Putin Trumpa otrávil, Lavrov šokoval Rubia. Americký deník Financial Times rozkryl události, které stály za zrušením summitu v Budapešti, na němž se měli americký prezident Donald Trump s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodnout na podmínkách ukončení války na Ukrajině. Rusko se podle něj nechtělo vzdát svých požadavků. Trvá na územch ústupcích, snížení počtu ozbrojených sil a požaduje závazek, že se Ukrajina nepřipojí k NATO.

 Krátce poté, co se Trump s Putinem dohodli na setkání v Budapešti, zaslalo ruské ministerstvo zahraničí Washingtonu dopis, v němž si na těchto podmínkách tvrdě stálo.

USA poté summit zrušily, a to po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, který sdělil Trumpovi, že Moskva není ochotná jednat.

Už před oznámením o chystaném budapešťském summitu Američané stále více pochybovali o tom, zda rozhovory s Rusy někam povedou, pokud Moskva nezmění svůj postoj. Financial Times zmiňují, že američtí zástupci byli šokovaní neústupností Lavrova, který v září během krátkého setkání s Rubiem v New Yorku opakoval nepravdivá tvrzení, že Ukrajině vládnou nacisté.

 Zdroje Financial Times uvádějí, že Trump by stále byl ochotný s Rusy jednat, pokud by si myslel, že by taková schůzka znamenala posun.

Ačkoliv Trump po telefonátu s Putinem z 16. října řekl, že „byl velmi produktivní“, šéf Kremlu ho otrávil tím, že vychvaloval údajné úspěchy ruské armády u Kupjansku v Charkovské oblasti a na řece Oskil, která tímto regionem protéká, řekli dva lidé obeznámení s průběhem rozhovoru. Po tomto telefonátu Trump naznačil, že už neuvažuje o tom, že by Ukrajině dodal střely Tomahawk, protože by to podle něho mohlo znamenat eskalaci.

Následující den Trump na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během jednání v Bílém domě tlačil, aby udělal ústupky vůči Rusku. Atmosféra na schůzce byla napjatá a Trump při ní rozhazoval mapy Ukrajiny a prohlašoval, že jich má plné zuby, uvedly už dříve Financial Times.

Nicméně po odřeknutí summitu v Budapešti Trump znovu zvýšil tlak na Rusko, když zavedl sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Kritizoval také Putina za to, že testuje jaderné zbraně místo toho, aby se snažil zasednout k mírovým jednáním.

Rusko se snaží Ukrajinu a její evropské spojence obviňovat z toho, že maří pokrok, kterého Trump s Putinem podle Moskvy dosáhli na srpnové schůzce na Aljašce. Podle ní to působilo, že šéf Bílého domu upustil od svého požadavku na okamžité příměří v bojích na Ukrajině.

Spojené státy summit předčasně ukončily poté, co Putin odmítl Trumpův mírový plán, požadoval další ukrajinská území a pustil se do dlouhého historického výkladu.

Putin byl po schůzce s Trumpem frustrovaný, protože šéfa Bílého domu nedokázal přimět k tomu, aby situaci chápal z ruského pohledu a změnil svoji politiku, řekl Peter Schroeder, který v minulosti působil v národní zpravodajské radě podřízené americkému ředitelství tajných služeb.

 X X X

 Finální bitva o Pokrovsk už začala. Rusové město částečně obklíčili, uvnitř může být 200 diverzantů

 Nejasné, ale vážné zprávy. Strategický Pokrovsk zřejmě infiltrovaly ruské jednotky. Schyluje se k rozhodující bitvě? Může Pokrovsk padnout? A nerozdrolil by se tím celý obranný val na jihovýchodě Ukrajiny? Téma pro Darju Stomatovou, válečnou zpravodajku České televize. Ptá se Matěj Skalický. 

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že do Pokrovsku pronikly ruské jednotky. Je to podle něj v tuto chvíli nejsložitější situace na frontě. Máme stoprocentně potvrzené, že to tak skutečně je, že došlo k infiltraci do města?
V tuto chvíli není možné spekulovat o tom, že by Rusové nebyli ve městě Pokrovsk. První náznaky a zmínky o tom, že už jsou ve městě, jsou už z července. Tehdy jsme natáčeli v Dobropillji, byli jsme tam tři dny, spali jsme už v krytu, protože situace se hodně zhoršila. Tehdy jsme zažili první evakuace, protože to, co se děje v Pokrovsku, je přímo navázáno i na to, co se děje v jiných místech, jako je Dobropillja.

V okolí, ve vesničkách a malých městečkách.
Dobropillja se nachází 20 kilometrů severně od Pokrovsku a vede tudy přímá trasa do tohoto místa. Bavili jsme se tehdy s Bílými anděly, což jsou policisté z Avdijivky, kteří provádějí aktivní evakuace a evakuovali z Pokrovsku. Říkali nám, jak strašně se situace zhoršila nejenom kvůli použití dronů, ale i kvůli tomu, že první ruští vojáci začali pronikat na jih města. Tehdy došlo i k tomu, že ukrajinská jednotka, která operovala v Pokrovsku, se dostala do přímých bojů, do přímého útoku vůči ruským diverzantům, kteří ve městě byli a přišli přes jižní obrannou linii. Ukrajinská armáda vyslala posily, podařilo se jim diverzanty vytlačit a následně zlikvidovat. Situace se opět změnila ve chvíli, kdy se všichni bavili jenom o Dobropillji, protože Rusové tehdy vpadli do týlu, do těch deseti kilometrů severovýchodně od města Pokrovsk, a všichni se orientovali jenom na to, co se děje tam. Nikdo moc nekoukal na to, co se odehrává přímo v Pokrovsku. V tu chvíli se Rusové začali do Pokrovska vracet, začali si hledat místa, domy, ukrývat se tam a důsledkem je to, o čem se bavíme v tuto chvíli.

