Převrat v ČR, SR, dohoda Gorbačova, Bushe, StB. Politici SSSR Gorbačov a prezident USA George Bush se dohodli na převratu v ČSFR za pomoci StB a studentů. Aby se převrat uskutečnil, vymysleli mrtvého studenta na 17. listopadu, jehož hrál Ludva Zifčák. Tím měl být národ dohnán, aby masově protestoval, byl aktivnější, naštvanější a starý režim odstranil demonstracemi proti vedení státu. Generál Lorenc vydal rozkaz, aby zložky štátnej bezpečnosti nezasahovali do diania. Osobně riadil převrat z vily ŠtB v Prahe na Vinohradech.

Plány Gorbačova a Bushe se zdařily. Gorbačov všechny přátele ze socialistických zemí hodil přes palubu. Když byl v Praze, utíkal před nimi a k nikomu se nehlásil. Poslanec ODS Benda s příslušníky STB dělal 17.11. převrat. Půl miliónu novin Zifčáků mezi lidmi a v knihovnách ČR i SR.

Až teprve po 17.11. 1989 začaly velké protesty v ČR, SR, a stávky, aby vznikla nová vláda. Zasloužil se o ně i Václav Havel. Dnes by měli politici ČR postupovat stejně, aby odstranili nejhoršího premiéra ČR,  jak tvrdí občané a odborníci, Fialu, který škodí lidem i podnikům a nereaguje na výzvy odborníků a národa na podání demise. Jsou to už miliardové škody, které chce získat živořením občanů, velikými daněmi lidí, podniků, bank a podobně. Stále rozhazuje miliardy, kde může a nezbavuje se zbytečných ministrů a úředníků ve vládě a na všech vládních úřadech.

Dnes mnozí lidé stále hovoří o demokracii, která byla nastolena převratem, Bushe, Gorbačova a generála Lorence, ale k tomu patří i pořádek, poctivost, zodpovědnost, peníze pro lidi a firmy a nebyli žádní chudáci, žebráci, kteří jsou v cizině a spokojený život občanů a podniků, sportovců, umělců, důchodců a podobně. To Fiala nedokázal, a nedokázal něco podobného ani na vysoké škole. Dnes je postrachem všech lidí, akademiků, studentů, lékařů, odborníků, zemědělců, důchodců atd.

X X X

Dnešní politici i odborníci by měli ukázat, že jsou po Václavu Havlovi také na výši a zorganizují na odchod Fialy a spol. gen stávkou 27.11.2023 změnu ve státě, jak po tom volají i lékaři, sestry, valcíři Ostravy a dalších podniků v celé zemi, studenti, zemědělci, dopraváci. Bez rychlé změny v ČR, demise Fialy a spol. a nové vlády odborníků bude ĆR nadále nejhorší v Evropě i ve světě.

X X X

FIALA  SE  VŮBEC  NEMŮŽE  HLÁSIT  KE  KLAUSOVI,  ZEMANOVI…

OSTUDA  ČR  I  EVROPY

Klaus: 17. listopad jsem neslavil, svátek nám ukradli, může za to i Fialova vláda

„Myšlenka, že bych měl chodit na Národní třídu a střetávat se s některými jedinci politické reprezentace, to nepotřebuji,“ dodal bývalý prezident, který patří mezi spoluzakladatele ODS.

O krádeži prý mluvil z toho důvodu, že někteří lidé pošlapávají myšlenky, kvůli kterým se 17. listopad odehrál. „Dnešní vláda je toho symbolem a prototypem. Nevím, kdo z dnešní vlády má mít nárok, kdo má říkat silnější slova. Nikoho takového nevidím,“ prohlásil Klaus.

Jako hlavní důvod uvedl, že parlamentní demokracie je dnes nedůstojná. „Přestali jsme mít parlamentní systém. Ten vyžaduje mít autentické ideologie, politické strany, a ne prázdná a vyčpělá hnutí,“ dodal.

Zeman: Máme politický eintopf

Současná politika je podle Klause nečitelná a není možné definovat, co si přeje která parlamentní strana. „Ale ony si nepřejí nic. Přejí si jen pokračování svého pobytu u moci. Naše slavná pětikoalice se jen drží podpaží, aby vydržela čtyři roky,“ konstatoval Klaus.

Také Miloše Zeman se současných politiků obul. „Nechci být lacině kritický. Ale za co se tenkrát vlastně demonstrovalo? Konec vlády jedné strany v pořádku, svobodné volby v pořádku, ale demonstrovalo se také proti stupiditě některých vládnoucích politiků. Do jisté míry se tato stupidita, nebo když tu nazvu zdvořileji, tak neprofesionalita a amatérismus, v současné době vrací,“ přidal se Zeman.

Klausovi oponoval s tím, že v parlamentní demokracii nemusí být striktně vyhraněné politické strany. „Ale souhlasím, že je všecko takové rozplizlé, téměř politický eintopf. Podle Zemana je v Česku nedostatek politických osobností.

„Je tu také jistá servilita vůči zahraničí. Právě to nakonec snižuje akceschopnost politické změny a vede ke snižování životní úrovně. A to, před čím jsem varoval v době komunismu, že mezera mezi námi a Západem, se rozšiřuje, tak přesně k témuž rozšiřování mezery dochází i dnes,“ varoval Zeman.

Klaus i Zeman patří k dlouhodobým kritikům současného kabinetu. Zeman například v říjnu v rozhovoru pro MF Dnes uvedl, že ve vládě zasedají amatérští ministři a premiér Fiala není mužem na svém místě.

„Můj dlouhodobý názor je, že za současný stav mohou Fialovi ministři, nebo aspoň převážná část z nich. A to nikoli svojí politickou či hodnotovou orientací – byť někdy pochybuji, zda nějakou orientaci vůbec mají – ale svým amatérismem, neprofesionalitou,“ uvedla v rozhovoru pro MF Dnes bývalá hlava státu.

Dlouhodobě kritický je i Klaus. Vláda si podle něj v ekonomické politice počíná beznadějně a místo podstatných změn jen „šolíchá na povrchu“, prohlásil minulý týden Klaus v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Fiala se oslav nemohl zúčastnit

Předseda vlády Petr Fiala se v pátek kvůli nemoci oslav 17. listopadu osobně nezúčastnil. Na síti X napsal, že tato událost byla rozhodujícím dějinným zlomem, který dosud ovlivňuje současnost.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mluvili na Národní třídě, při připomínce násilného potlačení studentských protestů v listopadu 1989 komunistickou policií, o zodpovědnosti. Podle Vystrčila je dar, že si lidé nyní mohou naplnit život tím, co chtějí.

„To, že tady lidé jsou a pokřikují na mě různé věci, vyjadřují svoje názory, a vůbec nic se jim nestane, je nejlepším důkazem toho, že 17. listopad, to, co jsme chtěli — svobodu, aby lidé mohli mluvit, nadávat politikům, svobodně cestovat, pohybovat se a, jednoduše, žít — tak tento odkaz jsme dokázali naplnit,“ řekl médiím na Národní třídě vicepremiér a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Sametová revoluce v roce 1989 podle vicepremiéra a předsedy lidovců Mariana Jurečky zásadně změnila život v Československu a přinesla lidem svobodu. „Někdy mám pocit, že si toho dostatečně nevážíme, že si to neuvědomujeme,“ uvedl.

Další z místopředsedů vlády a předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že demokracie je stále zkoušena, například v souvislosti s nynější ruskou invazí na Ukrajinu. „Celosvětová krize, evropská krize způsobená touto válkou i dalšími okolnostmi samozřejmě zkouší demokracii, protože dává možnost růstu i silným nacionalistickým tendencím nebo i vítězství populistů,“ uvedl.

X X X

Zeman: Jednu pitomou ideologii jsme nahradili druhou. Babiš to ale s „novou totalitou“ přehání

 Jednu pitomou ideologii jsme nahradili druhou. Ta zelená je v podstatě také totalitní, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bývalý prezident Miloš Zeman. Zároveň prohlásil, že to Andrej Babiš (ANO) s takzvanou „novou totalitou“ přehání. V exkluzivní debatě se svým předchůdcem na Pražském hradě Václavem Klausem také zkritizoval současné politické strany. Nejednoznačnost jejich rozlišení nazval politickým eintopfem.

„Sledujeme ztrátu rozlišení pravice a levice, tady máme dokonce ztrátu rozlišení konzervativní a liberální politiky. Je to všechno takové rozplizlé, téměř by se chtělo říci, že to připomíná politický eintopf,“ řekl Zeman.

„Podstata parlamentní demokracie je v soutěži politických stran, aby strany soutěžily, musí být vyhraněné,“ dodal Zeman. Bývalému předsedovi ČSSD připadá, že se Česko v některých momentech vrací do minulého režimu. Objevují se podle něj také náznaky cenzury.

„Neprofesionalita a amatérismus se v současné době vrací a já bych si myslel, že jádro naší společné diskuse by mělo kromě nostalgických vzpomínek být v plíživé cenzuře, která tady existuje, a možná se dokonce postavila na vlastní nohy,“ uvedl exprezident.

 Ostře zkritizoval návrh bývalého vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi Michala Klímy. Jeho plán nazval „začátek cenzurního tažení“. Podle návrhu měla být částka sto milionů korun rozdělena mezi nezávislá média, která v boji s fake news pomohou, dalších padesát milionů by připadlo neziskovým organizacím, které se bojem s dezinformacemi zabývají.

„Pitomou ideologii nahradila druhá“

Podle něj jsme v Česku komunismus, tedy jednu „pitomou“ ideologii, nahradili druhou. „Zelená ideologie je v podstatě svého druhu totalitní, samozřejmě vnějškovou formou jiná než ta komunistická, ale totalitní, a to svojí netolerantností a neochotou k dialogu,“ řekl Zeman ve vysílání CNN Prima NEWS.

Zkritizoval předsedu opozičního hnutí ANO Andreje Babiše, který v souvislosti s dnešní dobou hovořil o „nové totalitě“. „Souhlasím s tím, že to přehání, ale říkám, že to má racionální jádro, které jsem pojmenoval,“ míní Zeman.

S jeho kritikou „zelené ideologie“ souhlasil také jeho předchůdce v prezidentské funkci Václav Klaus. „Naše politické strany skrývají svou skutečnou ideologii. Všechny současné strany jsou již zelené. V podstatě všechny skočily na špek šílenostem paní von der Leyenové (předsedkyně Evropské komise, pozn. red.),“ řekl spoluzakladatel ODS.

X X X

VINOU  FIALY,  VÁLKA,  NEMOCNICE  ČR  RUŠÍ  OPERACE, RYCHLÉ  OŠETŘENÍ

FIALA  NEMOCEN,  PODÁ  DEMISI   ZE  ZDRAVOTNÍCH  DŮVODŮ?

