pokud se jedná o počet započatých sporných občanskoprávních a obchodních věcí, Česká republika i v roce 2022 zaujímala stabilně 5. nejvyšší příčku po Rumunsku, Belgii, Chorvatsku a Litvě. To svědčí o tom, že Češi nadále využívají soudy pro řešení svých sporů relativně často.

2) České soudnictví zaznamenalo v roce 2022 pozitivní posun při srovnání délky řízení ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, a to ze 4. na 3. příčku v evropském srovnání. Délku řízení se tak nadále daří držet pod hranicí 150 dnů.

3) Délka řízení na všech stupních soudní soustavy od soudů okresních po Nejvyšší soud ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech se oproti minulému srovnání naopak mírně prodloužila, a posunuli jsme se tak ze 2. na 4. místo. Nadále jde o velice dobrý výsledek.

4) Rychlost řízení se již potřetí v řadě zkrátila před správními soudy v prvním stupni, a v tomto směru jsme se tak ve srovnání s ostatními členskými státy posunuli z 10. místa na 9 místo.

5) Pokud se jedná o množství vyřízených věcí vůči věcem, které byly před českými soudy nově zahájeny, soudy v roce 2022 nadále vyřídily více věcí, než kolik jim napadlo, a v unijním srovnání jsme se posunuli z 6. na 5. místo. To svědčí o dobré výkonnosti českých soudů. Ve věcech občanskoprávních a obchodních je zde posun na 10. místo (z místa 9.), ve věcech správních došlo naopak ke zlepšení o dvě příčky – z 5. na 3. místo. Při přepočtu všech dosud probíhajících prvoinstančních věcí na 100 obyvatel k zásadnímu posunu nedošlo a stabilně se nacházíme na 16. místě.

6) Podobně jako v předešlých letech naše soudnictví i v roce 2022 představovalo relativně nižší finanční zátěž, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak vůči HDP. Ačkoliv se náklady v přepočtu na obyvatele navýšily, je zde české soudnictví 10. nejlevnější v Unii (oproti 9. místu v předchozím vydání srovnávacího přehledu). Pokud se jedná o poměr nákladů vůči HDP, zde došlo naopak k mírnému snížení; posunuli jsme se ze 14. na 13. nejnižší příčku.

7) Počet soudců v České republice na 100 tisíc obyvatel zaznamenal v roce 2022 mírný pokles, přičemž se nadále nacházíme na 7. nejvyšším místě. K mírnému zlepšení pak – již třetím rokem v řadě – došlo ve srovnání zastoupení žen na pozici soudkyně Nejvyššího soudu. Zde jsme se k roku 2023 o jednu příčku zlepšili, a to z místa 26. na místo 25.

8) Srovnávací přehled dále upozornil na nedostatky týkající se dostupnosti online informací o soudním systému obecné veřejnosti, jako jsou informace o soudním systému v cizích jazycích, interaktivní online simulace přístupu k bezplatné právní pomoci či přehledné informace o výši soudních poplatků.

9) Naše soudnictví nadále rovněž zaostává ve využití pokročilých digitálních technologií (jako je blockchain) či ve využívání umělé inteligence na soudech a státních zastupitelstvích.

Scoreboard přispívá k identifikaci osvědčených postupů a potenciálních nedostatků. Ukazuje trendy ve fungování vnitrostátních soudních systémů v čase. Nepředkládá celkový jednotný žebříček, ale přehled fungování všech justičních systémů. To je založeno na různých ukazatelích, které jsou ve společném zájmu všech členských států.

Hodnotící zpráva nepodporuje žádný konkrétní typ soudního systému a staví všechny členské státy na stejnou úroveň. Bez ohledu na model národního soudního systému – nebo na právní tradici, ve které je ukotven – jsou včasnost, nezávislost, cenová dostupnost a uživatelsky přívětivý přístup některými ze základních rysů efektivního soudního systému, ceskajustice.cz

X X X

Vsetín podá v kauze vystěhování Romů stížnost k evropskému soudu ve Štrasburku

 Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) s rozhodnutími nesouhlasí, řekl dnes novinářům. Vyjádření advokátky romských rodin Zdeňky Polákové ČTK zjišťuje.