O kolika diverzantech mluvíme? Co to je za vojáky, kteří pronikli do Pokrovsku?
Podle odhadů, které jsou ale velmi hrubé, by teď v Pokrovsku mělo být asi 200 ruských diverzantů. Většinou tam pronikali v menších jednotkách a skupinách, kdy přecházeli přes ukrajinskou obrannou linii, která je velmi propustná, protože počet pěšáků není tak velký a Ukrajinci jsou v tomto ohledu stále ve velké nevýhodě oproti počtu Rusů. Jsou to tedy jednotky, menší skupiny, nikoliv těžká technika. Jak jsme kdysi mluvili o velkých postupech tanků nebo obrněné techniky, tak v dnešní době, kdy se masivně využívají drony, už to neplatí, už to nejde.

Diverzant je po zuby ozbrojený voják schopný nějakého uličního boje? Protože přesně takové střety jsou hlášeny z ulic Pokrovsku.
Jsou to po zuby ozbrojení lidé, kteří pronikají do města v menších skupinách, jsou to ale také pěšáci, nejen diverzní jednotky. Je to člověk, který má přejít na stranu nepřítele, najít si místo, zakotvit se, vyčkat například na povel. Ve chvíli, kdy příkaz přijde, tak diverzant vykročí do města, dochází k přímým střetům s ukrajinskou jednotkou, která je na místě.

Můžu si to, co se teď odehrává v centru Pokrovsku, představit opravdu jako pouliční boje? Pokrovsk byl v minulosti šedesátitisícové město, ale po bojích v posledních měsících asi vypadá úplně jinak.
Jsou to přímé boje nejenom v centru Pokrovsku, ale na různých místech. Ukrajinská armáda se očividně snaží vyčistit ulice Pokrovsku a v tu chvíli dochází k bojům. Dívala jsem se, že pouličními boji byla zasažena i severní část města, kde je trasa na Dobropillje. Mluví se taky o západních a severozápadních částech, tam už je obec Gryšine. Záběry, které jsme mohli vidět na sociálních sítích, a to, o čem mluví ukrajinské jednotky, jasně dokazuje, že k bojům ve městě dochází a že se teď bojuje o Pokrovsk, nikoliv o okolí nebo o nějaké ukotvení jednotek v okolí města.

Ulice města jsou jinak prázdné?
Stále tam jsou lidé…

Nejsou to už ruiny a vylidněné čtvrti?
Zpravidla i v ruinách lidé často zůstávají.

Význam dronů

Ptal jsem se, jestli máme potvrzené, že Rusové jsou v Pokrovsku. Udělal jsem to z toho důvodu, že například Americký institut pro studium války tyto informace zpochybňoval. Byla to totiž nejdřív Moskva, která tvrdila, že jednotky ruské armády obléhají Pokrovsk a už infiltrovaly čtvrti města. Jaké informace máte, z jakých čerpáte, že o nich můžeme v tuto chvíli mluvit jako o relevantních? Dostat se ke zprávám z Pokrovsku je asi v tuto chvíli velmi složité.
Komunikujeme přímo s jednotkou Červená Galina, která brání Pokrovsk. Její členové mi potvrdili, že město je částečně v obklíčení, ale ne kompletně. Stále jsou trasy, kterými se ukrajinští vojáci mohou dostávat do města. Přesto je to velmi komplikované kvůli masivnímu využívání dronů z ruské strany.

Vojáci prý chodí 10 až 15 kilometrů pěšky.
V dnešní době je to zcela normální nejenom na frontové linii u Pokrovsku a v samotném městě. To je něco, co jsme slyšeli od pěšáků, vojáků pěchoty v Charkovské oblasti. Hlavně kvůli masivnímu využívání dronů se dnes žádná větší technika nebo vozidla neodváží dostat se na pozici a pro vojáky je zpravidla nejbezpečnější cesta jít pěšky. Ve chvíli, kdy uslyší dron nebo jakýkoliv pohyb, tak se schovají v remízcích. Po té, co zjistí, že dron je dál, odletí, nevšimne si jich, tak se zase snaží postoupit o několik stovek metrů ke své pozici. Jak říkáte, často je to 10 až 15 kilometrů, to je cesta na několik dní, než se tam dostanou. Tímto způsobem dnes už běžně probíhají rotace vojáků.

Takže tam zůstává jakýsi koridor, po kterém vojáci mohou chodit a kterým se zároveň dostává munice a podobně k těm, kteří brání Pokrovsk?
Další věc je zásobování. Ve chvíli, kdy je voják ve městě, tak má možnost někde se ukrýt, schovat, například v ruinách domů. Proto je městský boj natolik těžký a krvavý pro obě strany. Ale to nejhorší je dostat se na místo, buď tam dostat toho člověka, nebo zásoby. V tuto chvíli jsou největší pomocí v přepravě velké drony, které převážejí na místo zásoby, munici, jídlo, cokoliv potřebuje voják na místě, anebo i pozemní drony. To je něco, bez čeho se v dnešní době jednotka neobejde z důvodu masivního využívání dronů.

