Prezident Německa kritizuje Ukrajinu, Zelenského. Kam vede válka – Steinmeierův projev 8. května: S určitým odstupem bude třeba analyzovat průběh 80. výročí porážky Německa ve 2. světové válce. Jednání hlavních představitelů Spolkové republiky i jejich slova, která se začnou proměňovat v reálnou politiku. Na první pohled je zřejmé, že v Německu se prosadila sporná teze o „osvobození“ země a přenesení viny na nacisty a snad nějaké, nikdy ovšem neexistující Nacistko. Jedním z důležitých slovních projevů bylo i vystoupení německého spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera ve Spokovém sněmu, jehož hodnoení se věnoval na stránkách Junge Welt Arnold Schölzel.

Frank-Walter Steinmeier pronesl svůj projev 8. května již deset dní před tímto datem. 28. dubna v bruselském sídle NATO vzdal hold 70 letům členství „Německa“ v alianci a mimo jiné prohlásil, že „my“ budeme usilovat o to, aby se „Německo se svými ozbrojenými silami a infrastrukturou stalo páteří konvenční obrany v Evropě“. Dodal: „Špatně vyzbrojené Německo je dnes pro Evropu větší hrozbou než dobře vyzbrojené Německo.“ Vysvětlil: „Jsem přesvědčen, že nejdůležitějším úkolem nové německé vlády je posílit náš Bundeswehr.“

8. května Steinmeier v Bundestagu zopakoval argument, že toto Německo se musí vyrovnat s „epochálními narušeními, která  probíhají jak na východě, tak na západě od nás“. V Bruselu to uvedl lží: „Putin přinesl válku zpět na tento kontinent.“

K agresi NATO proti Jugoslávii v roce 1999, k oddělení a vzniku protektorátu Kosovo ze strany NATO nikdy nedošlo. Steinmeier byl již dříve zodpovědný za tajné služby v kanceláři kancléře v Bonnu. V obou projevech nevysvětlil, co měl epochální zlom způsobený USA znamenat. Zřejmě se tím myslí snaha Washingtonu ukončit válku na Ukrajině. Pouhá vyhlídka na dohodu mezi Washingtonem a Moskvou je pro politické vedení tohoto Německa ohavností. Což samozřejmě není paralela s rokem 1945, zvláště když Berlín má dnes na své straně Londýn a Paříž, aby napravil epochální zlom.

Ani toto není paralela s německými válečnými cíli z let 1914 nebo 1939/1941, kdy „Evropa“, tedy západní Evropa, měla pod německým vedením kolonizovat východní část kontinentu. Titulek 1914: Obrana proti ruskému despotismu. Titulek 1941: Obrana proti bolševické hrozbě. Vlastnosti se mění, zájmy zůstávají stejné.

V dnešní banderovské Ukrajině je dostatek kolaborantů, kteří jsou ochotni realizovat staré cíle. Byl to Steinmeier jako ministr zahraničí, kdo v roce 2014 inicioval převrat v Kyjevě s fašisty z Majdanu, s nimiž se jeho předchůdce ve funkci ministra Guido Westerwelle nechtěl fotografovat. Dnes, v předvečer 8. května, prohlásil současný ministr zahraničí Johann Wadephul, že Německo chce Ukrajinu proti Rusku podpořit „všemi prostředky“. Na to už neexistují žádné finanční limity.

Toto Německo Steinmeiera a Merze je zpět na správných kolejích. 8. května nebyla v Bundestagu věnována ani slabika smíření s Ruskem.  Steinmeier prohlásil: „Víme, kam válka vede.“ To byla stejně velká lež, jako  před 70 lety vstup do NATO, jako je lež dnes: válka má být.