BYLO  BY  TO  NEJLEPŠÍ  REŠENÍ  PRO  ČR,  LIDI,  LÉKAŘE,  JE  NESCHOPNÝ

GEN.  PAVEL  ODVAHU,  RYCHLE  JEDNAT  S  FIALOU,  ODVOLAT  PRO  ŠTĚSTÍ  ČR,  OBČANŮ,  PODNIKŮ

Nemocnice ruší plánované operace, přesčasy odmítlo přes šest tisíc lékařů

Všechna oddělení českých nemocnic už mají rozepsané směny na příští měsíc – bez přesčasů více než šesti tisíc protestujících lékařů, kteří od 1. prosince odmítají sloužit na úkor volna. Co to znamená pro pacienty? Mnoho ředitelů tvrdí, že to budou vědět až koncem listopadu, protože záleží na výsledku jednání s mladými lékaři. Jenže řada lidí už ví, že se letos plánované operace nedočká.

Nemile překvapený je například senior z Prahy, který doufal, že po dlouhé době uslyší. Ve Fakultní nemocnici Motol měl začátkem prosince slíbený zákrok, při němž mu lékaři měli do ucha vložit kochleární implantát – přístroj, díky kterému by opět získal sluch. Má smůlu.

„Tatínek čekal půl roku, má hotová předoperační vyšetření. Těšil se a my s ním, protože komunikace je složitá. Před pár dny ale volala sestřička z Motola, že kvůli nedostatku personálu zákrok odkládají,“ líčí seniorova dcera. „Jsme zklamaní. Nový termín nám dali až koncem května,“ dodává žena.

U některých politiků Válek sice narazil, ale ředitelé nemocnic souhlasí s tím, že kdo přijde na pohotovost zbytečně, měl by si připlatit.

X X X

KANÁRY  PLNÉ  UPRCHLÍKŮ,  CO  UDĚLÁ  EVROPA,  SVĚT?

 Zahlcené Kanáry se o mladé migranty nestarají

Kanárské ostrovy čelí od začátku roku rekordnímu náporu nelegálních migrantů. Na dřevěných lodích jich připlulo na souostroví přes 32 tisíc, včetně tisíců dětí. Ty mají nyní problém. Úřady totiž nestíhají všechny registrovat a mnoho mladistvých končí v táborech pro dospělé. Omyl je může stát vzdělání i pomoc s nalezením ubytování.

 Dospívající Moussa Camara, který osiřel před dvěma lety během vojenského převratu v Guineji, se vydal na moře na dřevěném člunu. S dalšími 240 migranty zamířil na Kanárské ostrovy, společně absolvovali jedenáctidenní plavbu, jejíž polovinu strávili bez jídla a pitné vody. Dvacet lidí cestou zemřelo, jejich těla spadla do moře.

Moussa se nakonec na Tenerife, největším ze sedmi Kanárských ostrovů, dostal. Když se však vyčerpaný, vyhladovělý a popálený od slunce vylodil, narazil na obrovský problém – policie ho zaregistrovala jako dospělého a do centra pro nezletilé s lepšími možnostmi ho nepustila.

„Jsme děti, zradili nás,“ řekl agentuře Reuters Moussa, kterému je podle dokumentů Červeného kříže pouhých patnáct let. Policie však trvá na tom, že on i jeho stejně starý kamarád oslavili už osmnácté narozeniny, a nemají tak nárok na žádnou pomoc. Zařazení do kategorie dospělých totiž znamená, že místo toho, aby byla oběma chlapcům poskytnuta podpora při hledání bydliště a vzdělávání, budou se o sebe muset postarat sami.

Chlapci tak nyní čekají spolu s více než dvěma tisíci dospělými na staré vojenské základně v horách Tenerife na převoz do pevninského Španělska nebo na povolení odejít jinam do Evropy.

Ostrovy situaci nezvládají

Rozhodnutí cizinecké policie ukazuje napjatou situaci na španělském souostroví, které je zahlceno nelegální migrací. Od začátku letošního roku připlulo rekordních 32 tisíc migrantů, v říjnu úřady zaregistrovaly dokonce tisícovku příchozích za jediný den.

„Nemáme ani zdroje, ani klid, abychom se vypořádali s lavinou, která přichází,“ okomentoval situaci pro Reuters prezident Kanárských ostrovů Fernando Clavijo a obvinil policii z chyb při zařazování migrantů do jednotlivých skupin.

Přestože podle prezidenta proudí na ostrovy asi stovka nezletilých denně, španělská vláda udělila povolení na přemístění do jiných španělských regionů do konce listopadu pouze 347 nezletilým.

Státní zastupitelství se podle informací agentury Reuters v posledních měsících zabývalo 48 případy zařazení mladistvých do kategorie dospělých migrantů. U čtyř se potvrdilo, že se skutečně jedná o mladistvé, kteří mají nárok na speciální podporu, dalších třicet bylo posláno do dětského zařízení, kde čekají na provedení speciálních testů stáří kostí. Zbylých čtrnáct migrantů čeká v zařízení pro dospělé, stejně jako Moussa.

Ten je momentálně umístěný v tenerifském centru pro dospělé migranty Las Raices ve městě San Cristobal de La Laguna s dalšími mladistvými, například s šestnáctiletým Modou Lamin Jarju z Gambie. „Přišel jsem jen pomoci své rodině,“ řekl Jarju a popsal své zděšení, když na lodi došly zásoby a ostatní zemřeli. „Chci jen chodit do školy,“ řekl další migrant z Gambie, šestnáctiletý Salaoum Colley.

Test kostí si zařiďte sami

Data státního zastupitelství potvrzují zkušenost právníka Frana Morenilly, jenž se zabývá migrací v jihošpanělském městě Almería.

„Ani zdaleka se nejedná o ojedinělý případ,“ řekl Morenilla s tím, že se setkává s vysokým počtem nezletilých, kteří přicházejí do pevninského Španělska a kteří byli na Kanárských ostrovech registrováni jako dospělí.

Světová organizace na ochranu práv Amnesty International ve své zprávě z 3. listopadu uvedla, že 12 z 29 migrantů, s nimiž hovořila v centrech pro dospělé na Kanárských ostrovech, byli ve skutečnosti nezletilí.

Dětí, které byly neprávem zařazeny mezi dospělé, musí samy vyhledat charitativní organizaci, jež může jejich jménem požádat o vyšetření kostí za účelem určení věku. Jedná se však o proces, který může trvat i několik měsíců.

Nebezpečná plavba je neodradí

Jedním z nejpostiženějších ostrovů je nejmenší El Hierro, který má zhruba 11 tisíc obyvatel. Za letošní rok se populace zdvojnásobila, když přišel stejný počet migrantů.

V největším centru pro nezletilé na El Hierro žijí stovky dětí, které snídají na basketbalovém hřišti před výukou španělštiny. Nejmladšímu z nich je devět let. Prezident Clavijo v souvislosti s tím vyzval, aby Evropská unie řešila příčiny migrace z Afriky, jejíž populace se má do roku 2050 zdvojnásobit.

„Víte, čím si musí projít matka nebo otec, aby posadili svého šestiletého nebo sedmiletého syna do cayuco (malý dřevěný člun, pozn. red.) s dvěma stovkami nebo i více lidmi, které neznají, a hodili je v noci na otevřené moře? Ti lidé to nedělají pro zábavu,“ uvedl Clavijo.

Sedmnáctiletý Mas Fall ze Senegalu řekl, že Kanárské ostrovy by se měly připravit na další mladé migranty, jako je on, a že nebezpečí na moři při 1 450 kilometrů dlouhé cestě na El Hierro je neodradí. „Takových, jako jsem já, přijde mnohem víc,“ dodal mladík.

X X X

KLAUS:  ZRUŠIT  ZELENÉ  ŠÍLENSTVÍ

Klaus: Beznaděj vlády, musíme ubrat zelené šílenství. Šolíchat na povrchu nestačí

Vláda si v ekonomické politice počíná beznadějně a místo podstatných změn jen „šolíchá na povrchu“. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to prohlásil exprezident Václav Klaus. Podle něj by kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) měl především uvolnit ruce podnikové sféře a „ubrat všechno zelené šílenství“. Zelená politika je podle jeho slov aktuálně „největším zlem současného světa a Západu“.

Klaus kritizoval, že vláda podle něj nedělá dost pro ekonomiku v situaci, kdy klesají tržby ve službách či maloobchodech, zároveň se však stále drží vysoká inflace a očekává se zdražování energií. „Jsem smutný ne z těch zpráv, ale zejména z beznaděje vlády, která naprosto není schopna podívat se na to nějakým vážným zásadním způsobem a myslí si, že se to samo vyřeší. Ale nevyřeší,“ dodal exprezident.

Podle jeho mínění jsou na místě fundamentální změny. „Je potřeba zásadně uvolnit ruce podnikové sféře, snížit regulaci všeho možného, zásadně ubrat všechno zelené šílenství, které omezuje a brzdí naši ekonomiku,“ pokračoval Klaus. Vyzývá proto vládu, aby učinila „podstatné změny, nikoliv šolíchala na povrchu“.

Ohledně vysokých cen energií řekl, že za ně mohou opatření spjatá s Green Dealem (Zelené dohodě pro Evropu). „Jsme obětí zelené ideologie, zelené barvy, která se místo barvy rudé dnes stala tím hlavním zlem současného světa a Západu,“ dodal v Partii Klaus.

Ve vysílání kritizoval také evropské mocnosti za příliš benevolentní migrační politiku. Důsledkem toho jsou podle něj obrovské demonstrace v hlavních městech evropských států na podporu Palestiny, respektive proti Izraeli. „Všechno je to produktem multikulturálního myšlení, které probíhalo v čase. Zesiluje. My jsme toho byli ušetřeni po dlouhá léta,“ řekl exprezident s dovětkem, že ono myšlení podle něj do Česka proniká čím dál tím více. „Evropa je poškozená migračními toky,“ pokračoval Klaus.

Vrátil se také k premiérovi Fialovi a jeho neuskutečněné cestě do Nigérie. Africký stát totiž českému předsedovi vlády zrušil cestu v době, kdy už byl na tomto kontinentu. „Je to politický krok Nigérie a její politická reakce na chování české vlády a zahraniční politiky. Takže si musíme zvolit, jakou zahraniční politiku děláme,“ komentoval to Klaus.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pro CNN Prima NEWS již v pátek řekl, že neuskutečněná cesta do Nigérie nebyla žádným politickým signálem. Důvody podle něj byly organizačního charakteru. „Byla to prostě jenom otázka organizační s tím, že snaha zorganizovat cestu do Nigérie začala 14 dní před jejím konáním. Prostě to bylo příliš narychlo,“ uvedl šéf tuzemské diplomacie.