Ulicemi tedy jezdí motorizovaní robůtci, kteří převáží například munici, jídlo a tak dále, protože kdyby je někdo zlikvidoval, tak to není taková ztráta jako lidský život.
Roboti se taky využívají k přepravě zraněných a mrtvých vojáků. To je něco, co se v dnešní době masivně využívá. Viděli jsme, jak se přepravují zásoby. Musí tam být voda, cukr, konzervy, nějaké sladkosti, protože to dodává vojákovi energii. To všechno se dá do pytle, který má vážit do devíti kilogramů, aby to dron byl schopen na tu vzdálenost unést, následně se to vyhodí někde v okolí samotné pozice a voják si pro zásilku přijde, odnese si ji někam do zákopu nebo do místa, kde je schovaný během působení na bojišti. Je to úplně jiná válka, než byla před rokem.

Zaznamenal jsem informace ukrajinské armády, a taky jste to zmínila, že při obléhání Pokrovsku, které zatím není stoprocentní, dochází k přečíslení Ukrajinců a jejich jednotek. Volodymyr Zelenskyj říkal, že je to snad 1:8, Rusové vyslali na obléhání Pokrovsku na 11 tisíc vojáků. Kolik ukrajinských obránců tam ještě zůstává a jak velká část armády je nasazena na hlídání tak strategického bodu?
Je jasné, že ruská armáda má číselnou převahu, co se týče počtu nasazených vojáků. Kolik  konkrétně má Ukrajina v tuto chvíli v Pokrovsku, nevím, to bych si vymýšlela, protože částečně je to taky strategická informace, kterou ukrajinská armáda tak často nepouští. Spíš se to většinou dozvídáme z oficiálních zdrojů, když například někteří velitelé promluví o tom, jaká je situace v jejich oblasti. Jak jsem říkala, vím, že tam jsou dvě brigády, se kterými jsme pracovali v minulosti, to je zmíněná Červená kalina, potom tam jsou dronisti z brigády Šeršni Dovbuša, se kterými jsme kdysi pracovali ve Vuhledaru. Přečíslení je velmi problematické pro ukrajinskou armádu, protože ta linie je svým způsobem propustná, což ukazují právě podobné akce. Myslím si, že i pro dlouhodobější pohled na ukrajinskou frontu to nevěstí nic dobrého, protože takové požáry, které se stávají na frontové linii, jako byl i průnik na Dobropillji, ukazují, že ukrajinská obrana není stabilní. Kdykoliv se může stát nejenom tady, ale i někde jinde, že dojde k podobným věcem a že ukrajinská armáda bude potřebovat mnoho sil pro to, aby uhasila požár, který vznikne. Taky uvidíme, jak se to podaří konkrétně v Pokrovsku. 

Brána do Donbasu

Proč je požár v Pokrovsku tak velký? Proč se Rusové soustředí právě na toto místo? Zelenskyj mluví o tom, že to je hlavní cíl Rusů.
Je to brána do Donbasu. Pokrovsk je klíčové město, vždycky bylo. I podle postupu Rusů z minulosti, jak jsem mluvila například o Dobropillji, bylo jejich plánem dostat se na několik stovek kilometrů od Pokrovsku, zároveň od Svjatohirsku, což je nad Lymanem, a postoupit ve směru na západ. Měli větší plán na zabrání toho území Donbasu jako takového, který předpokládal i získání Slavjansku a Kramatorsku. Je logické, že ruská armáda nemá krátkodobé plány, že chce například získat Pokrovsk, Dobropiliji nebo jakékoliv jiné místo, ale plánuje na stovky kilometrů dopředu. Ukrajinci ale zpřetrhali návaznost diverzantů, kteří pronikli k Dobropillji, s frontovou linií u Pokrovsku zamezili ruskému postupu v této oblasti. Ale kvůli tomu, že alokovali velké množství sil právě tam, zůstal Pokrovsk podle zpráv, které přicházejí od vojáků, tak trochu nechráněn a v tuto chvíli Ukrajinci musí poslat další rezervy do Pokrovsku, aby situaci stabilizovali.

Pokrovskem by se Rusové mohli dostat k dalším důležitým strategickým místům na Donbase, která ještě drží Ukrajinci.
Vždycky je to jenom kóta. Ve chvíli získání Pokrovsku se Rusům otvírají další možnosti a cesty.

Z dalších možností a cest už se lidé evakuují v obavách, že by k něčemu takovému teoreticky mohlo dojít, kdyby náhodou Pokrovsk padl?
Evakuace probíhají dlouhodobě. Často v těch oblastech zůstávají buď lidé, kteří nechtějí místo opouštět za žádnou cenu, anebo i ti, kteří čekají na příchod ruské armády. Takové lidi jsme potkali v Pokrovsku i v okolí.

V létě jste v těch místech natáčela. Jsou tam tedy lidé, kteří vám otevřeně říkají, my jsme tu doma, ale vidíme, že na desítky kilometrů tu máme Rusy a potřebujeme jít do bezpečí, musíme ten domov opustit?
Jsou lidé, kteří jsou odhodlaní, chápou situaci a bez ohledu na to, že mají citový vztah k těm místům, mají tam majetky, tak se rozhodnou, že se evakuují. Někteří ale odjedou jenom na čas. Ve chvíli, kdy se situace stabilizuje, se vrací zpátky. Zaznamenala jsem i zprávu dobrovolníků, kteří dováží jídlo v posledních týdnech do Dobropillji, že si všimli, že se někteří lidé vrátili. To, jak Ukrajinci stabilizovali to, co se dělo vedle Dobropillji, přinutilo lidi se zamyslet nad tím, jestli se nevrátit zpátky. Někteří to udělali.

Ukrajinci taky oznámili v posledních dnech, že některé obce zase osvobodili od Rusů. Tam se lidé zase vracet mohou, takže fronta je trochu pohyblivá, že?
Možná bych ještě počkala, jestli se tam lidé budou vracet, protože nezáleží tolik na tom, jestli je daná obec osvobozená, ale na tom, jestli tam vůbec je možné žít.