 Připravila J. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 HRA  O  PŘÍMĚŘÍ  UKRAJINY,  ZELENSKÉHO  POKRAĆUJE

RYCHÉ  ŘEŠENÍ:  KAPITULACE  UKRAJINY,  JAKO  NĚMCKO  V  BERLÍNĚ

 Šachová hra o příměří pokračuje

Šílená EU, šílená Ukrajina a prohlášení velvyslanectví USA v Moskvě

To, že nástroj evropské válečnické politiky Volodymyra Zelenského nemusím, neznamená, že jsem tupý idiot, který mu není ochoten přiznat body…

Zatímco evropská protiruská čtyřka, která ve svým vlastních zemích pomalu zažívá narůstající protesty radikální opozice, si namlouvala, že Trump plně stojí za jejich ultimátem, správně jsme na našem portále ukázali, že tak by Trump prostě vůči světové velmoci Rusku, nejednal.

Nuže došla mu trpělivost se Zelenskym, když pronesl, že jednání v Istanbulu se Ukrajina účastní, jedině, když se v pondělí Rusko podrobí okamžitému příměří. A přikázal mu podle ukrajinského portálu Strana UA,  aby „okamžitě“ souhlasil s rozhovory s Ruskem v Istanbulu.

Odpovídající publikace se objevila na stránce amerického vůdce na jeho sociální síti Truth Social.

Komu čest, tomu čest.

Miluji humor a Zelenskyj rozhodně ví, že na rozdíl od Putina ve  vztahu k Trumpovi , který je ve zcela jiné váhové kategorii, a on sám Trumpovi odporovat nesmí.

Avšak Trump  zjevně rozdurděně, i když do toho vložil své americké ego (ale proč ne?) napsal:

„Ruský prezident Putin si nepřeje příměří s Ukrajinou, ale spíše se chce ve čtvrtek setkat v Turecku, aby projednali možné ukončení krveprolití. Ukrajina s tím musí souhlasit, IHNED. Alespoň budou schopni určit, zda je dohoda možná, a pokud ne, evropští lídři a USA budou vědět, jak se věci mají, a budou moci podle toho jednat! Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce, které by bez Spojených států amerických (ani zdaleka!) nemohl být vyhráno. Dej si teď pauzu!!!“ – píše Donald Trump.

Fakt se bez zášti musím smát Zelenského reakci:

Poté, co Trump  vyzval k „okamžitému“ zahájení jednání s hlavou Ruské federace, Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že na Putina osobně počká v Istanbulu.

I u protivníka, kterého nemusíme, je dobré ocenit pohotovost, byť zjevně teatrální.

Istanbulské rozhovory se konaly – jak známo – toliko mezi vyjednávacími delegacemi a zcela určitě se ho neměl účastnit prezident Putin.

Ale dovedu si představit, že Zelenskyj nechá nastartovat letadlo a on osobně tam bude.

Ale mimochodem, Putin vše připravuje s dokonalým rozmyslem a zrovna v ony dny se bude konat v Istanbulu neformální schůzka států NATO právě k otázkám Ukrajiny, které se má zúčastnit i ministr zahraničních věcí USA Marco Rubio.

Náhoda?

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 NESCHOPNÁ  EU,  LEYENOVÁ,  ESTONKA  KALLASOVÁ,  NEMOHOU  VÉST  EVROPU

Šílená EU, šílená Ukrajina a prohlášení velvyslanectví USA v Moskvě

 Uprostřed nenávistných a doslova chorobných orgií EU a Ukrajiny proti oslavám 80ti letého výročí společného vítězství Ruska a USA nad nacismem, zveřejnilo velvyslanectví USA děkuje Rusům za Den vítězství. V našem protiruském mainstreamu ani médiích, kde Petr Pavel označuje Putina jako nacistu jde o něco neskutečného. Ovšem fakt, že alespoň zatím v tomto smyslu se v našich médiích neobjevila ani zmínka, mi připomíná chvíle, kdy v Sovětském svazu nastoupil snílek Michail Gorbačov a Jakešovi pisálci jej cenzurovali.

Americké velvyslanectví v Moskvě si v Den vítězství připomnělo společný přínos Spojenců a vyjádřilo vděčnost Rusům za jejich oběti ve druhé světové válce.

V textu zprávy na  telegramovém kanálu  amerického velvyslanectví v Moskvě se uvádí, že 80. výročí Vítězství není jen časem oslav, ale také okamžikem vzpomínky na oběti války. Velvyslanectví zvláště zdůraznilo utrpení a hrdinství obyvatel obléhaného Leningradu, obránců Stalingradu a Sevastopolu, ale i obyčejných lidí, kteří přispěli k vítězství.