„Jeden rozsudek ještě nepřišel, ale všechny jsou odůvodněny téměř totožně, očekáváme, že i ten poslední bude stejný,“ uvedl dnes Čunek.

Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z kauzy, předtím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo. Romové se domnívali, že město porušilo jejich lidská práva a požadovali odškodné. Následovaly táhlé soudní spory, na jejichž konci bylo přiznání náhrady újmy romským rodinám.

Vsetín se letos obrátil na Ústavní soud. Nejvyšší soud (NS) totiž několika vystěhovaným rodinám navýšil odškodnění. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřknul odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun. Vedení radnice to považovalo za nespravedlivé. Čunek dříve uvedl, že město platí za milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení. Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková naopak tehdy uvedla, že starosta Vsetína situaci zkresluje. Město podle Čunka odškodnění již zaplatilo.

Navýšení odškodnění se týkalo z velké části žalobců, kteří byli při stěhování dětmi, a podle soudu jim nebylo možné přičítat zodpovědnost za to, že jejich rodina své problémy ve Vsetíně neřešila.

O nákladech řízení podle Vsetína rozhodl zatím nepravomocně Krajský soud v Ostravě, právní zástupkyni romských rodin údajně náleží 5,35 milionu korun. Město se proti tomu odvolalo.

„Každý jiný žalobce by soudní spor, pokud by nepředložil relevantní skutková tvrzení, prohrál. V tomto případě je však zřetelná snaha soudů nalézt řešení kauzy z pohledu dnešní společenské atmosféry korektnosti a multikulturalistických tezí. Součástí těchto tezí je i jakési stigma a sebeobvinění většinové společnosti za nezvládnuté asimilační procesy,“ prohlásil dnes Čunek. Dodal, že město s tímto pojetím chápání práva zásadně nesouhlasí, ceskajustice.cz

X X X

Stavba suchého poldru Kutřín pokračuje

Státní podnik Povodí Labe a stavební firma Budimex obnovili výstavbu suché nádrže Kutřín mezi Skutčí a Prosečí. Předpokládané dokončení je plánováno na duben 2027. Slavnostního obnovení stavby se za Pardubický kraj zúčastnil hejtman Martin Netolický, který zdůraznil důležitost stavby pro zajištění protipovodňové ochrany v povodí Novohradky.

„Pro Pardubický kraj je to jedna z mimořádně důležitých staveb v oblasti vodního hospodářství, protože když se objeví větší úhrn srážek na poměrně malém území, problémy jsou enormní a třetí povodňový stupeň nastává v oblasti Luže na toku Novohradky prakticky pokaždé. Mezi roky 2021 a 2024 se ukázalo, že tato stavba je potřebná a to, že už měla stát, je skutečnosti. Chtěl bych poděkovat jak panu řediteli Povodí Labe, tak panu ministrovi, protože se podařilo definitivně rozhodnout, že se bude v Kutříně pokračovat, a že finanční prostředky budou zajištěny na celé dokončení stavby. Když jsem s panem ředitelem Povodí Labe i s panem ministrem opakovaně setkával, tak poldr Kutřín byl jedním z našich společných témat,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

„Jedná se jednoznačně o dobrou zprávu pro občany, kteří bydlí jednak směrem dolů po toku Krounky a Martinského potoka, ale také pro občany na toku řeky Novohradky, protože poldr by měl zvládnout zadržet stoletou vodu, jelikož má retenční kapacitu 3,6 milionů kubíků. S ohledem na finanční rozsah je to jednoznačně největší stavba svého druhu na území Pardubického kraje a pevně věřím, že se nebudou opakovat problémy s dramatickým nárůstem cen stavebních prací, kvůli kterým byla v minulosti rozvázána smlouva s původním dodavatelem,“ doplnil hejtman Martin Netolický, vedle kterého se znovuobnovení stavebních prací zúčastnili také ministr zemědělství Marek Výborný, ředitel Povodí Labe Marián Šebesta nebo polský velvyslanec v České republice Mateusz Gniazdowski.