Hoří to i někde jinde v oblasti kolem Pokrovsku? Využívají teď Rusové stagnaci při mírových vyjednáváních k tomu, aby zatlačili Ukrajince dál?
Rusové využívají stagnaci. To, co se děje na frontové linii, je stoprocentně důsledkem politické situace, toho, že Rusko neakceptuje jakékoliv návrhy ohledně jednání. Nejde jenom o Pokrovsk, ale taky o Konstantynivku. Ve chvíli, kdy Rusové získají Pokrovsk, se mohou stáhnout na východ nad toto město.

To je tak 50 kilometrů od Pokrovsku.
Není to daleko a pokusy o průniky, o obklíčení Konstantynivky byly i úspěšné. Když se na to podíváme, tak i Konstantynivka je ve velmi špatné strategické situaci v tuto chvíli. Dobytí Pokrovsku je jenom další kóta, která otevírá dveře do dalších oblastí Donbasu.

Na druhou stranu boje se nevedou jenom na jihovýchodě Ukrajiny, protože Moskva oznámila, že takto obklíčený je i Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě. Ukrajinci odmítají, že by tam byly tak velké problémy. Máte informace, když se dostaneme od Pokrovsku na druhou stranu Ukrajiny, jak to vypadá tam?
Už v září situace vypadala pro ukrajinskou stranu velmi náročně. Víme o tom, že se Rusům podařilo proniknout do města a podobně jako v Pokrovsku stabilizují své pozice. Mluvilo se o tom, že získali několik panelových domů. To jsou většinou strategická místa, to jsou ty kóty, ze kterých se potom útočí a postupuje se dál. Situace v Kupjansku je tedy taky velmi špatná. Ale viděli jsme, že dlouhou dobu se o tom nemluvilo, podobně jako v případě Pokrovsku. Teď se o tom začalo mluvit, přestože problémy tam jsou dlouhodobě. Myslím si, že to je ale otázka informování ze strany generálního štábu a ukrajinského politického vedení.

Teď Ukrajinci připouští problémy z jakých důvodů?
Problémy obecně s armádou, nebo s postupem?

S postupem zejména u Pokrovsku, protože sama říkáte, že problémy jsou tam měsíce. Od léta tam Rusové vstupují do města, ale až teď se o tom mluví.
Čeká se na to, kdy už to bude tak špatné, že je potřeba o tom informovat a už to ukrajinská strana bude muset přiznat. Ale taky je ještě jeden efekt, se kterým jsme se už setkali v minulosti, a to je podávání nepravdivých informací ze strany velení jednotlivých brigád generálnímu štábu. Je to něco, na co jsme už naráželi, ale teď i v situaci s Pokrovskem na to upozorňovali další novináři. Konkrétně jsem to četla u Ukrajinské pravdy, kdy se mluvilo o efektu zapírání informací. I generál Syrskyj vyzval vojáky a velitele, aby nezapírali a poskytovali pravdivé informace, nehledě na to, jak budou špatné. Ze strany velitelů je to ale snaha buď zamezit nějakým kontrolám nebo vnitřnímu vyšetřování v rámci jednotky, anebo je tam i efekt velitelů, kteří, kdybych to řekla laicky, honí frčky a nejde jim tolik o životy vojáků jako takových. Setkali jsme se ale taky s tím, kdy velitel dostane nereálný příkaz dobýt zpátky pozici, která je už ztracená. Velitel přizná, že tu pozici nemá, ale musí posílat kluky na smrt. Aby tomu předešel, aby generální štáb neřekl, že musí získat zpátky tu pozici, tak informace jednoduše zamlčí.

Nemůže být jedním z možných důvodů i to, že Ukrajina se zprávami, které se teď dostávají do mediálního prostoru, bude snažit tlačit na Západ, aby jí dodal lepší zbraně, o které Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě žádá? Teď se nejčastěji mluvilo o střelách s plochou drahou letu Tomahawk.
Určitě taky. Ve chvíli, kdy řekneme, že na bojišti je to špatné, potřebujeme pomoc, tak to asi bude efektivnější, než když budeme zapírat a říkat, že všechno je v pořádku a stabilní.

Do bitvy o Pokrovsk

Do té oblasti za pár dní míříte s kameramanem Jánem Schürgerem. Kam přesně pojedete?
Budeme se vydávat na Donbas. Uvidíme, jaká je situace na místě, protože, jak jsem říkala, máme informace od některých jednotek, konkrétně od Červené kaliny, ale zpravidla platí, že po telefonu se nemůžete bavit konkrétně o tom, co se děje na místě. Chceme se setkat i s vojáky, které známe, abychom získali víc informací, a na to konto budeme postupovat podle toho, co nám bezpečnost ještě dovolí, kam se podívat, na jakou frontovou linii se můžeme vydat a co můžeme přinést divákům ohledně toho, jaká je aktuální situace na frontě.

Pokud cesta povede do oblasti kolem Pokrovsku, povede tam i z toho důvodu, že se obáváte, že může brzy přijít rozhodující bitva o Pokrovsk, ve které se může rozhodnout o osudu města?
Myslím, že bitva o Pokrovsk už probíhá.