„Vojáci Rudé armády, kteří bojovali o každý kilometr, o každou vesnici a získávali zpět svou zemi od útočníků,“ uvádí se ve zprávě.

Američtí diplomaté připomněli společné akce amerických, sovětských a dalších spojeneckých sil, a také setkání na Labi, které označili za symbol společného vítězství nad nacistickým Německem.

„Vítězství bylo společné. A také památka na ni,“ píše se ve zprávě.

Gratulace zdůrazňuje důležitost zachování historické paměti a úcty k obětem druhé světové války.

Naopak Ukrajina si předvolala vedoucí diplomatických misí akreditovaných na Ukrajině těch států, jejichž vysocí představitelé se účastnili oslav konce druhé světové války v Moskvě a předala jim demarše, kde účast označila jako nepřátelský čin namířený proti Ukrajině.

A jako bonbónek se sešli představitelé Německa,  Francie a Velké Británie a Polska, Merz, Macron, Starmer a Tusk, tedy pánové, kteří formálně své země vedou, ale reálně na jejich postavení čím dál úspěšněji útočí radikální opozice a pohrozili  Rusku dalšími sankcemi,  pokud nebudou přijaty podmínky příměří.

Pokud budou tak „úspěšné“, jako ty, které uštědřili za poslední roky, po kterých se Rusko stalo světově  rozhodujícím protipólem postbidenovského Západu, potom Rusku můžeme jenom blahopřát.

Bitva o překonání Bidenova dědictví  bude pokračovat.

Přeji krásný den. A vypadá to, že bude…

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

NOVÉ  RUMUNSKO?

 Zbyněk Fiala: Rumunsko míří k obratu

 Klíčovou událostí nadcházejícího týdne bude druhé kolo volby rumunského prezidenta, která může posílit Maďarsko a Slovensko o další hraniční zem s Ukrajinou vystupující proti podpoře války.

Jasným favoritem nedělního rozhodujícího kola prezidentských voleb v Rumunsku je „trumpovský“ George Simion (38). Komentáře klasifikují tohoto muže v čele nacionalistického Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR) jako krajního pravičáka, ale on sám toto označení odmítá. Přesněji ho charakterizuje fakt, že mu loni v Kyjeve vyhlásili tříletý zákaz vstupu na Ukrajinu. Také moldavský Kišiněv mu opakovaně brání ve vstupu do země.

Podstatné je, že Simion je hlavně jiný než krotká proválečná a prounijní bukurešťská vláda. Propastnost tohoto rozdílu je zřejmá i z toho, že její premiér Marcel Ciolacu reagoval na prohru svého kandidáta Crina Antonescu odstoupením z vlády spolu s dalšími sociálnědemokratickými členy koalice. Vedení vzniklé trosky převzal ministr zahraničních věcí Catalin Predoiu, dosavadní juniorní partner z Národní liberální strany.

Naznačuje to rozpad režimu, který se ještě v prosinci pokusil zablokovat volební zvrat zrušením prezidentských voleb. Prosincové první kolo totiž překvapivě vyhrál dosud neznámý technokrat Calin Georgescu, který nabíral podporu jako mluvčí protiválečného hnutí. Avšak Georgescu to ani po zákazu své kandidatury nevzdal a získal Simiona, aby v opakovaných volbách nastoupil na jeho místo. K volební urně pak přišli spolu, aby nikdo nepochyboval, co je ve hře.

Výhra radikální opozice v květnovém prvním kole byla ještě drtivější než v prosinci, když vystoupala na 41 procent hlasů. Vládní předvolební masáž teď přeladila a snaží se nalívat do hlav voličů, že dojde také ke sjednocení „v odporu proti extrémní pravici“ a zvítězí „proevropský“ nezávislý kandidát Nicursor Dan. I on je vlastně druhá volba, protože provládního Antonesca vytlačil svými 21 procenty o zlomek procentního bodu na třetí místo.