Poldr Kutřín je v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje vymezen jako veřejně prospěšná stavba a je také prioritou státního podniku Povodí Labe i obyvatel chráněných obcí. Smluvní cena dle smlouvy o dílo je 564,5 milionů korun bez DPH. Systém financování bude po dohodě s Ministerstvem zemědělství a Státním fondem životního prostředí zajištěn z prostředků Operačního programu Životní prostředí, kde bylo schváleno financování stavebních nákladů akce ve výši 300 milionů korun s tím, že projekt bude kofinancován z prostředků Ministerstva zemědělství z dotačního programu „Podpora prevence před povodněmi V“ a finanční spoluúčastí státního podniku Povodí Labe, jako investora. Mgr. Dominik Barták, vedoucí odboru kancelář hejtmana

X X X

KRAJ POSTAVIL A OTVÍRÁ ZBRUSU NOVÝ DOMOV V KOPŘIVNICI

Kopřivnický Domov pod Bílou horou je historicky první sociální zařízení, které Moravskoslezský kraj nově vybudoval. Nová krajská příspěvková organizace nabízí služby domova pro seniory a domova se zvláštním režimem celkem 84 klientům. První z nich se do domova nastěhují začátkem července. Celková investice vyšla na 320 milionů korun, na výstavbu přispělo Ministerstvo práce a sociálních věcí 65 milionů korun, zbytek hradil kraj ze svého rozpočtu.

„Poptávka po lůžkách v sociálních službách je v rámci celé republiky stále vyšší. S tím, jak přibývá seniorů i lidí, kteří potřebují zvláštní péči, je každé navýšení kapacity víc než žádoucí. V této optice je otevření nového moderního zařízení s více než osmi desítkami lůžek skutečně vítaným krokem. Nový Domov pod Bílou horou nabízí služby nejen obyvatelům Kopřivnice, ale i lidem z celého Moravskoslezského kraje. Věřím, že zde najdou zázemí, kde se budou cítit příjemně, a kde se jim dostane péče na té nejvyšší úrovni,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.

Dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje domova jsou situovány do obytných buněk, dva pokoje mají společnou předsíň a sociální zařízení. Součástí domova jsou také společenské místnosti, terapeutická místnost, kaple nebo zahrada s odpočinkovou zónou.

„Zájem o umístění v našem novém domově je opravdu velký. Od poloviny dubna evidujeme přes 220 žádostí. Je důležité upozornit, že nerozhoduje čas, kdy se zájemci přihlásili. Hlavním parametrem pro přidělení lůžka je potřebnost pobytové sociální služby. Během sociálního šetření se posuzuje soběstačnost zájemce, jeho zdravotní stav i sociální situace. Rozhoduje tedy naléhavost pro umístění v domově, aby péči dostali opravdu Ti nejpotřebnější. Věřím, že nový moderní Domov pod Bílou horou přispěje k dostupnosti i zvýšení kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji,“ uzavřel náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil.

Stavba domova na ulici Příčná začala v prosinci roku 2021, dodavatel IPS Třinec měl hotovo letos v květnu. Celková investice byla vyčíslena na 320 milionů korun. „Většinu prostředků využil Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu. Významnou pomocí byla také dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 65 milionů korun. Poděkování patří i městu Kopřivnice, které nám bezúplatně převedlo pozemky a dvoupodlažní budovu. Tu jsme zrekonstruovali a napojili na šestipatrovou novostavbu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania s tím, že se město navíc zavázalo přispívat na provoz domova.