X X X

ZELENSKÝ   SE  PRÁVEM   BOJÍ  PŘEVRATU,  UŽ  POSLAL  DO  HROBU  TISÍCE  LIDÍ,  ZNIČIL  CELOU  ZEMI

ARMÁDA  SE  S  NÍM  UŽ  RYCHLE  ROZLOUČÍ?

NA  UKRAJINĚ  VELKÁ  KORUPCE,  ZELENSKÁ  JEN  KUPUJE  ZLATO  V  CIZINĚ

Zelenskyj se obává státního převratu. Tajná služba mi předala znepokojivé informace, tvrdí

Ukrajinský prezident  Zelenskyj se obává dalšího Majdanu. Pro agenturu Bloomberg uvedl, že se Rusko snaží rozklížit ukrajinskou společnost a docílit tak svržení současného vůdce. Informace Zelenskému předala ukrajinská rozvědka. Prezident také upozornil na to, že se ukrajinské armádě kvůli válce na Blízkém východě tenčí zásoby munice.

Údajný dezinformačním plán Ruska má kódové jméno Majdan 3, což odkazuje na kyjevské centrální náměstí, kde se v letech 2004 a 2014 odehrála protivládní povstání. Protesty a nakonec i násilné střety s policií před devíti lety, které si vyžádaly desítky obětí, nakonec vedly k pádu prezidenta Viktora Janukovyče, podporovaného Ruskem.

 Ukrajinské úřady zveřejnily příběh rodiny z Doněcké oblasti

„Majdan je pro ně převrat, takže ta operace je pochopitelná,“ uvedl Zelenskyj pro Bloomberg.

Web Kyiv Post připomíná, že se minulý týden na sociálních sítích objevila dvě videa, na kterých vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj označoval Zelenského za zrádce a burcoval k pochodu na Kyjev. Později se ukázalo, že se jedná o tzv. deepfake – tedy falešné video, které je velmi obtížně rozeznatelné od reality. Podle Ukrajinců se jednalo o součást speciální operace Rusů.

 Zelenskyj v těchto dnech také varoval před tenčícími se zásobami munice. Na vině je podle něj válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. „Co myslíte, že začali kupovat na Blízkém východě jako první? Munici ráže 155 milimetrů. Naše zásoby se ztenčily,“ posteskl si ukrajinský prezident podle agentury AFP. Dodal, že zpomalení dodávek od spojenců, například Spojených států amerických, ale rozhodně není záměrné.

Zbrojní sklady spojenců po celém světě podle Zelenského zejí prázdnotou nebo v nich je minimum zásob stanovené zákonem, kterého už se dané státy nemohou vzdát. „Nestačí to,“ shrnul.

Tato situace je o to závažnější, že Rusko podle odhadů expertů hromadí zásoby raket, aby jimi mohlo během zimy útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podotkla AFP. Zelenskyj novinářům v této souvislosti řekl, že zima bude těžká, ale že Ukrajina je na ni podle něj lépe připravená než na tu minulou. Ukrajinským silám se podle něj například nyní daří sestřelovat drony Šáhed, kterými Rusko na Ukrajinu nezřídka útočí, se 75procentní až 80procentní úspěšností. Například v pátek ukrajinské vzdušné síly oznámily, že se protivzdušné obraně podařilo sestřelit devět z deseti dronů, které na Ukrajinu Rusko vyslalo.

X X X

 Vrabel vede nové hnutí, volá po volební koalici vlastenců v čele s SPD a KSČM

K vytvoření koalice vlasteneckých stran pro volby do Evropského parlamentu vyzývá svolavatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel. Na čelných pozicích by měli podle něj být lidé z hnutí SPD Tomia Okamury, Trikolory a KSČM. Vrabel byl zvolen do čela nového hnutí Plán Česká republika na 1. místě, které mělo právě v den výročí událostí 17. listopadu 1989 ustavující sněm.

 „Můj návrh spočívá v tom, že budeme chtít, aby se spojily všechny vlastenecké strany, aby se spojily do jednoho volebního uskupení do evropských voleb,“ nastínil Vrabel svůj plán. Po ustavujícím sněmu hnutí a pochodu na Staroměstské náměstí ho představil i na demonstraci u sochy Mistra Jana Husa.

Jste elita národa, říkal Vrabel přívržencům

„Vy jste ti poslední, kteří se nebojí. Vy jste elita národa,“ prohlásil Vrabel. Jeho slova poslouchalo několik stovek přívrženců.

„Máme právo spravovat svou zemi tak, jak uznáme za vhodné,“ řekl jim také před tím ve svém proslovu.

„Jestli se zvládneme spojit, tak by to samozřejmě muselo být tak, že SPD bude na vrcholu. Tomio Okamura by získal to, co si vždycky přál, že spojí vlasteneckou scénu. Komunistická strana by na tom získala, protože by byla součástí velké koalice,“ popsal už před demonstrací svůj plán ve videu na své facebookové stránce.

Tvrdí, že předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, které tuto myšlenku už představil, by nápad podpořila, i když komunisté nyní jednají o kandidátce s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem.

Komunisté se společným postupem s SPD nepočítají a Okamura už si plácl s Majerovou

Mluvčí KSČM Roman Roun iDNES.cz řekl, že komunisté svou kandidátku pro volby do Evropského parlamentu budou schvalovat v sobotu 18. listopadu a o společné kandidatuře s SPD rozhodně neuvažují.

A předseda SPD Tomio Okamura a šéfka Trikolory Zuzana Majerová už tento týden ve Sněmovně podepsali dohodu o společném postupu těchto dvou uskupení do voleb v příštím roce. Eurokandidátka má být schválena v prosinci. Očekává se, že ji povede současný europoslanec za SPD Ivan David, exministr zdravotnictví z vlády Miloše Zemana v době opoziční smlouvy ČSSD s ODS.

Vrabel napíše lídrům všech vlastenecky orientovaných stran. A bude podle něj na Okamurovi, Konečné a šéfce Trikolory Zuzaně Majerové, aby to zvážili během adventu a do konce roku.

„Jestli se teď neshodneme, nedohodneme do evropských voleb na společné kandidátce, ne na tom, abychom byli kamarádi a abychom spolu chodili na pivo, ale na společné kandidátce proti vnějšímu nepříteli, proti Washingtonu a proti Bruselu (Vrabel ale ve svém videu používá karikovanou formu Bruseli – pozn. autora), pokud se my tady nesemkneme, vlastenci proti vnějšímu nepříteli, to jsou ti globalisti, tak Česká republika nemá šanci,“ tvrdí Vrabel.

Chtějí neutralitu, odchod z EU a vstup do uskupení BRICS

Nové hnutí hnutí Plán Česká republika na 1. místě, které mělo v pátek v Praze ustavující sněm, také zveřejnilo své programové zásady.

Bude usilovat mimo jiné o vyhlášení referenda o vojenské neutralitě České republiky, referenda pro vystoupení ČR z Evropské unie a referenda pro vstup ČR do uskupení BRICS (uskupení v němž jsou Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a zachování české koruny i zakotvení možnosti plateb hotovostí do Ústavy.

Hnutí chce také prosazovat svobodu projevu bez cenzury, nejen v médiích, ale také na sociálních sítích působících na území České republiky.

Vrabel už v předchozíh letech pořádal protesty proti vládní politice. Letos v říjnu mu odvolací soud uložil za šíření poplašné zprávy peněžitý trest 10 tisíc korun. Podle obžaloby loni v listopadu ve videu, které na youtube a facebooku viděly tisíce lidí, uvedl, že česká vláda chce útočit na Ruskou federaci jadernými hlavicemi. Vrabel obvinění u soudu odmítl.

Vrabel také zorganizoval loni 17. listopadu pochod k budově České televize v Praze na Kavčích horách. Požadoval, aby mohl v televizi vystoupit s projevem. Televize to předtím odmítla. Vrabel organizoval protivládní protesty i dřív, na demonstraci 28. října se podle odhadů policie sešly desítky tisíc lidí.

X X X

Třaskavá návštěva. Erdogan přiletěl do Německa, Berlín očekává protesty

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek přiletěl na krátkou návštěvu Německa, kde se setká se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřem Olafem Scholzem. Informovala o tom agentura DPA, podle níž návštěva vyvolává v hostitelské zemi kontroverze.

Erdogan stráví v Berlíně, kam jeho letoun dosedl v pátek odpoledne, jen několik hodin a návštěvu ukončí ještě dnes. Podle agentur bude v Berlíně žádat, aby Německo vyhovělo turecké žádosti o nákup 40 bojových letounů Eurofighter Typhoon. Předmětem jednání by měla být také migrace, vízová liberalizace pro turecké občany a snazší přístup tureckého zboží na trh EU.

Erdoganova první návštěva po třech letech vyvolává v Německu spory, zejména v souvislosti s jeho postoji k válce v Gaze. Německo se po útoku radikálního hnutí Hamás ze 7. října, který vedl k odvetné izraelské vojenské operaci v Gaze, postavilo na stranu Izraele.

Turecký prezident naopak Izrael opakovaně ostře kritizoval, zpochybnil právo Izraele na existenci, izraelskou vládu obvinil z „genocidy“ Palestinců a Hamás označil za osvobozeneckou organizaci.

Jak navíc upozornil server Lidovky.cz, postoje nejvyšších představitelů Turecka a Německa se příliš nepřiblížily ani po měsíci trvání války v Pásmu Gazy. Erdogan volá po příměří, a naopak Scholz hájí postoj izraelské vlády. Podle něj by příměří pouze nahrálo Hamásu a dovolil mu přeskupit síly, případně se dovyzbrojit.

Právě z těchto důvodů se němečtí představitelé rozhodli, že po Erdoganově setkání se Steinmeierem a Scholzem nebude žádná tisková konference, doplňuje server, podle nějž se Němci obávali, aby Erdoganova návštěva přesto proběhla hladce a on ji například nezneužil pro zopakování svých výroků na podporu Hamásu.

V Německu žije asi 2,3 milionu etnických Turků, přičemž významná část z nich sympatizuje s Erdoganovou islamistickou politikou. Proti Erdoganově návštěvě se zároveň očekávají protesty.

X X X

 Spor o velikána 18. století. Chorvati předběhli Srby a pojmenovali své letiště

Chorvati a Srbové se přou kvůli přejmenování letiště v Dubrovníku po astronomovi a matematikovi z 18. století Ruderu Boškovičovi. Chorvati své letiště přejmenovali na začátku listopadu, a předstihli tak Srby žijící v Bosně a Hercegovině, kteří po něm chtěli pojmenovat své zatím nepostavené letiště ve městě Trebinje. Oba národy si totiž Boškoviče nárokují jako svého rodáka.