Slabina této předpovědi spočívá v tom, že bukurešťského starostu Dana mimo hlavní město nikdo nezná. Čistě volebně se to tedy zdá být jasné. Jiný výsledek může nabídnout jen zásah vyšších sil, k jakému režim sáhl v prosinci. To však byl ještě v plné síle.

Vývoj je zatím přesně opačný. V prosinci měl být Georgescu volební hříčkou vládních stratégů, kteří sáhli po anonymní kampani, aby postrčili dosud neznámého kandidáta dostatečně vysoko. Měl rozředit hlasy opozice a otevřít tak cestu k vítězství Antonesca. To se nepovedlo, volby tedy byly zrušeny. Vedlejším vítězem se stala jen rumunská tajná služba, která v té zbabrané šarádě okamžitě odhalila pikle Ruska.

Další pokus o volbu prezidenta byl odložen na květen, ale to už byl Antonescu natolik oslaben, že o svoji vedoucí figuru přišla i vláda. Z toho je zřejmé, co se může stát, když se lidé probudí, vypnou televizi a začnou přemýšlet hlavou.

Podle listu Politico se mnohé politické postoje AUR shodují s postoji Trumpova hnutí MAGA, od sociálního konzervatismu – Simionova strana vystupuje jako prokřesťanská a prorodinná – až po zastavení vojenské pomoci Ukrajině.

Simion je vystudovaný historik, který vstoupil do politiky účastí v pouličních akcích za sjednocení Rumunska a sousedního Moldavska, dvou zemí stejného jazyka. Pak se pokusil o zvolení do Evropského parlamentu, ale rychle pochopil, že jako nezávislý kandidát nemá šanci. Proto v roce 2019 založil stranu za sjednocení Rumunů (AUR). A byl to úspěšný pokus, protože AUR v loňských parlamentních volbách dosáhla na druhé místo.

Podpora strany prudce vzrostla v době pandemie Covid-19, když se svezla na vlně antivaxerů. Pro její vzestup je však rozhodující vztah k ukrajinské válce. Simionovi byl v roce 2024 na tři roky zakázán vstup na Ukrajinu za to, co Kyjev označil za „systematickou protiukrajinskou činnost“. Simion popírá, že by byl proti Ukrajině nebo proruský, a tvrdí, že je prostě prorumunský. Opakovaně mu byl zakázán i vstup do Moldavska, o což si koledoval svými sjednotitelskými snahami. Kišiněv to vyhodnotil jako ohrožení národní bezpečnosti.

Nervózní je také Brusel, protože Simion ohlásil, že nehodlá dodržovat zákony EU, s nimiž nesouhlasí. Členství Rumunska v EU chce nicméně zachovat. Minulý měsíc řekl serveru Politico, že odmítá nálepku krajní pravice. Evropský vzor vidí v italské premiérce Giorgii Meloniové, kterou obdivuje i Donald Trump a vidí v ní prostředníka pro dialog s Evropou.

Simion rázně odsoudil zrušení loňských voleb, nové volby označil za boj za „demokracii, vůli lidu, právní stát a ústavní pořádek“ a slíbil, že v případě svého zvolení jmenuje Georgesca do premiérské funkce. Georgescovou odborností je zemědělství a regionální rozvoj. Nikdy nic neřídil, jen zpracovával projekty a koncepce. To může být výhoda –  ví, co je třeba udělat, a není blokován závazky z politické praxe. 

Na dubnovou televizní debatu prezidentských kandidátů Simion přišel s kyticí květin pro Elenu Lasconiovou, středolevou kandidátku, která v loňském anulovaném hlasování skončila druhá. Poté na protest proti zrušeným volbám odešel. Něco takového tedy rozhodně nevyznělo extrémně pravicově. Spin doktoři z Politico to označují za teatrální kousek, který „ztělesňuje rozvratnou politiku Simiona, který začal svou politickou kariéru pochodováním v ulicích a sprejováním ultranacionalistických hesel na silnice po celé zemi“.