Finální?
Řekla bych, že ano. Analytici mluví o tom, že bude trvat ještě několik týdnů, než se rozhodne o osudu Pokrovsku. Bude hodně záležet na tom, jakým způsobem se Ukrajincům podaří vyhnat diverzanty. Když se podíváme na vojenské mapy, tak je všem jasné, že v Pokrovsku se bojuje, ale je to udáno jako šedá zóna. To většinou bývá ve chvíli, kdy situace není jasná a nevíme, jestli to patří Ukrajincům, nebo Rusům. Jednoduše řečeno, probíhají tam boje a nevíme, komu to území bude patřit. Ale během několika týdnů by se možná už mohlo rozhodnout o tom, co Pokrovsk čeká a jak bude situace na bojišti pokračovat. Když se frontová linie aktivně mění, když se Ukrajinci musí dislokovat, přesunout na nové obranné pozice, tak je to velmi citlivé období, kdy toho ruská strana může využít. Může tam poslat víc posil, zatlačit víc a v tu chvíli se rozhoduje o tom, jak daleko se Rusové dostanou.

Pokud by hypoteticky Pokrovsk padl, pokud by brána do Donbasu byla otevřená, změní to situaci na frontě natolik, že začne nějaká nová etapa války?
Řekla bych, že zatím půjde jenom za o dobytí města jako takového. Bude ale hodně záležet na tom, jakým způsobem se Ukrajincům podaří stabilizovat vlastní pozice a nakolik budou Rusové úspěšní v tlaku. 

 X X X

 Lavrov nabízí Evropské unii a NATO „bezpečnostní záruky“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov chce poskytnout „bezpečnostní záruky“ zemím Evropské unie a NATO. Vzkaz Moskvy Západu tlumočil na Mezinárodní konferenci o euroasijské bezpečnosti, která začala v úterý v běloruském Minsku.

 „V budoucích bezpečnostních zárukách jsme ochotni svou pozici pro tuto část Eurasie zakotvit,“ cituje ministra server Ukrajinska pravda.

Lavrov poznamenal, že se lídři EU „od zvažování budoucích záruk na opravdovém kolektivním základě“ odklánějí, protože hledají „bezpečnostní záruky ne s Ruskem, ale proti Rusku“.

Ve svém projevu uvedl, že Kreml „nemá a nikdy neměl v úmyslu zaútočit na žádného ze současných členů NATO a Evropské unie“. Lavrov přitom dlouhodobě za útok nepovažuje žádnou z ruských vojenských akcí v zahraničí, interpretuje je jako nutnou vojenskou obranu země. To se týká i vpádu vojsk SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.

 Válku s Ukrajinou jsme nechtěli

Lavrovovy výroky směřují především k současné válce na Ukrajině, kterou Kreml nazývá „speciální vojenskou operací“. Ministr zopakoval, že Moskva svou agresi proti Ukrajině nepovažuje za porušení Budapešťského memoranda. To má od roku 1994 poskytovat záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a právě Ukrajině.

Kategoricky také odmítl americký návrh na zastavení nepřátelských akcí podél současné frontové linie a další návrhy směřující k míru.

Doposud si Ruskem vyvolaný konflikt vyžádal celkově okolo tří milionů mrtvých, zraněných či násilně odvlečených. Přesné oficiální statistiky neexistují.

X X X

 Na čerpací stanici v Německu vzplála cisterna, na místě jsou zranění

 V pátek dopoledne došlo k výbuchu na čerpací stanici v Castrop-Rauxelu v německém Severním Porýní-Vestfálsku. Na místě je několik zraněných lidí, informují německá média.

Na místě zasahuje několik jednotek hasičů, kteří se snaží uhasit rozsáhlý oheň. Do okolí se valí oblaka černého kouře. Podle magazínu Focus požár vypukl poté, co se vzňal návěs cisterny vedle čerpací stanice.

Policie dostala oznámení o požáru po osmé hodině ranní.

Kolik je na místě zraněněých zatím není jasné. „Hasiči stále pátrají. Zatím nemají žádné konkrétní stopy,“ uvedl policejní mluvčí. Portál T-Online nicméně uvádí, že dva lidé utrpěli vážné zranění a dva lehčí.

Policie obyvatelům okolních oblastí se doporučuje, aby se okamžitě vrátili dovnitř a zavřeli okna a dveře.

 X X X

 Ukrajinský plukovník zveřejnil fotky s přísně tajnými mapami. Je z toho skandál

 Nerozvážnost, nepromyšlenost či záměr? Ukrajinská armáda řeší skandál svého plukovníka Valentyna Manka, který na TikToku zveřejnil sérii fotografií sebe a svého psa, ale také tajných map a satelitních snímků s pozicemi ukrajinské armády a výzvědných dronů.

 Na mapách s označením ‚tajné‘ jsou zakresleny ukrajinské frontové pozice. Každý se může podívat, kde přesně se v lesích ukrajinské jednotky ukrývají. Další ukazují nejen to, kde jsou ukrajinské síly soustředěny, ale i jejich sílu, píše deník deník Bild.

Ukrajinský plukovník zveřejnil snímky svého psa. Vojenské mapy nezakryl.

V některých případech je dokonce vidět, které vesnice kontrolují ukrajinské a které ruské síly.

Ukrajinský plukovník zveřejnil snímky svého psa. Vojenské mapy nezakryl.

Některé z map, zachycených na snímcích, mají ručně psané nebo tištěné poznámky a hodnocení ukrajinského velení na příslušných úsecích fronty.

 A co je ještě horší, fotografie odhalují používané programy a messengery a také jednotlivá uživatelská jména ukrajinských jednotek, které si mezi sebou vyměňují a analyzují citlivé informace.

Ukrajinský plukovník zveřejnil snímky svého psa. Vojenské mapy nezakryl.