Spor o název letiště přináší do vztahů na Balkáně nové turbulence, píše deník The Guardian. Významný vědec se narodil v roce 1711 nedaleko Dubrovníku ve vesnici Orahov Do. Ta je sice asi 20 kilometrů od chorvatského pobřežního města, ale dnes leží v Bosně a Hercegovině a od Trebinje ji dělí rovněž jen asi 20 kilometrů.

Boškovičova matka byla Italka, a tak syna z tehdejší městské republiky v Dubrovníku poslala na studia do Říma. Spory se však vedou o národnost jeho otce.

Identita na Balkáně může být velmi proměnlivá, emotivní a ožehavá záležitost. Obecně platí, že náboženská příslušnost a volba učiněná před staletími se od té doby ztvrdila v etnickou identitu: z katolíků se stali Chorvati, z pravoslavných křesťanů Srbové a z bosenských muslimů Bosňáci, píše The Guardian.

Boškovičův otec Nikola byl obchodník a jeho rodina patřila k Srbům, dokud nekonvertovali ke katolicismu. Srbští badatelé tvrdí, že rodina konvertovala ze zištných důvodů, aby se Nikola mohl přiženit do katolické rodiny a usnadnilo mu to povolání obchodníka. Podle Srbů to ale nezměnilo srbskou identitu rodiny. Za „srbského katolíka“ ho označil i někdejší srbský prezident Boris Tadić.

„Samozřejmě, že Ruder Bošković není Srb,“ říká naopak obchodní ředitel dubrovnického letiště Ivan Maslać. „Pojmenování letiště je naše věc a samozřejmě se na to nebudeme nikoho ptát,“ řekl Maslać podle listu Slobodna Bosna.

Na piedestalu Srbů i Chorvatů

Lingvista z Ústavu chorvatského jazyka a lingvistiky Domagoj Vidović, který vypracoval studii historie vesnice Orahov Do, zjistil, že vědcův strýc byl katolický kněz. „Až do začátku 20. století nežili v Orahově Do žádní pravoslavní křesťané. Katolický původ Boškovičů sahá více než 400 let do minulosti. Svědčí o tom diecézní zprávy, matriky a soupisy obyvatelstva,“ tvrdí Vidović.

Bošković byl všestranný vědec, básník a diplomat, který psal svá díla latinsky. Proslavil se svou teorií atomů, metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753. Pro Chorvaty je jednou z největších historických osobností, v anketě Největší Chorvat z roku 2003 obsadil třetí místo. Na seznam 100 nejvýznamnějších Srbů historie ho ale zařadila i Srbská akademie věd. V souvislosti s jeho matkou se k jeho odkazu hlásí také Italové.

Spory o slavné rodáky nejsou na Balkáně ničím výjimečné. V roce 2006 Srbsko pojmenovalo bělehradské letiště po legendárním vynálezci Nikolovi Teslovi. Tesla byl etnický Srb narozený v dnes chorvatské vesnici Smiljan, která se tehdy, v polovině 19. století, nacházela na hranici Rakouska-Uherska a dnešního Chorvatska.

Ačkoli do dnešního Srbska sotva vkročil, Bělehrad se k Teslovi hlásí jako ke svému. Chorvatsko ale při vstupu do eurozóny na začátku roku umístilo vynálezcovu tvář na své mince v hodnotě 50, 20 a 10 centů.

X X X

Válka na Ukrajině zamrzla, sankce ztrácejí smysl, prohlásil Fico

Válka na Ukrajině je zamrzlým konfliktem, který nemá vojenské řešení, řekl v pátek slovenský premiér Robert Fico na slavnostním sněmu své strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). V projevu také zopakoval výhrady proti sankcím a pokračoval v dřívějších výpadech vůči některým médiím, nevládním organizacím a nejsilnější opoziční formaci Progresivní Slovensko (PS).

„Kdo se odkloní od povinné rétoriky, která se šíří světem, je okamžitě označován za ruského trojského koně. Kdo je pro mír, je válečný štváč a ruský agent,“ uvedl Fico. Nová slovenská vláda na rozdíl od předchozího postoje Bratislavy odmítla vojensky pomáhat Ukrajině ze státních zásob.

Fico při přípravě jakýchkoliv sankcí hodlá žádat analýzu jejich dopadů na Evropskou unii i na Slovensko, protože podle něj „sankce ztrácejí smysl, když nás poškozují“.

Podle Fica je pozastavení členství Směru-SD ve Straně evropských socialistů (PES) trestem právě za suverenitu a odvahu jeho strany stát si za svým názorem. PES v říjnu pozastavení členství Směru-SD a nyní další koaliční strany Hlas-sociální demokracie zdůvodnila Ficovým odklonem od hodnot evropských socialistů a tehdy ještě jen připravovanou vládní spoluprací se SNS, kterou evropští socialisté označili za krajně pravicovou.

Personální změny i kritika médií

Slovenský premiér v projevu také kritizoval prezidentku Zuzanu Čaputovou za její výroky během čtvrteční návštěvy Prahy. Hlava slovenského státu navštívila Česko u příležitosti takzvané sametové revoluce, která v roce 1989 vyústila v pád komunismu v tehdejším Československu.

Fico obhajoval personální změny v policii, které zahájil nový ministr vnitra a které zatím ve dvou případech narazily na rozhodnutí soudců. Premiér se vyslovil pro urychlenou změnou zákona o oznamovatelích protispolečenské činnosti, který chrání skupinu policistů před jednostrannými kroky ze strany jejich zaměstnavatele.

Fico chce rovněž změny v elitní složce prokuratury, která se stejně jako elitní policejní vyšetřovatelé zabývá různými kauzami z doby předchozího vládnutí Směru-SD. Část z desítek obviněných v těchto případech už byla odsouzena, další čekají na rozhodnutí soudů nebo na ukončení vyšetřování. Ještě jako opoziční politik Fico vyšetřování řady z těchto kauz zpochybňoval.

Liberální hnutí PS, které se po posledních volbách stalo druhou nejsilnější parlamentní stranou, označil Fico za výtvor médií a nevládních organizací. Už čtyřnásobný slovenský ministerský předseda Fico také zopakoval výhrady vůči části médií, která chtějí podle něj dělat politiku a neinformují objektivně. V této souvislosti ocenil práci alternativních médií, která podle něj chránila před manipulacemi ze strany takzvaných mainstreamových médií.

Fico už dříve označil čtyři redakce za nepřátelská média. Mezi ně zařadil i nejsledovanější televizi Markíza, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého podnikatele Petra Kellnera, jež rodinná aktiva postupně včlení do společnosti Amalar Holding. Na sněmu Směru-SD Fico řekl, že nastaví nové podmínky spolupráce své strany a vlády s médii.

Fico také obhajoval „svobodný pohled“ Směru-SD na očkování proti covidu-19 a na restrikce během koronavirové nákazy, kdy jeho strana kritizovala epidemická opatření slovenských úřadů a nepropagovala očkování vakcínami. V této souvislosti nyní Fico tvrdil, že studie potvrzují „skandalózní důsledky masivního očkovaní neprozkoušenými experimentálními vakcínami“.

X X X

Bývalí vojáci vyzvali ve Španělsku k puči. Sánchez je potřetí premiérem

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Informoval o tom deník El País, podle nějž by měl premiér v příštích dnech představit členy své nové vlády. V reakci na to vyzvali bývalí vojáci z dob autoritářského režimu Franciska Franka armádu, aby premiéra z funkce odstranila.

Zvolením Sáncheze ve Španělsku skončila politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už ve třetí vládě, poprvé se stal ministerským předsedou v roce 2018.

Páteční ceremoniál složení přísahy se opět odehrál bez náboženských symbolů. V roce 2018 Sánchez jako první složil před králem přísahu pouze na španělskou ústavu, aniž by na témže stole byly položeny bible a kříž. Tuto možnost dal politikům Felipe VI., když se stal v roce 2014 králem.

Proti amnestii zbrojí i bývalí vojáci

Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který ostře kritizuje pravice. Už několik týdnů se kvůli chystané amnestii konají velké demonstrace. Několik tisíc lidí protestovalo proti chystané amnestii i v noci na pátek, další demonstrace je ohlášená na sobotu.

Bývalí vojáci z dob autoritářského režimu Franciska Franka navíc v pátek veřejně vyzvali armádu, aby premiéra z funkce odstranila. Vojáci v textu výzvy kritizují právě návrh amnestie pro katalánské separatisty i milost, kterou dostali někteří katalánští politici odsouzení za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017.

Skupina bývalých vojáků ve veřejné výzvě tvrdí, že má obavy o budoucnost země a že v současném Španělsku „chybí spravedlnost, rovnost a demokracie“. Podle nich si vláda snaží podřídit justici a tím zrušit dělbu moci, se kterou počítá ústava. Varují také před možným „narušením jednoty španělského národa“. Po vojácích v aktivní službě žádají, aby odstranili premiéra a vyvolali předčasné volby.

Pod textem, který zveřejnila španělská asociace vojáků (AME), není nikdo podepsán, signatáři se však v textu označují za „skupinu bývalých příslušníků ozbrojených sil“. Podle deníku El País se jedná o zhruba 50 vojáků, kteří sloužili v armádě ještě v dobách diktátora Franciska Franka.

List uvádí, že mezi signatáři jsou mimo jiné čtyři generálové a 23 plukovníků ve výsluze. AME podle deníku El País také v roce 2018 šířila manifest, ve kterém chválila Franka a jeho vojenské povstání proti republice v roce 1936, které vyvolalo v zemi občanskou válku.

X X X

Kypr se stal pro Izraelce oázou bezpečí. Ve velké válce může hrát klíčovou roli

Tisíce Izraelců hledají uprostřed bojů s Hamásem útočiště na Kypru, kde jim pomáhá místní židovská komunita. Zatímco někteří z nich přijíždějí na středomořský ostrov na neurčito, jiní se chtějí alespoň na pár dní cítit v bezpečí. Kyperská vláda se chystá na to, že ostrov by se mohl v případě eskalace konfliktu na Blízkém východě stát evakuačním centrem.

Přímořské město Larnaka, vzdálené od Izraele asi 40 minut letu letadlem, zažívá příliv Izraelců od chvíle, co ozbrojenci Hamásu 7. října pronikli na jih Izraele a zmasakrovali asi 1 200 lidí, včetně seniorů a dětí. Na 230 dalších odvlekli s sebou do Pásma Gazy jako rukojmí.