Kdo někdo něco chce nebo protestuje, je holt extrémista, a ti k sobě mají blízko. Ledaže by extrémisti byli ti, kdo vyhánějí lidi do ulic svojí politikou. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 PŘÍKLAD  PREMIÉRA  SR  FICA,  TAKOVÍ  DO  VEDENÍ  EU,  EVROPY

Hrdina Fico a primitivní čeští eurounijní náckové…

Není nás mnoho, ale máme své hodnoty. Naši liberální evropští politici se dostávají až do nepříčetnosti z návštěvy premiéra Roberta Fica v Moskvě stojícím hned za Vladimírem Putinem a včera s ním společně pokládající věnce k padlým hrdinům.

Že naše vládnoucí liberální elity doslova šílí, když někdo ostře jako oni nenapadá a nenadává na Putina už je jasné, že známé fanatické zjevy  senátorka Němcová, Danuše Nerudová nebo europoslanec Niedermayer se dostávají do vývrtky, člověk očekává. Konec konců nic realistického se od nich nedá očekávat. Ale že dokonce přední zahraničně politický komentátor České televize, která by měla být neutrální ,  Michal Kubal si neodpustí zesměšňující glosu už je moc a dokazuje, že by Česká televize měla být zrušena.

Žijeme v době, která připomíná polototalitu totalitu před rokem 1989, kdy se nesmí projevit odlišný názor, než názor který zastává dnes Petr Pavel, že  Putin je v podstatě nacista, což se velice ujalo v naší vládnoucí eurounijní vrstvě.

Atmosféra davové psychózy a povinnosti držet hubu ovládla bývalé Československo.  A ti z nás, kteří mají smysl pro spravedlnost Ficovi tleskají za jeho odvahu a rozhodně jsme s ním.

Překrucování historie, nebo její záměrné zamlčování je pro naše fanatické liberály typické.

Že na Slovensku vznikl tzv. Slovenský štát, který se podřídil Hitlerovi, každý ví. Že ovšem na území České republiky vznikl Protektorát Čechy a Morava, jehož protektorátní prezident i vláda byli často horší už zapomínají.

Slovenské národní povstání bylo jedním z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších povstání na územích přímo či nepřímo podřízených hitlerovskému režimu.

Bylo jedním z nejsvětlejších okamžiků našich společných dějin.

Když žijeme ve státě, kdy Petr Pavel –  dřívější důstojník – rozvědčík a  předseda ZO KSČ  ještě 17. listopadu 1989 čekal na příkaz zda má zasáhnout proti kontrarevolučním silám  a dnes pokládá Vladimíra Putina za nacistu,  je třeba chování Roberta Fica ocenit.

Je to hrdina.

Ale nejen to. On ví,  tak jako mnohý z nás, že z logiky věci Vladimír Putin zvítězí.

Nelze porazit z vojenského hlediska jedinou evropskou supervelmoc proti těm žabařům v EU i evropské části NATO. My to víme, ale jistě to ví například i Donald Trump, a proto logicky lavíruje a do otevřeného střetu, který by znamenal 3. světovou rozhodně nepůjde.

Navíc USA není zas tak silná, jak se jeví.

USA svého času žalostně prohrála válku ve Vietnamu či Afghanistánu a mezi námi  16 ti letá válka v Iráku rozhodně nebyla také to pravé ořechové.

Bez USA jsou Němci, Francouzi, Britové, o nás ani nemluvě ničím.

Jediná cesta je respektovat realitu a domluvit se tím, kdo svou odolností a historickým následováním si své přirozené vůdčí místo proti agresivnímu NATO prosadí a zbavit se těch, kteří chtějí nekonečnou válku.

Vůbec nepochybuji o vývoji. Ten jde zřetelně bez ohledu na liberální propagandu jasným směrem.

Za své lidské zadostiučinění se  jen těším na protáhlé obličeje našich liberálních hrdinů v čele s Petrem Pavlem a předem se směji, co potom budou plkat.

Asi tak.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Albánie volila nový parlament, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

 V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. Hlasování skončilo v 19:00 SELČ, výsledky se čekají do 48 hodin, uvedla agentura AP. O čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, jehož se snaží porazit veterán albánské politiky Sali Berisha. Hlavním tématem kampaně byla integrace země do Evropské unie.