Vedení ukrajinské armády se ke skandálu nevyjadřovalo a ukrajinská média, která mohou armádu kvůli stannému právu kritizovat jen velmi opatrně, popsala případ jako’velmi nebezpečnou kauzu‘.

Blogeři a aktivisté na sociálních sítích případ ostře kritizovali. „Závislost na TikToku mezi úředníky, kteří mají přístup ke státním tajemstvím, je čiré šílenství,“ uvedli aktivisté ze skupiny InformNapalm na sociální síti X. Podle nich mohou ruští experti „radostně tleskat a oslavovat“.

X X X

 NOVÝ  REKTOR  KU

Univerzita Karlova zvolila nového rektora. Chemik Zima porazil obhajující Králíčkovou

 Akademický senát Univerzity Karlovy v pátek zvolil nového rektora. Stane se jím analytický chemik a dlouholetý děkan Přírodovědecké fakulty UK Jiří Zima, který získal ve druhém kole volby 40 hlasů. Funkce se ujme v únoru 2026.

O funkci rektora se ucházelo pět lidí: (zleva) Jiří Zima, František Zahálka, Martin Mihaljevič, Ladislav Krištoufek a Milena Králíčková.

„Opravdu se budu snažit abych byl rektorem všech. Mé pocity jsou podobné těm jako, když jsem byl poprvé zvolen děkanem, kdy se mísí radost a otázka, zda to budu dělat dobře,“ uvedl nově zvolený Zima. Soustředit se chce zejména na transparentnost vedení instituce či investice do infrastruktury a kolejí.

„Pevně věřím, že po následující čtyři roky budu dobrým rektorem,“ dodal.

Zima porazil ve volbě čtyři další kandidáty včetně současné rektorky Mileny Králíčkové, která univerzitu vede od roku 2022. Králíčková ve druhém kole získala pouhých 27 hlasů.

Letošní volbu provází zvýšená očekávání. Univerzita čelí řadě problémů, například zdržení megaprojektu výstavby kampusu Albertov, kvůli kterému škola přijde o miliardy korun z evropských dotací. Rektorce Mileně Králíčkové také v souvislosti s kauzou pohrozila právními kroky Masarykova univerzita v Brně kvůli údajné lži o převodu 300 milionů korun na výstavbu jejich obřího projektu. Dále univerzita řeší nucenou správu na Katolické teologické fakultě.

 Volba rektora je tajná. V prvním kole může zvítězit kandidát s nadpolovičním počtem hlasů všech 70 členů akademického senátu. Pokud ani jeden z kandidujících nezíská napoprvé alespoň 36 hlasů, volba pokračuje dalšími koly. Rektora musí po zvolení ještě jmenovat prezident Petr Pavel. Mandát je čtyřletý.

Univerzita Karlova je největší a nejstarší česká vysoká škola, má 17 fakult. Podle statistiky ministerstva školství na ní loni studovalo zhruba 53 000 studentů.

X X X

 Orbán oznámil zavedení 14. důchodu, půl roku před volbami

 Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek potvrdil, že kabinet rozhodl o zavedení 14. důchodu. Stalo se tak půl roku před parlamentními volbami v zemi.

 Předseda vlády připustil, že o zavedení 14. důchodu proběhla na zasedání vlády bouřlivá diskuse, ale výsledek je pro seniory pozitivní. „Postup zavedení 14. důchodu v současnosti řešíme,“ uvedl Orbán na Facebooku.

Lídr opozice Péter Magyar v reakci na rozhodnutí kabinetu konstatoval, že v současnosti má v Maďarsku každý čtvrtý důchodce velmi nízký důchod, který je pod úrovní životního minima. V případě převzetí moci slíbil seniorům další finanční pomoc a zavedení speciálního příplatku k důchodu ve výši 200 tisíc forintů (12 500 korun).

Podle říjnového průzkumu agentury Republikon by Magyarovu stranu Tisza volilo 30 procent dotázaných a Orbánovu stranu Fidesz 24 procent respondentů. Orbán je u moci již 15 let.

V zemi je kombinovaný volební systém, kdy ze 199 poslanců parlamentu je 106 zvoleno v tzv. jednomandátových volebních obvodech a 93 na stranických kandidátkách.

X X X

U nás 17. listopadu svátek bude. Část firem na Slovensku se podle Fica a spol. řídit nemíní

 Stále více slovenských firem oznamuje, že na 17. listopadu udělí zaměstnancům placené volno, i když už to nově není den pracovního klidu, jak rozhodla letos vládní koalice vedená stranou Směr premiéra Roberta Fica. Odborníci upozorňují, že vládní opatření tak nebude mít vládou deklarovaný pozitivní vliv na státní rozpočet.

 Ficova vláda odůvodnila zrušení dne pracovního klidu 17. listopadu, kdy se slaví Den boje za svobodu a demokracii a lidé si připomínají události let 1939 a 1989, potřebou konsolidace veřejných financí.

Dny pracovního klidu zrušila také 8. května, na kdy připadá Den vítězství nad fašismem, a 15. září, tedy na církevní svátek Den sedmibolestné Panny Marie.

Od zrušení dnů pracovního klidu si slibuje, že to v příštím roce přinese do státní rozpočtu 200 milionů eur (4,9 miliardy korun). Jenže realita ve firmách může být jiná. Svým zaměstnancům na letošní 17. listopad dá volno například Slovenská spořitelna, pojišťovna Generali nebo společnosti Datalan a Asseco, upozornil Denník N.

„Ekonomická data jednoznačně potvrzují, že svoboda nám přinesla prosperitu a lepší život pro lidi,“ odůvodnil tento krok ředitel Slovenské spořitelny Peter Krutil s tím, že 3500 zaměstnanců největší slovenské banky v tento den pracovat nebude.