„Od onoho strašného dne přijelo na Kypr hledat klid více než 16 tisíc lidí. Jsou mezi nimi lidé, kteří při útocích přišli o střechu nad hlavou, nebo ti, již běsnění útočníků zažili na vlastní kůži,“ řekl agentuře Reuters hlavní rabín Kypru Arie Zeev Raskin, jenž v zemi působí dvacet let.

„Všichni jsme jim tu otevřeli své dveře. Izraelská komunita i Kypřané,“ dodal Raskin. V každém kyperském městě nyní pracuje síť Izraelců, kteří přijíždějícím krajanům pomáhají se zajištěním všeho potřebného. „Byla naše povinnost jim otevřít náruč, obejmout je a přijmout,“ uvedl Raskin.

Larnaka se rovněž stala místem, které Izraelci žijící v zahraničí, hlavně armádní záložníci, používají jako přestupní bod při návratu do vlasti.

Zvěrstva, kterých se teroristé v Izraeli dopustili, podle Raskina přesahují veškeré chápání. „Vrací nás to zpět k Osvětimi a holokaustu, k obrazům, jež jsme doufali, že už nikdy neuvidíme,“ řekl rabín.

Dříve tiché čtyřpatrové židovské centrum v Larnace se proměnilo v krizové středisko. „Jsou tu matky samoživitelky, traumatizované děti, lidé, kteří se nemohou vyrovnat s každodenním zvukem odpalovaných raket. Nabízíme jim, co můžeme, ať už je to postel, jídlo nebo dočasné ubytování,“ uvedl Raskin.

Někteří Izraelci přijíždějí na neurčito, jiní chtějí mít klid alespoň na pár dní. „Potřebovali jsme se dostat pryč od hluku, raket a bojů, tak jsme s přáteli odletěli na pět dní do Agia Napy. Cítíme se tu bezpečně,“ uvedl třiadvacetiletý Israel Pertz, když na letišti v Larnace čekal na let domů.

„V Izraeli jsme byli neustále ve stresu“

Podle deníku Cyprus Mail se izraelská komunita na Kypru v posledních letech rozrostla na deset tisíc lidí. Nejvíce z nich žije ve městech Limassol, Pafos a Larnaka. Před úderem Hamásu se Izraelci stěhovali na ostrov zejména kvůli rostoucímu napětí v regionu, kvůli krokům kabinetu Benjamina Netanjahua nebo pro vysoké životní náklady.

Podle Raskina se na Kypr nejčastěji přesouvají mladí lidé a rodiny s dětmi. Izraelci na ostrově kupují nemovitosti a zakládají energetické, bezpečnostní, finanční a technologické společnosti.

Muž křestním jménem Gadi z izraelského města Ašdod se na Kypr přestěhoval před čtyřmi měsíci s manželkou a třemi dětmi. „Všechno je tu klidné. Nejsme tu tak ve stresu jako v Izraeli. V jednu chvíli už jsme se báli chodit ven, pořád jsme volali blízkým, jestli jsou v pořádku,“ řekl.

Ačkoli podpora mezi místními vůči Izraelcům je podle Raskina velká a úřady zavedly v reakci na úder Hamásu bezpečnostní opatření v okolí židovských institucí, vyjádřil znepokojení nad nedávnými propalestinksými shromážděními v Larnace. Její účastníci oslavovali zločiny Hamásu, uvedl.

Podle listu The Guardian se západní velvyslanectví v metropoli Nikósii nyní připravují na možnost, že se Kypr v případě eskalace konfliktu stane centrem pro evakuované a distribuci humanitární pomoci. V roce 2006 byl tranzitním bodem pro 30 tisíc cizinců prchajících před válkou v Libanonu. Letos sem britská vláda evakuovala tisíce svých občanů ze Súdánu.

Kyperský ministr zahraničí Constantinos Kombos varoval, že v případě eskalace bojů na Blízkém východě bude z Libanonu a dalších částí regionu evakuováno na Kypr více než 100 tisíc lidí. Na místních základnách jsou v pohotovosti britské, německé a nizozemské speciální síly.

„Kypr se ukázal být bezpečným útočištěm, když je region jinde v plamenech. To by se ale mohlo změnit, pokud na Kypr uprchne velké množství uprchlíků ze Sýrie a Libanonu, které ostatní státy EU nepřijmou a nakonec zde uváznou. Skutečná válka by mohla na ostrově vyvolat skutečný chaos,“ řekl Guardianu politolog Hubert Faustman z Nikósijské univerzity.

X X X

Bránili se nacismu, komunismu či Rusům. Pět osobností má cenu Paměti národa

Pět osobností, které vzdorovaly nacistům, komunistům či ruským okupantům, obdrželo v pátek večer v Národním divadle Ceny Paměti národa. Ocenění získali český disident, dvě slovenské ženy pronásledované komunistickým režimem, Češka vězněná gestapem a ukrajinský pravoslavný kněz. Ocenění každoročně uděluje společnost Post Bellum.

Post Bellum cenu uděluje pamětníkům zlomových momentů minulého století, letos ho rozšířila i na hrdinu současného dění.

Ceremoniálu v historické budově divadla se zúčastnil prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Přišel jako vůbec první hlava státu od počátku udělování cen v roce 2010. Pořadatelé při ceremoniálu připomněli nedávno zesnulého bývalého ministra zahraničí, poslance a senátora Karla Schwarzenberga.

Jan Litomiský na archívním snímku.

Cenu letos získal disident Jan Litomiský, jeden z mluvčích iniciativy Charta 77, která se stavěla na odpor proti totalitnímu komunistickému režimu v Československu. Pražský rodák Litomiský v době normalizace, snahy státu o utužení totality, spolupracoval s lidmi vzdorujícími režimu i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Sám byl v 80. letech uvězněn po obvinění z podvracení republiky. „Tímto oceněním byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl k ocenění Litomiský.

Do střetu s komunistickým režimem se dostaly také Mária Šidová a Eva Karvašová ze Slovenska. Karvašová se ještě jako dítě starala za druhé světové války o koně partyzánů a její otec byl za pomoc partyzánům zatčen gestapem, nacistickou tajnou policií. Jako dcera lékárníka pak čelila ústrkům ze strany komunistického režimu.

Následně byla perzekvována i kvůli manželství s protirežimním prozaikem a dramatikem Petrem Karvašem. Přesto odolala nabídkám Státní bezpečnosti (StB) na spolupráci, tedy donášení na přátele a známé. Lidé by neměli přemýšlet o sobě, ale o svých dětech a vnucích, co pro ně přichystají, tak budou žít, řekla Karvašová.

Šidová a její blízcí zase za totality pomáhali lidem pronásledovaným režimem. V 50. letech mimo jiné ukrývali kněze Jána Hutyru, který uprchl z vězení. Policie ale nakonec Hutyru dopadla a zatkla i Šidovou. Skončila na rok a půl v pracovním táboře. Při přebírání ceny řekla, že v mladém věku svou perzekuci nebrala tragicky, byla ráda, že takto zachránila před trestem svoje rodiče.

Další oceněná, Marie Klangová z Česka, čelila nacistům. Za druhé světové války byla nuceně nasazena na práci v Německu, v továrně na tehdy novou zbraň – letounovou střelu V1. Začala spolupracovat s britským zajatcem, který ji požádal o nákresy součástek V1. Když ji zatklo gestapo, přestála kruté výslechy a britského přítele neprozradila. Po převozu do vězení v Drážďanech se jí podařilo uprchnout v chaosu po bombardování města. „Přijímám tuto poctu s pokorou, nevím, jestli jsem si ji vůbec zasloužila, protože mi přijde samozřejmé bojovat proti zlu a bezpráví,“ řekla Klangová ke svému ocenění.

Pátým oceněným je ukrajinský pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub. Už v roce 2013 pomáhal protestujícím na demonstracích v Kyjevě a později jako vojenský kaplan při bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se vydal s výpravou pro těla vojáků z Hadího ostrova, kteří se odmítli vzdát ruské válečné lodi. Tým však padl do ruského zajetí. Podle Post Bellum Vyrozuba Rusové mučili elektrickým proudem nebo mu vráželi hřebíky pod nehty. V zajetí prožil 70 dní a poté byl spolu s dalšími vyměněn za ruské zajatce.

Ceny Paměti národa uděluje od roku 2010 společnost Post Bellum jako uznání těm, kteří ve svém životě dokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Smyslem je ocenit pamětníky, kteří se během svého života zachovali v těžkém životním okamžiku hrdinně či se nezpronevěřili svým životním postojům.

X X X

Michaela Matoušková: Stát vnímá zdravotnictví pouze optikou svých fakultních nemocnic

 Jednou z významných kompetencí Pardubického kraje je oblast zdravotnictví. Ne vše však může kraj a jeho zdravotnické organizace v regionu ovlivnit. O tom, jaké jsou kompetence státu, zdravotních pojišťoven a kraje nebo o aktuální debatě na téma změny zákoníku práce hovořila v dalším díle podcastu Pardubického kraje náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.

 X Téma nedostatku zdravotníků je dlouhodobým problémem. Musíme však začít u vzdělávání. Jak ho může kraj, jakožto zřizovatel středních škol, ze své pozice ovlivnit?

Co se týká středního školství, tak Pardubický kraj je zřizovatelem středních škol, to znamená i v oboru zdravotnictví. To je velká výhoda, protože můžeme reagovat v čase na vznikající potřebu, což jsme také učinili. Ve Svitavách byla schválena v letošním roce s otevřením od příštího školního roku vyšší odborná škola. U některých středních škol jsme také v loňském roce umožnili, aby studenti, kteří nedojdou až k maturitě, dostali výuční list v oboru a mohli se jakýmkoliv způsobem, byť na těch nižších zdravotnických profesích, účastnit práce ve zdravotnictví. Vnímám to jako velmi důležité, protože v nemocnicích a v našich dalších příspěvkových organizacích potřebujeme široké spektrum pracovníků a pro každého zde místo určitě najdeme.

X V kompetenci kraje však nejsou vysoké školy. Vnímáte zde nějaký problém, který by bylo potřeba na celonárodní úrovni řešit?

Já bych vysoké školství rozdělila na dvě části. První část je na krajské úrovni. Máme obrovské štěstí, že na našem území je Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice, se kterou spolupracujeme, a za tuto spolupráci jsem opravdu vděčná. Druhým rokem máme schválený a funkční mentoringový program, kdy studenti zdravotnické školy, respektive Fakulty zdravotnických studií, stínují naše zdravotní sestry v nemocnicích. Vykonávají přesně to, co vykonávají sestry. Včas se tak setkají s prostředím, ve kterém můžou do budoucna pracovat.