 Volební účast podle předběžných údajů v 18:00 SELČ dosahovala 41,37 procenta, byla tak o pět procentních bodů vyšší než v roce 2021. Albánie má jednokomorový parlament, ve kterém zasedá 140 zákonodárců. Voliči letos vybírali z 2046 kandidátů reprezentujících 11 politických uskupení, včetně tří koalic, píše AP.

Premiér Rama a jeho socialistická strana slibují, že Albánie se stane členem EU do pěti let. Podle Berishi, který vede se svou Demokratickou stranou rozsáhlou koalici proti premiérovi, však není Albánie na rychlý vstup do EU připravená.

Berisha zpočátku vsadil na slogan inspirovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem Učinit Albánii znovu skvělou. Média také informovala, že jeho strana využívá poradenství lidí, kteří stojí za úspěšnou Trumpovou prezidentskou kampaní, a to včetně republikánského volebního experta Chrise LaCivity.

Rama je v čele albánské vlády od roku 2013 a uchází se o svůj čtvrtý premiérský mandát. Tvrdí, že za jeho vlády posílila albánská ekonomika, například v oblasti cestovního ruchu. Opozice ho kritizuje za údajnou korupci a napojení na organizovaný zločin, což ale Rama popírá.

Podobné kritice čelí i Berisha, který byl prezidentem v 90. letech a premiérem v letech 2005 až 2013. Bývalého albánského prezidenta kvůli napojení na organizovaný zločin nechtějí na svém území Spojené státy ani Británie.

 Albánie zůstává jednou z nejchudších evropských zemí a dlouhodobě čelí masové emigraci svých občanů. V důsledku toho je počet oprávněných voličů vyšší než počet obyvatel země. Voliči žijící v zahraničí mohli v dnešních volbách poprvé hlasovat poštou.

 Podle agentury AP je řada voličů unavena tím, že se v zemi v různých politických funkcích střídají stále stejní lidé. „Budu volit nové politiky, protože ti jako Rama a Berisha jsou tu již tři desetiletí a jen se střídají,“ uvedl jeden z voličů. „Chceme vidět změnu, aby mladí přestali odcházet ze země,“ prohlásil další.

 X X X

 Čína zvyšuje svou vojenskou přítomnost v Tichomoří. Ukrývá ji přitom za civilní stavební projekty

Malý ostrovní státě Vanuatu byl za druhé světové války důležitou vojenskou základnou americké armády. Dnes by v případě regionálního konfliktu sloužil spíš rivalovi Washingtonu – Číně. Ne však kvůli změně politiky ostrova, ale kvůli infrastruktuře, kterou zda v posledních letech postavily čínské firmy napojené na armádu. Ta by pak mohla zablokovat komunikaci nebo využít přístav pro své bitevní lodě.

 Obyvatele ostrova Vanuatu v Tichém oceánu překvapily loni v říjnu dva torpédoborce, které zakotvily v jejich přístavu. Přestože běžně sem velká plavidla nejezdí, tentokrát tu stály lodě plující pod čínskými vlajkami.

Na palubě měly řízené střely. Za poslední dva roky se stalo už podruhé, kdy se na souostroví bez pozvání objevili čínští vojáci. V roce 2023 se uniformovaní muži pohybovali v blízkosti místního letiště. 

Tchajwanský bezpečnostní výzkumník Domingo I-Kwei Yang v nové studii, kterou vydal ve spolupráci s českým projektem Sinopsis, uvádí, že nejde o žádnou výjimku. Čínská lidová republika v posledních letech stupňuje svou přítomnost v Tichém oceánu, včetně té vojenské.

Dělá to pod zástěrkou výstavby infrastruktury, která by měla pomoct obyvatelům jiných států. Na jejich výstavbu jim Peking nabízí velké půjčky i konkrétní obchodní pobídky. Projekty ale může, v případě konfliktu, využít i armáda. Spadají totiž do takzvané kategorie technologií dvojího užití – kromě civilního mají i vojenské upotřebení.