„Je to naše gesto, kterým chceme vyjádřit úctu hodnotám, na nichž je postavená Slovenská spořitelna, skupina Erste i naše země,“ dodal ředitel.

Banka svým zaměstnancům oznámila, že 17. listopadu nemusí jít do práce, o volno nemusí žádat, bude automatické a plně zaplacené. Výjimkou jsou pracovníci na některých pozicích, kteří z bezpečnostních důvodů pracovat musí, ale ti dostanou příplatky, jako kdyby pracovali ve svátek.

Druhá největší slovenská banka Všeobecná úvěrová banka zvolila kompromis, když 17. listopadu dopoledne své klienty obslouží, ale odpoledne už dostanou zaměstnanci volno a pobočky budou zavřené.

Pojišťovna Generali považuje udělení volna svým zaměstnancům za projev úcty k tomuto dni. „Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí,“ uvedla společnost.

Ke zmíněným velkým firmám se postupně přidávají i střední a menší firmy po celém Slovensku.

Volno udělí i školy

Volno studentům a pedagogům udělí také většina vysokých škol a univerzit na Slovensku. Rektor Univerzity Komenského v Bratislavě Marek Števček připomněl, že 17. listopad není jen vzpomínkou na události z roku 1989.

„V tento den v roce 1939 nacisté zavřeli české vysoké školy, popravili devět studentů a přes tisícovku dalších poslali do koncentračních táborů,“ upozornil.

Základní škola Pavla Marcelyho v Bratislavě bude v tento den rozdávat černé stužky na znak protestu proti zrušení tohoto významného svátku.

 X X X

ZNOVÍN  ZNOJMO  NOVÉHO  MAJITELE

 Jedno z největších vinařství v Česku, Znovín Znojmo, koupil nový holding

 Vinařství Znovín Znojmo, které patří k největším v Česku, má nového majitele. Koupil jej nově vzniklý holding ZWG.WINE, do nějž už patří vinařství Lahofer, Waldberg a Hanzel. ZWG.WINE vytvořili majitelé těchto tří vinařství a je čistě českou společností. Holding o akvizici informoval v tiskové zprávě, hodnotu neuvedl.

Nové vedení slibuje, že ceny se nemění, portfolio Znovínu i jeho zaměstnanci zůstávají.

Článek

Znovín Znojmo byl na prodej od loňského roku, vedení společnosti to sice dříve potvrdilo, ale odmítlo tento postup jakkoliv komentovat s tím, že jde o záležitost vlastníka. Tím byl od 90. let Zdeněk Palát.

Samotnému Znovínu loni klesl obrat o 7,4 procenta na 277 milionů korun. Prodej vína ale o tři procenta vzrostl na 2,6 milionu litrů a zisk po zdanění se zvýšil víc než trojnásobně na 18 milionů korun. Firma hospodaří na více než 500 hektarech vinic.

Po akvizici Znovínu Znojmu se holding ZWG.WINE stal jedním ze tří nejvýznamnějších vinařských subjektů v České republice zpracovávajících domácí suroviny. V součtu nyní hospodaří na téměř 1 000 hektarech vinic.

„Rozhodnutí k nákupu Znovín Znojmo bylo pro nás logickým krokem. Znovín je přirozenou součástí znojemského regionu, která si zaslouží stabilní budoucnost. Vnímáme ho jako silnou tradiční značku s velkým potenciálem, kterou chceme rozvíjet, nikoli zásadně měnit,“ uvedl Stanislav Lancouch, jednatel a spolumajitel ZWG.WINE.

Jedním z důležitých kroků bude optimalizace nákladové struktury a efektivnější řízení provozů, zmínil Petr Jarkovský z ASPEN.PR.

Jednou z výrazných tváří nového holdingu bude Miroslav Majer, známý v českém vinařství zejména jako zakladatel společnosti DAVINUS. Ta funguje jako négociant – tedy obchodník s vínem, který spolupracuje s vinaři, podílí se na finální výrobě a prodává vína pod vlastní značkou. Do ZWG.WINE nyní nastupuje na pozici obchodního ředitele.

„Aktuálně neplánujeme žádné zásadní změny, portfolio Znovínu zůstává, ceny se nemění, zaměstnanci zůstávají. Plánované investice se budou týkat modernizace provozů, obnovy vinic, digitalizace procesů a logistiky. Zároveň zůstane zachován tradiční přístup ke zpracování vína – nebudeme měnit to, co velmi dobře funguje,“ dodal Lancouch.

 X X X

 Upravený návrh rozpočtu by měla Sněmovna schválit do konce roku, uvedl Babiš

Návrh státního rozpočtu na příští rok upravený podle představ vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla Sněmovna schválit letos, aby na začátku roku 2026 nehospodařilo Česko v rozpočtovém provizoriu. Novinářům to po pondělním jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekl předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš. Znovu apeloval na nynější kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), aby návrh rozpočtu dolní komoře znovu předložil.

 „Je důležité, aby byl rozpočet schválen ve třetím čtení ještě tento rok. Nechceme provizorium,“ uvedl Babiš. Místopředsedové ANO Alena Schillerová a Karel Havlíček ještě nedávno rozpočtové provizorium zkraje roku připouštěli. V takové situaci by byl měsíční limit výdajů stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů letošního roku.

 Končící vláda Petra Fialy dosud považovala opětovné předložení návrhu rozpočtu Sněmovně za zbytečné. Připomínala, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.