Vedle této praxe umožňujeme zároveň i dohody. Takto u nás mohou dělat brigády, což jsme samozřejmě využili také v době koronaviru. Druhým aspektem ovlivňujícím vzdělání jsou fakultní nemocnice. Co se týče této spolupráce, máme bohužel tu nevýhodu, že nemáme v kraji fakultní nemocnici. Je v Hradci Králové, což je velmi blízko, ale zároveň nám to trošku činí problémy, protože samozřejmě spádovost z našeho kraje směrem do Hradce je poměrně snadná. Ještě bych se zmínila o třetím aspektu, a to je vzdělávání v České republice v oboru zdravotnictví na lékařských fakultách. Všichni víme, že doba je poměrně turbulentní a je potřeba, abychom reagovali v čase na potřeby, které nám v území vyvstanou.

Zdravotnictví je obor, který je poměrně dost striktní, ale zároveň neměl takové výkyvy, na které by se muselo reagovat. V současné době řešíme obrovský problém v podobě nedostatku lékařů. Ale kde tento problém začíná? Studium trvá šest let. K tomu je potřeba se věnovat minimálně dva roky atestacím, což znamená, že se lékař více než osm let připravuje na praxi. Nedostatek lékařů by každopádně bylo možné řešit, pokud by například ministerstvo školství bylo schopné po právě žádoucích oborech udělat objednávku, která by otevřela učební obory, a ministerstvo by univerzity podpořilo. Avšak problém je samozřejmě financování.

Do budoucna se ale podobný krok bude muset učinit. Druhou věcí je poměrně velká samořízenost vysokých škol, které otevírají studijní programy pro cizí státní příslušníky podle svých potřeb. Nikdo je v tom neomezuje. Pro školu to může být i ekonomicky výhodné. Co to ale způsobuje? Zhruba 1/4 studentů v České republice na lékařských fakultách vystuduje, ale nezůstane. My jim zde poskytneme velmi kvalitní vzdělání, ale oni odejdou pryč. Ministerstvo školství po dohodě s ministerstvem zdravotnictví by měly říct, že se bude otvírat méně těchto oborů pro zahraniční studenty. My vám finance vykompenzujeme jiným státním příspěvkem a vy otevřete obory pro české nebo slovenské občany, u kterých je větší pravděpodobnost, že nám potom v České republice taky zůstanou. To by se mělo učinit okamžitě a snad to tak v budoucnu už bude.

Je potřeba se také zamyslet nad tím, jak důležitou roli mělo naše zdravotnictví během covidu. Označila bych ho za součást kritické infrastruktury a tak by na něj mělo být i nahlíženo. Pokud se tedy bavíme o tom, že máme nedostatek lékařů, mohli bychom také říct, že se nám upíší k práci například v krajských zařízeních ti, kteří tady vystudují zdarma. Zde získají praxi, vzdělání v atestačním studiu a následně budou moci odejít do soukromého sektoru. Budeme tak vědět, kolik lidí nám přijde do akutní péče. To nám pomůže s plánováním, což teď není možné. Nabyté zkušenosti z akutní péče jim pomohou vykonávat jejich práci mnohem lépe. Myslím si, že je to jediná možnost, jak si velmi rychle stabilizovat zdravotnictví. Ostatní systémové změny jsou na delší dobu. To znamená šest až deset let a na to bohužel čekat opravdu nemůžeme.

X V minulosti se hovořilo o umístění lékařů do odlehlejších oblastí. Jak to vypadá v tuto chvíli na území Pardubického kraje z hlediska pediatrů, praktických lékařů a stomatologů?

Dostupnost zdravotní péče by měla zajistit zdravotní pojišťovna. K tomu jsou samozřejmě potřeba lékaři. Pojišťovna tak může říct, ano, lékař je dostupný, ale až po 50 km. V zahraničí je to běžné, u nás ne. Navíc jsou dnes lékaři v primární péči ve věkové kategorii, která se blíží odchodu do důchodu. Během několika let bude tím pádem lékařů ještě méně. Je to velký problém, který jako kraj nejsme schopni vyřešit, ale jsme schopni motivovat nové lékaře, a to děláme. Několik let máme program, který dává lékařům možnost se u nás v kraji vyučit u stávajících lékařů, kteří si na ně vezmou dotace. Tento dotační titul na příští rok rozšiřujeme a přidáváme jako kraj ještě více peněz, abychom lékaře motivovali. Zdravotní pojišťovny to samozřejmě od letošního roku také dělají, například Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má právě v odlehlejších místech bonifikační programy na přilákání lékařů. Snaží se zvýšit jejich počet a připravit se na odchod starších lékařů do důchodu.

X Jednou z věcí, kterou kraj může ovlivnit, je zdravotnická záchranná služba. Jak to v tuto chvíli vypadá s pokrytím území Pardubického kraje? Často se hovoří také o určitém nadužívání zdravotnické záchranné služby. Máte podobné příklady z Pardubického kraje?

Stává se, že lidé nejdou k praktickému lékaři, ale rovnou si volají zdravotnickou záchrannou službu. Souvisí to trošku i s lékařskou službou první pomoci, která má také nedostatek lékařů, zejména stomatologů. Pokud bude výborně fungovat primární sektor, což je naším cílem, tak akutní péče nebude v budoucnu tolik nadužívána. Zdravotnická záchranná služba má dnes samozřejmě i forenzní zodpovědnost. Dnes už je operační středisko schopné identifikovat, zda je nutné vyjet nebo ne. Zdravotnická záchranná služba je tu pro život ohrožující stavy. Spousta lidí ji však bohužel nadužívá a v situaci, kdy jde o lidský život, může chybět. V takovém případě pak musí vyjet pomoc z delší vzdálenosti, což trvá mnohem déle a u života ohrožujícího stavu rozhoduje. Proto bych moc ráda apelovala na občany Pardubického kraje, aby opravdu zvažovali, kdy si zdravotnickou záchrannou službu volat, protože někde může doopravdy jít o lidský život a zdravotnická záchranná služba nemusí být schopná zasáhnout včas. V současné době proto připravujeme nové výjezdové základny, respektive přemístění v Litomyšli a ve Svitavách. Do budoucna ještě počítáme se základnou v České Třebové a v Pardubicích, kde bychom měli rádi pokryté celé Pardubice i s ohledem na výjezd na dálnici.

S první pomocí souvisí dva pojmy. Prvním je first responder a druhým automatický externí defibrilátor, co s tím kraj má společného?

Jsem velmi ráda, že se mi podařilo tyto projekty prosadit. První byl projekt AED, což je automatický externí defibrilátor a my máme tento dotační titul na kraji vypsán pro obce, které si ho pořídí na veřejně přístupné místo. Tento defibrilátor je napojen na integrovaný záchranný systém a jedná se tak o zhuštění dostupnosti zdravotní péče ve smyslu rychlé pomoci, kdy zároveň členové jednotek požární ochrany jsou od letošního roku zároveň školeni jako takzvaní first respondeři, to znamená, že v případě, kdy se stane například dopravní nehoda, budou tito first respondeři zdravotnickou záchrannou službou a operačním střediskem aktivováni a budou zachraňovat lidský život. V letošním roce se nám podařilo proškolit 365 lidí, což je opravdu krásný počet. Pokud se nám podaří příští rok minimálně tento samý počet proškolit, tak i tím opět napomůžeme dostupnosti zdravotní služby.

XV souvislosti s lékařskou pohotovostní službou (LSP) se hovořilo o tom, že v Pardubicích není tato služba plně zajištěna. Jaký je současný stav?

Jde o umístění lékařské pohotovostní služby. Na Pardubicku ji máme v Pardubické nemocnici, a to znamená, že je vyhrazeno jedno místo, které je na všechny stavy. Když budete mít jakýkoliv problém, jdete na konkrétní místo, kde jste ošetřeni. My máme dnes velký problém lékaře do LPSky dostat, protože samozřejmě slouží svoje služby, chtějí mít také svůj osobní život. Proto se stává, že v rámci nemocnice není jedno centrální místo, ale je nutné vyhledat přímo konkrétní oddělení, kde o vás vždy bude postaráno. Nezávisle na tom, zda je, či není LPSka otevřena, funguje na jednotlivých odděleních ústavní pohotovostní služba.

X Jak může dopadnout úprava zákoníku práce na krajské zdravotnictví a jaká by byla podle vás optimální varianta tak, aby bylo zamezeno těm největším škodám?

Žádná složitá jednání nebo složité problémy samozřejmě nemají jednoduchá řešení, to je potřeba si říct na začátek. Tato věc se měla řešit už před 10 lety, kdy jsme na to byli Evropskou unií upozornění. Celou dobu se nic nedělo. A teď to máme vyřešit, což tak jednoduše nejde. Není to tak jednoduché, že bychom si změnili zákoník práce, který v podstatě způsobí, že ve třech z pěti našich nemocnic budeme muset nějakým způsobem omezit zdravotní péči hodinově atd. V tuto chvíli nevíme, kolik lékařů nám dá výpovědi z dohod, Evropská unie a směrnice, kterou musíme dostat do našeho českého právního řádu, nám říká, že směny ve zdravotnictví můžou být maximálně 24 hodin. To by nám úplně stačilo přepsat do českého práva a s tím bychom uměli pracovat, bohužel náš český stát formou jednání, vyjednávání různých tlaků a tak dále to udělal zatím tak, že tu 24hodinovou směnu rozdělil na 12 hodin klasické pracovní doby a 12 hodin přesčasové práce.

Zároveň novelou novely zákoníku práce se počítá s tím, že původně navrhovaný počet přesčasových hodin bude změněn, opět ponížen, což způsobí v našich nemocnicích, že přesčasovou práci při režimu 12+12 hodin budeme mít vyčerpanou zhruba v březnu, v dubnu. Záleží na tom, jak velká je ta nemocnice. Tento problém není jenom u nás v Pardubickém kraji, to je v celé České republice mimo fakultní nemocnice, tedy u menších nemocnic.

No a my se ptáme jako ti, kteří jsou zřizovatelé těchto nemocnic, co s tím, státe? Samozřejmě chápeme, že i lékaři chtějí mít svoje osobní volno. Zároveň to je takový zásek do současné situace, který prostě nelze vyřešit jednou změnou, je potřeba se dohodnout, a to je to řešení. Pojďme si sednout k jednomu stolu. Mladí lékaři, zástupci České lékařské komory, stát, kraje, které do toho mají určitě co mluvit jako zřizovatelé právě malých nemocnic a říct si, pojďme si vyjít vstříc, udělejme nějaký kompromis, díky kterému budeme schopni udržet dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Protože říkám – i lékař je člověk a i on má svoji rodinu a i on určitě chce, aby bylo o jeho rodinu postaráno v případě potřeby. A nikdo si nevybíráme, kdy se nám ten zdravotní stav zhorší.