„Čínské projekty v Tichomoří zprvu nevzbuzují výraznější obavy zejména proto, že jsou prezentovány jako rozvojové iniciativy zaměřené na infrastrukturu a obchodní propojení,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis. „Tyto výhody tak často převáží nad bezpečnostními obavami – přinejmenším v počátečních fázích,“ dodává.

Případ Vanuatu

Do této kategorie v regionu spadá devět přístavů, dvě rybářská zařízení, 17 letišť a 14 komunikačních spojení, některé i 20 let staré. Rozprostírají se od Papuy Nové Guiney u Austrálie a až k 4800 kilometrů vzdálené Samoi. Ta leží jen pár desítek kilometrů od ostrovů patřících Spojeným státům.

 Případ Vanuatu vzbuzuje podle Yanga nejvíc obav. Kromě bitevních lodí, které zde mohou kotvit díky prodlouženému molu vystavěnému čínskou firmou, by zde mohl Peking přerušit i komunikaci úřadů. Tu zajišťují optické kabely nainstalované čínskou společností Huawei.

„Mnoho zaměstnanců Huawei udržuje hluboké styky s čínským vojenským a výzvědným sektorem, což zvyšuje obavy z potenciálních bezpečnostních rizik,“ píše autor studie.

V jiných státech, včetně Austrálie a Fidži, čínské firmy postavily dvanáct letišť, na kterých může přistát největší čínský transportní letoun.

„Otázka není jestli, ale kdy Čína dokončí civilně-vojenský logistický systém v Tichém oceánu,“ píše Yang.

Lokální odezva

Gardáš popisuje, co nastane poté. „V kontextu rostoucích čínských aktivit v regionu je pochopitelně nejohroženější Tchaj-wan a dále takzvané země první ostrovní linie, jako je Japonsko a Filipíny, které by mohly čelit přímému nátlaku nebo blokádě.”

V ohrožení by ale mohla být i Papua Nová Guinea, kde stojí přístavy, letiště a letecká zařízení vystavěné čínskými společnosti a kde komunikaci mezi úřady a další infrastrukturou zařídila opět Čína. Ostrovní stát má navíc bohaté zásoby nerostných surovin.

 Podobně by na tom mohly díky své strategické poloze být Šalamounovy ostrovy a státy jako Tuvalu, Palau a Marshallovy ostrovy, které stále udržují oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem.

Peking své regionální přítomnosti může využít i k rozptýlení pozornosti a rozdělení sil demokratických zemí, například v okamžiku, kdyby se režim severokorejského vůdce Kim Čong-una rozhodl zaútočit nebo podniknout jiné kroky k destabilizaci Korejského poloostrova.

Potenciální hrozby si jsou demokratické státy v regionu stále více vědomy a jsou podle Gardáše silně motivovány diverzifikovat ekonomické vazby a posílit vlastní obranu.

Japonsko, Tchaj-wan, Austrálie nebo Nový Zéland proto jednají o rozšíření regionální spolupráce a navyšování rozpočtů na obranu. Zároveň v návaznosti na americkou politiku kolísá víra v to, že by se Spojené státy za své spojence postavily.

„Nejde jenom o to postavit se Číně, je to o obraně svobodného, otevřeného a na pravidlech založeného mezinárodního pořádku v Tichém oceánu,“ líčí potenciální důsledky Yang.

X X X

 Plošné americké desetiprocentní clo zůstane i po obchodních dohodách. Trump ale připustil výjimky

Spojené státy zachovají základní desetiprocentní clo na dovoz z většiny zemí i po uzavření obchodních dohod. Na dotaz novinářů to v Oválné pracovně řekl americký prezident Donald Trump. Informovala o tom stanice NBC News. Z partnerů v jednáních nabídne „něco výjimečného“.

Tento týden oznámily dosažení obchodní dohody USA a Británie. Podle Trumpa dohoda mimo jiné více otevře britský trh zemědělským produktům z USA. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.

Jde o první ohlášenou bilaterální dohodu od doby, co Trump uvalil vysoká cla na své obchodní partnery. Podle agentury AP by mohla znamenat významné politické vítězství pro Starmera.