Fiala nedávno uvedl, že jeho kabinet na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a pak rozhodne, jestli má smysl rozpočet do Sněmovny znovu posílat. ANO se podle něj svými výzvami k novému předložení rozpočtu snaží zamlžit fakt, že nemá svůj návrh rozpočtu, jak slibovalo před volbami.

„Vidíme jako velice důležité, aby stávající vláda znovu poslala návrh rozpočtu na rok 2026, abychom ho mohli začít projednávat a aby rozpočtový výbor okamžitě začal pracovat,“ řekl v pondělí Babiš.

Z jeho vyjádření vyplynulo, že vznikající koalice potvrdí v prvním sněmovním čtení základní ukazatele rozpočtu, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku. „Jinak to ani nejde. Budeme ho měnit pozměňovacími návrhy ve druhém čtení, kdy ho změníme podle našich priorit, jednou z nichž je pokračování v projektech dopravní infrastruktury,“ uvedl předseda ANO.

Schodek 286 miliard

Návrh státního rozpočtu od Fialovy vlády počítá na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Do Sněmovny kabinet návrh poslal na konci září. Mezitím se uskutečnily volby, návrhem se proto noví poslanci zabývat nemohou. Návrh znamená prohloubení schodku proti letos plánovaným 241 miliardám korun.

Sněmovna by podle Babiše měla jednat efektivně. Vznikající koalice podle něho vnímá potřebu změnit jednacího řád dolní komory, což je zákon. Hnutí ANO má takový návrh podle Babiše připravený a představí jej SPD a Motoristům.

X X X

VRAŽDA  VE  VĚZNICI  PLZEŇ

Kriminalisté vyšetřují vraždu v plzeňské věznici. Případ se týká dvou odsouzených

Kriminalisté od čtvrtka vyšetřují násilný čin mezi dvěma odsouzenými vězni v plzeňské věznici. Případ kvalifikovali jako zločin vraždy. Policie o tom v pátek informovala na sociální síti X.

 „V současné době je případ, kterým se zabývají krajští kriminalisté, ve fázi prověřování. Více informací tedy není možné v tuto chvíli poskytnout,“ uvedla policejní mluvčí Pavla Burešová. Podle ní je obětí 44letý muž a podezřelým 28letý muž.

 Mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová událost v SMS potvrdila. „Ano, včera došlo k úmrtí vězněné osoby ve Věznici Plzeň. Událost je v šetření v součinnosti s Policií ČR a více informací v tuto chvíli podat nelze,“ sdělila v pátek.

Ve věznici také zasahovala posádka Zdravotnické záchranné služby. „Náš lékař ale už mohl jen konstatovat smrt,“ řekl bez dalších podrobností mluvčí záchranářů Martin Štěpán.

Podobný případ se stal v květnu 2021, kdy po napadení spoluvězněm zemřel v cele vazební věznice v Hradci Králové dvaačtyřicetiletý muž. Na následky rvačky mezi spoluvězni zemřel v říjnu 2010 muž ve věznici ve Všehrdech na Chomutovsku.

X X X

 V 56 letech zemřel žokej a trenér Pavel Složil. Na Velké pardubické startoval jedenáctkrát

V 56 letech zemřel bývalý žokej a později dostihový trenér Pavel Složil. Jedenáctkrát startoval ve Velké pardubické a v roce 1997 obsadil v sedle Marketplace druhé místo za Vronským s Josefem Váňou. O Složilově úmrtí informovalo pardubické závodiště na facebooku.

 Vedle druhého místa vybojoval Složil s Marketplacem ve Velké pardubické o rok později také třetí příčku. Startoval i v zahraničních dostizích včetně britského Cheltenhamu.

Žokejem se stal také jeho stejnojmenný syn, který vyhrál Velkou pardubickou v roce 2021 s Talentem.

 X X X

 Automobilce Škodě se dařilo, zásluhu na tom mají elektrické modely. Volkswagen hlásí provozní ztráty

Automobilka Škoda Auto v prvních třech čtvrtletích letošního roku zvýšila provozní zisk meziročně o 5,4 procenta na 1,79 miliardy eur (zhruba 43,6 miliardy Kč). Tržby pak vzrostly o 9,5 procenta na 22,34 miliardy eur. Ve své výsledkové zprávě to ve čtvrtek oznámil mateřský koncern Volkswagen. Tomu se provozní  

Za růstem prodeje stojí hlavně silná poptávka po Škodě Enyaq nebo Elroq s elektrickým pohonem 

Škoda Auto v období od ledna do září prodala celkem 870 000 vozů, což je o 7,5 procenta více než před rokem. Za růstem prodeje stála zejména silná poptávka po sportovně-užitkových vozech Elroq a Enyaq s elektrickým pohonem.

 Škoda Auto se tak stala jednou z nejúspěšnějších automobilek na evropském trhu s automobily s čistě elektrickým pohonem, uvedl Volkswagen.

Automobilka Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice. Výrobní kapacity má také v dalších zemích, například v Číně, Indii a na Slovensku.

Celý koncern Volkswagen v období od ledna do září hospodařil s provozním ziskem 5,41 miliardy eur (téměř 132 miliard Kč). To představuje meziroční pokles o 58 procent. Prodej aut největší automobilka v Evropě zvýšila meziročně o 1,8 procenta na 6,6 milionu vozů. Firma to ve čtvrtek uvedla ve zprávě o výsledcích hospodaření.

Ve třetím čtvrtletí koncern Volkswagen zaznamenal provozní ztrátu ve výši 1,3 miliardy eur, která byla způsobena miliardovými náklady v souvislosti s americkými cly a změnou strategie její dceřiné společnosti Porsche.