„Spolupráce s Moravskoslezským krajem nám pomůže řešit velký problém. Město Kopřivnice totiž bylo v rámci regionu jedinou obcí s rozšířenou působností, kde chyběla pobytová služba pro naše nejstarší spoluobčany. Jsem rád, že se to nyní mění. Naši senioři budou moci zůstat ve svém městě, kde to za nimi budou mít jejich rodiny na návštěvy blízko,“ řekl místostarosta města Kopřivnice Stanislav Šimíček, který je garantem sociální oblasti.

Celková kapacita domova je 84 lůžek. Domov pro seniory nabízí 32 míst, domov se zvláštním režimem je určen pro maximálně 52 uživatelů. „Tyto dvě služby budou od sebe oddělené tak, aby se jejich klienti navzájem nerušili. Domov pro seniory obsadí spodní dvě patra novostavby, domov se zvláštním režimem bude ve třetím až šestém patře. Ve zrekonstruované dvoupodlažní budově máme kanceláře, kuchyň nebo třeba prádelnu,“ vysvětlila ředitelka domova Jana Prášková a doplnila, že domov bude mít celkem 82 zaměstnanců, nejvíce z nich bude pracovat v přímé péči. /bir/

X X X

Tvoříme Děčín 2024: Děčíňáci přihlásili 27 návrhů

Možnost navrhnout svůj nápad do letošního ročníku participativního rozpočtu Tvoříme Děčín skončila. Obyvatelé města podali celkem 27 návrhů, ty nyní na magistrátu čeká posouzení, zda je bude technicky i finančně možné vytvořit. O tom, které ze sedmadvaceti projektů ve městě vzniknou, rozhodne v září hlasování veřejnosti.

„Jsem rád, že se občané zapojili do letošního ročníku Tvoříme Děčín a přinesli spoustu zajímavých nápadů na vylepšení našeho okolí,“ uvedl náměstek primátora pro rozvoj města a IT Ondřej Smíšek (Náš Děčín).

Úředníci magistrátu nyní všechny přijaté návrhy posuzují. Ty, které bude možné realizovat, postoupí do veřejného hlasování. Navrhovatelé jednotlivých nápadů ještě dostanou začátkem září možnost své projekty představit a podpořit je právě před spuštěním hlasování. Pokud jste už teď zvědaví, jaké projekty si obyvatelé města letos přejí vytvořit, můžete si podané návrhy prohlédnout na webových stránkách www.tvorimedecin.cz.

Participativní rozpočet umožňuje, aby se lidé zapojili do rozhodování o rozvoji své obce. Jeho první ročník se v Děčíně uskutečnil v roce 2018. Pro letošní rok vedení města vyčlenilo na Tvoříme Děčín 2,5 milionu. Projekty z minulých ročníků město postupně dokončuje.

Další dva projekty z předchozích ročníků Tvoříme Děčín jsou na světě

Prvním z nápadů, který se podařilo dokončit, je workoutové hřiště. To najdete v Děčíně VI-Letné v Albánské ulici. Malí návštěvníci si tady mohou užít lanový žebřík, lezeckou stěnu, šplhací lano i spoustu dalších zajímavých herních prvků. Velcí zase mohou využít ke cvičení workoutovou sestavu a pro ty, kteří na hřišti chtějí trénovat svou mysl, je připraven herní stůl, na kterém jsou zabudované plochy pro šachy, Člověče, nezlob se nebo vrhcáby. Částka, za kterou byl projekt z roku 2022 dokončen, byla 425 tisíc korun.

Další projekt, který se nedávno podařilo dovést do cíle, je Pohádkový les Děčín. Ten najdete na místě, které je veřejně celoročně přístupné a dá se na něj přijít z konce ulice Slovanská nebo jiných dalších přístupových cest. Cílem tohoto nápadu bylo využít příměstský les a vytvořit v něm přírodní areál pro odpočinek rodin s dětmi a podpořit tím trávení volného času v přírodě. V pohádkovém lese můžete najít malý úkryt před náhlým deštěm, ježibabu se sovou na rameni, totem, letící sovu, lesního skřítka, lavici s medvědem a spoustu dalších prvků.