Podívejme se na to tedy z lidského hlediska, pojďme se domluvit, víme, že ten problém tady je, pojďme si sednout s ministerstvem zdravotnictví, s ministerstvem práce a sociálních věcí a s ministerstvem školství, protože se to týká všech, a pojďme najít společnou cestu. A výsledkem nemůže být ohrožení zdravotní péče pro obyvatele celé České republiky. To vidím jako velký problém, protože pokud se ta novela novely zákoníku práce schválí, tak, jak ji dnes projednává vláda, bude to opravdu znamenat omezení zdravotní péče, pak je tady určitá role zdravotních pojišťoven, které to mají ve své zákonné úpravě a upřímně řečeno, vůbec nevím, jak se s tím zdravotní pojišťovny vypořádají. Tady já to vidím opravdu na to sednout si k jednomu kulatému stolu jako všichni aktéři, kterými jsou ale nejenom lékaři, ale i zřizovatelé. A pojďte se domluvit.

X Z toho, co jste říkala, vyplývá, že takovéto velké jednání komunikace ministerstva zdravotnictví s kraji jakožto zřizovateli ve velké míře neproběhlo. Nevnímá ministerstvo zdravotnictví ten segment akutní péče pouze svojí optikou a optikou svých fakultních nemocnic?

Obávám se, že ano. A ano, projednáno nebylo ani s kraji, ale ono nebylo projednáno v podstatě ani na koaliční radě v rámci vlády vlastně a myslím si, že to jsou rozhodně věci, ke kterým mají co říct všichni ministři a ti zastupují jakoukoliv stranu, protože, řekněme si na rovinu, tohle to není politické téma. Zdravotnictví by nemělo být politickým tématem, jde tady o zdraví a bezpečí našich občanů, a to by mělo být cílem každé politické strany, proto říkám, pojďme v tomto ohledu zanechat svoje stranickosti a pojďme se domluvit jako lidi, protože pokud není na úrovni vlády dohoda a není toto dostatečně projednáno právě s těmi, kteří to ovlivňují, což jsou vlastníci, tak je to věc ušitá horkou jehlou a nikdy nemůže mít pozitivní dopad do území.

X Jaký očekáváte nejbližší vývoj?

Toho se bojím. Dneska je tzv. den D – 15. listopad, kdy očekáváme, že pokud někteří mladí lékaři budou podávat výpovědi, tak to bude právě v těchto dnech. Čekáme tedy na to, kolik těch výpovědí dostaneme, aby si vedení nemocnice mohlo namodelovat, co to způsobí v našich nemocnicích v prosinci a od nového roku. Je tedy otázka, co bude, ale jsme připraveni okamžitě reagovat, jsme připraveni jednat s lékaři, vyjít jim vstříc, nicméně rádi bychom, aby i lékaři vnímali, že to je i na nich, protože bez nich se bohužel neobejdeme. A tady je potřeba to dát opravdu na tu misku vah a říct si, když jsme přísahali, když jsme dělali tu lékařskou fakultu, ukončili svoje vzdělání, k čemu jsme se zavázali?

Myslím, že právě etika a morálka by v tuhle chvíli měla být jako jedna z prvních, které půjdou na řadu v přemýšlení o tom, jestli dám, nebo nedám výpověď. My si velmi vážíme našich lékařů, všech pracovníků ve zdravotnictví, není to jenom o lékařích, je to o zdravotních sestrách, dalšímu zdravotnickém personálu, řidičích a dalších. Říkám, že pro nás důležitá i každá paní uklízečka, protože prostě bez toho, aby byla hygiena, tak zdravotnictví nebude fungovat. Je to tým lidí, kterého se to týká, a tak je na to potřeba nahlížet, protože výpadek jednoho znamená velký problém pro všechny ostatní. A já bych opravdu apelovala na to, abychom se na to dívali především lidsky.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Karadžić či Gotovina. Tribunál pro bývalou Jugoslávii poslal do vězení 84 osob

 Před 30 lety, tedy 17. listopadu 1993, zahájil činnost Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY).Byl to první orgán svého druhu od dob Norimberského a Tokijského tribunálu, které soudily po druhé světové válce německé a japonské válečné zločince. Zřízen byl na základě rezoluce OSN z 25. května 1993 v reakci na tehdejší násilí páchané v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině, úkolem ICTY bylo zabývat se zločiny spáchanými od roku 1991 na území někdejší Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Tribunál za svou existenci obžaloval celkem 161 osob, jako poslední z nich byl v červenci 2011 zadržen Goran Hadžić, někdejší prezident samozvané Republiky srbská Krajina, který zemřel v roce 2016. Z toho 90 obžalovaných ICTY odsoudil, 19 lidí zprostil obvinění, v 37 případech byla obžaloba stažena nebo byl proces předčasně ukončen (třeba kvůli úmrtí obžalovaného). Justici jednotlivých exjugoslávských republik bylo předáno 13 kauz. Dva případy dokončil nový Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT).

Prvním obžalovaným ICTY se počátkem listopadu 1994 stal bosenský Srb Dragan Nikolić, který velel táboru v bosenské Sušici. Prvním souzeným byl bosenský Srb Duško Tadić, jehož proces začal 7. května 1996. Nikolić byl zadržen v dubnu 2000 a o pět let později odsouzen ke 20 letům; po odpykání dvou třetin trestu byl v listopadu 2013 podmíněně propuštěn. Tadić, zadržený již v polovině 90. let, dostal v roce 2000 stejný trest, podmíněně propuštěn z vězení byl v červenci 2008.

Milošević zemřel před rozsudkem

K nejznámějším obžalovaným patřili vrcholní srbští a bosenskosrbští politici a vojáci. Nejvýše postavený z nich, někdejší srbský a jugoslávský prezident Slobodan Milošević se ovšem rozsudku nedočkal, zemřel v březnu 2006 před vynesením rozsudku. Bývalá hlava Republiky srbské v Bosně a Hercegovině Radovan Karadžić byl ovšem v březnu 2016 byl prvoinstančně odsouzen ke 40 letům, v březnu 2019 mu pak MICT vyměřil doživotní trest.

Někdejší viceprezidentka Republiky srbské Biljana Plavšičová byla v únoru 2003 odsouzena na 11 let z vězení vyšla v říjnu 2009. Posledním z vrcholných bosenskosrbských představitelů souzeným ICTY byl bývalý velitel armády Ratko Mladić, kterému tribunál v listopadu 2017 vyměřil doživotní trest. Šlo o poslední rozsudek, jímž práce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii vyvrcholila. Mladičovo odvolání už řešil opět MICT, který mu v červnu 2021 potvrdil doživotí.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii vyšetřoval i předáka bosenských Muslimů Aliju Izetbegoviče nebo bývalého chorvatského prezidenta Franja Tudjmana, oba ale zemřeli ještě předtím, než mohlo padnout rozhodnutí o podání obžaloby.

Soud v roce 1993 – Foto: OSN

Praljak vypil jed

Mezi těmi, které ICTY osvobodil (ať už v první instanci nebo po odvolání), je i několik známých osobností balkánských válek. Například chorvatský generál Ante Gotovina, původně odsouzený na 24 let, nebo Naser Orić, někdejší velitel armády Bosny a Hercegoviny v oblasti Srebrenice. V březnu 2016 shledal ICTY nevinným i srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje, MICT mu ale v dubnu 2018 v odvolacím řízení vyměřil desetiletý trest za podněcování ke zločinům; trest nemusel nastoupit, už předtím strávil 11 let ve vazbě.

Šest obžalovaných odsoudil ICTY k doživotí – někdejšího velitele bosenskosrbských jednotek Stanislava Galiče (za podíl na ostřelování Sarajeva), důstojníky Zdravka Tolimira, Vujadina Popoviče a Ljubišu Bearu (za podíl na masakru ve Srebrenici) a člena bosenskosrbských bojůvek Milana Lukiče (za masakry civilistů u východobosenského Višegradu). Naposledy v listopadu 2017 pak odsoudil k doživotí Mladiče. Galić je ve vězení v Německu, stejně jako Popović, Lukić byl převezen do Estonska. Tolimir zemřel v únoru 2016, o rok později zemřel Beara.

Poslední rozsudek vynesl ICTY 29. listopadu 2017, kdy potvrdil dlouholeté tresty vězení, které tribunál uložil v prvoinstančním řízení šestici bývalých vedoucích činitelů bosenských Chorvatů. Řízení poznamenal incident, kdy bývalý generál Slobodan Praljak bezprostředně po vyslechnutí svého rozsudku vypil jed a o něco později po převozu do nemocnice zemřel.

Odvolání u MICT

Agendu ICTY převzal Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály, který tak projednával odvolání Karadžiče a Mladiče, dále případ Šešelje a také obnovený proces se dvěma nejvyššími činiteli srbské tajné služby za Miloševiče, Jovicou Stanišičem a Frankem Simatovičem. V roce 2021 jim MICT vyměřil 12 let za zločiny spáchané srbskými polovojenskými jednotkami, které prováděly etnické čistky v Chorvatsku a Bosně v letech 1991 až 1995, letos v květnu jim byl trest v odvolací řízení zpřísněn na 15 let, ceskajustice.cz

X X X

 Dálniční přivaděč kolem Vysokého Mýta a Chocně by mohl být stavěn postupně

Hejtman Martin Netolický jednal s ministrem dopravy Martinem Kupkou, ředitelem Ředitelství silnic a dálnic ČR Radkem Mátlem a vedením Vysokého Mýta o možnosti etapizace budování přivaděče na dálnici D35 kolem Vysokého Mýta a Chocně. Cena třináct kilometrů dlouhého přivaděče vedeného z velké části v nové trase je v tuto chvíli odhadována na 2,7 miliardy korun, což je částka, kterou stát přislíbil kraji na budování všech dálničních přivaděčů v regionu. Nyní se jeví jako možné zahájit výstavbu nejprve severního obchvatu Vysokého Mýta v délce necelé tři kilometry s možnou finanční pomocí státu.

„Pokud nám v roce 2017 vláda garantovala na přivaděče částku 2,7 miliardy korun, tak to je přesně částka, na kterou by mělo vyjít samotné budování třináct kilometrů dlouhého přivaděče kolem Vysokého Mýta a Chocně. Krajský rozpočet samotný vzhledem k nespravedlivému nastavení rozpočtového určení daní takové prostředky vygenerovat nemůže. Proto potřebujeme, aby se vláda k této důležité stavbě postavila čelem,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Vzhledem k finanční náročnosti se začíná i po dohodě s ministrem dopravy jevit jako ideální varianta projekt rozdělit do několika etap s tím, že tou první by byl přibližně tři kilometry dlouhý úsek nové trasy silnice II/312, která by byla severním obchvatem Vysokého Mýta od dálnice D35 směrem na Dvořisko s překlenutím řeky Loučné a železniční trati. Tento úsek není z hlediska majetkoprávních vztahů v území z našeho pohledu problematický. Pokud by stát pomohl v první fázi s touto etapou, určitě se výrazně přiblíží realizaci,“ sdělil hejtman Netolický.