U všech se dá navíc něco zajímavého zažít. Například u lavice s medvědem si můžete uvařit a nakrmit medvěda nebo jeho neposedné medvídě, u stolečku uspořádat oslavu se svými kamarády a sednout na šneka. Fantazii se meze nekladou. Do projektu byli zapojeni obyvatelé, vlastníci okolních pozemků, úředníci, řezbáři a mnozí další. Díky tomu došlo ke zatraktivnění této příměstské lokality a vytvoření zajímavého výletního cíle, ze kterého je možné dále pokračovat třeba na Popovický vrch. Vznik tohoto projektu vyšel na 425 tisíc korun. Luděk Stínil

X X X

 OSTRAVSKO  NABÍZÍ BEZÚROČNÉ PŮJČKY PRO ZAMĚSTNANCE LIBERTY OSTRAVA

Moravskoslezský kraj připravil finanční výpomoc zaměstnancům huti, kteří se díky krachujícímu ocelářskému gigantu ocitli v existenčních potížích. Nabízí bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun. Zaměstnanci huti, kteří jsou zároveň občany Moravskoslezského kraje, o ni mohou žádat od úterý 18. 6. 2024 na kontaktním místě ve školícím středisku v areálu podniku Liberty Ostrava.

„Zaměstnanci Liberty Ostrava byli více než půl roku v obrovské nejistotě. Většina z nich si přála a věřila, že huť svůj provoz opět spustí. Bohužel, zpráva majitelů z minulého týdne o prodeji huti přišla jako studená sprcha. Doufáme, že se podaří najít ideálně českého kupce, který výrobu oceli v našem regionu zachová. Přesto je teď potřeba počítat s nejhorším a nabídnout lidem z Liberty pomocnou ruku. Věřím, že jim krajská bezúročná půjčka pomůže překlenout to nejtěžší období,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica s tím, že kraj nabízí jednorázovou bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun. Toto rozhodnutí schválila Rada Moravskoslezského kraje na svém jednání 17. června 2024.

„Každý zaměstnanec Liberty si o krajskou půjčku může požádat pouze jednou. Podmínkou je, že musí být zaměstnancem huti minimálně k 31. květnu tohoto roku, také musí mít trvalý pobyt na území regionu. Podmínky půjčky a celý proces jsme nastavovali tak, aby byl co nejjednodušší a nejrychlejší. Lidé z Liberty potřebují pomoc ihned, nemůžeme je nechat čekat. Vyřízení a přiznání půjčky si vždy vyžaduje fyzický podpis žadatele, a tak si pro urychlení vyřízení budou zájemci o půjčku žádat osobně na kontaktním místě v areálu huti. Online formuláře a jejich následné podepisování by celý proces výrazně zpomalilo, tomu se chceme vyhnout,“ vysvětlil hejtman kraje Josef Bělica a doplnil, že kontaktní místo se nachází ve Školícím středisku Liberty Ostrava ve Vratimovské ulici naproti autobusové zastávce Nová huť hlavní brána. Úřední hodiny jsou nastavené podle provozu Úřadu práce, které bude mít v rámci kontaktního místa své pracoviště také. Budou tam i personalisté huti, kteří budou zaměstnancům vydávat potřebná potvrzení o zaměstnání.

Žadatelé o bezúročnou půjčku budou potřebovat platný občanský průkaz k ověření totožnosti a doložení trvalého pobytu na území kraje, také potvrzení o zaměstnání, které na místě obdrží od personalistů podniku. „Také budou potřebovat dva výtisky žádosti o půjčku, která bude pro zjednodušení a zefektivnění procesu rovnou smlouvou. Žádosti si lidé mohou stáhnout na webu kraje, předem vyplnit a podepsat a následně přinést na kontaktní místo. Nebo si žádosti vyzvednou přímo tam, vyplní, podepíšou a rovnou odevzdají. V nejbližších dnech na to bude následovat kontrola splnění podmínek, schválení radou kraje a podpis zástupce krajského úřadu. Pak bude potřeba, aby si žadatel oběma stranami podepsanou smlouvu podle pokynů pracovníka kontaktního místa vyzvedl. To je chvíle, kdy smlouva vstupuje v platnost a krajský úřad platbu ihned odešle. Naší snahou ovšem bude vše urychlit,“ řekl hejtman kraje Josef Bělica a dodal, že kvůli těmto půjčkám se bude krajská rada setkávat každý čtvrtek, aby postupně schvalovala všechny podané žádosti.

Popsal, že pokud si zaměstnanec huti požádá o půjčku například v úterý, krajští radní jeho žádost schválí ve čtvrtek. V domluvený termín si žadatel opět na kontaktním místě osobně převezme podepsanou žádost (například ihned v pátek). Následovat bude bezodkladná platba ze strany krajského úřadu na účet žadatele. „Když vše půjde dobře a bez komplikací, v pondělí by mohly být peníze na účtu. To máte necelý týden od podání žádosti. Věřím, že tento krok lidem z Liberty pomůže, jejich situace je opravdu velmi těžká a nezáviděníhodná. Přeji jim v tomto těžkém období hodně síly a pevné nervy. Stejně jako oni věřím, že se najde vhodný investor, který huť koupí jako celek a její provoz zachová,“ uzavřel hejtman kraje Josef Bělica.

Splatnost bezúročné půjčky je do 31. prosince 2024 a to jednorázově, nikoli ve splátkách./bir/

X X X

Co má společného kůň Jana Žižky na Vítkově a ten u zámku ve Slatiňanech?

 Odpověď zní: mnohé. Především autora – Bohumila Kafku, a pak i celou podobu. Slatiňanský kůň je totiž jeden ze stěžejních přípravných modelů pro pomník Jana Žižky na Vítkově z roku 1935. Později udělal sochař model ve větším měřítku, který byl vzhledem k válečným událostem a umělcově smrti v roce 1942 dokončen až v po válce. Jan Žižka dosedl na hřbet tohoto koně na Vítkově až v roce 1950.   Menší bronzová socha koně z Kafkovy pozůstalosti doputovala před více než 70 lety do sídla tehdejšího hipologického muzea do Slatiňan, kde je dodnes. A stále v poměrně dobré kondici, i když potřebuje trochu specializované údržby.

 Kastelán Jaroslav Bušta a náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu a investice Roman Línek si prohlížejí sochu umístěnou na zánovním pískovcovém soklu uprostřed rozkvetlé a krásně upravené zámecké zahrady. Při podrobnějším zkoumání jsou vidět malé rezavějící plochy adomin trochu nesourodá patina s mapami od ptačích exkrementů. V nejspodnější části hlavy je znatelná i miniaturní navrtaná dírka pro odtok vody.

 

„Nechali jsme si vypracovat odborný restaurátorský průzkum sochy s možnostmi renovace,“ říká kastelán Bušta a pokračuje: „Vyplynulo z něj, že socha je v poměrně dobrém stavu, ale je potřeba se o ni odborně starat. Byla umístěna v Kafkově ateliéru a původně se asi nepočítalo s jejím vystavením venku. Proto neměla třeba ani ochranný nátěr nebo dírky na odtok vody. Ta v soše postupně kondenzuje a jen z hlavy jsme vypustili asi 20 litrů. Problémem jsou i vnitřní železné šrouby, které rychleji korodují, proto se letos v létě pustíme do asi čtrnáctidenní renovace, která je odhadnutá na bezmála 180 tisíc korun. Uvítáme jakoukoliv finanční pomoc s tímto neplánovaným výdajem.“

 „Slatiňanský zámek je velkým turistickým magnetem našeho kraje. Díky významným sbírkám Auerspergů a vedlejšímu hřebčínu starokladrubských vraníků byl vždy spojován s koňmi. Věřím, že se podaří znovu obnovit i jeho hipologickou expozici v zatím neotevřené části zámku. Pan kastelán Bušta mě informoval, že už je nyní zpracováván její konceptuální návrh. Tak by v tomto místě zapadl do skládačky i poslední dílek puzzle, na kterém stavíme část marketingu cestovního ruchu kraje. Proto rád podpořím renovaci této Kafkovy sochy koně svou záštitou spojenou s částkou 50 tisíc korun,“ vysvětluje Roman Línek.