Podle náměstka hejtmana pro oblast dopravy Michala Kortyše je komunikace s ministerstvem dopravy dlouhodobá. „S panem ministrem Kupkou jednáme dlouhodobě nejen o prostředcích na samotné přivaděče k dálnici D35, ale řešíme také peníze na opravu silnic, které poškozuje technika při návozu materiálu na stavbu jako takovou. V této souvislosti se nám již podařilo vyjednat peníze nad rámec, abychom dokázali dát naše silnice druhé třídy do pořádku, ale samozřejmě financování dálničních přivaděčů je kapitola sama o sobě. Vítám proto, že ministerstvo slyší na navýšení financování v tuto chvíli alespoň pro první etapu přivaděče kolem Vysokého Mýto s tím, že samozřejmě budeme jednat o dalších částech včetně obchvatu Chocně samotné směrem na Hemži a Mostek,“ řekl náměstek hejtmana Michal Kortyš.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Obchodní akademie v Chocni usiluje o větší spolupráci s firmami a podnikateli

I tento rok pořádala Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň další ročník workshopů pod jménem „Choceň – Škola a podnikání“. Tentokrát se žáci dozvěděli o přínosech i dopadech umělé inteligence, dobrovolnictví nebo o duševní hygieně při studiu na střední škole. Poprvé se vzdělávací konference konala v roce 2016.

Projekt „Choceň – Škola a podnikání“ si klade za cíl prohloubit spolupráci škol s firmami a podnikateli v Pardubickém kraji. Proto byla série přednášek určena nejen pro firmy, ale i studenty a učitele k navázání vzájemné dlouhodobé spolupráce. „Ze své pozice radního pro školství jsem vždy rád, pokud jsou školy, ředitelé a učitelé aktivní i nad rámec běžné výuky. Poděkování patří všem, kteří se podílí na organizaci a vytváření velmi zajímavého programu. Je dobře, že se také zapojují firmy a snaží se na základě svých myšlenek, vizí, ale i zkušeností inspirovat. Protože podobná setkání mají sloužit k inspiraci. Naše nabyté zkušenosti můžeme předávat mladé generaci. Mladá generace zase může předávat svoje zkušenosti nám. Doufám, že se Konference „Choceň – Škola a podnikání“ bude konat i nadále. Pardubický kraj bude rozhodně pokračovat v podpoře podobných vzdělávacích akcí a projektů,“ řekl krajský radní pro školství Josef Kozel.

Konference se také zúčastnil i radní pro regionální rozvoj a inovace Ladislav Valtr. „Účastníkem této akce a příznivcem přístupu této školy „nad rámec výuky“ jsem již mnoho let. Dnešní konference představila široký záběr výzev nové doby, od ekologie a energetiky, přes hlavní téma příležitostí umělé inteligence (AI), až po dopady na lidskou psychiku a duševní hygienu. Nejen studenty pak nejvíce oslovily praktické workshopy, které poskytly konkrétní nástroje pro hlubší porozumění a efektivní využití AI. Rád bych tedy ocenil organizační přípravu a poděkoval všem přednášejícím za jejich inspirativní prezentace,“ uvedl radní Valtr.

Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Pardubické Sportovní gymnázium ocenilo své nejlepší sportovce a žáky

Basketbal, veslování, plavání, atletika nebo bojové sporty – právě těmto sportům se věnují žáci Sportovního gymnázia v Pardubicích. Proto byla při letošním vyhlášení nejlepších sportovců a studentů za uplynulý školní rok konkurence znovu obrovská. Celkem získalo ocenění za sportovní úspěchy na mezinárodní a domácí scéně, ale i nejlepší studijní výsledky 21 sportovců a 10 žáků.

Akce se zúčastnil i bývalý absolvent Milan Seman, který v roce 2013 získal Nobelovu cenu za mír v rámci Organizace pro zákaz chemických zbraní, kde pracoval jako inspektor na likvidaci chemických zbraní po celém světě. Slavnostní den si nenechal ujít ani krajský radní pro školství Josef Kozel. „Nesmírně si vážím toho, že jsem mohl být u vyhlášení ocenění pro nejlepší sportovce a studenty. Vzhledem k tomu, že jsem od mala duší sportovec a sportu se věnuji i v současnosti, je pro mě velkou ctí vidět takto úspěšné žáky, předat jim ocenění a popřát jim do jejich života, co nejvíce sportovních i studijních úspěchů. Doufám, že žáci Sportovního gymnázia své životní překážky překonají a sport pro ně zůstane celoživotním koníčkem,“ řekl krajský radní Josef Kozel.

Během tohoto školního roku získali žáci celkem 94 medailí, z nich bylo 38 zlatých. „V rámci jednotlivých výkonů určitě stojí za zmínku dvojnásobná účast Daniela Gracíka na světových šampionátech v Japonsku a v Austrálii v plavání. Daniel byl navíc vyhlášen nejlepším juniorem České republiky za rok 2022. Z dalších je možné vybrat bronz Andrei Trnkové z mistrovství světa žen v ledním hokeji, účast Adama Rudolfa na mistrovství světa v kanoistice v kategorii dospělých. Potěšil i titul dorosteneckého mistra světa z veslování pro Tomáše Muka nebo osm titulů z evropských juniorských šampionátů v raftingu pro Simonu Bundovou, která také získala dvě bronzové medaile na mistrovství světa v kanoistice pod 23 let a zároveň byla účastnicí mistrovství světa žen,“ řekl ředitel Sportovního gymnázia Radim Novák.

Sportovní gymnázium však klade kromě sportu velký důraz na vzdělávání a kvalitu výuky. „Můj obrovský respekt mají i nejlepší žáci školy. Spojit studium a sport společně s velkou časovou náročností je minimálně stejný výkon jako medaile z republikového mistrovství. Většina oceněných ukončila svůj ročník s průměrem známek 1,00, což je při sportovním vytížení žáků takřka nemožné. Naprosto skvělý rok měl Matěj Bacílek, který nejenže ukončil 2. ročník s průměrem 1,00, ale zároveň získal titul mistra Evropy v taekwondu! Žáci nasadili ve školním roce 2022/2023 svým následovníkům laťku velmi vysoko a bude velmi obtížné se k ní přiblížit nebo ji dokonce překonat,“ dodal ředitel Novák.  Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

Basketbalisté Prahy do Písku

 13. kolo Kooperativa NBL 2023/24, 19.11..23, 17:00, Písek

Utkání: Sršni Photomate Písek – USK Praha. Je jasné, že vybojovat výhru na Písecké půdě bude v letošním ročníku náročný úkol pro každý tým KNBL. Nováček ligy si svými výkony rozhodně získal sympatie fanoušků a je velmi pravděpodobné, že jeho ambice udržet se v nejvyšší české lize bude na konci sezóny s přehledem naplněna. Navíc nad všemi vyčnívají průměry píseckého rozehrávače a nedávno oceněného hráče měsíce října, Vojty Sýkory a bodového lídra sršňů, druhého muže Kooperativa faktoru, Matěje Svobody.

Nadstandardní výsledky však v letošním ročníku ukazuje i USK Praha. Francouzský kouč po 12 kolech svůj tým zdá se zastabilizoval ve vrchní polovině tabulky a nedělní souboj sršňů se sovami bude nést určitě punc šlágru kola, který bude navíc vysílán na stanici ČT sport. Navíc celek USK se může pyšnit druhou nejlepší obranou v lize, stejná příčka jim patří i v úspěšnosti proměněných trojek. Hlavním strůjcem této statistiky je momentálně nejlepší trojkař soutěže, Dalibor Vlk, který proměňuje téměř každou druhou střelu za 3 body a v barvách USK zažívá velmi kvalitní sezónu.

Frank Kuhn (trenér USK Praha): Písek je vždy těžkým soupeřem s plnou a hlučnou halou. Musíme se soustředit na naši hru a držet se plánu po celých 40 minut. Po porážce v Brně se potřebujeme opět nastartovat a držet se principů naší obrany a věřit v šanci vyhrát v Písku. Hráči svědomitě trénují celý týden v obrovském nasazení. Potřebujeme správně vkročit do setkání a získat zpět naše sebevědomí!

Dalibor Vlk (USK Praha): Čeká nás velmi běhavý a agresivní soupeř ve velmi nepříjemném prostředí. My se musíme soustředit hlavně na svou hru a nepřizpůsobit se jejich hře.

X X X

FILIP SALAČ BUDE OPĚT STARTOVAT  V  NEDĚLI  ZE ŠESTÉ ŘADY

V Kataru dnes pokračuje v pořadí devatenáctý podnik seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Okruh Losail International Circuit dostal nový povrch a několikrát se díky tomu přepisovaly traťové rekordy už v trénincích i v dnešních kvalifikacích. Zrychloval i Filip Salač, ale do elitní kvalifikace se musel probojovat v úvodní části. To se mu podařilo druhým nejrychlejším časem, v souboji o pole position skončil opět osmnáctý.

Ve třetím tréninku zajel český jezdec více než pětikilometrový okruh v čase 1:59.3010, v první části kvalifikace se dostal na 1:58.114, což bylo jeho dnešní maximum. Druhou část kvalifikace ukončila předčasně červená vlajka, když explodoval motor Alexu Escrigovi a nebylo jasné, jestli na trati nezůstal olej. Filip Salač tak své poslední měřené kolo nedokončil.

„Dnes jsme sice udělali velký pokrok v nastavení, ale nepodařil se nám přímý postup do druhé kvalifikace. Hlavním problémem bylo stejně jako včera řazení, pravděpodobně to nebylo blipperem, ale příčinou bude nějaké mechanické poškození. To znamená, že na zítra vyměníme motor a doufáme, že bude mít dobrý výkon. Náhradní sice nemůžeme před závodem odzkoušet, ale snad to bude dobré. Mrzí mě současné problémy, protože vím, že máme na mnohem víc, ale potřebuji zajíždět čistá kola za sebou a nesoustředit se na to, jestli zařadím, nebo ne. Každopádně věřím, že se to vyřeší novým motorem a na zítřek se těším,“ komentoval dnešní den v Kataru Filip Salač #12.

Kvalifikaci kategorie Moto2 vyhrál Joe Roberts, na druhém místě skončil Celestino Vietti a třetí čas zajel Aron Canet. Jan Koudelka, AMK