Slatiňanský zámek je v majetku Národního památkového ústavu a nedávno prošel první etapou rozsáhlé rekonstrukce. Je asi nejlépe interiérově vybaveným zámkem v celém širokém okolí a jeho kastelán Jaroslav Bušta se dlouhodobě snaží podle fotografií a dobových dokumentů dohledávat všechny předměty, které byly po znárodnění z majetku Auerspergů ve Slatiňanech odvezeny na další místa, a vrátit je do původních prostor. To se mu zčásti daří .PhDr. Zuzana Nováková

X X X

Portugalsko – Česko 2:1, fotbalisté vedli, v nastavení dokonal obrat Conceicao

 Čeští fotbalisté sahali v prvním utkání mistrovství Evropy po senzační remíze s Portugalskem, jedním z favoritů celého turnaje. Bod jim však na začátku nastaveného času sebral střídající Conceicao, který dokonal obrat a rozhodl o vítězství 2:1. Češi vedli od 65. minuty po povedené ráně Provoda, pak si dal Hranáč vlastní gól.

 Smolařem zápasu je plzeňský stoper Hranáč, který si nejprve v 69. minutě vstřelil vlastní gól po nešťastném zásahu brankáře Staňka, a na začátku nastaveného času pak nedokázal zastavit hokejovým zákrokem přihrávku Neta z levé strany.

Míč mu proklouzl mezi koleny, vykulil se ke Conceicaovi, který zblízka prudce podstřelil bezmocného Staňka. Zasloužený výsledek, byť pro Čechy vzhledem k průběhu utkání tuze bolestivý.

Hodinu se Češi proti nabušeným Portugalcům, kteří si do zblbnutí ťukali míč z kopačky na kopačku, jen bránili. Pak přišla Provodova životní střela slabší pravou nohou a naděje na velký výsledek.

Slávistický záložník se čtrnáctkou na zádech se rozběhl vstříc českému kotli, po mokrém trávníku se po kolenou sklouzl k rohovému praporku, kde ho zalehli nadšení parťáci. Když se zvedl, do kamery ukazoval na prstech písmeno L. Ten gól byl pro novorozenou dceru Leu. Jak padl?

Douděrův přetažený centr zpracoval na opačné straně pokutového území Coufal, který ho vrátil pod sebe k Provodovi. Ten vystřelil pravačkou, jak říkají fotbalisté, za háčky, tedy nechytatelně k tyči Costovy brány.

V 62. minutě to byla první česká střela, která doletěla až na soupeřovu bránu. Jediný předchozí pokus statistici započítali Šulcovi hned na začátku, byl však zblokovaný.

Pro Portugalce to byla rána, kterou nečekali.

Byli si jistí, že první gól musejí dát vzhledem k dosavadnímu průběhu zápasu oni. Ronaldo jen pár desítek vteřin předtím burcoval netrpělivé portugalské fanoušky a odezva byla ohlušující.

Zdaleka ne poprvé ani naposledy.

Gólová střela Lukáše Provoda proti Portugalsku.

Portugalci svého protivníka z Česka jednoznačně přehrávali. Po prvním poločase, kdy si vyměnili rekordních 368 přihrávek, čekali na svou chvíli. Nepřišla po centrech ze stran, které těsně před Ronaldem odvraceli Holeš a Souček. Nulu dlouho držel i brankář Staněk, který po necelé hodině zalepil i Ronaldovu žíni z přímého kopu.

Slavný Portugalec se dle svého zvyku zhluboka nadechl, odkrokoval si vzdálenost k míči, pročísl si zmoklé vlasy a prudkým nártem prověřil českého gólmana. Nad stadionem to navíc dramaticky zahřmělo a už poněkolikáté se na trávník spustil prudký liják.

X X X

DRUHÁ DIVOKÁ KARTA DO MOSTU – DOSTAL JI DANIEL TUREČEK

Skvělá zpráva pro české fanoušky motocyklových závodů! I když byla divoká karta na šestý podnik letošního mistrovství světa FIM Superbike World Championship přidělena Filipu Feiglovi, podařilo se Komisi závodů silničních motocyklů a vedení AČR dohodnout u schvalovací komise World Superbike účast ještě jednoho českého jezdce. Druhou divokou kartu tak dostal Daniel Tureček.

Šestý podnik letošního seriálu mistrovství světa silničních motocyklů proběhne 19. – 21.7.2024 na mosteckém autodromu. Českou republiku bude reprezentovat kromě pravidelných účastníků Petra Svobody (jeho účast je však po nepříjemném zranění nohy v Misanu nejistá) a Filipa Novotného ve třídě SSP300 a Ondřeje Vostatka v šestistovkách, pak ještě na divokou kartu startujícího Filipa Feigla (WorldSSP) a zmíněného Daniela Turečka (SSP300). Devatenáctiletý jezdec z Brna začal závodit už ve svých devíti letech. V letošní sezóně startuje s Kawasaki Ninja 400 za tým Roháč & Fejta Motoracing v seriálu Alpe Adria International Motorcycle Championship.

„Dan doplní v kategorii SSP300 Petra Svobodu a Filipa Novotného. I když po smolném pádu Petra v Misanu si myslím, že v Mostě nakonec nepojede. Nicméně tahle třída je obrovsky vyrovnaná a souboje v třístovkách jsou vždy velmi atraktivní. Přidělení další divoké karty je pro nás velký diplomatický úspěch, obzvlášť s ohledem na to, že se Dan přihlásil až týden po termínu. Jsem rád, že máme tak dobrou pozici v obou federacích, motocyklové FIM a automobilové FIA. Je to výsledek dlouholeté práce. Superbiky se na mosteckém autodromu pojedou už po čtvrté a určitě to bude opět skvělá podívaná,“ komentoval přidělení druhé divoké karty prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček.

„Startovat po boku největších světových hvězd je pro Dana velká příležitost. Mám z toho upřímnou radost, protože na domácím podniku uvidí fanoušci v lepším případě pět českých závodníků, pokud se Petr Svoboda zvládne zotavit po těžkém zranění z Misana. Účast domácích jezdců pochopitelně přináší úplně jinou atmosféru. Oba držitelé divokých karet navíc získají spoustu cenných zkušeností. I když jezdí ve špičkových regionálních šampionátech, mistrovství světa je úplně něco jiného, a to klukům přinese bezesporu velký zážitek,“ poznamenal předseda Komise závodů silničních motocyklů, Matěj Smrž.

„Jsem nadšený, je to splnění velkého snu. Od devíti let jezdím závodně, poslední tři roky na třístovce. Mám za sebou hodně závodů, ale tohle je opravdu výjimečná záležitost. Asi nejvíc, co jde. Mám velkou motivaci se ukázat v co možná nejlepším světle, ale hlavně nasávat atmosféru světového podniku a pořádně si to užít. Děkuji mnohokrát za tuhle příležitost, především panu prezidentovi a vedení Autoklubu, Matějovi Smržovi, celému mému týmu a partnerům. O divokou kartu jsem požádal pozdě a nečekal jsem, že to dopadne,“ doplnil devatenáctiletý Daniel Tureček.

Šestý podnik seriálu FIM Superbike World Championship můžete navštívit o prázdninovém termínu 19. – 21. července 2024. Po celý závodní víkend bude probíhat také pestrý doprovodný program. Jan Koudelka